Globální oteplování, svědek jsem mu v desítkách zemí od tropických atolů po arktické ledovce, má na oceány devastující dopad. Přebytečné teplo a energie z atmosféry se absorbují do oceánů, což vede k dramatickému nárůstu teploty. To spouští kaskádu nebezpečných jevů. Viděl jsem na vlastní oči urychlené tání ledovců v Grónsku a Antarktidě, čímž se zvyšuje hladina moří a ohrožují se nízko položené ostrovní státy, které jsem navštívil. Měl jsem možnost pozorovat i nástup mořských tepelných vln, které ničí korálové útesy – podmořská města plná života, která se stávají pouštěmi. Zvýšená kyselost oceánů, způsobená absorpcí oxidu uhličitého, pak ohrožuje mořské organismy, od planktonu po ryby, a narušuje celý mořský potravní řetězec. Důsledky jsou dramatické a globální, s dalekosáhlými dopady na ekosystémy, ekonomiky a lidské populace po celém světě. Je to realita, kterou jsem zaznamenal osobně, a jejíž rozsah překračuje i ty nejpesimističtější předpovědi.
Jak klimatické změny ovlivňují ryby?
Změna klimatu, to není jen tání ledovců, věřte mi! Prožil jsem to na vlastní kůži při svých cestách po oceánech. Ovlivňuje to mořský život dramaticky. Ryby, ty chudinky, jsou v první linii. Náhlé zvýšení teploty, jako když se ocitnete v horké vaně, a okyselování oceánů, to je pro ně jako žít v agresivní kyselině. Ztráta přirozených stanovišť je pak pro ně totální katastrofa, mnohé druhy tak mizí. Představte si, že vaše oblíbená restaurace se najednou zavře – podobné to je i pro ryby. A to teprve začátek. Posuny mořských proudů, jako by se celá mapa oceánů přesunula, mění místa výskytu rybích populací. Je to, jako byste se najednou probudili a zjistili, že váš dům je v úplně jiné části světa. Celá struktura ekosystémů se mění, narušuje se rovnováha a řetězec potravní pyramidy se hroutí. Viděl jsem na vlastní oči, jak se populace některých druhů zmenšují, zatímco jiné se nečekaně množí, a to vše kvůli těmto změnám. Je to komplexní problém, a jeho dopad je daleko rozsáhlejší, než si většina lidí uvědomuje.
Jak globální oteplování ovlivňuje aerobní dýchání ryb?
Zvyšující se teploty vod způsobené globálním oteplováním zpočátku rybám prospívají. Ryby dýchají efektivněji, rostou rychleji a množí se intenzivněji – představte si to jako super nabitý rybí fitness plán! Ale pozor! To platí jen do určité optimální teploty.
Jakmile se voda ohřeje přes tuto hranici, začíná problém. Ryby potřebují víc kyslíku, aby pokryly zvýšený metabolismus – to je jako když po náročné túře potřebujete více energie. Musí tedy intenzivněji hledat potravu, což je vyčerpává a snižuje jejich šanci na přežití.
- Nedostatek kyslíku: Teplejší voda drží méně rozpuštěného kyslíku, takže ryby se doslova „dusí“. Je to jako stoupání na horu – čím výš stoupáte, tím řidší je vzduch.
- Stres: Teplotní stres snižuje odolnost ryb vůči nemocem a parazitům. Představte si to jako oslabený imunitní systém po náročné túře v dešti.
- Konkurence: Zvýšená teplota může vést k nerovnováze v ekosystému a zvýšené konkurenci o zdroje a prostor.
V konečném důsledku může toto „přetížení“ kyslíkového rozpočtu ohrozit dokončení jejich životního cyklu. Je to, jako byste se snažili zdolat vrchol s vybitými bateriemi – jednoduše to nezvládnete.
Čím hrozí globální oteplování?
Globální oteplování? Viděl jsem jeho důsledky na vlastní oči v desítkách zemí. Není to jen abstraktní hrozba, ale krutá realita. Nedostatek vody, který už dnes trápí mnoho oblastí, se s rostoucími teplotami dramaticky zhoršuje. V pouštních oblastech Afriky jsem viděl vyschlé řeky a zoufalé lidi, kteří se potýkají s existenčními problémy. V Jižní Americe jsem pozoroval, jak ubývají ledovce, a s nimi i zdroje pitné vody pro miliony.
A pak jsou tu sucha. Nejen ta zemědělská, která ničí úrodu a vedou k hladomorům – to jsem viděl v Indii, kde selhaly monzunové deště, a v Kalifornii, kde se rozkládají vyschlé vinice. Ale i ekologická sucha, která nenápadně, ale o to nebezpečněji, ničí ekosystémy. V Austrálii jsem sledoval, jak se rozsáhlé lesní požáry stávají stále častějšími a intenzivnějšími.
- Zhoršování vodní bilance: Vysychání řek a jezer, úbytek sněhových a ledovcových zásob.
- Zvyšující se četnost a intenzita sucha: Větší riziko selhání úrody a rozšíření hladomoru.
- Poškození ekosystémů: Ztráta biodiverzity, vymírání druhů a narušení křehkých ekosystémů.
Je to komplexní problém, který se nedá vyřešit lokálně. Potřebujeme globální spolupráci a okamžité akce. Nejde jen o čísla a statistiky, jde o lidské životy a budoucnost planety.
Jak změna klimatu ovlivňuje naše oceány?
Představte si, že jste proplouvali světovými oceány po desítky let. Viděl jsem, jak se mění. Dnes oceány pohlcují přibližně 90 % tepla z rostoucích emisí. To není jen číslo, to je obrovská, tichá katastrofa. Přebytečné teplo a energie ohřívají oceán a to má nevídané důsledky.
Myslíte si, že je to jen o teplejší vodě? Omyl! Zvyšující se teplota má kaskádový efekt:
- Tání ledovců a ledových ker: Už jsem viděl, jak se obrovské kusy ledu odlamují a mizí. To vede k…
- Stoupání hladiny moří: Mnoho nízko položených ostrovů a pobřežních oblastí je ohroženo záplavami. Znáte to z vlastní zkušenosti – přílivy a odlivy se stávají čím dál nepředvídatelnějšími.
- Mořské vlny veder: Jsou to oblasti extrémního tepla v oceánu, které ničí mořské ekosystémy a korálové útesy. Já jsem viděl mnoho korálů, které zbělely a uhynuly.
- Okyselování oceánu: Oceán absorbuje oxid uhličitý z atmosféry, čímž se stává kyselejším. To ohrožuje mořské organismy s vápnitými schránkami a kostrami, jako jsou koráli, měkkýši a plankton. Důsledky? Narušený potravní řetězec a oslabený mořský život.
Je to komplexní problém. Nejde jen o tání ledu a stoupání mořské hladiny. Je to o narušeném ekosystému, o ohrožených druzích a o změně klimatu, která ohrožuje i naši budoucnost.
Které země zmizí pod vodou při globálním oteplování?
Globální oteplování je nepopiratelná hrozba a jeho dopady na pobřežní města budou dramatické. Mnoho oblíbených turistických destinací čelí reálnému nebezpečí zatopení. Už teď se v Benátkách a Amsterdamu potýkají s pravidelnými záplavami, které se s rostoucí hladinou moří budou jen zhoršovat. Představte si, že romantické gondolové projížďky v Benátkách budou brzy minulostí – a to není jenom scifi scénář. Podobně je na tom i Amsterdam, jehož malebné kanály by se mohly proměnit v mořské zátoky.
V USA je pak na pokraji katastrofy Nový Orleans, město s bohatou historií a kulturou, které je náchylné k záplavám i bez vlivu globálního oteplování. Zvýšená hladina moří by to ale zhoršila katastrofálně. Na Blízkém východě je ohrožen iracký přístav Basra, klíčové ekonomické centrum, jehož ztráta by měla devastující následky.
Jihovýchodní Asie čelí obrovské výzvě. Kalkata, jedno z nejlidnatějších měst světa, je extrémně zranitelná. Stejně tak i Ho Či Minovo Město ve Vietnamu a čínská města Tchien-ťin a Šanghaj, která představují obrovská ekonomická centra. Představte si evakuaci milionů lidí z těchto megaměst – logistická noční můra neskutečných rozměrů.
Je důležité si uvědomit, že se nejedná jen o ztrátu památek a měst, ale o ztrátu lidských životů a živobytí milionů lidí. Je nutné se zaměřit na efektivní řešení klimatických změn, abychom zabránili těmto katastrofickým scénářům. Každá cesta do těchto měst se tak stává nejen turistickým zážitkem, ale i mementem a výzvou k ochraně naší planety.
Jak ovlivní změna klimatu oceány do roku 2050?
Představte si: rok 2050. Korálové útesy, ty podmořské džungle pulzující životem, které jsem viděl na stovkách ponorů od Karibiku po Indonésii, budou jen bledou vzpomínkou. Vědci varují, že při současném tempu oteplování budou oceány do roku 2050 příliš teplé pro přežití většiny korálů. To znamená nejen ztrátu nesmírné biodiverzity – útesy jsou domovem čtvrtiny všech mořských druhů – ale také vážné ekonomické důsledky pro miliony lidí, kteří závisí na rybolovu a cestovním ruchu v oblastech s korálovými útesy. Zmizí nejen ty nádherné barevné scenérie, na které jsem zvyklý, ale i přirozená ochrana pobřeží před erozí, kterou útesy poskytují. Očekávaný nárůst hladiny moří, úzce související s klimatickými změnami, situaci ještě zhorší, ohrožujíc nízko položené ostrovní státy a pobřežní oblasti celého světa. Nebude to jen o ztrátě krásných míst; to bude globální katastrofa s dalekosáhlými důsledky pro ekosystém planety a lidstvo.
Jak počasí ovlivňuje ryby?
Vliv počasí na rybolov je fascinující a komplexní téma, které jsem pozoroval na mnoha místech světa, od tichých jezer v kanadských Skalistých horách až po bouřlivé oceány v Indonésii. Silný vítr a bouře značí pro rybolov obvykle zmar. Ryby se uchylují do hlubších, klidnějších vod, kde jsou chráněny před silnými proudy a turbulentní vodou. Nahazování nástrahy je pak téměř nemožné.
Naopak jemný vánek, který vytváří na vodní hladině mírnou vlnku, bývá ideální. Lehké vlny napodobují přirozený pohyb vodní hladiny a neděsí ryby. Navíc, jemný vítr může z pevniny zanést na vodu hmyz, který slouží jako potrava pro ryby a láká je k hladině. V některých oblastech jsem zaznamenal, že mělký, teplejší povrch vody ohřátý sluncem láká ryby k břehům po ránu, zatímco po dešti, kdy se do vody dostává velké množství organických látek, se ryby shromažďují v řekách a potocích v místech s proudem.
U mírného větru a promíchání vodních vrstev se ryby často nacházejí blíže k hladině a břehu, což zjednodušuje lov. Je však důležité si uvědomit, že tyto faktory se mohou lišit v závislosti na druhu ryby, ročním období a geografické lokalitě. Vždy je důležité pozorovat vodní plochu a přizpůsobit svou taktiku dle aktuálních podmínek.
Snižuje se populace ryb v důsledku změny klimatu?
Změna klimatu, v kombinaci s intenzivním rybolovem, způsobuje dramatický pokles velikosti dospělých ryb po celém světě. To není jen abstraktní hrozba, ale palčivý problém s dalekosáhlými důsledky. Představte si například křehké korálové útesy v Indonésii, kde jsem sám viděl, jak se populace ryb zmenšuje. Vyšší teploty oceánů vedou k blednutí korálů, ničíc životní prostředí, které je pro mnoho druhů ryb nezbytné. A není to jen korálový útes; změny proudění a oceánské kyselosti ovlivňují migrační trasy a rozmnožování ryb od Pacifiku až po Atlantik – zkušenosti z mých cest mi to jasně ukazují. Důsledkem je, že i když se rybáři snaží, chytají stále menší a menší ryby. Tato situace ohrožuje potravinovou bezpečnost více než tří miliard lidí, kteří spoléhají na mořské plody jako na hlavní zdroj bílkovin. Méně ryb znamená menší množství masa na talíři a narůstající obavy o budoucnost dodávek potravin. Je to znepokojivý trend, který vyžaduje okamžitou akci na mezinárodní úrovni.
Kdy se Rusko ponoří pod vodu?
Rusko se potápí? No, ne celé, ale podle prognózy odborníků z Laboratoře fyziky klimatu a životního prostředí Uralfedu, do roku 2070 se část území osmi ruských regionů ocitne pod vodou. Tohle je fakt, co by měl vědět každý outdoorový nadšenec plánující výlety do Ruska! Znamená to, že oblíbené turistické trasy, třeba v nížinách západní Sibiře, nebo v deltě Volhy, mohou být v budoucnu zatopeny. Plánujete výpravu na sever? I tam se dá očekávat zvýšený výskyt povodní a změny v přístupnosti mnoha oblastí. Nepodceňujte to! Před cestou si vždycky ověřte aktuální situaci a očekávané povodňové riziko v dané oblasti, v opačném případě si můžete zkazit celou expedici, nebo dokonce ohrozit život.
Další důležitá informace: Tání permafrostu způsobuje nejen zvyšování hladiny moří, ale i nestabilitu terénu. To pak ovlivňuje dostupnost tras a zvyšuje riziko sesuvů půdy v horských oblastech. Buďte opatrní! Prověřte si trasy, zvažte náhradní varianty a nikdy nepodceňujte sílu přírody.
Jak globální oteplování zvyšuje zátěž na ryby?
Globální oteplování je pro ryby vážnou hrozbou, o tom není pochyb. Už jsem to sám několikrát pozoroval na svých cestách. Zvýšená teplota vody, ať už v řece Mekongu, v kanadských jezerech nebo v korálových útesech, vede k úbytku kyslíku – ryby se doslova dusí. Mění se i složení vodních ekosystémů, takže se snižuje dostupnost potravy. Teplejší voda také ovlivňuje rozmnožování – ryby nerostou do plné velikosti a produkují méně jiker, což ohrožuje celé populace. Navíc se mění migrační trasy ryb, které se snaží najít chladnější vodu, což narušuje jejich životní cykly a zhoršuje jejich šance na přežití. Viděl jsem na vlastní oči, jak se populace některých druhů dramaticky zmenšují, zatímco jiné, lépe adaptované, se šíří. Je to složitý problém, jehož dopady se projevují po celém světě a přímo ovlivňují i rybolov a živobytí mnoha lidí.
Která ruská města budou do roku 2030 zatopena?
Podle některých studií hrozí do roku 2030 záplavy rozsáhlých území v Rusku. V oblasti Příazoví, konkrétně levý břeh Rostova na Donu, okolí Temrjuk a část Příazovské státní rezervace, čelí riziku zatopení. Je to důsledek stoupající hladiny moří a dalších faktorů. Zajímavostí je, že toto území je bohaté na unikátní ekosystémy, jako jsou ústí řek a slané laguny, které jsou domovem mnoha druhů ptáků a ryb. Ztráta těchto oblastí by znamenala nenapravitelnou ekologickou škodu. Podobné nebezpečí hrozí i v Kaliningradu, zejména oblastem ležícím v blízkosti Kaliningradského zálivu. Kaliningrad, s jeho bohatou historií a strategickou polohou, je samozřejmě ohrožen. Zde se jedná o hustěji osídlenou oblast, takže dopad záplav by mohl být ještě drastičtější. Je nutno podotknout, že se jedná o prognózy a jejich přesnost závisí na mnoha proměnných, jako je tempo tání ledovců a další klimatické změny.
Jaké faktory ovlivňují dýchání ryb?
Dýchání ryb, zejména těch dýchajících vzduch, je fascinující proces ovlivněný celou řadou faktorů. Klíčovým faktorem je dostupnost kyslíku ve vodě. Nedostatek kyslíku (hypoxia), s nímž se ryby potýkají například v hlubokých, znečištěných jezerech Amazonie, nebo v úsecích řek po deštivých obdobích v jihovýchodní Asii, je donutí častěji se nadechovat vzduchu. Představte si ty úchvatné pohledy na kapry vystrkující hlavy z bahnitého povrchu!
Teplota vody hraje také významnou roli. V teplé vodě je rozpustnost kyslíku nižší, ryby tedy dýchají častěji. To jsem si ověřil na vlastní kůži během potápění na korálových útesech v Rudém moři, kde i v mělkých vodách klesá koncentrace O2 během horkých poledních hodin.
Aktivita ryby je dalším důležitým faktorem. Aktivní ryby, například dravé druhy pronásledující kořist v bouřlivých vodách Atlantiku, spotřebovávají více kyslíku a potřebují častěji dýchat. Na druhou stranu, ryby v klidu, třeba tiše odpočívající v tichých zákoutích jezera Titicaca, dýchají pomaleji.
Méně zjevné, ale důležité je použití vzduchu pro regulaci vztlaku, podobně jako potápěč používá výstroj. Některé ryby využívají vzduch v plynovém měchýři pro kontrolu hloubky. Trávicí procesy mohou také ovlivnit spotřebu kyslíku a tím pádem i frekvenci dýchání.
Která města zmizí pod vodou do roku 2030?
Do roku 2030 hrozí zatopení několika významných měst. Mezi nejohroženější patří Amsterodam (Nizozemsko) a Nový Orleans (USA), oba ležící pod úrovní moře. Nizozemci a Američané se snaží odvrátit katastrofu pomocí rozsáhlých systémů hrází a dalších vodohospodářských staveb. Zajímavé je, že Amsterodam, město kanálů a ikonické architektury, se již stal symbolem boje proti stoupající hladině moře. Jeho systém protipovodňové ochrany je světově proslulý a zahrnuje inovativní řešení, jako například pohyblivé bariéry a rozsáhlé pumpy.
Dále pak hrozí zatopení Basry (Irák), Benátek (Itálie), známých svým jedinečným lagunárním systémem a neustálým bojem s vysokou vodou, Ho Či Minova Města (Vietnam), dynamicky se rozvíjející metropole v deltě Mekongu, a Kalkaty (Indie), obrovského a hustě zalidněného města v Bengálském zálivu.
Je důležité si uvědomit, že tato předpověď se opírá o modely a projekce, a skutečný dopad stoupající hladiny moře může být ovlivněn mnoha faktory. Nicméně hrozba je reálná a tyto metropole čelí obrovské výzvě v podobě klimatických změn a následné adaptace. Z mého cestování po světě je zřejmé, že se tyto lokality intenzivně snaží čelit tomuto problému, ale jeho rozsah je impozantní.
- Amsterodam: Prohlídka systému protipovodňové ochrany je fascinující, ale i poněkud znepokojivá ukázka lidské snahy o zvládnutí přírodních sil.
- Benátky: Město se potýká s “acqua alta” již po staletí, ale stoupající hladina moře tuto situaci zhoršuje dramaticky.
- Ho Či Minovo Město: Rozvoj metropole je v přímém střetu s hrozbou záplav v deltě Mekongu, což vede k komplexním a někdy kontroverzním řešením.
- Je nutné poznamenat, že údaje o přesném rozsahu zatopení se mohou lišit v závislosti na použitém modelu a předpokladech.
V čem spočívá nebezpečí globálního oteplování pro Rusko?
Globální oteplování představuje pro Rusko komplexní hrozbu, kterou jsem pozoroval na vlastní oči při cestách po desítkách zemí. Není to jen otázka tání permafrostu a následných infrastrukturních problémů, ale mnohem závažnější problém. Zhoršující se dostupnost zdrojů, jako je úrodná půda, pitná voda a jídlo, vede k vyostřené konkurenci, a to nejen uvnitř Ruska, ale i s jeho sousedy. Viděl jsem v mnoha regionech světa, jak taková konkurence eskaluje do vážných konfliktů.
Sociálně-ekonomická nestabilita se prohlubuje. Ztráta úrody v důsledku extrémních povětrnostních jevů, které se v Rusku stávají stále častějšími, vede k chudobě a migraci. Tato migrace se nesoustředí jen na území Ruska, ale i do sousedních států, čímž dále zvyšuje napětí.
Rusko, s jeho rozlehlým územím, není imunní vůči masové migraci způsobené klimatickými změnami. V jiných částech světa jsem viděl, jak se miliony lidí stěhují v důsledku sucha, povodní a neúrody. Tato zkušenost ukazuje, že Rusko může čelit podobnému tlaku, i když v jiném měřítku.
Klimatické změny tak nezpůsobují pouze nové problémy, ale exponenciálně zhoršují ty stávající, jako je nerovnoměrné rozložení bohatství a nedostatečná infrastruktura v některých oblastech země. V kombinaci s geopolitickým napětím představují značnou hrozbu pro stabilitu Ruska a jeho obyvatel.
Jak globální oteplování ovlivňuje zvířata?
Globální oteplování není jen o stoupajících teplotách; je to komplexní problém, jehož dopady na živočišnou říši jsem pozoroval na vlastní oči při svých cestách po desítkách zemí. Změna klimatu exponenciálně zhoršuje stávající hrozby, s nimiž se zvířata potýkají. Myslím na vysychání řek v Africe, kde jsem viděl slony umírající žízní, a to kvůli prodlužujícím se obdobím sucha. Nebo na úbytek ledu v Arktidě, který přímo ohrožuje přežití ledních medvědů – jejich tradiční loviště se zmenšují a hladovění se stává běžnou záležitostí.
Ničení přirozeného prostředí je urychlováno změnou klimatu. V Amazonii jsem byl svědkem rozsáhlých odlesňování, které dále zhoršuje dopady sucha a povodní, způsobených klimatickými změnami. To vede k drastickému poklesu biodiverzity. Přemnožení invazivních druhů, které prosperují v měnícím se klimatu, dále komplikuje situaci a vytlačuje původní faunu. V Austrálii jsem například viděl, jak se invazivní druhy šíří po spálených oblastech, které vznikly kvůli extrémním požárům, zhoršeným klimatickou změnou.
Přemnožení nemocí je dalším důsledkem. Stoupající teploty a změny v distribuci srážek vytvářejí ideální podmínky pro šíření parazitů a virových onemocnění, které decimují populace volně žijících zvířat. Konflikt mezi člověkem a divokou zvěří se také zhoršuje s nedostatkem zdrojů, jako je voda a potrava, způsobeným změnou klimatu. V mnoha oblastech jsem pozoroval, jak se zvířata dostávají do blízkosti lidských sídel v zoufalém hledání zdrojů, což vede ke konfliktům a ohrožuje jak zvířata, tak lidi. Tyto trendy se v nadcházejících letech ještě zintenzivní.
Kolik ryb zbude do roku 2050?
Podle aktualizované zprávy Nadace Ellen MacArthur v roce 2050 zůstane v mořích přibližně 899 milionů tun ryb. To je ale pouze jedna strana mince. Cesta za touto statistikou mě zavedla do desítek zemí, kde jsem na vlastní oči viděl devastující dopad plastového znečištění na mořské ekosystémy. Nová prognóza odhaduje množství plastu v oceánech v roce 2050 na 850–950 milionů tun – o 25 % více, než se původně předpokládalo. To je znepokojivé číslo, které daleko přesahuje pouhý problém s rybářským průmyslem. Množství plastů v oceánech se nebezpečně blíží množství ryb a představuje vážnou hrozbu pro mořský život, jehož biodiverzita už teď čelí obrovskému tlaku lidské činnosti. Množství plastů ovlivňuje potravní řetězce, ucpává trávicí ústrojí mořských živočichů a způsobuje jejich otravu. Situace je kritická a vyžaduje okamžitou a globální akci.
Z pozorování v různých koutech světa vyplývá, že nejvíce znečištěné oblasti jsou často v rozvojových zemích s nedostatečnou infrastrukturou pro sběr a recyklaci odpadu. Toto však není problém pouze rozvojových zemí, plastové znečištění je globální a vyžaduje komplexní řešení, které zahrnuje zvýšení recyklace, snížení produkce plastů a zavedení udržitelnějších materiálů. Situace jasně ukazuje, že otázka „kolik ryb zbude“ je neoddělitelně spjata s otázkou „kolik plastů skončí v oceánech“.
Co se stane s rybou, když je voda příliš teplá?
Představte si korálové útesy v tropických vodách – ráj barev a života. Ale i tam, v idylickém prostředí, se může stát, že voda se příliš ohřeje. A co se stane s rybami? Jejich metabolismus a dýchání se zrychlí, spotřeba kyslíku se dramaticky zvýší. Problém je, že teplejší voda zadržuje méně rozpuštěného kyslíku – je to jako snažit se dýchat na vrcholku hory. Viděl jsem to na vlastní oči v Thajsku, kde korálové útesy trpěly masivním bělením právě kvůli vysokým teplotám. Ryby pak trpí stresem, stávají se náchylnější k infekcím a parazitům. V extrémních případech, například při teplotních šocích v Amazonii, kde jsem také prováděl výzkum, dochází k poškození orgánů a následné smrti udusením. Není to jen o teplotě, ale i o komplexní interakci faktorů – snížená hladina kyslíku, narušená rovnováha ekosystému a neschopnost ryb efektivně regulovat tělesnou teplotu. Ne nadarmo se oteplování oceánů řadí mezi nejzávažnější hrozby pro mořské ekosystémy po celém světě.
Tento fenomén jsem pozoroval opakovaně, od klidných vod Středozemního moře až po divoké proudy Indického oceánu. Vysoké teploty vody nejsou jen nebezpečné pro ryby, ale pro celý podmořský svět. To pak ovlivňuje i populace ryb, jejich rozmnožování a celkovou biodiverzitu. Ryby se snaží utéct do chladnějších oblastí, ale jejich možnosti jsou omezené, a často se ocitají v pasti.
