Na otázku, který jazyk je nejtěžší, nelze jednoznačně odpovědět, záleží na rodném jazyce a předchozích zkušenostech s učením jazyků. Často se mezi nejtěžší řadí čínština s jejími tóny a znaky, arabština s bohatou gramatikou a různými dialekty, japonština s komplikovaným systémem písma a finština s neuvěřitelnými 14 pády – oproti 7 v češtině. To ale neznamená, že jsou ostatní jazyky snadné. Například korejština má složitou gramatiku s různými úrovněmi zdvořilosti. Tip pro cestovatele: Naučit se alespoň několik základních frází v místním jazyce vždycky pomůže, ať už se jedná o čínštinu, arabštinu, japonštinu, finštinu, nebo jiný jazyk. I jednoduché “děkuji” nebo “prosím” může výrazně zlepšit interakci s místními lidmi. Zajímavé je, že italština a španělština jsou naopak často označovány za nejpůvabnější jazyky světa.
Pro usnadnění učení jazyka se vyplatí využít různých aplikací a online kurzů, a samozřejmě i cestování do zemí, kde se daný jazyk používá. Imerzní metoda, kdy jste obklopeni jazykem, je velmi efektivní. Praktická rada: Nebojte se dělat chyby! Chybování je součástí procesu učení.
Jak se naučit anglicky?
Chcete se naučit anglicky? Zapomenťte na nudné učebnice! Deset tipů zkušeného cestovatele vám ukáže, jak se to naučit rychle a efektivně, a to i zábavnou cestou. Nejlepší způsob, jak se naučit jazyk, je ponořit se do něj. Čtěte všechno, co vám přijde pod ruku – od anglicky psaných jídelních lístků v zahraničí až po romány a noviny. Aktivně si zapisujte nová slovíčka, ale ne jen tak – spojujte je s obrázky, příběhy, nebo je začleňte do vět, které vám něco znamenají. To vám pomůže je si lépe zapamatovat. Ideální je mluvit s rodilými mluvčími – ať už v zahraničí, nebo online. Aplikace jako HelloTalk nebo Tandem vám s tím pomohou. Nebojte se chyb, jsou součástí procesu učení. Podcasty a YouTube kanály v angličtině jsou skvělé pro poslech a zlepšení porozumění řeči. Zkuste si pustit videa s titulky – nejprve s českými, později s anglickými. Cestování je nejlepší učitel. Zkuste si pár dnů nebo týdnů pobytu v anglicky mluvící zemi. Je to nezapomenutelný zážitek a vaše angličtina se zlepší neuvěřitelnou rychlostí. Naučte se s přáteli – vzájemně si pomáhejte a opravujte chyby. A hlavně se ptejte! Nebojte se ptát na cokoliv, co vám není jasné. Zkušenost ukazuje, že nejlepší učení je zábavné a praktické. A nezapomeňte – i malý pokrok je pokrok!
Jak je těžká čeština?
Takže, jak těžká je čeština? To je otázka, na kterou se nedá jednoduše odpovědět. Záleží na vašem mateřském jazyce a předchozích zkušenostech s jazykovým studiem. Mnoho žebříčků řadí češtinu mezi patnáct až dvacet nejtěžších jazyků světa, ale tyto žebříčky jsou spíše orientační. Osobně jsem cestoval po celém světě a potkal jsem lidi, kteří se s češtinou prali, a naopak, ty, kteří ji zvládli překvapivě rychle. Její složitost tkví v bohaté morfologii – slovosled je poměrně volný, ale gramatika se opírá o rozsáhlý systém pádů a časů. To může být náročné pro mluvčí jazyků s jednodušší gramatikou. Přestože se čeština řadí mezi složitější jazyky, její fonetika je poměrně jednoduchá a srozumitelná. Gramatika je sice složitá, ale s trpělivostí a dobrou učebnicí se dá zvládnout. Zajímavostí je, že některé zvukové změny v češtině odrážejí vývoj indoevropských jazyků, což může být pro lingvisty fascinující.
Pro srovnání – čínština, často uváděná na vrcholu žebříčků obtížnosti, má systém tónů, který pro cizince představuje velkou výzvu. Arabština zase disponuje zcela odlišnou abecedou a gramatikou, která se od češtiny výrazně liší. Kromě toho, naučit se češtinu, byť složitou, vám otevře dveře do fascinující kultury, historie a literatury. Navíc, díky své pozici v srdci Evropy, se vám čeština může hodit při cestování po střední a východní Evropě.
Na závěr bych rád zmínil, že klíčem k úspěchu v učení se češtiny, stejně jako jakéhokoli jiného jazyka, je pravidelná praxe, ponoření se do jazykového prostředí a pozitivní přístup. Nebojte se dělat chyby, jsou součástí procesu učení.
Co je lepší než Duolingo?
Duolingo je skvělý nástroj, ale ne pro každého. Pro ty, co hledají alternativu, vřele doporučuji Memrise. Podobný systém, ale s jiným přístupem k výuce, který mnohým sedne lépe. Znám cestovatele, kteří s Memrise zvládli základy jazyka pro cestu do Nepálu, jen díky pár týdnům intenzivního učení. Zatímco Duolingo spoléhá více na opakování a gamifikaci, Memrise využívá mimo jiné i “mnemotechnické” techniky a obrázky, což mi osobně při zapamatování slovíček a frází přišlo mnohem efektivnější. Představte si, snažíte se naučit slovíčko pro “slon” v thaištině – s Memrise je pravděpodobné, že si ho díky vizuálnímu vtipu zapamatujete mnohem snáze než jen opakovaným psaním v Duolingo. A to je obzvlášť cenné při cestování, kde čas je drahý. Navíc, Memrise často obsahuje i audio nahrávky od rodilých mluvčích – neocenitelná výhoda při osvojování výslovnosti, klíčové pro plynulou komunikaci s místními, ať už v malém peruánském městečku, nebo na rušném tržišti v Maroku. Výběr je však vždy na vás. Existuje mnoho skvělých aplikací a nakonec záleží na vašich preferencích a stylu učení.
Pro ještě efektivnější učení se jazyka při cestování doporučuji kombinovat tyto aplikace s knihami frází specifickými pro cílovou zemi a pokud možno i s konverzací s rodilými mluvčími – i když jen krátká komunikace v místním obchodě může obrovsky obohatit vaše znalosti a sebevědomí. Nezapomínejte, že nejlepším učitelem je praxe!
Ať už si zvolíte Duolingo, Memrise, nebo jinou aplikaci, nezapomeňte, že klíčem k úspěchu je pravidelnost a trpělivost. Cesta k zvládnutí jazyka je maraton, ne sprint.
Jak těžká je čeština?
Čeština, ach ta čeština! Otázka její obtížnosti je věčná a odpověď zní: záleží na úhlu pohledu. Statistiky ji sice řadí mezi nejtěžší světové jazyky, někdy do top 20, jindy dokonce do top 15, ale tyto žebříčky jsou často sporné a subjektivní. Můj vlastní, letitý cestování mi ukázalo, že na obtížnost jazyka má vliv řada faktorů, které statistiky nezahrnují.
Gramatika je bezpochyby náročná. Sedm pádů, slovesné tvary, zvláštní skloňování… to vše může cizince potrápit. Ale i zde platí, že s trpělivostí a dobrou učebnicí se i tato překážka dá překonat.
Výslovnost není pro rodilého mluvčího angličtiny nebo němčiny nijak zvlášť obtížná, ale pro mluvčí jazyků s jiným fonematickým systémem to může být výzva. Myslím například na rozdíly mezi krátkými a dlouhými samohláskami nebo hláskami “ř” a “š”.
Srovnání s jinými jazyky je důležité. Někteří žebříčky zmiňují:
- Čínština: Obrovský počet znaků a tónů představuje monumentální výzvu.
- Arabština: Složitá gramatika a pravidla psaní zprava doleva.
Ale i jazyky jako korejština, japonština či některé indiánské jazyky představují pro západního mluvčího neméně obrovské překážky.
Kontext je klíčový. Obtížnost češtiny pro mluvčího angličtiny se liší od obtížnosti pro mluvčího slovanštiny. Moje zkušenost je taková, že se Češi s učením jazyků netrápí o nic méně než kdokoliv jiný.
Závěrem: Čeština je náročná, ale rozhodně ne nemožná. S dostatečnou motivací, vytrvalostí a kvalitními učebními materiály ji zvládne každý, kdo si to usmyslí.
Jaké je nejdelší ruské slovo?
Mimochodem, zajímavé je i to, že i v češtině existují poměrně dlouhá slova, i když se s „Превысокомногорассмотрительствующий“ nemohou srovnávat. Tato skutečnost jenom podtrhuje rozmanitost a bohatost světových jazyků. A to je jeden z důvodů, proč tak rád cestuji a objevuji.
Jak se dostat z B1 na B2?
Výstup z B1 na B2? To není žádná procházka růžovým sadem, ale náročný výstup na skalní stěnu! Počítej minimálně s dvojnásobkem času, co ti zabralo dobýt B1 z A2. Představ si to jako přechod z lehké túry na vysokohorskou – technika se zdokonaluje, terén je náročnější a vyžaduje mnohem větší soustředění. Možná se ti to zdá stejně dlouhé jako A2-B1, ale to je jen zdání, podobně jako když se zdá, že vrchol je hned za rohem, ale ještě zbývá zdolat prudké stoupání. Nepodceňuj přípravu! Pravidelné opakování, rozšiřování slovní zásoby, intenzivní konverzace – to všechno je jako dobré vybavení a fyzická kondice.
Nezapomeň na mapu! Kvalitní učebnice, online kurzy a praxe s rodilými mluvčími ti ukáží cestu. A neboj se odboček! Objevuj nové aspekty jazyka – literaturu, filmy, hudbu. To vše ti dodá energii a motivaci. A hlavně – vytrvej! Vrchol je vidět, jen se musíš šlapat.
Co je nejlehčí jazyk na světě?
Otázka nejjednoduššího jazyka světa je komplexní a závisí na mnoha faktorech, včetně mateřského jazyka učícího se. Můj osobní zkušenost z desítek navštívených zemí naznačuje, že severské jazyky, jako norština, švédština a dánština, mají poměrně jednoduchou gramatiku ve srovnání s například češtinou či ruštinou. Malá slovní zásoba základních frází je v těchto jazycích snadno osvojitelná.
Překvapivě jednoduchá je i malajština a indonéština, které sdílí mnoho lexikálních podobností. Mluví se jimi stovky milionů lidí v jihovýchodní Asii, a jejich fonetika je pro Evropany většinou relativně snadno zvládnutá. Jednoduchost těchto jazyků ale můžou komplikovat různé dialekty a regionální variace.
Je nutné zdůraznit, že „lehkost“ jazyka je subjektivní. Co je snadné pro jednoho, může být náročné pro druhého. Záleží na existujících jazykových znalostech a přístupu k učení.
Kromě gramatiky a fonetiky hraje roli i písmo. Severské jazyky využívají latinku, podobně jako malajština a indonéština, což usnadňuje jejich studium pro mluvčí latinkových jazyků.
Co je těžší němčina nebo angličtina?
Angličtina je jako lehký trek, přímočará stezka s mírným stoupáním. Gramatika je jednoduchá, skoro žádné kameny na cestě. Němčina je ale výstup na Mont Blanc. Rozsáhlý systém skloňování a zájmen je jako záludný terén s prudkými stěnami a ledovci – každý krok chce pečlivou přípravu a mapu. Je to náročnější, ale výhled z vrcholu stojí za to. Stejně jako v horách, i v němčině se vyplatí mít spolehlivého průvodce (učebnici) a kvalitní vybavení (slovník). Přestože je angličtina jednodušší pro začátečníka, obojí jazyk nabízí nespočet krásných “vrcholů” k zdolání – bohatou literaturu, filmy, hudbu. Němčina má navíc výhodu v přístupu k kulturním pokladům střední Evropy.
Důležité je si uvědomit, že “obtížnost” je subjektivní. Co je pro jednoho výzva, je pro druhého snadná procházka. Závisí to na předchozích jazykových znalostech a studijním přístupu. Ale pokud jde o gramatiku, angličtina je bezpochyby méně náročná než němčina.
Jaký jazyk je nejlehčí pro Čechy?
Když se ptáte na nejjednodušší jazyk pro Čechy, musím říct, že je to otázka s mnoha odpověďmi. Naše redakce se zaměřila na jazyky s nejnižší překážkovou hranicí pro rodilého mluvčího češtiny. Vždyť víte, že podobnost jazyků hraje klíčovou roli.
Skandinávské jazyky, jako norština, švédština a dánština, se často uvádějí mezi nejjednoduššími pro českého rodilého mluvčího. Z vlastní zkušenosti, ač jsem projel kus světa, mohu potvrdit, že gramatika je poměrně intuitivní a slovní zásoba obsahuje spoustu slov s kořeny podobnými češtině. Pozor však na výslovnost!
Méně zřejmá, ale zajímavá možnost představují malajština a indonéská bahasa. Tyto jazyky jsem sice osobně nestudoval, ale z cest vnímám, že jejich relativně jednoduchá gramatika by mohla být pro Čechy výhodou. Obrovskou výhodou je jejich rozšíření, a tedy i praktický benefit po zvládnutí.
Pro úplnost, zde je moje stručné srovnání:
- Skandinávské jazyky (norština, švédština, dánština): Podobnost s češtinou, poměrně jednoduchá gramatika, obtížnější výslovnost.
- Malajština/indonéská bahasa: Relativně jednoduchá gramatika, velký praktický dosah v jihovýchodní Asii.
Ovšem, nezapomínejte, že “snadnost” je subjektivní. Závisí na vašich předchozích jazykových zkušenostech, motivaci a metodě učení. Osobně doporučuji vyzkoušet si ukázkové lekce a pak si vybrat jazyk, který vás nejvíce baví.
Co je nejtěžší na češtině?
Předpony s- a z- jsou další kamenem úrazu. Zde je klíčové vnímat kontext slova a dodržovat pravidla hláskové změny. Praktické cvičení a čtení pomohou. Nebojte se používat slovník!
Předložky s a z se zdánlivě zdají jednoduché, ale jejich správné použití s různými pády je překvapivě náročné. Doporučuji učit se je v kontextu konkrétních příkladů.
Mě/mně, tebe/tobě, jeho/jemu a podobné pádové tvary jsou dalším častým zdrojem chyb. Zde je nejlepší metoda opakování a vědomé používání v souvětích. Pomůže i zaměření se na koncovky a jejich smysl v daném kontextu.
Vyjmenovaná slova – jejich správný pravopis si vyžaduje prosté naučení. Naučte se je zpaměti, je to nejrychlejší cesta k úspěchu.
Mluvnické kategorie a tvarosloví obecně patří k nejnáročnějším částem češtiny. Je to komplexní systém, a jeho zvládnutí vyžaduje čas a trpělivost. Soustřeďte se na pochopení základních principů a postupně rozšiřujte své znalosti.
Pro úspěšné zvládnutí češtiny je klíčová pravidelná praxe, čtení a poslech. Nebojte se dělat chyby – jsou součástí procesu učení. A pokud si nejste jisti, vždy využijte slovník!
Co musím umět na B2?
B2? To je úroveň, na které se s rodilými mluvčími ztratíte jen stěží! Zvládnete plynulé a spontánní konverzace, aktivně se zapojíte do diskusí o nejrůznějších tématech – od politiky až po cestování (věřte mi, po desítkách navštívených zemí vím, o čem mluvím!). Dokážete srozumitelně vyjádřit své názory a efektivně je obhájit, aniž byste se museli ztrácet ve slovníku. Představte si, jak si objednáte jídlo v malé tapas baru v Seville, diskutujete o historii architektury v Římě, nebo se bez problémů domluvíte s místními na tržišti v Maroku. To vše je s B2 dosažitelné. Nezapomínejte ale na důležitost kontextu! Gramatika a slovní zásoba jsou klíčové, ale stejně tak i kulturní vnímání a schopnost adaptovat se na specifika dané země. Studium by mělo být zábavné a efektivní. Neomezujte se jen na učebnice – sledujte filmy, poslouchejte hudbu, čtěte knihy a časopisy. Využijte online nástroje a platformy, které vám nabídnou interaktivní výuku.
S B2 se otevírá svět! Je to klíč k nezapomenutelným zážitkům a hlubšímu pochopení jiných kultur.
Co je lehčí angličtina nebo němčina?
Otázka, zda je angličtina nebo němčina lehčí, je velice subjektivní a závisí na vašich předchozích zkušenostech s jazyky. Můj postřeh po letech cestování po světě? Angličtina se obecně považuje za relativně jednodušší, alespoň pro rodilého mluvčího češtiny.
Gramatika: Anglická gramatika je sice jednoduchá, ale má své specifické výjimky. Němčina je na tom v tomto ohledu náročněji. Její slovosled je striktnější a skloňování podstatných jmen, přídavných jmen a zájmen je komplexnější. Zde je stručné srovnání:
- Angličtina: Méně skloňování, relativně jednoduchý slovosled.
- Němčina: Komplexní systém skloňování, striktní slovosled, mnoho pádů.
Slovní zásoba: Anglická slovní zásoba je díky svému globálnímu rozšíření enormní a neustále se rozšiřuje. Němčina má bohatou slovní zásobu, ale pro začátečníka je zvládnutí základů méně náročné v angličtině. Důležitá je i vazba na latinu, která obohacuje slovní zásobu angličtiny, kterou tak můžou intuitivněji pochopit i mluvčí románských jazyků.
Výslovnost: Anglická výslovnost je pro Čechy obtížnější než německá, ale i zde je to individuální. Němčina má poměrně pravidelný systém výslovnosti, ale některé hlásky mohou být pro Čecha nepříjemné.
Praktické využití: Angličtina je mezinárodním jazykem, takže její zvládnutí je při cestování mnohem užitečnější. Němčina je užitečná především v Německu, Rakousku a částech Švýcarska. Pokud chcete cestovat po Evropě, obě jazyky vám pomohou, ale angličtina vám otevře více dveří.
Závěr: Neexistuje univerzální odpověď. Pro někoho bude lehčí angličtina, pro jiného němčina. Záleží na osobních preferencích a předchozích zkušenostech. Můj tip? Začněte s jazykem, který vás více zajímá, a uvidíte, jak se vám bude dařit.
- Zvažte své cíle: Pro cestování je angličtina efektivnější.
- Vyzkoušejte oba jazyky a zjistěte, s kterým se cítíte lépe.
- Nebojte se žádných chyb – učení se jazyka je proces.
Co je nejdelší české slovo?
Nejdelším českým slovem se obecně považuje nejneobhospodařovávatelnějšími. To je ale jen špička ledovce, podobně jako nejvyšší vrchol v pohoří. Ústav pro jazyk český totiž upozorňuje na možnost vytvářet teoreticky delší složeniny, třeba nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími. Je to jako s výstupem na neznámou horu – možná tam najdete ještě vyšší vrchol, ale prakticky se s tím nesetkáte. Tyto „super-slova“ jsou spíše jazykovými kuriozitami, nepoužívanými v běžné řeči, podobně jako by se nepoužívaly mapy neprozkoumaných oblastí. V praxi se s nimi nesetkáte ani v nejnáročnějším terénu českého jazyka. Stejně jako při lezení po skalách – důležitější je technika a zkušenost, než hledání nejdelšího slova.
Jaký je rozdíl mezi B1 a B2?
Říkáte si, jaký je rozdíl mezi úrovněmi B1 a B2? Zjednodušeně řečeno: B1 je jazyková úroveň, která vám umožní základní komunikaci. Zvládnete se zeptat na cestu v cizím městě, objednat si jídlo v restauraci nebo se pobavit o jednoduchých tématech. Už si ale neporadíte s komplexnějšími diskusemi, ani s texty s odbornou terminologií. Představte si to tak, že v B1 zvládnete přežít v zahraničí, ale hlubší kulturní ponoření bude složitější.
B2 je pak už o level výš – dobrá komunikativní úroveň. Zde už zvládnete plynnější konverzaci, porozumíte i složitějším textům a zvládnete vyjádřit svůj názor i k abstraktnějším tématům. To už je úroveň, která vám umožní skutečně se ponořit do kultury dané země. Představte si, že na úrovni B2 už můžete absolvovat i náročnější výlety, třeba trekking v Nepálu, kde budete muset komunikovat s místními průvodci a domorodci, a to bez velkých potíží. B2 vám otevře dveře k mnohem hlubšímu prozkoumání destinace, než jen pouhé turistické atrakce.
C1 a C2 pak reprezentují ještě vyšší úrovně, velmi dobrou a výbornou znalost. Na úrovni C1 už se cítíte v jazyce jako ryba ve vodě, a C2 je pak prakticky rodilá úroveň. S těmito úrovněmi si můžete dovolit opravdu cokoliv, od vysokoškolského studia v dané zemi až po práci ve vrcholových pozicích mezinárodních firem.
Kolik slov má zhruba český jazyk?
Český jazyk, ten věrný společník mých cest po krásách Čech, Moravy a Slezska, disponuje slovní zásobou, která se odhaduje minimálně na 250 tisíc slov. Tolik jich alespoň obsahuje Příruční slovník jazyka českého, bible českých lexikografů. Představte si – 250 tisíc příběhů, 250 tisíc nuancí, které dokáží vyjádřit vše od úchvatných panoramat krajiny až po ten nejjemnější cit. A to je jen začátek! Vždyť čeština, stejně jako život samotný, je živoucí řeka, neustále se měnící a obohacující o nová slova, která přicházejí s moderními technologiemi, módními trendy, ale i s regionálními dialekty, které jsem měl možnost slyšet na svých cestách po zapomenutých koutech naší země. Tento počet je tak pouze orientační, dynamický odraz bohatství a flexibility jazyka, který mi umožnil srozumitelně komunikovat od Pražského hradu až po nejodlehlejší horské vesničky. Je to jazyk s bohatou historií a s budoucností plnou možností, neustále se vyvíjející a přizpůsobující se okolnímu světu.
Myslete na to, že se tento počet neustále mění – vlivem nových technologií, slangů, a vývoje společnosti. Takže, ačkoliv 250 000 slov je úctyhodné číslo, je to jen pomyslný vrcholek ledovce. Skutečný počet slov češtiny je pravděpodobně mnohem vyšší a zůstává fascinujícím předmětem jazykovědných bádání.
Jak těžký jazyk je čeština?
Čeština je jazyk, který se opravdu nepatří mezi nejjednodušší na světě. Podle různých žebříčků se pravidelně umisťuje v první dvacítce, někdy dokonce i v první patnáctce nejtěžších jazyků. Gramatika je komplexní, s rozsáhlým systémem pádů a slovesných časů. Výslovnost může být pro cizince záludná, zejména kvůli velému počtu tvrdých a měkkých souhlásek a různým způsobům, jak se hláskují a vyslovují některá písmena. Slovní zásoba obsahuje mnoho slov s německými a slovanskými kořeny, což může být matoucí. Přestože se na první pohled zdá složitá, odměnou za zvládnutí češtiny je přístup k bohaté literatuře, hudbě a kultuře. Naučit se ji však vyžaduje značnou dávku trpělivosti a vytrvalosti, nejlépe s pomocí kvalitního učebního materiálu a zkušeného lektora. Doporučuji využít i online zdroje a jazykové kurzy zaměřené přímo na češtinu pro cizince. Praktické zkušenosti s mluvenou češtinou jsou klíčové.
Užitečné tipy pro učení: Začněte s výslovností, poté se zaměřte na základní gramatiku (pády, časy), postupně rozšiřujte slovní zásobu a nezapomínejte na praktické používání jazyka, ideálně v konverzaci s rodilými mluvčími.
Co je víc, C1 nebo C2?
Když se bavíme o úrovních jazykových znalostí, C1 a C2 představují vrchol. Nejsou to jen další stupně, ale skutečné otevírání dveří do světa. Představte si, že plynule komunikujete s rodilými mluvčími na jakémkoli tématu, ať už debatujete o politice s barmanem v malém španělském baru, nebo se zasvěceně bavíte o architektuře s profesorem na florentské univerzitě. To je síla úrovně C.
C1 je už samotná svoboda. Zvládnete složité texty, pochopíte nuance jazyka, dokážete argumentovat a vyjádřit i abstraktní myšlenky. Už se nemusíte bát cestovat do zemí, kde se mluví tímto jazykem – právě naopak, objevíte kouzlo autentických zážitků. Představte si, že si vyberete zapadlý klášter ve francouzských Alpách, pronajmete si tam chatu a bez problému si domluvíte vše potřebné, od nákupu potravin až po prohlídku historických památek.
C2 je pak mistrovství. Máte jazyk v malíčku, rozlišujete i nejjemnější odstíny významu a dokážete se perfektně vyjadřovat i v náročných situacích. To vám umožní hlubší pochopení kultury dané země a navazování silných vztahů s místními. Myslete na živé diskuze s místními obyvateli v kavárně v Lisabonu, na plné porozumění při sledování bez titulků dokumentu o historii Říma. To je C2.
Stručně: C1 a C2 jsou úrovně pro ty, kteří chtějí jazyk nejen rozumět, ale skutečně ho žít a prožívat s ním dobrodružství. Jsou to úrovně, které vám otevřou dveře do mnoha neuvěřitelných míst a zážitků.
