Jak lze snížit spotřebu vody?

Šetření vodou v terénu – pro zkušené cestovatele:

• Krátká sprcha, nebo vůbec žádná: Voda je v přírodě vzácná. Suché šampony a vlhčené ubrousky jsou tvé nejlepší přátelé. V nouzi využij rosný kondenzát na stanu ráno.
• Vícenásobné využití vody: Voda na mytí nádobí se dá použít na umytí bot nebo na zalití rostlin (pokud se nacházíš na místě, kde je to vhodné).
• Vypínání vody: Při holení, mytí zubů, nebo čištění nádobí – voda teče jen když je potřeba.
• Plnohodnotné používání spotřebičů: Pokud máš s sebou přenosný solární panel a ledničku, naplň pračku a myčku na maximum a zapoj je až když máš dostatek energie.
• Šetrné splachování: Voda je drahá, i v divočině. Použij co nejméně vody na splachování. Zvaž suché WC, pokud je to možné.
• Sběr dešťové vody: Využij plachtu nebo tarpaulin k zachycení dešťové vody. Filtruj ji před použitím, nejlépe vař.

Bonus: Využívej lahví s vodou opakovaně. Před naplněním je důkladně vyčisti a dezinfikuj. Vždy měj s sebou dostatečnou zásobu pitné vody.

Proč se nesmí pít převařená voda?

Převřená voda? No, to je kapitola sama o sobě. Ne, že by byla automaticky jedovatá, ale rozhodně ji nedoporučuji. Vina neleží na chemických látkách, ale na mikroskopických potvorkách – mikroorganismech.

Problém není v samotném vaření, ale v následném ponechání vody při teplotě vhodné pro jejich rozmnožování. Některé tyto organismy vám způsobí jen nepříjemný zápach nebo chuť, jako by se vám do vody dostal zapomenutý kus špinavého prádla. Jiné jsou však zákeřnější.

Znáte například Legionellu? Ta je v teplé vodě jako doma. A věřte mi, setkání s ní není zrovna příjemné. Její přítomnost se projevuje legionářskou nemocí, plicní infekcí, která může být i smrtelná. Často se skrývá v potrubí, zejména v těch starších a nedostatečně udržovaných.

A tak si dejte pozor, kam a co pijete.

• Nevěřte slepě varu. Var vám sice zabije mnoho mikroorganismů, ale není to záruka čistoty.
• Používejte čerstvou, filtrovanou vodu – nejlepší je ta z kvalitního zdroje.
• Nenechávejte vodu v otevřených nádobách stát, zvláště v teple.
• Pravidelně čistěte a dezinfikujte vodovodní systém, pokud máte na starosti větší systém.

Prostě, raději se vyhněte riziku. Vaše zdraví za to stojí.

Čím se tankuje letadlo?

Hlavní palivo letadel je letecký petrolej (kerosin), nejčastěji označovaný jako Jet A-1 nebo Jet A. Je to podobné palivu, jaké používáme v našich turistických vařičích, ale s mnohem vyššími nároky na čistotu. Jeho výhoda je v nižší hořlavosti a větší energetické účinnosti.

Letecký benzín se používá spíše u menších letadel, zejména historických nebo ultralehkých. Je hořlavější a méně efektivní než petrolej.

Zajímavostí je, že se experimentuje s biopalivama a syntetickými palivy, aby se snížila uhlíková stopa letectví. To by mohlo být pro nás turisty důležité v budoucnu, pokud budeme chtít šetrnější cestování letadlem.

Mimochodem, věděli jste, že množství paliva se u letadel počítá v litrech nebo v kilogramech, a nikoli v galonech, jak by se mohlo zdát?

Jak by bylo možné nedostatek vody řešit?

Nedostatek vody? To se nás turistů netýká! Ale vážně, řešením je komplexní přístup.

Základ je prevence:

• Pravidelná údržba zdroje: Voda z potoka? Prohlédněte si okolí, zda není znečištěné. Studna? Pravidelné čištění je nutností. Zapomenout nesmíme ani na filtraci, ideálně s použitím přenosných filtrů, které zabrání nechtěným průjmům.
• Šetrné hospodaření: Mytí nádobí a sprchování? Minimalizujte spotřebu. Využívejte nádoby na sběr dešťové vody. Je to skvělý zdroj pitné vody, pokud ji pochopitelně správně vyčistíte.
• Inteligentní čerpadlo: Samonasávací čerpadlo je základ. Pro studny i vrty. Nezapomínejte na pravidelnou kontrolu hladiny vody! Nadměrné čerpání je cesta do pekla, v tomhle případě k vyschlé studni.

Další tipy zkušeného turisty:

• Náhradní zdroj: Vždy mějte záložní zdroj vody. Dobře naplněná láhev je základ, ale i několik tabletek na čištění vody se hodí.
• Orientace v terénu: Naučte se určovat zdroje vody v mapě a v terénu. Ne vždy je potok zaručenou zásobárnou pitné vody. Voda z ledovce? Ideální, ale obtížně dostupná.
• Ochrana před znečištěním: Používejte kvalitní vodotěsné obaly na vodu a zabraňte kontaminaci zdrojů. Naše stopy by neměly zanechávat negativní dopad na přírodu.

Proč letadla létají tak vysoko?

Vysoké letové hladiny nejsou jen tak. Komerční a vojenská letadla se pohybují ve výškách 9 až 12 kilometrů nad zemí z dobrého důvodu. Jedná se o optimální výšku pro dosažení nejvyšší efektivity letu.

Proč tak vysoko? Hlavní důvody jsou tři: rychlost, spotřeba paliva a stabilita. V těchto výškách je totiž řidší vzduch, což snižuje odpor vzduchu a umožňuje letounům dosáhnout vyšších rychlostí při nižší spotřebě paliva. Méně turbulencí v těchto výškách rovněž znamená stabilnější let a větší pohodlí pro cestující. Představte si to jako jízdu na kole – proti větru se šlape těžce, ve výšce je to snazší.

Zajímavost: Vliv výšky na spotřebu paliva je značný. I malá změna letové hladiny může mít velký dopad na celkovou spotřebu. Letecké společnosti proto pečlivě plánují letové trasy a výšky tak, aby minimalizovaly náklady na palivo. To je jeden z důvodů, proč letadla často mírně mění nadmořskou výšku během letu – hledají nejefektivnější podmínky.

Další faktor: Ve vyšších letových hladinách je také menší pravděpodobnost srážky s ptáky, což je důležité z bezpečnostních důvodů. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, srážka s ptačím hejnemem může být pro letadlo velmi nebezpečná.

Pro zkušeného cestovatele: Při sledování letu na mapě si všimnete, že letadla často létají po relativně přímých drahách. To je proto, že efektivní let v optimální výšce je klíčový pro minimalizaci spotřeby a maximalizaci rychlosti.

Čím nahradit vodu?

Alternativy k vodě z kohoutku? Záleží na kontextu. Pokud někdo odmítá vodu z kohoutku, balená neperlivá voda je bezpečná a snadno dostupná alternativa po celém světě. V mnoha zemích, zvláště v rozvojových oblastech, je však pití balené vody z ekonomického hlediska neudržitelné. Tam bych doporučoval investici do kvalitního filtru na vodu, který eliminuje nebezpečné bakterie a usazeniny.

Slabě mineralizované vody jsou skvělou volbou pro každodenní pitný režim. Nabízí osvěžení a důležité minerály. V tropických oblastech jsem zjistil, že místní kokosová voda, která je přirozeně elektrolyticky bohatá, je skvělým doplňkem, zvláště po náročné fyzické aktivitě.

Čaje jsou také výborné. Vždy se snažte vybírat kvalitní čaje, nejlépe z certifikovaných zdrojů, aby jste se vyhnuli pesticidům a dalším škodlivým látkám. V Asii jsem objevil mnoho fantastických druhů bylinných čajů s jedinečnými chutěmi a blahodárnými účinky. Střídání druhů čaje je klíčové pro pestrou nabídku antioxidantů a vitamínů. Vyhýbejte se sladkým čajům s přidaným cukrem – ty jsou z hlediska zdraví kontraproduktivní.

Minerální vody bych doporučoval volit neslazené a bez příchutí. V některých regionech světa se najdou minerální vody s unikátním složením minerálů, které mohou mít pozitivní vliv na zdraví. Je dobré se informovat o jejich složení a vybrat si takovou, která nejlépe vyhovuje vašim potřebám.

Kolik stojí 1 litr leteckého paliva?

Cena leteckého paliva se značně liší podle typu. Aktuálně platné ceny v Kč za litr s DPH (sazba v závorce):

AVGAS 100LL: 51,21 Kč/l (sazba 13,71 Kč/l). Toto je běžné letecký benzin pro pístová letadla, jehož cena je ovlivněna světovými trhy s ropou a dostupností aditiv. Kvalita je klíčová pro spolehlivý provoz starších motorů.

JET A-1: 35,95 Kč/l (sazba 9,95 Kč/l). Tato letecká nafta se používá v proudových letadlech. Její cena je obecně nižší než AVGAS, ale podléhá stejným globálním faktorům, jako je cena ropy a poptávka.

AKI 93: 40,34 Kč/l (sazba 12,84 Kč/l). Méně častý typ paliva, jehož cena se pohybuje mezi AVGAS a JET A-1. Používání závisí na typu letadla.

BA bez ethanolu: 35,12 Kč/l (sazba 12,84 Kč/l). Biopalivo, jehož cena je ovlivněna i produkcí biomasy a vládní regulací. Ekonomický aspekt je často diskutovaný, i s ohledem na jeho dopad na životní prostředí. Využívání je stále omezené.

Na jaké palivo létají letadla?

Letadla, která jsem pozoroval na svých cestách po desítkách zemí, většinou létají na JET A-1, palivu známému jako letecký petrolej. Je to vysoce rafinovaný kerosin, specificky navržený pro letecké motory s plynovou turbínou. Jeho vlastnosti jsou klíčové pro bezpečný a efektivní let.

Bod vzplanutí nad 38 °C (100 °F) je zásadní pro minimalizaci rizika požáru. Představte si, jaké teploty panují v motorech – toto palivo zaručuje stabilitu i v extrémních podmínkách. Maximální bod tuhnutí –47 °C pak umožňuje lety i v mrazivých výškách, od polárních oblastí až po horské průsmyky Himálaje.

Zajímavostí je, že složení JET A-1 se může mírně lišit v závislosti na zemi a dodavateli, vždy ale splňuje přísné mezinárodní standardy. To zajišťuje interoperabilitu a spolehlivost po celém světě.

• Výkon: JET A-1 poskytuje vysokou energetickou hustotu, nezbytnou pro překonání dlouhých vzdáleností a vysokých nadmořských výšek.
• Bezpečnost: Přísné normy a kontroly kvality minimalizují rizika spojená s palivem.
• Dostupnost: Letecký petrolej je dostupný na mezinárodních letištích po celém světě, což je klíčové pro globální leteckou dopravu.

Mimo JET A-1 existují i další letecká paliva, jako například JET B, ale JET A-1 je dominantní a nejrozšířenější typ.

Co pridat do vody aby se nekazila?

Aby se voda nekazila, je klíčové její hygienické zabezpečení, zabraňující množení bakterií a dalších mikroorganismů. Známe to z našich vodovodů, ale i z cest po světě. V mnoha zemích jsem se setkal s různými metodami, od klasického chlórování, které je stále nejrozšířenější a účinnou metodou likvidace škodlivých mikroorganismů, až po sofistikovanější technologie.

Metody úpravy vody se liší v závislosti na zdroji a kvalitě surové vody:

• Chlórování: Používá se nejčastěji díky své efektivitě a nízké ceně. V některých oblastech se však kvůli vedlejším produktům chlórování upřednostňují jiné metody.
• Ozón: Silný oxidační prostředek, který efektivně ničí mikroorganismy a zlepšuje chuť a vůni vody. Je dražší než chlór, ale šetrnější k životnímu prostředí.
• UV záření: Zabije mikroorganismy, ale neeliminuje chemické látky. Často se používá v kombinaci s jinými metodami.
• Filtrace: Odstraňuje mechanické nečistoty a některé chemické látky. Typy filtrů se liší (pískové, uhlíkové, membránové) a volba závisí na specifických potřebách.

Na cestách jsem viděl, jak se v různých částech světa k úpravě vody používají i tradiční metody, jako je například vaření, ale ty nejsou vždycky dostatečně spolehlivé pro eliminaci všech patogenů. Moderní technologie nám zaručují bezpečnější a kvalitnější pitnou vodu, ať už jsme doma, nebo na exotické dovolené.

Kvalita pitné vody je ovlivněna i správným skladováním:

• Používejte čisté nádoby.
• Vodu skladujte v chladu a temnu.
• Pravidelně vyměňujte vodu.

Jak si vyrobit pleťovou vodu?

Domácí pleťová voda? To je něco, co jsem si oblíbila během svých cest po světě. Vždycky jsem hledala přírodní řešení, a heřmánkový odvar je absolutní klasikou. Jeden lžíce květů heřmánku na 50 ml vody, krátce povařte a nechte vychladnout – to je základ. Klíč k úspěchu je ale v detailech. Kvalita heřmánku hraje obrovskou roli – na trzích v Maroku jsem objevila neuvěřitelně voňavé a silné květy, jejichž aroma dodnes mám v živé paměti. Pro tento recept doporučuji bio kvalitu.

Po vychladnutí přidejte glycerin, který pleť hydratuje a zjemňuje. Najdete ho v každé lékárně. Množství závisí na vašem typu pleti – suchá pleť ocení více glycerinu než pleť mastná. Experimentujte a najděte si to pravé množství pro sebe. Jablečný ocet dodá tonizační efekt a pomůže s regulací pH pleti. Používám nefiltrovaný, z místních farem – ten má silnější účinek. A nakonec pár kapek levandulového esenciálního oleje pro úžasnou vůni a uklidňující vlastnosti. Na cestách jsem objevila, že levandule je skvělý pomocník proti stresu a únavě, a to se projeví i na vaší pleti.

Důkladné protřepání je nezbytné pro smíchání všech složek. Skladujte v lednici, chlad vám pomůže udržet čerstvost. Používejte dvakrát denně na důkladně očištěnou pleť. A pozor, pokud máte citlivou pleť, nejdříve vyzkoušejte na malé ploše, abyste vyloučili případnou alergickou reakci. A ještě jedna rada od cestovatelky – nezapomeňte na čistotu lahvičky! Sterilizovaná nádobka je důležitá pro udržení kvality pleťové vody.

Jak snížit zásaditost vody?

Zásaditost vody? Tohle znám, z mých cest po Jižní Americe. Tam se s tím potkávám často. Pro snížení pH, tedy pro okysličení, používám hydrogensíran sodný (kyselý síran sodný), běžně dostupný granulát. Je to skvělý pomocník nejen na vodu, ale i na ucpané odpady – zkušenost z mého putování po Balkáně! Prodávají ho v různých koncentracích, vždy se řiďte návodem. Důležité je správné ředění vodou a ponechání roztoku na stejnou dobu, jako působila zásaditá voda. Zajímavost: pH se dá měřit i improvizovaně pomocí červeného zelí – jeho šťáva mění barvu v závislosti na kyselosti. Učte se z mých zkušeností, správně zvolené pH je klíč k čisté vodě, ať už jste kdekoli na světě. Při manipulaci s hydrogensíranem sodným je nutná opatrnost, používejte rukavice.

Proč nepít perlivou vodu?

Perlivá voda? Zajímavá otázka, kterou jsem si sám kladl při svých cestách po světě. Zjistil jsem, že sycení oxidu uhličitého v ní může způsobit značné problémy lidem s citlivým trávicím traktem. Můj kamarád, gastroenterolog v Londýně, mi vysvětlil, že nadměrná produkce plynu v žaludku a střevech je častým důsledkem.

To se projevuje několika nepříjemnými způsoby:

• Nadýmání – ten pocit nafouklého břicha pozná každý.
• Říhání – v některých kulturách je to akceptované, jinde už méně.
• Plynatost – zde je to o něco vážnější, může výrazně zhoršit komfort a pohodu.

Obzvláště problematické je to pro lidi trpící syndrom dráždivého tračníku (IBS). Na svých cestách jsem potkal mnoho lidí s touto diagnózou a pro ně je perlivá voda často spíše nepříjemností, než osvěžením.

Je důležité si uvědomit, že reakce na perlivou vodu je individuální. Zatímco někteří ji snášejí bez problémů, jiní ji musí vynechat úplně. Na mých cestách jsem se naučil dbát na to, co mé tělo potřebuje a perlivou vodu si dopřávám jen s rozvahou.

Tipy pro cestující s citlivým zažíváním:

• Vyzkoušejte neperlivou vodu – je to jistější volba.
• Věnujte pozornost složení nápojů – některé obsahují umělá sladidla, která mohou dráždění ještě zhoršit.
• Jezte pomalu a pečlivě – pomalé stravování zlepšuje trávení.

Proč se nebát létání?

Strach z létání je běžný, ale dá se překonat. Mnozí se bojí ztráty kontroly – v letadle nejste za řízením. To je pochopitelné, ale je důležité si uvědomit, že piloti jsou vysoce trénovaní profesionálové a letadla jsou navržena s ohledem na bezpečnost. Statistiky jasně ukazují, že létání je extrémně bezpečný způsob dopravy.

Další příčinou strachu mohou být negativní zkušenosti, ať už osobní, nebo z médií, která často dramatizují letecké nehody. Je důležité si uvědomit, že medializované nehody jsou výjimkou, nikoli pravidlem. Soustřeďte se na pozitiva – létání šetří čas a umožňuje cestovat do vzdálených destinací, které by jinak byly těžko dostupné.

Před letem se informujte o letecké společnosti a typu letadla. Znalost může zmírnit obavy. Můžete si také přečíst o bezpečnostních opatřeních a postupech, které se v letadlech používají. Někteří lidé najdou úlevu v relaxačních technikách, jako je hluboké dýchání nebo meditace před letem a během letu. A nezapomeňte, že i zkušení cestovatelé se občas bojí létání – je to přirozené. Důležité je naučit se s tímto strachem pracovat a soustředit se na pozitivní aspekty cesty.

Na jaké palivo létá letadlo?

Letouny létají především na Jet B, speciální letecký petrolej s nízkým bodem krystalizace, což je klíčové pro spolehlivý provoz i v extrémních mrazech. Jedná se o směs uhlovodíků s bodem varu mezi 130 a 300 °C. Jeho vlastnosti jsou optimalizovány pro vysokonapěťové motory a efektivní spalování v letové výšce. Mnozí si ho mylně představují jako benzín, ale podobnost je spíše s lehkou arktickou naftou. Zajímavostí je, že složení Jet B se může mírně lišit v závislosti na ročním období a geografické poloze, aby se maximalizovala jeho výkonnost za daných podmínek. Například v zimních měsících se používá palivo s ještě nižším bodem tuhnutí, aby se předešlo problémům se startem a letem v mrazivém počasí. Osobně jsem si všiml, že i u moderních letadel je stále klíčová optimalizace spotřeby paliva pro dosažení efektivity a ochrany životního prostředí. Ačkoliv se neustále vyvíjejí alternativní paliva, Jet B si i nadále drží pozici dominujícího leteckého paliva.

Důležité je si uvědomit, že letecký petrolej není jen jednoznačnou směsí. Jeho složení a vlastnosti se neustále vyvíjejí, aby se maximalizovala účinnost a snížila uhlíková stopa letecké dopravy. Výzkum se zaměřuje na biopaliva a jiná udržitelná řešení, ale Jet B v nejbližších letech pravděpodobně zůstane hlavním pohonem letadel.

Kolik stojí tuna leteckého paliva?

Cena leteckého paliva AVGAS 100 se v České republice značně liší dle letiště. Není to jen o samotné ceně paliva, ale i o dostupnosti a kvalitě služeb. Například na menších letištích, jako je Hosín, může být cena vyšší kvůli nižším objemům prodeje a vyšším provozním nákladům.

Přehled cen (v Kč/litr):

• Hosín: 52,00 Kč – menší letiště, očekávejte osobnější přístup, ale možná menší výběr doplňkových služeb.
• Brno Tuřany: 55,05 Kč – větší letiště, pravděpodobně větší komfort a širší nabídka služeb.
• Ostrava Mošnov: 57,32 Kč – středně velké letiště, cena se pohybuje v průměru.
• Praha Ruzyně: 59,50 Kč – největší letiště, nejvyšší cena, ale s nejširší nabídkou služeb a nejvyšší dostupností.

Důležité upozornění: Ceny se mohou měnit, proto je vždy vhodné si je před letem ověřit přímo u daného letiště. Cena je závislá i na aktuálních tržních cenách ropy a dalších faktorech. Nezapomeňte si zjistit i dostupnost paliva na vybraném letišti, zejména pokud letíte menším letadlem.

Jak může člověk zabránit znečištění vody?

Jako vášnivý turista vím, jak důležité je chránit vodu. Znečištění vody v přírodě je pro mě osobně nepřípustné. Proto vždy dbej na:

• Minimalizaci plastů: Používám opakovaně použitelné lahve na vodu, nádobí a sáčky. Vždycky si s sebou beru pytel na odpadky a třídím i v divočině, protože i tam se dá odpad recyklovat. Nespoléhám se na to, že ho někdo uklidí po mně.
• Správná likvidace odpadu: Biologicky rozložitelný odpad zahrabávám daleko od vodních zdrojů. Ostatní odpad si odnáším s sebou. Nikdy neodhazuji chemikálie, oleje ani baterie do přírody – i malé množství může mít devastující účinky na ekosystém. Voda z kempinku by měla být vždycky správně zlikvidována – daleko od vodních zdrojů a v souladu s místní legislativou.
• Šetrné mytí: Při mytí nádobí používám biodegradabilní mýdlo a vodu šetřím. Odpadní vodu nepouštím do vodních toků. Pokud používám mycí prostředky, vždycky se ujistím, že jsou šetrné k životnímu prostředí a správně je zlikviduji.
• Prevence úniků: Dbám na to, aby nedošlo k úniku oleje z výbavy (např. vařiče). Používám utěsněné nádoby na palivo a kontroluji jejich stav před každou cestou.

Pamatuji si: I zdánlivě malé množství odpadu může kontaminovat velké množství vody. Moje zodpovědnost je klíčová pro zachování čistoty našich řek, jezer a potoků pro budoucí generace.

Jak vyrobit hydrolát?

Hydrolát, neboli květinová voda, se získává parní destilací rostlinného materiálu. Zjednodušeně řečeno: pára prochází rostlinou, vstřebává z ní aromatické látky a další cenné složky, následně se kondenzuje (zkapalní) v chladicím systému a sbírá se do nádoby.

Důležité detaily pro turistu:

• Kvalita hydrolátu závisí na kvalitě suroviny: čím kvalitnější a čerstvější rostlinný materiál, tím lepší hydrolát. V divoké přírodě je potřeba dbát na ochranu rostlin a sbírat je s rozvahou.
• Výtěžnost je nízká: z velkého množství rostlin se získá poměrně malé množství hydrolátu. To vysvětluje jeho vyšší cenu.
• Skladování: hydrolát je náchylný na znehodnocení, proto ho skladujte na tmavém, chladném a suchém místě, ideálně v tmavých lahvích z tmavého skla. V batohu ho chraňte před sluncem a teplem.

Proces destilací:

• Rostlinný materiál se vloží do destilačního přístroje.
• Pára prochází rostlinou a nasycuje se aromatickými a dalšími látkami.
• Pára se ochladí v kondenzátoru a zkapalní se do hydrolátu.
• Na povrchu hydrolátu plave éterický olej – ten je mnohem koncentrovanější a dražší než hydrolát.

Praktické využití v turistice: hydrolát je skvělý na osvěžení pleti po náročném dni, jako repelent proti hmyzu (např. levandulový), nebo na zklidnění podrážděné pokožky po spálení sluncem.

Jak si vyrobit Koprivovou vodu?

Kopřivová voda, skvělý pomocník na cestách! Místo kupovaných pleťových vod si ji snadno vyrobíte i v terénu. Stačí hrst čerstvých kopřivových listů (nejlépe mladých, jsou jemnější) zalít 200 ml vroucí vody z vařiče.

Důležité: Používejte vodu z ověřeného zdroje. V divočině vždy vodu před použitím převařte.

Nádobku přikryjte a nechte louhovat, dokud nevychladne. Ideální je nechat ji v chladném místě, třeba v potoce (pokud je voda čistá), nebo v stínu. Pak výluh sceďte přes čistou látku – ideálně bavlněný kapesník, který máte s sebou.

Tip: Pro lepší filtraci použijte dvojitou vrstvu látky. Zabráníte tak průchodu drobných částeček kopřiv.

• Výdrž: V chladničce vydrží 5 dní. Bez chlazení maximálně 24 hodin – raději ji spotřebujte co nejdříve.
• Použití: Dvakrát denně nanášejte na obličej vatový tampónek namočený v kopřivové vodě. Dobře osvěží a zklidní pleť po celodenním slunci nebo fyzické námaze.
• Alternativa: Pokud nemáte přístup k vroucí vodě, lze kopřivy namočit do studené, čisté vody a nechat je louhovat déle – klidně celou noc.

Varování: Při sběru kopřiv se chraňte rukavicemi, aby nedošlo k podráždění kůže. Ujistěte se, že sbíráte správný druh kopřivy a že ji nesbíráte v znečištěném prostředí.

• Najděte čisté kopřivy.
• Připravte vodu.
• Louhujte a sceďte.
• Používejte dle potřeby.

Proč letadla blikají?

Letadla blikají a svítí z důvodu bezpečnosti. Viditelná světla, jejichž typ a uspořádání je přesně dané, slouží k identifikaci typu letadla, jeho výšky a směru letu. Pro piloty je to klíčové zejména v noci a za špatné viditelnosti. Například blikající červené a zelené světlo na křídlech označuje levostranný a pravostranný okraj letadla, což pomáhá pilotům ostatních letadel s odhadem vzdálenosti a směru. Bílé světlo na ocase pak označuje zadní část letadla. Intenzita a barvy světel se liší i podle fáze letu – jiná světla se používají při vzletu a přistání než za letu. Při pozorování letadel na noční obloze si tak můžete všimnout různých kombinací světel, které napovídají o aktuálním dění na palubě i mimo ni. Tato světelná signalizace je mezinárodně standardizovaná, takže ji rozumí piloti po celém světě.