Často mě cestující ptají, jak těžká je čeština. Odpověď není jednoduchá, podobně jako samotný jazyk. Podle různých statistik se čeština umisťuje v top 20, někdy i v top 15 nejtěžších světových jazyků pro rodilé mluvčí jiných jazyků. To ale neznamená, že je to nemožné! Mnoho faktorů ovlivňuje, jak snadno se jazyk naučíte – vaše mateřština, předchozí zkušenosti s učením se jazyků, motivace a přístup k výuce.
Žebříčky často zahrnují čínštinu a arabštinu mezi nejnáročnějšími. U čínštiny je to kvůli tónům, které radikálně mění význam slov, a obrovskému počtu znaků. Arabština zase vyžaduje zvládnutí složité gramatiky a psaní zprava doleva. Čeština, byť se na první pohled zdá srozumitelnější než tyto jazyky, má své vlastní nástrahy.
Složitá gramatika s množstvím pádů a skloňování, nepravidelná slovesa, a specifická výslovnost (např. měkčení a tvrdění) mohou zpočátku představovat výzvu. Velkým pomocníkem je však podobnost s dalšími slovanskými jazyky – pro mluvčího slovenštiny, polštiny nebo ruštiny bude učení se češtiny o něco snazší. Nicméně, i tak je důležité se připravit na intenzivní studium a trpělivost.
Moje zkušenosti z cest po světě mi ukázaly, že učení se jazyka je úžasná cesta k poznání nové kultury. Nebojte se výzev a pusťte se do studia češtiny. Ať už se vám to zdá jakkoli těžké, odměnou vám bude hlouběji prožité cestování a poznávání České republiky.
Jaký je nejlehčí jazyk pro Čechy?
Nejlehčí jazyk pro Čecha? To je otázka, na kterou se nedá jednoznačně odpovědět, záleží na individuálních předpokladech. Naše zkušenosti z cest po světě naznačují, že pro mluvčí češtiny jsou poměrně přístupné severské jazyky, zejména norština, švédština a dánština. Podobnost v gramatike je zřejmá, i když slovní zásoba je samozřejmě jiná. Dá se říci, že učení těchto jazyků je usnadněno existující podobností s angličtinou. Osobně jsem se setkal s mnoha cestovateli, kteří se s nimi s úspěchem poprali. Mluví se i o malajštině a indonéštině, jejichž fonetika by mohla být pro Čecha překvapivě snadná. Nicméně, osobní zkušenost s těmito jazyky mi chybí, takže objektivní hodnocení nemohu poskytnout. Klíčem k úspěchu je ale vždy pravidelná praxe a ponoření se do jazykového prostředí. Nezapomeňte na dostupné zdroje jako online kurzy, jazykové aplikace a hlavně – nebojte se mluvit!
Pro ilustraci: v Norsku jsem si všiml, že mnoho obyvatel mluví plynule anglicky, takže jazyková bariéra se dá často obejít. V Indonésii, naopak, je angličtina méně rozšířená, a proto je znalost Bahasa Indonesia velkou výhodou, ale i výzvou. Záleží tedy na vašich cestovních cílech a ambicích.
Nepodceňujte ani význam kulturního kontextu. Pochopení kultury dané země podstatně usnadňuje proces učení se jazyka. Kromě gramatiky a slovní zásoby se tak naučíte i “nepsaná pravidla” komunikace, což je pro efektivní komunikaci naprosto nezbytné.
Jaký je 3. nejtěžší jazyk na světě?
Otázka, jaký je 3. nejtěžší jazyk na světě, je sporná a závisí na kritériích. Žádný objektivní žebříček neexistuje. Mnoho faktorů ovlivňuje obtížnost učení se jazyku – gramatika, výslovnost, slovní zásoba, a také mateřský jazyk studenta.
Čínština, arabština a japonština se často objevují na seznamu nejtěžších jazyků pro rodilé mluvčí evropských jazyků. Čínština s jejími tóny, znaky a odlišnou gramatikou představuje značnou výzvu. Arabština má komplexní gramatiku s různými formami slovesných časů a množného čísla. Japonština pak kombinuje tři abecedy (hiragana, katakana, kanji) a má svou specifickou gramatiku.
Někdy se na seznamu objeví i finština, překvapivě obtížná i pro Evropany. Její 14 pádů (oproti 7 v češtině) a složitá slovosledná pravidla ji řadí mezi náročné jazyky. Z vlastní zkušenosti z cest po Skandinávii mohu potvrdit, že porozumění finštině bez předchozího studia je téměř nemožné.
Obtížnost jazyka se ale liší i podle mateřského jazyka studenta. Mluvčí češtiny se například s polštinou, slovenštinou nebo ruštinou potýkají méně než s jazyky z úplně odlišných jazykových rodin.
Z mého pohledu cestovatele: Nejtěžší na učení se jazyka není jen gramatika, ale i kulturní kontext. I když zvládnete gramatiku, nedokážete se efektivně dorozumět bez pochopení kulturních konvencí dané země.
- Tip pro snadnější učení: Začněte s jazykem, který vás skutečně zajímá. Motivace je klíčová.
- Další doporučení: Kombinujte různé metody učení – kurzy, aplikace, filmy, knihy.
- Nepodceňujte důležitost poslechu – zvyšte si ucho na specifickou výslovnost.
- Pravidelné opakování je klíčové k upevnění znalostí.
- Nebojte se dělat chyby – jsou součástí procesu učení.
Jaký jazyk má nejméně slov?
Otázka, jaký jazyk disponuje nejmenším počtem slov, je fascinující. Angličtina, s téměř milionem slov, jednoznačně dominuje v rozsahu slovní zásoby. Na opačném konci spektra se nachází jazyk Taki Taki (také známý jako Sranan Tongo) ze Surinamu, s pouhými 340 slovy. To ale neznamená, že je tento jazyk méně expresivní. Jeho omezená slovní zásoba je kompenzována bohatou gramatikou a flexibilním používáním existujících slov. Mnoho jazyků v různých částech světa, zejména v izolovaných komunitách, vykazuje podobně malou slovní zásobu, často odrážející jednoduchou strukturu jejich společností a životního stylu. Je důležité si uvědomit, že “nejmenší” slovník je relativní pojem, a přesná čísla se mohou lišit v závislosti na použitých metodách výzkumu a definici “slova”. Studie o slovní zásobě jazyků často opomíjejí dialekty a regionální variace, které mohou výrazně ovlivnit celkový počet slov. Například, mnohé domorodé jazyky v Amazonii, o kterých se ví jen málo, by mohly mít ještě menší slovní zásoby, ale chybí k nim dostatek dokumentovaných dat. Znalost jazyka s omezenou slovní zásobou může nabídnout fascinující vhled do kultury a způsobu myšlení jeho mluvčích.
Co je nejdelší České slovo?
O nejdelším českém slově se vedou vášnivé debaty, podobně jako o nejkrásnější pláži na Krétě – záleží na úhlu pohledu. Obecně se za nejdelší považuje „nejneobhospodařovávatelnějšími“. Zní to jako název nějakého zapomenutého jihočeského kopce, na který se nikdo neodváží vystoupat. Jenže Ústav pro jazyk český nás varuje před ukvapenými závěry. Je to totiž jako s výletem do Nepálu – vždycky se najde něco delšího a náročnějšího.
Teoreticky totiž lze vytvářet nekonečně dlouhé složeniny. Příkladem je „nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími“, což zní jako popis výstupu na Mount Everest bez kyslíku. Ale podobně jako při zdolávání himálajských velikánů – i tato slova jsou spíše jazykovými konstrukty, než slovy běžně používanými. Jsou to fascinující jazykové výtvory, ale v běžné konverzaci byste se s nimi nesetkali, stejně jako byste se v letních měsících nesetkali s medvědem v Praze.
Pro ilustraci, zde je několik dalších příkladů teoreticky možných, ale nepoužívaných slov:
- Slova vytvořená opakovaným přidáváním předpon a přípon.
- Slova, která popisují extrémně složité procesy nebo jevy.
Závěr je tedy takový, že zatímco “nejneobhospodařovávatelnějšími” si drží titul v běžném užívání, svět českého jazyka nabízí nekonečné možnosti tvorby nových, potenciálně delších slov. Podobně jako nekonečné možnosti objevování skrytých koutů naší planety.
Kolik slov umí dite ve 3 letech?
Představ si, že zdoláváš náročný trek. Na začátku jsi byl jako batole – pár kroků a jsi šťastný. Ve třech letech už ale zvládáš pořádný výstup! Slovní zásoba tříletého dítěte je jako batoh plný vybavení – 800 až 1000 slov! To je dostatek na popis cesty. Umí vyprávět o zážitcích, jako by popisovalo výhled z vrcholu – souvislé věty o 8–9 slovech. Kolem 24 měsíců to byly jen kratší, 3–4 slovní věty, ale teď už je to pořádný popis! Je to, jako když se z malé procházky stane velká expedice. A co je důležité? Je to individuální, jako délka trasy. Někdo je rychlejší, někdo pomalejší, ale cíl je stejný – rozvíjet se a objevovat nové věci.
Co je těžší němčina nebo angličtina?
Z hlediska náročnosti jazyka, je to jako s výstupem na horu. Angličtina je spíš výstup na Slapy – strmější úsek, ale celkově nenáročný. Gramatika je přímá, jako turistická značka, bez zbytečných odboček. Skloňování? Minimální, jako balíček na jednodenní túru.
Němčina je ale Mount Everest. Rozlehlý systém skloňování a zájmenných ukazatelů je jako složitý horský terén s mnoha údolími a vrcholy. Zde si musíš dávat pozor na každý krok, jinak se snadno ztratíš.
- Angličtina: Lehčí terén, rychlý postup, méně pastí.
- Němčina: Náročnější terén, vyžaduje dobrou přípravu a mapu (učebnici), vyšší riziko zbloudění (chyb).
Představ si tohle: v angličtině ti stačí základní vybavení, zatímco u němčiny budeš potřebovat kompletní výstroj, včetně podrobné mapy morfologie a slovní zásoby. A horolezecká výbava? To jsou všechny ty případy, výjimky a idiomy.
- U angličtiny si rychle osvojíš základní orientaci a zvládneš jednoduché konverzace – jako procházka po rovině.
- Němčina vyžaduje dlouhodobý trénink a systematický přístup – jako příprava na expedici.
Takže, z pohledu zkušeného turisty: angličtina je jednodušší výlet, němčina pořádná expedice.
Kolik slov zná člověk?
Kolik slov zná průměrný člověk? To je otázka, na kterou není jednoduchá odpověď. Závisí to totiž na mnoha faktorech, především na jazyce a individuálních zkušenostech. V češtině se odhaduje aktivní slovní zásoba dospělého člověka na 3000 až 10 000 slov. To je ale jen špička ledovce! Pasivní slovní zásoba, tedy slova, která člověk rozumí, ale běžně nepoužívá, je mnohem větší. A to se ještě nebavíme o dialektech a slangových výrazech, které se liší region od regionu a dokonce i generace od generace. Moje vlastní zkušenosti z cest po světě mi ukázaly, jak obrovská je jazyková rozmanitost. V některých jazycích, jako je například angličtina s jejím obrovským slovníkem a neustálým přílivem nových výrazů, je tato hranice mnohem vyšší. Naopak v jazycích s menším počtem mluvčích může být aktivní slovní zásoba menší. Zajímavé je také sledovat, jak se slovní zásoba mění s věkem a vzděláním. Studium cizích jazyků, čtení a cestování – to vše výrazně rozšiřuje náš jazykový horizont. Čím více jazyků člověk ovládá, tím bohatší je jeho slovník a tím lépe rozumí světu kolem sebe.
Myslím si, že počet slov, která známe, není tolik důležité, jako to, jak efektivně a kreativně je používáme. A právě cestování je skvělý způsob, jak obohatit svou slovní zásobu, setkat se s novými výrazy a dialekty a lépe pochopit jazykové nuance jednotlivých kultur.
Kde se mluví Kašubsky?
Kašubštinou se mluví převážně v Pomořanském vojvodství v Polsku. Je to západní slovanský jazyk, úzce spjatý s polštinou, ale s vlastními unikátními rysy. Počet mluvčích se odhaduje na cca 87 600 (2021). Doporučuji navštívit oblasti kolem měst Gdaňsk a Kartuzy, kde se s kašubštinou setkáte nejčastěji. Můžete narazit na dvojjazyčné nápisy a místní obyvatelé vám rádi o svém jazyce povyprávějí. Zajímavostí je, že se kašubština píše latinkou a má bohatou ústní tradici, včetně originálních písní a pohádek. Prohlídky regionu s průvodcem hovořícím kašubsky jsou sice vzácné, ale ne nemožné – stojí za to se po nich poptat. Naučit se pár základních frází vám zpříjemní zážitek z poznávání této jedinečné kultury.
Který jazyk je nejbližší češtině?
Český jazyk, můj drahý příteli, je západoslovanský jazyk, a nejbližší příbuzný mu je bezesporu slovenština. To je pro cestovatele důležité vědět, neboť porozumění mezi oběma jazyky je značné, a to i bez hlubší znalosti. Můžete se tak snadno dorozumět i na Slovensku.
Na pomyslném stupni příbuznosti následují lužická srbština a polština. Lužická srbština, to je poklad ukrytý v srdci Německa, a její znalost vám otevírá dveře k fascinující kultuře. Polština, jazyk s bohatou literární tradicí, nabízí zase jiné kulturní bohatství a je skvělým odrazovým můstkem pro další cesty do východní Evropy.
Proč je tato blízkost důležitá? Protože sdílíme společné kořeny v praslovanštině, z níž se čeština vyvinula na konci 10. století ze západních nářečí. To se projevuje ve slovní zásobě, gramatice i fonetice.
Rychlý přehled jazykové příbuznosti:
- Slovenština
- Lužická srbština
- Polština
Tip pro cestovatele: Znalost češtiny vám výrazně usnadní cestování po zemích střední Evropy, kde se s podobnostmi s polštinou a slovenštinou setkáte často a neočekávaně. Nebojte se experimentovat a využít podobností pro komunikaci – i malé porozumění může otevřít velké dveře!
Jaký je nejkrásnější jazyk na světě?
Italský jazyk, několikrát vyhlášený americkou CNN za nejkrásnější na světě, je skutečným potěšením pro uši. Jeho melodická intonace a bohatá historie z něj dělají fascinující zážitek. Mluví jím 90–100 milionů lidí po celém světě, takže se s ním setkáte v mnoha oblastech Itálie, ale i v jiných částech světa, kde žijí italští emigranti. Naučit se alespoň základy italštiny výrazně obohatí vaši cestu po Itálii. Umožní vám lépe se spojit s místními, lépe porozumět kulturnímu kontextu a ocenit i ty nejmenší detaily italského života. Základní fráze jako “Buongiorno”, “Grazie” a “Prego” vám otevřou dveře k mnoha příležitostným setkáním a srdečným rozhovorům. Nepodceňujte sílu jednoduché konverzace – italská kultura je velmi přátelská a ocení i vaši snahu komunikovat v jejich rodném jazyce.
Kromě krásy samotného jazyka, stojí za zmínku i jeho vliv na další jazyky. Mnohá slova v angličtině, španělštině a francouzštině mají italský původ, a to zejména v oblasti umění, hudby a gastronomie. Pochopení italské gramatiky vám tak může pomoci porozumět i dalším románským jazykům.
Kolik slov má čeština?
Kolik slov má vlastně čeština? To je otázka, na kterou se nedá dát úplně přesná odpověď. Příruční slovník jazyka českého, biblická kniha každého filologa, uvádí minimálně 250 tisíc slov. Představte si to – 250 tisíc! To je více, než kolik jsem za svůj život navštívil míst v zahraničí, a to už je slušné číslo! A to je jenom to, co se podařilo zdokumentovat. Čeština, jako každý živý jazyk, se neustále vyvíjí. Vznikají nová slova, stará se mění, a některá i úplně vymizí, podobně jako zanikají staré obchodní stezky, které jsem kdysi prozkoumával na svých cestách po Asii. Představte si to bohatství! Je to jako prozkoumávat nekonečný, neustále se měnící svět, kde každý kout skrývá nové slovo, novou frázi, novou myšlenku. Tento odhad 250 tisíc slov je tak jen orientační, spíše minimální číslo. Skutečný počet je nejspíš mnohem vyšší, podobně jako počet hvězd na noční obloze, a jeho odhalování je nekonečný proces, srovnatelný s putováním po světě a objevováním stále nových a neznámých koutů.
Myslete na to při příští cestě – každý jazyk je jako fascinující země, kterou je potřeba prozkoumávat. A čeština? To je opravdový kontinent slov!
Kolik slov zná Čech?
Čeština, jazyk mého posledního putování po Česku, je překvapivě bohatý. Má se za to, že obsahuje kolem 250 000 slov – to je fascinující číslo, které však jen stěží reprezentuje slovní zásobu běžného Čecha.
Kolik slov tedy průměrný Čech skutečně ovládá? To je otázka, na kterou se nelehce odpovídá. Lingvistka Marie Těšitelová ve své knize “O češtině v číslech” uvádí, že aktivní slovní zásoba se pohybuje v rozmezí 3 000 až 10 000 slov, s průměrem kolem 5 000. To je stále impozantní číslo, ale představte si, jaká je to jen malá část celkového bohatství jazyka.
Zajímavé je srovnání s jinými jazyky. Například angličtina, kterou jsem používal během svých cest po světě, má v aktivním slovníku průměrný mluvčí zhruba podobné množství slov. Nicméně, rozdíl tkví v tom, že angličtina se více používá v globálním kontextu, což vede k větší variabilitě slovní zásoby v závislosti na profesi a zájmech.
Z mé zkušenosti s cestováním po světě mohu říci, že rozsah slovní zásoby je vždy úzce spjat s kontextem a potřebami komunikace.
Na co je dobré si dát pozor:
- Počet slov není vše. Důležitější je schopnost je správně používat a chápat kontext.
- Pasivní slovní zásoba (slova, kterým rozumíte, ale nepoužíváte je aktivně) je mnohem větší než aktivní.
- Rozsah slovní zásoby se liší podle věku, vzdělání a profesního zaměření.
Co je nejdelší české slovo?
Nejdelším českým slovem se obecně považuje „nejneobhospodařovávatelnějšími“. Projel jsem Českou republiku křížem krážem a musím říct, že jsem se s ním nikdy nesetkal v běžné konverzaci. Je to spíše jazyková kuriozita, než slovo běžně užívané. Ústav pro jazyk český dokonce upozorňuje na možnost vytvoření ještě delších slov, třeba „nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími“. Tohle už je ale opravdová expedice do hlubin slovní zásoby – jazyková konstrukce, s níž se v terénu, ani v nejzapadlejších koutech Moravy, nesetkáte. Délka slov v češtině je fascinující, ale záleží na kontextu. Pamatuji si, že jsem v jedné zapomenuté vesnici slyšel příběh, který byl tak dlouhý a spletitý, že by se dal popsat jenom slovem stejně dlouhým jako tyhle jazykové konstrukty. Ale to už je jiný příběh.
Jaké je nejdelší ruské slovo?
Nejdelším ruským slovem je dle Guinnessovy knihy rekordů „Превысокомногорассмотрительствующий“ (Převysokomnogorasmatritel’stvujushchij). Toto slovo, o délce 33 písmen, sloužilo v 9. století jako zdvořilý způsob oslovení vysoce postavených úředníků. Jeho délka odráží složitou hierarchii a zdvořilostní protokol té doby, typický pro mnoho starověkých a středověkých kultur.
Zajímavost: Délka slov v různých jazycích se značně liší. V češtině se nejdelší slova často nacházejí v odborné terminologii. Na rozdíl od ruského slova, které má spíše historický význam, dlouhá slova v moderních jazycích často slouží k preciznímu vyjádření složitých vědeckých či technických konceptů.
Srovnání s jinými jazyky: Při cestách po světě jsem se setkal s mnoha jazyky, kde se délka slov liší. Například v některých polynéských jazycích je běžné používání slov s mnoha slabikami, ačkoliv nemusí mít nutně tolik písmen. Na druhou stranu, některé jazyky, jako například čínština, používají systém znaků, kde se délka slova neudává počtem písmen, ale počtem znaků.
Příklady dlouhých slov z jiných jazyků (pouze pro ilustraci):
- Některé jazyky mají dlouhá slova vytvořená skládáním, ale jejich význam se dá rozložit na menší části.
- V angličtině existují technické termíny, které jsou velmi dlouhé, ale většinou jsou to složené výrazy.
- Německý jazyk se vyznačuje slovy, která mohou být dlouhá díky kombinaci kořenů a přípon.
Závěr (ilustrační příklady): Délka nejdelšího slova v daném jazyce často odráží jeho historii, kulturu a strukturu.
Kde se domluvím český?
Češtinu domluvíš samozřejmě v Česku a Slovensku, kde je úředním jazykem. Ale překvapivě ji potkáš i jinde! V USA a Kanadě žijí početné české komunity, takže v některých oblastech, zvláště s větší koncentrací Čechů, si s češtinou bez problémů vystačíš. Podobně je tomu v Německu, Rakousku, Rumunsku a dokonce i v Austrálii. Můžeš se s ní setkat i na Ukrajině, v Srbsku, Chorvatsku a Polsku, ale spíš v menších lokalitách nebo mezi starší generací. Celkem se odhaduje kolem 13 milionů mluvčích (2024). Pro lepší orientaci doporučuju před cestou zkontrolovat mapu rozšíření češtiny, abys věděl, kam se zaměřit. Nezapomeň, že znalost základních frází ti cestu výrazně usnadní, i když v některých oblastech s češtinou narazíš jen sporadicky.
Tip pro turisty: Využijte cestovní aplikace s offline slovníky a překladači, nebo si stáhněte frázové slovníky. Nebojte se zapojit do konverzace – Češi (i Češi v zahraničí) jsou většinou rádi, když s nimi můžete mluvit česky!
Jaký je jazyk lásky?
Jazyk lásky? To není jen tak nějaká fráze, ale klíč k harmonickému vztahu, ať už jste doma, nebo na druhém konci světa. Gary Chapman ve své knize popsal pět “jazyků”, kterými si partneři vyjadřují lásku a potřebují ji přijímat. A věřte mi, na cestách jsem se přesvědčil, že fungují všude.
Tyto jazyky jsou:
- Slova ujištění: Komplimenty, vyjádření vděčnosti, pozitivní afirmace. Pamatuji si, jak mi jedna milá Češka, kterou jsem potkal v Nepálu, napsala dlouhý dopis, ve kterém mi vyjádřila svou vděčnost za sdílený zážitek. To bylo cennější než jakýkoli suvenýr.
- Pozornost: Nekompromisní čas strávený spolu, soustředěný poslech. Na Bali jsem si uvědomil, že i krátký, ale plně přítomný rozhovor s manželkou, daleko od ruchu civilizace, je nesmírně důležitý. Žádné telefony, žádné rozptýlení.
- Skutky služby: Malé gestá, která ukazují péči. V Peru mi manželka připravila překvapení – naučila se pár frází v místním jazyce, aby nám usnadnila komunikaci s domorodci. To byl pro mě ten nejcennější dar.
- Přijímání darů: Symboly lásky a pozornosti, nemusí být drahé. Malá mušlička z řecké pláže, sušená květina z pouště Gobi – i ty nejmenší dárky mohou mít velkou cenu.
- Fyzikální kontakt: Objímání, držení za ruku, mazlení. V chladném dešti skotské vysočiny bylo objímání mé ženy to nejkrásnější, co se mohlo stát.
Pochopit jazyk lásky svého partnera je klíčové pro spokojený vztah, a to nejen doma, ale i při vašich dobrodružstvích po světě. Nezapomínejte na to!
Co je nejdelsi České slovo?
Nejdelší české slovo? To je otázka, která má hned několik odpovědí, podobně jako má mnoho cest vedoucích k nejvyšší hoře. Klasicky se uvádí “nejneobhospodařovávatelnějšími” – 45 písmen, popisující něco, co se těžko obhospodařuje. Představte si, že se snažíte obhospodařit rozlehlou, kamenitou poušť – tohle slovo by dokonale vystihlo ten úkol. A co se týče nemoci plic? To by byl pak vhodný popis pro prašné pouště, třeba ty v Mongolsku nebo na severu Afriky – tam se s takovou nemocí setkáte mnohem častěji než s tím slovem v běžném rozhovoru. Ústav pro jazyk český ale poukazuje na možnost ještě delších slov, a to díky složeninám. “Nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími” je dalším příkladem. Jeho délka je úžasná, ale jeho použití? To už je spíš teoretická záležitost, podobně jako nalezení nejkratší cesty z Prahy do Lhasy bez letadla. Používání takovýchto slov je v běžné konverzaci výjimečné, ale jejich existence je fascinující ukázkou bohatosti a flexibilnosti českého jazyka. Zkuste si je ale někdy použít v hovoru, uvidíte, co se stane. Bude to podobně vzácné jako najít v poušti oázu.
Myslete na to, když budete plánovat cestu do zemí s prašnými pustinami – dbejte na ochranu dýchacích cest. A na závěr, když už mluvíme o cestách, nejdelší cesta se vám může zdát krátká, když poznáváte nové a zajímavé věci.
