Co je ekoturistika? - Svět cestování

Ekoturistika, to není jen obyčejné cestování do přírody. Je to hlubší propojení s prostředím, zodpovědný přístup k planetě a lidem, kteří v dané oblasti žijí. Představte si to jako dobrodružství, které zároveň pomáhá chránit unikátní ekosystémy a podporuje místní komunity.

Co ekoturistiku definuje? Klíčové jsou tři pilíře: ochrana životního prostředí, vzdělávání a udržitelný rozvoj místních komunit. Zapomínáme-li na jeden z nich, už nejde o skutečnou ekoturistiku.

Při plánování ekoturistické cesty je důležité:

Vybrat si certifikované operátory: Mnoho organizací nabízí ekoturistické zájezdy s důrazem na minimalizaci dopadu na životní prostředí. Hledejte certifikáty, jako například Green Globe nebo Global Sustainable Tourism Council.
Podporovat místní podnikatele: Ubytování v rodinných penzionech, stravování v místních restauracích a nakupování suvenýrů od místních umělců a řemeslníků přímo přispívá k ekonomickému rozvoji regionu.
Respektovat místní kulturu a zvyky: Před cestou si nastudujte základní informace o zvyklostech a tradicích dané oblasti. Nepřípustné je chování, které by mohlo narušit místní klid a harmonii.
Minimalizovat svůj dopad na životní prostředí: Snižujte produkci odpadu, šetřete vodou a energií, respektujte místní faunu a flóru a pohybujte se po vyznačených trasách.

Příklady aktivit:

Pozorování ptáků v národních parcích
Trekking v horských oblastech
Kajakování na divokých řekách
Potápění a šnorchlování v korálových útesech
Naučné stezky a výlety s místními průvodci

Výhody ekoturistiky: Kromě nezapomenutelných zážitků přispívá k ochraně biodiverzity, podporuje udržitelný rozvoj a obohacuje kulturní výměnu mezi turisty a místními obyvateli. Je to cesta, jak cestovat zodpovědně a zároveň si užít krásu naší planety.

Co je biodiverzita?

Biodiverzita, neboli biologická rozmanitost, je pojem zahrnující neuvěřitelnou škálu života na Zemi – od nejmenších bakterií v půdě až po majestátní horské lesy a korálové útesy pulzující životem. Představte si Amazonii, její neproniknutelnou zeď zeleně, pulzující tisíci druhy ptáků, opic a hmyzu, z nichž mnohé stále čekají na své objevení. To je biodiverzita v praxi. Nebo si vzpomeňte na podmořský svět – zářivé korály, bizarní ryby, obří žraloci, všechno propojené v křehkém ekosystému. Každý druh, ať už je sebemenší, hraje v tomto složitém systému svou roli, udržuje rovnováhu a poskytuje nám neocenitelné služby – od čistého vzduchu a vody až po léčiva a suroviny. Ztráta biodiverzity, způsobená především lidskou činností, představuje proto ohromnou hrozbu, nejen pro přírodu samotnou, ale i pro nás samotné. Je to jako rozplétání složitého koberce – s každým vytrženým vláknem se celá struktura oslabuje a hrozí zhroucení. A na rozdíl od koberce, přírodu nelze jednoduše nahradit novým.

Cestování po světě mi ukázalo, jak křehká a zároveň úžasná tato rozmanitost je. Od pouští Namibie, kde život bojuje o přežití v extrémních podmínkách, až po ledovce Aljašky, kde se život adaptoval na chladné prostředí, jsem na vlastní oči viděl, jak se biodiverzita přizpůsobuje různým podmínkám. Tato rozmanitost není jen krásná, ale je i klíčová pro stabilitu celého ekosystému planety a naše přežití. Její ochrana proto není pouhým ekologickým módním trendem, ale nezbytnou podmínkou naší budoucnosti.

Zjednodušeně řečeno, biodiverzita je bohatství života v jeho veškeré rozmanitosti a neocenitelný dar, který musíme chránit.

Co je to Geoportal?

Představte si svět, kde máte všechny mapy světa na dosah ruky. To je v podstatě Geoportál – cloudová aplikace, která vám umožní prohlížet, sdílet a dokonce i upravovat geografická data. Myslete na to jako na digitální atlas na steroidech, mnohem mocnější a flexibilnější než cokoliv, co jste kdy drželi v ruce. Zkušený cestovatel ocení intuitivní rozhraní, které usnadňuje orientaci v terénu, ať už plánujete výlet do džungle Amazonie, nebo jednoduše hledáte nejlepší kavárnu v Praze. Geoportál není jen o statických mapách; je to živý, dynamický systém, který se neustále aktualizuje. Můžete si v něm prohlédnout satelitní snímky, mapy výšek, historické mapy – prakticky cokoliv, co souvisí s geografickými informacemi. A to nejlepší? Data mohou být přístupná jen vám, nebo je můžete sdílet s kýmkoliv, ať už s kolegy na projektu, nebo s přáteli plánovanými na výlet. Možnost publikování dat bez omezení je pro cestovatele obrovská výhoda, představte si například sdílení trasy vaší dobrodružné expedice s ostatními nadšenci.

Představte si, že plánujete cestu po Jižní Americe. Geoportál vám umožní prozkoumat terén, najít vhodné kempy, zjistit rizikové oblasti a mnohem víc. Díky integraci s dalšími daty, jako jsou například informace o počasí či turistických atrakcích, se stává nepostradatelným nástrojem pro každého dobrodruha. Je to komplexní systém, který vám umožní lépe plánovat, lépe se orientovat a v konečném důsledku, lépe cestovat.

Co způsobuje denaturaci?

Denaturace? To je něco, co bys na výpravě rozhodně nechtěl zažít se svým vybavením, ale i s vlastním tělem! Z fyzikálních faktorů to může způsobit třeba prudké zvýšení teploty – nad 40-50 °C už většině proteinů začne být pěkně horko. Představ si, jak se ti rozkládá ten protein v vajíčku na rozpálené pánvi – to je denaturace v praxi! Nejenom teplo ale také prudké otřesy, třeba při pádu z kola, nebo vysoký tlak ve velkých hloubkách (potápění) mohou proteiny poškodit. I UV záření z prudkého slunce a ultrazvuk, třeba z některých průmyslových zařízení, můžou způsobit problémy.

Chemicky to pak můžou způsobit například silné kyseliny a hydroxidy – představ si třeba kontakt s kyselým deštěm v horách, nebo kationty těžkých kovů, které se můžou nacházet v některých minerálních vodách. Tenzidy, tedy látky snižující povrchové napětí (najdete je v běžných čisticích prostředcích) a některé organické kyseliny také hrají svou roli. Všechny tyto faktory mohou vést k narušení struktury proteinů, což má za následek změnu jejich funkce a vlastností – a to není nic, co bys chtěl, abys zažíval na své expedici.

Co ovlivňuje mikrobiom?

Mikrobiom, ten fascinující svět mikrobů v našem těle, je ovlivňován spoustou faktorů. Genetika hraje klíčovou roli – dědičné predispozice ovlivňují, jaké druhy bakterií se u nás usídlí. Imunitní systém je strážcem, který udržuje rovnováhu, a jeho narušení může vést k dysbióze. Raný vývoj, tedy porod (přirozený vs. císařský řez), kojení, první kontakt s prostředím, to všechno zanechává nesmazatelnou stopu. Místo na těle je zásadní – mikrobiom kůže se liší od střevního. Strava, ať už cestovní zážitky s exotickými pokrmy, nebo stereotypní stravování, zásadně formuje složení mikrobiomu. Antibiotika, bohužel často nezbytná, mohou způsobit devastující změny v mikrobiomu, a je důležité věnovat pozornost jejich vlivu i po ukončení léčby, například prostřednictvím probiotik. Životní styl, včetně stresu, fyzické aktivity a spánku, také významně zasahuje do rovnováhy. Zajímavé je, že cestování a expozice novým prostředím může obohatit mikrobiom o nové, prospěšné druhy bakterií, ale i představovat riziko narušení stávající rovnováhy. Proto je důležité dbát na hygienu a vyváženou stravu během cest.

Co ovlivňuje biodiverzitu?

Biodiverzita, ta ohromující pestrost života na Zemi, se zmenšuje děsivou rychlostí. Viděl jsem to na vlastní oči při svých cestách po světě – od úbytku korálových útesů na Velkém bariérovém útesu, které tvořily pestré podmořské metropole, až po ubývající populace vzácných druhů v dříve bujných deštných pralesích Amazonie. Hlavním viníkem je bezesporu člověk.

Hlavní faktory ovlivňující biodiverzitu jsou:

Změny ve využívání půdy: Odlesňování pro zemědělství, urbanizaci a těžbu dřeva ničí přirozené biotopy a fragmentují je na menší izolované oblasti. Vzpomínám si na rozsáhlé plantáže palmového oleje v jihovýchodní Asii, které nahradily bohaté tropické lesy. Ztráta přirozeného prostředí je devastující.
Znečištění: Plasty v oceánech, pesticidy v půdě, znečištění ovzduší – to vše má fatální dopad na ekosystémy. Viděl jsem to v chudých oblastech světa, kde se odpady hromadí a znečišťují zdroje pitné vody.
Změna klimatu: Zvyšující se teploty, změny srážkových režimů a extrémní počasí ohrožují druhy, které se nedokážou adaptovat dostatečně rychle. V Arktidě jsem pozoroval dramatický úbytek ledové pokrývky, což má vážné následky pro polární medvědy a další arktické živočichy.

A to není všechno. K dalším důležitým faktorům patří invazivní druhy, které vytlačují původní flóru a faunu, a nadměrný rybolov, který decimuje populace ryb v oceánech. Je důležité si uvědomit, že biodiverzita je klíčová pro stabilitu celých ekosystémů a pro naše vlastní přežití. Je to složitý problém, ale jednat musíme.

Je nutná udržitelná spotřeba a produkce.
Zvýšení povědomí veřejnosti o problému a jeho důsledcích.
Globální spolupráce na ochraně biodiverzity.

Co způsobuje odlesňování?

Odlesňování? To je bohužel smutná realita, s níž se setkávám i na svých výpravách. Hlavní příčina? Přeměna lesů na ornou půdu – a to v obrovském měřítku. FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) uvádí, že nejméně 50 % celosvětového odlesňování je způsobeno právě tímto. A co konkrétně? Myslete na palmový olej a sóju – tyhle plodiny stojí za značnou částí problému. Viděl jsem to na vlastní oči – obrovské plantáže, kde dřív stály úchvatné pralesy.

Další významný faktor je pastva dobytka, zodpovědná za téměř 40 % odlesňování. Tohle je problém, který se týká i oblíbených turistických destinací. Rozšiřování pastvin často vede k degradaci půdy a ničení biodiverzity – místa, která jsou pro treky krásná, ale ztrácejí na své hodnotě a unikátnosti.

Je důležité si uvědomit i další aspekty:

Těžba dřeva: I když to není tak dominantní faktor jako zemědělství, stále představuje významnou hrozbu, zvláště pro staré a cenné lesní porosty.
Rozvoj infrastruktury: Stavební projekty, silnice a města zasahují do lesních ekosystémů a narušují jejich integritu. Často vidím stopy po nových cestách i v jinak nedotčených oblastech.
Důsledky pro turistiku: Odlesňování vede k úbytku biodiverzity, znečištění vody a ovzduší a narušuje ekologickou rovnováhu, čímž negativně ovlivňuje možnosti aktivního cestování a potěšení z kontaktu s přírodou. Mnoho lokalit, které jsem kdysi navštívil, už není tak krásných, jako bývaly.

Je nutné si uvědomit, že to není jen otázka ochrany přírody, ale i naší vlastní budoucnosti.

Co způsobuje odliv?

Odliv, stejně jako příliv, je fascinující přírodní jev, jehož pochopení lidstvo dlouho hledalo. Teprve Newtonův gravitační zákon z roku 1678 objasnil, že tato pravidelná změna hladiny moří je způsobena gravitační silou Měsíce a Slunce. Největší vliv má Měsíc, jehož gravitace “vytahuje” vodu na straně Země, která je k němu nejblíže, a vytváří tak příliv. Současně, na opačné straně Země, vzniká příliv díky odstředivé síle rotace Země-Měsíc systému.

Na silu přílivu a odlivu má vliv i vzdálenost Měsíce od Země. Během úplňku a novoluní, kdy se Slunce, Země a Měsíc nacházejí v přibližně jedné linii, se jejich gravitační síly sčítají a vznikají silnější přílivy a odlivy – tzv. skočné přílivy. Naopak, během první a poslední čtvrti Měsíce jsou přílivy a odlivy slabší.

Moje vlastní zkušenosti z cest po světě mi ukázaly, jak dramaticky se může síla přílivu a odlivu lišit. V některých oblastech, jako například v zálivu Fundy v Kanadě, je rozdíl mezi přílivem a odlivem až 16 metrů! Na jiných místech, například na otevřeném oceánu, je tento rozdíl mnohem menší a téměř nepostřehnutelný. Tvar pobřeží, hloubka moře a další geografické faktory ovlivňují, jak se příliv a odliv projevují na konkrétním místě. Pozorování těchto rozdílů je součástí kouzla cestování a prohlubuje pochopení síly přírody.

Proto příště, když budete stát na pláži a pozorovat odliv, vzpomeňte si na Newtona a na složitou interakci gravitačních sil, která tento úchvatný jev způsobuje.

Co zvyšuje pH?

Znáte to, ta skvělá, chladivá voda z horského pramene? Často má pH na úplně jiné úrovni než voda z kohoutku. A proč? Voda z vodovodu podléhá úpravám, aby splňovala hygienické normy, a to zahrnuje i úpravu pH. Co tedy zvyšuje pH pitné vody? Vodárenské společnosti používají různé odkyselovací látky. Může to být vápenný hydrát, vápenec, dolomit, mramor – všechny to jsou přírodní materiály, které se běžně vyskytují v různých koutech světa. Na svých cestách jsem se setkal s podobnými metodami úpravy vody v nejroztodivnějších lokalitách – od malých horských vesnic v Alpách, kde se používá tradiční metoda s mramorovým štěrkem, až po moderní závody v jihovýchodní Asii s propracovanými filtračními systémy.

Kromě těchto přírodních látek se využívá i hydroxid vápenatý a hydroxid sodný, neboli soda. Ty se přidávají do filtračních systémů, které jsou standardním řešením pro zvýšení pH. Zajímavost: pH vody se mění v závislosti na geologickém složení oblasti, skrze kterou voda protéká. V oblasti s vápencovým podložím bude voda pravděpodobně mít vyšší pH než voda z oblasti s kyselými horninami. Na svých cestách jsem si všiml, že voda s vysokým pH má často specifickou chuť, která je ovlivněna rozpuštěnými minerály. To je jeden z důvodů, proč voda z různých míst světa chutná tak odlišně.

Tip pro cestovatele: Pokud se chystáte na dobrodružnou cestu do odlehlých oblastí, kde není zaručena kvalita pitné vody, je dobré si pořídit přenosný tester pH. To vám pomůže posoudit kvalitu vody a zvolit vhodný způsob úpravy, aby byla pitná a bezpečná.

Jak uzdravit mikrobiom?

Zdravý mikrobiom, to není jen o suchých faktech z laboratoře. To je o tom, jak se cítíte, jak máte energii, a dokonce i o tom, jak prožíváte své dobrodružství po světě! Moje zkušenosti z cest mi ukázaly, že zdravý střevní mikrobiom je základním kamenem skvělého zdraví a vitality, nezbytné pro zvládnutí náročných treků v Himálaji, stejně jako pro prozkoumání rušných ulic Bangkoku.

Co tedy můžete udělat pro svou střevní flóru?

Zaprvé: Vláknina, vláknina, vláknina! Myslete na to jako na palivo pro vaše prospěšné bakterie. Na cestách jsem se naučil, že ovoce a zelenina jsou klíčové, ať už se nacházíte kdekoli na světě. Na trzích v Maroku jsem objevil fantastické druhy datlí, v Indii zase mango plné prebiotických vláken. Celozrnné obiloviny? Skvělé i na cestách, stačí si je přibalit.

Dále: Probiotika – to jsou ty “hodné” bakterie. Na svých cestách jsem si oblíbil lokální jogurty – v každé zemi mají svůj specifický charakter a chuť. Kysané zelí je skvělý zdroj probiotik i na cestách, a zkuste i místní kvašenou zeleninu, vždycky vás překvapí. Vždy ale dbejte na hygienu!

A tady je pár tipů z mých cest, jak podpořit mikrobiom:

Pijte dostatek vody: Dehydratace je nepřítel zdraví, a to i střevní flóry. Vždycky noste s sebou dostatek vody, zvláště když cestujete po teplých oblastech.
Vyhýbejte se nadměrnému stresu: Stres negativně ovlivňuje mikrobiom. Naučte se relaxovat, ať už jste kdekoli.
Spěte dostatečně: Kvalitní spánek je nezbytný pro regeneraci těla a posílení imunity.
Omezte cukr a zpracované potraviny: Tyto potraviny narušují rovnováhu střevního mikrobiomu. Na cestách se snažte jíst co nejvíce čerstvých a neupravovaných potravin.

Paměťové pomůcky:

Vláknina: Ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny.
Probiotika: Jogurty, kysané výrobky, kvašená zelenina.
Hydratace: Pijte dostatek vody.
Správný odpočinek: Spánek a relaxace.

Co to je environmentalismus?

Environmentalismus, z anglického „environment“ – životní prostředí, není jen suchá ideologie či filozofie zaměřená na ochranu přírody. Je to komplexní přístup k naší planetě, který se dotýká všech aspektů lidského života. Z mých cest po světě vidím, jak se projevuje v praxi – od malých komunit v Himálaji, které žijí v harmonii s přírodou po staletí, až po velká města, kde se snaží zavádět udržitelné technologie.

Jeho cíle jsou jasné:

Ochrana existujících ekosystémů – od amazonského pralesa, jehož biodiverzita je úžasná, až po korálové útesy, které čelí hrozbě bělení.
Zachování biodiverzity – každý druh hraje v ekosystému svou roli, a jeho vymizení může mít dalekosáhlé důsledky, jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil při sledování vymírání určitých druhů ptáků v Africe.
Obnova poškozených oblastí – od rekultivace opuštěných dolů po zalesňování vyprahlých krajin. Viděl jsem projekty v různých částech světa, které dokazují, že i těžce poškozené oblasti se dají obnovit.

Environmentalismus není jen o ekologii, ale i o ekonomice a sociální spravedlnosti. Udržitelný rozvoj je klíčový – musíme najít způsob, jak uspokojit potřeby současné generace, aniž bychom ohrožovali budoucí generace. To zahrnuje například snižování emisí skleníkových plynů, přechod na obnovitelné zdroje energie a udržitelné zemědělství. Moje zkušenosti z cest ukazují, že tato cesta je náročná, ale nezbytná pro přežití naší planety.

Klíčové aspekty environmentalismu zahrnují:

Boj proti klimatickým změnám – je to jeden z největších problémů naší doby a jeho dopady už vidíme všude po světě, od stoupající hladiny moří až po extrémní povětrnostní jevy.
Ochrana vodních zdrojů – čistá voda je nezbytná pro život a její nedostatek je vážným problémem v mnoha částech světa.
Ochrana ovzduší – znečištění ovzduší má negativní dopady na zdraví lidí i na životní prostředí.

Co je to Geopark?

Geopark je prostě úžasné místo! Představte si geograficky ohraničenou oblast, kde se geologie stává hlavní hvězdou. Nejde jen o holé skály, ale o komplexní zážitek. Geologické dědictví je zde prezentováno vzdělávací a zábavnou formou, a to díky skvěle promyšleným turistickým aktivitám.

Čeká vás:

Naučné stezky: Procházky s výkladem o geologických procesech, vzniku hornin a zkamenělin.
Muzea a expozice: Interaktivní výstavy, kde se dozvíte o historii Země a regionu.
Geologické lokality: Přístup k jedinečným skalním útvarům, jeskyním a dalším geologickým fenoménům.

Kromě geologie se často setkáte i s:

Kulturním dědictvím: Geoparky často zahrnují historické památky a tradiční architekturu, propojující geologickou minulost s lidskou historií.
Ochranou přírody: Mnoho geoparků klade důraz na ochranu unikátních ekosystémů.
Kvalitní turistickou infrastrukturou: Hotely, restaurace a další služby pro pohodlný pobyt.

Stručně řečeno: Geopark je perfektní destinací pro všechny, kdo se chtějí dozvědět něco nového o Zemi a zároveň si užít krásnou přírodu a kulturu.

Co je to Bikepark?

Bikepark? To není jen obyčejná cyklostezka! Představte si adrenalinovou jízdu z kopce dolů, plnou výzev a vzrušení. Podstata bikeparku je právě v tom sjezdu, a proto je každý sebeúctyhodný bikepark vybaven lanovkou nebo vlekem – pohodlná doprava na vrchol, abyste si mohli užít pořádný downhill.

Můžete si vybrat z různých tras, od těch lehčích pro začátečníky až po ty extrémní, určené pro zkušené jezdce. Čeká vás jízda plná překážek:

Lávky: Prověří vaši rovnováhu a koordinaci.
Skoky: Adrenalin na maximum! Od menších hopů až po pořádné big airy, podle vaší odvahy a zkušeností.
Klopené zatáčky (Bermy): Naučí vás správné techniky jízdy a pomohou vám nabrat rychlost.
Náročné kořenové pasáže: Zde se prověří vaše dovednosti v ovládání kola v terénu.

Než se do bikeparku vydáte, ověřte si, jaká úroveň obtížnosti tras je tam k dispozici. Mnoho bikeparků nabízí mapy tras s popisem obtížnosti, které vám pomohou vybrat si tu správnou. Nezapomeňte také na vhodnou ochrannou výbavu – helma je samozřejmostí, doporučuje se i chránič páteře, kolen a loktů. Kvalitní kolo a pravidelná údržba jsou také nezbytné pro bezpečný a příjemný zážitek.

A co víc? Mnohé bikeparky nabízejí i školy jízdy, kde se naučíte správné techniky jízdy a zlepšíte si své dovednosti pod vedením zkušených instruktorů. Takže, ať už jste začátečník nebo zkušený biker, bikepark je skvělým místem pro zábavu a dobrodružství.

Pro plánování výletu se podívejte i na tyto informace:

Provozní doba bikeparku: Některé jsou otevřené jen v určitých měsících v roce.
Cena vstupného a půjčovného kol: Většinou se ceny liší podle délky pobytu a typu jízdenky.
Dostupnost a parkování: Zkontrolujte, zda se k bikeparku snadno dostanete a kde je možné zaparkovat.

Co je to Ekoterorismus?

Ekoterorismus je označován jako násilné jednání s cílem chránit životní prostředí nebo prosazovat související zájmy, například práva zvířat. Často se projevuje poškozováním objektů, jako jsou laboratoře provádějící pokusy na zvířatech. Je důležité si uvědomit, že hranice mezi aktivismem a terorismem je nejasná a často diskutovaná. Mnoho aktivistů se snaží o dosažení svých cílů nenásilnými prostředky, jako jsou petice, demonstrace a osvětové kampaně. Násilné činy, na druhou stranu, jsou odsouzeníhodné a mohou mít vážné právní důsledky. Při cestování po regionech s výraznou environmentální aktivistickou scénou, je vhodné se informovat o aktuální situaci a dodržovat místní zákony, aby se předešlo případným problémům. Důraz na nenásilné metody je klíčový pro účinný a etický aktivismus. Informace o ekoteroristických aktivitách v konkrétní oblasti by měly být ověřeny z více zdrojů před jakýmkoliv cestováním.

Kdy probiotika škodí?

Představte si střevní mikroflóru jako ekosystém v divočině. Velké dávky probiotik jsou jako invazivní druh, který může narušit přirozenou rovnováhu. U někoho, kdo má už tak oslabený ekosystém (problémy s trávením, dysbióza), to může vést k nepříjemným vedlejším účinkům, podobně jako když se do křehkého ekosystému pustí invazivní rostliny. Je to jako chtít vylepšit horský ekosystém dodáním tuny cizích semen – výsledek nemusí být žádoucí. Naopak, u lidí s robustní a rozmanitou mikroflórou, jako je zralý a odolný ekosystém pralesa, může být efekt minimální, nebo dokonce žádný. Zjednodušeně řečeno: Probiotika nejsou univerzální lék. Vždy je lepší posílit vlastní ekosystém zdravou stravou bohatou na vlákninu, spíše než ho zahltit uměle přidanými bakteriemi. Nezapomeňte, že stejně jako u trekingu v divočině, i s probiotiky je důležité znát své limity a případně se poradit s odborníkem (lékařem nebo dietologem).

Nadměrná konzumace může způsobit nadýmání, průjem, bolesti břicha – příznaky, které potkávají i nezkušené turisty po konzumaci nevhodných potravin. Před užíváním probiotik, zvláště ve vysokých dávkách, je proto nutné zvážit svůj zdravotní stav a konzultovat to s lékařem.

Proč chránit biodiverzitu?

Biodiverzita? To není jenom hezký obrázek v knížce. Každý živočich i rostlina hraje svou roli v komplexním ekosystému, jako ozubené kolečko v hodinách. Zničíte-li jedno kolečko, celý systém se může zhroutit. Myslete na to, že i zdánlivě nevýznamný druh může být klíčový pro přežití celého ekosystému, třeba při zvládání nepředvídatelných událostí, jako jsou sucha nebo povodně. Viděl jsem na vlastní oči, jak se po kalamitě v lese nejrychleji zotavily právě ty druhově nejbohatší oblasti. Stabilita ekosystémů je pro nás životně důležitá – poskytuje nám čistou vodu, úrodnou půdu, čistý vzduch a celou řadu dalších služeb, na kterých závisí naše přežití. A to nemluvím o estetické hodnotě – pestrá krajina je prostě krásnější a inspirativnější než holá pustina.

Ochrana biodiverzity je proto investicí do budoucnosti, která se nám mnohonásobně vyplatí. Při turistice si toho uvědomujeme obzvláště – čím pestřejší a zdravější je prostředí, tím krásnější a zajímavější je výlet. Ztráta biodiverzity pak znamená nejenom ztrátu krásy, ale i ztrátu zdrojů a služeb, které nám příroda poskytuje.

Co to je naturalismus?

Naturalismus, jak jsem se sám přesvědčil na svých cestách po Evropě 19. století, pochází z latinského natura, tedy příroda. Je to umělecký směr, který se, na rozdíl od romantického idealizování, snaží o co nejvěrnější zobrazení reality – ovšem reality vnímání samotného umělce, což je důležité si uvědomit. Vznikl ve Francii v 70. letech 19. století, vyvíjel se z realismu, ale šel dál, hlouběji, mnohdy až do temných zákoutí lidské existence. Setkal jsem se s naturalistickými díly v Paříži, samozřejmě, ale i v zapadlejších koutech, kde tato věrná, až syrová reflexe života byla často bolestně aktuální. Zde je třeba poznamenat vliv tehdejších vědeckých objevů, včetně Darwina, které se promítaly do naturalistického pohledu na svět a člověka jako součásti přírody, řízeného přírodními zákony, bez romantického patosu. Naturalismus tak neidealizuje, ale analyzuje, a často s krutou upřímností odhaluje chudobu, sociální problémy a temné stránky lidské povahy. Tento směr ovlivnil i literaturu a dramatickou tvorbu, které jsem sám studoval během mých cest.

Jaké jsou 4 hlavní příčiny eroze biodiverzity?

Čtyři hlavní příčiny eroze biodiverzity? To je otázka, která mi jako zarytému turistovi leží na srdci! Těžba – ať už dřeva, které vidím mizet z lesů při každém výšlapu, nebo nerostných surovin, jejichž doly devastují krajinu, je neúprosná. Víte, že těžba dřeva pro papír a nábytek má obrovský dopad? A co teprve těžba pro palivové dříví – ještě pořád se 13 % světové populace ohřívá ohněm, čímž se ničí cenné lesy!

Pak je tu rozvoj – betonové džungle měst, nekonečné řady silnic a železnic, které rozřezávají ekosystémy na kusy. Prostě všudypřítomná lidská stopa. Během svých túr vidím, jak se i odlehlá místa mění v průmyslové zóny.

Znečištění – další rána pro přírodu. Kyselé deště, znečištěné řeky, znečištěný vzduch… Tohle všechno jsem viděl na vlastní oči, i v místech, kam se člověk jen tak nedostane. Imise škodí nejenom rostlinám a živočichům, ale i nám samotným.

A nakonec mýcení lesů pro pastviny a plantáže. 11 % pro pastviny, 7 % pro plantáže, silnice… To jsou ohromná čísla! Při svých výpravách do přírody vidím, jak mizí původní vegetace a je nahrazena monokulturami. Je to smutné, ale bohužel velmi častý jev.

Co ovlivňuje pH?

pH vody ovlivňuje především koncentrace rozpuštěného oxidu uhličitého (CO2) a minerálů. Vysoký obsah CO2, třeba z rozkládající se organické hmoty v lese nebo z vulkanické aktivity, vede k nižšímu pH, tedy kyselosti. Myslete na to například u pramenů v horách, kde voda může být kyselejší. Naopak, rozpuštěné minerály, jako vápník a hořčík, zvyšují pH, čímž vodu alkalizují. To je typické pro vodu z vápencových oblastí. Proto se pH vody v různých oblastech liší a je důležité sledovat ho, zvláště pokud plánujete vodu z přírodních zdrojů konzumovat. Kyselá voda může mít nepříjemnou chuť a dlouhodobá konzumace může ovlivnit zdraví. Vždy je lepší preferovat vodu z ověřených zdrojů, nebo si vodu před konzumací převařit. Různé druhy rostlin také preferují různé pH půdy, což je důležité vědět při pěstování květin či zeleniny.