Co je myslivecké sdružení?

Myslivecké sdružení je v podstatě spolek, jehož činnost řídí řádně zvolený výbor. Představte si to jako jakousi neviditelnou síť, která se stará o divokou zvěř na specifickém území – honitbě. A to není jen takové romantické procházení se lesem s puškou přes rameno.

Hlavní poslání myslivců je výkon práva myslivosti, a to zahrnuje mnohem víc, než jen lov. Myslivci jsou v podstatě správci přírody v dané oblasti. Představte si to jako by to byli rangeri, ale s mnohem širšími pravomocemi a zodpovědností.

K jejich povinnostem patří:

• Ochrana zvěře: Nejde jen o lov, ale i o ochranu před pytláctvím, nemocemi a predátory. Mnoho myslivců se aktivně zapojuje do monitoringu populací, což je důležité pro udržení biodiverzity.
• Chov zvěře: Myslivci aktivně sledují stav populace, a podle toho upravují způsob hospodaření, například řízeným lovem. Někdy se to může zdát paradoxní, ale řízený lov je nezbytný pro zdraví populace a zabránění přemnožení.
• Péče o honitbu: To je něco, co si mnoho lidí neuvědomuje. Myslivci se starají o krmelce, zásypy a slaniska – v podstatě poskytují zvěři doplňkovou stravu a minerály, zvláště v zimních měsících nebo během sucha. V nouzi zvěř i přikrmují.

Z vlastní zkušenosti z cest po různých částech světa mohu říct, že podobný systém správy honiteb a péče o zvěř se v trochu jiných formách používá i jinde. Například v Africe se podobné úkoly ujímají rangers a místní komunity, v Severní Americe to řeší organizace jako například U.S. Fish and Wildlife Service. Vždy jde o komplikovaný systém, který vyžaduje jak znalosti, tak zodpovědný přístup.

Důležitou součástí práce myslivců je také prevence škod způsobených zvěří na zemědělských plodinách. To je oblast, která často vyvolává diskuze a vyžaduje spolupráci mezi myslivci a zemědělci.

• Myslivci často spolupracují s lesníky na péči o lesní ekosystémy.
• Významnou roli hrají i v oblasti vzdělávání a osvěty, informují veřejnost o životě v přírodě a významu ochrany zvěře.

Co nedělat v přírodě?

Desatero ohleduplného cestovatele přírodou: Inspirace z desítek světových ekosystémů ukazuje, že respekt k přírodě je univerzální jazyk. Nejde jen o dodržování zákonů, ale o sdílení krásy s budoucími generacemi.

• Ticho je zlato: Zbytečný hluk ruší nejen divokou zvěř, ale i klid duše. Myslete na to, že i šumění listí je hudba sama o sobě.
• Pes na vodítku: Ochrana divokých zvířat a vašeho psa je prioritou. Vodítko je nejen zárukou bezpečnosti, ale i projevem ohleduplnosti.
• Nedotýkejte se flóry: Strom, keř, květina – každý má své místo v ekosystému. Poškození rostlin narušuje citlivou rovnováhu.
• Respektujte uzavřená území: Lesní těžba, doprava dříví – tyto procesy vyžadují bezpečnostní opatření. Vstup do těchto zón je rizikový a zakázaný.
• Oplocenky: Oplocení chrání citlivá území, jako jsou hnízdiště ptáků nebo rezervace. Vstup je zakázán, aby se nerušil klid fauny.
• Žádná motorová vozidla: Vjezd a parkování motorových vozidel mimo vyznačené oblasti je zakázáno a poškozuje citlivý ekosystém. V mnoha zemích to dokonce podléhá vysokým pokutám.
• Sbírejte s rozumem: Lesní plody sbírejte s ohledem na budoucnost. Berte si jen tolik, kolik skutečně spotřebujete, a nezbavujte lesní zvěř jejich zdrojů potravy. V některých zemích jsou dokonce limity na sběr, které je nutné respektovat.

Bonus: Neodhazujte odpadky. Vždy si je vezměte s sebou. Dodržování těchto pravidel zaručuje nezapomenutelný zážitek v přírodě a podporuje její zachování pro další generace.

Proč je důležité chránit přírodu?

Ochrana přírody není jen nějaká abstraktní fráze, ale naprostá životní nezbytnost! Jako vášnivý turista vím, že příroda je náš největší poklad, zdroj energie a inspirace. Bez ní by nebyl trekking v majestátních horách, horolezectví po skalních stěnách, ani kanoistika po divokých řekách. To vše je existenčně závislé na zdravé přírodě.

Proč je to tak důležité?

• Biodiverzita: Zdravá příroda znamená bohatý ekosystém, plný rostlin a živočichů. Každý druh hraje svou roli a jejich vymizení naruší celou souhru. Už jste někdy viděli, jak se rozvíjí horské louky? To je zázrak, který musíme chránit!
• Čistý vzduch a voda: Lesy fungují jako plic planety, čistí vzduch a zadržují vodu. To je zásadní pro naše zdraví a pohodu během všech outdoorových aktivit. Představte si turistiku v zamořeném ovzduší – hrůza!
• Klimatická změna: Příroda hraje klíčovou roli v regulaci klimatu. Její ochrana je proto nezbytná pro zmírnění dopadů klimatické změny, která ohrožuje i naše oblíbené turistické trasy.
• Rekreace a odpočinek: Příroda nám nabízí úžasné možnosti pro relaxaci a aktivní odpočinek. Bez ní bychom přišli o místa, kde načerpáme energii a sílu pro další dobrodružství.

Je naší povinností chránit ji pro budoucí generace, aby i oni si mohli užívat krásy a dobrodružství, které nám nabízí. Záleží na nás, zda si zachováme unikátní ekosystémy pro další generace turistů.

• Musíme omezit náš dopad na přírodu: neodhazovat odpadky, dodržovat turistické trasy, chránit vzácné druhy.
• Podporovat udržitelný turismus: vybírat ekologické ubytování, podporovat lokální podnikatele.
• Vzdělávat se a vzdělávat další: šířit povědomí o důležitosti ochrany přírody.

Jak podat podnět na životní prostředí?

Podnět ohledně životního prostředí můžete podat dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Nejjednodušší je zaslat e-mail na [email protected]. Telefonicky se dovoláte na 267 122 436, 267 122 217, nebo 267 122 139 (uveďte co nejvíce detailů). Písemný podnět zašlete poštou, nebo osobně do podatelny Ministerstva životního prostředí. Datovou schránku MŽP najdete pod ID: 9gsaax4. Při podávání podnětu vždy uveďte co nejvíce informací: přesnou lokaci problému, datum a čas pozorování, popis problému, fotografie (velmi vhodné!) a případné svědky. Pro efektivnější vyřízení specifikujte relevantní legislativu, pokud ji znáte (např. zákon o ochraně přírody a krajiny). Mějte na paměti, že vyřízení podnětu může trvat několik týdnů. V případě naléhavé situace (např. únik nebezpečných látek) volejte linku tísňového volání 158 (Policie ČR) nebo 112 (integrovaný záchranný systém).

Co může myslivecká stráž?

Myslivecká stráž v České republice disponuje značnými pravomocemi v rámci honitby. Jejich role přesahuje pouhou ochranu zvěře. Mohou zastavovat vozidla a provádět kontroly s cílem odhalit přepravu pytlačené zvěře – prakticky řečeno, jsou první linií obrany proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy. Zadržení osob přistižených při pytláctví nebo s nelegální výzbrojí je běžnou součástí jejich práce, a to i v souvislosti s mezinárodními dohodami o ochraně ohrožených druhů. Zajímavostí je, že v některých případech, zejména při ohrožení populace hospodářských zvířat, mají dokonce pravomoc usmrtit toulavého psa. Zkušenosti z jiných zemí, například z kanadských národních parků, ukazují, že podobné pravomoci jsou nezbytné pro efektivní ochranu ekosystému. V těchto oblastech je kontrola dopravy a pohybu osob ještě důraznější, aby se minimalizovalo narušení přirozeného prostředí. V České republice je ovšem klíčové zdůraznit, že výkon těchto pravomocí je striktně regulován zákonem a podléhá přísné kontrole.

Co dělá ministerstvo životního prostředí?

Ministerstvo životního prostředí? To je srdce české ochrany přírody! Starají se o to, aby naše řeky a jezera zůstaly čisté a plné života – chrání vodní zdroje a kvalitu podzemních i povrchových vod, včetně těch unikátních, jako jsou například mofety v Karlových Varech. Dále pak bdí nad čistotou našeho vzduchu, bojují se smogem a sledují emise z průmyslu, a to i s pomocí satelitních snímků a moderních technologií, které jsem sám na svých cestách po světě viděl v akci. A co je možná nejdůležitější, chrání naši krásnou krajinu a biodiverzitu, od hlubokých lesů Šumavy až po pískovcové skalní útvary Českého ráje – místa, která jsem měl možnost navštívit a s úžasem pozorovat jejich jedinečnost. Zajišťují ochranu přírodních rezervací a národních parků, a to i s pomocí mezinárodní spolupráce, o které jsem se přesvědčil na mnoha svých expedicích. Myslím, že jejich práce je klíčová pro zachování naší planety pro budoucí generace. Zjednodušeně řečeno, starají se o to, aby Česká republika zůstala krásná a zdravá – a to i pro ty, kdo ji teprve objeví.

Co dělat pro zlepšení ovzduší?

Kvalita vzduchu, ať už doma, v kanceláři, nebo kdekoliv jinde na světě, je klíčová pro naše zdraví. Zlepšení ovzduší není jen o větrání třikrát denně, i když to je základní krok. Můj životní styl, prožitý v desítkách zemí, mi ukázal rozmanité přístupy, a proto vím, že je potřeba komplexnější strategie.

Kvalitní čistička vzduchu, ideálně s HEPA filtrem, je nezbytná. V mnoha asijských městech je vzduch znečištěný smogem, a tam jsem viděl, jak dramaticky dokáží čističky zlepšit životní prostředí v interiéru. Nezapomínejte na zvlhčovač, suchý vzduch dráždí dýchací cesty. V suchých oblastech, jako je například Středomoří, je to extra důležité.

Rostliny fungují jako přírodní čističky. Nejenže obohacují vzduch kyslíkem, ale některé druhy, jako například aloe vera, nebo ZZ rostlina, účinně pohlcují škodlivé látky. V Amazonii jsem viděl neuvěřitelnou rozmanitost rostlin, které by se daly využít i v našich domovech.

Osvěžovače vzduchu jsou pouze maskování problému. Umělé vůně mohou dokonce zhoršit kvalitu vzduchu a dráždit alergiky. Věřte mi, provoněná atmosféra thajských lázní se neobejde bez vonných bylin a květin, nikoliv chemických sprejů.

Uvědomělé nakupování je klíčové. Vyhýbejte se materiálům, které uvolňují toxické látky do vzduchu – levné nábytek, nekvalitní koberce. V Skandinávii jsem si všiml důrazu na přírodní materiály a jejich pozitivní dopad na kvalitu vzduchu v interiérech.

Začněte od podlahy – doslova. Pravidelné čištění, vysávání a mytí podlah odstraňuje prach a roztoče, významné alergeny. V Japonsku jsem pozoroval kulturu čistoty, která má bezprostřední vliv na zdraví obyvatel.

Jak přispět k ochraně přírody?

Chránit přírodu není jen o recyklaci. Je to o globální perspektivě, kterou jsem získal při cestách po desítkách zemí. Viděl jsem úžasnou biodiverzitu amazonského pralesa i devastující dopad plastového odpadu na plážích Bali. Proto je klíčové začít u sebe, a to systematicky:

1. Minimalizujte vodní stopu: V mnoha oblastech světa je voda vzácným zdrojem. Krátká sprcha, oprava kapajících kohoutků a využití šedé vody na zalévání zahrady (pokud je to hygienicky možné) jsou zásadní. Myslete na to, kolik vody je potřeba na výrobu oblečení či jídla – preferujte lokální produkty a udržitelné značky.

2. Bezobalový život: Od Thajska po Kanadu jsem viděl, jak devastující je plastový odpad. Nakupujte s vlastními taškami a nádobami. V mnoha zemích se rozvíjí síť bezobalových obchodů, kde si můžete sami nabrat produkty bez zbytečného obalu.

3. Energetická efektivita: Zhasínání světel a vypínání spotřebičů je samozřejmostí. V zemích s omezeným přístupem k energii je to otázkou přežití. Investice do energeticky úsporných spotřebičů se vám vyplatí v dlouhodobém horizontu.

4. Látková taška: Nejenže šetříte přírodu, ale zároveň podporujete lokální výrobce, kteří často používají udržitelné materiály.

5. Omezení automobilové dopravy: V přeplněných městech Asie jsem si uvědomil, jak důležitá je veřejná doprava, chůze a cyklistika. Zkuste kombinovat způsoby dopravy a plánovat cesty efektivně.

6. Kvalitní láhev na vodu: Vyhněte se jednorázovým plastovým lahvím. Kvalitní láhev na opakované použití je investice do zdraví i životního prostředí.

7. Péče o zeleň: Sázte stromy, pečujte o stávající zeleň a podporujte projekty na ochranu lesů. Každý strom hraje klíčovou roli v boji proti klimatickým změnám.

8. Otužování: Studená sprcha nejen posiluje imunitu, ale také snižuje spotřebu teplé vody a energie.

9. Podpora udržitelného cestování: Při cestování vyhledávejte ekologické ubytování, využívejte veřejnou dopravu a vyhýbejte se aktivitám, které poškozují životní prostředí.

10. Lokální a sezónní strava: Snižte uhlíkovou stopu tím, že budete jíst lokální a sezónní produkty. Podporujte drobné farmáře a omezujte spotřebu masa.

Na co je arnica gel?

Arnika gel? To je moje cestovní nezbytnost! Už kolikrát mi zachránil kůži po náročných túrách v horách, kdy jsem si natáhl svaly nebo si neodpustil pád na skalnatém terénu. Jeho hlavní využití je péče o pokožku s pohmožděninami, modřinami, otoky a rozšířenými cévami. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že urychluje vstřebávání se poúrazových stavů pokožky, zmenšuje otok a zklidňuje podráždění. Po náročném dni stráveném na kole, kdy se mi podařilo pořádně spadnout, jsem si ho ihned nanesl a rozdíl byl znát už po několika hodinách. Nejenže zmírnil bolest, ale také pomohl rychleji se zhojit. Tip pro všechny cestovatele: balzám s arnikou je skvělý i na drobné oděrky a popáleniny od slunce – zkrátka na všechno, co vám může cestování přinést. Nezapomeňte ho mít vždycky v cestovní lékárničce!

Kromě toho, arnika má i protizánětlivé účinky, což je obzvláště užitečné po fyzické námaze, ať už jde o trekking v džungli nebo prohlídku historického města pěšky. Je to přírodní pomocník, který by neměl chybět žádnému aktivnímu cestovateli. Její síla spočívá v obsahu flavonoidů a dalších látek, které podporují hojení a regeneraci tkání. A co je důležité – na rozdíl od mnoha syntetických gelů, arnika gel má minimální riziko nežádoucích účinků.

Před prvním použitím je ale samozřejmě vhodné vyzkoušet malou plochu kůže, abyste vyloučili případnou alergickou reakci. Ačkoliv je arnika gel obecně dobře snášen, individuální reakce se mohou lišit. Vždy se držte doporučeného dávkování a v případě pochybností se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

Které organizace slouží na pomoc přírodě?

ALKA Wildlife, o.p.s.: Zaměřuje se na ochranu volně žijících živočichů, často s důrazem na praktickou pomoc zraněným zvířatům a na vzdělávání veřejnosti. Dobrovolníci se podílejí na záchranných akcích a monitoringu populací. Jejich webové stránky (pokud existují) poskytnou detailnější informace o jejich činnosti a možnostech zapojení.

Asociace soukromého zemědělství ČR: Ačkoliv se na první pohled nemusí zdát, že se tato asociace věnuje přímo ochraně přírody, mnoho soukromých zemědělců v ČR aktivně chrání biodiverzitu na svých pozemcích, například vytvářením remízků, podporou hmyzu a ptactva. Jejich přístup je často klíčový pro zachování krajiny.

Česká arachnologická společnost: Specializuje se na pavouky a další členovce. Můžete se od nich dozvědět více o fauně České republiky, a to i o druzích, které se běžně nepředstavují jako “sympatické”. Z jejich aktivit lze často čerpat cenné informace pro ochranu ekosystémů.

Česká komora architektů: Nepřímý vliv na přírodu. Správně navržená a realizovaná architektura může minimalizovat dopad staveb na životní prostředí. Zajímají se o udržitelné a ekologické stavby, šetrné k přírodě.

Česká mountainbiková asociace: Zde je důležité sledovat, zda se organizace angažuje v propagování ohleduplného přístupu k přírodě při cykloturistice. Dodržování značených tras a minimalizace negativního dopadu na ekosystémy je zde klíčové.

Česká speleologická společnost: Ochrana jeskyní a podzemních systémů je klíčová pro uchování biodiverzity. Společnost se věnuje mapování, výzkumu a ochraně těchto unikátních ekosystémů, často ohrožených lidskou činností.

Česká společnost entomologická: Zaměřuje se na hmyz, což je pro ekosystémy nezbytná skupina organismů. Z jejich činnosti se dozvíte o biologické rozmanitosti hmyzu a jeho významu v přírodě. Můžete se zapojit do jejich výzkumných projektů.

Česká společnost ornitologická: Hlavní organizace zaměřená na ochranu ptáků v ČR. Organizují sčítání ptáků, monitorují populace a bojují proti jejich ohrožení. Nabízejí mnoho programů pro veřejnost, např. kroužkování ptáků.

Jak můžu pomoci přírodě?

Chceš pomoci přírodě? Nepodceňuj sílu správné recyklace! Pokud ve tvém okolí chybí dostatek kontejnerů na tříděný odpad, využij sběrný dvůr. Zaměř se zejména na plasty, sklo, kovy a papír – množství odpadu, které vyprodukuješ za pár dní, tě překvapí. Zamezíš tak dalšímu devastujícímu dolování surovin, jako je sklo a železo, což má fatální dopad na krajinu po celém světě. Mám zkušenost z desítek zemí a všude vidím stejný problém. V Japonsku jsem například viděl neuvěřitelně propracovaný systém třídění odpadu, kde se recykluje prakticky vše. V Indii jsem se naopak setkal s masivním problémem s plastovým odpadem. V Norsku je zase recyklace efektivní, ale klade se důraz na minimalizaci produkce odpadu od zdroje. Zavedení systémů kompostování bioodpadu je další skvělý krok, kterým můžeš přispět k ochraně životního prostředí. Mysli na to, že i zdánlivě malá změna v domácnosti může mít globální dopad. Snížení spotřeby a opětovné použití věcí je stejně důležité jako recyklace. V dlouhodobém horizontu je to efektivnější cesta k minimalizaci dopadu na planetu.

Jak pomoci v přírodě?

Pomoci přírodě na cestách? To není jen o vyhození odpadku do koše. Zodpovědné cestování zahrnuje komplexní přístup. Začněme s evidentním: důkladná a zodpovědná likvidace odpadu, včetně třídění, je samozřejmostí. Letenky na krátkou vzdálenost jsou ekologickou katastrofou – zvažte vlak, autobus, nebo dokonce kolo, pokud to trasa dovolí. Jezděte na kole nejen na kratší vzdálenosti, ale i jako součást delší cesty, pokud je to možné. Uvědomělé spotřebitelství je klíčové – volte výrobky s minimálním obalem a dlouhou životností. Vybírejte si kvalitní, odolné vybavení, které vám vydrží léta, místo levných jednorázových alternativ. Snížíte tak nejen odpad, ale i potřebu neustálého doplňování. Myslete ekonomicky s energií – šetřete vodou a elektřinou v ubytování, vybírejte ekologické ubytování s certifikací. Investujte do zážitků, které respektují místní kulturu a přírodu, a vyhýbejte se turistice, která ji devastuje. Podpořte místní podnikatele a farmáře, kteří se snaží o udržitelné hospodaření. Používejte zelenou energii doma i na cestách, pokud je to možné, a vědomě podporujte firmy, které se zavázaly k ochraně životního prostředí. Respekt k přírodě je základ – nechte ji nedotčenou, nepoškozujte vegetaci, nedělejte hluk a zanechávejte místa čistší, než jste je našli. Zkrátka, cestování může být zážitkem obohacujícím, ale i zodpovědným. Je jen na nás, jakou stopu zanecháme.

Jak podat podnět na hygienu?

Potřebujete podat podnět na hygienu? Žádný problém, i na túře se to dá zařídit! Telefonicky zkuste 543 540 231, nebo přímo místně příslušný inspektorát SZPI – představte si to jako zdolání neznámé stezky, každý inspektorát je jiný vrchol! E-mailem? [email protected] je rychlá cesta, jako expresní vlak do cíle, nebo rovnou na adresu místně příslušného inspektorátu. Nebojte se digitální mapy – webový formulář na hlavní stránce SZPI v sekci KONTAKTY je spolehlivější než papírová mapa v dešti. Nezapomeňte na přesné údaje, aby se váš podnět dostal na správné místo, jako by jste používali GPS na cestě!

Co má na starosti myslivec?

Myslivec, to není jen muž s puškou v lese. Jeho hlavní náplní je pečování o zvěř – říká se tomu myslivost a je to fascinující zájmová činnost s hlubokými kořeny v historii a kultuře. Myslivost jsem zažil na mnoha místech světa, od karpatských lesů až po africké savany, a vždycky mě udivovala její rozmanitost.

Chcete-li se stát myslivcem v Česku, čeká vás zkouška z myslivosti, která prověří vaše znalosti o zvěři, ochraně přírody a mysliveckém právu. Pokud chcete lovit, potřebujete i zbrojní průkaz. Poté se stanete členem mysliveckého sdružení, které vám vydá povolenku k lovu – a to je teprve začátek.

Myslivost není jen o lovu. Zahrnuje širokou škálu aktivit:

• Monitoring a ochrana zvěře: Sledování populací, prevence nemocí, krmení v zimě, ochrana před predátory.
• Údržba lesa: Výsadba stromů, regulace porostu, prevence lesních požárů.
• Ochrana životního prostředí: Myslivci hrají klíčovou roli v udržování biodiverzity.
• Tradice a rituály: Myslivost má bohatou kulturní tradici, která zahrnuje například hon na divoká prasata, která jsem sám zažil v Maďarsku.

Myslivecká povolenka není jen o právu lovit. Je to závazek k péči o přírodu a udržování rovnováhy v ekosystému. V mnoha zemích, které jsem navštívil, je myslivost úzce propojena s místní komunitou a hraje důležitou roli v ochraně přírodních zdrojů. Je to krásná, ale náročná práce, vyžadující znalosti, zodpovědnost a velký respekt k přírodě.

Získejte podrobnější informace na webových stránkách Českomoravské myslivecké jednoty.

Co dělá myslivec?

Myslivec? To není jen ten, kdo chodí do lesa s puškou. Je to mnohem víc. Je to člověk s hlubokým vztahem k přírodě, který svůj volný čas věnuje aktivní ochraně fauny a flóry. Představte si ho – s dalekohledem v ruce, pečlivě sledujícího stádo jelenů v ranním oparu, nebo pracujícího na zalesňování poškozených oblastí. Jeho znalosti sahají daleko za hranice střelectví; orientuje se v kynologii, sokolnictví a často i v botanice a zoologii. Mnozí myslivci jsou znalci místní historie a kultury, propojující svou vášeň s ochranou tradičního prostředí. Někteří se angažují v ekoturismu, sdílejí své znalosti s ostatními a přispívají k udržitelnému rozvoji venkova. Myslivost není jen o lovu, ale o hlubokém respektu k přírodě a aktivním podílu na jejím zachování pro budoucí generace. To si uvědomují i myslivci v zahraničí, například v Alpách, kde se ochrana vzácných druhů kopytníků stává součástí jejich každodenní práce. Zkušenosti z různých koutů světa, od afrických savan až po kanadskou tajgu, dokazují, že myslivost může být součástí efektivní ochrany přírody.

Myslivec je strážcem divočiny, ale zároveň i jejím aktivním spolutvůrcem. Jeho role je nezastupitelná a zasahuje do mnoha oblastí lidského života, od sportu a umění po ochranu životního prostředí.

Kdo je Anežka?

Anežka Přemyslovna, česká princezna 13. století, je postavou, která přesahuje hranice naší země. Její život, zasvěcený pomoci chudým a nemocným, zanechal nesmazatelný otisk nejen v českých dějinách. Založení nemocnice u sv. Ducha v Praze svědčí o jejím hlubokém soucitu a vizi sociální péče, konceptu, který bychom dnes považovali za vysoce progresivní, a který jsem pozoroval v mnoha podobách během svých cest po světě, od středověkých špitálů v Itálii až po moderní charitativní organizace v Jižní Americe. Její kanonizace pár dní před sametovou revolucí dodala události symbolický náboj svobody a naděje – podobně silný symbol jsem spatřil v pádu berlínské zdi, v okamžiku, kdy se otevíraly hranice a otevíraly se i lidské duše. Anežka Přemyslovna tak není jen českou princeznou, ale i globálním symbolem altruismu a boje za spravedlnost, jejímž příběh rezonuje napříč staletími a kulturami. Její příběh je připomínkou, že lidská dobrota a odhodlání překonávat bariéry a pomáhat bližním jsou univerzální hodnoty, které jsem potkával na všech svých cestách po světě.

Mnozí ji označují za českou Matku Terezii. Srovnání s touto světovou ikonou ukazuje na trvalý význam Anežčina odkazu – její život a dílo stále inspirují k soucitu a k aktivnímu zapojení se do pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. A právě tato univerzální poselství činí Anežku Přemyslovnu tak fascinující a relevantní i dnes.

Kdo je Arnika?

Arnika, to není jen jméno horské květiny, ale i česká nezisková organizace, s níž jsem se během svých cest po Evropě několikrát setkal. Od roku 2001 bojuje za ochranu životního prostředí, a to s pozoruhodnou efektivitou. Jejich aktivity sahají daleko za hranice Česka – pracují na mezinárodních projektech, často v regionech, které jsem sám navštívil a kde jsem na vlastní kůži viděl dopady devastace přírody. Arnika se zaměřuje nejen na ochranu konkrétních lokalit a druhů, ale i na prosazování legislativy a vzdělávání veřejnosti. Mám osobní zkušenost s jejich důrazem na participativní přístup – zapojují místní komunity do řešení environmentálních problémů, což je klíčové pro dlouhodobý úspěch. Díky jejich práci se daří chránit cenné ekosystémy a bojovat proti nekalým praktikám v oblasti těžby, zemědělství a průmyslu. Jejich angažovanost je inspirativní a jejich práce skutečně mění svět k lepšímu, což jsem mohl mnohokrát ověřit během svých reportáží z postižených oblastí.

Z jejich webu jsem čerpal informace o konkrétních kampaních proti znečištění ovzduší, ochraně lesů a biodiverzity, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Například jejich projekt na ochranu karpatských lesů, o kterém jsem psal ve své knize o cestování po východní Evropě, ukazuje jejich hluboké zapojení do ochrany přírody na mezinárodní úrovni. Arnika není jen organizace, ale síla, která aktivně pracuje na budování udržitelné budoucnosti.