Jak letectví ovlivňuje životní prostředí?

Letecká doprava, můj drahý příteli, zanechává na naší planetě nezanedbatelnou stopu. Silné akustické znečištění při startu, letu a přistání je jen špičkou ledovce. Představte si ty decibely, které se valí z motorů – hlučnost ovlivňuje nejen divokou zvěř, ale i lidské zdraví v okolí letišť.

K tomu se přidává elektromagnetické znečištění z radarů a radiotechnického vybavení. Myslím, že i méně technicky zdatný cestovatel si dokáže představit, jak to může rušit, a ne jenom ptáky. A pak je tu tepelné znečištění, ten neviditelný zabiják, který se podepisuje pod změnou klimatu. Emise skleníkových plynů z letadel, zejména oxidu uhličitého, jsou značným faktorem globálního oteplování. A to nemluvím o kondenzačních stopách, které ovlivňují tvorbu oblačnosti a dále tak přispívají k změnám klimatu. Zkuste si někdy představit, jaký obrovský rozsah má tato emise, když zhlédnete desítky letadel na obloze.

Nejde jen o hluk a teplo, ale i o emise dalších škodlivých látek, jako jsou oxidy dusíku a saze, které negativně ovlivňují kvalitu ovzduší. A to vše při každém letu, tisíckrát denně po celém světě. Je to cena za rychlost a spojení? Záleží na nás, jak s touto znalostí naložíme.

Jak ovlivňuje letecký průmysl životní prostředí?

Letecký průmysl, ač nám umožňuje cestovat po světě a prožívat úžasná dobrodružství, má nezanedbatelný dopad na životní prostředí. Jeho hlavní environmentální zátěž spočívá ve spalování fosilních paliv, které produkuje skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý, metan a oxid dusný, přispívající k globálnímu oteplování. Kromě toho emise z letadel obsahují i škodlivé aerosoly, saze a další pevné částice, které zhoršují kvalitu ovzduší, a to nejen v blízkosti letišť, ale i ve vyšších vrstvách atmosféry, s dopady na tvorbu oblaků a srážek. Hluk z letadel je dalším znepokojivým faktorem, negativně ovlivňujícím faunu i lidské zdraví v okolí letišť. Mnoho letů, zejména kratších, generuje disproporcionálně vysoké množství emisí na osobu a kilometr, a proto se stále více diskutuje o udržitelnějších způsobech letecké dopravy, včetně vývoje nových, efektivnějších motorů, biopaliv a optimalizace letových tras. Zkušenosti z mého rozsáhlého cestování mi jasně ukazují, že tato problematika je komplexní a vyžaduje komplexní řešení, sahající od technologických inovací až po změnu chování cestujících.

Jak technologie pomáhají řešit ekologické problémy?

Technologie, správně nasazené, nejsou jen nástrojem našeho pohodlí, ale i klíčem k udržitelnější budoucnosti. Viděl jsem na vlastní oči, jak se v odlehlých koutech Nepálu solární panely stávají zdrojem života pro komunity, které dříve spoléhaly na dřevo a uhlí, ničící okolní lesy. To je konkrétní příklad, jak technologie snižuje uhlíkovou stopu, a to nejen v rozvojových zemích.

V Evropě jsem se setkal s projekty, které využívají umělou inteligenci k monitoringu lesních požárů a optimalizaci zemědělských postupů pro snížení emisí metanu. Technologie nám dává nástroje pro efektivnější recyklaci a management odpadů – a to už nejde jen o třídění papíru a plastu, ale o sofistikované systémy, které z odpadu vyrábějí nové materiály a minimalizují skládky.

Zkušenosti z Islandu a dalších severských zemí ukazují, jak se daří efektivně využívat geotermální energii. Je to příklad, jak se dá dosáhnout energetické nezávislosti s minimálním dopadem na životní prostředí. Přechod na obnovitelné zdroje energie – solární, větrnou, vodní – je sice náročný, ale technicky proveditelný a klíčový pro zmírnění klimatických změn. Udržitelná budoucnost není jen abstraktní pojem, ale realita, kterou budujeme krok za krokem s pomocí technologií.

Jaké moderní technologie pomáhají snižovat znečištění životního prostředí?

Představte si, jak šlapat po horských stezkách a dýchat čistý vzduch, díky technologiím, které bojují proti znečištění. V průmyslu se používá několik šikovných metod. S námi, turisty, sice přímo nesouvisí, ale jejich efekt cítíme my všichni.

Například sorpční technologie, podobně jako když porézní horniny filtrují vodu, zachytávají škodlivé látky z výfuků. Katalytické a fotokatalytické metody využívají katalyzátory, které urychlují rozklad škodlivin – trochu jako když správně nastavený oheň spálí všechen odpad.

Termočistící technologie, to je jako super výkonný krb, který spálí všechen odpad při vysoké teplotě. Ozonové technologie používají ozón k čištění vzduchu, podobně jako po bouřce je vzduch čerstvější. Chemické metody neutralizují škodliviny chemickou reakcí, a biologické metody využívají mikroorganismy k rozkladu nečistot – příroda si tak sama pomáhá. Nakonec plazmo-katalytické metody kombinují plazmu s katalyzátory pro efektivní rozklad škodlivých látek, dosahují tak velmi vysoké účinnosti.

Díky těmto technologiím je vzduch čistější, a my si tak můžeme více užívat krásy přírody při našich výletech. Čistší ovzduší znamená i lepší viditelnost v horách a celkově příjemnější zážitek z turistiky.

Jak snížit znečištění ovzduší letadly?

Chceš snížit dopad létání na životní prostředí? To se dá! Jako zkušený turista vím, že i malé změny můžou udělat velký rozdíl.

• Létej efektivněji: Vyber si letecké společnosti s moderními a úspornými letadly. Starší stroje žerou palivo jak drak a zanechávají za sebou pořádnou uhlíkovou stopu. Všímej si i leteckých tras – kratší cesta znamená menší spotřebu.
• Technologie pro efektivní lety: Výzkum optimalizace letových drah a minimalizace čekání na vzlet/přistání je klíčový. Představ si to jako navigaci v horách – nejefektivnější cesta šetří energii a čas. Moderní technologie v tomto směru dělají zázraky.
• Udržitelná paliva: Biopaliva a další alternativní zdroje s nízkou uhlíkovou stopou jsou budoucností. Jejich vývoj a implementace je sice náročná, ale stojí za to. Myslím, že si každý zaslouží dýchat čistý vzduch, ať už v horách, nebo ve městě.
• Kompenzace emisí: Investice do projektů, které kompenzují uhlíkovou stopu tvého letu, je dobrý způsob, jak snížit svůj vliv. Můžeš například podpořit projekty na ochranu lesů, které pohlcují CO2. Je to jako když si vyčistíš svůj tábor po výletu – necháváš za sebou jen dobré.

Tip navíc: Zvaž, zda je let opravdu nezbytný. Někdy se vyplatí zvolit vlak nebo autobus, ať už pro zážitek, nebo pro planetu. Víš, jak je krásný výhled z vlaku!

Jaká je role technologií v řešení ekologických problémů?

Technologie hraje klíčovou roli v ochraně životního prostředí, poskytujíc inovativní řešení pro zmírnění a nápravu environmentální degradace. Na vlastní kůži jsem viděl, jak v rozvojových zemích jednoduché technologie, jako jsou solární panely, dramaticky zlepšují kvalitu života a zároveň snižují uhlíkovou stopu. V Arktidě jsem sledoval, jak satelitní snímkování umožňuje monitorovat tání ledovců s bezprecedentní přesností. V Amazonii jsem se setkal s projekty využívajícími dronů k mapování odlesňování a sledování nelegální těžby dřeva. Tyto technologie, od precizního zemědělství šetřícího vodu až po pokročilé systémy recyklace, umožňují efektivní sběr dat a vytvoření vědecky podložených strategií ochrany. Zkušenosti z desítek zemí mi jasně ukazují, že bez technologického pokroku není udržitelná budoucnost možná. Globální spolupráce a sdílení inovativních řešení jsou pak klíčové pro efektivní řešení environmentálních výzev, od znečištění oceánů plasty až po ztrátu biodiverzity.

Jak mohou nové technologie snížit znečištění?

Představte si svět, kde se škodlivé emise stávají minulostí! Obnovitelné zdroje energie, jako je sluneční, větrná a vodní energie, jsou klíčem. Na svých cestách jsem viděl, jak efektivně dokáží nahradit špinavé uhelné elektrárny. Přechod na ně je revolucí, která dramaticky snižuje znečištění ovzduší.

A co doprava? Ta je zodpovědná za značnou část znečištění. Elektromobily, které jsem měl možnost vyzkoušet v různých koutech světa, nabízí skvělou alternativu. Nejenže jsou tišší a příjemnější na jízdu, ale i zásadně čistší. Ale to není vše!

Inteligentní sítě umožňují efektivnější rozdělení energie a minimalizují plýtvání. Pokročilé technologie čištění odpadních vod zase chrání naše řeky a oceány. Precision farming, využívající technologie GPS a senzorů, optimalizuje používání hnojiv a pesticidů v zemědělství, snižujíc tak znečištění půdy a vody. Je to fascinující, jak se technologie stávají naším spojencem v boji za čistší planetu.

Jaké technologie se používají ke snížení znečištění ovzduší v podniku?

Snižování škodlivých emisí do atmosféry mokrou cestou je globální problém, s nímž jsem se setkal v desítkách zemí, od vyspělých evropských států po rozvíjející se ekonomiky Asie. Technologie používané k tomuto účelu se liší v závislosti na druhu a množství emisí, ale některé základní metody se opakují.

Mokré metody čištění vzduchu zahrnují:

• Absorpci: Tento proces, často využívající roztoky alkalických látek, chemicky neutralizuje škodlivé plyny. Viděl jsem efektivní použití absorpce v čínských ocelárnách, kde se kombinuje s dalšími metodami. Efektivita závisí na správné volbě absorpčního činidla a konstrukci absorbéru.
• Adsorpci: Zde se škodlivé látky váží na povrch pevného adsorbentu, například aktivního uhlí. V Japonsku jsem pozoroval inovativní použití adsorpce s regenerací adsorbentu, čímž se snižují náklady na provoz. Výběr vhodného adsorbentu je klíčový pro úspěch metody.
• Kondenzaci: Tato metoda využívá ochlazování plynů, aby se škodlivé látky přeměnily na kapalinu a oddělily se od proudu. V kanadských rafinériích jsem viděl efektivní využití kondenzace v kombinaci s dalšími procesy. Účinnost závisí na teplotě a tlaku.
• Dohořívání: Škodlivé látky se spalují při vysokých teplotách, čímž se přeměňují na neškodné produkty. V německých cementárnách jsem se setkal s moderními systémy dohořování, které maximalizují účinnost a snižují emise oxidů dusíku. Tato metoda je energeticky náročnější.

Volba vhodné technologie závisí na mnoha faktorech, včetně typu emisí, jejich množství a ekonomických aspektů. Často se kombinují různé metody pro dosažení optimálních výsledků. Globální trend směřuje k komplexním řešením, která minimalizují dopad na životní prostředí a zároveň snižují provozní náklady.

Jak průmysl ovlivňuje ekologii?

Průmysl, to je dravý tvor, spotřebovávající energii jako hladový drak. Viděl jsem na vlastní oči, jak se nad továrnami Číny valí smog, hustý jako mlha nad Tibetskou náhorní plošinou. Ten smog, to je výsledek spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu – které pohánějí stroje a generují obrovské množství skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. A tenhle oxid uhličitý, přátelé, je hlavní viník globálního oteplování, tání ledovců, které jsem pozoroval na vlastní oči v Grónsku. Je to nekonečný cyklus: poptávka po produktech roste, s ní i spotřeba energie, a s ní i emise. A vyčerpání těchto fosilních paliv? To je jen otázka času. Viděl jsem opuštěné ropné plošiny v Mexickém zálivu, pomníky minulé prosperity a varování pro budoucnost. Kromě toho, průmysl znečišťuje vodu a půdu, vytváří hromady odpadu, které jsem viděl ležet jako jizvy na tváři naší planety v Africe a v Jižní Americe. Celá planeta trpí pod tíhou průmyslové expanze.

Jaké existují ekologické technologie?

Deset příkladů šetrných technologií, které jsem potkala na svých cestách po světě, a které mě opravdu zaujaly:

• Čištění odpadních vod: Od jednoduchých systémů využívajících přírodní procesy v chudších zemích, až po sofistikované technologie v moderních městech – efektivní čištění odpadních vod je klíčové. V Nepálu jsem viděla systém využívající mokřady k čištění, v Amsterdamu pak vyspělou úpravnu s recyklací vody. Zaujala mě zejména úspora energie a minimalizace chemikálií v některých systémech.
• Odstranění průmyslových emisí: V mnoha rozvinutých průmyslových oblastech jsem se setkala s různými technologiemi pro snižování emisí. Od jednoduchých filtrů až po technologie zachycování uhlíku – úroveň inovací je ohromující. Například v Německu jsem navštívila elektrárnu, která využívala pokročilé systémy filtrace pro minimalizaci emisí.
• Recyklace a odstraňování odpadu: Zkušenosti z Japonska a Skandinávie ukazují, jak efektivní může být recyklace, když je to součástí kultury. V těchto zemích je třídění odpadu samozřejmostí a recyklační technologie dosahují vysoké úrovně efektivity. Systémy pro kompostování odpadu jsem pozorovala i v menších městech, což mě mile překvapilo.
• Samostatné budovy: V Dánsku jsem objevila domy s pasivním vytápěním a chlazením, využívající solární energii a geotermální zdroje. Úspora energie je fantastická. Podobné principy jsem pozorovala i v dalších zemích s chladnějším podnebím.
• Přeměna odpadu na energii: V některých regionech se odpad efektivně přeměňuje na energii – bioplynové stanice jsou běžné, a to i v méně rozvinutých zemích. Je úžasné, jak se z odpadu dá vyrobit energie a snížit tak závislost na fosilních palivech.
• Generace energie z vln: Na pobřeží Portugalska jsem se setkala s technologiemi využívajícími energii vln. Je to úžasný zdroj obnovitelné energie, ačkoliv se zatím moc nerozšířil.
• Elektromobily a další ekologické dopravní prostředky: Nárůst elektromobilů a hybridních vozidel je zřejmý ve všech větších městech. V Norsku je například elektromobilita velmi rozšířená. Viděla jsem i různé typy elektrokol a koloběžek, co je skvělá alternativa k autům v městské dopravě.
• Využití sluneční energie: Od malých solárních panelů na střechách domů až po velké solární elektrárny – sluneční energie je všudypřítomná. V jižní Evropě je její využití hojné, ale postupně se rozšiřuje i v oblastech s menším slunečním svitem.

Závěr: Ekologické technologie se neustále vyvíjí a jejich implementace je klíčová pro ochranu životního prostředí. Na cestách jsem se přesvědčila, že je k dispozici celá řada inovativních řešení, která je třeba podporovat a dále rozvíjet.

Jaké metody a technologie se používají k prevenci znečištění ovzduší?

Čistý vzduch – to je něco, co si člověk na cestách váží víc než kdekoli jinde. A bohužel, znečištění ovzduší je globální problém, který se mě dotýká i na mých cestách po světě. Znečištění ovzduší se bojuje mnoha způsoby, a i když jsem viděl spoustu špinavých měst, jsem rád, že vidím i snahy o zlepšení. Mezi hlavní metody patří ekologizace průmyslových procesů. To znamená přechod na technologie s nižšími emisemi, třeba využití obnovitelných zdrojů energie místo fosilních paliv. Viděl jsem to na vlastní oči – solární panely v poušti, větrné elektrárny v horách. Účinné je i snižování emisí z tepelných elektráren. Moderní filtry a efektivnější spalování snižují množství škodlivých látek vypouštěných do ovzduší. V mnoha městech jsem si všiml snahy o omezení dopravy, například zavádění elektromobilů a cyklodopravy. Ale i čistění průmyslových spalin je klíčové – viděl jsem gigantické filtry na uhelných elektrárnách v Číně, které sice vypadají hrozivě, ale filtrují obrovské množství škodlivin. A nakonec, i když to zní paradoxně, i řízené rozptylování emisí do atmosféry hraje roli, ovšem pouze v kombinaci s ostatními metodami a za striktního dodržování limitů. Je to složitý problém, ale snaha o čisté ovzduší je viditelná po celém světě, i když cesta k čistému vzduchu je dlouhá a náročná.

Jaké technologie pomáhají přírodě?

Ekologické technologie, které jsem potkal na svých cestách, jsou mnohem důmyslnější, než se zdá. Sluneční nabíječky jsou samozřejmostí, ale věděli jste, že existují i flexibilní solární panely, ideální na batoh?

Chytré termostaty šetří energii v chatách a kempech. Některé modely dokonce využívají geotermální energii pro úsporu.

LED žárovky jsou samozřejmostí – jejich dlouhá životnost a úspora energie jsou nenahraditelné, hlavně v odlehlých oblastech.

• Chytré systémy pro hospodaření s vodou jsou v suchých oblastech životně důležité. Setkal jsem se s systémy sběru dešťové vody s inteligentní regulací, které dokáží výrazně snížit spotřebu vody.

Kompostéry jsou skvělé pro minimalizaci odpadu, a to i na delších výpravách. Existují i skladné varianty ideální pro batoh.

Elektromobily a hybridní automobily jsou pro ochranu životního prostředí v blízkosti národních parků nezbytné, nicméně jejich dobíjení mimo civilizaci může být problémem. Vždy je důležité plánovat trasu s ohledem na dostupnost dobíjecích stanic.

• Dále bych zmínil filtrační lahve na vodu, které jsou skvělou alternativou k plastovým lahvím a šetří přírodu.
• Biodegradabilní hygienické potřeby, jako jsou mýdla a šampony, jsou nutností pro minimalizaci dopadu na prostředí.

Co lze udělat pro snížení znečištění ovzduší?

Znečištění ovzduší je globální problém, s nímž se potýkáme všichni, ať už v rušném městě, nebo na odlehlém místě. Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak svou uhlíkovou stopu zmenšit a dýchat čerstvější vzduch. Zde je několik tipů, inspirovaných lety po celém světě:

• Využívejte veřejnou dopravu: V mnoha světových metropolích jsem si všiml efektivní a dobře rozvinuté sítě tramvají, autobusů a metra. Není to jen šetrné k životnímu prostředí, ale často i rychlejší než automobil v dopravních zácpách, které jsem zažil například v Bangkoku či Riu de Janeiru.
• Kupte si elektromobil: Elektromobily jsou stále dostupnější a jejich dobíjecí infrastruktura se rozšiřuje. Zkušenosti z Norska, kde je elektromobilita velmi rozšířená, ukazují, že je to nejen ekologické, ale i ekonomicky výhodné v dlouhodobém horizontu.
• Zvažte “zelený způsob života”: To znamená minimalizovat letecké cestování (vím, že je to těžké pro vášnivého cestovatele jako já!), dávat přednost vlakům a autobusům na kratší vzdálenosti. Nezapomínejte na lokální a sezónní potraviny – ochutnávka místních specialit je součástí autentického cestování a snižuje uhlíkovou stopu dopravy.
• Vyhněte se plastovým taškám: V Asii jsem byl svědkem katastrofálního dopadu plastového odpadu na životní prostředí. Vždy noste vlastní opakovatelně použitelnou tašku – pomůže to nejen životnímu prostředí, ale i ušetříte peníze.
• Využívejte solární energii: Solární panely se stávají stále dostupnějšími a efektivnějšími. V mnoha slunečných oblastech světa, například v jižní Evropě, jsou již běžnou součástí domácností.
• Vždy používejte recyklovatelné produkty: Třídění odpadu není jen otázkou ekologie, ale i ohleduplnosti k budoucím generacím. V mnoha rozvinutých zemích jsem viděl skvěle fungující systémy recyklace, které stojí za následování.
• Přestaňte kouřit: Kouření není jen škodlivé pro vaše zdraví, ale také pro kvalitu ovzduší.

Jaké nové pravidlo FAA cílí na snížení znečištění ovzduší letadly?

FAA zavedla novou regulaci zaměřenou na snížení znečištění ovzduší letadly. Jedná se o technologický standard měřící palivovou efektivitu letadel. Výrobci tak musí vylepšit tah motoru, aerodynamiku a hmotnost letadel, a to bez ohledu na typ paliva. To je skvělá zpráva pro nás, outdoorové nadšence!

Co to pro nás znamená?

• Čistší vzduch: Méně emisí znamená zdravější ovzduší v horských oblastech a na našich oblíbených turistických trasách.
• Tichší nebe: Efektivnější motory by mohly vést i k nižší hlučnosti letadel, což ocení i milovníci klidu v přírodě.

Zajímavost: Vylepšení aerodynamiky se často dosahuje optimalizací tvaru křídel a trupu, což je podobné principům, které se využívají i v designu cyklistických helmic nebo lyží – snaha o co nejnižší odpor vzduchu.

• Zlepšení palivové účinnosti znamená méně spotřebovaného paliva, a tím i nižší náklady na leteckou dopravu. To by mohlo vést k dostupnějšímu cestování pro všechny.
• Vývoj nových technologií v letectví často vede k inovacím i v jiných oblastech. Například materiály použité pro lehčí konstrukci letadel se mohou uplatnit i při výrobě outdoorového vybavení.

Jaká je role technologií při snižování znečištění ovzduší?

Jako zkušený cestovatel jsem se setkal s různými úrovněmi znečištění vzduchu po celém světě. Kvalita ovzduší je kritická pro zdraví a pohodu, a proto hrají technologie klíčovou roli v boji proti znečištění.

Senzory kvality ovzduší jsou v tomto boji nepostradatelné. Jedná se o zařízení, která měří koncentrace škodlivých látek ve vzduchu, jako je oxid dusičitý, oxid uhličitý, ozón a další.

Tyto senzory nám umožňují:

• Identifikovat zdroje znečištění: Přesné údaje o lokacích s vysokou koncentrací znečišťujících látek pomáhají úřadům zacílit opatření na nejvíce znečištěné oblasti. Často se tak odhalí nečekané zdroje znečištění, např. specifické průmyslové závody nebo dopravní uzly.
• Monitorovat účinnost opatření: Srovnáváním dat z různých časových období lze posoudit, zda přijatá opatření vedou k zlepšení kvality vzduchu. Například se dá sledovat, zda regulace dopravy skutečně snižuje emise.
• Informovat veřejnost: Data ze senzorů kvality vzduchu jsou dnes běžně dostupná online, což umožňuje lidem vyhnout se oblastem s vysokým znečištěním a chránit tak své zdraví. Aplikace v chytrých telefonech dávají cestujícím, ale i místním obyvatelům, možnost informovaného rozhodování.

Mnoho měst po celém světě již využívá rozsáhlé sítě senzorů pro sledování a zlepšování kvality ovzduší. Získaná data jsou pak použita k vytváření komplexních map znečištění, které jsou nezbytné pro efektivní plánování měst a implementaci environmentálních politik. Důležité je i propojení s prediktivními modely, které umožňují předvídat budoucí vývoj znečištění a připravit se na něj.

Může letectví být ekologické?

Otázka ekologické letecké dopravy je palčivá. Abychom se zbavili obrovského uhlíkového otisku globálního letectví, vědci usilovně pracují na alternativních palivech k fosilním. Nedávné zkušební lety s využitím pouze vodíku či biopaliv dopadly slibně. Nicméně, než se letectví stane skutečně bezemisním, je třeba překonat značné překážky.

Hlavní problémy?

• Dostupnost a cena alternativních paliv: Produkce vodíku a biopaliv ve velkém měřítku je náročná a drahá. Biopaliva navíc často konkurují produkci potravin, což vyvolává etické i ekonomické dilema. Myslím si, že hledání udržitelných zdrojů pro výrobu těchto paliv je klíčové.
• Infrastruktura: Přechod na nová paliva vyžaduje masivní investice do nové infrastruktury – od výroby a skladování paliv až po úpravu letadel a letišť.
• Účinnost a dolet: Vodíkové technologie jsou sice slibné, ale stále se potýkají s problémy s hustotou energie a doletem. Biopaliva zatím nemají takový energetický potenciál jako tradiční letecké palivo.
• Technologie letadel: Návrh a výroba letadel vhodných pro nová paliva je složitý a nákladný proces. Například vodíkové motory vyžadují komplexní a inovativní systémy pro skladování a manipulaci s vodíkem.

Zajímavost: Zvažuje se i využití elektrických letadel, zejména pro kratší trasy. Avšak i zde je potřeba řešit výkon baterií a jejich váhu.

Závěr: Cesta k ekologickému letectví je dlouhá a trnitá, ale věřím, že s dostatečnou investicí do výzkumu a inovací je dosažitelná. Je to však maratón, nikoliv sprint.