Délka trvání mysliveckého honu je relativní a závisí na mnoha faktorech, nikoliv na samotném loveckém lístku. Lístek je jen vstupenka k účasti. Získání loveckého oprávnění je proces trvající přibližně rok, jak správně uvádíte, zahrnující teoretickou i praktickou přípravu. Na mých cestách po světě jsem pozoroval různé přístupy k myslivosti a regulaci populací zvěře. V některých zemích, například ve Skandinávii, je myslivost striktně regulována a hon probíhá podle předem stanovených plánů s důrazem na udržitelnost. Jinde, třeba v některých částech Afriky, je lov součástí tradice a života místních komunit a jeho délka a intenzita se řídí lokálními zvyklostmi a potřebami. Délka samotného honu pak závisí na druhu zvěře, počtu lovců a cílech honu – od krátkých akcí zaměřených na redukci přemnožené populace až po několikadenní expedice. Je tedy nemožné stanovit univerzální časové rozmezí.
Výcvik k získání loveckého lístku, na rozdíl od samotného lovu, je standardizovaný proces. V rámci kurzu se budoucí lovci učí o biologii zvěře, loveckých metodách, bezpečnosti a legislativě. Rozsah a náročnost výuky se ovšem mohou mezi jednotlivými zeměmi lišit, ovlivněny různými loveckými tradicemi a legislativními normami. Například v některých zemích je kladen velký důraz na stopování a tradiční lovecké metody, zatímco jinde je důležitější znalost moderních technologií a bezpečnosti střelby.
Co je nahanka?
Naháňka, tradiční způsob lovu rozšířený po celém světě, ačkoliv s regionálními variacemi, představuje fascinující spojení lidské strategie a instinktů zvěře. Střelci, vybavení zbraněmi a postavení na strategicky vybraných stanovištích, tvoří pevné body loveckého plánu. V mnoha kulturách se jedná o rituál, někdy s kořeny sahajícími hluboko do historie. Honci, pohybující se v koordinované formaci, nejenže zvěř vyhánějí, ale často i pomáhají udržovat bezpečnost a řídit tok lovu. Zatímco v Evropě se naháňky často zaměřují na spárkatou zvěř, v Asii či Africe se může jednat o jiný druh zvěře, což ovlivňuje jak taktiku honu, tak i zbraně používané střelci. Efektivita naháňky závisí na precizní koordinaci všech zúčastněných, od znalosti terénu a chování zvěře až po bezchybnou komunikaci mezi honci a střelci. Dobře organizovaná naháňka vyžaduje nejen fyzickou zdatnost, ale také hluboké porozumění loveckým technikám a etice. Účast na naháňce, i jako pozorovatel, nabízí jedinečný zážitek z propojení s přírodou a loveckou kulturou daného regionu.
Kdy se konají hony?
Lov kachen divokých, poláka velkého a poláka chocholačky končí 30. listopadu. Listopad je tradičním měsícem společných honů na drobnou zvěř, ačkoliv žádný zákon to již nenukládá. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ochrana biodiverzity vyžaduje rozumný přístup. Dobrý hospodář vždy nechá část honitby nedotčenou, čímž zabezpečí populační stabilitu a umožňuje zvěřím nerušený život. Při kruhovém honu na zajíce pak nenechává celé kolo „dostřílet“, aby se zajíci mohli rozprchnout do bezpečí. Mám zkušenost, že toto dodržování vede k vyšším stavům zvěře v následujících letech. Zajímavostí je, že tradice honů se liší regionálně. Například v jižních Čechách se tradičně loví bažanti, zatímco na Moravě je důležitější lov srnčí zvěře. Rozumíte-li trochu němčině, doporučuji staré myslivecké spisy – nájdete v nich mnoho zajímavostí o tradičních loveckých praktikách, které se kladně projevily na populacích zvěře.
Jak se obléct na hon?
Lov je záležitostí tradice a respektu k přírodě, a to se odráží i v oblečení. Zapomeněte na pestré barvy – na honu vládnou tlumené odstíny. Myslivecký styl je klíčový. Představte si sebe v hustém lese, kde se pohybujete mezi stromy a křovinami. Zelená, hnědá a šedá – to jsou vaše maskovací barvy, které vás splynou s prostředím a minimalizují riziko, že vyplašíte zvěř. Myslivecké oblečení je navrženo s ohledem na pohyblivost a komfort, s důrazem na odolnost proti větru a dešti. Mnoho zkušených lovců, které jsem potkal na svých cestách po světě (od skotských hor až po africkou savanu), zdůrazňuje důležitost funkčního a tichého oblečení. Hlučné materiály a nepraktické střihy jsou tabu. Džíny, barevné svetry a firemní vesty nechte doma – ty patří na střelnici, nikoliv do lesa. Kvalitní, funkční oblečení vás udrží v teple a suchu, umožní vám volný pohyb a pomůže vám s nenápadným pohybem v terénu. Myslete na to, že dobrý výsledek lovu závisí i na perfektním maskování.
Kvalitní myslivecké oblečení zahrnuje často speciální vrstvy pro regulaci tělesné teploty, nepromokavé membrány a robustní materiály odolné proti protržení. Investice do správného oblečení se vám vyplatí – je to záruka pohodlí, bezpečnosti a respektu k myslivecké tradici.
Kde probíhá hon?
Kde se koná hon? To je otázka, na kterou bohužel není jednoduchá odpověď. Česká legislativa sice přesně určuje dobu lovu, ale obce ani myslivecká sdružení nemají povinnost předem oznamovat přesné lokality honů. To je pro turisty, cyklisty, a dokonce i místní obyvatele, kteří žijí v blízkosti lesů, poměrně nebezpečná situace.
Střelba se může konat i v těsné blízkosti obydlených oblastí, což zřejmě mnohé překvapí. Znalost doby lovu, dostupná v zákoně, tedy nestačí k plné ochraně.
Doporučuji proto:
- Před výletem do lesnatých oblastí zkontrolovat aktuální dobu lovu a plánovat výlet mimo toto období.
- Věnovat pozornost varovným tabulím. I když jejich umístění není povinné, některá myslivecká sdružení je využívají.
- Nosit výrazné oblečení, které vás lépe odliší od zvěře. Vyhněte se zelené a hnědé barvě.
- Být obezřetní, zejména v lesích a v jejich blízkosti. V případě slyšení výstřelů se okamžitě ukrýjte a vyčkejte, až nebezpečí pominulo.
Mnoho zemí s bohatou loveckou tradicí, jako například Skandinávské země, má daleko propracovanější systém informování veřejnosti o plánovaných honech. Zvýšená transparentnost by jistě přispěla k větší bezpečnosti. Absence takového systému v České republice je podle mého názoru značným nedostatkem.
Na závěr je třeba připomenout, že ačkoliv je informování veřejnosti o přesném místě konání honů prakticky nereálné, prevence a zvýšená obezřetnost jsou klíčové pro minimalizaci rizik.
Kdy končí myslivecký rok?
Myslivecký rok končí v březnu, s příchodem jara. To je pro zvěř, ale i pro nás, důležitý okamžik. Březen symbolizuje obnovu, a proto je ideální čas k zahájení prací na polích. Čím dříve zasetá semena vyklíčí, tím dříve bude k dispozici potrava pro zvěř, což je klíčové pro jejich přežití a rozmnožování. Z vlastní zkušenosti z cest po Evropě vím, že tato tradice péče o přírodu a zvěř je důležitá součást kulturního dědictví. Mnoho mysliveckých sdružení v tuto dobu organizuje brigády na úpravě biotopů a výsadbě nových stromů a keřů, čímž zajišťují dostatek potravy a úkrytu pro zvířata po celý rok. Je to krásný cyklus, který se opakuje rok co rok, a já jsem vždy fascinován touto úzkou spoluprací člověka a přírody. Přechod mezi mysliveckými roky tak není jen administrativní záležitostí, ale i praktickým momentem v harmonickém soužití s divokou zvěří.
Kdy mohou myslivci střílet?
Myslivci smí střílet jen tehdy, když jednoznačně rozpoznají cíl. To vyplývá z § 44 Mysliveckého řádu. Nesmí se střílet na cokoliv, co jenom *vypadá* jako zvěř. Je to klíčové pro bezpečnost. Chyby v rozpoznání, třeba psa za lišku, nejsou omluvitelné.
Pro turisty to znamená, že v honitbě je nutná zvýšená opatrnost, a to především v době lovu. Noste výrazné oblečení, ideálně oranžové nebo jiné fluorescenční barvy, abyste byli dobře viditelní. Dodržujte značení a varovné tabule. Pokud uslyšíte výstřely, okamžitě se ukrýjte a vyčkejte na pokles aktivity. Vězte, že i když se loví zvěř, střelec může omylem zasáhnout i něco jiného, proto je maximální opatrnost na místě. Informace o termínech lovu v dané oblasti se nejlépe dozvíte na obecním úřadě nebo u místních myslivců.
Kolik je 1 hon?
Takže, ten hon… to není jen tak nějaká jednotka! Přemysl Otakar II. si s tím asi hlavu moc nelámal, když ho zaváděl, ale dneska nám to dělá vrásky na čele. Základní informace říkají, že jeden hon je cca 125,5 metrů (díky converter.cz). To je fajn, ale v terénu se setkáte s různými interpretacemi. Například podle starých zemských desek je to 260 loktů, což vychází na asi 153,8 metru (díky Wikipedii). Pro nás turisty to znamená, že mapa ukazující hranice pozemků v honech může být nepřesná, a to o desítky metrů! Při plánování treku v krajině, kde se tato jednotka používala, je proto lepší se spolehnout na moderní mapy s metrickými údaji a nepředpokládat, že jeden hon je vždycky stejně dlouhý. Rozdíl mezi těmito hodnotami může vést k nepříjemným překvapením, zvláště v náročnějším terénu.
Co je to hon?
Hon, to není jen tak nějaké pole. To je monstrózní lán, výsledek drastické kolektivizace zemědělství, jakou jsem na vlastní oči viděl v 50. letech minulého století v mnoha částech Evropy. Představte si: stovky hektarů, bez jediného stromu, bez živého plotu, bez úkrytu pro zvěř. Všechny mezilehlé bariéry, které oddělovaly pozemky jednotlivých rolníků, byly bezohledně srovnány se zemí. Vznikla tak obrovská, holá plocha, ideální pro efektivní, ale zároveň devastující zemědělskou velkovýrobu.
Negativní dopady byly zřejmé:
- Eroze půdy: Bez ochrany mezí a remízků vítr a voda snadno odnášely úrodnou ornici. Viděl jsem to na vlastní oči – holá půda se proměňovala v poušť.
- Ztráta biodiverzity: Zvěř ztratila přirozený úkryt a potravu. Počet druhů rostlin a živočichů dramaticky klesal.
- Monotónnost krajiny: Charakteristická mozaika polí a luk zmizela, nahradila ji neproniknutelná uniformita.
Tento proces, provázející pozemkovou reformu, jsem zaznamenal nejen v Československu, ale i v dalších zemích východní Evropy. Byla to krutá lekce o tom, jak necitlivá industrializace může zničit nejen krajinu, ale i kulturní dědictví.
Zajímavost: V mnoha oblastech se dodnes snaží vracet krajině její ztracenou tvář – vysazují se remízky, obnovují se meze, zavádí se ekologické zemědělské postupy. Je to dlouhá a náročná cesta, ale stojí za to.
Důsledky vzniku honů se projevují dodnes v podobě degradované půdy a zjednodušené krajiny. Je to smutná připomínka neudržitelných postupů minulosti, a varování pro budoucnost.
Jak probíhá hon?
Hon probíhá tak, že se zvěř nahání do předem určených míst, kde na ni čekají střelci. Drobná zvěř se střílí brokovnicí, nejčastěji s broky o různých velikostech v závislosti na druhu zvěře. Důležité je dodržovat bezpečná pravidla střelby a vědět, kam se střílí, aby se předešlo nehodám. Po výstřelu je klíčové dohledat postřelenou zvěř. V tom pomáhají speciálně vycvičení lovečtí psi, kteří nejen zvěř najdou, ale i přinesou k myslivci nebo psovodovi. Tito psi jsou důležitou součástí úspěšného lovu. Kvalitní lovecký pes je nenahraditelný. Ulovená zvěř se pak přenáší honci. Na konci lovu probíhá výlož zvěře, což je slavnostní prezentace ulovené zvěře, kde se zkontroluje její počet a druh.
Je důležité si uvědomit, že hon je kolektivní záležitost vyžadující spolupráci všech zúčastněných. Dodržování pravidel bezpečnosti a etiky je absolutní nutností. Vybavení lovce by mělo zahrnovat nejen zbraň, ale i funkční oblečení, vhodné boty a další potřebné pomůcky. Důležitá je i znalost terénu a počasí.
Kdy začíná hon?
Otázka, kdy začíná hon, není úplně jednoduchá. Oficiální myslivecký rok sice začíná 1. dubna, ale skutečná hlavní sezóna pro většinu myslivců začíná 1. listopadu a končí na konci prosince. To je doba, kdy se odehrávají ty nejvýznamnější honičky.
Je důležité si uvědomit rozdíl. V dubnu se jedná spíše o administrativní zahájení, přípravy a drobnější aktivity. Listopadová sezóna je pak vyhrazena pro kolektivní lov drobné zvěře, jako jsou bažanti a zajíci. V této době se konají tradiční hony s bohatou účastí myslivců.
Co byste měli vědět, pokud se ocitnete v blízkosti honu:
- Každý hon má striktní pravidla, která se řídí zákonem a zkušenostmi myslivců. Je důležité se těmto pravidlům podřídit a respektovat je.
- Hon začíná charakteristickým troubením na přivítanou, které signalizuje zahájení lovu. V tu chvíli je potřeba dávat zvýšený pozor.
- Pokud se pohybujete v lese či polích v době honu, noste výrazné oblečení, ideálně oranžové, abyste byli dobře viditelní. Zvýšíte tak svou bezpečnost.
- Informujte se předem o plánovaných honech v oblasti, kterou navštěvujete. Informace bývají dostupné na úředních deskách obcí a na webových stránkách místních mysliveckých sdružení.
Pro zkušenější cestovatele, kteří se zajímají o tradiční české zvyky, může být účast na honech (samozřejmě za dodržení všech bezpečnostních opatření a s povolením) fascinujícím zážitkem. Je to příležitost poznat hlouběji místní kulturu a tradice spojené s lesem a lovem.
Tip pro turisty: Navštívíte-li Českou republiku v listopadu nebo prosinci, podívejte se na místní události a zjistěte, zda se v okolí vašeho pobytu koná hon. Můžete tak zažít jedinečný kousek české historie a kultury.
Co je to H+?
H+ (ikonka HSPA+) označuje vysokorychlostní datové připojení 3G+, přesněji HSPA+ nebo DC-HSDPA. Znamená to, že váš telefon využívá pokročilou technologii 3G, která nabízí podstatně vyšší rychlosti stahování dat než standardní 3G. V praxi se rychlosti pohybují v řádech několika megabitů za sekundu, v ideálních podmínkách i vyšší. Na rozdíl od 4G, které představuje samostatnou generaci mobilní sítě, je H+ spíše vylepšením stávající 3G infrastruktury. Setkal jsem se s H+ v nejrůznějších koutech světa, od rušných ulic Tokia až po odlehlé vesnice v Andách – je to poměrně rozšířená technologie, i když postupně ustupuje 4G a 5G. 4G (ikonka 4G) pak značí připojení k síti čtvrté generace, která nabízí výrazně vyšší rychlosti a nižší latenci než H+. Rychlosti 4G se pohybují v desítkách megabitů za sekundu a v některých oblastech i v gigabitovém pásmu. Rozdíl v rychlosti a stabilitě mezi H+ a 4G je markantní. Je nutné si uvědomit, že skutečná rychlost připojení závisí na mnoha faktorech, včetně síly signálu, zatížení sítě a použitého zařízení.
Co je to Čmelík?
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), známý i z mých cest po exotických farmách a drůbežárnách od Jižní Ameriky až po jihovýchodní Asii, je noční můrou každého chovatele drůbeže. Tento drobný ektoparazit, velikosti pouhých 0,5-1 mm, připomíná miniaturní klíště. Jeho oválné, bezbarvé tělo se po nasátí krve zbarví do výrazné červené. Nepodceňujte jeho velikost! Jeho kousnutí způsobuje silné svědění a podráždění kůže u ptáků, což vede ke snížení snášky, zhoršení zdravotního stavu a v extrémních případech i k úhynu. Jeho globální rozšíření je důkazem jeho adaptability a odolnosti. Kromě klasické drůbeže napadá i exotické ptactvo, čímž představuje hrozbu pro chovatele nejrůznějších druhů.
Prevence je klíčová. Pravidelná kontrola drůbeže, důkladné čištění kurníku a jeho okolí, stejně jako používání vhodných insekticidů, jsou nezbytné pro udržení zdravého chovu. Na mých cestách jsem se setkal s řadou tradičních i moderních metod hubení čmelíků, od bylinných preparátů až po speciální UV lampy. Výběr správné metody závisí na konkrétních podmínkách a rozsahu napadení. Včasná diagnostika a rychlá reakce jsou při boji s čmelíkem kuřím naprosto zásadní pro ochranu vašich ptáků.
Kolik stojí myslivecké zkoušky?
Cena mysliveckých zkoušek? 7.500,- Kč za zkoušku – to je základní informace. Ale věřte mi, zkušený cestovatel ví, že cena je jen začátek! Zaplatíte 3.000,- Kč zálohu (pro uchazeče o první lístek i hospodáře), čímž si zajistíte místo. Elektronické potvrzení pak obdržíte po zaplacení. Doporučuji si předem zjistit, co vše zkouška zahrnuje – znalosti myslivecké etiky, práva, biologie zvěře, stopování… Příprava vyžaduje čas a úsilí, proto nepodceňujte studium. Ušetříte si tak nervy a peníze na případné opakování. A vězte, že investice do kvalitních přípravných materiálů se vyplatí – podobně jako investice do kvalitního vybavení na mé cestě po Amazonii. Nezapomínejte na praktické cvičení – střelba je důležitá. To vám žádná kniha nenahradí. Nakonec, úspěšně složené zkoušky vám otevřou dveře do fascinujícího světa myslivosti – podobně jako mi moje expedice otevřely dveře do nepoznaných koutů světa.
Kdy loví myslivci?
Myslivost je zajímavá, ale pro mě jako aktivního turistu je důležitější znalost toho, kdy je v lese nejmenší ruch. Hlavní lovná sezóna se sice oficiálně nezačíná v dubnu, ale právě tehdy se rodí nejvíc zvěře. To znamená, že v dubnu a v prvních měsících jara je v lese relativně klidně, a proto je to ideální čas na výlety, kdy potkám nejmenší počet lovců.
Zimní měsíce, kdy je zvěř v útlumu a zbavuje se parazitů, jsou také vhodné pro turistiku. Sníh a mráz sice ztěžují pohyb, ale zároveň nabízejí jedinečný zážitek z ticha lesa a krásné zimní krajiny. Je potřeba ale myslet na bezpečnost a správně se vybavit.
Co je potřeba vědět pro bezpečný pobyt v lese:
- Vždy si zkontrolujte platné informace o lovu zvěře v dané oblasti – mohou se lišit podle regionu.
- Noste výrazné oblečení – oranžové nebo červené, aby vás lovci lépe viděli.
- Dodržujte značení a turistické trasy.
- Informujte se o plánovaných honech předem.
Celoročně je důležité být v lese obezřetný a respektovat jeho specifika. Znalost chování zvěře a pravidel myslivosti zvýší bezpečnost a umožní nerušený pobyt v přírodě.
Kolik si vydělá popelář v ČR?
Takže, plat popeláře v České republice? Zjistil jsem, že průměrná mzda se pohybuje kolem 277 332 Kč ročně, což je 23 111 Kč měsíčně, 5 778 Kč týdně, anebo 144,44 Kč za hodinu (stav k 12. březnu 2025). Tohle číslo je samozřejmě průměrem a skutečná mzda se může lišit v závislosti na zkušenostech, lokalitě a konkrétním zaměstnavateli. V Praze například očekávejte vyšší platy než na venkově. Zajímavé je, že práce popeláře je fyzicky náročná, a proto je důležité zohlednit i pracovní podmínky a možnost odborného školení a kariérního růstu v oboru odpadového hospodářství. Zde se otevírá možnost specializace a následně i vyšší mzdy. Nezapomínejte na faktorem jako jsou příplatky za práci v noci, o víkendech nebo svátcích, které mohou výrazně ovlivnit celkový příjem.
Kolik je členů ČMMJ?
Členství v ČMMJ, jak ukazují statistiky, prochází dlouhodobým poklesem. Z téměř 113 000 myslivců v roce 1995 se jejich počet v roce 2018 propadl na zhruba 60 000. Tento trend není ojedinělý, podobný úbytek členů zaznamenávají myslivecké organizace i v řadě dalších evropských zemí, například v Německu, Francii či Itálii, kde se rovněž potýkají s demografickými změnami, urbanizací a změnou životního stylu. Zajímavé je srovnání s některými zeměmi mimo EU, například v Severní Americe, kde je členství v mysliveckých organizacích často spojeno s daleko silnější tradicí a má i značně odlišnou právní a ekonomickou dimenzi. Pokles členství v ČMMJ je tedy součástí širšího evropského trendu, který vyžaduje inovativní přístupy k náboru mladších generací a k popularizaci myslivosti jako zodpovědného hospodaření s přírodou. Kromě kvantitativních dat je důležité sledovat i kvalitu členství, angažovanost jednotlivých myslivců a jejich vzdělanost v oblasti ochrany přírody.
Co je to Kutálka?
Kutálka, to není jen obyčejná kapela. Podle definice je to pochodující dechová kapela, často vojenská. Představte si ji třeba na nějaké vojenské přehlídce, hrájící pochodové melodie, které dodávají energii a rytmus pochodujícím vojákům.
Ale pozor! Slovo kutálka má i druhou, poněkud méně lichotivou stránku. Používá se i přeneseně pro malou dechovou hudbu nižší kvality. To už ale s pochodováním moc společného nemá.
Co se týče turistických souvislostí, můžete si kutálku představit třeba takto:
- Na horských túrách: Představte si, že zdoláváte náročný horský průsmyk. A v dálce slyšíte zvuky dechové hudby. Možná to bude právě kutálka, která dodá sílu a energii nejen vám, ale i ostatním turistům.
- Na folklorních festivalech: Kutálky často vystupují na venkovských slavnostech a festivalech. Jejich hudba je skvělým doprovodem k tradičním tancům a zpěvům.
- V městech: I ve městech se můžete setkat s kutálkami, například na různých slavnostech, průvodech nebo koncertech.
Zajímavostí je, že kvalita kutálky se může velmi lišit. Některé jsou skutečně skvělé a hrají na vysoké úrovni, zatímco jiné… no, jejich hudba vás spíše rozesměje než nadchne.
