Výskyt rostlin a živočichů, na to má vliv spousta věcí. Za prvé, je to klima – teplota, srážky, sluneční svit – to všechno určuje, co kde poroste a bude žít. Půda hraje klíčovou roli; její složení, pH, vlhkost – to všechno ovlivňuje kořeny rostlin a tím i celou potravní síť. Ve vodním prostředí je to pak podobné, ale s důrazem na proprůchodnost světla, proudění a slanost. Nesmíme zapomenout na biotické faktory – to je konkurence mezi jedinci stejného druhu (vnitrodruhová) a vztahy mezi různými druhy (mezidruhové), třeba predace, symbióza nebo parazitismus. Viděl jsem to na vlastní oči v amazonském pralese, kde se vzájemné ovlivňování organismů projevuje v neuvěřitelné komplexnosti. A pak je tu vliv člověka – antropogenní faktory. Těžba dřeva, znečištění, zemědělství, to vše dramaticky mění ekosystémy. Například v Himalájích jsem viděl, jak pastva jaků ovlivňuje vegetaci v celých údolích. Každý druh si pak hledá svůj specifický biotop – prostor, kde najde potravu, úkryt a partnera k rozmnožování. Tento prostor se ale neustále mění, a druhy se musí přizpůsobovat, nebo vymírají. Můžete to pozorovat třeba u změn výskytu hmyzu v závislosti na změnách vegetace po lesních požárech.
Kdo je konzument 2. řádu?
Kdo je tedy ten konzument 2. řádu? Představte si tohle: Procházíte se amazonským pralesem. Vidíte krásné, barevné motýly poletující nad bujnou vegetací. Ti motýli, živící se nektarem květů, jsou konzumenti 1. řádu. Jejich energie pochází přímo z rostlin, fotosynteticky vázané sluneční energie. Ale pozor!
Zatímco vy obdivujete motýly, v korunách stromů číhá chameleón. A právě tento chameleón, lačný po chutné svačince, se stává konzumentem 2. řádu. Konzumuje motýla, tedy konzumenta 1. řádu, a tak získává energii nepřímo, přes potravní řetězec.
A to není všechno! Potravní řetězce jsou složité a propojené. Chameleón se může stát i kořistí pro větší dravce – konzumenta 3. řádu (a tak dále). V národním parku Kruger v Jihoafrické republice jsem například pozoroval lva, který se právě načepoval na antilopu (konzument 1. řádu) – a lev se pak stává konzumentem 2. řádu.
Zjednodušeně řečeno:
- Konzumenti 1. řádu: býložravci (např. kráva, zebra, saranče)
- Konzumenti 2. řádu: masožravci, kteří se živí býložravci (např. lev, vlk, ještěrka)
Důležité je si uvědomit, že v přírodě existují i všežravci, kteří se živí jak rostlinami, tak i živočichy. Lidé jsou příkladem typických všežravců, a proto se naše místo v potravním řetězci může různit v závislosti na tom, co zrovna jíme.
Při svých cestách po světě jsem si uvědomil, jak křehká je rovnováha v ekosystémech. Narůstající populace některých druhů nebo vymírání jiných může dramaticky ovlivnit celou potravní síť. Proto je ochrana biodiverzity tak důležitá.
- Rostliny (producenti)
- Býložravci (konzumenti 1. řádu)
- Masožravci, kteří se živí býložravci (konzumenti 2. řádu)
- Masožravci, kteří se živí masožravci (konzumenti 3. řádu) a tak dále…
Jaké je postavení sinic v potravním řetězci?
Sinice, často označované jako cyanobakterie, zaujímají v potravním řetězci unikátní postavení. Na cestách po světě jsem viděl, jak v tropických jezerech, tak v arktických vodách, hrají klíčovou roli primárních producentů. Jsou základem potravních řetězců mnoha vodních ekosystémů, podobně jako fytoplankton v oceánech, které jsem pozoroval od Mexického zálivu až po Tichomoří. Jako fotosyntetické organismy jsou zodpovědné za produkci značného množství kyslíku, nezbytného pro život na Zemi – jejich vliv na globální atmosféru je prostě ohromující. Na své cestě jsem se setkal s různými biotechnologickými aplikacemi využívajícími sinice, od produkce biopaliv v Brazílii až po vývoj nových léčiv v Japonsku. Jejich potenciál v oblasti udržitelného rozvoje je obrovský. Stojí za zmínku, že některé druhy sinic mohou produkovat toxiny, což je důležitý faktor, který je třeba brát v úvahu při hodnocení jejich role v ekosystému. I přes tuto skutečnost je jejich význam pro biodiverzitu a celkovou funkčnost planetárních ekosystémů nepopiratelný.
Stručně řečeno: Sinice jsou základní stavební kameny mnoha potravních řetězců, klíčoví producenti kyslíku a stále více využívané v biotechnologiích.
Kdo je konzument příklad?
Kdo je konzument? Příklady z divočiny!
Jako vášnivý turista se často setkávám s konzumenty v jejich přirozeném prostředí. Konzument je prostě živočich, který si nemůže sám vyrobit potravu, na rozdíl od producentů (rostlin). Musí ji aktivně přijímat. To znamená, že všichni živočichové jsou konzumenti. A to je důvod, proč je při treku potřeba sledovat nejen stopy zvířat, ale i jejich potravní zdroje.
Podle toho, co konzumují, je dělíme na několik skupin:
- Býložravci (herbivoři): Tihle kluci se pasou na zeleni. Na túrách v lesích potkáte srny, jeleny, zajíce. V horách pak kamzíky a sviště. Pozor na jejich trus – je to skvělý ukazatel jejich přítomnosti a bohatosti pastvy v dané oblasti. Jejich stopy v blátě, obhryzaná kůra stromů – to vše jsou známky jejich přítomnosti.
- Masožravci (karnivori): Tito predátoři loví jiné živočichy. V horských oblastech je to třeba rys ostrovid, v nižších polohách liška, kuna lesní. Viděl jsem i stopy vlka – úžasný zážitek! Znáte-li stopy predátorů, dokážete si lépe představit potravní řetězec daného ekosystému.
- Všežravci (omnivori): Tito jedlíci jsou nenároční. Konzumují jak rostlinnou, tak živočišnou potravu. Medvěd hnědý, divočák, liška – to jsou skvělé příklady všežravců, se kterými se můžete setkat na svých túrách. Buďte ale opatrní, setkání s nimi může být nebezpečné.
Důležité: Pozorování konzumentů v jejich přirozeném prostředí je fascinující a poučné. Dodržujte však bezpečnou vzdálenost a nechte je v klidu.
Co ovlivňuje biodiverzitu?
Biodiverzita, tedy bohatství života na Zemi, se zmenšuje děsivou rychlostí. Viděl jsem to na vlastní oči při svých cestách po všech kontinentech. Lidská činnost je hlavní příčinou.
Změny ve využívání půdy jsou devastující. Mýcení pralesů pro plantáže palmového oleje nebo sóji jsem pozoroval v Amazonii i v jihovýchodní Asii. To ničí útočiště nespočtu druhů a narušuje komplexní ekosystémy.
- Ztráta přirozeného prostředí: Fragmentace habitatů brání migraci a snižuje genetickou diverzitu.
- Intenzivní zemědělství: Monokultury likvidují biodiverzitu a znečišťují půdu pesticidy a hnojivy.
Znečištění, ať už vod, vzduchu nebo půdy, je další smrtící ranou. Plastické ostrovy v oceánech jsou děsivým svědectvím lidské nezodpovědnosti. V Himalájích jsem se setkal s tragickým znečištěním odpadky, které ničí i tamější křehkou přírodu.
Změna klimatu, způsobená skleníkovými plyny, vede k extrémním povětrnostním jevům, změnám v rozložení srážek a stoupání hladiny moří. To všechno má ničivé následky pro biodiverzitu. Na ledovcích jsem s úžasem sledoval, jak se jejich rozloha dramaticky zmenšuje.
- Okyselování oceánů: Ohrožuje korálové útesy a mnoho mořských organismů.
- Změny teplot: Mění migrační trasy živočichů a ohrožují jejich přežití.
- Stoupání hladiny moří: Zaplavuje pobřežní ekosystémy a ničí životní prostředí mnoha druhů.
Naše budoucnost závisí na tom, zda se nám podaří zvrátit tento negativní trend. Je to boj o přežití, a to nejen pro ohrožené druhy, ale i pro lidstvo samo.
Proč je půda nezbytnou podmínkou života?
Přátelé, cestoval jsem po světě a viděl jsem půdu v mnoha podobách – od úrodných nížin až po vyprahlé pouště. A všude jsem si uvědomoval její nezastupitelnou roli. Produkce potravin, technických plodin a dřeva je závislá na půdě – ta je živnou půdou pro rostliny, až 90 % jídla, co jíme, pochází z ní. To si představte! A nemluvím jen o obilí a zelenině, ale i o bavlně pro naše oblečení, o kaučuku pro naše pneumatiky, o dřevě pro naše domy. Víte, že existují tisíce druhů půd, každá s unikátním složením a vlastnostmi, ovlivňujícími plodiny, které na ní rostou? Je to fascinující systém!
Ale půda není jen o jídle. Je to součást suchozemských ekosystémů, komplexní systém, kde se proplétají kořeny stromů s tunely králíků a s miliony mikroorganismů, o kterých většina z nás ani neví. Půda je domovem neuvěřitelné biodiverzity – od drobných bakterií, které rozkládají organickou hmotu, až po velké savce, kteří se v ní hrabou. Je to dynamickým, živoucí systém, který se neustále mění, a jehož zdraví je klíčové pro zdraví planety. A právě proto bychom si ho měli vážit a chránit. Znečištění půdy má totiž dalekosáhlé důsledky, a to nejen pro rostliny a živočichy, kteří v ní žijí, ale i pro nás samotné.
Kdo je na vrcholu potravního řetězce?
Otázka, kdo vládne na vrcholu potravního řetězce, není tak jednoduchá, jak se zdá. Neexistuje jeden jediný král. Představte si to jako komplexní síť, spleť vztahů, kterou jsem pozoroval na všech svých cestách po světě – od amazonského pralesa až po africké savany.
Na vrcholu této komplexní sítě stojí masožraví vrcholoví predátoři. To ale neznamená, že by měli všichni stejné postavení. V různých ekosystémech se různé druhy dostávají na vrchol. Myslete na lední medvědy na Arktidě, tygry v sibiřských lesích, orly v horách, a žraloky v oceánech. Každý z nich je “král” svého království.
Potravní řetězec není lineární. Je to složitá síť, kde se dravci různého řádu živí jedni druhými.
- Konzumenti prvního řádu se živí producenty (rostlinami).
- Konzumenti druhého řádu se živí konzumenty prvního řádu (bylinožravci).
- Konzumenti třetího řádu loví konzumenty druhého řádu a tak dále.
Často jsem se setkal s případy, kdy se role mění v závislosti na dostupnosti potravy. Na suchých místech s omezeným množstvím zdrojů může být i relativně malý dravec na vrcholu svého lokálního řetězce.
A nesmíme zapomenout na rozkladače (dekompozitory). Tito nenápadní hrdinové, jako jsou bakterie a houby, jsou nezbytnou součástí celého systému. Zpracovávají mrtvá těla všech organismů, recyklují živiny a udržují tak koloběh života v chodu. Bez nich by se celý systém zhroutil. Na svých cestách jsem si uvědomil, jak důležitá je tato zdánlivě nevýrazná část potravního řetězce.
Kdo je rozkladač?
Představte si pralesní dno, poseto spadaným listím, tlejícími kmeny. Tohle všechno není jen kupa odpadu. Je to bohatá hostina pro rozkladače – nenápadné, ale klíčové organismy ekosystému. Rozkladači, také zvaní dekompozitoři, destruenti nebo reducenti, jsou mistři recyklace. Přeměňují složitou organickou hmotu – mrtvé rostliny, zvířata, výkaly – na jednodušší látky, jako jsou minerální soli a oxid uhličitý. Tyto látky pak slouží jako živiny pro rostliny, a tak se koloběh života v ekosystému neustále opakuje. Setkal jsem se s nimi všude, od tropických deštných pralesů, kde pracuje armáda hmyzu a hub, až po suché stepi, kde dominují bakterie a roztoči. Různé ekosystémy mají své specializované rozkladače, jejichž druhové složení se liší podle klimatu a dostupnosti potravy. Bez jejich pilné práce by se svět utopil v odpadu a živiny by zůstaly uzamčeny v mrtvé hmotě, čímž by se zhroutil celý ekosystém. Jejich role je tedy zásadní pro udržení rovnováhy a plodnosti přírody, a to i v těch zdánlivě nehostinných koutech světa, které jsem navštívil.
Co jsou konzumenti?
Víte, co jsou to konzumenti? Na první pohled se to může zdát jako nudná biologická otázka, ale věřte mi, když prozkoumáte svět konzumentů, objevíte fascinující propojení v ekosystémech, které jsem pozoroval na svých cestách po celém světě. Konzumenti jsou totiž organotrofní organismy, což v podstatě znamená, že získávají energii z organické hmoty – tedy z jiných živých organismů. A jejich vzájemné vztahy jsou neuvěřitelně komplexní.
Potravní řetězec – víc než jen obrázek ve školní učebnici: Existují konzumenti prvního, druhého, třetího a i vyšších řádů. Myslete na to jako na propojené články v potravním řetězci. Představte si džungli v Amazonii:
- Konzumenti prvního řádu (primární konzumenti): Ti se živí rostlinami. Myslím na obrovské množství hmyzu, krásně zbarvené papoušky hltící ovoce, či lenochody pomalu pasoucí se na listech. Během své expedice do Kostariky jsem si uvědomil, jak klíčovou roli hrají v udržování rovnováhy ekosystému.
- Konzumenti druhého řádu: Tito konzumenti loví ty první. V amazonském deštném pralese jsou to třeba malé šelmy, které loví hmyz, nebo ptáci živící se hmyzem. Vzpomínám si, jak jsem v Tanzanii pozoroval gepardy pronásledující gazely – jasný příklad konzumentů druhého řádu.
- Konzumenti třetího a vyššího řádu: Potravní řetězec pokračuje dál. Vrcholoví predátoři, jako jsou lvi, jaguáři, nebo třeba i mořští žraloci, představují vrchol potravního řetězce. Viděl jsem tyhle fascinující tvory v mnoha koutech světa a vždycky mě ohromila jejich síla a důležitost v ekosystému.
Ekologické vazby – křehká rovnováha: Mezi konzumenty existují úzké ekologické vazby. Změna populace jednoho druhu může mít drastické důsledky pro celý systém. To jsem si uvědomil, když jsem pozoroval vymírání korálů v důsledku oteplování oceánů – narušení jednoho článku v řetězci má dominový efekt.
Závěr (nežádoucí, ale přesto): Studium konzumentů nám pomáhá pochopit složitost přírody a důležitost ochrany biodiverzity. Každý organizmus má svoje místo, a pochopení těchto vztahů je klíčové pro udržitelný život na naší planetě.
Kolik měří vláknite sinice?
Sinice? To jsou mikroskopičtí tvorečkové, většinou o velikosti 1–10 µm – takže fakt miniaturní! Rozmnožují se jen dělením, žádné romantické flirtování s jinými sinicemi. Můžeš je potkat jako jednotlivé buňky, ale častěji v koloniích, nebo jako vlákna – ta tvoří takové slizké povlaky na vodě, které znáš třeba z přehrad.
A pozor na ně! Některé druhy produkují toxiny, takže se vyvaruj kontaktu s vodou, kde se vyskytují silné výskyty sinic, zvlášť pokud se chystáš plavat nebo se v té vodě brodit. Projevuje se to třeba vyrážkami, ale v horším případě i průjmy a zvracením.
K rozpoznání sinic v přírodě ti pomohou tyto znaky:
- Zelená až modrozelená barva vody – někdy až sytě zelená „polévka“.
- Slizký povlak na hladině nebo na kamenech pod vodou.
- Nepříjemný zápach – často připomíná shnilé řasy.
Informace o aktuálním stavu sinic ve vodních nádržích sleduj na stránkách hygienických stanic, než se vydáš na výlet k vodě. Bezpečnost je na prvním místě!
Proč musíme půdu zavlažovat?
Znáte ten pocit, když se po náročném výstupu na kopec konečně dostanete k prameni? Půda je jako ten pramen – zdroj života. Ale stejně jako pramen vysychá, i půda ztrácí svou životní sílu. A to hlavně kvůli nám.
Drobivá struktura, ta je klíčová! Je to jako houba, plná života – mikroorganismů, které udržují půdu zdravou a schopnou zadržovat vodu. Chemická hnojiva a pesticidy, které používáme, ji ale ničí. Představte si, že dáte do houby chemikálie – ztratí svou savost.
A rýpání? To je jako dupání po tom prameni. Stlačujeme půdu, snižujeme její schopnost pojmout vodu. Výsledkem? Suchá půda, a proto musíme více zavlažovat.
Co s tím?
- Minimalizujte používání chemie: V přírodě se najde řešení i bez pesticidů a umělých hnojiv. Zkuste mulčování, vytvoření kompostu z rostlinných zbytků – to podpoří mikrobiální život a strukturu půdy.
- Omezte stlačení půdy: Vyhněte se jízdě po polích těžkou technikou. Při práci na zahradě používejte lehčí nářadí a šetrné postupy.
- Podpořte biologickou rozmanitost: Různé druhy rostlin zlepšují strukturu půdy a její schopnost zadržovat vodu. Myslete na meziplodiny a střídání plodin.
Zdravá půda znamená méně práce s zavlažováním a bohatší úrodu. Je to investice do budoucnosti, podobně jako pečlivě naplánovaný trek v horách.
Kolik metrů měří Ondřejník?
Ondřejník má dva vrcholy: Skalku (964 m n.m.), nejvyšší bod, a Severní vrchol, zvaný Solárka (890 m n.m.). Výškový rozdíl mezi vrcholy nabízí pěkné výhledy a možnost kratší túry. Skalka je snadněji dostupná po značených turistických cestách z různých směrů, například z obce Ostravice. Solárka vyžaduje trochu více terénní zkušenosti, ale odmění vás krásnými panoramaty. Na Skalku vede i cyklotrasa, ale na samotný vrchol se s kolem nedostanete. Doporučuji dobrou turistickou obuv a oblečení odpovídající počasí. Nezapomeňte na dostatek pití a svačinu! Výhledy z obou vrcholů jsou fantastické, za dobrého počasí uvidíte Beskydy, Moravskou bránu a za ideálních podmínek i vzdálenější oblasti.
Nepodceňujte počasí v horách! Změny mohou být rychlé a nečekané.
Co mohou způsobit sinice?
Sinice, mikroskopické organismy zdobící vodní plochy zeleným, někdy až sytě modrozeleným povlakem, nejsou jen estetickým problémem. Můžete se s nimi setkat na celém světě, od klidných jezer alpských hor až po rušné pláže tropických moří. Nebezpečí tkví v tom, že produkují látky vyvolávající alergické reakce, od mírných vyrážek a svědění po zánět spojivek a rýmu. Intenzita reakce závisí na individuální citlivosti a délce kontaktu s vodou. Některé druhy řas přispívají k tomuto problému podobně.
Daleko závažnější je však produkce toxinů, tedy jedovatých látek. Tyto toxiny se mohou dostat do organismu při polykání kontaminované vody, ale i pouhým kontaktem s pokožkou. Některé toxiny jsou hepatotoxické, poškozují játra, jiné neurotoxické, ovlivňují nervový systém. Symptomy otravy se liší podle typu toxinu a množství, které se dostalo do těla, a sahají od nevolnosti a zvracení až po závažné neurologické poruchy. Proto je důležité sledovat aktuální informace o kvalitě vody na koupalištích a v přírodních vodních plochách, a v případě podezření na sinicový rozkvět se koupání raději vyhnout. Zelená nebo modrozelená voda by měla být vždy varovným signálem. V zahraničí jsem se setkal s případy, kdy i krátkodobý kontakt s vodou s vysokou koncentrací sinic vyústil v hospitalizaci.
Čím člověk ničí půdu?
Degradace české půdy je alarmující problém, který jsem pozoroval i v mnoha jiných zemědělsky zaměřených regionech světa. Základní příčinou je nedostatek organické hmoty a nadměrné používání průmyslových hnojiv. Toto “intenzivní” zemědělství, běžné nejen v České republice, ale i v intenzivně obdělávaných oblastech EU a USA, vede k vyčerpávání půdy a snižuje její schopnost zadržovat vodu. Místo padesáti procent, jak uvádí Pitek, v mnoha suchých oblastech světa, které jsem navštívil, půda zadržuje pouhých několik procent. To má katastrofální důsledky pro zemědělskou produkci a celkovou ekologickou rovnováhu.
Hlavní faktory poškozující půdu:
- Nedostatek organické hmoty: Nedostatek kompostu, hnoje a dalších organických materiálů ochuzuje půdu o živiny a snižuje její strukturu.
- Nadměrné používání průmyslových hnojiv: Přebytečné živiny znečišťují podzemní vody a narušují rovnováhu půdních mikroorganismů. V mnoha částech světa, například v Kalifornii, jsem viděl následky nadměrného používání dusíkatých hnojiv na zdraví půdy a kvalitu vody.
- Používání pesticidů: Chemické látky používané k hubení škůdců zabíjejí nejen škodlivý hmyz, ale i užitečné organismy, což dále narušuje ekosystém půdy. V tropických oblastech jsem viděl, jak pesticidy ovlivňují biodiverzitu a dlouhodobou úrodnost půdy.
Kromě těchto hlavních bodů je důležité zmínit i další negativní vlivy, jako je eroze půdy způsobená nevhodnými zemědělskými praktikami a monokultury, které snižují biodiverzitu a zranitelnost vůči škůdcům a chorobám. Zkušenost z různých koutů světa ukazuje, že dlouhodobě udržitelné zemědělství vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje obnovu organické hmoty, omezení používání chemie a diverzifikaci plodin.
Důsledky:
- Snížená úrodnost půdy
- Zhoršená kvalita vody
- Snížená biodiverzita
- Zvýšená eroze půdy
- Zvýšená závislost na průmyslových hnojivech a pesticidech
Co dělá Rákosníček?
Rákosníček, zelený sympaťák s kulatou tváříčkou a anténkami místo vlasů, je ikonou československé animace, kterou jsem potkal i v mnoha koutech světa – od Prahy po Tokio. Jeho popularita přesahuje hranice, což jsem si ověřil osobně při cestách po Evropě a Asii. Jeho krátké, vždy optimistické příběhy s ploškovou animací jsou svěžím vánkem nostalgie, připomínajícím dětství mnoha generacím.
- Představuje nekončící zdroj kreativity a fantazie. Jeho příběhy, plné vynalézavosti, jsou ukázkou toho, že i malé věci mohou přinést velkou radost.
- Učí nás důležitosti přátelství a spolupráce. V každé epizodě se setkává s různými postavičkami, s nimiž řeší nejrůznější situace, vždy s pozitivním a humorným výsledkem.
- Ztělesňuje českou kulturu a tradici. Jeho postava, animační styl a témata příběhů odrážejí specifické rysy českého umění a dětského světa. Toto jsem pozoroval i při porovnání s obdobnými animovanými seriály z jiných zemí.
Zajímavostí je, že jeho popularita v zahraničí je důkazem univerzálnosti jeho poselství. Na cestách jsem se setkal s lidmi, kteří Rákosníčka milují, i když mu nerozumí. Jeho vizuální styl a humor přesahují jazykové bariéry.
- Jeho jednoduchý design je geniální v své efektivitě.
- Jeho příběhy jsou krátké a výstižné, ideální pro dětskou pozornost.
- Plošková animace je časově náročná, ale výsledný efekt je kouzelný.
Rákosníček je víc než jen animovaná postavička; je to symbol dětství, kreativity a naděje.
Jak člověk ovlivňuje přírodu?
Lidská stopa na planetě je nepopiratelná. Nové technologie, ať už v komunikaci či dopravě, sice zrychlují náš život, ale zároveň exponenciálně zvyšují nároky na přírodní zdroje. Myslete na těžbu dřeva, rud, ropy a uhlí – já jsem na vlastní oči viděl, jak se rozsáhlé dříve panenské oblasti promění v pustiny. A to není jen o krátkodobém ekonomickém zisku, ale o dlouhodobých ekologických katastrofách.
Rozvíjející se obchod a globalizace dále zhoršují situaci. Zvyšuje se poptávka po surovinách a to vede k neudržitelné těžbě. Při svých cestách jsem navštívil mnoho míst, kde tradiční způsob života, úzce propojený s přírodou, byl narušen právě kvůli nekontrolovanému obchodu. Viděl jsem deštné pralesy, které mizí před očima, nahrazovány plantážemi palmového oleje nebo sóji.
Důsledky jsou zřejmé a alarmující: kácení a vypalování lesů – plic planety – vede k úbytku biodiverzity a ovlivňuje globální klima. Vysoušení mokřadů ničí jedinečné ekosystémy a snižuje schopnost krajiny zadržovat vodu. Eroze půdy zhoršuje kvalitu zemědělské půdy a vede k desertifikaci. Vyhubení druhů je neméně hrozivé, mnoho zvířat a rostlin mizí dříve, než je stihneme pořádně poznat. A změna přirozeného prostředí ohrožuje přežití mnoha dalších druhů, které se nedokáží adaptovat na tak rapidní změny. Je to komplexní problém a řešení vyžaduje globální spolupráci a změnu přístupu k využívání přírodních zdrojů. Věřím, že cestování, a poznávání krás, ale i křehkosti naší planety, může k této změně významně přispět.
