Jak cvičit loveckého psa?

Výcvik loveckého psa v terénu? Skvělý nápad! Nejdřív si vyraz sám na průzkum vybrané trasy – lesní cesta, louka, ideálně s proměnlivým terénem. Schovej na trase, nejlépe v místech s různou vegetací (křoviny, tráva, pod stromy), hračku nebo pamlsky s výraznou vůní, třeba sušené maso. Všímej si při tom větru – vítr může psovi znesnadnit stopování. Vrať se a jdi s psem po stejné trase. Před místem, kde jsi schoval odměnu, ho nech sednout, dej mu oční kontakt, případně použij i jiné povely na soustředění (podle jeho výcviku). Pokud nezvládne povel, pokrač dál a vrať se k odměně až později. Postupně zvětšuj vzdálenost a ztížej úkol. Důležitá je motivace – používej oblíbené hračky a pamlsky. Nezapomeň na bezpečnost – používej kvalitní obojek a vodítko. Všímej si terénu a případných nebezpečí pro psa (díry, strmé svahy, jedovaté rostliny). Pro zkušenější psy přidávej další komplikované prvky, např. prohledávání vymezených ploch, stopování po zvěři (pod dohledem zkušeného kynologa). Přizpůsob obtížnost tréninku věku a zkušenostem psa.

Pro větší náročnost, později zkus schovávat odměnu mimo hlavní cestu, aby pes musel více pátrat. Nebo ho nech sleduj stopu – nejprve jednoduchou, později komplikovanější, třeba přes různé překážky. Pravidelný trénink, trpělivost a pozitivní přístup jsou klíčem k úspěchu.

Kolik se platí ročně za psa?

Roční poplatek za psa v Česku se řídí zákonem a liší se podle několika faktorů. Za prvního psa zaplatíte maximálně 1500 Kč ročně, ale za dalšího už to může být až 2250 Kč. Tohle jsem si ověřil na vlastní kůži při svých cestách po republice – a věřte mi, ty rozdíly jsou někdy dost překvapivé!

Důležitý faktor je typ bydlení. Poplatky v bytových domech se často liší od těch v rodinných domech. V některých městech jsem narazil na opravdu značné rozdíly, až o několik stovek korun. Před odjezdem na dovolenou s pejskem proto vždycky raději zkontroluji aktuální sazbu na webu příslušného města nebo obce.

A co senioři? Ti nad 65 let zaplatí maximálně 200 Kč. To je skvělá zpráva pro všechny seniory, kteří si užívají společnost svých čtyřnohých přátel. I při mém putování po Česku jsem potkal mnoho seniorů s psy, kteří mi potvrdili, jak důležité pro ně je toto snížení poplatku.

Tip pro cestovatele s pejsky: Než se vydáte na cestu po České republice se svým psem, zjistěte si předem poplatky v obcích a městech, které plánujete navštívit. Ušetříte si tak nepříjemné překvapení a budete moci plně si užívat cestování se svým chlupatým kamarádem. Mnoho měst nabízí také speciální psí parky a stezky, které jsou skvělým místem pro procházky a socializaci.

Nezapomínejte: Zde uvedené částky jsou maximální. Skutečná výše poplatku se může lišit podle jednotlivých obcí a měst. Vždy se informujte na příslušném úřadě.

Kolik stojí výcvik loveckého psa?

Výcvik loveckého psa? Základní kurz pro štěňata a začátečníky (5 hodin) vyjde na 1000 Kč, pokročilý kurz (10 hodin) na 3000 Kč. Platba převodem na účet 265742106/0300, do poznámky uveďte “lovecký výcvik – druh kurzu” (např. “lovecký výcvik – začátečník”).

Tip pro zkušeného psaře: Před kurzem si ověřte pověst výcvikového střediska a zkušenosti instruktora. Dobré je se na místo i s psem předem podívat, aby se pes s prostředím seznámil a vy si ověřili kvalitu výcvikového areálu. Zajímejte se o metody výcviku – důležité je, aby byly šetrné a pozitivní. Nezapomeňte na kvalitní vybavení pro psa (postroj, vodítko, pamlsky) a pohodlné oblečení pro sebe. S sebou si vezměte i pití pro sebe i psa, zejména v teplém počasí.

Doplňující informace: Cena nezahrnuje cestovné ani případné další materiály. U pokročilejšího kurzu je vhodné, aby pes již zvládal základní poslušnost. Vždy si předem domluvte termín kurzu, kapacita bývá omezená.

Jak poznat, koho si pes vybral za pána?

Pes si svého pána vybírá instinktivně, na základě komplexní komunikace a vzájemné interakce. Nejde jen o to, kdo ho krmí, ale o celkovou dynamiku vztahu. Zkušenost z mých cest po světě mi ukázala, že věrnost psa není vždycky o tom, kdo mu dává jídlo. Poznat, koho si pes vybral, lze několika způsoby. Zásadní je pozorovat jeho chování při návratu domů. Přivítání, jeho intenzita a zaměření, jasně ukazují, kým se pes cítí nejvíce svázán.

Klíčem je řeč těla. U svého “vyvoleného” bude pes klidnější, uvolněnější, jeho držení těla bude vyrovnané, ocas bude v přirozené pozici, a bude se aktivněji zapojovat do hry. Naopak, v přítomnosti ostatních členů domácnosti může být napjatý, nervózní, případně vykazovat známky podřízenosti nebo naopak dominance, v závislosti na jeho charakteru a hierarchii smečky. Intenzita očního kontaktu je také důležitá – dlouhý, uvolněný pohled směrem k vybranému člověku naznačuje hlubokou důvěru a pouto.

Zajímavé je, že psi často vybírají pány s podobnými energetickými vibracemi. Vnímání psa je mnohem citlivější než lidské, a tak dokáže rozeznat jemné nuance emocí a energií. A pozor, velmi často si vyberou osobu, která není tou, co se o něj nejvíce stará, ale s kým cítí nejsilnější emoční spojení.

Tento proces je fascinující a důkladné pozorování chování psa může odhalit mnohem víc, než jen to, kdo je “hlavním” krmením psa. Zahrnuje to citlivost, porozumění a vnímání neverbální komunikace – klíčové pro hluboký vztah mezi člověkem a psem.

Kolik slov si pamatuje pes?

Schopnost psů porozumět lidské řeči fascinuje vědce i milovníky psů po celém světě – od horských vesnic Nepálu až po pulzující metropole Tokia. Zdatnější psi dokáží rozpoznat až 200 slov, což se rovná slovní zásobě batolete. To ale není konečná hranice. Mnoho psích expertů, s nimiž jsem se setkal během svých cest po Jižní Americe a Evropě, potvrzuje, že cílevědomý trénink vede k neuvěřitelným výsledkům. Intenzivní výcvik může tuto slovní zásobu až pětinásobně zvýšit! Představte si border kolii, která po třech letech intenzivního učení ovládá téměř tisíc slov – to je výkon srovnatelný s mnoha lidmi. Zajímavé je, že tato schopnost se zdá být spíše otázkou kvality a intenzity výcviku než čistě genetické predispozice. Na svých cestách jsem pozoroval neuvěřitelné příklady, jak i psi s jinak omezenými schopnostmi, s trpělivostí a správnou metodou, dokážou dosáhnout překvapivých výsledků. Klíčem je pozitivní přístup a důslednost, a to platí jak v chilských Andách, tak v českých lesích.

Kolik stojí pes na měsíc?

Takže, kolik vás bude stát měsíční pobyt s chlupatým parťákem? Tohle není jen otázka na benzín a jídlo, přátelé! Myslete na to jako na výpravu do neprobádaných teritorií – teritorií psích potřeb.

Strava: To je základ, základna tábora. Malý pes? Počítejte s 420 Kč měsíčně (5000 Kč/rok). Velký vlčák? To už je expedice s rozpočtem 875 Kč měsíčně (10 500 Kč/rok). Pamatujete na ty horské bylinky? Kvalitní granule a přírodní doplňky jsou klíčové k dlouhé a zdravé cestě s vaším parťákem. Zvažte i individuální potřeby vašeho psa – alergie, věk, aktivita. A nezapomeňte na vodu! Vždy čerstvá a v dostatečném množství.

Stelivo: Další nezbytnost pro pohodlí a hygienu. Počítejte s cca 500 Kč měsíčně. Zde záleží na typu a velikosti psa, ale i na vašich preferencích. Vyzkoušejte různé druhy, najděte ten, který nejlépe funguje pro vás oba. A nezapomeňte na pravidelné čištění!

Další výdaje: A to je teprve začátek! Představte si to jako cestovní pojištění. Veterinární péče, hračky, obojek, vodítko, péče o srst… to vše se sčítá. Nepodceňujte preventivní prohlídky – investice do zdraví se vám bohatě vrátí. A nezapomínejte na čas – pes je závazek, čas pro hry, výcvik, procházky – to vše je součástí dobrodružství.

Tipy zkušeného cestovatele:

• Hledejte slevy: Stejně jako u letenek, i u krmiva se dají najít výhodné nabídky.
• Plánujte dopředu: Velké balení krmiva je levnější než menší.
• Nepodceňujte prevenci: Zdravý pes = šťastný pes = ušetřené peníze na veterináře.

Jak říct psovi, že ho miluji?

Máte rádi cestování se svým psím parťákem? Víte, jak mu ukázat, že ho milujete? Nejde jen o slovíčka. Pes nerozumí lidské řeči, ale rozumí emocím a interakci. Nejlepší způsob, jak mu vyjádřit lásku, je kvalitní čas strávený společně. A co je lepší než společné dobrodružství? Plánované výlety, ať už do lesa, k jezeru, nebo na delší cestu, posilují váš vztah. Nezapomínejte na odpovídající vybavení – kvalitní vodítko, obojek, misky na jídlo a vodu, a samozřejmě dostatek hraček na cestách. Během výletů si hrajte, prozkoumávejte nová místa a užívejte si vzájemnou společnost. Každá společná zkušenost, ať už je to zdolávání kopce, plavání v řece, nebo jen procházka městem, posiluje vaši pouto. Nepodceňujte sílu hry – aportování, frisbee, nebo jen obyčejná honička, to vše jsou skvělé způsoby, jak si s vaším psem užít čas a vyjádřit mu lásku. A při plánování výletů myslete i na jeho potřeby – dostatek pití, stínu a odpočinku. Připravte si mapku tras vhodných pro psy, vyhýbejte se přelidněným místům, pokud váš pes není zvyklý na shon. Cestování se psem je skvělý způsob, jak si užít společné dobrodružství a upevnit si váš jedinečný vztah. Hraní a společné zážitky jsou klíčem k tomu, aby váš pes cítil vaši lásku. Nezapomínejte na to ani doma! Pravidelné hry a mazlení jsou důležité i v každodenním životě.

Pro ty, kteří cestují s pejskem do zahraničí, je důležité se předem informovat o místních předpisech a požadavcích na vstup do země. Některé země mají striktní pravidla pro dovoz zvířat, proto je nutné si vše řádně ověřit a zajistit potřebná očkování a doklady.

Vždy pamatujte na bezpečnost svého psa. Na přeplněných místech používejte vodítko a sledujte jeho okolí. Připravte se na neočekávané situace a buďte vždy o krok napřed.

Kdy začít s loveckým výcvikem?

S výcvikem loveckého psa, podobně jako s výstupy na nejvyšší vrcholy světa, je třeba začít včas. Štěněcí věk je klíčový. Základní poslušnost, to není jen takové cvičení pro psa, ale pevný základ, jako pevný stan v bouři. Představte si to jako mapu před dlouhou cestou – bez ní se ztratíte. Stejně tak bez základních povelů se ztratí i váš lovecký pes v terénu, a to může být nebezpečné jak pro něj, tak i pro vás.

Mnozí podceňují důležitost socializace. Socializace štěněte je jako aklimatizace k výšce před náročným výstupem. Pes se musí naučit správně reagovat na různé podněty, zvířata i lidi, podobně jako horolezec musí zvládnout různé terény. Čím dříve začnete, tím lépe se pes adaptuje a bude vyrovnanější v loveckém prostředí. Není to jen o poslušnosti, je to o důvěře a vzájemném porozumění, což je stejně důležité, jako pevná lana na horolezecké expedici.

Myslete na to, že výcvik je celoživotní proces, podobně jako zkušenosti získané při cestách po světě. I zkušený lovecký pes se může neustále zlepšovat a učit novým věcem.

Proč hlazení psa po hlavě?

Hlazení psa po hlavě se sice zdá být přirozené, ale pro psa to nemusí být vždy příjemné. Mnoho psů to vnímá jako dominantní gesto, podobně jako když se dva psi navzájem zdraví čichovým kontaktem a následným snažením o dominanci. Pes vnímá naši ruku nad hlavou jako hrozbu a může se proto cítit ohrožen.

Lepší je hladit psa na hrudi, pod bradou nebo na krku. Tyto oblasti jsou pro psy méně stresující a mnohem příjemnější. Při kontaktu s psem je důležité pozorovat jeho reakce. Pokud se pes odtáhne, zívne, odvrátí hlavu nebo ukáže zuby, znamená to, že mu kontakt není příjemný a měli bychom ho ukončit.

Dále je důležité si uvědomit, že psi mají rádi svůj prostor a klid, zejména když spí. Budit je a hladit je v tomto stavu je pro ně stresující a může vést k negativní asociaci s lidským kontaktem. Stejně tak bychom se měli vyvarovat kontaktu s psy, kteří jsou zrovna zaneprázdněni jídlem nebo hrou.

Kromě toho, různá plemena psů mají různé preference, co se týče kontaktu. Některá plemena jsou mazlivější než jiná. Je tedy důležité respektovat individuální potřeby každého psa.

• Místa vhodná k hlazení: hrudník, pod bradou, krk
• Místa nevhodná k hlazení: hlava (pro většinu psů), oblast ocasu
• Známky diskomfortu: odtahování se, zíváni, odvrácení hlavy, ukazování zubů

Před kontaktem s neznámým psem je vždy vhodné se nejdříve zeptat majitele, zda je pes přátelský a zda má rád hlazení.

Co by mělo umět štěně ve 3 měsících?

Ve třech měsících by štěně mělo být plně začleněno do smečky – rodiny. Znalost jména je samozřejmostí, stejně jako základní poslušnost, zahrnující chůzi na vodítku a v postroji. To je klíčové pro pozdější pohodlné cestování, třeba na výlety do přírody. Nepodceňujte výcvik, i krátká, pravidelná cvičení vám ušetří starosti později.

Socializace je v tomto věku naprosto zásadní. Štěně by mělo umět klidně reagovat na různé podněty, od hluku aut až po neznámé osoby. Zkušenost s jinými psy je velmi důležitá, a to i proto, aby se naučilo správné komunikaci s nimi. Hry s vrstevníky jsou klíčové pro rozvoj jeho sociálních dovedností.

Návštěvy veterináře by měly probíhat bez stresu. Štěně by mělo snášet běžné procedury, jako je například česání, prohlídka tlapek, ústní dutiny a uší. To usnadní nejen veterinární prohlídky, ale i pozdější péči na cestách, kde přístup k veterináři nemusí být tak snadný.

Doporučení navíc:

• Naučte štěně povelům pro základní hygienu, jako je “místo” nebo “lehni”. Užitečné při cestování, např. v restauraci nebo na kempu.
• Zvykejte ho na přepravku, která se stane jeho bezpečným útočištěm a usnadní transport. Je to nezbytné pro pohodlné cestování autem, vlakem, nebo i letadlem.
• Začleňte do výcviku povely pro přivolání, je to klíčové pro bezpečnost štěněte v neznámém prostředí.

Nezapomeňte: V tomto věku je štěně ještě velmi zranitelné, a proto je nutné dbát na jeho bezpečnost, zvláště během výletů. Připravte se na nepředvídatelné situace a vždy dbejte na dostatek vody a odpočinku pro vašeho čtyřnohého kamaráda.

Jak naučit štěně na místo?

Výcvik povelu „Místo“ je jako zdolávání horského průsmyku – vyžaduje trpělivost a systematický přístup. Začněte s každodenním drilem, podobně jako s každodenním krokem na túře. Po pár týdnech, kdy už pes spolehlivě zvládá přímý povel k pelíšku (vašemu základnímu tábořišti), zkuste to z větší dálky – řekněme metr, jako byste ho volali z vedlejšího údolí. Ukažte na pelíšek, jako by to byl váš cíl na mapě, a dejte povel „Místo“. Cílem je, aby pes samostatně došel a ulehl, jako by si sám našel pohodlné místo pro nocleh po náročné cestě.

Tip pro zkušenější turisty: Pro ještě lepší výsledek, zkuste během výcviku měnit prostředí. V lese, na louce – všude tam, kde se pes cítí bezpečně. To zlepší jeho schopnost reagovat na povel i v neznámých podmínkách. Podobně jako se zkušený turista orientuje v terénu za jakéhokoliv počasí.

Důležité: Odměňujte psa po každém úspěšném splnění povelu, ať už je to pamlskem nebo pochvalou. Stejně jako po zdolání vrcholku hory.

Jak dává pes najevo lásku?

Pes, stejně jako člověk, projevuje lásku pestrou paletou chování. Můj pes, cestovatelský parťák z Nepálu, mi to ukázal v mnoha podobách. Kromě klasického mazlení a tulení, které známe i od našich domácích mazlíčků, je důležitý i fyzický kontakt.

Hlavní signály psí náklonnosti:

• Olizování: Pro psy je to primární způsob projevu lásky a důvěry. Všimněte si, že olizování nemusí být jen na tváři – může jít o ruku, nohu, nebo dokonce oblečení. Můj pes, po návratu z výletu do Amazonie, mě olizoval s takovou vášní, že jsem se cítil jako hrdina z legendy.
• Koukáni do očí: Projevuje hlubokou důvěru a citové pouto. Ten pohled, zrovna jako když sedíme u ohně v himálajských horách, prozrazuje vše.
• Nastavování bříška: Zranitelná poloha, která ukazuje absolutní důvěru a podřízení se. Můj pes z Patagonie mi to dělal po každé namáhavé túře, jako by chtěl říct “Vím, že se o mě postaráš”.
• Přinášení hraček: Někteří psi dávají najevo lásku tím, že nám přinesou svoji oblíbenou hračku – vzpomínám na maličkého čivavu z Mexika, který mi přinášel jeho vybledlý míček pokaždé, když se cítil nejistě.
• Ocas: Většinou máchající ocas je jasným znakem radosti a nadšení, ale pozorně sledujte i jeho postoj a pohyb celého těla.

Na cestách jsem poznal psy z nejrůznějších koutů světa, každý s unikátním způsobem projevu lásky. Pozorování jejich chování a naučení se “číst” jejich signály je klíčové pro hlubší vztah a porozumění.

Jak dlouho ignorovat psa?

Ignorování psa během turistiky vyžaduje specifický přístup. Nejprve ho klidným, ale pevným hlasem pošlete na jeho místo – například na karimatku nebo do stanu. Použijte jasný a krátký povel, například “Místo!”.

Důležité je následné odměňování klidu. Chvalte ho a hlaďte, dokud klidně nezůstane. Používejte krátké a jasné pochvaly, například “Dobrý pes!”, “Šikovný!”.

Postupné snižování odměn je klíčové. Jakmile pes zůstává klidně na místě i bez vaší neustálé pozornosti, můžete začít snižovat frekvenci chvály. Délka ignorování závisí na psovi, ale cílem je několik minut nudného čekání pro psa.

Tipy pro úspěšné ignorování během turistiky:

• Vyberte si pro psa místo, kde je v bezpečí a kde ho nic neruší.
• Připravte si pro psa zábavu na později, třeba oblíbenou hračku, kterou mu dáte až po skončení cvičení.
• Učte psa postupně. Začínejte s krátkými intervaly ignorování a postupně je prodlužujte.
• Buďte důslední. Pokud pes začne být neklidný, vraťte se k odměňování a zopakujte postup.
• Nezapomeňte na dostatek pitné vody pro psa i během cvičení.

Co dělat, když pes ignorování nezvládá?

• Zkraťte dobu ignorování.
• Zkuste jiný typ odměny (např. pamlsky).
• Zvažte konzultaci se zkušeným kynologem.

Co učit štěně jako první?

Výchova štěněte je jako dobrodružná cesta kolem světa – vyžaduje trpělivost, porozumění a správný přístup. Deset klíčových dovedností, které by každé štěně mělo ovládat, jsou základem pro harmonický vztah s vaším čtyřnohým společníkem. Základy, jako je socializace (①), jsou klíčové. Stejně jako cestovatel objevující nové kultury, musí štěně poznat různé lidi, zvířata a prostředí v bezpečném a pozitivním duchu. Nebojte se, v tomto ohledu je inspirativní i Japonská filozofie shizen – přirozený tok věcí, důvěra a laskavost.

Samota (②) je další důležitá lekce. Stejně jako osamělý cestovatel, který si užívá klidných chvil, musí se štěně naučit být samo a nepropadat panice. Klíčem k úspěchu je postupný nácvik.

Vykonávání potřeby (③) – základní hygienická norma, podobně důležitá jako vyhledávání čisté pitné vody během expedice. Trénink od štěněte je zásadní.

Žvýkání věcí (④) – přirozená potřeba, s níž se musíme naučit zacházet stejně jako s nebezpečnými oblastmi při cestování. Nabídka vhodných hraček je nezbytná.

Pozitivní motivace (⑤) – klíč k úspěchu, podobně jako odměny za překonání náročných úseků na cestě. Odměňujte štěně za správné chování, ať už pamlskem, chválou, nebo hrou.

Učení = zábava (⑥) – učte se hravou formou. Představte si to jako objevování krásných míst – štěně by mělo mít z učení radost.

„K noze!“ (⑦) – základní povel, který vám umožní udržet kontrolu, podobně jako mapa při navigaci neznámým terénem.

Lidský dotek (⑧) – důležitý pro budování důvěry a posilování vazby. Zvykejte štěně na prohlídky a manipulaci, jako by to byl prozkoumání kůže domorodého kmene.

Zahrňte do výcviku i základní povely jako “sedni”, “lehni” a “zůstaň”, a nezapomeňte na důležitost pravidelné socializace a trpělivosti. Cesta k dobře vychovanému psovi vyžaduje čas, ale výsledek stojí za to.

Jak poznate, že váš pes miluje?

10 důkazů psí náklonnosti, které pozná i zkušený turista:

① Vrtí ocasem: Intenzita vrtění a jeho frekvence napovídají o úrovni radosti. Na túře to může být tlumenější, ale i drobný pohyb ocasu je znakem spokojenosti.

② Je vám v patách: V horách to znamená jistotu a bezpečí, pes vám tak dává najevo, že se cítí chráněný a spoléhá na vaši orientaci v terénu.

③ Olizuje vám tvář: I v drsných podmínkách, po celodenním pochodu, tato gesto vyjadřuje neochvějnou věrnost.

④ Skáče na vás: Možná trochu otravné po náročném výstupu, ale je to projevem nadšení a radosti z vašeho návratu do tábora.

⑤ Hraje si s vámi: I na túře si najděte čas na hru s vaším psem. To posílí váš vztah a uvolní napětí po fyzické zátěži.

⑥ Je vám věrný: Spolehlivý parťák na túře, který vám zůstane nablízku i v nelehkých situacích. To je neocenitelné.

⑦ Spí vedle vás: Váš pes vám poskytne teplo a bezpečnost i v chladné noci v stanu.

⑧ Vycítí, že vám není dobře: Pes je citlivý na změny nálady a fyzického stavu. Na túře to může být klíčové pro včasné řešení problémů.

⑨ Sdílí s vámi jídlo: I když je to jen kousek vašeho energetického tyčinky, sdílení jídla ukazuje důvěru a blízkost.

⑩ Ochraňuje vás: Na túře to může být hlídání batohu nebo ostražitost vůči neznámým lidem či zvířatům. Projevuje se to bdělostí a ostražitostí.

Co nesnáší psi?

Psi, stejně jako ostatní zvířata, nesnáší intenzivní pachy. Alkohol, ať už v podobě lihu, piva nebo jiných nápojů, jim silně vadí. Jeho vůně je pro ně nepříjemná a dráždivá. Podobně na ně působí ocet, jehož štiplavá vůně může způsobit podráždění. Při túrách v přírodě je proto důležité dbát na to, aby se pes nedostal do kontaktu s alkoholem nebo octem. V nouzi, například při úklidu po nehodě v lese, může slabý roztok octa a vody pomoci neutralizovat zápach moči, což je v odlehlých místech praktické, ale je potřeba důkladně roztok po použití rozptýlit vodou, aby se zabránilo poškození ekosystému. Vždy ale platí, že prevence je lepší než léčení – tedy dbát na to, aby pes nebyl vystaven těmto pachům.

Další pachy, které psi nemusí, zahrnují silné parfémy, čisticí prostředky s agresivní vůní a některé druhy koření. Při kempování je proto důležité udržovat čistotu a používat přírodní, neagresivní čisticí prostředky. V přírodě se pak vyplatí dbát na to, aby pes nejedl nepoživatelné věci, které mohou mít silný zápach a způsobit mu trávicí potíže.

Co naučit štěně jako první?

Co se naučit jako první? Pozornost, to je základ! Představte si to jako navigaci na vaší společné cestě – bez ní se nikam nedostanete. A to platí jak pro objevování světa, tak pro výcvik štěněte. Naučit ho reagovat na jméno je prvním krokem k dokonalé symbióze.

Nejde jen o to, aby štěně vědělo své jméno, ale aby reagovalo na něj. Myslete na to jako na volání do hor – musíte si být jisti, že vás pes slyší a rozumí, že je to “volání k akci”.

Postupujte systematicky. Často, ale krátce, volajte štěně jménem. Používejte vždycky stejný tón hlasu. Klíč je v odměňování. Jakmile štěně zareaguje, okamžitě mu dejte malou odměnu – pamlsky, hračku, laskání. To je jeho “vízum” do dalšího dobrodružství, tedy k dalším cvičným úkolům.

A teď malý tip od zkušeného “cestovatele” světem psích výcviků: nečekejte zázraky hned. Trpělivost je klíčová. Stejně jako na velké cestě, i tady platí, že cesta je cíl. A ta cesta je plná malých vítězství a odměn, které posílí pouto mezi vámi a vaším pejskem.

Zde je několik tipů pro efektivní výcvik:

• Krátké, časté lekce: Štěňata mají krátkou pozornost, podobně jako na rušné pouli v Bangkoku.
• Pozitivní posilování: Odmeny jsou důležitější než tresty, stejně jako pro objevování krásných míst.
• Klidné prostředí: Vyberte si klidné místo bez rušivých elementů, jako byste plánovali klidný piknik v Alpách.
• Trpělivost: Nečekejte okamžité výsledky. Výcvik je maratón, ne sprint.

A co dál po zvládnutí jména? Můžete se pustit do učení základních povelů, jako jsou “sedni”, “lehni”, “ke mně”. Je to jako plánovat další zastávky na vaší společné cestě – s mapou (dobrým výcvikem) se dostanete daleko.

Kdo je majitel psa podle zákona?

Legální vlastnictví psa se řídí kupní smlouvou. Je tedy majitelem ten, komu je pes prodán, ať už chovatelem, útulkem, či jiným subjektem. Tohle je základní kámen. Mnoho cestovatelů, a já mezi nimi, si často klade otázku, co se děje, když se s pejskem vydáváme na cesty po světě. Registrace psa se stává v takových případech klíčovou. V České republice existuje několik registrů – národní registr psů, národní registr majitelů zvířat, centrální evidence zvířat a věcí ČR a další. Změna majitele v těchto registrech je možná, což se hodí například při adopci, prodeji, nebo i v případě, že psa svěřujete do péče jiného člověka na delší dobu (třeba právě na dobu vašeho cestování). Doporučuji se před cestou s vaším čtyřnohým kamarádem důkladně informovat o specifických požadavcích na cestování se psem do cílové země, ať už se jedná o očkování, čipy, nebo právě o doklady o vlastnictví. Nepodceňujte důležitost aktuálně vedených dokladů, může vám to ušetřit nepříjemnosti a zbytečné komplikace na hranicích a v destinaci. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že správná a aktuální registrace je základním předpokladem bezproblémového cestování se psem.

Při koupi psa od soukromé osoby se ujistěte, že je smlouva kompletně vyplněna a obsahuje všechny potřebné informace. Nejasnosti mohou později vést k problémům. Nezapomínejte, že cestování se psem vyžaduje dobrou organizaci a zodpovědnost, stejně tak jako zodpovědnost za péči o něj doma. Každá země má svá specifická pravidla, proto je důležité si před cestou ověřit vše potřebné na příslušných úřadech. Jen tak si užijete cestu bez stresu a starostí.

Jak zklidnit štěňata?

Štěňata, podobně jako rozpustilá opičí mláďata v džunglích Kostariky, potřebují správné vedení. Přesměrování pozornosti je klíčové. Interaktivní hračky, naplněné pamlsky – od jednoduchých koulí s překvapením až po sofistikované hlavolamy, které jsem viděl v japonských obchodech se zvířaty – zabraňují nežádoucímu chování. Myslete na to, že podobně jako lidské děti, i štěňata procházejí fází zoubkování. V Peru jsem pozoroval, jak domorodci používají k uklidnění štěňat žvýkací kosti z kaktusu – inspirujte se přírodou! Kousací hračky, ideálně z odolného materiálu, a speciální pamlsky na zmírnění bolesti zubů jsou nezbytné.

Socializace je stejně důležitá jako kvalitní strava. V Indii jsem viděl, jak se štěňata učí společenskému chování hrou s ostatními psy od raného věku. Správná socializace, tedy kontakt s jinými psy (vždy pod dohledem!), je klíčová pro prevenci agresivního kousání a rozvoj zdravé komunikace. Pozitivní zkušenosti v raném věku, podobně jako u lidí, utvářejí povahu psa na celý život. Nezapomínejte na důslednou a trpělivou výchovu – kombinace pozitivní motivace a jasných pravidel je nejlepší cesta k šťastnému a vyrovnanému štěněti, ať už žijete v Praze, nebo v nejodlehlejším koutě Tibetu.