Tunel (z angl. tunnel, ze starofrancouzského tonel, zdrobnělina slova tonne – sud) představuje horizontální nebo šikmé podzemní inženýrské dílo, jehož délka výrazně převyšuje rozměry šířky a výšky. Jeho konstrukce je navržena tak, aby odolala značným geologickým tlakům a umožnila bezpečný průjezd osob, vozidel či jiných dopravních prostředků.
Proč se tunely budují s kruhovým průřezem?
Použití kruhového průřezu oproti například čtvercovému není náhodné. Čtvercový, či obdélníkový průřez by v rozích generoval značné ohybové momenty, což by si vyžádalo podstatné zesílení konstrukce a zvýšení materiálové náročnosti. V případě nestabilního, například zvodnělého, podloží, dochází k působení nejen vertikálního, ale i horizontálního zemního tlaku. Kruhový tvar optimalizuje rozložení napětí a umožňuje efektivnější odolnost proti těmto silám. Stěny tunelu tak pracují primárně v tlaku, podobně jako v případě klenby, čímž se minimalizuje riziko vzniku kritických napětí a deformací. Tato konstrukční strategie přispívá k celkové stabilitě a bezpečnosti tunelu a snižuje náklady na jeho výstavbu a údržbu. Použití kruhového průřezu je tak logickým a technicky opodstatněným řešením, zaručující optimální rozložení zatížení a maximální bezpečnost.
