Kulturní dědictví? To je mnohem víc než jenom staré kameny! Je to fascinující mozaika, která skládá příběh lidstva – příběh našich předků, jejich života, snů a zkušeností.
Nehmotné kulturní dědictví je ten neviditelný, ale o to cennější poklad. Představte si:
- moudrost zakódovaná v příslovích a rčeních, která dodnes rezonují v našich životech
- svůdná melodie lidové písně, která vám naježí vlasy na rukou
- tajemství starobylých receptů, které se dědí z generace na generaci
- tradice a zvyky, které dodávají našemu životu smysl a jedinečnost
- umění, které odráží duši národa
- umělecké techniky a tradiční řemesla, která jsou unikátní a pro mnoho lidí zdrojem obživy
To vše a mnohem více je součástí nehmotného kulturního dědictví. Když cestujete, snažte se vnímat právě tyto aspekty – ochutnejte lokální kuchyni, poslouchejte místní hudbu, zapojte se do místních tradic. To je skutečná podstata cestování!
Materiální kulturní dědictví je pak ten hmatatelný odkaz minulosti. Jde o všechno to, co můžeme vidět a osahat:
- historické památky – hrady, zámky, kostely, ale i obyčejné domky, které vyprávějí příběhy
- archeologické nálezy – pozůstatky dávných civilizací, které odhalují tajemství minulosti
- umělecká díla – obrazy, sochy, řezby, které uchovávají krásu a inspiraci
- technické památky – důkazy lidské vynalézavosti a technického pokroku
Prozkoumávejte tyto památky s respektem a zvědavostí, vnímejte jejich historii a spojte se s jejich duší.
Při svých cestách jsem si uvědomil, jak důležité je chránit kulturní dědictví. Je to totiž náš společný poklad, který nám pomáhá pochopit, kdo jsme a odkud pocházíme. Je naší povinností předat ho dalším generacím.
Co je toxický člověk?
Toxický člověk, to je jako setkání s nebezpečným zvířetem na cestách – nejlépe se mu vyhnout. Místo “toxický” můžeme říct “nezdravý” nebo “nefunkční”. Vztah s takovým člověkem je jako zdolávání náročné hory bez mapy a s vybitou baterkou v GPS – plný negativních emocí a konfliktů.
Typické znaky:
- Manipulace – jako by se snažil ovlivnit váš itinerář proti vaší vůli.
- Ponižování – neustálé zpochybňování vašich rozhodnutí a zkušeností, srovnání s ostatními, jako kdybyste byli nepoučitelný začátečník.
- Soupeření – snaha ukrást vám zážitky, chlubit se a zmenšovat vaše úspěchy, jako kdybyste soupeřili o tu nejkrásnější fotku z výletu.
- Kontrola – chtít neustále vědět, kde jste, co děláte, neustálé zprávy a dotazníky, jako by vás držel na krátké vodítku.
Negativní situace převažují, cítíte se vyčerpaní, jako po náročném treku bez odpočinku. Je to jako vysávání energie, vrátíte se z “výletu” s ním vyčerpaní a s pocitem prázdnoty, místo s krásnými vzpomínkami.
Tip: Včasné rozpoznání toxického vztahu je klíčové k ochraně vaší psychické pohody, podobně jako včasné rozpoznání nebezpečného terénu na túře.
Co patří do nehmotného kulturního dědictví UNESCO v ČR?
České nehmotné kulturní dědictví UNESCO je fascinující! Máme tu například verbuňk, temperamentní národní tanec zapsaný již v roce 2005, skvělý způsob, jak poznat českou tradici. V roce 2010 se k němu přidaly masopustní průvody s maskami na Hlinecku, jejichž barevnost a hlučnost jsou nezapomenutelným zážitkem. Stejného roku bylo zapsáno i sokolnictví, starobylá tradice, kterou je možné zažít i aktivně. Jízda králů, zapsaná v roce 2011, představuje jedinečnou ukázku koní a tradičních krojů. Loutkářství (2016) odkazuje na bohatou historii českého loutkového divadla, modrotisk (2018) pak na tradiční techniku zdobení látek. Vánoční ozdoby z foukaných skleněných perlí (2020) dodávají kouzlo českým Vánocům. A v roce 2025 se k tomuto výjimečnému seznamu připojilo i vorařství, fascinující spojení člověka a řeky.
Doporučuji navštívit místa, kde se tyto tradice udržují, ať už se jedná o muzea, folklórní festivaly nebo přímo vesnice, kde se tyto zvyky dodnes praktikují. Jedná se o unikátní zážitky, které prohloubí vaše poznání české kultury. Najdete zde nejenom nádherné řemeslo, ale i pohostinnost a srdečnost místních lidí. Plánujte svou cestu s ohledem na termíny konání akcí, abyste si mohli užít všechny aspekty těchto tradic naplno.
Co patří do Humanitnich věd?
Humanitní vědy, neboli Geisteswissenschaften, se zabývají produkty lidského ducha. To zahrnuje široké spektrum oblastí, které vám při cestování mohou obohatit zážitky. Filozofie vám pomůže pochopit místní kulturní kontext a světonázor. Etika vám usnadní navigaci v různých společenských situacích. Umění, ať už architektura, malířství nebo hudba, vám odhalí estetické bohatství navštívených míst. Jazyky, samozřejmě, jsou klíčem k autentickému prožitku a komunikaci s místními. Náboženství vám pomůže porozumět historii a tradicím dané oblasti a ovlivní mnoho aspektů života tamních obyvatel. Studium humanitních věd před cestou vám tak umožní hlubší pochopení a vnímavost k navštíveným destinacím, a vy se tak stanete zvědavějším a vnímavějším cestovatelem. Například znalost historie a architektury vám umožní lépe si vychutnat prohlídku historického centra, zatímco porozumění místnímu náboženství vám poskytne lepší kontext pro pochopení zvyklostí a rituálů.
Co spadá pod pojem kultura?
Kultura, cultura po latinsky – to není jenom umění, jako malířství, literatura, či divadlo, i když i to je důležité. Prošel jsem svět a viděl jsem, že kultura je všechno, co činí lidský život smysluplným a obohacujícím. Je to soubor hodnot, zvyků, vědomostí a tradic, které se předávají z generace na generaci. V Amazonii jsem poznal kulturu domorodých kmenů, která se odráží v jejich úctě k přírodě a tradičním rituálům. V Tibetu zase náboženství, konkrétně buddhismus, prostupuje naprosto všechny aspekty života. Je to způsob, jakým se lidé organizují, jak spolu komunikují a jak si budují svůj svět. Zahrnuje vzdělávání, náboženství, tradice, technologický pokrok, dokonce i gastronomii. Kultura je dynamická, neustále se vyvíjí a obohacuje vzájemnými vlivy. Nejedná se jen o hmotné projevy, ale také o nehmotné dědictví – jazyk, mýty, legendy, sociální normy a systémy hodnot. Proto je důležité chránit kulturní dědictví, protože je to základ naší identity.
V Japonsku jsem obdivoval jejich preciznost a smysl pro detail, projevující se v tradičním řemeslu i architekuře. Kultura zahrnuje i způsob, jakým společnost řeší konflikty, pečuje o své členy a jak si vytyčuje cíle do budoucnosti. Pochopení různých kultur je klíčem k pochopení světa. Každá kultura nabízí jedinečný pohled na to, co to znamená být člověkem.
Co je nehmotné kulturní dědictví?
Nehmotné kulturní dědictví? To není jenom seznam starých písní a pohádek. Je to živoucí puls kultury, její skrytá síla. Představte si šepot jazyka předků, znějící v odlehlých vesnicích, rytmus bubnů v nočním tichu džungle, vůni kadidla v dávném chrámu – to vše je součástí nehmotného dědictví. Jsou to tradiční umění, řemesla, obřady, slavnosti, příběhy, znalosti a tradice, předávané z generace na generaci. Myslíte si, že to není důležité? Omyl. Je to klíč k pochopení identity národa, jeho kořenů a historie. UNESCO, světová autorita v této oblasti, chrání a propaguje toto dědictví, a to právem. Bez něj by se ztratila neocenitelná část lidské historie, bohatství, které nelze nahradit žádným muzeem ani památníkem. Myslete na to při vašich cestách – nehmotné dědictví je všude kolem nás, stačí jenom otevřít oči a naslouchat. Objevujte autentická představení, zapojte se do tradičních rituálů (samozřejmě s respektem!), všímejte si detailů, které vám ukážou skutečnou tvář země a jejích obyvatel. Nezapomínejte, že ochrana nehmotného dědictví je záležitostí nás všech. Podpořte místní komunity, které tuto kulturu udržují při životě. Je to investice do budoucnosti, do rozmanitosti a krásy našeho světa.
Mnoho z těchto tradic je úzce spjato s přírodou a tradičním způsobem života. Například znalosti o léčivých bylinách, tradiční zemědělské postupy, či techniky výroby tradičních materiálů jsou nedílnou součástí nehmotného dědictví. Vydejte se na cestu za poznáním a objevte bohatství skryté v každém koutu světa.
Co patří do nehmotného kulturního dědictví Unesco v ČR?
České nehmotné kulturní dědictví UNESCO je fascinující! Verbuňk, zapsaný v roce 2005, není jen tanec, ale živoucí historie vojenských tradic. Nahlédněte do jeho dynamiky a síly!
Masopustní průvody s maskami na Hlinecku (2010) – zde zažijete explozi barev a zvuků, prastaré rituály a neuvěřitelnou maskérskou zručnost. Doporučuji se na ně vydat v předjaří, je to nezapomenutelný zážitek!
Sokolnictví (2010) – více než jen sport, je to starobylé umění soužití člověka s dravci. Navštivte některé z center sokolnictví a obdivujte precizní spolupráci mezi člověkem a ptákem.
Jízda králů (2011) – jedinečný svátek s kořeny v dávné minulosti, plný symbolů a tradic. Její krásu nejlépe pochopíte, pokud se na ni vydáte osobně.
Loutkářství (2016) – České loutkářství má světový věhlas! Prozkoumejte jeho bohatou historii a různorodé formy, od klasických maňásků až po moderní inscenace.
Modrotisk (2018) – tradiční technika textilní úpravy s unikátním vzhledem. Objevte její kouzlo v některé z dílen a možná si i sami vyzkoušíte tuto starobylou techniku.
Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel (2020) – jemná práce, která dodává Vánocům jedinečnou atmosféru. V některých sklárnách můžete pozorovat, jak se tyto krásné ozdoby vyrábějí.
Vorařství (2022) – tradiční způsob dopravy po vodě, který stále má své kouzlo. Představte si plavbu na vorech po řece a užijte si jedinečný kontakt s přírodou.
Proč není Karlštejn v UNESCO?
Karlštejn, ačkoliv je nejnavštěvovanějším českým hradem, se na seznamu UNESCO nenachází. Důvodem není nedostatek turistické atraktivity, ale spíše jeho architektonický charakter. UNESCO totiž klade důraz na autenticitu a zachování původního stavebního stylu. Karlštejn, postavený Karlem IV., prošel v průběhu staletí řadou přestaveb a renovací, které ovlivnily jeho původní gotickou podobu. Mnohé prvky jsou spíše pseudogotické rekonstrukce z 19. století, což UNESCO považuje za nedostatečné pro zápis na seznam světového dědictví. Zkušenosti z mnoha zemí, kde jsem navštívil stovky památek zapsaných na seznamu UNESCO, ukazují, že komise velmi přísně hodnotí originalitu a zachovalost historických staveb. Nedostatek původní gotické substance a přítomnost pozdějších zásahů zřejmě znamenaly, že Karlštejn nesplnil kritéria pro zápis. Zápis na seznam UNESCO je prestižní záležitostí s přísnými podmínkami, které zdaleka nejsou jen o popularitě, ale především o historické a architektonické výjimečnosti.
Co znamená kulturní člověk?
Pojem „kulturní člověk“ je vskutku fascinující a jeho význam se liší podle kontextu a země. Základní definice, jak ji uvádí Salzmann (1997), hovoří o celém systému naučeného lidského chování, předávaném z generace na generaci. To je však jen jedna část obrazu. Na mých cestách po Střední Evropě jsem zjistil, že „kulturní člověk“ je vnímán spíše jako ten, kdo se aktivně účastní kulturního dění – navštěvuje koncerty, divadla, galerie, čte knihy, sleduje kvalitní filmy a má rozvinutý smysl pro estetiku a artikulaci. To zahrnuje nejen pasivní konzumaci umění, ale i aktivní zájem o historii, filozofii, společenské dění a různé oblasti lidského poznání. Pro hlubší pochopení je důležité si uvědomit, že „kultura“ není jen o vysokém umění, ale o celém spektru lidských aktivit a tradic, včetně folklóru, řemesel a lokálních zvyklostí. Skutečně kulturní člověk je tedy otevřený novým zkušenostem a zároveň si váží bohatství své vlastní kultury a tradic. Ať už se jedná o znalost regionální historie, umění nebo místních zvyků – poznání zvyšuje pochopení a toleranci.
Moje zkušenost s cestovatelem totiž ukazuje, že skutečná „kultura“ se nachází i mimo zdi muzeí a koncertních sálů. Je v lidech, jejich tradicích, způsobu života. A to je to nejzajímavější na poznávání světa.
Proč nemohly ženy na Karlštejn?
Karlštejn byl nedobytnou pevností a reprezentačním sídlem Karla IV., jehož hlavní funkcí byla ochrana nejcennějších českých pokladů: korunovačních klenotů, svatých ostatků a důležitých dokumentů. Z toho důvodu se traduje, že ženy sem neměly přístup. Tato teorie však není zcela prokázána. Existují důkazy o pobytu žen na Karlštejně, i když v omezeném počtu a zřejmě za specifických okolností.
Proč se tedy o zákazu hovoří? Pravděpodobně se jedná o kombinaci faktorů:
- Bezpečnost: Omezení přístupu žen minimalizovalo riziko intrik a možných komplikací spojených s ženskými vlivy na panovníka.
- Atmosféra: Karlštejn byl koncipován jako místo pro soustředěnou práci a duchovní rozjímání. Klidné prostředí bez rušivých elementů bylo pro Karla IV. zásadní.
- Legendy a romantika: Příběh o zákazu vstupu žen dodával Karlštejnu na mystickém kouzlu a přispěl k jeho legendárnímu statusu.
Dnes je Karlštejn přístupný všem návštěvníkům, bez ohledu na pohlaví. Při prohlídce si můžete prohlédnout Velkou a Malou věž, kapli sv. Kříže se vzácnými gotickými freskami, císařský palác s historickým nábytkem a další části hradu. Doporučuji si předem zarezervovat vstupenky, zvláště během turistické sezóny. Prohlídka hradu zabere cca 2-3 hodiny v závislosti na zvolené trase.
Zajímavost: Na Karlštejně se nachází bohatá knihovna obsahující středověké rukopisy, včetně slavné Zlaté bulu.
Co je to charismatický člověk?
Charisma? To je otázka, na kterou se nedá jednoduše odpovědět. Je to spíš pocit než přesná definice. Představte si třeba Fidela Castra, jehož řeči uchvacovaly davy, nebo Matku Terezu, jejíž soucit inspiroval miliony. Oba byli charismatičtí, ale z úplně jiných důvodů.
Jádro charismatu ale spočívá v něčem univerzálním: v schopnosti inspirovat a ovlivňovat. To není jen o řečnickém umění, ale i o neverbální komunikaci, empatii a autentičnosti. Charismatický člověk buduje důvěru a vztah. Myslete na to, jak se cítíte v přítomnosti někoho, kdo vás skutečně slyší a chápe.
Na mých cestách jsem potkával mnoho charismatických lidí – od pouličních umělců v Rio de Janeiru, kteří dokázali uchvátit davy improvizovaným představením, až po staré tibetské mnichy, jejichž klid a moudrost přitahovaly pozornost.
Základní složky charismatu:
- Osobní kouzlo a přitažlivost: To je něco, co se nedá naučit, ale dá se rozvíjet. Je to o sebevědomí, autenticitě a pozitivní energii.
- Výborné komunikační schopnosti: Schopnost jasně a srozumitelně vyjadřovat myšlenky, aktivně naslouchat a přizpůsobovat komunikaci publiku.
- Přesvědčovací schopnosti: Umění inspirovat a motivovat k akci, ne jen k pasivnímu naslouchání.
- Empatie a autenticita: Schopnost vcítit se do druhých a projevovat upřímnost.
Získání charismatu není cílem samo o sobě. Je to spíš vedlejší produkt autentického sebevyjádření a smysluplného života. Charisma není o manipulace, ale o inspiraci. A to je něco, co jsem pozoroval u mnoha inspirativních lidí po celém světě.
Co patří do přírodních věd?
Fyzika – to je základ! Pomůže ti pochopit, proč se ten kámen kutálí z kopce a jak funguje tvoje GPSka. Chemie ti zase vysvětlí, co je v tom potoce za vodu a jak se ti rozkládá jídlo v batohu. Biologie? Nezbytná pro pochopení flóry a fauny, na kterou narazíš na túrách. A geologie? No přece abys věděl, po čem šlapeš, jak se tvořily ty hory a jak se vyhnout nebezpečným skalním řícením.
Pak jsou tu ještě věci jako biochemie – pro pochopení toho, jak funguje tvé tělo při zátěži, a fyzikální chemie – aby ses vyznal v tom, jak se chovají materiály tvého vybavení v různém počasí. Biogeografie je pro plánování treků – víš, kde najdeš vodu, kde rostou jedlé bobule a kde se daří zvěři.
Tyhle vědy ti pomůžou být lépe připravený na cokoliv, co ti příroda hodí pod nohy – ať už to bude bouřka, výstup na prudký kopec, nebo jen obyčejná túra lesem.
Co znamená humanitní zaměření?
Humanitní zaměření? To není jen suchá teorie. Představte si cestu po lidské duši, po stopách vývoje civilizace, po stezkách psychologie a osobnostního růstu. Je to zkoumáni složitých vztahů, hledání odpovědí na otázky, které si klade lidstvo od nepaměti. Zaměření se soustředí na rozvoj kritického myšlení, schopnost analyzovat a interpretovat. Nejde o pouhé nasouvání faktů, ale o pochopení souvislostí – podobně, jako když objevujete nový kontinent, postupně skládáte celkový obraz z drobných detailů.
V oblasti výchovy a vzdělávání je to klíč k pochopení individuálních potřeb studentů, k budování empatie a tolerancie. V právní a sociální sféře pak umožňuje hloubkové pochopení lidského konání, motivů a dopadů na společnost. Je to, jako byste se stali antropologem v dnešním světě, zkoumajícím lidské chování v jeho mnoha nuancích a rozmanitosti. Získáte nástroje k pochopení sebe sama a světa kolem sebe, schopnost vyrovnat se s komplexními problémy a najít smysluplná řešení. To je cestování, které změní váš pohled na svět navždy.
Co se točilo na hradě Křivoklát?
Křivoklátský hrad, impozantní pevnost s bohatou historií, která se odráží v jeho majestátní architektuře, je skutečným filmovým rájem. Desítky let slouží jako kulisa pro nespočet filmových a televizních projektů, a to nejen českých. Jeho aura tajemna a historická autenticita lákají tvůrce z celého světa. Zmíněná Noc na Karlštejně a Slasti otce vlasti patří k jeho nejznámějším filmovým počinům, ale seznam je mnohem delší a bohatší.
Méně známé, ale fascinující projekty:
- Myslíte si, že znáte všechny pohádky natočené na Křivoklátě? Mnoho z nich zůstává v pozadí, ale jejich kouzlo je nesporné. V archivech se skrývají pravé filmové poklady, které čekají na znovuobjevení.
- Hrad sehrál důležitou roli i v zahraniční produkci. Jeho atmosféra perfektně zapadá do historických dramat a fantasy příběhů. Právě tato univerzálnost dělá z Křivoklátu jedinečnou filmovou destinaci.
Některé z filmů a seriálů natočených na Křivoklátě:
- Tři veteráni – klasická česká komedie, která dokonale využila hradní prostory.
- Kletba bratří Grimmů – atmosféra hradu perfektně doplnila temnou pohádkovou atmosféru.
- Škola princů – historický seriál, který skvěle využil majestátnost hradu.
- Jan Hus (část trilogie) – významný historický film, který z Křivoklátu vytvořil autentické historické pozadí.
Tip pro filmové nadšence: Prohlédněte si filmové databáze a hledejte skryté filmové perly natočené na tomto magickém místě. Objevte klenoty českého i mezinárodního filmu, které se odehrály v nádherném prostředí Křivoklátu.
Jak poznat charismatického člověka?
Charisma není jen vrozený talent, ale spíše soubor dovedností, které se dají pilovat. Můj pohled, obohacený zkušenostmi z desítek zemí, naznačuje, že charismatický člověk se vyznačuje především vysokou empatií. Nejde jen o pochopení emocí druhých, ale i o schopnost je autenticky zrcadlit, vytvářet tak pocit sounáležitosti a důvěry. To jsem pozoroval u lídrů od afrických kmenových náčelníků až po japonské podnikatele.
Dále je klíčová neverbální komunikace. Zaujatý poslech, upřímný oční kontakt, otevřená řeč těla – to vše vytváří atmosféru důvěry a přitažlivosti. V Argentině jsem viděl, jak vášnivá gesta dokáží strhnout davy, zatímco v Japonsku je naopak kultivovaná zdrženlivost znakem charisma.
Klíčové vlastnosti charismatických jedinců:
- Silná přítomnost: Schopnost plně se soustředit na interakci a ne být myšlenkami jinde. To jsem si ověřil u mnichů v Tibetu, kteří i v běžném rozhovoru vyzařují neuvěřitelný klid a soustředění.
- Autentičnost: Být sám sebou, bez snahy o napodobování. V Brazílii jsem se setkal s lidmi, kteří své charisma opírali o úžasnou přirozenost a nenucenost.
- Dobré vyprávění příběhů: Schopnost sdělovat myšlenky srozumitelně a poutavě, budovat propojení na emoční úrovni. Toto jsem pozoroval u storytellerů z celého světa.
- Pozitivní přístup: Optimismus a víra v sebe i v druhé jsou magnetem pro lidi. Tento prvek je universální, od Indie po Skandinávii.
Charisma tedy není jen o vrozených vlastnostech, ale i o vědomém rozvíjení dovedností. Je to umění budovat vztahy, inspirovat a ovlivňovat – a to platí v každé kultuře na světě.
Na závěr bych rád zdůraznil, že i když se výše zmíněné vlastnosti zdají být univerzální, jejich projev se může lišit v závislosti na kulturním kontextu. Například, co je v jedné kultuře vnímáno jako charismatické, může být v jiné považováno za arogantní.
Co dokáže kultura?
Kultura? To není jenom procházení galerií a návštěva opery, přátelé! Je to mnohem víc. Představte si pulzující život malých vesniček v Toskánsku, kde každá ulička vypráví příběh, kde se tradice prolínají s moderním životem. To je kultura v praxi – sousedské slavnosti, společné vaření a zpěv, to vše utváří silný pocit sounáležitosti. Viděl jsem to na vlastní oči v horských oblastech Nepálu, kde místní umění a řemesla, propojené s úctou k přírodě, jsou nedílnou součástí jejich identity. Kultura není statická, je to dynamický proces, který obohacuje naše každodenní životy, ať už se projevuje v oživení náměstí starobylého města v Maroku, nebo v komunitních zahradách moderního velkoměsta. Je to motor, který pohání rozvoj měst a obcí, posiluje sociální vazby a buduje náš hluboký vztah k místu, kde žijeme. Je to klíč k pochopení sebe sama i světa kolem nás. Kultura dává smysl našemu životu a vkládá do něj duši, ať už se ocitneme kdekoliv na Zemi. Je to to, co spojuje všechny lidi a ukazuje nám krásné a různorodé odstíny lidské existence.
Co to je bohemistika?
Bohemistika? To je fascinující cesta do srdce českého jazyka a kultury! Není to jen suché studium gramatiky, ale ponoření se do bohatství slov, idiomů a literárních pokladů. Představte si, že prozkoumáváte staré rukopisy, luštíte historické jazykové vrstvy, a zároveň se učíte, jak efektivně komunikovat v moderní češtině. Na Univerzitě Karlově, kde jsem sám trávil nejedno odpoledne v jejich úchvatných knihovnách, se bohemistika realizuje skrze dva ústavy: Ústav českého jazyka a teorie komunikace a Ústav české literatury a komparatistiky.
Co vás čeká?
- Intenzivní semináře: Nejedná se o nudné přednášky, ale o živé diskuze a praktické cvičení, kde se jazyk stává nástrojem, nikoliv pouhým předmětem.
- Propojení s praxí: Teorie se zde snoubí s realitou. Naučíte se aplikovat své znalosti v nejrůznějších oblastech, od žurnalistiky až po překladatelství.
A co je na bohemistice ještě úžasné? Je to klíč k pochopení české historie, mentality a umění. Studium dává smysl i pro ty, kteří se nehodlají stát lingvisty. Pomůže vám lépe porozumět českým lidem, jejich myšlení a tradicím. Zjistíte, že za každým slovem se skrývá příběh a že jazyk je živoucí organismus neustále se vyvíjející. A věřte mi, objevování jeho krás je dobrodružství samo o sobě.
Tipy pro budoucí bohemisty:
- Nebojte se experimentovat s jazykem. Chyby jsou součástí procesu učení.
- Čtěte, čtěte, čtěte! Od klasické literatury až po moderní romány.
- Využívejte každou příležitost k mluvení s rodilými mluvčími.
Co patří do neživé přírody?
Co vlastně tvoří neživou přírodu? To, co na první pohled nežije, nehýbe se a neroste, ale přesto je naprosto nezbytné pro život. Vzduch, ten neviditelný oceán, ve kterém se vznášíme, je směsicí plynů, jejichž složení se mění v závislosti na nadmořské výšce, geografické poloze – na vrcholcích Himalájí dýcháte úplně jinak než na plážích Malediv. Pak je tu voda, v podobě oceánů, řek, ledovců, podzemních vod – zdroj života, ale také mohutná síla, o které se přesvědčíte při pohledu na Grand Canyon vymodelovaný řekou Colorado nebo při bouřce na moři. A v neposlední řadě horniny a minerály, tichí svědci miliónů let geologických procesů. Myslete na rozlehlé pouště, na impozantní skalní útvary v Yosemitském národním parku, na krystalické struktury drahých kamenů – vše je součástí této fascinující neživé říše. Zde se ukrývají příběhy o pohybu kontinentů, o sopečných erupcích, o tlaku a teplotě, které formovaly naši planetu. Neživá příroda, ačkoliv se zdá netečná, je dynamická a úchvatná, a její studium skýtá nekonečné dobrodružství.
Co spadá pod humanitní obory?
Humanitní obory? To je fascinující svět, rozprostírající se od prastarých hliněných tabulek až po virtuální realitu. Myslete na psychologii, klíč k pochopení lidského chování, a to nejen v Praze, ale i v odlehlých koutech světa. Filozofie, věčný zápas s otázkami bytí, je stejně aktuální v chrámech Tibetu, jako na univerzitách v Evropě. Logika, základ vědeckého myšlení, pomáhá analyzovat data z expedic do Amazonského pralesa stejně jako výsledky voleb v České republice.
Politologie a sociologie? To jsou nástroje k pochopení mocenských struktur a společenských jevů, ať už se nacházíme v rušném Tokiu, nebo v klidné vesnici na jihu Moravy. Sociální politika a sociální práce, důležité pro pochopení a řešení problémů společnosti po celém světě. Historie, životní příběh lidstva, odhaluje podobnosti i rozdíly mezi kulturami od Austrálie až po Grónsko.
Filologie otevírá dveře k jazykům a kulturám, umožňuje komunikaci napříč kontinenty. Pedagogika, klíč k výchově budoucích generací, je univerzální, ať už učíte v moderní škole v New Yorku, nebo v tradiční vesnické škole v Nepálu. Informační studia a knihovnictví, strážci znalostí v digitálním věku, důležití všude tam, kde se shromažďují a zpřístupňují informace. Překladatelství a tlumočnictví, mosty mezi kulturami a jazyky. Obecná teorie a dějiny umění a kultury nám umožňují vnímat a chápat lidskou kreativitu v jejích nejrozmanitějších podobách, od egyptských pyramid až po současné instalace v galeriích po celém světě. Všechny tyto obory, a mnoho dalších, se studují na 59 fakultách veřejných vysokých škol.
