Změny klimatu zasahují zvířecí říši globálně a s devastujícími důsledky. Měl jsem možnost pozorovat dopady na vlastní oči při cestách po desítkách zemí. Tání ledovců, které jsem viděl na vlastní oči v Arktidě a Antarktidě, přímo ohrožuje populace ledních medvědů a tuleňů. Ztráta jejich přirozeného prostředí je dramatická.
Stoupající hladina moří, jev zřetelný na korálových útesech v Indonésii a na pobřeží Malediv, ničí biotopy nesčetných druhů, od drobných korálů po velké mořské želvy. V mnoha oblastech jsem viděl, jak slaná voda proniká do sladkovodních mokřadů, což devastuje tamní faunu.
Změny povětrnostních podmínek jsou všudypřítomné. Extrémní sucha v Africe vedou k úbytku populací slonů a nosorožců, kteří nemají dostatek vody a pastvy. Naopak, častější a intenzivnější bouře v Karibiku ničí hnízdiště mořských ptáků.
Důsledky se projevují v mnoha formách:
- Úbytek populací: Mnoho druhů se ocitá na pokraji vyhynutí, neboť se nedokáží adaptovat na rychlé změny.
- Narůstající konkurence: Druhy migrující z teplejších oblastí do oblastí chladnějších vytvářejí konkurenční tlak na původní faunu.
- Šíření nemocí: Změny klimatu vytvářejí příznivé podmínky pro šíření vektorových nemocí, které ohrožují mnoho živočišných druhů.
Problémy s nedostatkem potravy jsou evidentní napříč kontinenty. V Jižní Americe jsem pozoroval, jak se mění migrační vzorce ptáků kvůli ubývajícímu hmyzu. V Himalájích se zase kvůli tání ledovců mění tok řek, což ovlivňuje dostupnost potravy pro tamní druhy.
Je zřejmé, že změny klimatu představují komplexní a vážnou hrozbu pro biodiverzitu naší planety. Je nutné okamžitě přijmout opatření k zmírnění těchto dopadů.
Jak změna klimatu ovlivňuje živé organismy?
Změna klimatu není jen abstraktní hrozbou; její dopady na živé organismy, včetně nás, jsou drastické a znatelné. Zvýšená frekvence a intenzita extrémních povětrnostních jevů, od vln veder po ničivé bouře, přímo ohrožují lidské zdraví. Mluvíme o nárůstu respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, úrazech a předčasných úmrtích. Pamatujete si ty parné dny v jihoitalském městě, kdy se nedalo dýchat? To se bude opakovat častěji a na mnoha dalších místech.
Neméně důležité je posun v rozšíření infekčních a parazitárních nemocí. Když jsem cestoval po Amazonii, viděl jsem na vlastní oči, jak se mění biotopy a s nimi i vektorové choroby. Malárie, horečka dengue, lymská borelióza – to nejsou jen vzdálené hrozby. Změna klimatu jim otevírá nové cesty a rozšiřuje jejich areál výskytu. A to nejen v tropech, ale i v mírných pásmech.
Kvalita potravin a vody je rovněž pod silným tlakem. Sucha vedou k nedostatku úrody a kontaminaci vodních zdrojů, což zvyšuje riziko onemocnění přenášených potravinami a vodou. Při mé cestě po subsaharské Africe jsem byl svědkem toho, jak se nedostatek vody a potravinová nejistota promítají do zdraví místních obyvatel.
Změny v ekosystémech dále ovlivňují biodiverzitu a dostupnost zdrojů. Vždyť i obyčejné včely jsou klíčové pro opylování plodin, které tvoří základ naší stravy. Když se mění klima, mění se i jejich životní prostor a s nimi i náš přístup k potravě.
To vše jsou jen některé z mnoha dopadů, které si zaslouží naši pozornost. Není to abstraktní problém budoucnosti, ale realita, kterou už dnes zažíváme na vlastní kůži po celém světě.
Co má největší vliv na rozšíření rostlinstva a živočišstva na Zemi?
Největší vliv na rozšíření rostlin a zvířat na Zemi? To je jasný – reliéf! Když se protloukám horami, vidím to na každém kroku. Výška nad mořem určuje klima – na vrcholcích je chladněji, větrněji a srážky jsou jiné než v údolích. To pak ovlivňuje, jaké rostliny tam porostou a jaká zvířata tam přežijí.
Například:
- Horské oblasti: Čím výš lezeš, tím se mění vegetace. Nejdřív lesy, pak kleč, nakonec jenom kamení a sníh. Zvířata se tomu přizpůsobují – kamzíci ve skalách, svišti v norách.
- Údolí a nížiny: Nabízejí teplejší a vlhčí klima, ideální pro různé druhy stromů a bohatší faunu. Myslím na ty krásné luční květiny a motýly v údolích Alp!
- Svahy: Expozice svahu (jih vs. sever) zásadně mění mikroklima. Jižní svahy jsou teplejší a suché, se stepní flórou, zatímco severní svahy jsou vlhčí a stinné, s bujnější vegetací.
A pak je tu ještě sklon terénu. Strmé svahy brání šíření mnoha rostlin a zvířat. Proto najdeš v hlubokých údolích často unikátní druhy, izolované od okolí. Tohle je fascinující! Prozkoumat to všechno, to je pro dobrodruha jako já teprve výzva!
- Pro aktivního turistu je pochopení vlivu reliéfu klíčové pro plánování tras a pochopení biodiverzity.
- Znalost reliéfu ti umožní předvídat změny počasí a vegetace během tvého treku.
- Studium reliéfu ti pomůže lépe porozumět ekosystémům a chránit je.
Jak se zvířata přizpůsobují různým klimatickým podmínkám?
Adaptace zvířat na různé klimatické podmínky je fascinující, ale často i dramatická záležitost. Není to jen o změně barvy srsti, ačkoliv i to hraje roli – např. arktické lišky v zimě zbělají, zatímco v létě mají hnědou srst pro lepší maskování v tundře.
Klíčové adaptační strategie zahrnují:
- Změna doby rozmnožování: Mnoho druhů posouvá dobu páření a kladení vajec v závislosti na dostupnosti potravy a klimatických podmínkách. V horách to může znamenat posun k dřívějšímu jarnímu rozmnožování, aby se mláďata stihla vyvinout před zimou.
- Změna denní aktivity: Některá zvířata se stávají aktivnější v chladnějších částech dne, aby se vyhnula extrémním teplotám. Pouště jsou skvělým příkladem – mnoho zvířat je aktivních v noci.
- Fyziologické změny: To zahrnuje změny v metabolismu, produkci tuku pro izolaci, a dokonce i změny v krevním oběhu. Např. tučňáci mají husté peří a silnou vrstvu tuku, aby se udrželi v teple v Antarktidě.
- Migrace: Sezónní migrace je klíčová strategie pro mnoho druhů ptáků a savců, aby se vyhnuli nepříznivým klimatickým podmínkám a našli dostatek potravy. Sledování migračních tras je fascinující zážitek pro každého turistu!
- Změna stravy: Dostupnost potravy se mění s klimatem, a tak i potravní strategie zvířat. To může vést k dramatickým změnám v jejich chování a způsobu života.
Při pozorování zvířat v divočině je důležité si uvědomit tyto adaptace a jejich význam pro přežití druhu. Například, když uvidíte sokola stěhovavého na podzim, pamatujte na jeho úžasnou migrační cestu přes kontinenty. Nebo když uvidíte gazelu v africké savaně, uvědomte si, že její rychlost a vytrvalost jsou klíčové pro přežití v drsných podmínkách.
Jak globální oteplování ovlivňuje polární zvířata?
Globální oteplování má devastující dopad na arktické živočichy. Během svých cest po světě jsem viděl na vlastní oči křehkost arktického ekosystému. Bílí medvědi, ikona Arktidy, jsou symbolem této krize. Nejde jen o hrozbu vyhynutí, jak se dříve předpokládalo. Nová studie ukazuje, že kvůli tání ledu musí vynakládat čtyřnásobné úsilí na přežití. To dramaticky zkracuje jejich životní cyklus a zvyšuje riziko vyhynutí mnohem dříve, než se předpokládalo.
Problém se netýká jen medvědů. Nervaly, fascinující tvorové s dlouhými spirálovitými kly, se také potýkají s důsledky ubývajícího ledu. Jejich potravní řetězec je narušen, a hledání potravy vyžaduje mnohem více energie.
Ztráta mořského ledu má kaskádový efekt na celý ekosystém:
- Méně lovišť: Ubývající led omezuje místa, kde se bílí medvědi mohou lovit tuleně, což je jejich hlavní potrava.
- Delší migrace: Zvířata musí cestovat dále za potravou, což vyčerpává jejich energii a zvyšuje jejich zranitelnost.
- Ztráta životního prostředí: Tání ledu ničí přirozené prostředí mnoha druhů, včetně hnízdišť ptáků a útočišť pro mláďata.
- Vysoká energetická náročnost: Jak už bylo zmíněno, zvířata vynakládají mnohem více energie na přežití, což snižuje jejich reprodukční úspěšnost a celkovou populaci.
Situace je kritická a vyžaduje okamžitou akci. Změny klimatu ohrožují nejen arktické živočichy, ale i celou planetu.
Na čem závisí početnost zvířat?
Počet volně žijících zvířat je ovlivněn komplexní sítí faktorů, které jsem měl možnost pozorovat na svých cestách po celém světě. Nejdůležitější je stav životního prostředí. Nedostatek potravy, vody, či vhodné úkryty – to vše přímo snižuje plodnost a zvyšuje úmrtnost. Například v afrických savanách, kde jsem strávil několik měsíců, jsem viděl na vlastní oči, jak sucho dramaticky ovlivňuje populace slonů a zeber.
Dále, člověk hraje klíčovou roli. A ne vždy pozitivní.
- Přemnožení: V některých oblastech, například v Austrálii s invazivními králíky, může přemnožení jednoho druhu negativně ovlivnit celé ekosystémy.
- Pytláctví: Je to hrozba pro mnoho ohrožených druhů, s níž jsem se setkal v mnoha regionech Asie a Jižní Ameriky. Mnohdy je to boj o přežití, ale často i organizovaný zločin.
- Nekontrolovaný lov: I v oblastech s relativně vysokou populací zvěře může neudržitelný lov vést k dramatickému snížení jejich počtu. Viděl jsem to na vlastní oči u populací losů v Kanadě, kde nelegální lov převažoval nad regulací.
Kromě těchto faktorů existují i další – nemoci, predátoři a klimatické změny, které hrají významnou roli v dynamické rovnováze přírody. V Himalájích jsem například sledoval, jak tání ledovců ovlivňuje životní prostor pro sněžné leopardy a jak to ovlivňuje jejich přežití. Je důležité si uvědomit, že i zdánlivě malá změna v jednom faktoru může mít kaskádový efekt na celý ekosystém. A je naší zodpovědností se o něj starat.
Jak změna životního prostředí ovlivňuje početnost zvířat?
Změna podmínek prostředí má na početnost zvířat zásadní vliv. Viděl jsem to na vlastní oči v deštných pralesích Amazonie, kde odlesňování vede k dramatickému poklesu biodiverzity – populace opic, lenochodů a nespočtu dalších druhů se zmenšují, a některé druhy jsou na pokraji vyhynutí. Podobně i v afrických savanách, kde ubývá pastvin kvůli nadměrnému spásání a suchu, sleduji klesající počty slonů, žiraf a antilop. Zjednodušeně řečeno, poškození biotopu snižuje jeho únosnost – tedy schopnost prostředí uživit daný počet jedinců. Méně dostupné potravy, vody a úkrytů vede k omezení reprodukce, zvýšené mortalitě a následnému poklesu populace. To pak zvyšuje riziko vyhynutí, jak jsem sám pozoroval u mnoha druhů po celém světě. Například v korálových útesech, ničených okyselováním oceánů a zvyšováním teploty vody, dochází k masivnímu bělení korálů, což vede k úhynu korálů a organismů, které na nich žijí. Ztráta stanovišť má tedy dalekosáhlé důsledky pro celou planetu a všechny její obyvatele.
Čím hrozí změna klimatu?
Změna klimatu není abstraktní hrozbou; viděl jsem její důsledky na vlastní oči v desítkách zemí. Nejde jen o stoupající hladinu moří, ale o zesílení faktorů, které hluboce srážejí lidi do chudoby a znemožňují jim z ní vystoupat. Povodně, které jsem zažil v Bangladéši a na Filipínách, nesmazatelně vymazaly celé městské chudinské čtvrti, ničíc domovy a živobytí. Rodiny, které už tak žily na hranici přežití, jsou po podobných katastrofách odsouzeny k ještě hlubší bídě.
Nesnesitelná vedra, která jsem pozoroval v sub-saharské Africe a Indii, paralyzují zemědělskou produkci a znesnadňují práci na otevřeném prostranství. Lidé pracující na polích, rybáři, stavební dělníci – všichni se potýkají s úmorným horkem, které snižuje jejich produktivitu a ohrožuje jejich zdraví. Dlouhodobé sucho v důsledku klimatických změn pak vede k hladomorům a masové migraci. Mluvíme o milionech lidí, nucených opustit svá domova kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám a nedostatku zdrojů.
Není to jen o fyzické zkáze, ale i o narušení sociální stability. Konkurence o zdroje, zhoršená hygiena a šíření nemocí – to vše jsou dopady, které se stupňují s intenzitou klimatických změn. Změna klimatu není jen ekologický problém, je to hluboká sociální a humanitární krize, která ohrožuje miliony lidí po celém světě.
Jak ovlivňuje změna klimatu životní prostředí a živé organismy?
Změna klimatu, to není jenom abstraktní pojem, ale tvrdá realita, kterou jsem na vlastní kůži zažil na mnoha koutech světa. Lidstvo a divoká zvěř se potýkají s novými, nebezpečnými výzvami pro přežití.
Častější a intenzivnější sucha vysušují řeky a ničí úrodu, což jsem viděl na vlastní oči v Africe. Silnější bouře a hurikány devastují ostrovní státy, zanechávají za sebou jen trosky, jak jsem pozoroval v Karibiku. Vlny veder decimují populace živočichů, jejichž přirozené prostředí se mění příliš rychle na adaptaci. Tání ledovců a zvyšování hladiny moří pohlcují pobřežní oblasti, ničí domovy lidí a ohrožují vzácné ekosystémy, jak jsem zaznamenal v Arktidě a v oblasti Malediv.
- Ztráta biodiverzity: Mnoho druhů zvířat a rostlin je ohroženo vyhynutím kvůli změně klimatu. Změny v teplotě a srážkách narušují jejich životní cykly a ničí jejich stanoviště.
- Nedostatek zdrojů: Změna klimatu vede k nedostatku pitné vody, potravin a dalších zdrojů, což má negativní dopad na lidské zdraví a blahobyt, zejména v rozvojových zemích.
- Migrace a konflikty: Ztráta domovů a nedostatek zdrojů může vést k migraci obyvatelstva, což zase vede ke konfliktům o zdroje a teritoria.
- Poškozování ekosystémů: Korálové útesy, lesy a další ekosystémy jsou ohroženy změnou klimatu. To má devastující dopad na biodiverzitu a poskytování ekosystémových služeb.
Oceány se oteplují, což způsobuje bělení korálů a narušuje mořské ekosystémy, závislé na nich miliony lidí. Je to děsivá realita, která vyžaduje okamžitou akci.
- Nárůst extrémních meteorologických jevů
- Rozšiřování oblastí s nedostatkem vody
- Zvýšená frekvence lesních požárů
Je nezbytné přijmout okamžitá opatření k omezení emisí skleníkových plynů a zmírnění dopadů změny klimatu. To je klíč k zachování naší planety a budoucnosti lidstva a všech živých tvorů.
Jak změna počasí ovlivňuje chování zvířat?
Změny počasí, které jsem pozoroval na svých cestách, mají dramatický vliv na chování zvířat. Pokles teplot a kratší dny vedou k výraznému snížení aktivity u mnoha druhů. Zvířata se stávají méně aktivní, hledají úkryt a šetří energii. Například u medvědů jsem si všiml, jak se s příchodem zimy ukládají k zimnímu spánku, aby přečkali nepříznivé podmínky. Podobně i u některých ptáků dochází k migraci do teplejších oblastí. Intenzivní déšť nebo bouře pak vyvolávají u mnohých zvířat stres a nutí je k hledání bezpečí. U domácích mazlíčků jsem si všiml, že se stávají apatičtějšími a méně hravými, zejména pokud se zhorší počasí. V extrémních případech může změna počasí vést k vážným zdravotním problémům, a proto je důležité dbát na ochranu zvířat, ať už jde o volně žijící, či domácí.
Zvýšená vlhkost může také negativně ovlivnit zdraví zvířat a způsobovat kožní problémy. Je zajímavé sledovat, jak se různé druhy zvířat adaptují na změny počasí – některé se stěhují, jiné mění svou stravu a další upadají do stavu strnulosti. Pozorování těchto přizpůsobení je fascinujícím aspektem přírody.
Jak rozmanitost klimatu ovlivňuje život rostlin a živočichů?
Klimatické podmínky jsou pro život rostlin a živočichů naprosto zásadní. Projel jsem kus světa a všude jsem viděl, jak se příroda fantasticky přizpůsobuje. V tropických deštných lesích, kde vládne stálé teplo a vlhkost, bují život v neuvěřitelné rozmanitosti – od drobných žabek až po majestátní jaguáry. Dlouhá vegetační sezóna a hojnost zdrojů se odráží v mimořádné délce života mnoha druhů a jejich vysoké reprodukční schopnosti. Oproti tomu v drsných podmínkách arktické tundry, kde se střídají kruté zimy a krátká léta, přežívají jen ty nejodolnější druhy, které se vyvinuly k přežití v extrémním chladu a omezeném množství potravy. Životní cyklus tamních organismů je často velmi krátký, ale dokonale adaptovaný na krátké vegetační období. Na pouštích pak zase dominuje život odolný vůči extrémnímu suchu a teplotním výkyvům. V každém ekosystému tak vidíme úžasnou souhru mezi klimatem a životem – klima určuje, kdo tam může žít, jak dlouho a jak se rozmnožuje. A právě toto ohromné rozmanitosti klimatických podmínek na Zemi vede k fascinující rozmanitosti života.
Například v oblastech s mírným klimatem, kde se střídají roční období, můžeme pozorovat sezónní migraci ptáků a jiných živočichů, kteří se v závislosti na dostupnosti potravy a vhodných podmínek pro rozmnožování stěhují na velké vzdálenosti. Toto vše je důkazem úžasné adaptability živých organismů a zároveň i křehkosti těchto ekosystémů, které jsou citlivé na i malé změny klimatu.
Jak klima ovlivňuje přírodu a lidský život?
Změna klimatu, to není jen abstraktní pojem pro ekology. Jako zkušený cestovatel jsem na vlastní kůži zažil, jak drasticky ovlivňuje svět kolem nás. Viděl jsem vysychající řeky v jižní Africe, kde tradiční způsob života pastevců je existenčně ohrožen. Ztráta biodiverzity – to není jen suchá statistika, ale realita v podobě mizících korálových útesů na Maledivách, které jsem si kdysi užíval při šnorchlování.
Důsledky se ale netýkají jen exotických destinací. Extrémní počasí, jako jsou vlny veder v Evropě nebo monzunové deště v Asii, se stávají čím dál častějšími a intenzivnějšími. To přímo ohrožuje zdraví lidí a narušuje dodávky potravin. Například v severní Indii jsem viděl, jak silné povodně zničily úrodu a zanechaly tisíce lidí bez domova.
Znečištění ovzduší, úzce související s klimatickou změnou, představuje celosvětový problém. V megaměstech Asie jsem zažil dny, kdy bylo těžké se nadechnout. To má dlouhodobé negativní dopady na zdraví, od respiračních onemocnění až po kardiovaskulární problémy.
Problémy s vodou jsou další velkou hrozbou. Sucha v jižní Evropě, která jsem pozoroval, vedou k poklesu zemědělské produkce a zvyšují riziko lesních požárů. Naopak přílišná voda, způsobující záplavy, ničí infrastrukturu a ohrožuje lidské životy. Tyto změny ovlivňují nejen přírodu, ale i migrační pohyby lidí a geopolitické napětí.
Zvýšená frekvence extrémních meteorologických jevů má i přímý dopad na cestování. Dříve spolehlivé destinace jsou nyní ohroženy bouřemi, záplavami nebo požáry. Plánování cest se tak stává náročnějším a vyžaduje větší ohled na aktuální situaci.
Jak ztráta přirozeného prostředí ovlivňuje zvířata?
Která živá stvoření trpí změnou klimatu?
Přizpůsobují se zvířata změnám klimatu?
Zvířata čelí bezprecedentní výzvě – zrychlující se změně klimatu. Na vlastní kůži jsem to viděl v drsných podmínkách Himalájí, kde sněžní levharti museli upravit své lovecké strategie kvůli ubývajícímu sněhu. Adaptace je však klíčová k přežití. Některá zvířata mění své chování – například ptáci migrují dříve nebo na delší vzdálenosti, hledají nová hnízdiště v chladnějších oblastech. Jiná si aktivně mění své okolí, například bobři budují hráze v nových místech, aby si zajistili přístup k vodě. A pak jsou tu fascinující příklady fyzických změn – evoluce menší velikosti těla u některých druhů, aby se lépe zvládaly horké podmínky, nebo změny zbarvení srsti pro lepší kamufláž v měnícím se prostředí. Viděl jsem to na vlastní oči na Galapágách, kde se k želvám, které přežily v těžkých podmínkách, přizpůsobovala celá vegetace. Zda však rychlost změny klimatu nedokáže překonat adaptační schopnosti mnoha druhů, zůstává otázkou, která vyvolává vážné obavy.
Jak klima ovlivňuje zemědělství?
Klima a zemědělství? To je téma, o kterém bych mohl vyprávět hodiny, a to i s příběhy z mých cest po světě. Víte, jak extrémní horko, které jsem zažil třeba v pouštích Maroka, ovlivňuje úrodu? Vysoká teplota prostě “upeče” půdu. Voda se z ní vypaří, a rostliny se dusí. Představte si, jak se cítíte vy po celodenním slunění – podobně to prožívají i rostliny. A pak se objeví sucho – katastrofa pro zemědělce. Viděl jsem na vlastní oči, jak se celá pole promění v vyprahlou krajinu. A to nemluvím o kroupách, které se snesou jako smrtící dávka ledu – úrodu zničí za pár minut. Silné větry, ty jsem zažil třeba na Sicílii, mohou zase polámat stromy a zničit úrodu mechanicky. A pak je tu ještě slanost půdy. V některých oblastech, třeba v pobřežních regionech Jižní Ameriky, je to velký problém. Slaná půda je pro většinu plodin jedovatá, takže výběr toho, co se dá pěstovat, je značně omezený. Je to fascinující, ale zároveň děsivé, jak moc je zemědělství závislé na počasí. Změna klimatu tohle všechno ještě zhoršuje, což vede k potravinové nejistotě v mnoha částech světa. Moje zážitky z cest mi ukázaly, že to není jen abstraktní pojem, ale skutečná realita, která ovlivňuje životy milionů lidí.
Jak se zvířata adaptují na nízké teploty?
Přežil jsem arktické mrazy i horká pouštní slunce a viděl jsem, jak se zvířata fantasticky adaptují na extrémní podmínky. Zvířata v chladném klimatu se vyvinula s úžasnou strategií přežití, aby se vypořádala s nízkými teplotami.
Izolace je klíčová. Mnoho suchozemských zvířat si vyvinulo hustou srst, která tvoří výbornou tepelnou izolaci. Myslete na polární lišky s jejich nádherně hustým kožichem – to je dokonalá ukázka! Kromě srsti hraje důležitou roli i podkožní tuková vrstva. Představte si lední medvědy, jejich tlustá vrstva tuku je jako teplý zimní kabát, který je chrání před promrzáním.
Metabolické zázraky. Zvířata v chladu mají často zrychlený metabolismus, což jim pomáhá generovat více tepla. Je to jako neustále běžet na místě, aby se zahřáli!
- Změny ve tvaru těla: Zajímavé je, že mnohá zvířata v chladném podnebí mají kompaktnější tělo. Menší povrch těla oproti objemu minimalizuje ztráty tepla. Myslete na tuleně nebo například na některé druhy ptáků z Antarktidy. Jejich tělo je jakoby stvořeno k udržení tepla.
- Hibernace a migrace: A pak jsou tady zvířata, která se s chladem vypořádávají jinak – buď hibernací (zimním spánkem), kdy se jejich tělesné funkce zpomalí na minimum, nebo migrací do teplejších oblastí.
Adaptace je fascinující proces, který umožňuje zvířatům přežít i v těch nejdrsnějších podmínkách. Je to neustálá hra o přežití, kde je každý detail důležitý.
- Tepelná izolace (hustá srst, podkožní tuk)
- Zrychlený metabolismus
- Kompaktní tělesná stavba
Jaké jsou důsledky změny klimatu?
Změna klimatu? To už není jen věc vědců v laboratořích. Silné sucho v horách znamená nedostatek vody na túrách, voda v řekách klesá, takže rafting je náročnější a někde i nemožný. Lesní požáry jsou čím dál častější a větší, znamenají uzavřené turistické trasy a zpustošenou krajinu. Stoupání hladiny moře pochopitelně ohrožuje pobřežní oblasti a s nimi i pláže vhodné ke kempování.
Povodně jsou silnější a častější, zasahují i horská údolí, zůstávají po nich rozbahněné stezky a zničená infrastruktura. Tání ledovců v Alpách nebo na Islandu znamená nebezpečí sesuvů půdy a změnu krajiny, na které jsem zvyklí. Katastrofické bouře, to už není jen vítr a déšť, ale pořádné tornáda, které dokážou zničit celé kempy a znemožnit pohyb v terénu. A v neposlední řadě úbytek biodiverzity – méně zvířat, méně krásných květů, méně zážitků v přírodě.
K tomu všemu se přidává nestabilita počasí, neočekávané změny teplot a srážek, které ztěžují plánování túr a zvyšují riziko nebezpečí. Dlouhodobé dopady se projevují i v postupném vysychání některých oblastí a změnách vegetace, čímž se mění i charakter turistických lokalit.
Které živé organismy trpí změnami klimatu?
Změna klimatu? To není jenom o tání ledovců, co jsem viděl na vlastní oči v Himalájích. Ovlivňuje to úplně všechno. Představte si to takhle: klima je dirigent orchestru života. Řídí růst rostlin – na některých místech jsem viděl dříve bujné džungle proměněné v suché pouště, jinde zase nekonečné stepi zaplavené. To pak má dopad na zvířata – migrační trasy ptáků se mění, medvědi nemají dost potravy, korálové útesy blednou a hynou. Celé ekosystémy se hroutí jako domečky z karet. Viděl jsem s vlastníma očima, jak se kvůli stoupající hladině moře ztrácejí ostrovy v Pacifiku, domovy nespočtu druhů. Není to jenom o tom, co vidíme na povrchu, ale i o složitých interakcích mezi organismy. Změna klimatu narušuje tuto křehkou rovnováhu a důsledky jsou katastrofální pro nespočet druhů, od nejmenších hmyzů až po největší velryby. Všichni trpí, jen různou měrou. A ty změny se dějí rychleji, než si dokážeme představit.
Jak se zvířata přizpůsobují nízkým teplotám?
Zvířata se k nízkým teplotám přizpůsobují úžasně, a to i sezónně. Na vlastní oči jsem viděl, jak se mění jejich vzhled – hustší srst u sobů v arktických pustinách, například, je dokonalá izolace. Nejde jen o srst. Mnoho druhů si před zimou nahromadí značné tukové zásoby, fungující jako energetický zdroj i tepelná ochrana. Například lední medvědi, ty jsem pozoroval na Svalbardu, jsou mistři v tomto ohledu. Jejich tlustá vrstva podkožního tuku je chrání před mrazivými větry a ledovým mořem. Kromě toho jsem si všiml, že některá zvířata mění i své chování – hibernace u ježků a dalších drobných savců je fantastický příklad úspory energie v chladných měsících. A co teprve migrace? Tisíce ptáků, které jsem sledoval na cestě do Afriky, překonávají obrovské vzdálenosti, aby unikly zimě. Je to fascinující přehlídka adaptability v boji s chladem.
Změny v krevním oběhu, zpomalení metabolismu a speciální mechanismy termoregulace u některých druhů jsou další důležité faktory, o nichž by se dalo vyprávět hodiny. To vše dokazuje, že příroda má na přežití v extrémních podmínkách perfektní odpovědi.
Která zvířata přežijí změnu klimatu?
Změna klimatu představuje existenční hrozbu pro mnoho druhů, ale některé se zdá, že se s ní dokáží vypořádat lépe než jiné. Klúčem k přežití je flexibilita, a to především v oblasti potravy. Druhy s širokým potravním spektrem, tzv. generalisté, mají výraznou výhodu. Představte si třeba pouliční krysy – potrava pro ně není problém. Podobně jsou na tom i mnohé všežravé ptactvo, které se dokáže přizpůsobit dostupným zdrojům, a v městském prostředí všudypřítomní mývalové. Tito oportunisté se s měnícími se podmínkami vyrovnávají překvapivě snadno.
Na opačném pólu najdeme specialisty, druhy s úzkým potravním spektrem. Klasickým příkladem je koala, která je prakticky závislá výhradně na listech eukalyptu. Změna klimatu, vedoucí k úbytku vhodných eukalyptů nebo k jejich náchylnosti k chorobám, by pro koaly mohla znamenat katastrofu. Z cest po Austrálii jsem viděl na vlastní oči, jak křehký je tento ekosystém, a jak malá změna může mít obrovský dopad na populace koal. Podobných příkladů specialistů, kteří jsou zranitelnější vůči klimatickým změnám, bychom našli mnoho po celém světě – od vzácných druhů motýlů po specializované druhy ryb v korálových útesech. Jejich přežití bude záviset na rychlosti a účinnosti ochranářských opatření.
