Co je to nahanka?

Naháňka, to je prostě pecka! Klasický způsob lovu, kde se kombinuje týmová práce a adrenalin. Střelci čekají na svých předem určených pozicích – stanovištích, často s výhledem na úzkou paseku či údolí. Honci pak v řadě, nebo v rozvolněné formaci, systematicky pročesávají zvěř z lesa směrem ke střelcům.

Je to skvělý způsob, jak se dostat do kontaktu s přírodou, ale vyžaduje perfektní koordinaci a znalost terénu.

  • Důležité je dodržování bezpečnosti: Střelci musí mít jasně vymezené sektory palby, aby se zabránilo nehodám.
  • Komunikace je klíčová: Honci i střelci by měli používat předem domluvené signály, aby se zamezilo zmatkům.
  • Výbava je nezbytností: Kvalitní oblečení, pevná obuv, dalekohled pro střelce, a samozřejmě povolení k lovu!

Strategie naháněčky závisí na druhu zvěře a terénu.

  • Naháňka na bažanty se odehrává obvykle v polích a na okrajích lesů.
  • Na černou zvěř se používají rozsáhlejší plochy a více honců.
  • Je důležité zvážit i počasí – vítr může ovlivnit pohyb zvěře.

Pro zkušeného turistu a milovníka přírody je účast na naháňce nezapomenutelný zážitek, ale je třeba mít na paměti, že jde o kolektivní aktivitu s jasně danými pravidly.

Co je škodná zvěř?

Pojem „škodná zvěř“ je v kontextu ochrany přírody a zemědělství komplexní a jeho definice se v čase i místě mění. V Československu, například v roce 1942, byla tato kategorie extrémně široká a zahrnovala druhy, které dnes už nikdo jako škodnou nepovažuje. To ukazuje, jak silně je vnímání škodlivosti ovlivněno politickými a ekonomickými faktory.

Klasické příklady „škodné zvěře“ zahrnovaly:

  • Hlodavci: hraboši (především polní), syslové, křečci, myši a ondatry – jejich hlavní problém spočíval ve škodách na zemědělských plodinách.
  • Ptáci: vrabci (domácí i polní – jejich hromadné hubení v roce 1942 bylo tragickou chybou s dalekosáhlými ekologickými důsledky), kosové, špačci, zdivočelí holubi. Škody způsobovaly konzumací plodin.
  • Savci: divočáci, kteří poškozovali úrodu a lesní porosty.
  • Dravci: krahujci, jestřábi, kaně lesní, rousná, motáci – jejich predace na hospodářských zvířatech byla historicky vnímána jako škodlivá, i když její dopad byl často přehnaně zdůrazňován.
  • Hmyz: roháč velký, i když jeho vliv na zemědělství byl zanedbatelný.

Globální perspektiva: Koncept „škodné zvěře“ se liší po celém světě. V některých zemích se za škodnou považují druhy invazivní, které narušují místní ekosystémy. Jinde je to spíše o druzích, které konkurují hospodářským zvířatům o potravu a prostor. Je důležité podotknout, že moderní přístup k ochraně přírody klade důraz na regulaci populací škodlivých druhů humánními a ekologicky šetrnými metodami, které minimalizují negativní dopady na životní prostředí a biodiverzitu, spíše než na jejich plošné likvidaci. Dnešní ochrana přírody se snaží o rovnováhu mezi potřebami zemědělství a ochranou ekosystémů.

Důležité upozornění: Historické příklady, jako bylo hromadné hubení vrabců, jasně ukazují, že nepromyšlené zásahy do populací divokých zvířat mohou mít neblahé následky. Současný přístup zdůrazňuje prevenci škod a selektivní regulaci populací s ohledem na komplexní ekologické souvislosti.

Kdy je povolen lov Muškařením?

Lov muškařením je ve pstruhových revírech povolen od 16. dubna do 30. listopadu, jak uvádí písmeno a). Je důležité si uvědomit, že se to týká pouze pstruhových revírů. V jiných typech revírů se pravidla mohou lišit, proto je nezbytné si před výpravou zkontrolovat platnou vyhlášku pro konkrétní revír. Délka lovné sezóny je ovlivněna i počasím a stavem vodních toků. Doporučuji sledovat aktuální hydrologické informace a přizpůsobit svůj výlet. Nezapomeňte na platný rybářský lístek a povolenku k lovu pro daný revír. Vzhledem k často specifickému charakteru pstruhových revírů, doporučuji i použití lehkého náčiní a šetrné zacházení s ulovenými rybami. V neposlední řadě – dobře se informujte o místních zvyklostech a pravidlech slušného chování v dané oblasti.

Kolik dostanu za srážku se zvěří?

Srážka se zvěří? To je kapitola sama o sobě! Může to být fakt drahý špás, někdy i na totální odpis vozu. Záleží na velikosti a druhu zvířete. Kanec, jelen, daněk – to jsou pořádní kusy, co vám auto pěkně zdemolují.

Hlavní riziko? Nové technologie v autech. Čím modernější auto, tím dražší oprava. Senzory, asistenční systémy, to vše se při nárazu může poničit a oprava se vyšplhá do astronomických částek – klidně přes několik set tisíc korun.

Co s tím?

  • Pojistka: Základ je havarijní pojištění s dostatečným krytím. Průměrná výplata je kolem 50 tisíc, ale to je jen kapka v moři, pokud máte novou káru.
  • Opatrnost: Zvlášť v ranních a večerních hodinách, kdy je zvěř aktivnější, je potřeba jet opatrněji. Snížení rychlosti a ostražitost jsou na místě, hlavně v oblastech s vyšším výskytem zvěře.
  • Signály: Dávejte pozor na výstražné tabule upozorňující na zvěř. Nepodceňujte je.

Tipy zkušeného turisty:

  • Reflektory: Silné dálkové světlomety vám pomohou zvěř lépe spatřit.
  • Roční období: Na podzim je zvěř nejvíce aktivní. Buďte obzvlášť opatrní!
  • Trpělivost: Pokud spatříte zvěř na krajnici, zpomalte a počkejte, než přejde.

Co je to Čmelík?

Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), drobný noční ektoparazit, jsem potkával na svých cestách po celém světě – od kurníků v českých vesnicích až po exotické ptačí farmy v Jižní Americe. Jeho vzhled, připomínající miniaturní klíště, je nezaměnitelný. Tento nenápadný roztoč, sotva 0,5-1 mm dlouhý, je v nenasyceném stavu téměř průhledný. Po krvavé hostině se však zbarví do sytě červené. Jeho obětí se stává nejen drůbež, ale i další ptáci, včetně vzácných exotických druhů. Jeho kousnutí způsobuje svědění, podráždění a může vést k anémii, zejména u mladých ptáků.

Na svých cestách jsem se naučil, že prevence je klíčová. Pravidelné čištění kurníků, udržování čistoty a suchosti prostředí, stejně jako používání vhodných insekticidů, jsou účinné metody boje proti tomuto parazitovi. Prodejci veterinárních produktů v každé zemi, kterou jsem navštívil, nabídli různé strategie, od přírodních repelentů po chemické ošetření. Včasná detekce je zásadní pro minimalizaci škod a udržení zdraví ptactva.

Zajímavostí je, že čmelíci kuří přežívají i bez hostitele po delší dobu, čekajíc v trhlinách a štěrbinách na příležitost k dalšímu krmení. To vysvětluje, proč je důležité důkladné ošetření celého prostředí a ne jen samotných ptáků.

Proč je liška škodná?

Liška obecná, byť krásný a přizpůsobivý tvor, představuje v našich podmínkách značné riziko. Její hlavní nepřítel, kromě nemocí, je člověk – myslivec. Škodlivost lišek se projevuje dvojími způsoby. Největší hrozbou je bezesporu vzteklina, smrtelné virové onemocnění přenosné slinami či kousnutím. Liška tak může infikovat nejen další zvířata, ale i člověka. Zde je důležité podotknout, že očkování proti vzteklině je pro lidi i domácí zvířata dostupné a velmi účinné. Prevence je klíčová – vyhýbání se kontaktu s volně žijícími zvířaty, zvláště pokud se zdají být nemocná nebo agresivní. Druhou oblastí škodlivosti jsou škody na drůbeži a drobných hlodavcích. I když je liška všežravec a její potrava je různorodá, v zemědělských oblastech může způsobovat hospodářské ztráty. Zajímavé je, že liška hraje důležitou roli v ekosystému jako regulátor populací hlodavců, ovšem tato role se může v určitém kontextu stát nevýhodou.

Co je to Horalka?

Horalky, to není jen obyčejná sladkost, to je kus slovenské historie! Tyhle tenké oplatky plněné lahodnou arašídovou náplní a potažené čokoládou, vážící 50 gramů, jsou legendou. Vyrábí je Sedita v Seredi a ročně se jich tam vyrobí neuvěřitelných 160 milionů kusů – to svědčí o jejich obrovské popularitě. Najdete je prakticky v každém slovenském obchodě, a to právem. Chuť je nezaměnitelná a pro mnoho Slováků představují nostalgickou vzpomínku na dětství. Tip pro cestovatele: nezapomeňte si Horalky přivézt domů jako suvenýr – skvělý a chutný dárek pro přátele a rodinu. Kromě klasické varianty se dnes objevují i další příchutě, ale originál zůstává nesmrtelný. A pro ty, co chtějí poznat výrobu zblízka, doporučuji navštívit Sered a prohlédnout si závod Sedity – i když tohle už vyžaduje trochu více plánování.

Mimochodem, věděli jste, že arašídová náplň Horalek má specifickou, lehce nasládlou chuť, která se odlišuje od běžných arašídových máslí? To je jeden z důvodů jejich jedinečnosti. A ještě jedna rada: nejlepší Horalky jsou čerstvé. Takže pokud se ocitnete na Slovensku, kupte si je hned po cestě z obchodu a vychutnejte si jejich křupavost a lahodnou chuť.

Co je to Akropole?

Akropole, neboli akropolis (z řeckého akros – vysoký a polis – město), to není jen nějaká obyčejná kopcovitá vyvýšenina. Je to v podstatě opevněné srdce starověkého řeckého města, strategicky umístěné na dominantním místě, často kopci, pro maximální obranyschopnost.

Představte si to: výhled na celé město, nepřekonatelná obrana a v jednom – posvátný okrsek s chrámy zasvěcenými nejdůležitějším bohům a vladařský palác. To vše na jednom místě! Není divu, že se akropole staly symbolem moci, náboženství a kulturního významu daného města.

A co byste měli při návštěvě akropole vědět? Zde pár tipů z mých cest:

  • Pohodlí je klíčové: Často se jedná o stoupání po kamenných schodech, obzvláště v horku. Vhodná obuv je nezbytností!
  • Voda: Nepodceňujte pitný režim. Slunce tam peče pořádně.
  • Sluneční ochrana: Klobouk, opalovací krém, sluneční brýle – to vše vám ušetří nepříjemnosti.
  • Vstupenky: Vstupenky si kupte online předem, abyste se vyhnuli frontám, zvláště v hlavní sezóně.

Nejznámější je samozřejmě Athénská Akropole s Partenonem, ale existují i další úchvatné akropole po celém Řecku. Každá má svůj vlastní jedinečný příběh a nabízí nezapomenutelný zážitek.

  • Athénská Akropole: Ikona Řecka, dominuje panoramatu Athén. Nejen Partenon, ale i Erechtheion, Propylaia a chrám Athény Niké stojí za vidění.
  • Akropole v Korintu: Nabízí skvělý výhled na Korintský průplav a okolí.
  • Akropole v Mykénách: Slavná Lví brána a hrobky jsou důkazem bohaté historie.

Prozkoumání akropolí je jako cestování časem. Je to zážitek, který vám zaručeně zůstane v paměti navždy. Nezapomeňte si to řádně užít!

Co je to loupák?

Loupák, můj milý cestovateli, to není jen obyčejný kousek pečiva! Je to sladká, kynutá lahůdka, posypaná celým mákem, typická pro české domácnosti. Na rozdíl od francouzského croissantu, jehož jemná, máslová chuť vás okouzlí v Paříži, loupák najdete v teple českých kuchyní a na stolech během rodinných oslav.

Jeho chuť? Sladká, jemně máková, s nádechem kynutého těsta. Představte si teplý, voňavý loupák, křupavý na povrchu a měkoučký uvnitř.

Kde ho ochutnat? Nejlépe samozřejmě v České republice! Najdete ho v pekárnách, cukrárnách, ale i na mnoha farmářských trzích.

  • Tip pro gurmána: Doporučuji ho ochutnat čerstvý, ideálně s kávou nebo čajem.
  • Zajímavost: Recept na loupák se v rodinách často předává z generace na generaci, takže každá babička má svůj tajný recept.

A co si z toho odnést? Loupák je víc než jen pečivo; je to kus české tradice a domácí pohody. Nezapomeňte si ho vychutnat při své cestě Českem!

Co je to lov?

Lov, to není jenom hon za zvěří s puškou v ruce, jak si mnozí představují. Je to mnohem komplexnější pojem, sahající hluboko do biologických a etologických mechanismů. V podstatě jde o stíhání a zmocnění se kořisti, ať už jde o člověka, vlka, nebo i drobnou mouchu chytající pavouka. Z pohledu evoluce je lov klíčovým mechanismem přežití – závislost jednoho organismu na usmrcení jiného pro získání potravy je fundamentální princip.

Na svých cestách jsem se setkal s nejrůznějšími formami lovu. Od tradičních metod používaných domorodými kmeny v Amazonii, kde se lov provádí pomocí oštěpů a pastí, až po moderní techniky používané v Africe při lovu velkých savců. Každá kultura má k lovu specifický přístup, ovlivněný dostupnými zdroji, tradicemi a ekologickým kontextem.

Zaujalo mě, jak se lov v různých oblastech liší, ale i jak je univerzálně propojený s respektem k přírodě. U některých kmenů je lov rituálem, součástí spirituality, kde se klade důraz na udržitelný odběr a díkůvzdání za potravu. Naproti tomu v jiných částech světa se lov stal průmyslem, a to často s negativními dopady na ekosystémy a populace zvěře.

Důležité je si uvědomit, že lov není jen o zabíjení. Je to o souboji, o strategii, o znalosti přírody a o úctě k ulovenému zvířeti. Je to starodávné umění, které formovalo lidskou civilizaci a dodnes hraje důležitou roli v mnoha kulturách po celém světě. Jeho etický rozměr je však čím dál důležitější a vyžaduje citlivý a zodpovědný přístup.

Co dělat když srazím zvěř?

Srazil jsi zvěř? I sebemenší škrábnutí na autě, nebo zmizení zraněného zvířete, hlásíš policii. To je klíčové! Policisté ti poradí, co dál. Zkontroluj sebe a spolujezdce – zranění? Potřeba záchranky?

Praktická rada pro turisty: Často se srážky stávají v odlehlých oblastech. Měj vždy po ruce nabitou baterku a první pomoc. Fotografuj místo nehody, poškození auta a případně zraněné zvíře (z bezpečné vzdálenosti!). Zaznamenej si přesnou polohu GPS. To vše značně usnadní práci policii a záchranářům.

Tip pro ochranu zvěře: Jez pomaleji v oblastech s častým výskytem zvěře, zejména za soumraku a úsvitu. Dlouhé světelné paprsky dálkových světel můžou zvěř oslňovat.

Co je to queer vztah?

Pojem „queer vztah“ je široký a zahrnuje partnerské vztahy mezi lidmi, kteří se neidentifikují jako heterosexuální a/nebo jejichž partnerská identita neodpovídá tradičním genderovým rolím. Původní význam slova „queer“ byl prostě „podivný“, ale v současnosti se jedná o politicky nabitý termín zastřešující širokou škálu identit a vztahů, a to od lesbických a gay párů přes bisexuální a pansexuální vztahy až po polyamorické a k-konsensuální vztahy. V kontextu cestování je důležité si uvědomit, že právní a společenské postavení queer vztahů se značně liší od země k zemi. Některé země tyto vztahy plně uznávají a poskytují stejná práva jako heterosexuálním párům, zatímco jiné je kriminalizují nebo jim odpírají základní práva. Před cestou do zahraničí je proto vhodné si ověřovat platná právní ustanovení týkající se LGBTQ+ osob a párů v dané destinaci, aby se předešlo nepříjemnostem a aby se zajistila osobní bezpečnost. Zkratka LGBTQ+ zahrnuje queer pod písmenem Q, reprezentujícím širokou paletu identit mimo tradiční heteronormativní schéma. Informace o LGBTQ+ právech v různých zemích lze snadno najít na webových stránkách zaměřených na cestování LGBTQ+ komunity.

Co je to černá zvěř?

Termín „černá zvěř“ je v mysliveckém slangu označením pro divočáka (Sus scrofa), fascinujícího tvora, s nímž jsem se setkal na mnoha svých cestách – od hustých lesů Evropy až po tropické džungle Asie. Jeho tmavá srst, od tmavě šedé přes hnědou až po černou, mu dala toto jméno. Husté štětiny poskytují divočákům výbornou ochranu před chladem i predátory. Zajímavé je, že tato tmavá barva není u všech jedinců konstantní a může se lišit v závislosti na lokalitě, ročním období a genetických faktorech. Na svých cestách jsem pozoroval i výrazné barevné odchylky. Mláďata, selata, letošáci či markazíni, jsou naopak hnědá s charakteristickými světlými pruhy, které jim slouží jako dokonalé maskování v podrostu. Tato kamufláž je pro jejich přežití v prvních měsících života klíčová, chrání je před dravci. Biologická rozmanitost divočáků je fascinující a jejich adaptabilita je pozoruhodná. Přizpůsobili se nejrůznějším biotopům a staly se tak kosmopolitním druhem s širokým rozšířením po celém světě.

Jejich význam v ekosystému je komplexní: jsou důležitou součástí potravního řetězce, ovšem jejich vysoká populace může mít i negativní dopad na zemědělství. V některých regionech světa jsou lov divokých prasat regulován kvůli ochraně ekosystémů a zemědělských plodin.

Co je to zabíjačka?

Zabijačka, tradiční česká událost, je mnohem víc než jen porážka prasete. Je to celodenní, ba někdy i vícedenní, společenský rituál, spojující rodinu a přátele. Domácí porážka vepře, často za asistence zkušeného řezníka, je klíčovým bodem, ale skutečnou podstatu tvoří následné zpracování masa. Z masa se připravují desítky pokrmů, od klasických klobás a jitrnic přes ovar a jelita až po tlačenku a další speciality.

Na zabijačce se nevaří jen pro rodinu. Je to příležitost k setkání, sdílení zkušeností a tradic, a proto se jí často účastní i širší rodina a přátelé. Výsledkem je bohatá zásoba masa na zimu, konzervovaná různými metodami – uzení, zavařování, solení. Zabijačka je proto nejen gastronomickým zážitkem, ale také důležitou součástí českého kulturního dědictví. Proces se dědí z generace na generaci, a tak se udržují tradiční postupy a recepty.

Pro cestovatele, kteří se chtějí ponořit do české kultury, je účast na zabijačce jedinečnou příležitostí. Je to autentický zážitek, který nabízí nejen ochutnávku tradičních pokrmů, ale i nahlédnutí do života venkovského Česka. V mnoha regionech se konají veřejné zabijačky, které jsou přístupné i turistům. Je však důležité si uvědomit, že jde o tradiční událost, a proto je nutné dodržovat určité slušné chování a respektovat místní zvyklosti.

Kdy se může lovit liška?

Liška, ten krásný, ale zároveň i trochu tajemný obyvatel českých lesů a polí. Dlouho platilo, že ji bylo možné lovit po celý rok. To se ale změnilo! Nyní je doba lovu lišky stanovena na období od 1. července do konce února. To znamená, že během jara a časného léta, konkrétně od začátku března do konce června, je liška hájena. Její lov je v tomto období zakázán – a to už od letošního prvního dubna.

Tato změna má samozřejmě své důvody, související s ochranou populace lišek a jejich rozmnožováním. Z vlastní zkušenosti z cest po České republice vím, jak důležitá je udržitelná populace divokých zvířat pro celkovou biologickou rozmanitost. Viděl jsem lišky na vlastní oči v nejrůznějších koutech země – od Beskyd až po Šumavu. A věřte mi, jejich pozorování v přirozeném prostředí je nezapomenutelný zážitek. Tato změna v loveckém období by měla pomoci udržet jejich počty na zdravé úrovni, aby si i další generace mohly užívat jejich přítomnosti v naší krajině.

Pro všechny milovníky přírody a dobrodruhů, kteří se toulají po českých lesích, je důležité znát platná pravidla. Uvědomte si, že i zdánlivě nevinné narušení hájení může mít negativní dopad na ekosystém. Takže, pokud se chystáte na výlet do přírody, nezapomeňte na toto důležité omezení lovu lišek.

Kolik stojí připojištění srážka se zvěří?

Cena připojištění srážky se zvěří se pohybuje v rozmezí 700–900 Kč ročně. V mnoha zemích, které jsem navštívil, je toto pojištění běžnou součástí komplexnějšího balíčku, často v kombinaci s pojištěním poškození zvířetem, nikoliv jen srážkou se zvěří. To je důležité, protože poškození může způsobit i zvíře, které s vámi nesrazilo.

Klíčové aspekty, na které se zaměřte:

  • Komplexnost krytí: Zjistěte, zda pojištění pokrývá pouze škody na vašem vozidle, nebo i na vozidle viníka, pokud se jedná o srážku s volně žijícím zvířetem. V některých zemích, například v Kanadě, je tento typ pojištění důkladněji regulovaný a nabízí širší ochranu.
  • Výše pojistného plnění: Ne všechny pojistky jsou si rovny. Ujistěte se, že pojistné plnění odpovídá hodnotě vašeho vozidla. V některých rozvojových zemích, kde jsem byl, je náhrada za škody způsobené zvířaty často nedostatečná.
  • Možnost připojištění k povinnému ručení: V České republice je běžné sjednat toto připojištění k povinnému ručení. V zahraničí, třeba ve Spojených státech, je to běžnější jako součást komplexnějšího pojištění vozu.

Tip pro cestovatele: Před cestou do zahraničí vždy zkontrolujte, zda vaše stávající pojištění pokrývá škody způsobené srážkou se zvěří v dané zemi. Mnoho mezinárodních pojištění nabízí rozšířené možnosti.

  • Porovnejte nabídky od různých pojišťoven.
  • Přečtěte si pečlivě pojistné podmínky.
  • Neváhejte se zeptat pojišťovny na vše, co vám není jasné.

Co je to Self Love?

Self Love není jen balíček s produkty, ale spíše vstupenka na osobní wellness retreat. Obsahuje pečlivě vybrané položky, které podporují vnitřní klid a sebevědomí, a to díky promyšlené kombinaci, která rezonuje s potřebami moderní ženy. Představte si to jako krátký, ale intenzivní výlet za poznáním sebe sama – cesta k harmonii, která probudí vaši vnitřní krásu a sílu. Balíček je limitovaný, a proto je to skvělá příležitost investovat do sebe sama a užít si chvíle odpočinku a péče, které si zasloužíte. Můžete si ho představit jako osobního průvodce na cestě k hlubšímu sebepoznání, podobně jako bychom si před výletem balili základní vybavení – jen místo mapy a kompasu, zde najdete nástroje k objevování svého vnitřního já. Jeho obsah je navržen tak, aby vám pomohl nalézt rovnováhu a objevit skrytý potenciál, a to díky strategicky vybraným produktům a jejich účinkům na tělo i mysl. Je to jako mini-retreat, který si můžete dopřát kdykoli a kdekoli.

Které druhy zvěře lze lovit v noci?

Noční lov je specifický a vyžaduje zkušenosti. V Česku je celoročně povolen pouze lov divočáků a lišek.

Důležité detaily:

  • Divoká prasata: Lov v noci je efektivní kvůli jejich noční aktivitě. Často se využívají světla a termovize pro jejich detekci. Důkladná znalost terénu je klíčová pro bezpečnou navigaci a minimalizaci rizik.
  • Lišky obecné: Noční lov lišek se často provádí s použitím volání (lákadel) napodobováním kořisti. Důležitá je opatrnost a znalost jejich pohybu.

Povolení a další aspekty:

  • Vždy dodržujte platnou legislativu a myslivecká pravidla.
  • Bezpečnost je na prvním místě. Používejte vhodné vybavení včetně osvětlení a reflexních prvků.
  • Zvažte účast na kurzech zaměřených na noční lov, abyste si osvojili potřebné dovednosti a znalosti.
Scroll to Top