Čím trpí Gennadij Gorin? - Svět cestování

Gennadij Gorin, jak jsem se dozvěděl během svých cest po východní Evropě, trpěl od dětství řečovými problémy. Koktavost mu zkomplikovala život a od roku 1980 do roku 1991 musel navštěvovat speciální internátní školu. Toto období jistě ovlivnilo jeho životní cestu, i když podrobnosti nejsou veřejně dostupné.

Po dokončení školy pracoval na různých místech, což je běžné pro mladé lidi s podobnými překážkami. Získal zkušenosti v náročných profesích, jako byl práce na stavbě a práce skladníka. Tyto zkušenosti, ač fyzicky náročné, mohly formovat jeho charakter a vytrvalost. Představuji si, že to vyžadovalo velkou sebedisciplínu a překonávání překážek.

Zajímavé je, že v kontextu jeho životního příběhu se nabízí otázka, zda se řečové problémy odrazily i v jeho dalších aktivitách a vztazích. Mnoho osob s koktavostí se učí kompenzační strategie, které jim pomáhají zvládat každodenní komunikaci. Bohužel, podrobnější informace o tomto tématu nejsou k dispozici.

Koktavost: neurologická porucha řeči, která se projevuje opakováním hlásek, slabik nebo slov, prodloužením hlásek a zablokováním řeči.
Internátní školy pro děti s řečovými vadami: specializované instituce zaměřené na individuální přístup a terapii, zaměřené na rozvoj řečových dovedností a sebevědomí.
Fyzická práce: náročné profese, které vyžadují fyzickou sílu a vytrvalost, ale zároveň mohou poskytovat pocit uspokojení a nezávislosti.

Co děláte v mé ledničce, chcete jíst?

„Co děláte v mé ledničce? Chcete jíst?“ je populární meme s Gennadijem Gorinem, jehož scéna s prohledáváním lednice a otázkou „A já nepochopil, co děláte v mé ledničce? Chcete jíst? Moje vejce chcete jíst?!“ se stala virální. Tento motiv odráží univerzální lidskou zkušenost s nečekaným hostem a jeho snahou o občerstvení. Zajímavostí je, že podobné situace jsou zobrazovány v kulturách po celém světě, od japonských manga komiksů, přes mexické telenovely až po americké sitcomy. V různých zemích se ale odlišuje přístup k takovéto situaci. Například v některých částech Střední Asie je sdílení jídla s nečekaným hostem projevem velkorysosti a pohostinnosti, zatímco v jiných kulturách to může být vnímáno jako narušení soukromí. Studie ukazují, že obsah ledničky může být odrazem kulturních zvyklostí a stravovacích návyků. Například v zemích s bohatou historií pastevectví se v ledničkách častěji objeví mléčné výrobky, zatímco v zemích s převahou rýžové produkce se objevuje více rýžových pokrmů. Meme s Gorinem tak poukazuje nejen na humornou situaci, ale i na hlouběji zakořeněné kulturní rozdíly ohledně jídla a sdílení.

Jak zahynul Grigorij Gorin?

Grigorij Gorin, známý scenárista a dramatik, zemřel náhle v noci z 14. na 15. června 2000 na rozsáhlý infarkt myokardu. Stalo se tak v jeho domě. Je to smutná zpráva, obzvlášť pro milovníky aktivního cestování, protože i když o jeho turistických aktivitách nemáme detailní informace, je důležité si uvědomit rizika spojená s náhlým srdečním selháním, a to i u zdánlivě zdravých jedinců. Před každou náročnější túrou je proto nezbytné:

Provést důkladnou lékařskou prohlídku: Zahrnující EKG a vyšetření, které odhalí případná rizika.
Zvládnout základní první pomoc: Vědět, jak reagovat v případě infarktu, je v odlehlých oblastech životně důležité.
Přizpůsobit náročnost túry své kondici: Nepodceňovat vlastní fyzické možnosti a postupně zvyšovat náročnost.
Nosit s sebou léky: Pokud užíváte léky na srdce, mějte je vždy při sobě.

Smrt Grigorije Gorina je připomínkou, že i zdánlivě bezproblémové aktivity mohou být spojeny s rizikem. Prevence je klíčová.

Zajímavost: Infarkt myokardu je častou příčinou úmrtí i v horských oblastech, kde je ztížený přístup k lékařské pomoci. Dobře promyšlená příprava a dodržování bezpečnostních pravidel je proto nezbytné pro každého aktivního turistu.

Co dělá lednička?

Chladnička? To je pro nás, co táboříme v přírodě, absolutní základ! Je to tepelně izolovaná komora udržující nízkou teplotu, takže jídlo a pití vydrží déle čerstvé, i když je venku třicetistupňová vedra. Využijete ji na uchování potravin, léků, ale i na ochlazení nápojů. Existují různé typy, od těch malých, přenosných, co se vejdou do batohu, až po větší, třeba do auta. Pro horskou turistiku je důležité zvolit chladničku s dobrou izolací a spolehlivým zdrojem energie, třeba solární panel. Kromě klasického chlazení ledem se dají použít i chladicí články, které ušetří místo i váhu. Nepodceňujte její důležitost – čerstvé jídlo a pití jsou pro dobrou náladu a fyzickou kondici na túrách klíčové.

Jakou psychickou poruchu má Gennadij Gorin?

Při mém putování po Rusku jsem narazil na případy, které mě znepokojily. Jeden z nich se týká Gennadije Gorina z Orla. Znalý lékař, kterému jsem ukázal několik videí, diagnostikoval pravděpodobný infarkt s následnou afázií. To není neobvyklé, infarkty jsou častou příčinou neurologických problémů, které mohou ovlivnit řeč a kognitivní funkce. Afázie se projevuje obtížemi s porozuměním a tvorbou řeči.

Kromě toho lékař zvažoval i další diagnózy:

Schizofrenie: Toto závažné duševní onemocnění se vyznačuje poruchami myšlení, vnímání a emocí. Diagnostika schizofrenie je složitá a vyžaduje odborné vyšetření. Během mých cest jsem se setkal s různými projevy duševních onemocnění a důležité je zdůraznit, že každý případ je unikátní a vyžaduje individuální přístup.
Mentální retardace: Tento termín se dnes nahrazuje termínem intelektové postižení, které zahrnuje široké spektrum kognitivních schopností. Je důležité si uvědomit, že intelektové postižení není vždy zřejmé a může se projevovat různými způsoby.

Je důležité zdůraznit, že toto je pouze názor lékaře na základě omezených informací z videí. Definitivní diagnózu může stanovit pouze komplexní lékařské vyšetření. Je třeba respektovat soukromí jednotlivce a vyvarovat se spekulacím. Cestování mi ukázalo, jak různorodé jsou lidské osudy a jak důležité je být citlivý k lidem, kteří čelí zdravotním problémům.

K tématu duševních onemocnění:

Důležitá je včasná diagnostika a léčba.
Stigmatizace duševních onemocnění je stále velkým problémem.
Podpora a pochopení okolí je pro lidi s duševními onemocněními klíčová.

Co je to syndrom dívky v ledničce?

„Syndrom ženy v ledničce“ – to není žádná nová turistická atrakce v Alpách, ale spíš nepříjemný literární trope. Gale Simon ho popsala už v roce 1999. Jedná se o příběh, kde ženská postava utrpí drastické násilí, smrt, zranění, zkrátka cokoliv, co posune děj kupředu, primárně pro mužského hrdinu. Je to jako najít v horách skvělou cestu, ale pak zjistit, že vede do slepé uličky – krásná, ale nefunkční. Žena je v podstatě jen nástroj, “nástroj pro motivaci”. Její utrpení není samo o sobě důležité, ale slouží jako katalyzátor pro mužskou cestu. Je to, jako kdyby se zapomnělo na detailní popis krásy skal, jen proto, aby se mohlo rychleji jít vpřed. Tohle „lednička“ je prostě označení pro takovou necitlivou, zjednodušenou roli žen v příběhu, podobně jako neřešit technické detaily túry a jen se vrhnout na vrchol bez mapy a bez ohledu na úskalí.

Stručně řečeno: Ženy jsou v příběhu „odloženy“ – jako jídlo do ledničky – aby se mužský hrdina mohl posunout dál. Tohle je v literatuře něco jako nebezpečný úsek na turistické trase – zdánlivě snadný, ale s potenciálem pro vážné zranění (pro ženskou postavu, ale i pro celý příběh).

Co je v show „Lednička“?

Show „Chladnička“? To je kulinářská show, kde se tři ze čtyř střídajících se moderátorů – Mark Lee, Vivian Lai, Chua En Lai a Pongsak – snaží z ingrediencí nalezených ve speciálních lednicích připravit zdravé pokrmy. Soutěživý duch je na místě, a to v prostředí, které připomíná dynamiku pouličního jídla v Asii, s typickým spěchem a vynalézavostí. Mnoho receptů je inspirováno lokální kuchyní, takže je to skvělý způsob, jak objevit chutě a ingredience z různých koutů Asie. Zkuste si představit: křupavé zelené curry, pikantní nudle nebo svěží saláty s exotickým ovocem – vše připravené z omezených zdrojů, což je výzva podobná té, s jakou se potýkáte při objevování skrytých klenotů v odlehlých oblastech během mého putování.

Co si vzít k jídlu, když nemám ledničku?

Při absenci lednice se hodí především potraviny s dlouhou trvanlivostí a dobrou přenosností.

Sušené potraviny: Ořechy (vlašské, lískové, mandle), sušené ovoce (meruňky, švestky, jablka), semínka (slunečnicová, dýňová). Důležité je dbát na jejich správnou konzervaci a skladování v suchu a temnu, aby se zabránilo zplesnivění.
Energetické tyčinky: Ideální doplněk energie na cestách, ale sledujte jejich složení – vybírejte ty s menším obsahem cukru a s vyšším podílem vlákniny a proteinů.
Ovoce a zelenina s pevnou slupkou: Jablka, hrušky, banány (zvlášť pokud jsou ještě zelené), pomeranče, mandarinky. Dobře se přenáší a vydrží několik dní.
Obiloviny: Chleba, pečivo, krekry, müsli tyčinky, ovesné vločky (pokud máte možnost je uvařit).
Konzervy: Ryby, maso, luštěniny (např. fazole, čočka). Potřebujete však otvírák.
Ořechové pasty a pomazánky: V malých, dobře uzavíratelných sklenicích. V teplejším počasí je ale potřeba je chladit.
Instantní kaše a polévky: Rychlé a snadné na přípravu, stačí jen horká voda.
Nutela: Klasika, která se hodí i pro příležitostné pomazání pečiva.
Energetické gelí: Velmi koncentrovaný zdroj energie, ideální pro náročné aktivity.

Tipy zkušeného turisty:

Vždycky si s sebou vezměte dostatek pitné vody.
Vybírejte potraviny s vysokou výživovou hodnotou, abyste udrželi energii.
Myslete na hygienu – důkladně si umyjte ruce před jídlem a pečlivě si vybírejte potraviny, abyste předešli případným zdravotním problémům.
Používejte opakovaně použitelné obaly a nádobí, abyste minimalizovali odpad.

Co mám jíst, když v ledničce nic není?

Co si dát k jídlu, když v ledničce nic není? Zkušený cestovatel, který prozkoumal desítky kuchyní po celém světě, by vám poradil tyto improvizované kulinářské skvosty:

Bramboráky (Kartoffelpuffer): Klasika, která zvládne každý. V mnoha zemích, od Německa po Ukrajinu, existují variace tohoto jednoduchého, ale sytého jídla. Tip: přidejte do těsta nasekanou cibuli pro intenzivnější chuť.
Francouzská cibulačka: I když se to nezdá, i s minimálními zásobami ji zvládnete. V Paříži byste ji našli na každém rohu a je skvělým důkazem, že i z jednoduchých surovin se dá vykouzlit gastronomický zážitek. Tip: použijte kvalitní cibuli a suché bílé víno pro autentickou chuť.
Omeleta nebo frittata: Univerzální jídlo, které se dá připravit s čímkoli, co se vám poštěstí najít. V Itálii je frittata neodmyslitelnou součástí oběda i večeře, často plněná zeleninou a sýrem. Tip: zkuste přidat bylinky pro svěží chuť.
Kapustový šnicl: Ekonomický a překvapivě chutný. V mnoha východoevropských zemích je toto jídlo součástí tradiční kuchyně a dokazuje, že i z obyčejné kapusty se dá vytvořit lahodný pokrm. Tip: před smažením kapustu orestujte s cibulí a kořením.
Krupicová kaše: Nenáročný a sytý pokrm, ideální pro rychlou a jednoduchou večeři. V mnoha zemích je krupicová kaše oblíbenou snídaní nebo součástí dětské stravy. Tip: Přidejte do ní ovoce nebo ořechy pro vylepšení chuti.
Hrachovka: Tradiční a výživná polévka. V zemích jako je Česká republika, Slovensko či Polsko je hrachovka symbolem domácí kuchyně a dokonalým receptem na využití minimálních surovin. Tip: Zkuste ji dochutit uzeným masem pro silnější chuť.
Zapékané těstoviny: Snadné, rychlé a chutné. V Itálii by zapékané těstoviny mohly být považovány za „záchranné jídlo“, ale existují nespočet variací po celém světě. Tip: použijte sýr a rajčatovou omáčku, pokud máte něco k dispozici.
Ekonomické toasty: Skvělý způsob, jak využít zbytky. V mnoha zemích jsou toasty populární jako rychlé občerstvení, ale kreativní kombinace ingrediencí může vést k překvapivě chutným výsledkům. Tip: experimentujte s různými druhy sýrů, šunky a zeleniny.

Jaké národnosti byl Grigorij Gorin?

Grigorij Gorin, jehož skutečné jméno bylo Grigorij Izrailovič Ofštejn, se narodil v rodině vojenského příslušníka, podplukovníka Izraile Abeleviče Ofštejna, účastníka Velké vlastenecké války. Matčina dívčí příjmení, Gorinská, mu posloužilo jako inspirace pro jeho umělecké pseudonymy – nejprve Gorinštejn, později, od roku 1963, Gorin, který si pak oficiálně změnil i své jméno. Zajímavostí je, že tato změna jména reflektuje i složitý osud mnoha Židů v Sovětském svazu, kde volba jména a příjmení často ovlivňovala kariéru a sociální postavení. Samotná cesta od Ofštejna k Gorinovi ilustruje proces asimilace a snahy o začlenění do sovětské společnosti, fenomén, který pozoruji na svých cestách po postsovětském prostoru dodnes. Jeho původ dodává jeho dílu, plnému ironie a sarkasmu, dodatečnou vrstvu významu, zvláště pak s ohledem na historický kontext a zkušenosti jeho rodiny.

Zde je důležité si uvědomit, že Gorinova národnost je otázka spíše interpretační. I když se narodil v rodině židovského původu, jeho umělecká identita byla formována v sovětském kontextu a jeho volba jména ukazuje na snahu o vytvoření nové identity v novém světě.

Co se stalo generálovi Potěmkinovi?

Generál Grigorij Poťomkin, muž, jehož jméno je spjato s rozsáhlými stavebními projekty na jihu Ruska a jehož vliv na tehdejší ruskou politiku byl enormní, zemřel v roce 1791 na tyfus. Stalo se tak během cesty do Jass, kam mířil na mírová jednání s Osmanskou říší. Jeho smrt v relativně mladém věku přerušila jeho ambiciózní plány na další rozvoj jižních oblastí Ruského impéria. Představte si tehdejší cestu – prašné cesty, nedostatek hygieny, namáhavé cestování kočárem… tyfus v takových podmínkách nebyl ničím neobvyklým. Jeho pohřeb se stal velkolepou událostí, avšak místo posledního odpočinku v Chersonu, městě, které sám pomohl vybudovat, zůstává dodnes sporné, obklopené řadou legend a spekulací. Dodnes jsou v jižní Ukrajině, na území, které Poťomkin značně ovlivnil, patrné stopy jeho činnosti v podobě monumentálních staveb a strategicky důležitých měst. Oblast byla strategicky významná, tvořící hranici mezi Ruskem a Osmanskou říší, a Poťomkin se zasloužil o její formování. Jeho smrt byla nejen osobní tragédií, ale i ztrátou pro celou oblast.

Jak zahynul Grigorij Poťomkin?

Grigorij Alexandr Poťomkin, muž, jehož jméno je spjato s rozsáhlými reformami a expanzí ruské říše, zemřel na cestu z Jass do Nikolajeva 5. (16.) října 1791. Smrt ho zastihla v pouhých 53 letech, a to v důsledku vysokých horeček, které ho sužovaly během mírových jednání s Turky v Jassech. Jeho účast na těchto jednáních byla klíčová pro ruské zájmy, ačkoliv sám byl nemocný. Je zajímavé, že cesta z Jass do Nikolajeva vedla přes náročné terény, což jeho stav jistě zhoršilo. Přesněji řečeno, zemřel v Jassach a teprve pak se jeho tělo transportovalo do Nikolajeva, kde byl pohřben. Jeho smrt byla pro ruskou politiku velkou ztrátou, jelikož byl Poťomkin nejen vojenským stratégem, ale i vlivným politikem a důvěrníkem Kateřiny Veliké. Existují různé spekulace o skutečné příčině smrti, avšak horečka je nejpravděpodobnější verze.

Jeho monumentální osobnost zanechala nesmazatelnou stopu v dějinách Ruska. Stojí za zmínku, že Poťomkinovy vesnice, uměle vytvořené v jižní Ukrajině, byly součástí jeho rozsáhlých plánů na rozvoj země. Byly to inscenované vesnice, které měly imponovala císařovně. Nicméně, Jeho reálný přínos Rusku je evidentní v řadě vojenských a správních reforem, které realizoval.

Která duševní porucha se dědí?

Genetická predispozice k psychickým onemocněním je komplexní téma. Některé poruchy se dědí výrazněji než jiné. Epilepsie, například, má silnou genetickou komponentu, ačkoliv její projevy se liší. Setkal jsem se s tím i na cestách – v některých kulturách je stigma spojené s epilepsií větší než v jiných. Psychopoatie, spíše než jako jednotná nemoc, je komplex chování s genetickou složkou, ovlivňovanou i výchovou a prostředím. Z vlastní zkušenosti vím, že v odlehlých oblastech, kde jsou silné rodinné vazby, se může projevovat silněji.

Alkoholistická závislost má také významnou genetickou predispozici, ovšem prostředí a sociální faktory hrají klíčovou roli. Na cestách jsem si všiml, že v zemích s jinou kulturní tradicí pití alkoholu se prevalence závislosti liší. Demence zahrnuje různé typy, z nichž některé (např. Alzheimerova choroba) mají silnou genetickou složku. Poznal jsem to i během své cesty po Jižní Americe, kde tradiční léčitelé používají byliny, které se snaží zpomalit progresi tohoto onemocnění.

Syndrom Down a syndrom Klinefelter jsou chromozomální poruchy, a tedy přímo genetické. Chorea Huntingtonova je závažná neurologická porucha s devastujícím efektem, s absolutně známým genetickým původem. Syndrom „kočičího křiku“ je vzácná chromozomální anomálie. Je důležité si uvědomit, že genetická predispozice neznamená automatický rozvoj onemocnění. Vliv prostředí a dalších faktorů je zásadní.

Je možné rodit při schizofrenii?

Ženy s diagnózou schizofrenie mohou prožít normální těhotenství a porodit zdravé dítě. Je však nezbytné být pod důkladnou kontrolou gynekologa a psychiatra po celou dobu. Zásadní je nepřerušovat léčbu antipsychotiky. To je jako s výstupem na těžký vrchol – bez správné přípravy a pravidelných kontrol se vystavujete nebezpečí. Podobně i těhotenství u schizofrenie vyžaduje pečlivý plán a sledování, aby se minimalizovala rizika jak pro matku, tak pro dítě. Včasná a správná medikace je klíčová, stejně jako pravidelné kontroly u specialistů. Nepodceňujte to, stejně jako byste nepodcenili důležitost správného vybavení na náročné túře.

Důležité je vědět, že existuje řada podporných programů a skupin pro ženy se schizofrenií během těhotenství a mateřství, které poskytují cenné rady a pomoc. Informace o nich je dobré hledat už v plánovací fázi, stejně jako si předem zjišťujete informace o trase před náročnou horolezeckou výpravou.

Co se stalo s Grigorijem Gorinem?

Grigorij Izrailevič Gorin, autor mnoha vtipných a bystrých scénářů a divadelních her, zemřel náhle doma v noci z 14. na 15. června roku 2000 na infarkt myokardu. Jeho smrt byla šokem pro celý sovětský, respektive později ruský, kulturní svět.

Zajímavost: Gorin, i přes svůj židovský původ, byl hluboce spjat s ruskou kulturou a jeho dílo je plné narážek na ruské reálie a historii. Mnoho jeho satirických kousků se dotýkalo i tehdejšího politického systému.

Jeho nejznámější díla zahrnují:

Scénáře k populárním filmům, jako například k legendárnímu “Pokrovským bránám”.
Divadelní hry plné vtipu a sarkasmu, které se dodnes hrají v ruských divadlech.
Nesčetné množství televizních pořadů a skečů.

Moje poznámka z cesty: Při návštěvě Moskvy jsem měl možnost vidět několik představení inspirovaných Gorinovým dílem. Jeho vliv na ruskou kulturu je nesporný a jeho smrt předčasně ukončila kariéru jednoho z nejtalentovanějších satiriků 20. století. Je pochován na Kunovově hřbitově v Moskvě.

Jaké nemoci se přenášejí z matky na dceru?

Genetické dědictví je cestovní mapa, která nás provází životem a často určuje i naše zdravotní osudy. Některé nemoci se po této mapě šíří s nepříjemnou pravidelností, předávajíc se z matky na dceru. Srdečně-cévní onemocnění jsou jedním z nejčastějších “cestujících”. Zda se ale objeví, záleží i na životním stylu, podobně jako při cestě – správná strava a pohyb fungují jako spolehlivý průvodce zdraví. Mnoho mých cest mě naučilo, že prevence je nejdůležitější.

Cystická fibróza je další závažná dědičná nemoc s globálním výskytem, jejíž genetický základ je dobře známý. Poznatky z různých koutů světa ukazují, že včasná diagnostika a moderní léčba zlepšují kvalitu života pacientů.

Alkoholismus není jen otázkou genetické predispozice, ale i sociálního prostředí. Na mých cestách jsem viděl, jak se přístup k alkoholu dramaticky liší v různých kulturách, a to má obrovský dopad na výskyt závislosti.

Rakovina prsu a dělohy – hrozba, která bohužel zasahuje ženy po celém světě. Genetické faktory zvyšují riziko, ale včasná diagnostika a preventivní opatření mohou výrazně ovlivnit prognózu. V mnoha zemích jsem viděl rozdíly v přístupu k preventivním prohlídkám a jejich dostupnosti.

Obezita a diabetes – dvě spojené nemoci, které se v moderním světě stávají stále běžnějšími. Životní styl, strava a genetika se prolínají do nebezpečné směsi. Moje cesty mě naučily, jak důležité je si uvědomovat kulturní vlivy na stravování a jak je těžké změnit zažité návyky.

Osteoporóza, onemocnění kostí, je další překážkou, kterou se některé ženy musí potýkat. Výživa bohatá na vápník a pravidelný pohyb jsou cestou k silnějším kostem – poučení, které jsem si odnesl z mnoha kultur.

Co znamená slovo „gorin“?

Slovo „Gorin“ pochází z hebrejského slova goren (גֹּרֶן), což znamená „mlátiště“. Jméno Gorin se tak překládá jako „podlaha stodoly“ nebo „obilnice“, odrážející úzkou vazbu k zemědělství a přírodě. Během svých cest po světě, od židovských čtvrtí v Marrákeši až po tradiční vesnice v Karpatech, jsem se setkal s mnoha variacemi tohoto jména a jeho významu. V některých kulturách je spojováno s hojností a plodností, v jiných s tradicí a kořeny. Jeho asociace s obilím a sklizní mu dodává hluboký symbolický význam, reprezentující bohatství a úrodu. Východní aškenázské kořeny jména Gorin naznačují silnou vazbu k přírodě, což může vysvětlovat tendenci nositelů tohoto jména trávit více času venku než uvnitř. Zajímavé je, že podobná slova s významem „mlátiště“ najdeme v mnoha jazycích, což svědčí o univerzálním významu tohoto místa v lidské historii a kultuře.

Proč se Kateřina II. rozešla s Poťomkínem?

Krize ve vztahu Kateřiny s Poťomkinem trvala od konce ledna do konce července 1776. Byla to otázka osobnosti Poťomkina, jehož Kateřina sama vynesla na vrchol moci, rozvíjejic jeho schopnosti. Představte si to jako náročný výstup na zasněženou horu – zpočátku skvělá spolupráce, vzájemná důvěra a sdílená vize cíle. Jenže s rostoucí výškou se projevují rozdíly v temperamentu, v způsobu zdolávání překážek. Poťomkin, ačkoliv zdatný vůdce, se stal příliš ambiciózní, podobně jako když se horolezec přepne a riskuje zbytečně. Kateřina, zkušená vůdkyně, si uvědomila, že jeho ego a mocenské ambice ohrožují jejich společný cíl – stabilitu a prosperitu říše. Rozdělení bylo těžké, podobně jako sestup po náročné trase, ale nezbytné pro udržení rovnováhy celého systému. Podobně, jako správný horolezec zanechává za sebou stopy, Poťomkin zanechal za sebou významný odkaz na politické scéně Ruska.