Co je to myslivost?

Myslivost? To je mnohem víc než jen hon na zvířata. Je to komplexní systém péče o volně žijící zvěř a její prostředí, nezbytný pro udržení rovnováhy ekosystému. Myslivci se starají o lesy, pomáhají s regulací populací, chrání je před nemocemi a predátory. Prakticky to znamená sledování stavu zvěře, regulace stavů (lov), výsadba a údržba krmných ploch a napajedel, ochrana před pytláctvím a škodami na lesích. Jako turista se s nimi můžete setkat v lese, a pokud jste ohleduplní k přírodě, nebudou vám vadit. Mnoho mysliveckých sdružení se aktivně podílí na ochraně přírody a zpřístupnění lesů pro veřejnost, včetně údržby turistických stezek. Myslivost je i součástí kulturního dědictví, propojuje lidi s přírodou a jejími cykly, a v některých oblastech má i velký ekonomický význam. Kvalitní myslivost je garantem zdravé přírody a bohaté biodiverzity, na které se jako turisté spoléháme.

Je důležité si uvědomit, že myslivost není jen o lovu, ale o komplexní a zodpovědné správě přírody. Správně prováděná myslivost je klíčová pro zachování bohatství naší fauny a flóry.

Kolik bere Hradní stráž?

Plat hradní stráže se pohybuje v širokém rozmezí 20 000 – 58 000 Kč. Toto rozpětí je srovnatelné s mnoha jinými ozbrojenými složkami v Evropě, byť například v některých západních zemích, jako je například Švýcarsko s jeho slavnými gardami, nebo Velká Británie s jejími tradičními vojenskými jednotkami, se platové podmínky liší, často výše. Vliv na výši platu má několik faktorů, včetně seniority, kvalifikace a konkrétního postavení.

Je důležité si uvědomit, že “Hradní stráž” není jednotná entita. Zahrnuje řadu rolí a odpovědností. Základní plat se tak může lišit v závislosti na tom, zda strážný slouží například u Pražského hradu, kde je plat často doplňován o příplatky, či v jiném objektu pod správou prezidenta.

Mnoho turistů, kteří navštívili různé historické památky a paláce po světě, se zajímá o platy podobných jednotek. Z mého cestování po desítkách zemí mohu potvrdit, že plat podobně kvalifikovaných strážců se v závislosti na zemi a specifických podmínkách liší mnohonásobně. Zásadní je i úroveň ekonomického rozvoje země.

• Faktory ovlivňující plat:
• Seniorita
• Kvalifikace a vzdělání
• Přidané odpovědnosti
• Místo výkonu služby

Nezapomeňme, že kromě finančního ohodnocení je pro mnoho lidí pracujících v Hradní stráži důležitá i prestiž a tradice spojená s touto prací.

Co dělat pro zlepšení ovzduší?

Kvalita ovzduší, ať už doma, v kanceláři, nebo třeba v rušném městském centru v Bangkoku, je pro zdraví klíčová. Zlepšení ovzduší není raketovou vědou, ale vyžaduje systematický přístup. Z mých cest po světě vím, že i v nejzněčistěnějších oblastech se dá dýchat snáze. Základem je pravidelné větrání – alespoň třikrát denně, ideálně v chladnějších částech dne. Myslete na to, jako na pravidelné provětrávání paluby vaší jachty po dlouhé plavbě v tropických vodách. Čistička a zvlhčovač vzduchu jsou pak investicí, která se vyplatí, podobně jako pořízení kvalitního filtru do vašeho batohu při cestách do prašných oblastí. Rostliny, jako například známá ZZ rostlina nebo aloe vera, fungují jako přírodní čističky – během mého pobytu v Amazonii jsem si jejich účinky vyzkoušel na vlastní kůži. Osvěžovače vzduchu jsou jen kosmetickým řešením, podobně jako sprej na opalování bez ochranného faktoru. Zbytečné chemikálie v domácnosti, s nimiž se setkáte i v nejodlehlejších koutech světa, jen zhoršují situaci. Začněte od podlahy – pravidelné úklidy, v kombinaci s kvalitními čisticími prostředky, jsou nezbytné. Nepodceňujte tento aspekt, podobně jako bychom neměli podceňovat důkladnou prohlídku vybavení před náročnou expedicí.

Co můžeme udělat pro své zdraví?

Z cest po světě jsem viděl, jak se přístup ke zdraví liší, ale základní pilíře zůstávají stejné: vyvážená strava – neznamená to jen saláty, ale i místní speciality, objevování nových chutí s důrazem na čerstvé suroviny. Myslete na pravidelné cvičení – nemusí to být jen posilovna, prozkoumejte okolí pěšky, jezděte na kole, plavte se v moři. Udržování zdravé tělesné hmotnosti – klíčové je vnímání vlastního těla a vyvážený jídelníček, nikoliv honba za nereálnými ideály. Minimalizace stresu – naučte se relaxační techniky, meditujte, trávíte čas v přírodě, nepodceňujte sílu odpočinku. Vyhýbání se škodlivým látkám – to zahrnuje nejen alkohol a cigarety, ale i nadměrné slunce, znečištěné ovzduší, na cestách dbejte na pitný režim a hygienu. A konečně, pravidelné preventivní prohlídky – důležité je prevence, včasná diagnostika mnoha onemocnění může zachránit život. I na cestách hledejte místní lékaře, informujte se o očkování a potřebné prevenci.

Zkušenosti z různých kultur mi ukázaly, že zdraví není jen absence nemoci, ale i celková pohoda. Nepodceňujte sílu pohybu na čerstvém vzduchu, kvalitního spánku a pozitivního přístupu k životu. To vše jsou faktory, které pozitivně ovlivňují naše dlouhodobé zdraví a umožní nám prožít život naplno, ať už doma nebo na cestách.

Co můžeme dělat v lese?

České lesy, pokladnice přírody, nabízejí nespočet možností, ovšem s respektem k jejich ekosystému. Volný vstup je samozřejmostí, ale na vlastní zodpovědnost. Inspirováno mémi zkušenostmi z desítek zemí, mohu říct, že podobné právo přístupu do lesů je v Evropě poměrně běžné, ale s důležitými nuancemi. Například v některých skandinávských zemích je sběr hub a lesních plodů regulován, a to i pro osobní potřebu.

Sbírání lesních plodů (jahod, borůvek, hub) a suchého dříví ležícího na zemi je povoleno pro osobní spotřebu. Množství by však mělo být rozumné a v souladu s principem “pouze to, co zvládnete spotřebovat”. Myslete na to, že les není supermarket. V mnoha zemích, které jsem navštívil, se klade důraz na udržitelný přístup k přírodním zdrojům.

Důležité je chránit lesní prostředí. To zahrnuje minimalizaci zanechání odpadků (ideálně žádný odpad), nenarušování vegetace, a především nerušení volně žijících živočichů. V zahraničí jsem se setkal s iniciativami, které podporují ekoturismus a ohleduplné chování v lesích. Takové přístupy bychom měli uplatňovat i u nás.

Vždy respektujte pokyny vlastníka nebo nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Označení a zákazy jsou důležité, a jejich ignorování může vést k nepříjemnostem. Nezapomeňte, že les je komplexní ekosystém, který si zaslouží naši péči a ochranu.

Co zlepšuje kvalitu ovzduší?

Zlepšení kvality vzduchu, ať už doma, v hotelu, nebo na cestách, je klíčové pro pohodlí a zdraví. Zde je několik tipů zkušeného cestovatele:

• Výměna filtrů: V klimatizacích, ale i v čističkách vzduchu, je pravidelná výměna filtrů nezbytná. V hotelech se na to často zapomíná, proto si vždy ověřte jejich stav. Levný filtr může znamenat rozdíl mezi svěžím vzduchem a dýchacím problémem.
• Větrání: Využívejte větrání, ať už v pokoji, stanu, nebo dokonce v autě. Čerstvý vzduch je základ. Při vaření v kempu nebo v pronajatém apartmánu vždy použijte větrání – kouř a pachy se snadno usadí do textilií a ztěžují dýchání.
• Čistota: Udržujte čisté koberce, ale i jiné textilie. Prach a roztoči jsou častými alergeny, a to i v nejluxusnějších hotelech. Pokud máte alergii, vezměte si vlastní povlečení.
• Vlhkost: Věnujte pozornost vlhkosti vzduchu, zvláště v horkém a vlhkém podnebí. Příliš vysoká vlhkost podporuje růst plísní. Využívejte odvlhčovače, pokud je k dispozici.
• Pokojové rostliny: Některé rostliny, jako například zelenec, filtrují toxiny ze vzduchu. Pro cestovatele je to ideální řešení, protože s sebou snáze přenesete menší rostlinu než čističku vzduchu. Ovšem jejich efekt není dramatický.
• Digestoř: Při vaření vždy používejte digestoř, abyste zabránili šíření pachů a mastnoty ve vzduchu. V některých ubytovacích zařízeních ji však nenajdete.
• Ionizátory vzduchu: Přenosné ionizátory vzduchu mohou zlepšit kvalitu vzduchu v uzavřených prostorách. Zvažte jejich pořízení, pokud trpíte respiračními problémy.

Tip: Před cestou si zjistěte kvalitu ovzduší v destinaci. To vám pomůže připravit se a zabránit problémům s dýcháním.

Jak legálně přespat v přírodě?

Legální přespání v přírodě v České republice je komplexnější téma, než se na první pohled zdá. Základní princip „nechť po tobě nezůstane ani smítko“ platí, ale má své nuance. Jedno noční bivakování pod širákem je obecně tolerováno, a to i v chráněných oblastech, pokud se pohybujete po značených turistických trasách. To znamená, že po sobě nemáte nechávat žádný odpad, nerušit přírodu a dodržovat obecná pravidla slušného chování.

Co je povoleno:

• Spacák
• Hamaka
• Některé zdroje uvádí i malý stan, avšak toto není jednoznačně definováno a je závislé na konkrétní lokalitě a jejích regulacích. V národních parcích je použití stanu často striktně regulováno a vyžaduje povolení.

Co je zakázáno:

• Rozkládání ohně mimo vyhrazená místa.
• Zanechávání odpadků.
• Poškozování vegetace.
• Rušení zvířat.
• Přespání v blízkosti obydlí nebo na soukromém pozemku bez souhlasu majitele.

Doporučení pro zkušenější cestovatele: Na rozdíl od mnoha zemí, kde je „wild camping“ (divoké kempování) běžný a často legální s dodržením určitých pravidel (např. „Leave No Trace“ principy v USA či Skandinávii), je situace v České republice specifická. Před plánovaným přespáním je vhodné prostudovat místní vyhlášky a nařízení dané oblasti, zejména v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Nepodceňujte ani faktory jako počasí a bezpečnost.

Praktická rada: I když je jedno noční bivakování tolerováno, je vždy lepší se informovat u místně příslušných úřadů, správy národního parku či lesní správy. Prevence je lepší než následné nepříjemnosti.

Kde se může bivakovat?

Bivakování není v Česku zákonem zakázáno – platí zásada, že co není zakázáno, je povoleno. Spát pod širákem, třeba i v národním parku, je tedy teoreticky možné. Ale pozor! Tohle je jen polovina pravdy. V praxi se můžeš setkat s omezeními danými vyhláškami jednotlivých chráněných území, které mohou bivakování zakazovat v určitých zónách nebo časech. Takové vyhlášky je nutné respektovat. Dále je důležité zvážit, jestli svým bivakováním nerušíš klid a pořádek, nebo nepoškozuješ přírodu. Vždycky si s sebou vezmi pytlík na odpadky a nenechávej po sobě stopy. Ideální je vybrat si místo mimo turistické trasy, co nejdále od chat a osídlení. Důležité je být nenápadný a ohleduplný k přírodě a ostatním lidem. Před odchodem si vždycky ověř aktuální vyhlášky daného území a respektuj pokyny tamních správců.

Praktický tip: I když je bivakování povoleno, vždy je lepší zvolit oficiální kemp nebo vyhrazené místo pro kempování. Ušetříš si tak případné problémy a podpoříš místní infrastrukturu. Pokud bivakuješ mimo vyhrazená místa, je nutné se chovat zodpovědně a diskrétně.

Kolik si vydělá český Herec?

Plat českého herce je značně proměnlivý, závisí na popularitě, zkušenostech a typu angažmá. Uvedená průměrná mzda 77 410 Kč měsíčně (stav k 26. březnu 2025) je spíše orientační a zahrnuje široké spektrum – od začínajících herců v menších divadlech, přes seriálové tváře, až po hvězdy velkých filmových produkcí. Mnozí herci se živí i z dalších zdrojů, jako je dabing, reklama nebo pedagogická činnost. V zahraničí, například v USA nebo Velké Británii, se platy herců pohybují v mnohem vyšších řádech, což souvisí s odlišným mediálním trhem a financováním filmové a televizní tvorby. Zajímavostí je, že i v rámci České republiky se platy liší podle regionu – v Praze je průměrná mzda pravděpodobně vyšší než v menších městech. Kromě fixního platu herci často získávají honoráře za jednotlivé role, a to ve filmech, seriálech i divadelních inscenacích, které mohou výrazně ovlivnit jejich celkové roční příjmy. Zkušenosti z cest po světě ukazují, že systém odměňování herců je mezinárodně značně různorodý.

Co můžeme udělat pro přírodu?

Snižte spotřebu vody: Nejen doma, ale i na cestách. Využívejte příležitosti k sprchování namísto koupání a sbírejte dešťovou vodu pro mytí nádobí v kempech.

Vyzkoušejte nakupovat bezobalově: Plánujte si nákupy, berte si vlastní nádoby a sáčky. Na cestách se vyhýbejte jednorázovým obalům a podporujte lokální farmáře a trhy s menším množstvím odpadu.

Vypínejte spotřebiče a zhasínejte: Tohle platí dvojnásobně v přírodě. Šetřete energii přenosných baterií a dobíjejte je zodpovědně.

Pořiďte si látkovou tašku: Lehká a skladná látková taška je nezbytností na každé cestě. Ušetříte tak i planetu, i svůj batoh od zbytečných plastů.

Omezte jízdy autem: Preferujte pěší turistiku, cyklistiku, nebo veřejnou dopravu, kde je to možné. Plánujte trasy s ohledem na dostupnost a ekologickou dopravy.

Kupte si kvalitní láhev na vodu: Nejenže ušetříte peníze, ale i plast. Filtrační láhev je skvělým společníkem na cestách, kde není vždy k dispozici pitná voda.

Starejte se o zeleň ve svém okolí: Na cestách se vyhýbejte šlapání po vegetaci a nenechávejte za sebou žádné stopy. Pomáhejte s úklidem odpadků, které najdete v přírodě.

Začněte se otužovat: Nejen pro zdraví, ale i pro snížení spotřeby energie při ohřevu vody. Studená voda je dostupná prakticky všude v přírodě.

Co kontroluje životní prostředí?

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) – to je strážce naší krajiny, s níž jsem se setkal na mnoha cestách po České republice. Její úkolem je dohlížet na dodržování zákonů chránících přírodu. To znamená, že kontroluje, zda průmyslové podniky, zemědělci i jednotlivci respektují limity znečištění ovzduší, vody i půdy.

Jejich práce je klíčová pro zachování krásy a bohatství české přírody. Během svých cest jsem viděl na vlastní oči, jak důležitá je jejich činnost. Například:

• Kontrola čistoty řek: ČIŽP sleduje kvalitu vody v našich řekách a potocích, abychom se mohli i nadále radovat z čisté přírody a mohli v ní plavat a rybařit.
• Ochrana lesů: Inspekce dohlíží na ochranu lesů před nelegální těžbou a jinými škodlivými vlivy. Díky nim se můžeme i nadále procházet po krásných lesních stezkách.
• Ochrana ohrožených druhů: ČIŽP se podílí na ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, o čemž jsem se přesvědčil na vlastní oči v několika chráněných oblastech.

Mnozí si neuvědomují, jak rozsáhlá je jejich práce. ČIŽP nejen kontroluje, ale také spolupracuje s dalšími organizacemi na ochraně životního prostředí a vzdělává veřejnost.

Kromě dohledu nad dodržováním právních předpisů ČIŽP také:

• Vyšetřuje porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí.
• Ukládá pokuty za porušení těchto předpisů.
• Spolupracuje s mezinárodními organizacemi na ochraně životního prostředí.

Kdy může myslivec střílet?

Střílet se smí pouze tehdy, když si myslivec je naprosto jistý, co míří. Zákon to jasně říká (čl. 44 Mysliveckého řádu): zvěř, nebo zvířata škodící myslivosti, musí být bezpečně rozeznatelná. Žádné výmluvy typu “spletl jsem si psa s liškou” neprojdou. To je klíčové pro bezpečnost a zodpovědné chování v lese. Před výstřelem je nutné pečlivě prozkoumat cíl a okolí – zkontrolovat trasu letu střely, aby se předešlo nehodám. Pamatujete, že v lese se pohybuje i mnoho dalších lidí, a střela letí dál, než si myslíte. Vždy si ujistěte, že je za cílem dostatek bezpečného prostoru. Nepodceňujte sílu pušky a dodržujte všechna bezpečnostní pravidla, protože i sebemenší chyba může mít fatální následky. Myslivost je záležitostí velké zodpovědnosti.

Co nedělat v přírodě?

Desatero ohleduplného cestovatele v přírodě: Nejen les, ale i jakákoliv přírodní lokalita si zaslouží respekt. Moje zkušenosti z desítek zemí mi ukázaly, že ohleduplnost je klíčová pro uchování krásy planety. Zde je několik zásad, které by měl každý dodržovat:

• Minimalizujte hluk: Příroda je o klidu a pozorování. Vyhněte se hlasité hudbě, křiku a zbytečnému hluku, který ruší zvířata i ostatní návštěvníky. V mnoha zemích existují vyhrazené zóny ticha, kde je hluk striktně zakázán.
• Psi na vodítku: Tohle platí globálně. Pes na volno může ohrožovat divokou zvěř, ničit vegetaci a plašit ptáky. V některých oblastech jsou za volně pobíhající psy vysoké pokuty.
• Zachovejte vegetaci: Nepoškozujte stromy, keře ani byliny. V mnoha zemích jsou chráněné druhy rostlin a jejich poškození je trestné. Sbírejte pouze to, co vám skutečně patří a co je povoleno.
• Respektujte uzavřené oblasti: Zóny těžby dřeva, oplocené oblasti či místa s omezeným přístupem jsou z bezpečnostních důvodů uzavřeny. Vstup do nich je zakázán. Moje zkušenosti ukazují, že značení bývá často mezinárodní a srozumitelné.
• Nenechávejte stopy: Odnášejte si vše, co si přinesete. Neodhazujte odpadky, nenechávejte za sebou žádné stopy po vašem pobytu. V mnoha zemích jsou za littering přísné pokuty.
• Žádná motorová vozidla: Vjezd motorových vozidel do přírody je často zakázán. Respektujte to. Ochrana přírody má přednost před pohodlím.
• Sbírejte s rozumem: Lesní plody a houby sbírejte pouze pro vlastní potřebu. Nepřeplňujte si koše a neberte více, než zvládnete spotřebovat. V některých zemích existují limity na sběr chráněných druhů.
• Informujte se: Před návštěvou jakékoliv přírodní lokality se informujte o platných pravidlech a omezeních. Mnoho národních parků a chráněných oblastí nabízí online mapy a informace o přístupnosti a omezeních.
• Dodržujte značení: Značení v přírodě není náhodné. Sledování značek chrání vás i přírodu před nebezpečími.
• Užívejte si přírodu zodpovědně: Pamatujte si, že příroda je pro všechny. Vaše zodpovědné chování zaručuje, že se z ní budou moci těšit i další generace.

Dodržováním těchto zásad přispějete k ochraně přírody a k udržitelnému cestovnímu ruchu.

Co můžeme udělat pro zlepšení ovzduší?

Kvalita vzduchu, ať už doma, v kanceláři, nebo na cestách, zásadně ovlivňuje naši pohodu. Jako zkušený cestovatel jsem se naučil, jak se s tímto problémem vypořádat i v těch nejnečekanějších koutech světa. Zde je několik tipů, jak zlepšit ovzduší, které se mi osvědčily:

6 tipů pro čistší vzduch:

• Pravidelné větrání: Tři krát denně je minimum. Na cestách, kde to není vždy možné, se snažím najít alespoň chvilku na otevření okna, nebo se vydat na krátkou procházku do čistého ovzduší. V horských oblastech je kvalita vzduchu obvykle výborná, což jsem si ověřil při mnoha svých výpravách.
• Čistička a zvlhčovač: Skvělá kombinace, zvláště v oblastech s vysokou koncentrací prachu, jako je například Sahara, kde jsem se naučil cenit si kvalitní čističky. Výběr vhodného modelu záleží na velikosti místnosti a druhu znečištění.
• Rostliny jako spojenci: Zelené rostliny, jako je například ZZ rostlina, sansevieria (tchyňin jazyk), nebo dracéna, jsou skvělými přírodními čističi. Na cestách jsem se naučil, že i malá rostlina může udělat velký rozdíl. Některé druhy jsou navíc nenáročné na péči, což je ideální pro cestovatele.
• Osvěžovače vzduchu – neřešení problému: Maskují problém, ale neřeší ho. Lépe je zaměřit se na zdroj znečištění.
• Uvážené nákupy: Vyhýbám se výrobkům s vysokým obsahem VOC (těkavé organické sloučeniny), které znečišťují vzduch. Při nákupu nábytku a dalších produktů se vždy snažím zvolit ty s nízkou emisí VOC.
• Úklid: Pravidelný úklid, zejména podlahy, je klíčový. Prach a roztoči jsou častými znečišťovateli ovzduší. Na cestách se snažím udržovat čistotu i v omezených podmínkách, abych si zajistil pohodlí.

Tip navíc: Sledujte kvalitu ovzduší ve vašem okolí pomocí dostupných aplikací. To je zvláště užitečné pro plánování aktivit venku, ať už doma, nebo na cestách.

Co může myslivecká stráž?

Myslivecká stráž má v honitbě poměrně široké pravomoci. Může například kontrolovat osoby se zbraněmi a to i mimo oficiální honitbu, pokud existuje podezření na pytláctví. Důležité je, že má právo zastavit a prohlédnout vozidla, a to i v případě, že vidí jen podezřelou činnost, např. pohyb v lese mimo vyznačené cesty za soumraku.

Zadržení a odebrání zbraně: Při přistižení neoprávněného lovu může myslivecká stráž osobu zadržet a odebrat jí střelnou zbraň. To se týká i situací, kdy osoba nedodržuje zákony o držení zbraní.

Pokuty: Myslivecká stráž také ukládá a vybírá pokuty za porušení mysliveckých předpisů. Výše pokut se liší dle závažnosti přestupku.

Doporučení pro turisty:

• Vždy respektujte vyznačené turistické trasy a dodržujte pokyny myslivců.
• Pokud se pohybujete v honitbě se zbraní (např. vzduchovka), mějte u sebe potřebná povolení a doklady totožnosti.
• V případě kontaktu s mysliveckou stráží zachovejte klid a spolupracujte. Vyžádejte si písemné potvrzení o pokutě, pokud vám je uložena.
• Informujte se předem o platných předpisech a zónách s omezeným přístupem, které se mohou v dané oblasti nacházet.

Poznámka: Pravomoci myslivecké stráže jsou definovány zákonem a mohou se lišit dle specifických okolností. V případě pochybností je vždy vhodné kontaktovat příslušný úřad.

Co se v lese nesmí?

Lesy, ať už v Česku nebo kdekoliv jinde na světě, jsou cennými ekosystémy vyžadujícími naši ochranu. V České republice, stejně jako v mnoha dalších zemích, platí striktní pravidla. Kouření v lese je absolutně zakázáno, a to kvůli vysokému riziku vzniku požáru, který může mít katastrofální následky. Táboření je povoleno pouze na vyhrazených místech, často označených informačními tabulemi. Rozdělávání ohně je mimo tato místa zakázáno, a to ve vzdálenosti nejméně 50 metrů od okraje lesa – toto opatření je klíčové pro prevenci lesních požárů, jejichž dopad můžeme vidět i v zprávách z dalekých zemí, například z Austrálie nebo Kalifornie. Podobně nebezpečná je i liknavost ohledně likvidace odpadků. Hořící nebo doutnající předměty, stejně jako jakýkoliv odpad, musí být odnesen z lesa. Nezodpovědný přístup k přírodě ohrožuje nejen biodiverzitu, ale i samotnou existenci lesů, které hrají klíčovou roli v boji proti změně klimatu. Mysleme na to, že lesy jsou společným dědictvím a naší zodpovědností je jejich ochrana pro budoucí generace.

V mnoha zemích, například v Kanadě, jsou za porušení těchto pravidel stanoveny vysoké pokuty. V některých oblastech s extrémním rizikem požárů, jako například ve Středomoří, je během letních měsíců přístup do lesů dokonce omezen. Uvědomme si tedy, že ochrana lesů není jen otázkou dodržování zákonů, ale i zodpovědného přístupu k přírodě.

Pamatujeme si: Odnášíme si vše, co si do lesa přineseme. Ať už jde o odpadky, nebo o zbytky ohně. Naše jednání v lese má globální dopad.

Kolik si vydělá myslivec?

Plat českého myslivce se pohybuje v širokém rozmezí, od 32 000 do 51 000 korun měsíčně. To závisí na mnoha faktorech, včetně zkušeností, kvalifikace (středoškolské vzdělání s maturitou je běžné, ale někteří myslivci mají i vyšší vzdělání v lesnictví a myslivosti) a velikosti a typu obhospodařované honitby. Mnoho myslivců kombinuje tuto práci s jinou, například s lesnickým hospodařením, což může ovlivnit jejich celkové příjmy. Podobně jako u mnoha venkovských povolání, i zde hraje roli lokalita – v turisticky atraktivních oblastech, kde se myslivost propojuje s nabídkou služeb, jako jsou například řízené lovecké výpravy, může být výdělek podstatně vyšší. Je důležité si uvědomit, že “plat” myslivce často zahrnuje i nepeněžní výhody, jako je přístup k přírodě, možnost vlastního lovu a s tím spojená spotřeba zvěřiny. A konečně, někteří myslivci jsou zaměstnanci státních podniků, zatímco jiní pracují na soukromých honitbách, což také ovlivňuje jejich odměňování.

Kolik stojí myslivecké zkoušky?

Sedm a půl tisíce korun, to je cena za myslivecké zkoušky. To je pořádná investice, ale co si budeme povídat, přístup do krásné české přírody a možnost prožívat dobrodružství v lese za to stojí! Zaplatíš zálohu 3000 Kč (pro první lovecký lístek i hospodáře). Po zaplacení dostaneš elektronické potvrzení o zařazení do termínu. Myslím, že je dobré si předem prostudovat myslivecký zákon a zkusit si nějaké online testy, aby se zkoušky zvládly co nejlépe. Vím, že se hodně lidí připravuje v kurzech, kde se dozvíš nejen o právních předpisech, ale i o stopování, rozpoznávání zvířat a o chování v lese. To ti potom pomůže i při dalších aktivitách v přírodě, jako je například turistika, fotografování zvířat nebo sběr hub. Myslím, že je to skvělý způsob, jak prohloubit své znalosti o přírodě a být zodpovědným návštěvníkem lesa.

Co nedělat v lese?

Les není jen zelená plocha, ale složitý ekosystém. Respektujte ho! Ticho je v lese klíčové – zvířata jsou citlivá na hluk a rušení. Pes na vodítku je samozřejmostí, ochráníte tak jak divokou zvěř, tak i sebe. Stromy a keře nejsou hračky, jejich poškozování je trestné a škodlivé pro celý les. Zóny těžby jsou nebezpečné a přístup k nim je striktně zakázán. Oplocení značí důvod – buďto chráněnou oblast, nebo probíhající práce. Auta a motorky do lesa nepatří – ničí půdu a stresují zvěř. Sbírání lesních plodů v rozumném množství pro vlastní potřebu je tolerováno, ale masové sběry jsou zakázané a poškozují ekosystém. Nezapomeňte na orientaci – i zkušení turisté se mohou ztratit. Před vstupem do lesa si vždy zkontrolujte předpověď počasí a informujte se o možných nebezpečích, jako jsou klíšťata či hady. Dodržování těchto pravidel pomáhá zachovat krásu a klid lesů pro budoucí generace.

Co můžeme udělat pro zemi?

Chránit naši planetu, to není jen fráze, to je nezbytná cesta k přežití. Začněme u základů. Kvalitní skladování potravin šetří nejen peníze, ale i zdroje. Naučte se správné techniky, minimalizujte plýtvání a tím i uhlíkovou stopu. Místní produkty jsou klíčové. Podporujte lokální farmáře, omezíte dopravu a ochutnáte autentické chutě. Třídění odpadu je samozřejmostí. Znáte systém ve vašem městě? Nebojte se ho prozkoumat, recyklace je investice do budoucnosti. A co ta malá, ale důležitá vodítka? Snižte spotřebu vody, každá kapka se počítá. Jídlo po datu spotřeby? Nebojte se ho ochutnat, často je stále kvalitní. Použijte fantazii a zbytků vytvořte nové pokrmy. Vařte s respektem k surovinám, inspirujte se tradičními recepty, které využívají maximum z plodů země. Nakupujte s rozvahou, plánujte si nákupy a kupujte jen to, co opravdu potřebujete. Pamatuji si, jak jsem během svých cest viděl úžasnou rozmanitost přírody, ale i znečištění. Každý krok, kterým snižujeme naši ekologickou stopu, je krokem k zachování této krásy pro budoucí generace. Myslete globálně, jednejte lokálně. Znáte pojem ekologická stopa? Vypočtěte si ji a uvidíte, kde máte největší potenciál ke zlepšení. Podpora udržitelného cestovního ruchu je další důležitý aspekt. Vyhýbejte se masové turistice a podporujte lokální komunity.