Srážka se zvěří? Stalo se. Nejdříve bezpečně zastavte a zapněte výstražná světla. Bezpečnost je prioritou, a to i v divočině. Pak na sebe vezměte reflexní vestu – věřte mi, zkušenost z tisíců kilometrů po světě mi to potvrzuje – a umístěte za vozidlo výstražný trojúhelník. Důležité je, aby vás ostatní řidiči viděli. Zkontrolujte stav všech zúčastněných, a pokud je to nutné, okamžitě volejte záchranku. Znalost základů první pomoci se v takových situacích velmi hodí. A nezapomeňte: kontaktujte Policii ČR. Věřte mi, hlásení nehody je důležité, i když se zdá, že škody jsou minimální. Zvěř může být zraněná a vy potřebujete mít důkaz o tom, co se stalo. Policajti vám pomohou s dalším postupem. A ještě jedna rada z mých cest: pokud je to možné, zkuste zdokumentovat místo nehody – fotky nebo video. Můžete si tak ulehčit další administrativní proces.
Pamatujete: Vždy je lepší být obezřetný. V hustě zalesněných oblastech nebo v blízkosti polí je riziko srážky se zvěří mnohem vyšší. Přizpůsobte rychlost a buďte ostražití. Vaše bezpečnost a bezpečnost ostatních je na prvním místě.
Kolik si vydělá myslivec?
Plat myslivce se pohybuje v rozmezí 32 000 až 51 000 Kč měsíčně, záleží na zkušenostech, lokalitě a náplni práce. Často se jedná o kombinaci práce lesního technika a myslivce. Maturita je výhodou, ale i s výučním listem je možné dosáhnout slušné mzdy. Kromě základního platu se může výdělek zvýšit o příplatky za práci přesčas, víkendy či svátky a případné odměny za úspěšný lov (záleží na konkrétním zaměstnavateli a systému odměňování). Je nutné počítat s náročností práce, která vyžaduje fyzickou zdatnost a odolnost vůči nepřízni počasí. Práce je často spojena s pobytem v přírodě, což je pro některé velkým plusem.
V případě, že se jedná o samostatně hospodařícího myslivce, jeho výdělek je mnohem variabilnější a závisí na mnoha faktorech, včetně výnosů z prodeje zvěře a dalších aktivit souvisejících s myslivostí.
Doporučuji ověřit si aktuální platy v dané oblasti u potenciálních zaměstnavatelů nebo na specializovaných webových stránkách zabývajících se platovými očekáváními.
Proč se střílí lišky?
Odstřely lišek v Česku nejsou plánovanou záležitostí, na rozdíl od redukce populace spárkaté zvěře či divočáků. Likvidace lišek probíhá kontinuálně, a to kvůli jejich vysoké reprodukční schopnosti a potenciálu škodit. Tento fakt jsem se dozvěděl od Jaroslava Čmejly z ústeckého okresního úřadu, referátu myslivosti. Jeho slova potvrzují to, co jsem pozoroval při svých cestách po Evropě – liška obecná je skutečně adaptabilní a úspěšný predátor.
Čmejla zdůraznil, že lišky nemají v našich podmínkách přirozených nepřátel, kteří by regulovali jejich populaci. Jedinými regulátory jsou nemoci a samotní myslivci. Tento fakt je důležitý, neboť se liší od situace v některých jiných regionech Evropy, kde se populace lišek udržuje v rovnováze díky přítomnosti vlků, rysů či orlů. V Česku je tato přirozená rovnováha narušena.
Tento přístup má své pro i proti. Je nutné zvážit dopad na ekosystém. Přehnané odstraňování lišek může mít nečekané důsledky, například explozi populace hlodavců, které lišky regulují. Můj výzkum naznačuje, že udržitelná regulace počtu lišek by měla být spíše komplexnější a zahrnovat i ochranu jejich přirozených predátorů tam, kde je to možné, nebo efektivnější kontrolu jejich nemocí.
Na druhou stranu, ekonomické škody způsobené liškami na drůbeži a zvěři jsou nepopiratelné. Je tedy nutné najít kompromis mezi ochranou biodiverzity a ochranou majetku. Doporučuji se zabývat hlubším výzkumem, který by zmapoval efektivitu současných postupů a případně navrhl udržitelnější řešení.
Co obnasi být myslivec?
Myslivost, to není jen o štěstí v lese. Zkušený lovec ví, že správné oblečení je klíčem k úspěchu, a to nejen z hlediska bezpečnosti, ale i komfortu a efektivity. Zapomenute na pohodlí znamená zbytečně ztracený čas a sníženou pozornost. Zelená nebo maskovací kamufláž je samozřejmostí – snažíme se splynout s prostředím, ne se odhalit. Kvalitní, nešustivý materiál je nezbytný. Představte si šustění oblečení, když se snažíte přiblížit k zvěři – katastrofa! Proto sázejte na materiály jako je například vlna, bavlna s teflonovou úpravou proti vodě a větru, nebo moderní syntetika.
Klobouk je víc než jen doplněk. Dobře zvolený klobouk chrání před sluncem, deštěm a poskytuje stín, což je důležité pro ostré vidění. Klasický myslivecký klobouk je sice tradiční, ale existují i moderní varianty, které jsou lehčí a lépe odvádějí vlhkost. A co je nejdůležitější – vyberte si takový, který vám perfektně sedí a neomezuje vás v pohybu.
Obuv je alfou a omegou. Myslivost často probíhá v náročném terénu – bláto, kameny, nerovnosti. Kvalitní, nepromokavé a pohodlné boty jsou proto nezbytností. Investujte do pevných bot s dobrou podrážkou, která poskytuje dostatečnou přilnavost. Nepodceňujte ani ponožky – vlna nebo funkční materiály zabrání vzniku puchýřů a udrží nohy v suchu.
Myslivecký oděv by měl být praktický a funkční. Kapsy na drobnosti, dostatek prostoru pro zbraň a munici, případně i pro dalekohled a další vybavení. Dobře promyšlený střih zajistí volnost pohybu, a to je při lovu naprosto zásadní. A nezapomeňte na detaily – reflexní prvky pro zvýšenou bezpečnost za šera a v noci, kvalitní zipy a suché zipy, odolnost proti povětrnostním vlivům. Vybírejte si oblečení s ohledem na roční období a klimatické podmínky – v létě lehčí, prodyšné materiály, v zimě teplé a nepromokavé. Zkušenost z mnoha cest mi ukazuje, že kvalitní vybavení stojí za investici a zaručuje pohodlnější a bezpečnější zážitek.
Co je myslivecký rád?
Myslivecký řád Českomoravské myslivecké jednoty, to není jen suchá sbírka pravidel. Je to živoucí dokument, odrážející staletí tradice a zkušeností s obhospodařováním naší krajiny a s péčí o zvěř. Opírá se o zákony, které regulují myslivost, ale také o ochranu přírody a veterinární předpisy. Představte si ho jako kompas, který vede myslivce při jejich práci. Jeho kořeny sahají hluboko do historie, do dob, kdy znalost přírody a zodpovědný přístup k ní byly klíčové pro přežití. Dnes, v době narůstajícího tlaku na životní prostředí, je role myslivců, řídících se tímto řádem, o to důležitější. Řád není jen o lovu, ale o celkové péči o ekosystém, o zvěři, o lesích a polích. Jeho dodržování zaručuje udržitelnost a rovnováhu v přírodě, a tím i její krásu a bohatství, které můžeme všichni obdivovat. Detailní studium tohoto dokumentu odhalí fascinující svět, kde se prolínají tradiční postupy s moderními vědeckými poznatky.
Znalost Mysliveckého řádu je nezbytná pro pochopení fungování myslivosti v České republice, a umožňuje tak hlubší vhled do života v naší přírodě. Je to svět plný tajemství, krásy a zodpovědnosti. Jednota se snaží harmonicky propojit tradiční postupy s moderními přístupy v ochraně přírody a myslivosti. Řád je dynamický a neustále se vyvíjí s ohledem na aktuální situaci a potřeby.
Čím střílí myslivci?
Myslivci používají různé zbraně, nejčastěji kulovnice a brokovnice, vždy v souladu se zákonem. Důležité je správné držení zbraně, která by měla perfektně sedět, a to i v zimním oblečení. Zimní vrstvy mohou ovlivnit úchop a přesnost střelby.
Kulová zbraň vyžaduje pečlivé nastřelení, přesnost je klíčová. Volba náboje, ráže a typu střely (broky pro brokovnici) závisí na druhu zvěře a vzdálenosti. Pro větší zvěř se používají silnější náboje a pro menší slabší.
Bezpečnost je priorita. Před střelbou je nezbytné důkladně prohlédnout terén, identifikovat cíl a ověřit si, že se v pozadí nenachází žádný člověk nebo zvíře. Znalost balistiky je pro myslivce nezbytná, stejně jako znalost chování zvěře.
V lese se můžete setkat s různými druhy zvěře, od drobné zvěře jako zajíci a bažanti až po velkou zvěř jako jeleni a divočáci. Pozor na nebezpečí spojené s lovem a vždy dodržujte všechna bezpečnostní pravidla.
Důležité je také dodržovat místní předpisy a respektovat přírodu. Lov by měl být prováděn eticky a udržitelně.
Kolik dostanu za srážku se zvěří?
Srážka se zvěří? Tohle téma znám bohužel až příliš dobře z mých cest po Evropě. Není to jenom o promáčknuté kapotě. Záleží na velikosti zvířete a rychlosti auta. Srnka je jedna věc, ale střet s divočákem, jelenem nebo daňkem může znamenat totální zkázu. Měl jsem kamaráda, co srazil divočáka v Rumunsku – auto na odpis, pojišťovna vyplatila zlomek ceny. Často se zapomíná na skryté škody. Kromě viditelných poškození karoserie se mohou poškodit i chladič, nárazník, světla, podvozek – a to všechno se prodraží. Opravy moderních aut s asistenčními systémy a pokročilou elektronikou jsou nesmírně nákladné. Počítejte s výdaji několika desítek až stovek tisíc korun, v závislosti na rozsahu poškození a typu vozu. Průměrná výplata od pojišťovny se sice pohybuje kolem 50 tisíc, ale to je jen kapka v moři, zvláště u novějších vozidel. Doporučuji si pečlivě prostudovat pojistnou smlouvu a případné limity na škody způsobené srážkou se zvěří. A hlavně – buďte opatrní, zvláště za soumraku a v noci, kdy je viditelnost horší a zvěř je aktivnější. V mnoha oblastech je srážka se zvěří bohužel běžnou součástí jízdy, a proto se na ni musíte připravit. Myslete také na to, že i po malém nárazu může být zvíře zraněno a budete muset volat záchrannou službu pro zvěř.
Ještě jedna důležitá věc: po srážce se zvěří vždy volejte policii, ať už je škoda jakákoli. Policisté sepsání protokol, který budete potřebovat pro pojišťovnu. Bez protokolu se můžete ocitnout v nepříjemné situaci. A nezapomeňte na dokumentaci – fotky poškozeného vozidla a místa nehody.
Zkušenost z cest mi ukázala, že prevence je vždycky lepší než lék. Jeďte opatrně, sledujte okolí a berte v úvahu rizikové oblasti. Bezpečnost na cestách je na prvním místě.
Kdo jmenuje mysliveckou stráž?
Jmenování myslivecké stráže, respektive mysliveckého hospodáře, se v České republice řídí specifickým procesem, odrážejícím unikátní legislativu v oblasti ochrany přírody. Na rozdíl od mnoha zemí, kde je tento proces decentralizovanější, nebo řízen přímo mysliveckým sdružením, v ČR má klíčovou roli okresní úřad.
Klíčová osoba: Myslivecký hospodář
Myslivecký hospodář, osoba zodpovědná za správu honitby, není jmenován přímo mysliveckým sdružením, ale okresním úřadem. To zajišťuje určitou kontrolu a transparentnost procesu. Zkušenosti z jiných evropských zemí, například z Francie nebo Německa, ukazují, že decentralizovaný systém může vést k různým úrovním efektivity a kontroly.
Proces jmenování:
- Návrh uživatele honitby: Prvním krokem je návrh uživatele honitby (obvykle mysliveckého sdružení) na konkrétního kandidáta na funkci mysliveckého hospodáře.
- Schválení okresním úřadem: Okresní úřad poté posoudí vhodnost kandidáta a jeho kvalifikaci. Tento krok zaručuje, že osoba na této pozici splňuje zákonem stanovené požadavky a má potřebné znalosti a zkušenosti.
- Vydání průkazu: Po schválení okresní úřad vydá mysliveckému hospodáři průkaz, který mu umožňuje vykonávat tuto funkci. Tento průkaz je důležitým dokumentem, který potvrzuje jeho oprávnění a je analogický k licencím pro podobné funkce v jiných zemích, třeba v Severní Americe, kde existují striktní požadavky na držitele loveckých licencí.
Odvolání: Okresní úřad má také pravomoc mysliveckého hospodáře odvolat, a to opět na základě specifických kritérií a procedur.
Závěr: Celý proces jmenování a odvolání mysliveckého hospodáře v České republice se vyznačuje centralizovaným řízením ze strany státní správy, což se odlišuje od modelů v řadě jiných států. Tento systém usiluje o kontrolu a transparentnost při správě honiteb a ochraně zvěře.
Jak se řekne žena myslivec?
Ženu myslivce? To je otázka, která by zaujala i samotného Alexandra von Humboldta! V Čechách se s ní setkáte v několika podobách. Nejčastěji uslyšíte myslivkyně – a to je dle expertů z Ústavu pro jazyk český Akademie věd správný termín pro absolventku oboru myslivecké hospodářství. Nicméně, v běžné řeči se můžete setkat i s myslivcová či myslivna. Výběr závisí na regionu i na osobních preferencích.
Zajímavostí je, že terminologie kolem myslivosti má hluboké kořeny v historii. Představte si například, jak se v 18. století na honu šlechticů pohybovala žena, která se starala o jejich zásoby a pomocníky. Její titul by se pravděpodobně nijak výrazně odlišoval od dnešních označení.
Na svých cestách jsem pozoroval, jak se v různých zemích liší názvosloví povolání a rolí žen. A Česko, s jeho bohatou mysliveckou tradicí a různorodostí jazykových variant, v tomto směru není výjimkou.
- Myslivkyně: Oficiální a nejčastější termín pro profesionální myslivkyni.
- Myslivcová: Méně formální varianta, častěji používaná v hovorové řeči.
- Myslivna: Méně častá varianta, s možným regionálním zabarvením.
Pro úplnost, pokud byste se chtěli dozvědět více o historickém vývoji myslivosti v Čechách, doporučuji navštívit archivy Akademie věd nebo se zaměřit na regionální muzejní sbírky. Tam objevíte fascinující informace o ženách a jejich roli v tomto oboru po staletí.
Jak se zdraví myslivci?
Tradiční myslivecký pozdrav zní „Lovu zdar!“ nebo „Myslivosti zdar!“. Odpovědí je vždy opakování pozdravu, případně stručné „Zdar!“. Zajímavostí je, že podobné pozdravy s přáním úspěchu při lovu či obecně v přírodě najdeme i v jiných kulturách – například v anglicky mluvících zemích se používá „Good hunting!“ či „Happy hunting!“. V písemné komunikaci je přijatelné i „S mysliveckým pozdravem.“. Je důležité si uvědomit, že se jedná o pozdrav s hlubokými kořeny v tradici a respektu k přírodě. Jeho použití mimo kontext myslivosti by mohlo být nepatřičné. Etymologie pozdravu sahá hluboko do historie a odráží úctu k divoké zvěři a k myslivecké etice.
Které druhy zvěře lze lovit v noci?
Lov v noci? To není jen romantická představa z pohádek. V České republice je legální lov v celých 24 hodinách pouze u dvou druhů zvěře: divokého prasete a lišky obecné. Tato skutečnost je dána jejich životním stylem – divočáci jsou aktivní i za soumraku a v noci, a liška obecná se podobně řídí svým vlastním nočním rytmem. Zkušenost z mých cest po světě ukazuje, že v mnoha jiných zemích se noční lov reguluje mnohem striktněji, často s důrazem na ochranu ostatních živočichů před rušením. Noční lov vyžaduje speciální vybavení, například silné svítilny a termovize, které umožňují efektivní identifikaci zvěře v naprosté tmě. Bezpečnost je při nočním lovu absolutní prioritou, a proto je nezbytné mít perfektní přehled o terénu a dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy. Není to jen o střelbě, ale o zodpovědnosti a respekt k přírodě.
Pozoruhodné je, že i když je lov divokých prasat a lišek povolen celodenně, v praxi se noční lov často zaměřuje na regulaci přemnožených populací těchto druhů, které mohou způsobovat značné škody na zemědělských plodinách a lesních porostech. Z vlastní zkušenosti vím, že efektivita nočního lovu může být podstatně vyšší než denní, díky specifické aktivitě těchto zvířat.
Kolik vydělává myslivec?
Zkušenost s lovem v českých lesích mi napovídá, že plat myslivce není zrovna královský, ačkoliv se pohybuje v rozmezí 30 884 až 46 843 Kč hrubého měsíčně na začátku kariéry. Po pěti letech dřiny v terénu, kdy se člověk naučí číst stopy, rozpoznávat volání zvěře a vypořádat se s nečekanými situacemi, se mzda zvedne na 31 336 až 48 040 Kč měsíčně při 40hodinovém týdnu. To je ovšem pouze základní plat. Záleží na zkušenostech, lokaci a konkrétním zaměstnavateli. Mnozí myslivci si přivydělávají prodejem trofejí, organizací loveckých výprav pro turisty, nebo třeba lesnickými pracemi. Nezapomínejme, že tato práce vyžaduje fyzickou zdatnost, znalosti biologie a ekologie, a také značnou míru zodpovědnosti za ochranu přírody. A co je nejdůležitější – opravdovou lásku k lesu a jeho obyvatelům.
Kdo povoluje lov zvěře mimo dobu lovu?
Lov zvěře mimo stanovenou dobu je výjimečný a řídí se striktními pravidly. Povolení uděluje orgán státní správy myslivosti, a to pouze v případě, kdy je lov nezbytný pro vědecké účely a týká se druhu zvěře, který není chráněn dle § 2 písm. c) zákona o myslivosti. Mimochodem, v některých oblastech světa, třeba v afrických savanách, se s podobnými výjimkami setkáte častěji, a to spíše z důvodu regulace populací nebo ochrany před škodami na zemědělství. Tam se ovšem proces povolování liší a často zahrnuje i místní komunity a tradiční znalosti. V České republice je ale přístup přísnější a zaměřený především na vědecký výzkum. Je důležité si uvědomit, že i v případě povolení platí přísná pravidla ohledně způsobu lovu a zacházení s ulovenou zvěří. Získat takové povolení není jednoduché a vyžaduje detailní zdůvodnění a odborné posouzení.
Koho volat, když srazím srnku?
Srazil jste srnku? Nezoufejte, i když se to zdá jako drobnost. V Česku platí striktní pravidla a oznámení na policii je povinné, a to i při minimální škodě na autě, nebo pokud zvěř utekla. Nepodceňujte to! Pokuta může být vysoká.
Proč je to tak důležité? Policie nejenom dokumentuje nehodu, ale také zkontroluje váš stav a stav případných spolujezdců. Zranění se nemusí projevit ihned. Navíc, policie vám poradí, jak dál postupovat. Možná bude potřeba přivolat veterináře, nebo záchranku.
Můj tip pro cestovatele: vždy si poznamenejte telefonní čísla důležitých složek, včetně záchranné služby a policie, ještě před odjezdem na cestu. V krizové situaci se vám to bude hodit. Nejen při srážce se zvěří, ale i v dalších nepředvídatelných situacích.
Co byste měli udělat:
- Zajistěte místo nehody – zapněte výstražná světla.
- Ohlaste nehodu policii – nahlaste co nejpřesněji místo nehody, stav zranění osob (včetně sebe) a stav zvěře.
- Počkejte na policii – neodjíždějte z místa nehody.
- Dokumentujte vše – pokud to situace dovoluje, pořiďte fotografie poškozeného vozidla a místa nehody (vždy s ohledem na bezpečnost).
A ještě jedna rada z mé zkušenosti: jezdit po venkově, zejména za soumraku a v noci, vyžaduje zvýšenou opatrnost. Zvěř je nepředvídatelná a často se objeví nečekaně.
Při jízdě v oblastech se zvýšeným výskytem zvěře je vhodné snížit rychlost a dávat pozor na okraje silnic. Bezpečnostní pásy by měli mít zapnuté všichni pasažéři.
Kdo může být myslivecký hospodář?
Mysliveckým hospodářem se může stát každý československý občan s platným loveckým lístkem, který ho drží minimálně pět let (i s přerušením). Musí být bezúhonný a úspěšně složit zkoušku z mysliveckého hospodářství. Tohle je základ, ale v praxi to znamená i hluboké znalosti o zvěři, lesních ekosystémech a myslivecké legislativě. Představte si to jako náročnou horolezeckou výpravu: pět let s loveckým lístkem je jako tréninková fáze, zkouška je vrchol a myslivecké hospodářství pak samotný výstup na vrchol s komplexní správou celého ekosystému.
Zkušenosti v terénu jsou klíčové. Nejde jen o teoretické znalosti, ale i praktické zkušenosti s lovem, péčí o zvěř a ochranou přírody. Myslete na to jako na navigaci během náročné túry – orientace v terénu a znalosti o prostředí jsou nezbytné pro úspěšný výstup.
Bezúhonnost je samozřejmostí – podobně jako zodpovědnost při zdolávání náročných tras. Zodpovědný hospodář mysliveckého obvodu musí dodržovat všechna pravidla a chránit přírodu pro budoucí generace, stejně jako zkušený turista dbá na ochranu prostředí během svých výprav.
Kdy končí myslivecký rok?
Myslivecký rok, tradiční cyklus v péči o zvěř, končí v březnu. Toto období je klíčové z několika důvodů, které jsem pozoroval při svých cestách po světě, ačkoliv s lokálními odchylkami. Zde je několik klíčových aspektů:
- Zahájení zemědělských prací: Březen tradičně značí začátek jarních prací na polích. V mnoha zemích, podobně jako v České republice, je časový faktor zásadní pro výnosy. Čím dříve se zaseje, tím dříve je k dispozici potrava pro zvěř, snižující tlak na lesní porosty.
- Nový myslivecký rok: Březen symbolizuje přechod mezi mysliveckými roky. Je to příležitost k vyhodnocení uplynulého období a plánování toho nadcházejícího, podobně, jako se to děje u mnoha zemědělských kalendářů po celém světě.
- Sčítání zvěře: Zásadní proces, prováděný podle nařízení státní správy. Metodiky sčítání se liší stát od státu, ale výsledky jsou nezbytné pro efektivní plánování a regulaci populace zvěře. Mnohé země používají kombinace tradičních a moderních metod, např. pomocí dronů a infračervených kamer.
Zajímavostí je, že v některých zemích se myslivecký rok řídí podle lunárního kalendáře, zatímco v jiných je pevně stanoven státní vyhláškou. To se odráží i v různých tradicích a zvyklostech spojených s jeho začátkem a koncem. Například v některých alpských zemích se konají slavnosti související s ukončením lovu a zahájením jarního období.
- Praktické důsledky pro myslivce: Konec mysliveckého roku je spojen s vykazováním, plánováním hospodaření a úpravou revírů.
- Důležitost pro ekosystém: Správné hospodaření s populací zvěře je nezbytné pro udržení biologické rovnováhy v lesích a na polích. To je globální téma, důležité pro země s různými klimatickými podmínkami a druhovým zastoupením.
Proč myslivci střílí zvěř?
Myslivost není jen o střelbě. Cílem není pouhé zabití zvířete, ale uvážený výběr, který zohledňuje celkovou populaci daného druhu a jeho zdraví. Myslivec je zároveň ochráncem zvěře a pečuje o její životní prostředí. Střelba je v tomto kontextu pouhým nástrojem, nezbytným pro regulaci stavů a ochranu ekosystému před přemnožením. Myslivecká etika, která je pro zkušeného myslivce v podstatě druhým zákonem, jde daleko za rámec právních předpisů.
Na mých cestách po světě jsem pozoroval různé přístupy k lovu. V některých kulturách je lov životně důležitou součástí obživy, zatímco jinde je to spíše tradice a způsob udržení rovnováhy v přírodě. Vždy ale existují nepsaná pravidla, která respektují zvíře a jeho důstojnost. Zásada nerušit zvěř zbytečně, například nestřílet na panáčkujícího zajíce, je univerzální. Podobně jako respekt k bažantu v klidu, bez ohledu na legálnost.
Klíčové aspekty, které definují mysliveckou etiku a zodpovědný přístup k lovu, zahrnují:
- Vyváženost populací: Střelba reguluje stavy zvěře, předchází škodám na lesích a zemědělství a chrání biodiverzitu.
- Respekt k životu: Myslivec by měl vždy minimalizovat utrpení zvířete a zajistit rychlou a humánní smrt.
- Ochrana životního prostředí: Myslivost by měla být v souladu s ochranou přírody a měla by podporovat biodiverzitu.
- Tradice a zodpovědnost: Myslivost je stará tradice, která vyžaduje od myslivce vysoký stupeň zodpovědnosti a respektu k přírodě.
Zkušený myslivec se řídí nejen zákonem, ale především svým svědomím a etickými principy. Jeho cílem není jen střelba, ale udržení zdravé a vyvážené přírody pro budoucí generace.
