Co je personální bezpečnost?

Personální bezpečnost, to není jen o nudných formulářích a prověřování. Představte si to jako důkladnou bezpečnostní kontrolu před vstupem do nejtajemnějšího chrámu – chrámu utajovaných informací. A stejně jako před výpravou do Amazonie, i zde je nezbytná pořádná příprava.

Základní pilíř personální bezpečnosti je ověřování. Nejde jen o to, zda máte platný pas (v tomto případě bezpečnostní prověrku), ale i o to, zda splňujete specifické podmínky – bezproblémovou minulost, spolehlivost, a samozřejmě i důvěryhodnost. Myslete na to jako na vízum do světa tajemství. Získání není zaručeno a proces může být zdlouhavý, podobně jako shánění víz do některých exotických zemí.

Další, neméně důležitá, součást je výchova. To není jen o suchopárných instrukcích, ale o komplexním pochopení rizik. Představte si to jako kurz přežití v džungli – naučíte se rozpoznávat nebezpečí, chránit se před nimi a co dělat v krizových situacích. Pro personální bezpečnost to znamená pochopení, jak zacházet s citlivými daty, jak je chránit před únikem, a co dělat, když dojde k incidentu.

To zahrnuje například:

Pochopení právních předpisů: Znalost pravidel hry je stejně důležitá, jako znalost místních zvyklostí při cestování po světě.
Bezpečnostní techniky: Naučíte se, jak chránit svá data před kybernetickými hrozbami, podobně jako byste se učili, jak se chránit před divokými zvířaty v džungli.
Dodržování procedur: Disciplína a dodržování pravidel jsou stejně důležité pro úspěch mise, jako správný plán trasy při expedici.

Zanedbání personální bezpečnosti může mít fatální následky. Je to jako cestovat po nebezpečných oblastech bez mapy a kompasu – vysoké riziko ztráty, poškození, nebo dokonce katastrofy.

Shrnutí: Personální bezpečnost je komplexní proces, zahrnující důkladné prověřování a intenzivní výchovu, s cílem zajistit ochranu utajovaných informací. Je to investice do bezpečnosti, která se vyplatí.

Jaká opatření je nutno provést v případě, že části lešení nejsou připraveny k používání, například během montáže, demontáže nebo přestavby?

Bezpečnost na lešení, ať už při stavbě chrámu v Kambodži, nebo při renovaci starého mlýna v Česku, je vždy prioritou číslo jedna. A to se týká i situací, kdy lešení není připraveno k používání.

Zákaz vstupu je klíčový! 4.1.11 normy jasně říká: Pokud se lešení montuje, demontáží, nebo přestavuje, a tedy není bezpečné, musí být vstup na něj striktně zakázán.

To se týká všech částí lešení, nejen celku. Představte si například stavbu v Nepálu, kde pracuje mnoho lidí na různých úrovních lešení. Nedostatečná ochrana by mohla mít fatální následky.

Fyzikální bariéry: Odstranění žebříku je jen začátek. Myslete na pevné zábrany, které zabrání přístupu – ploty, zábrany, závory. Zkušenost z mexických staveb mě naučila, že improvizace zde nemá místo.
Jasné značení: Použijte výrazné zákazové značky (viz příloha A normy). Nepodceňujte sílu vizuálního varování. I v hlučné indické ulici, by se měla značka s červeným kroužkem a přeškrtnutou postavou jasně vyjímat.
Dohled: V ideálním případě by měl být po celou dobu montáže, demontáže a přestavby zajištěn dohled kvalifikované osoby, která zabrání neoprávněnému vstupu na lešení.

Pamatuji si z výpravy do Peru, jak pečlivě místní stavaři zajišťovali bezpečnost na lešení. Dodržování pravidel není jen o dodržování předpisů, ale především o respektu k životu a zdraví.

Nepodceňujte to! Nejde jen o dodržování normy, ale o zodpovědnost za bezpečnost všech zúčastněných.

Jaké jsou stupně bezpečnostní prověrky?

Získání bezpečnostní prověrky v České republice vyžaduje plnou způsobilost k právním úkonům (tedy minimálně 18 let), bezúhonnost a další podmínky, které se mohou lišit dle konkrétního úřadu a typu prověrky. Stupně prověrek se dělí dle stupně utajení:

Vyhrazené (V): Nejnižší stupeň, vyžaduje základní prověření. Často se vyžaduje pro přístup k informacím s omezeným přístupem, například v některých státních institucích nebo firmách pracujících s citlivými daty. Myslete na to, že i zdánlivě neškodné informace mohou být chráněny touto prověrkou.
Důvěrné (D): Vyšší stupeň, zahrnuje podrobnější prověření minulosti, včetně rodinných vazeb a finanční historie. Získání této prověrky je poměrně náročné a časově náročné, často trvá několik měsíců. Běžné je u zaměstnání spojených s důvěrnějšími informacemi.
Tajné (T): Velmi důkladná prověrka, zahrnující komplexní šetření v minulosti a ve všech oblastech života žadatele. Dostupnost této prověrky je omezena na vybrané profese s extrémně citlivými informacemi. Získání je spojeno s vysokými nároky a důkladnou kontrolou.
Přísně tajné (PT): Nejvyšší stupeň prověrky, vyžadující nejvyšší míru důvěryhodnosti. Prověřování je velmi důkladné a rozsáhlé, trvá nejdéle a dostupné je pouze pro osoby na klíčových pozicích s přístupem k absolutně nejdůležitějším informacím.

Tip pro turisty: Znalost stupňů bezpečnostních prověrek může být užitečná pro pochopení fungování české státní správy a soukromých firem. I když se pro běžného turistu pravděpodobně jedná o okrajové informace, mohou vám pomoct k lepšímu pochopení místních zvyklostí a bezpečnostních postupů.

Co patří do sociálního zabezpečení?

Sociální zabezpečení v Česku, systém, o kterém jsem se během svých cest po Evropě dozvěděl mnoho, je komplexní záležitost. Základní pilíře, které tvoří pojistné, se dají shrnout následovně:

Nemocenské pojištění: Toto pojištění, o jehož existenci jsem se přesvědčil i v zahraničí, ale s různou úrovní pokrytí, poskytuje finanční podporu v případě nemoci, mateřství, nebo ošetřování člena rodiny. Jeho výše se odvíjí od výše vašeho příjmu a délky nemocenské. V některých zemích, které jsem navštívil, je systém štědřejší, jinde zase striktnější.
Důchodové pojištění: Základ důchodu v pozdějším věku. Jeho výše je závislá na odvedené částce pojistného během pracovního života. V různých zemích, které jsem procestoval, jsem zjistil, že důchodové systémy se značně liší, od plně státních systémů po ty, které spoléhají více na soukromé spoření. V tomto ohledu je Česká republika v zajímavé pozici, kombinující prvky obou systémů.
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti: Tato složka financuje aktivity státní politiky zaměřené na pomoc při hledání zaměstnání a podporu nezaměstnaných. Moje zkušenosti z cest ukazují, že efektivita těchto programů se v různých zemích liší. Záleží na celkové ekonomické situaci a přístupu státu k podpoře nezaměstnaných.

Je důležité si uvědomit, že výše pojistného se liší podle výše příjmu a že systém sociálního zabezpečení je neustále předmětem reforem a úprav. Srovnání s jinými zeměmi, které jsem měl možnost poznat, ukazuje, že žádný systém není perfektní a vždycky existuje prostor pro zlepšení.

Jaký druh bezpečnostních opatření má zaměstnavatel zajišťovat k ochraně osob proti pádu z výšky?

Pracoval jsem na stavbách po celém světě, od mrakodrapů v Dubaji až po horské chaty v Alpách, a věřte mi, ochrana před pádem z výšky je absolutní priorita. Zaměstnavatel musí dbát na kolektivní ochranu – to znamená, že se nejdříve snaží eliminovat samotný risk pádu, než se spoléhá na osobní ochranné prostředky jednotlivých pracovníků.

Co to prakticky znamená? Představte si třeba krásné, ale nebezpečné fasády starých evropských domů. Tam se neobejdete bez pevných zábradlí, ochranných sítí, nebo třeba záchytných lešení. Na moderních stavbách jsou to pak poklopy chránící před propadnutím, dočasné konstrukce jako lešení a pracovní plošiny s adekvátním zabezpečením. Tohle vše je mnohem efektivnější než spoléhat se jen na to, že si každý pracovník vezme helmu a úvazek.

Pamatuju si jeden projekt v Nepálu, kde se stavěla visutá lávka. Tam se kolektivní ochrana projevila jako extrémně důležitá, protože každé zaváhání znamenalo smrtelné nebezpečí. Správná konstrukce a zabezpečení se tehdy ukázalo jako klíč k úspěchu a bezpečnosti všech zúčastněných. Bez těchto prvků by se tam prostě pracovat nedalo.

Důležitá poznámka: I když jsou dodržena všechna bezpečnostní opatření, je vždy nutné používat i osobní ochranné prostředky, jako jsou bezpečnostní pásy a helmy. To je další vrstva ochrany, která minimalizuje riziko úrazu i v případě nečekané události.

Co je podstatou terciární prevence?

Terciární prevence? To je něco jako záchranná akce po zdolání vrcholu, když už jsi slezl dolů a řešíš následky výstupu. Místo infarktu si představ bouřku v horách, místo cévní mozkové příhody pád do rokliny. Rehabilitace je pak jako intenzivní fyzioterapie po zlomenině – důkladná práce na regeneraci, abys mohl zase šlapat po horách. U diabetu a diabetické nohy je to o pečlivé péči, aby se drobné ranky nezhoršily a neohrozily celou výpravu.

Důležité je minimalizovat riziko komplikací a udržet si co největší funkčnost. Představ si, že po těžkém výstupu chceš být co nejdříve zase v kondici pro další túru. To zahrnuje dodržování správné výživy (jako správné zásobování na výletě), pravidelný pohyb (tréning pro další výzvy) a v případě potřeby i užívání léků (jako kvalitní lékárnička). Klíčové je preventivní myšlení i po krizi – prevence je dlouhodobý projekt, ne jen jednorázová akce.

Co je to sociální ochrana?

Sociální ochrana? To je jako mít spolehlivý stan a kvalitní výbavu na výlet životem. Stát a další organizace se starají, abychom neměli průvan v rozpočtu, když se nám zrovna zkazí počasí – ztratíme práci, onemocníme, nebo se nám prostě jenom po cestě něco přihodí.

Je to náš nárok na základní komfort, abychom nepřišli o střechu nad hlavou a nemuseli se brodit po bahně sociálního vyloučení. Myslete na to jako na nezbytnou mapu a kompas pro náročné túry životem. Bez ní se snadno ztratíte.

Konkrétně to zahrnuje:

Zdravotní péči: Lékařská stanice pro případ úrazu nebo nemoci.
Důchodové zabezpečení: Zásoby na klidnou dožití v “táboře důchodců”.
Podporu v nezaměstnanosti: Záložní stan pro případ nepříznivého počasí na pracovním trhu.
Sociální dávky: Nouzové zásoby jídla a vody pro krizové situace.
Ochranu před diskriminací: Bezpečnost před predátory na turistických stezkách.

Důležité je vědět, že systém sociální ochrany není jen o pasivní ochraně, ale i o prevenci. Je to jako si před výletem pečlivě zkontrolovat výbavu a připravit se na různé situace. Čím lépe se připravíme, tím bezpečnější a příjemnější bude naše cesta.

Co obnáší bezpečnostní prověrka?

Takže, ta bezpečnostní prověrka od NBÚ… Představte si to jako opravdu důkladnou expedici do vaší minulosti. Může trvat až devět měsíců – to je jako cesta kolem světa, jen s papíry a výslechy místo památek. Očekávejte pohovor, možná i výslech, a to není žádná turistická prohlídka. Připravte se, že se NBÚ budou zajímat o vaše rodinné příslušníky – jako by zkoumali celou vaši karavanu.

Minulost je důležitá. Nejde jen o nějaké drobné přestupky – sledují přečiny, dluhy, problémy s alkoholem, drogovou minulost. Všechno se pečlivě zaznamenává a vyhodnocuje. Myslete na to, jako na mapu vašich předchozích cest – každá odbočka, každý odlehlý kout se stává součástí celkového obrazu.

Finance a zahraniční cesty jsou další důležitou součástí mapy. NBÚ se ptají na vaše příjmy – jsou to vaše zásoby na cestě životem? A zahraniční pobyty? Každý výlet, i ten nejkratší, se stává bodem zájmu. Dokumentace je nutná, ať už se jedná o letenky, visa či jiné důkazy. To vše je důkazní materiál pro Vaši cestu životem.

Příprava je klíčová. Nepodceňujte to. Je to jako příprava na expedici do neprobádaných oblastí. Projděte si důkladně svou minulost, shromážděte potřebné dokumenty a buďte připraveni zodpovědět na všechny otázky s maximální otevřeností a přesností. Čím důkladnější příprava, tím hladší průběh prověrky.

Na jakém základě jsou vybírána konkrétní bezpečnostní opatření pro zabezpečení informaci?

Výběr bezpečnostních opatření pro ochranu informací se řídí provedeným hodnocením rizik, podobně jako zkušený turista pečlivě plánuje trasu s ohledem na počasí, terén a potenciální nebezpečí. Zjišťuji si například, jaká jsou rizika spojená s místem, které chci navštívit – laviny, divoká zvěř, nepříznivé počasí. Stejně tak se při ochraně dat analyzují hrozby a zranitelnosti.

Kromě toho se musíme řídit zákonnými normami, jako když turista dodržuje pravidla národního parku nebo místní předpisy. Tyto normy stanovují minimální úroveň ochrany a je potřeba je důsledně dodržovat. Zanedbání může mít nepříjemné důsledky – pokuta od správy parku je podobná pokutě za porušení zákona o ochraně osobních údajů.

Samotná opatření pak volíme s ohledem na poměr cena/výkon, podobně jako turista vybírá vybavení – nemusím mít nejdražší stan, ale musí být spolehlivý a odpovídat podmínkám výletu. Některé technologie jsou drahé, ale nabízí vysokou úroveň ochrany, zatímco jiné jsou levnější, ale postačí pro základní zabezpečení. Správná volba je klíčová pro efektivní a nákladově únosnou ochranu.

Co jsou utajované informace?

Utajovaná informace? Představ si to jako nejlepší mapu na nejtajnější vrchol, na který se nikdo jiný nedostal. Je to citlivý materiál, jehož zveřejnění by mohlo ohrozit bezpečnost státu – třeba jako odkrytí strategicky důležitého horského průsmyku, který by umožnil nepříteli překvapivý útok. Může to být i informace o skrytých jeskyních s unikátními minerály, jejichž zneužití by mohlo ohrozit národní zájmy, nebo třeba přesná poloha kritické infrastruktury – jako je třeba záchytný bod pro vysílače v odlehlé oblasti, nezbytný pro komunikaci s horským záchranným týmem. Zveřejnění takových informací by mohlo vést k sabotáži, krádeži nebo jinému poškození.

Co je to preventivní opatření?

Preventivní opatření? To je jako mapovat nebezpečnou cestu ještě předtím, než se na ni vydáte. Je to soubor triků a strategií, které vám pomohou vyhnout se potížím, v tomto případě onemocnění. Představte si to jako důkladné prozkoumání terénu před výpravou – zjištění, kde se skrývají choroby, a co dělat, abyste se jim vyhnuli.

Prevence je tedy soubor opatření k předcházení nemoci, záleží na tom, jestli mluvíme o nemoci infekční, nebo jiné. V případě infekčních chorob je cílem zabránit infekci vnímavého jedince, a to buď zamezením vzniku zdroje infekce (např. očkování), nebo zamezením jejího šíření (např. dodržování hygieny). Znáte ten pocit, když se vám podaří vyhnout se dešti díky včasně nalezené kryté uličky? Prevence je podobná – výsledkem je suchý oblek a spokojený cestovatel.

Na druhou stranu, represivní přístup je jako snaha o opravu škody po dešti – už jste mokří, teď se musíme soustředit na to, abyste se nevyskytly komplikace (léčba).

Myslete na to při svých cestách:

Očkování: Základní investice do zdraví, která se vyplatí mnohonásobně.
Hygiena: Čisté ruce, čisté jídlo, čistá voda – to je vaše nejlepší zbraň.
Prevence kousnutí hmyzem: Repelenty, vhodné oblečení, síťky na okno – chrání před mnoha nemocemi.
Pojištění: Předvídání problémů a zajištění pomoci v případě nepředvídaných událostí.

Prohlédněte si před cestou doporučení ohledně očkování a preventivních opatření pro danou destinaci. Je to investice do bezpečné a pohodové cesty.

Co je to sociální prevence?

Sociální prevence je komplexní strategie, jejíž cílem je předcházet sociální exkluzi a napomáhat lidem v překonávání nepříznivých životních situací. Na rozdíl od pouhé reakce na krize se zaměřuje na proaktivní přístup, identifikaci rizikových faktorů a včasnou intervenci. Můj mezinárodní pohled mi ukázal, že přístupy k sociální prevenci se liší napříč kulturami, ale jádro zůstává stejné: posilování individuální odolnosti a vytváření podpůrného prostředí. V některých zemích, například v severských státech, je kladen důraz na preventivní programy zaměřené na děti a mládež, zatímco jinde se prioritou stávají programy pro seniory či osoby se zdravotním postižením. Efektivní sociální prevence zahrnuje širokou paletu služeb, od poradenských aktivit a vzdělávacích programů, přes pomoc při hledání zaměstnání a bydlení až po materiální podporu, jako je zmíněný příspěvek na péči. Klíčem k úspěchu je spolupráce mezi státem, neziskovými organizacemi a místními komunitami. Integrovaný přístup, zohledňující individuální potřeby a specifika dané lokality, je cestou k vytvoření odolné a inkluzivní společnosti. Příspěvek na péči, jak jej zmiňujete, je jen jednou z mnoha součástí tohoto komplexního systému, který je pro fungování moderní společnosti nezbytný.

Zajímavé je, že v mnoha zemích s rozvinutými systémy sociální prevence se investuje do prevence kriminality, drogové závislosti a domácího násilí. Tyto investice, ačkoli se mohou zdát nepopulární, se dlouhodobě vyplácejí v podobě nižších nákladů na řešení následků těchto problémů. Strategický přístup, zaměřený na posilování komunitních vazeb a dostupnosti služeb, se ukazuje jako klíčový prvek pro udržitelný rozvoj a sociální harmonii.

Co může Security?

Securityák? To je v podstatě takový terénní policajt, ale bez pravomocí. Může zadržet jen na krátkou dobu – pro zjištění identity, zabránění útěku nebo zajištění důkazů. Mysli na to, třeba při nějaké divoké akci v horách. Představ si, že objevíš neoprávněný přístup na chráněnou oblast.

Hlavně, co je nejdůležitější: Okamžitě volá policii! Předá jim zadrženou osobu. Pokud to nejde, musí policii hned informovat o svém jednání.

Důležité detaily:

Zadržení je detailně popsáno v § 76 odst. (přesné číslo odstavce bys měl najít v zákonech). To je alfa a omega, vědět, co smí a co nesmí. Při plánování túry tohle rozhodně nepodceňuj!
Může to být užitečné i mimo města, například na horských chatách, kde se řeší problematika neoprávněného vstupu nebo krádeží. Znalost práv a povinností security je pak hodně důležitá pro tvou osobní bezpečnost.
Pamatuj, že i když security má oprávnění k zadržení, musí postupovat opatrně a v mezích zákona. Přílišná razance může vést k problémům.

Před cestou si projděte zákony ohledně ochrany přírody a majetku v dané oblasti. Buďte připraveni reagovat na neočekávané situace. Bezpečnostní opatření by měla být součástí každého plánu outdoorové aktivity.

Co je zabezpečení dát?

Zabezpečení dat? To je jako mít pořádně zabezpečený batoh na cestách. Nejde jen o to, co si tam naložíte (data), ale především o to, jak ho ochráníte před zloději (kyberútoky). Řízení přístupu je jako zámek na batohu – jen vy máte klíč (hesla, oprávnění). Šifrování je jako tajná šifra na vašich mapách – i kdyby vám batoh ukradli, oni mapy nepřečtou. Zabezpečení koncových bodů je jako pozorování okolí – hlídáte si, jestli se k batohu někdo neplete. Celý systém chrání integritu vašich dat – abyste měli vždy aktuální mapu (správná data) a důvěrnost – aby nikdo neviděl, kam cestujete (citlivé informace). Myslete na to i na cestách – bezpečnost dat je jako cestovní pojištění – chrání vás před nepříjemnými překvapeními, ať už jde o ztrátu dat (nehoda) nebo o útok hackerů (loupež). A nepřetržitá dostupnost? To je jako vědět, že si vždycky můžete v nouzi prohlédnout mapu (přístup k datům i při výpadcích).

Na cestách se mi osvědčilo používat silná a unikátní hesla pro každý účet, dvoufaktorovou autentizaci, pravidelné zálohování dat na externí disk (druhý batoh!) a antivirový software. A nepodceňujte ani bezpečnostní školení – je to jako dobrý průvodce, který vám ukáže, jak se vyhnout nebezpečným místům (kybernetickým hrozbám).

Kdy mohou být vynechána opatření na ochranu při poruše?

Představ si, že šplháš po skalním masivu a narazíš na kovové konzoly držící izolátory venkovního vedení. Pokud jsou tyto konzoly připevněny k budově a jejich poloha je dostatečně chráněná, bezpečnostní opatření při poruše můžeš teoreticky vynechat. Je to ale jen v ideálním případě, a raději bych se spolehnul na vlastní zabezpečení. Vždycky si zkontroluj stav izolátorů předtím, než se k nim přiblížíš, a pamatuj, že i zdánlivě bezpečný terén může skrývat nebezpečí.

Podobně je to i s ocelí vyztuženým betonovým sloupem vedení. Pokud je výztuž nepřístupná, nemusíš se tolik bát poruchy. Ale i tady je opatrnost na místě. Beton může být zvětralý, výztuž korozí oslabená, a celá konstrukce tak nestabilní. Při lezení po takových místech vždycky vyhodnoť stabilitu terénu a hledej alternativy, aby ses vyhnul zbytečnému riziku. Vždycky se snaž držet dál od elektrického vedení a nikdy se ho nedotýkej! Nepodceňuj sílu přírody a riziko úrazu. Znalost terénu a adekvátní vybavení jsou základem bezpečné turistiky.

Jaké bezpečnostní incidenty se oznamují Úřadu pro ochranu osobních údajů?

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vyžaduje oznámení širokého spektra bezpečnostních incidentů, sahajících od banálních, ale potenciálně rizikových, jako je zaheslování elektronických dokumentů s osobními údaji a jejich zálohování, až po komplexní porušení zabezpečení. Zkušenosti z desítek zemí ukazují, že často podceňovaná oblastí je detailní protokolování přístupů k citlivým datům. Jedná se o klíčový prvek při detekci a vyšetřování incidentů, srovnatelný s bezpečnostními systémy v nejmodernějších bankách v Singapuru nebo v důkladně zabezpečených nemocnicích v Kanadě. Nedostatečné logování znemožňuje efektivní reakci a vede k vyššímu riziku finančních ztrát i poškození pověsti.

Stejně důležitá je robustní ochrana proti kybernetickým útokům. Nejde jen o firewally a antiviry, ale o komplexní přístup zahrnující pravidelné aktualizace softwaru, penetrace testy a simulaci útoků (metody používané například v izraelských technologických firmách). ÚOOÚ se zajímá i o implementaci a efektivitu těchto opatření.

Konečně, i kvalitní školení zaměstnanců je zásadní. Mnoho incidentů vzniká lidským faktorem. Je nutné pravidelně školit personál v oblasti ochrany osobních údajů, a to nejen v základních principech GDPR, ale i v moderních technikách sociálního inženýrství a phishingových útoků – zkušenosti z Jižní Ameriky ukazují, že právě v tomto směru dochází k nejčastějším chybám. ÚOOÚ očekává prokazatelné důkazy o tom, že byla zavedena efektivní program výuky a že je pravidelně aktualizován.

Co to je restriktivní opatření?

Restriktivní opatření, neboli mezinárodní sankce? Představ si to jako extrémní horolezeckou výpravu, kde se snažíš zdolat vrchol – mezinárodní mír a bezpečnost. Jenže cesta je zablokovaná, a to kvůli narušitelům, teroristům nebo porušovatelům lidských práv. Tyto sankce jsou tedy jako uzávěry na cestě – omezují pohyb a zdroje narušitelů, aby se nedostali na vrchol a nezpůsobili další škody. Může to být zákaz obchodu, zmrazení majetku, cestovní restrikce – všechno to jsou specifické „lézačky“, které omezují pohyb „horolezců“ jdoucích proti míru. Účelem není zničit je úplně, ale donutit je k přizpůsobení se pravidlům a k dosažení cíle – bezpečnějšího a spravedlivějšího světa. Efektivita těchto “lézaček” je ale diskutabilní, podobně jako volba trasy při náročné výpravě – někdy fungují skvěle, jindy je nutná změna strategie.

Představ si to jako mapu s vyznačenými oblastmi, kam se nelze dostat kvůli sankcím. Tato mapa se neustále mění, podle aktuální situace a rozhodnutí mezinárodního společenství. A podobně jako při plánování túry, i zde je potřeba sledovat aktuální vývoj a přizpůsobovat se změnám.

Je to složitý a dynamický systém, podobně jako počasí v horách. Někdy může být účinný a rychle vést k výsledku, jindy se proces protáhne na dlouhé roky, podobně jako náročná expedice.