Na zraněné zvíře volejte vždy Městskou policii na 156. Pokud je zvíře nebezpečné nebo se ho bojíte chytit, pouze nahlaste jeho polohu – oni disponují odchytovými nástroji. U nalezeného tuláka je situace jednodušší: Městská policie ho od vás převezme a dopraví do útulku. Důležité je ale zvíře před příjezdem policie chránit před dalším zraněním a chladem, pokud je to možné. V případě drobného zranění (např. malá odřenina u ptáka) a pokud se cítíte na to, můžete zvíře opatrně přikrýt a poskytnout mu úkryt před nepříznivým počasím, dokud policie nedorazí. Nikdy se však nezraněného zvířete nedotýkejte, pokud nejde o evidentně bezpečný případ. Může být nakažlivé nebo v panice kousat. Věnujte pozornost i druhu zvířete; pro některé druhy existují specializované záchranné organizace, jejichž kontakty byste si měli najít předem – např. pro ptáky, ježky, či netopýry.
Před odchytem zvířete se pokuste zdokumentovat situaci: snímek nebo video může být pro policii užitečné. Zaznamenejte si přesnou polohu, kde jste zvíře našli.
Co když najdu zraněného holuba?
Nález zraněného holuba, či jiného ptáka, není v žádném případě výjimečný. Během svých cest po světě jsem se s podobnou situací setkal opakovaně, od rušných ulic Bangkoku po klidné lesy Kostariky. Důležité je vědět, jak správně postupovat.
Pokud zjistíte, že pták je zraněn (zlomené křídlo, noha, krvácení, apatie, zjevná nemoc), je nutné jednat rychle a s rozvahou. Zásadní je minimalizovat stres pro zvíře. Nedotýkejte se ho zbytečně a snažte se ho chránit před predátory a nepřízní počasí.
Nejdůležitější je co nejrychlejší transport k odborníkům:
- Veterinární klinika: Mnoho veterinářů má zkušenosti s péčí o divoké ptáky.
- Specializovaná záchranná stanice: Vyhledejte na internetu nejbližší stanici pro handicapované živočichy. Tyto stanice disponují potřebným vybavením a zkušenostmi pro léčbu a rehabilitaci.
Důležité rady pro manipulaci:
- Použijte pevný kartón nebo klec k transportu.
- Zajistěte, aby byl pták v teple a tichu.
- Nedávejte mu jídlo ani vodu, dokud ho nezjistí veterinář.
- Pokud je pták v šoku, zkuste ho jemně přikrýt, ale neomezujte mu dýchání.
Pamatujete, že péče o zraněného ptáka vyžaduje odborné znalosti a vybavení. Vaše rychlá a správná reakce mu může zachránit život.
Kdo platí škodu při srážce se zvěří?
Srážka se zvěří? Otázka odpovědnosti za škodu je v Česku řešena poměrně jednoznačně, a to Občanským zákoníkem (§ 2933 a § 2934). Vlastník zvířete nese odpovědnost za škodu jím způsobenou. To platí i pro domácí mazlíčky – pes, který vběhne na silnici a způsobí nehodu, je příkladem, kde majitel uhradí vzniklou škodu.
Zkušenosti z cest po světě ukazují, že právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou zvířaty se liší stát od státu. V některých zemích je situace složitější, s ohledem na typ zvířete, místo nehody a další faktory. Například v USA existuje systém pojištění odpovědnosti majitelů za domácí zvířata, který je běžně využíván.
Při posuzování škod je důležité zvážit:
- Druh zvířete: Odpovědnost za škodu způsobenou volně žijící zvěří je složitější a často se řeší jinak než u domácích zvířat.
- Místo nehody: Pokud se nehoda stane na soukromém pozemku majitele zvířete, může být situace odlišná od nehody na veřejné komunikaci.
- Příčina nehody: Bylo zvíře řádně zabezpečeno? Případné zanedbání péče může ovlivnit rozsah odpovědnosti.
Doporučuje se mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené domácími zvířaty, které ochrání před vysokými finančními nároky v případě nehody. Toto pojištění kryje nejen škody na vozidlech, ale i na majetku a osobám třetích stran.
Pro přesné určení odpovědnosti v konkrétním případě je vhodné vyhledat právní pomoc.
Jaký je trest za zabití psa?
Zabít psa v České republice není lehký přestupek. Neexistuje specifický paragraf pro „zabití psa“, ale čin spadá pod paragraf týrání zvířat, konkrétně zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
Podle něj, kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, se dopouští trestného činu a hrozí mu odnětí svobody na šest měsíců až na tři léta. To zahrnuje i úmyslné usmrcení psa, samozřejmě s přihlédnutím k okolnostem případu. Soud může navíc uložit zákaz činnosti, například související s chovem zvířat, či propadnutí věci, například zbraně použité k usmrcení psa.
Zkušenosti z cest po světě ukazují, že zákonné postihy za týrání zvířat se značně liší. V některých zemích je trestní sazba mnohem přísnější, v jiných naopak velmi mírná, nebo se jedná jen o správní delikt.
Zjednodušeně řečeno, v ČR je trest za týrání zvířat, které zahrnuje i zabití psa, poměrně přísný. Přesná výše trestu závisí na konkrétních okolnostech, například na způsobu usmrcení, motivaci pachatele a dalších faktorech.
Je důležité si uvědomit:
- Úmyslné usmrcení psa je trestné
- Výše trestu je proměnlivá, závisí na soudu
- Soud může uložit i další sankce
Co hrozí za zabití kočky?
Znal jsem mnoho pouličních koček po celém světě, od Maroka po Japonsko. A všude platí jedno: zvířata si zaslouží respekt. Česká legislativa se v tomto ohledu neliší od mnoha jiných. Policie zdůrazňuje, že sice neexistuje zákon přímo nařizující majitelům držet kočky doma, avšak úmyslné zabití zvířete je trestné. Může to znamenat až několik měsíců vězení. To je důležité si uvědomit, zejména v zemích, kde jsou volně žijící kočky běžné, ať už se jedná o pouštní oázy, nebo rušné ulice Prahy. Je nutno si uvědomit rozsah možných trestů a důsledků. Mnohé země mají přísnější zákony o týrání zvířat, než je to v Česku. V některých zemích se úmyslné zabití domácího mazlíčka trestá mnohem tvrději, počínaje vysokými pokutami až po několikaleté vězení. Je to varování pro každého, kdo by zvažoval podobný čin. Informace o specifických zákonech a sankcích v jednotlivých zemích je však třeba hledat na oficiálních webech příslušných státních institucí.
Co dělat, když srazím zvíře?
Srazíte-li v Česku zvíře, ať už s viditelnými zraněními, nebo zdánlivě bez nich, je povinnost ohlásit to policii. To platí i pro zdánlivě nepatrnou škodu, či když zvíře z místa nehody uteče. Zkušenosti z cest po světě ukazují, že tato na první pohled zbytečná formalita má své opodstatnění. Policejní protokol je důležitý jak z právního hlediska, tak pro případné další kroky – například, aby se zraněné zvíře dostalo do péče odborníků. Policie prověří rozsah škody, zranění řidiče a spolujezdců a doporučí, zda je nutné volat záchrannou službu. Je důležité si uvědomit, že i zdánlivě bezvýznamný střet může mít dlouhodobé důsledky, pokud nebude řádně nahlášen. V některých zemích, například v Africe nebo v Kanadě, je situace s divokou zvěří podstatně odlišná a postupy se liší, ale zásada ohlášení nehody příslušným orgánům je univerzální.
Nepodceňujte ani zdánlivě banální srážky s menšími zvířaty – i drobný střet může vést k poškození vozidla, a to pak může mít důsledky pro vaše pojištění. Dodržování předpisů a ohlášení události policii je v takovém případě nejlepší prevencí proti problémům.
Co dělat, když najdu mrtvé zvíře?
Našli jste uhynulé zvíře? Tohle není situace, kterou byste chtěli řešit na dovolené v odlehlé vesničce, ale stává se to. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, mrtvé zvíře není odpad v pravém slova smyslu dle zákona o odpadech. Hoďte ho tedy do popelnice – za žádných okolností. To je zásadní. Mnoho zemí má striktní pravidla ohledně likvidace uhynulých zvířat, ať už domácích nebo volně žijících. Nedodržení může vést k pokutám.
Co dělat?
- Kontaktujte místní úřady: V každé zemi (a často i regionu) existuje specifický postup. Na turistických místech by vám v hotelu, penzionu, nebo turistickém informačním centru měli vědět, na koho se obrátit. Možná budete překvapeni, jak rychle a efektivně se situace vyřeší.
- Vyhněte se přímému kontaktu: Používejte rukavice, pokud je máte po ruce. Můžete se nakazit různými chorobami.
- Zdokumentujte: Udělejte si fotku (pokud to situace dovoluje) – typ zvířete, umístění, atd. To může být užitečné při nahlášení úřadům.
- Nepokuste se o likvidaci sami: To se může zdát lákavé, ale je to nebezpečné a v mnoha případech i nezákonné. V závislosti na velikosti zvířete, existuje riziko nákazy, a likvidace bez potřebného vybavení je extrémně obtížná.
Příklady postupů v různých zemích se liší: V některých oblastech existují speciální sběrná místa, jinde se o to postará obecní úřad, jindy soukromá firma. Před cestou se proto informujte, jak se likvidace uhynulých zvířat řeší v oblasti, kterou budete navštěvovat. Znalost místních zvyklostí a pravidel je součástí zodpovědného cestování.
Vždy se řiďte pokyny místních úřadů. Likvidace uhynulých zvířat je věc, kterou by měl řešit odborník. Vaše bezpečnost a dodržování zákonů jsou na prvním místě.
Co dělat když najdu zraněnou kočku?
Zraněnou kočku nejprve opatrně zkontrolujte. Nedotýkejte se jí, pokud je agresivní! Použijte silnou kartónovou krabici s otvory pro dýchání a pevně ji zavřete, aby se kočka nemohla zranit dále. Vložte do ní i něco měkkého na ležení.
Doprava k veterináři:
- V ideálním případě ji přepravte v přepravce pro zvířata. Pokud ji nemáte, použijte zmíněnou krabici, ale zajistěte ji proti pohybu uvnitř vozu.
- Jeďte opatrně a vyhněte se prudkým brzdám a zatáčkám.
- Při transportu kočku uklidňujte tichým hlasem.
U veterináře: Veterinář poskytne první pomoc a rozhodne o dalším postupu. Připravte se na náklady na ošetření.
Péče po ošetření: Záleží na rozsahu zranění. Veterinář vám poradí s krmením, léky a péčí o rány.
Umístění kočky: Pokud si ji nemůžete ponechat, kontaktujte místní útulky pro zvířata nebo záchranné stanice. Můžete se také pokusit najít nový domov pomocí inzerce online.
Důležité: Kočky si pamatují laskavost. Pokud se o zraněnou kočku postaráte, stane se vám pravděpodobně vděčným společníkem. Nepodceňujte riziko infekce a dalších komplikací – včasná pomoc je klíčová. Noste rukavice při manipulaci se zraněnou kočkou, abyste se ochránili před infekcí.
- Zhodnoťte závažnost zranění.
- Zajistěte bezpečný transport.
- Vyhledejte veterinární pomoc.
- Postarejte se o kočku dle instrukcí veterináře.
- Najděte vhodný domov pro kočku, pokud si ji nemůžete ponechat.
Kolik dostanu za srážku se zvěří?
Srážka se zvěří? To je kapitola sama pro sebe! Záleží na velikosti zvířete – kanec, jelen, srnec… to jsou pořádná monstra. Měl jsem jednou nepříjemnost se srncem, a i když to vypadalo na malou škodí, oprava vyšla na pěkných pár desítek tisíc. Nové auto? Raději ani nemyslet. Senory, asistenční systémy… to jsou položky, co se opraví jen těžko a za hodně peněz. Počítej s tím, že oprava může klidně přesáhnout 200 000 Kč a více, záleží na rozsahu poškození. Viděl jsem auta po srážce s jelenem, která šla rovnou na vrak. Průměrná pojistka ti sice dá tak 50 000 Kč, ale to je jen kapka v moři, když se ti zničejí nárazníky, světla, chladič… a třeba i podvozek. A pozor na to, že pojistka nemusí pokrýt všechno. Před jízdou v lesnatých oblastech je lepší jet pomaleji a dávat pozor na silnici, zejména za šera a v noci, kdy je zvěř nejvíce aktivní. Doporučuji si pořídit kvalitní snímač tlaku v pneumatikách, protože i malá díra v pneumatice může povést k nehodě.
A ještě jedna věc: i když se zdá škoda malá, vždycky si nechej vše řádně zdokumentovat – fotografie, policejní zápis. Bez toho můžeš mít problémy s pojistkou.
Co se přeje při úmrtí?
Česká kultura směřuje k decentnímu vyjádření soustrasti při úmrtí. Nejčastější formou je pevný stisk ruky doprovázený krátkou, ale upřímnou soustrastí, například „upřímnou soustrast“ nebo „přijměte mou upřímnou soustrast“. Paradoxně se ale fráze „upřímnou soustrast“ sama o sobě v českém prostředí *nepoužívá* jako přání. Je to spíše konstatování sdíleného smutku.
Na mých cestách po světě jsem zaznamenal fascinující rozdíly v rituálech vyjadřování soustrasti. V některých kulturách se používají specifické gestá, v jiných se soustrast vyjadřuje prostřednictvím darů, ať už finančních nebo materiálních. Například:
- V některých asijských zemích se tradičně nosí tmavé oblečení a klade se důraz na ticho a respekt.
- V některých latinskoamerických zemích je běžné hlasitější projevování emocí a sdílení vzpomínek na zesnulého.
- V některých afrických kulturách se konají rozsáhlé pohřby s velkým množstvím hostů a rituálů.
Důležité je pamatovat, že i ticho může být silným vyjádřením soucitu. Někdy je lepší než slova upřímný pohled a tichá podpora. Pozor na přehnané projevy emocí, které by mohly rodinu zesnulého zbytečně zneklidňovat. Vždy je vhodné se řídit kontextem a citlivě reagovat na situaci. Při návštěvě truchlící rodiny je nejvhodnější se zaměřit na vyjádření osobní podpory a úcty k zemřelému.
- Vždy je vhodné se zeptat, jak můžete pomoci.
- Nabídněte praktickou pomoc, například s organizací pohřbu.
- Vyvarujte se banálních frází a neupřímných poznámek.
Co delat kdyz nekdo týrá zvíře?
Pokud narazíte na týrání zvířat, neváhejte to nahlásit. Nejlepší je písemné oznámení, ale i telefonát může pomoct. Můžete se obrátit na obecní úřad, kde sídlí obecní policie, která může zasáhnout v méně závažných případech. Dále pak na krajskou veterinární správu (nebo příslušný veterinární inspektorát, to zjistíte snadno na internetu podle lokality). Tito specialisté se zaměřují na zdravotní stav zvířat a porušení veterinárních předpisů. Pro závažnější případy, jako je například zneužívání či mučení, je nutné kontaktovat policii ČR a případně státní zastupitelství. U policie se vám vyplatí zdokumentovat co nejvíce informací – fotky, videa, svědky. Čím více důkazů, tím lepší šance na úspěšné vyšetřování. Na webu Ministerstva zemědělství najdete kontakty a další užitečné informace. Pamatujte, že i zdánlivě nepatrné detaily mohou být pro vyšetřování klíčové. Zásah je rychlý pouze v akutních případech, u menších problémů se vyšetřování může protahovat.
Jak pohřbít zvíře?
Zvíře uhynulé na cestách je třeba co nejrychleji a hygienicky zlikvidovat. Nejjednodušší je důkladné zasypání zeminou minimálně 50 cm hluboko. Pokud je zvíře větší (nad 100 kg), pro jistotu zvolte hloubku 100 cm. Pro dezinfekci je ideální nehašené vápno, které zamezí šíření případných bakterií a parazitů. Vápno rozsypte po těle před zahrabáním. Místo pohřbu vyberte co nejdále od zdrojů vody a turistických tras. Pro menší zvířata stačí menší jáma, ale vždy s dostatečnou vrstvou zeminy na vrchu. Při manipulaci s uhynulým zvířetem používejte rukavice. V odlehlých oblastech je možné i spálení, ale je potřeba se ujistit, že nehrozí šíření ohně.
Důležité: V některých oblastech mohou platit specifická nařízení ohledně likvidace uhynulých zvířat. Informujte se předem, abyste se vyhnuli problémům s úřady.
Kam nahlásit mrtvé zvířata?
Nález mrtvého zvířete? Záleží na kontextu. V Praze, stejně jako v mnoha evropských metropolích, se s podobnými situacemi potýkají denně. Pokud neznáte majitele, je první instancí městská policie, obecní úřad, nebo přímo asanační firma. Můj tip: místní úředníci vám ochotně poradí s kontakty na specializované firmy. To platí i pro menší zvířata, ale jednotlivé uhynulé drobné ptáky (holubi, vrabci, sýkory) často spadají do kategorie, kterou už asanační firmy nemusí řešit. V mnoha zemích, třeba ve Francii, kde jsem se s tím setkal, se o menší uhynulé ptactvo starají ochránci přírody, které můžete kontaktovat také. Vždy ale záleží na specifické situaci a na regulacích dané lokality. Znečištěné prostředí je problém všude, proto je důležité znát místní postupy. Před odjezdem na cestu do cizí země je dobré si zjistit, jak se v daném místě řeší problematika uhynulých zvířat. Informace o kompetentních orgánech najdete na internetových stránkách obce nebo města.
Co dělat když najdu zraněného holuba?
Nalezl-li jste zraněného holuba, okamžitě kontaktujte záchrannou stanici pro zvířata na čísle 774 155 155. Jedná se o dospělého ptáka, je to nejrychlejší a nejúčinnější pomoc. Nezkoušejte ho zachraňovat sami, mohli byste mu více ublížit.
Podezření na otráveného holuba (např. návnada, mrtvý pták) okamžitě nahlaste Policii ČR a České společnosti ornitologické (ČSO) na číslech 606 412 422 nebo 773 380 285. Více informací najdete na karbofuran.cz (odkaz nahraďte funkčním odkazem, pokud to bude potřeba). Otrávení ptáci představují vážné nebezpečí i pro ostatní živočichy a lidi.
Pokud je holub nemocný (živý i mrtvý), je důležité zabránit šíření případné choroby. Dodržujte základní hygienu a o nahlášení výskytu choroby se postarejte co nejdříve. Některé choroby se mohou snadno přenést i na člověka.
Důležité upozornění: Při manipulaci se zraněným nebo nemocným ptákem používejte rukavice. Pokud si nejste jistí, jak postupovat, vždy volejte odborníky.
Co dělat když zemře člověk?
Smrt blízkého v zahraničí? Znáte ten pocit, když se vám svět zhroutí? Prvním krokem je zachovat klid a ihned kontaktovat místní záchrannou službu. V rámci EU je univerzálním číslem 112. Je důležité si uvědomit, že postupy se v jednotlivých zemích liší. Například v některých zemích je nutné kontaktovat i policii. Zapište si proto důležité informace od operátora, včetně případného čísla na místní úřad, který se zabývá úmrtími. Důležité je také shromáždit všechny relevantní dokumenty zemřelého, včetně pasu a cestovního pojištění. Nezapomeňte na telefonní čísla a adresy kontaktních osob v České republice. Pokud je zemřelý pojištěn, kontaktujte vaši pojišťovnu co nejdříve. Pojištění cestování často zahrnuje repatriaci těla, ale podmínky se liší a je nutné si je předem ověřit. Před cestou do zahraničí si proto vždy ověřte podrobnosti o pojištění. Pro složitější situace, zahrnující například úmrtí mimo nemocnici, je ideální kontakt s českým konzulátem v dané zemi. Jsou vám k dispozici s právními radami a administrativní pomocí. Mít u sebe kopie všech důležitých dokumentů, a to i v elektronické podobě, se v takové situaci stane neocenitelným.
Nepodceňujte sílu plánování. Před cestou si zkontrolujte platnost cestovního pojištění a informujte se o postupech v případě úmrtí v cílové zemi. Tyto informace vám mohou ušetřit spoustu stresu a zjednodušit složitý proces v těžké životní situaci.
Paměťové karty s fotografiemi a videi by měly být zálohovány online nebo u příbuzných. V případě ztráty nebo zničení dokumentů to může být nezbytné pro identifikaci zemřelého.
Co může zabít psa?
Na túře se psem hrozí nebezpečí otravy. Deset potravin, které můžou být pro psa fatální, je potřeba znát: Čokoláda – klasika, o které ví každý. Její toxicita závisí na typu a množství. Káva, čaj a další kofeinové nápoje – kofein je pro psy silný toxin, i malé množství může způsobit vážné problémy, a to i z odpadků po cestě. Xylitol – sladidlo v žvýkačkách, cukrovinkách a některých pečivech, je pro psy smrtelně nebezpečné. Alkohol – podobně jako u lidí, i u psů vede k otravě, a to i v malém množství. Rozinky a hroznové víno – i malé množství může způsobit selhání ledvin. Sůl – přebytek soli vede k dehydrataci a poškození ledvin. Je třeba dávat pozor na slanou vodu při přecházení brodů. Cibule a česnek – poškozují červené krvinky. Přezrálé nebo nezralé ovoce – obsahují toxické látky, proto se vyhněte sběru ovoce pro psa. Při túře vždy mějte na paměti, že i zdánlivě neškodné rostliny můžou být toxické. Naučte se rozpoznat některé běžné jedovaté rostliny v dané lokalitě a zabraňte psu v jejich konzumaci. Noste s sebou dostatek vody pro psa a v případě podezření na otravu ihned vyhledejte veterinární pomoc. Zapisujte si trasu a časové údaje pro případné zpětné dohledání zdrojů otravy. Pozor na odpadky – zkontrolujte okolí tábořiště před jeho založením.
Kam zavolat, když najdu kočku?
Našel jste kočku? Situace vyžaduje rychlý a rozvážný přístup, takový, jaký by zaujal i zkušený cestovatel. Záleží na stavu zvířete.
Živá kočka: Okamžitě kontaktujte místní městskou policii (číslo najdete online). Jejich úkolem je zajistit převoz do místního útulku, kde se o kočku postará veterinář. Mnoho měst má s útulky uzavřené smlouvy, ale bohužel to není všude samozřejmost.
- Tip pro cestovatele: Než vyrazíte na cestu, zkuste si předem zjistit telefonní číslo místní městské policie a nejbližšího veterináře v cílové lokalitě. Ušetří vám to čas v nepředvídaných situacích.
Obce bez smluv s útulky: Pokud policie případ řešit nebude nebo v obci není útulk, musíte jednat sami. Ale nebojte se, i to zvládnete jako zkušený cestovatel. Opatrně kočku naložte (krabice, pevná taška) a co nejrychleji ji odvezte k veterináři.
- Důležité: Při manipulaci s kočkou buďte opatrní a klidní. Stres zvířeti neprospívá.
- Praktická rada: Mnoho veterinárních klinik poskytuje první pomoc i v mimořádné pracovní době. Zavolejte předem a informujte se o jejich dostupnosti.
- Na cestách: Vždy mějte s sebou dostatek vody a malou deku pro případnou první pomoc zraněnému zvířeti.
Bezpečnost: Nezapomeňte na vlastní bezpečnost! Pokud se kočka chová agresivně, vyhněte se přímému kontaktu a vyhledejte pomoc odborníků.
