Co je overturismus? - Svět cestování

Overturismus, to není jenom hezké slovo pro hodně turistů. Je to vážný problém, se kterým se potýká čím dál více oblíbených destinací. Představte si tohle: nádherné městečko, plné historie a kouzla, ale zaplavené turisty. To je overturismus v praxi.

Co to konkrétně znamená? Jedná se o situaci, kdy počet turistů překračuje únosnou kapacitu daného místa. Místo se doslova “udusí” pod náporem návštěvníků, což vede k celé řadě negativních důsledků.

Negativní dopady overturismu se projevují mnoha způsoby:

Zvyšování cen: Nájemné letí strmě vzhůru, ostatní ceny také. Místní obyvatelé se tak stávají “oběťmi vlastního domova”, protože si ho už nemohou dovolit.
Vytlačování místních: Nedostatek dostupného bydlení a vyšší životní náklady nutí místní obyvatele odstěhovat se z centra, čímž se ztrácí autentická atmosféra daného místa. Zůstávají jenom komerční prostory a obchody zaměřené na turisty.
Změna struktury služeb: Místo tradičních restaurací a obchodů se objevují fast foody a suvenýrky zaměřené na turisty. Originalita a místní kultura se ztrácejí.
Zvýšený hluk a odpad: Hlučné davy turistů a tuny odpadků kazí životní prostředí a kvalitu života místních obyvatel.
Poškozování památek: Nadměrný pohyb turistů vede k opotřebení historických památek a infrastruktury.

Jak se tomu vyhnout? Je důležité podporovat udržitelný turismus, vyhledávat méně známé destinace a respektovat místní kulturu a tradice. Plánujte cesty s ohledem na dopad na prostředí a snažte se minimalizovat svoji uhlíkovou stopu. Podpora místních podniků a dodržování pravidel slušného chování jsou klíčové.

Příklady: Benátky, Barcelona, Amsterdam – všechna tato města bojují s negativními důsledky overturismu. Je důležité si uvědomit, že cestování by mělo být obohacující jak pro cestovatele, tak pro místní.

Co s tím můžeme dělat? Uvědomělý přístup k cestování je klíčový. Vyhýbejme se přeplněným místům v hlavní sezóně, informujme se o udržitelných turistických možnostech a podporujme lokální podniky.

Co ovlivňuje cestovní ruch?

Cestovní ruch je globální hybná síla, která daleko přesahuje pouhé ekonomické ukazatele. Jeho vliv na jednotlivé země je komplexní a prolíná se všemi oblastmi života. Zatímco ekonomický dopad, zejména v rozvinutých zemích, je značný – tvorba pracovních míst v hotelnictví, gastronomii, dopravě a dalších odvětvích – je nutné si uvědomit, že samotný rozvoj cestovního ruchu není automatický.

Tři klíčové faktory, bezpečnost, volný čas a disponibilní příjmy, jsou pouze vrcholem ledovce. Bezpečnost zahrnuje nejen absenci kriminality, ale i stabilní politickou situaci a efektivní zdravotní péči. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i nejkrásnější destinace se stanou nechtěným zážitkem, pokud postrádají tyto základní atributy.

Dostatek volného času, to není jen o dovolených. Flexibilní pracovní doba, možnosti home office a dostupnost levných letenek a ubytování hrají velkou roli. Vnímám obrovský rozdíl mezi cestovateli z zemí s dlouhými dovolenými a těmi, kteří mají k dispozici jen pár týdnů v roce. To ovlivňuje i typ cestování a volbu destinací.

Disponibilní příjmy jsou samozřejmě stěžejní, ale samotná kupní síla nestačí. Klíčová je i dostupnost informací, snadná rezervace služeb a rozmanitost nabídek. Na mnoha místech jsem se setkal s překážkami, které limitovaly potenciál cestovního ruchu – nedostatek kvalitní infrastruktury, špatná angličtina, nebo naopak přílišná turistická komercializace.

Kromě těchto tří pilířů existují i další vlivy:

Marketing a propagace: Úspěšná turistická kampaň může dramaticky ovlivnit návštěvnost.
Infrastruktura: Kvalitní silnice, letiště a veřejná doprava jsou klíčové.
Ochrana životního prostředí: Ekologicky šetrný cestovní ruch je stále důležitější.
Kultura a historie: Unikátní kulturní dědictví láká turisty z celého světa.
Politické klima: Geopolitická situace a vztahy mezi státy mohou mít silný vliv.

Z mé vlastní zkušenosti bych doplnil i další faktory:

Přítomnost digitálních technologií: Snadná dostupnost informací a online rezervace hrají klíčovou roli.
Vliv sociálních médií: Doporučení a recenze na sociálních sítích ovlivňují výběr destinace výrazně.
Trendy v cestování: Poptávka po udržitelném cestování, aktivním odpočinku, či dobrodružných zážitcích se neustále mění.

Který stát má větší příjmy z cestovního ruchu na obyvatele?

Otázka, který stát generuje vyšší příjmy z cestovního ruchu na obyvatele, je komplexní a vyžaduje detailnější analýzu než pouhé porovnání hrubých čísel. Uvedený pokles českých příjmů o 5 miliard Kč v roce následujícím po události a záporná hodnota -3,1 miliardy Kč v roce 2025 poukazují na značnou volatilitu tohoto sektoru, ovlivněnou globálními faktory, jako jsou pandemie či geopolitické události. Zvýraznění příspěvku Ukrajiny v hodnotě téměř 42 miliard Kč v předchozím roce je relevantní, ale neposkytuje kontext ohledně příjmů na obyvatele. Pro srovnání je nutné znát počet obyvatel daných států a rozložit celkové příjmy na jednotlivce. Mnoho vyspělých zemí, zejména v jižní Evropě (např. Malta, Řecko, některé oblasti Španělska) a v jihovýchodní Asii (např. Thajsko, Singapur) generuje značné příjmy z cestovního ruchu na obyvatele díky svému klimatu, atraktivním turistickým cílům a investicím do infrastruktury. Nicméně, i tyto zisky podléhají sezonním výkyvům a vnějším faktorům. K objektivnímu srovnání by bylo nutné využít relevantní statistické údaje z mezinárodních organizací, jako je Světová organizace pro cestovní ruch (UNWTO), a zohlednit i další ekonomické faktory, jako je průměrný příjem obyvatel.

Jednoduché porovnání celkových příjmů z cestovního ruchu bez ohledu na demografické údaje může být zavádějící. Například, velká země s nízkým počtem turistů, ale vysokými cenami služeb, může mít vyšší příjmy na obyvatele než menší země s velkým počtem turistů, ale nižšími cenami. Je tedy klíčové uvažovat o komplexním souboru ekonomických a demografických ukazatelů.

Co můžu delat s cestovnim ruchem?

Absolvent s kvalifikací v cestovním ruchu otevírá dveře k fascinující kariéře plné dobrodružství a mezinárodních kontaktů. Nejde jen o práci v klasických cestovních kancelářích a agenturách, ačkoliv i tam najde uplatnění – od sestavování individualizovaných zájezdů po řízení marketingových kampaní. Zkušenosti z desítek zemí mi ukázaly, jak obrovský je tento sektor. Představte si například práci v luxusním hotelu na Maldivách, plánování dobrodružných expedic do Amazonie, nebo řízení marketingu pro ekologický resort v Kostarice. Možnosti jsou nekonečné. Hotelový a lázeňský průmysl, dopravní služby (letecké společnosti, železnice) a informační centra pro turisty nabízí různé specializace. V současnosti je obrovský poptávka po odbornících v oblasti udržitelného cestovního ruchu, a právě zde se absolventi mohou angažovat v místních iniciativách zaměřených na etický a zodpovědný přístup k cestování. Samozřejmě, veřejná správa na všech úrovních také nabízí pozice v oblasti turismu. A pro ty nejodvážnější? Založení vlastní firmy, specializované na niche turistiku (např. ekoturistika, gastronomické zájezdy, cestování na míru), otevírá prostor pro neomezenou kreativitu a nezávislost. Z vlastní zkušenosti vím, že znalost jazyků, flexibilita a vášeň pro cestování jsou neocenitelné.

Nezapomeňte na rozvíjející se oblast digitálního marketingu v cestovním ruchu, kde jsou experti s analytickými dovednostmi a zkušenostmi s online platformami vysoce ceněni. Možnosti kariérního růstu jsou velmi široké, od specializovaných pozic v oblasti prodeje, marketingu, zákaznického servisu, až po management a řízení celých týmů. Nepodceňujte ani mezinárodní spolupráci a možnost pracovat v zahraničí, je to skvělá příležitost k osobnímu i profesnímu růstu.

Co je to syndrom FOMO?

Syndrom FOMO, tedy strach ze zmeškání (Fear of Missing Out), je pro zkušeného cestovatele dobře známý fenomén. Není to jen abstraktní úzkost, ale reálný pocit, který se projevuje zejména v kontextu cestování. Představte si: projíždíte Instagram a vidíte, jak vaši přátelé objevují úchvatné skryté pláže, ochutnávají exotické pokrmy nebo se potápí v korálových útesech – a vy sedíte doma. Právě tento kontrast vyvolává FOMO. Zvlášť silný je tento pocit v dobách sociálních sítí, kde se zdá, že ostatní neustále prožívají “lepší” život. Nicméně, zkušenost učí, že FOMO je často zkreslený obraz reality. Fotky na Instagramu zachycují jen nejlepší momenty, zatímco každá cesta nese i výzvy a nepohodlí, které se na sociálních sítích neobjevují. Zvládání FOMO spočívá v realistickém pohledu na cestování, plánování vlastních, osobních zážitků a v umění žít přítomným okamžikem, místo honby za nereálnými ideály prezentovanými na internetu. Efektivní strategií je zaměřit se na kvalitu prožitku, nikoli na kvantitu zážitků druhých. Nebojte se odmítnout některé příležitosti, abyste se mohli naplno věnovat těm, které vám skutečně přinášejí radost. A pamatujte, že i z cestování doma si můžete odnést úžasné zážitky.

Co je to Bigorexie?

Bigorexie, neboli svalová dysmorfie, je v podstatě opakem anorexie. Místo strachu z tloušťky a vyčerpávajícího hubnutí, se jedná o posedlost svalovou hmotou a sílou. Trpí jí zejména muži, kteří i přes objektivně silnou postavu stále vidí sebe jako slabé a nedostatečně svalnaté. To vede k extrémnímu cvičení, někdy i několik hodin denně, často s nezdravým a riskantním přístupem.

Důležité je si uvědomit, že intenzivní sportovní aktivity, ať už turistika, horolezectví, nebo silový trénink, jsou skvělé pro zdraví a kondici. Ale hranice mezi zdravým životním stylem a bigorexií je tenká. Zatímco zdravý cvičitel si dá pauzu při únavě a poslouchá své tělo, člověk s bigorexií ignoruje bolest a vyčerpání, honí se za nereálným ideálem a riskuje vážná zranění, vyhoření, a problémy s klouby.

Příznaky bigorexie zahrnují nadměrné cvičení, posedlost stravou s cílem maximálně podpořit růst svalů, časté porovnávání se s ostatními, skrývání vlastního těla kvůli pocitem studu a negativní vnímání vlastního vzhledu navzdory evidentní svalové hmotě.

Na rozdíl od zdravého přístupu k turistice a sportu, u bigorexie je cvičení středem všeho, a všechny ostatní aktivity jsou podřízeny tomuto cíli. Jedná se o poruchu, která ovlivňuje celou osobnost a vyžaduje odbornou pomoc. Zdravý životní styl spočívá v rovnováze – v kombinaci pohybu, zdravé výživy a odpočinku, a ne v honbě za dokonalým tělem za každou cenu.

Co to je incentivní turistika?

Incentivní turistika, to není jen obyčejná dovolená. Je to strategický nástroj, silný motivátor, který posiluje vztahy s vašimi zaměstnanci i klienty. Zažil jsem to na vlastní kůži při mnoha cestách – dobře zorganizovaný incentive trip dokáže vytvořit nezapomenutelné zážitky a posílit firemní kulturu, nebo zvýšit loajalitu klientů. Je to investice, která se vyplatí, ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát.

V dnešní uspěchané době je to skvělý způsob, jak odměnit a ocenit výkony. Může zahrnovat luxusní pobyty v exotických destinacích, ale i aktivní zážitky v přírodě, kulturní programy nebo teambuildingové aktivity, které posilují týmového ducha. Klíčem k úspěchu je pečlivé plánování a výběr destinace a aktivit dle potřeb a zájmů účastníků. Nejde jen o samotnou cestu, ale o celkový zážitek, který si účastníci odnesou.

Sám jsem se setkal s neuvěřitelně kreativními přístupy k incentive turistice – od dobrodružných výprav v džungli po relaxační pobyty v lázních. Důležité je personalizovat program a přizpůsobit jej individuálním potřebám a preferencím. Je to oblast cestovního ruchu, která se neustále vyvíjí a nabízí stále nové a inovativní možnosti. A věřte mi, stojí za to ji objevit.

Kolik si vydělá cestovní ruch?

Český cestovní ruch je ziskové odvětví, nicméně průměrná mzda zaměstnance se v únoru 2025 pohybovala kolem 28 264 Kč měsíčně (339 168 Kč ročně). To představuje 7 066 Kč týdně nebo 176,65 Kč za hodinu. Je však důležité zdůraznit, že tato čísla jsou průměrem a reálná mzda se značně liší v závislosti na pozici, zkušenostech a lokalitě. Zaměstnanci v luxusních hotelech nebo cestovních kancelářích s vysokou klientelou si vydělají podstatně více, než například sezónní pracovníci v menších penzionech. Rozdíl může být i mezi regiony – Praha a větší města nabízejí zpravidla vyšší platy než menší obce. Kromě samotné mzdy je třeba brát v úvahu i další benefity, které se v cestovním ruchu často vyskytují, jako jsou slevy na ubytování, cestování nebo volný vstup do atrakcí. Důležitým faktorem je i sezónnost – v letních měsících je poptávka po pracovnících vyšší a s ní i potenciál k vyšším výdělkům, zatímco v zimě může být situace odlišná. Analytici upozorňují na trend růstu poptávky po specializovaných pracovních profilech, například v oblasti udržitelného cestovního ruchu nebo digitálního marketingu, s tím spojené i vyšší mzdové ohodnocení.

Který stát je nejbohatší na světě?

Nejbohatším státem světa je Lucembursko, což mnohé překvapí. Jeho bohatství je dáno vysokým HDP na obyvatele. Tento mikrostát nabízí ale mnohem víc než jen vysokou životní úroveň.

Co stojí za návštěvu:

Staré Město Lucemburk: Zapsané na seznamu UNESCO, s malebnými uličkami, pevnostmi a krásnou architekturou. Doporučuji procházku po hradebních zdech s úchvatnými výhledy.
Muzeum moderního umění Grand-Duc Jean: Pro milovníky umění je tato galerie skvělým místem k prozkoumání moderního a současného umění.
Palác Grand Ducal: Oficiální rezidence lucemburské velkovévodské rodiny, působivá budova s bohatou historií.

Tipy pro cestovatele:

Lucemburk je snadno dostupný vlakem z okolních zemí.
Město je malé a pěšky dobře prozkoumatelné.
Nezapomeňte ochutnat místní vína a pivo.

Kromě bohatství nabízí Lucembursko také krásnou přírodu, malebné vesničky a pestrou kulturu, takže je ideální destinací pro kratší i delší výlet.

Co je turistická taxa?

Turistická taxa, neboli místní poplatek z pobytu (někdy mylně označovaný jako městská daň), je v podstatě malý poplatek za každou noc strávenou v ubytování. Platí se v mnoha českých městech a obcích a nahrazuje starší poplatky za lázeňský pobyt či rekreační zdržení. Myslete na to, že se nejedná o nic nového – jde o centralizaci stávajících poplatků.

Kdo platí? Platí ho každý ubytovaný v hotelu, penzionu, apartmánu, kempu – zkrátka kdekoliv, kde se oficiálně ubytujete. Výši poplatku si stanovuje každá obec sama, takže se liší od místa k místu. Obvykle se pohybuje v řádu několika desítek korun za noc. Dobrá rada: vždy si předem ověřte, zda se poplatek vybírá v dané lokalitě a jaká je jeho výše. Informace najdete na webu obce nebo přímo v ubytování.

Kam jdou peníze? Vybraná turistická taxa putuje do rozpočtu obce, kde slouží k financování místní infrastruktury. Může se jednat o údržbu turistických atrakcí, zkrášlování veřejných prostranství, podporu kulturních akcí nebo například investice do dopravy. V podstatě tedy přímo přispíváte na zlepšení turistické nabídky daného místa.

Co dělat, když poplatek nebyl zmíněn předem? Neváhejte se zeptat na recepci vašeho ubytování. Pokud byl poplatek účtován bez vašeho vědomí, máte právo na vysvětlení. Většinou se poplatek zahrnuje do konečné ceny, ale je dobré mít jistotu.

Na závěr: Turistická taxa je běžná praxe v mnoha zemích a v České republice se stává stále častější. Je to malý, ale důležitý příspěvek, který pomáhá udržovat krásy a funkčnost turistických destinací. Neberte to jako zbytečnou platbu, ale jako investici do udržitelného cestovního ruchu.

Co znamená incentivní?

Slovo „incentivní“ v podstatě znamená „pobízející“, „motivující“. Incentivní turistika, tedy cestování s motivačním podtextem, u nás zažila boom v 90. letech, a to především díky zahraničním firmám, které začaly odměňovat své české zaměstnance zahraničními cestami. Dnes už jde o vysoce sofistikovaný segment cestovního ruchu, nabízející mnohem víc než jen pouhé dovolené. Incentivní programy se zaměřují na budování týmu, posilování firemní kultury a zlepšování efektivity práce. Místa, kam se incentivní skupiny vydávají, jsou pečlivě vybírána s ohledem na cíle programu – od relaxačních pobytů v lázních a na exotických plážích po adrenalinové dobrodružství v horách nebo kulturní zážitky v historických městech. Důraz se klade na detail a individuální přístup, s cílem vytvořit nezapomenutelný zážitek, který posílí loajalitu zaměstnanců a podpoří jejich motivaci. Dnes se v rámci incentivní turistiky setkáváme s čím dál sofistikovanějšími programy, zahrnujícími například teambuildingové aktivity, exkluzivní večírky, gurmánské zážitky a individuálně přizpůsobené programy pro každého účastníka. Kvalita a jedinečnost zážitku jsou v tomto segmentu klíčové a odrážejí se v ceně, která je obvykle vyšší než u klasických turistických zájezdů.

Mezi oblíbené destinace pro incentivní turistiku patří například exotické ostrovy, historická evropská města, ale i méně tradiční lokace, nabízející unikátní zážitky. Správně zvolená destinace je klíčem k úspěchu celého programu a podstatně ovlivňuje jeho celkovou efektivitu a vliv na zaměstnance.

Co je to vietnamský syndrom?

Vietnamský syndrom, jak se dříve označovaly potíže veteránů vietnamské války, je v podstatě starší termín pro posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Mnoho z nás, kteří cestují, si dokáže představit stresující situace, ale válka je na úplně jiné úrovni. Představte si neustálý strach o život, smrt přátel a konfrontaci s násilím, které se vryjí hluboko do psychiky. Tohle je jádro problému. Po návratu domů se tito veteráni potýkali s nespavostí, podrážděností, agresí, ale i celou škálou dalších psychosomatických příznaků. Současná medicína tento syndrom označuje přesněji jako PTSD a nabízí účinnější léčebné postupy, než tomu bylo v minulosti. Je důležité si uvědomit, že podobné potíže se mohou objevit i u osob, které zažily jiné traumatizující události, ať už během cestování, přírodních katastrof, či jiných krizových situací. Nejde jen o válku. Zkušenosti z cest, i když pozitivní, někdy vyvolají potřebu adaptace na zvyklosti domova. Pro veterány války, ale i pro každého z nás, je důležité hledat pomoc v případě potíží a nemluvit o traumatu v tichu.

Zajímavostí je, že termín “vietnamský syndrom” se stal synonymním pro PTSD a poukazoval na potřebu většího porozumění a pomoci pro veterány, kteří se vraceli domů s neviditelnými zraněními. Pochopení těchto problémů je klíčové pro prevenci a pomoc lidem, kteří se s podobnými obtížemi potýkají. Cestování nám otevírá oči k různým kulturám a životním stylům, ale také ukazuje zranitelnost lidské psychiky. Některé zážitky ze vzdálených krajin mohou být překrásné, jiné naopak zanechávají trvalou stopu.

Co je to blast syndrom?

Blast syndrom je komplexní a velmi nebezpečné zranění způsobené rázovou vlnou exploze. Postihuje často více orgánů najednou – plíce, uši, oči, břicho, ale i centrální nervový systém. Intenzita zranění závisí na vzdálenosti od epicentra exploze a typu výbušniny. Typickými příznaky jsou poranění bubínků, krvácení z nosu a uší, dušnost, bolest na hrudi a šok. Nebezpečí tkví v tom, že vnitřní zranění nemusí být na první pohled patrná. Při cestování do rizikových oblastí je proto důležité znát tato rizika a umět poskytnout první pomoc. V případě hromadného výskytu zraněných je důležitá efektivní triáž, která zaručí, že první pomoc dostanou nejvážněji zranění. Kromě bezprostředních zranění může blast syndrom způsobit i dlouhodobé zdravotní problémy, jako je posttraumatická stresová porucha (PTSD). Na nebezpečí blast syndromu je nutné si dávat pozor při turistice v oblastech s minovým nebezpečím, v oblastech konfliktů, nebo i v blízkosti stavebních prací s použitím výbušnin.

Při podezření na blast syndrom je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Nepodceňujte ani zdánlivě lehká zranění. K prevenci patří dodržování bezpečnostních předpisů a vnímání potenciálních rizik v dané oblasti.

Co je to bartonella?

Bartonelóza? To není jen nějaká exotická nemoc z dálných krajů, jak by se mohlo zdát. Je to bakteriální onemocnění, konkrétně infekce způsobená bakteriemi rodu Bartonella, nejčastěji Bartonella henselae. A věřte mi, s tímhle jsem se už setkal i na svých cestách! Hlavním rezervoárem těchto bakterií jsou domácí mazlíčci, především kočky. Zní to nevinně, ale škrábnutí od kočky, i zdánlivě nevýznamné, může vést k nepříjemným problémům. Může se projevit jako kočičí škrábnutí – zprvu neškodně vypadající zarudnutí, které se může rozvinout v bolestivý otok s hnisavým vřídkem a zvětšenými uzlinami. Vzácněji se může objevit i systémová infekce s horečkou, únavou a dalšími příznaky. Důležité je vědět, že i zdánlivě zdravá kočka může být nosičem. Při cestování do oblastí s častějším výskytem Bartonelly, zejména tam, kde se pohybujete mezi kočkami – třeba v útulcích pro zvířata nebo na farmách – je vhodné dodržovat zvýšenou hygienu a dbát na to, aby nedošlo k poranění kůží.

Pokud po škrábnutí od kočky zaznamenáte zhoršující se příznaky, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Včasná diagnostika a léčba antibiotiky jsou klíčové pro vyléčení. Ať už cestujete kamkoliv, prevence je vždy lepší než léčba. Dobré hygienické návyky a obezřetnost v kontaktu se zvířaty jsou pro cestovatele nezbytností.

Co je orthorexie?

Orthorexie, to není jenom vyhýbání se umělým hnojivům, geneticky modifikovaným potravinám a chemii. Je to mnohem komplexnější fenomén, který jsem pozoroval na svých cestách po světě. V Japonsku, kde tradice a sezónní stravování hrají klíčovou roli, jsem viděl, jak podobné principy fungují v harmonii s běžným životem. Naopak, v USA jsem se setkal s extrémní formou orthorexie, kdy se jedinci fixovali na úzké spektrum potravin, často s negativními důsledky pro jejich zdraví a sociální život. Zastánci orthorexie často upřednostňují biopotraviny, ale klíčové je jejich radikální přístup, nekompromisní zaměření pouze na specifické produkty a odmítání všeho, co se od tohoto ideálu odchyluje. Tato fixace na “čistotu” jídla může vést k sociální izolaci, potravinovým poruchám a výživovým deficitem. Je to o posedlosti perfektním jídlem, nikoliv o zdravém stravování. Na Krétě, kde se tradiční strava opírá o místní, čerstvé produkty, jsem pozoroval zdravější a vyrovnanější přístup k jídlu, než u mnoha zastánců orthorexie, kteří se často dostávají do extrémů. Přístup k jídlu by měl být vyvážený a radostný, nikoliv zdrojem stresu a omezení.

Důležité je si uvědomit, že “bio” není vždy zárukou zdraví a dostupnost exkluzivních bioproduktů je často limitující faktor, zejména v chudších zemích. Mnohé tradiční stravy po světě nabízejí zdravý a vyvážený přístup k výživě bez nutnosti radikálního omezování. Orthorexie je proto komplexní problém, který se projevuje různými způsoby, s různou intenzitou a s negativními důsledky na fyzické i psychické zdraví.

Co je potřeba na turistiku?

Deset tipů na turistické vybavení je jen začátek. Po desetiletích cestování po světě vím, že správná příprava je klíčem k nezapomenutelnému zážitku. Základem je skutečně kvalitní, na míru šitý turistický batoh s perfektním rozložením váhy – věřte mi, rozdíl mezi dobře a špatně zvoleným batohem pociťujete po několika kilometrech neskutečně. K tomu kvalitní, prověřená turistická obuv, nejlépe již zaběhnutá, a funkční ponožky odvádějící vlhkost – vlhké nohy jsou vstupenkou k puchýřům a infekcím. Oblečení by mělo být vrstvené, z prodyšných a rychleschnoucích materiálů, přizpůsobivé proměnlivému počasí. Vodní vaky nestačí – sáhněte po kvalitním filtračním systému na vodu, ušetříte váhu a peníze. Lékárnička musí být komplexní, zahrnující léky na běžné potíže i na specifická rizika dané oblasti. Kompas a mapa jsou samozřejmostí, ale v dnešní době je nezbytný i spolehlivý offline GPS navigátor – mobilní signál v divočině nebývá samozřejmostí. Nepodceňujte sluneční ochranu – klobouk, brýle a kvalitní opalovací krém s vysokým SPF. Lehká, skladná čelovka nebo baterka s náhradními bateriemi je nezbytná. A nezapomeňte na multifunkční nástroj – nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit. A konečně, nepodceňujte důležitost cestovní pojištění a informujte se o bezpečnostních rizicích dané destinace.

Zkušenost je nejlepší učitel – neberte si s sebou nic zbytečného, ale všechno důležité. Dobrá příprava vám umožní plně si užít cestu, ať už budete prozkoumávat Andy, Himaláje, nebo jen české lesy.

Kdo platí turistický poplatek?

Platí ho každý, kdo v dané obci nemá trvalý pobyt a není tam ani hlášený podle zákona o pobytu cizinců. Myslete na to, že se jedná o úplatný pobyt, takže když se budete přesouvat mezi ubytovateli, poplatek budete platit u každého z nich zvlášť. A pozor! Platí se maximálně za 60 po sobě jdoucích dnů u jednoho ubytovatele.

Praktická rada: Nezapomeňte si to ověřit na úředních stránkách obce, kterou navštívíte, protože výše poplatku a jeho platnost se může lišit. Někde se platí poplatek na místě, jinde ho hradí ubytovatel za vás.

Co se týče výjimky: děti, důchodci, osoby s invaliditou… to je individuální záležitost každé obce.

Klíčové je tedy: Trvalé bydliště – NE, hlášení k pobytu – NE, pak poplatek ANO.
Délka pobytu: Maximum 60 dnů u jednoho ubytovatele.
Zkontrolujte si: Výši poplatku a způsob platby na webových stránkách obce.

Jaký stát má nejvíce peněz?

Nejbohatším státem světa jsou podle údajů z roku 2025 Spojené státy americké. To ale neznamená, že by tam bylo všechno levnější. Ceny v USA, obzvláště v turisticky atraktivních oblastech, jsou často vysoké. Za zmínku stojí i Čína, která se umístila na druhém místě, s obrovským ekonomickým potenciálem a neuvěřitelně různorodou nabídkou pro turisty – od moderních metropolí až po starobylá města. Japonsko na třetím místě nabízí unikátní kulturu, moderní technologie a nádhernou přírodu. Navštívit Německo, které se umístilo na čtvrtém místě, znamená prozkoumat bohatou historii, krásné hrady a malebné vesničky, ale i moderní města jako Berlín či Mnichov. Je důležité si uvědomit, že HDP na obyvatele se může výrazně lišit od celkového HDP státu, takže bohatství země neznamená automaticky bohatství každého jejího obyvatele.

Jaká je nejchudší země světa?

Nejchudší zemí světa je dle mnoha indexů Středoafrická republika. Žije zde přes 4,5 milionu obyvatel, kteří se potýkají s extrémní chudobou. Země získala nezávislost v roce 1960, ale od té doby se potýká s neustálými ekonomickými problémy, politickou nestabilitou a častými konflikty. Cestování do Středoafrické republiky je vysoce rizikové a nedoporučuje se kvůli bezpečnostní situaci. I když existují místa s určitou turistickou infrastrukturou, je nutné si být vědom vysokého rizika únosů, loupeží a ozbrojených konfliktů. Doporučuje se důkladně prozkoumat aktuální bezpečnostní situaci před jakoukoli cestou a konzultovat s ministerstvem zahraničí. Ekonomika země je silně závislá na těžbě diamantů, zlata a dalších nerostných surovin, avšak tento sektor je často ovlivněn korupcí a konflikty. Kulturně je země bohatá na tradiční zvyky a rituály, ale přístup k nim je v kontextu bezpečnostní situace extrémně omezený. Chudoba se projevuje nedostatečnou infrastrukturou, špatným zdravotnictvím a nízkou úrovní vzdělání.

Hlavní město Bangui nabízí určitou míru civilizace, ale i zde je nutná vysoká opatrnost. Vnitrozemská poloha země ztěžuje přístup a zvyšuje náklady na cestování.