Co žije kolem vody?

Život kolem vody je fascinující a rozmanitý, a to po celém světě. Množství druhů, které se zde vyskytují, je ohromující. Voda představuje nejen zdroj života, ale i komplexní ekosystém s úžasnými vzájemnými vazbami.

Ryby, jako jsou lipan, pstruh, parma, cejn, a další, jsou základem vodního potravního řetězce. V tropických oblastech, které jsem navštívil, jsem pozoroval druhy s neuvěřitelnými barvami a formami, nesrovnatelné s naší středoevropskou faunou.
Bezobratlí, od drobných korýšů jako rak a škeble až po nápadné vážky a komáry, hrají klíčovou roli v recyklaci živin a tvoří potravu pro mnoho dalších druhů. V deltě Mekongu jsem například spatřil obrovské kolonie termitů, které se usídlily přímo u vody.

Ptáci, jako kachny, labutě, kvakoši, bukači a ledňáčci, jsou neodmyslitelnou součástí vodních biotopů. Mnohé z nich jsem pozoroval během migrací na různých kontinentech – jejich strategie přizpůsobení se různým podmínkám je úchvatná. Například ledňáček s jeho bleskovou rychlostí lovu ryb je fascinující.

Obojživelníci, jako skokani, jsou citliví bioindikátoři kvality vody. Změny v jejich populaci mohou signalizovat narušení ekosystému.
Savci, od vodních krys až po vydry, najdete u vodních ploch po celém světě. V Jižní Americe jsem byl svědkem fascinujícího života říčních delfínů.

Rostlinstvo je rovněž zásadní. Rostliny, jako netýkavka, vrba, olše, stulík, lakušník, pomněnka a kosatec žlutý, nejenže obohacují krajinu, ale také poskytují útočiště a potravu pro mnoho živočichů. V Amazonii jsem objevil neuvěřitelnou rozmanitost vodních rostlin, mnohé z nich s léčivými účinky.

Závěr: Biodiverzita kolem vody je nesmírně bohatá a komplexní. Její ochrana je nezbytná pro udržení zdraví planety.

Příklady druhů (neúplný seznam):

• Ryby: lipan, pstruh, parma, cejn, plovatka
• Bezobratlí: rak, škeble, motýlice, vážka, komár
• Obojživelníci: skokan
• Ptáci: kachna, užovka, labuť, kvakoš, bukač, ledňáček
• Rostliny: netýkavka, vrba, olše, stulík, lakušník, pomněnka, kosatec žlutý, zblochan

Ohrožené druhy:

• Mnoho druhů ryb a obojživelníků je ohroženo znečištěním vody a úbytkem přirozených stanovišť.
• Změna klimatu také negativně ovlivňuje vodní ekosystémy.

Co žije v zahradním jezírku?

Život v zahradním jezírku je fascinující mikrosvět, který jsem měl možnost pozorovat na mnoha místech světa, od tropických mokřadů až po horská jezera. Jarní probuzení jezírka je vždycky úžasné. První obyvatelé se objevují s prvními jarními paprsky – drobní korýši, vodní blechy a další mikroorganismy, tvořící základ potravního řetězce. Jejich přítomnost je klíčová pro zdraví celého ekosystému. Přítomnost vhodné vegetace, jako jsou okřehek, rdest nebo stulík, je nezbytná pro jejich život a pro úkryt mnoha dalších živočichů.

Letní měsíce přinášejí explozi života. Vážky, s jejich elegantním letem a dravým instinktem, jsou nezaměnitelnými obyvateli. Komáři, bohužel, také. Ale v ekosystému jezírka plní důležitou roli – jsou potravou pro mnoho dalších druhů. Motýli, mouchy, brouci a pavouci se objevují u břehů, využívající jezírko jako zdroj vody a potravy. Nádherné vážky loví komáry a jiné drobné létající hmyzáky přímo nad hladinou. Jejich larvy se vyvíjejí ve vodě, kde jsou důležitou součástí potravního řetězce.

A pak jsou tu obojživelníci. Žáby a ropuchy, které jsem potkával i v centrech velkoměst, jsou důkazem adaptability přírody. Jejich přítomnost je ukazatelem čistoty vody. Pulci, jejichž vývoj trvá několik týdnů, se živí řasami a dalšími mikroorganismy. Dospělé žáby se stávají predátory, regulující populaci hmyzu. Zajímavé je, že druhové složení jezírka se liší v závislosti na jeho umístění, velikosti a kvalitě vody. Čím rozmanitější je prostředí jezírka, tím bohatší je jeho fauna a flora.

Pozorování života v zahradním jezírku nabízí fascinující pohled do mikrokosmu a umožňuje nám pochopit důležitost zachování biodiverzity, i v těch nejmenších ekosystémech.

Co roste v mokřadech?

Mokřady, světové poklady biodiverzity, které jsem pozoroval na všech kontinentech, od amazonských bažin po sibiřská rašeliniště, skrývají fascinující flóru. Na březích a v jejich hlubinách se proplétají stovky druhů rostlin, tvořící neuvěřitelně husté porosty. Představte si například rákosiny – nepřístupné labyrinty z desítek tisíc stébel rákosu, ostřice a třtiny. Tyto robustní rostliny, perfektně adaptované na vlhké prostředí, tvoří základ mokřadních ekosystémů. Mnoho z nich, jako přesličky a skřípiny, najdeme prakticky po celém světě, s mírnými variacemi v závislosti na klimatu. Jenže mokřady nejsou jen o hojnosti.

Skrývají i skutečné botanické poklady, vzácné a ohrožené druhy, které jsem s obtížemi hledal v odlehlých koutech světa. Ďáblík bahenní, například, je fascinující relikt minulosti, jehož přežití je úzce spjato s kvalitou vody. Podobně i vachta trojlistá, s léčivými vlastnostmi známými již od starověku, vyžaduje specifické podmínky. Prstnatec májový, okouzlující orchidej s intenzivní vůní, a nenápadný bradáček vejčitý – to vše jsou jen malá ukázka z klenotů, které se v mokřadech ukrývají. Ochrana těchto unikátních lokalit je proto klíčová pro zachování celosvětové biodiverzity, a to je něco, co jsem si uvědomil po návštěvách desítek zemí.

Co mají společného rostliny a živočichové?

Rostliny a živočichové, zdánlivě tak odlišní světy, ve skutečnosti sdílí překvapivě mnoho společných rysů. Při svých cestách po celém světě jsem si toho uvědomil mnohokrát – ať už jsem pozoroval bujné deštné pralesy Amazonie, suché pouště Namibie nebo podmořské korálové útesy Rudého moře. Základní životní funkce jsou totiž u obou překvapivě podobné. Oba přijímají vodu a živiny, byť různými způsoby. Rostliny to dělají prostřednictvím kořenů a fotosyntézy, zatímco živočichové přijímají potravu ústy. Dýchání, byť s odlišnou efektivitou a mechanismy, je pro oba životně důležité – rostliny dýchají skrz průduchy, živočichové plícemi, žábrami nebo kůží. Dráždivost, tedy reakce na vnější podněty, je patrná u obou – kytka se otáčí za sluncem, zvíře reaguje na nebezpečí. Růst a vývoj, od semínka k stromu, od vajíčka k dospělému jedinci, je fascinující proces u obou skupin. I vylučování odpadních látek je nezbytnou součástí životního cyklu, ať už jde o transpiraci u rostlin nebo moč u živočichů. A nakonec – rozmnožování, zajišťující kontinuitu života, probíhá u obou, byť různými strategiemi – od opylování po složité páření.

Zajímavým faktem je, že i v extrémních podmínkách, například v suchých pouštích, se tyto základní životní funkce uplatňují, byť s adaptacemi, které jsou fascinujícím příkladem evoluce a přizpůsobivosti života.

Porovnání těchto procesů u různých druhů rostlin a živočichů v rozličných ekosystémech mi dalo hlubší pochopení vzájemné propojenosti a úžasné rozmanitosti života na Zemi.

Kdo žije u vody?

U vody potkáte spoustu zajímavých tvorů! Ledňáčky s jejich bleskovou rychlostí lovící ryby, potápky s charakteristickým poklepem zobákem a čápy s majestátním letem. Všichni tři se živí převážně hmyzem, rybami a obojživelníky. Pokud budete mít štěstí a budete dostatečně tiší, spatříte i plaché savce: vydru říční, skvělou plavkyni a specialistku na lov ryb, norka amerického, jehož stopy najdete i daleko od vody, bobra evropského, architekta vodních staveb, a rejsky vodní, malé, ale aktivní hmyzožravce. Při pozorování divokých zvířat dodržujte bezpečnou vzdálenost a nenechávejte žádné stopy po sobě. Nezapomeňte na dalekohled – některá zvířata jsou opravdu malá! Dobré místo pro pozorování bývá brzy ráno nebo za soumraku.

Tip pro vodáky: bobří hráze mohou být překážkou na vodě, proto buďte opatrní! A pozor na vydry – i když jsou roztomilé, umí být dost agresivní, pokud se cítí ohrožené.

Co žije v potoce?

V potoce se hemží život! Najdete tam především mikroskopické prvoky, ale i viditelné tvory jako různé druhy červů (např. pijavice, nitěnky), měkkýše (šneky a slimáky), korýše (blešivky, perloočky), vodní roztoče a spoustu larev hmyzu. Zvláště hojné jsou larvy pošvatek a chrostíků, které si budují zajímavé schránky z kamínků a rostlinných zbytků – ty se dají snadno pozorovat i pouhým okem. Z dvoukřídlého hmyzu dominují pakomáři a muchničky. V závislosti na hloubce a průtoku se můžeme setkat i s larvami mloka skvrnitého, které preferují chladnější a čistší vodu s menším průtokem. V pramenech a tůňkách se zase mohou na zimu ukrývat skokani hnědí. Přítomnost těchto živočichů je dobrým ukazatelem čistoty vody. Zkuste si vzít lupu a pozorně se podívat na dno – objevíte tam neuvěřitelné množství života! Všimněte si i rozdílů v zastoupení organismů v různých částech potoka – na mělčinách a v rychle tekoucí vodě najdete jiné druhy než v hlubších a klidnějších úsecích.

Důležité: Neberte si nic z potoka s sebou, nechte tento křehký ekosystém nedotčený.

Co roste kolem vody?

Kolem vody, milí cestovatelé, naleznete pestrou škálu fascinujících rostlin.

Vodní rostliny, které se přizpůsobily životu ve vlhkém prostředí, tvoří často nádherné obrazce. Mezi nejznámější patří:

• Kosatec žlutý (Iris pseudacorus): Jeho nápadné žluté květy zdobí břehy řek a rybníků. Kořen obsahuje iridin, který se dříve používal k barvení látek.
• Máta vodní (Mentha aquatica): Silně aromatická rostlina s typickou mátovou vůní. Používá se k aromaterapii a v lidovém léčitelství.
• Plavín štítnatý (Nymphoides peltata): Jeho plovoucí listy a žluté květy jsou charakteristickým znakem stojatých vod.
• Pomněnka bahenní (Myosotis scorpioides): Jemné modré květy této rostliny jsou symbolem romantiky a zdobí mokřady.
• Prustka obecná (Hippuris vulgaris): Nenápadná, avšak důležitá rostlina pro vodní ekosystém. Je výborným úkrytem pro vodní živočichy.
• Sítina rozkladitá (Juncus effusus): Její stébla se dříve používala k výrobě rohoží a žíněnek. Dnes se využívá v zahradní architektuře.
• Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris): Tato vysoká rostlina tvoří rozsáhlé porosty v litorálních zónách jezer a rybníků.
• Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata): Její listy se používaly v lidovém léčitelství k léčení trávicích potíží. Květy jsou nápadně bílé.

Pozorování těchto rostlin je skvělým obohacením každé cesty poblíž vodních ploch! Vždy dbejte na ochranu přírody a nerušte jejich přirozené prostředí.

Co mají společného zvířata a lidé?

Lidé a zvířata sdílí překvapivě mnoho společných rysů. Obě skupiny se učí, a to různými metodami, od jednoduchého podmíněného reflexu po složité strategie. Mnohá zvířata, například primáti, krkavci či delfíni, dokáží používat nástroje k dosažení cíle. Nejedná se jen o pouhou manipulaci, ale o pochopení funkčnosti nástroje.

Emoční prožívání není výsadou člověka. Z pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí, ale i v zajetí, víme, že prožívají radost, smutek, strach, hněv a další emoce. Studie dokonce prokazují i projevy empatie a altruistického chování.

Sociální vazby jsou pro mnoho druhů zásadní. Zvířata, stejně jako lidé, si vytvářejí přátelství a rodinné vazby. Silné pouto mezi matkou a mláďaty je univerzální jev. Partnerské vztahy se u různých druhů liší, ale vždy je patrné jisté prožívání lásky a péče o partnera.

Při cestování po světě se setkáte s různými druhy zvířat. Sledování jejich chování vám pomůže lépe porozumět jejich potřebám.

• Například při pozorování lvů v africké savaně si uvědomíte hierarchii ve smečce a strategii lovu.
• Studium chování opic v deštném pralese vám ukáže důležitost sociálních interakcí a komunikace.
• Na pozorování ptáků můžete studovat migrační strategie a orientaci v terénu.

Respekt a úcta k životu kolem nás by měly být samozřejmostí. Zvířata nám mohou poskytnout mnoho cenných lekcí o přežití, spolupráci a harmonii s přírodou.

• Nezasahovat do jejich přirozeného prostředí.
• Dodržovat místní předpisy a doporučení.
• Využívat etické formy pozorování.

Co patří mezi jednoděložné rostliny?

Mezi jednoděložné rostliny patří celá řada důležitých plodin, které živí svět. Nejznámější jsou bezesporu obilniny z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Myslím na pšenici setou (Triticum aestivum), jejíž pole jsem viděl rozprostírat se od anglických kopců až po sluncem zalité pláně Toskánska. Ječmen setý (Hordeum vulgare) – známý mi z pivovarů v Irsku, oves setý (Avena sativa), proso seté (Panicum sativum), hojně pěstované v Africe, rýže setá (Oryza sativa), jejíž terasovitá políčka jsem obdivoval v jihovýchodní Asii, a kukuřice setá (Zea mays), která se stala symbolem amerického kontinentu. Každá z těchto plodin má svou jedinečnou historii a kultivaci, ovlivněnou geografickými podmínkami a místními tradicemi. Zajímavostí je, že i cukrová třtina rovněž patří do čeledi lipnicovitých, a dodává světu sladkost od Karibiku až po Asii. Její zpracování jsem pozoroval na mnoha místech a vždycky mě fascinovala komplexnost procesu.

Co žije v moři?

Mořské hlubiny skrývají fascinující rozmanitost života. Od korálových útesů tropických moří, které jsem pozoroval při potápění v Indonésii a Austrálii, až po chladné vody severských oceánů, kde jsem spatřil majestátní velryby, je podmořský svět nekonečným zdrojem úžasu.

Ryby, od drobných, pestrobarevných tropických druhů až po obrovské žraloky, které jsem pozoroval v Mexickém zálivu, tvoří základ mořského ekosystému.

Savci, jako jsou delfíni, jejichž akrobatické skoky jsem obdivoval u pobřeží Costa Rica, a velryby, jejichž zpěv jsem slyšel v Antarktidě, jsou inteligentní a fascinující stvoření. Delfíni, se svými mocnými ocasními ploutvemi, jsou skutečně hraví a komunikativní, žijí v komplexních společenských strukturách.

Bezobratlí, jako jsou medúzy (jejichž fascinující bioluminiscenci jsem viděl v Japonském moři), chobotnice (známé svou inteligencí a schopností maskování, které jsem studoval na Galapágách) a mořské hvězdice, tvoří důležitou součást mořského potravního řetězce.

• Žraloci: Představují vrcholné predátory, udržující rovnováhu v mořském ekosystému. Jejich druhová rozmanitost je obrovská, od nebezpečných bílých žraloků až po menší, neškodné druhy.
• Mořské želvy: Tyto starobylé plazy jsou ohrožené druhy, jejichž ochrana je klíčová pro zdraví oceánů. Viděl jsem je klást vejce na plážích Kostariky a Malediv.
• Mořští koníci: Malí, elegantní obyvatelé mořských travnatých lůžek, kteří fascinují svými unikátními zvyky a vzhledem. Zaznamenal jsem je v Karibském moři.

Pozoruhodné skutečnosti:

• Mořské proudy hrají klíčovou roli v distribuci organismů a živin v oceánech.
• Korálové útesy, často nazývané “mořské džungle”, jsou domovem pro ohromné množství druhů.
• Mnoho mořských živočichů využívá bioluminiscenci pro komunikaci, lov a obranu.

Co patří mezi Jednobunecne rostliny?

Jednobuněčné organismy – to je fascinující svět, který jsem pozoroval v mikroskopických kapkách z nejrůznějších koutů světa, od amazonského pralesa až po pouště Namibie. Mezi ně patří samozřejmě bakterie a archea, ačkoliv jejich komplexita mě často překvapovala. Některé druhy, i když primárně jednobuněčné, vykazují sklony k tvorbě kolonií a plodniček, fascinující strategie přežití v drsných podmínkách. Myslete například na cyanobakterie, sinice – mnohé z nich tvoří komplexní struktury, daleko přesahující rámec jednobuněčnosti.

Dalším fascinujícím světem jsou jednobuněčná eukaryota, označovaná jako protisté. V tropech jsem objevil úchvatnou rozmanitost prvoků, jejichž pohyb a způsoby obživy jsou úžasné. Mnohé řasy, které barví oceány do všech odstínů zelené, modré a červené, také patří do této skupiny. Kvasinky, hojně využívané při výrobě chleba a piva po celém světě, jsou dalším příkladem, a i některé hlenky se řadí mezi jednobuněčné organismy.

Studium jednobuněčných organismů je klíčové pro pochopení základních procesů života a jejich evoluce. Překvapivá je jejich adaptabilita a rozmanitost, kterou jsem pozoroval v nejrůznějších ekosystémech. Tato mikroskopická říše je neobyčejně bohatá a plná překvapení.

Co roste u řeky?

Tento porost, tvořený převážně vlhkomilnými dřevinami, hraje klíčovou roli. Představte si například vrbu bílou – symbol řek a potoků. Její kořeny pevně drží břehy, brání erozi a chrání tak celý ekosystém před rozplavením. A to není vše! Tento břehový porost poskytuje úkryt a potravu nespočtu živočichů, od drobných hmyzáků až po vodní ptactvo. Při svých cestách jsem se mnohokrát přesvědčil, že hustota a rozmanitost břehové vegetace přímo úměrně souvisí s bohatstvím života v řece samotné.

A co rostliny? Kromě vrb se na březích řek běžně vyskytují olše, topoly, ale i byliny jako například orobinec nebo sítina. Složení břehové vegetace se liší podle typu řeky, klimatu a geologického podloží. Na některých místech narazíte na husté rákosí, jinde na rozlehlé louky s vlhkomilnými květinami. Pozorování těchto rozdílů je pro cestovatele stejně fascinující jako sledování samotného toku řeky.

Při svých toulkách po světě jsem si všiml, že zdravý břehový porost je často indikátorem čistoty vody. Znečištěné řeky často postrádají bohatou vegetaci, což je smutný, ale zároveň jasný signál. Takže příště, když budete u řeky, věnujte pozornost nejenom vodě, ale i tomu, co roste na jejích březích. Je to fascinující svět plný života a důležitých ekologických souvislostí.

Jaké jsou vodní rostliny?

Na mělčiny kolem vodních toků a jezer během výpravy skvěle pasují například: Acorus gramineus (puškvorec obecný) – nenáročný, odolný, skvělý na okraj rybníka. Caltha leptosepala (blatouch tenkolistý) – nádherné žluté květy, vlhkomilná rostlina. Carex elata, Carex pendula, Carex riparia (různé druhy ostřic) – skvělé na zpevnění břehů, odolné vůči šlapání (až na výjimky). Cyperus (sítina) – mnoho druhů, některé vhodné i do mírně hlubší vody. Iris laevigata, Iris versicolor (kosatce) – nádherné květy, ale vyžadují vlhkou, ale ne podmáčenou půdu. Typha minima (rákos malý) – nižší druh rákosu, vhodný pro menší vodní plochy. Mentha aquatica (máta vodní) – vonná, ale může se rychle šířit. Veronica beccabunga (potočnice lékařská) – nenáročná rostlina, s léčivými účinky. Při výběru je důležité zvážit hloubku vody a oslunění daného místa. Rostliny mohou sloužit k okysličení vody, zpevnění břehů a poskytnou úkryt drobným živočichům.

Jaké rostliny do jezírka?

Chystáte se na zútulnění vašeho jezírka? Výběr správných rostlin je klíčový pro jeho zdraví a estetický vzhled. Zkušenost z mých cest po světě mi ukázala, že k nejvhodnějším patří:

• Žábník málokvětý: Nenáročná rostlina, skvělá pro okysličování vody. Viděl jsem ji v mnoha jezírkách v Evropě, od malých venkovských nádrží až po větší zahradní jezírka. Její nenápadné květy dodají vašemu jezírku jemný šarm.
• Orobinec širokolistý: Klasika, která skvěle filtruje vodu a poskytuje úkryt vodnímu hmyzu a obojživelníkům. Pamatuji si husté porosty orobince na mokřadech v deltě Dunaje – fascinující pohled!
• Šípatka: Elegantní a dekorativní, dodá jezírku vznešený vzhled. Setkal jsem se s ní i v Japonských zahradách, kde je její symbolika úzce spjata s klidem a harmonií.
• Blatnice bahenní: Vynikající pro čištění vody a obohacení ekosystému. Na mokrých loukách v Irsku jsem viděl, jak tato rostlina vytváří nádherné zelené koberce.
• Šmel okoličnatý: Dodá jezírku barvu a rozmanitost. Jeho svěží zelená barva je vždy příjemným zpestřením, ať už v malém jezírku, či ve větším rybníce.
• Zevar: Další robustní a nenáročná rostlina, která přispívá k zdravému ekosystému. Jeho odolnost jsem si ověřil v náročných podmínkách Alp.
• Rákos obecný: Poskytne úkryt pro ryby a obojživelníky. Jeho husté porosty jsem obdivoval na březích mnoha jezer a řek po celém světě – tvoří úžasnou ochranu pro život v jezírku.
• Rozrazil potoční: Dekorativní rostlina s krásnými květy, která se perfektně hodí k břehům jezírka. V Alpách jsem ho viděl růst poblíž ledovcových potoků, což svědčí o jeho odolnosti.
• Sadec: Vynikající pro zpevnění břehů a prevenci eroze. Jeho kořenový systém jsem pozoroval v mnoha pobřežních oblastech, kde efektivně brání ztrátám půdy.

Nezapomeňte na rozmanitost! Kombinací těchto rostlin vytvoříte nejen krásné, ale i zdravé a vyvážené jezírko.

Co nás odlišuje od zvířat?

Ale z pohledu turisty? Zvířata v přírodě fungují čistě na instinktech – hledání potravy, úkrytu, rozmnožování. My, lidé, máme oproti nim mnohem složitější motivaci pro pohyb v terénu.

Náš rozdíl se ukazuje v několika aspektech:

• Plánování: Zvíře se řídí aktuální situací. My si cestu pečlivě naplánujeme, studujeme mapy, vybíráme trasy, rezervujeme ubytování.
• Adaptabilita: Zvíře se přizpůsobí danému prostředí. My se na výpravu připravíme, vezmeme si potřebné vybavení, od stanu a spacáku po mapu a kompas, případně GPS a lékárničku. Vybavíme se i na různé nepředvídané situace – počasí, zranění…
• Technologický pokrok: Zvířata používají to, co najdou v přírodě. My používáme sofistikované technologie – od turistických map a GPS navigací až po moderní batohy a materiály.
• Společenská interakce: Zvířata žijí v tlupách, smečkách, ale jejich komunikace je omezená. My se sdružujeme do turistických skupin, sdílíme zážitky, pořizujeme fotografie a videa, plánujeme další výlety. Vzájemná spolupráce a podpora je pro nás esenciální.

Naše rozumová schopnost nám umožňuje:

• Pochopit rizika a minimalizovat je.
• Vytvořit si systém znalostí a zkušeností, které předáváme dalším generacím.
• Rozvíjet etiku ohleduplného přístupu k přírodě.

Co patří mezi dvouděložné rostliny?

Dvouklíčnolisté rostliny? To je široká škála! Na túrách se s nimi setkáš často. Mochna – skvělá na drobná poranění, vždycky se hodí v lékárničce. Krvavec, tužebník – jejich léčivé účinky znám už od dědy. Jahodník, ostružiník, maliník – v lese skvělé na doplnění energie, ale pozor na trny! Řepík a kontryhel – bylinky, které oceníš při zažívacích problémech. A pak ty krásné okrasné druhy – od nenápadných kontryhelů přes všudypřítomné růže až po exotickou sakuru, která sice v našich lesích neroste, ale v parcích a zahradách potěší oko. Mnoho z těchto rostlin je indikátorem kvality půdy – jejich hojný výskyt značí zdravé a plodné území.

Při sběru bylin pro léčebné účely dbej na opatrnost a přesnou identifikaci, nejlépe s pomocí atlasu rostlin. Nesbírej rostliny v blízkosti silnic a znečištěných míst. Vždycky sbírej s rozvahou a respektem k přírodě – netrhej více, než opravdu potřebuješ.