Změna klimatu? To není jen o teplejším počasí, milí cestovatelé! Proměny počasí rozšiřují choroby, s nimiž jsem se setkal i v těch nejodlehlejších koutech světa – malárie, dengue, tyfus… jejich výskyt se šíří s narůstající teplotou a vlhkostí. A pak jsou tu extrémní jevy – monzunové deště, které ničí úrodu a šíří nemoci, hurikány, které zanechávají za sebou spoušť a brání přístupu k zdravotní péči. Viděl jsem na vlastní oči, jak se rozpadají zdravotnické systémy po ničivých cyklonech, jak se nedostatek čisté vody stává zabijákem horším než samotná bouře. Je to boj o přežití, a ne jen pro místní obyvatele, ale i pro dobrodruhy, kteří se vydávají na cesty. Zapamatujte si – klimatická změna je globální hrozbou, která se dotýká každého koutu planety a vážně ohrožuje lidské zdraví.
Jakých pět problémů způsobuje změna klimatu?
Změna klimatu představuje největší hrozbu pro lidské zdraví, s níž se lidstvo potýká. Na vlastní oči jsem viděl její dopady na všech kontinentech, od zamořených ulic Dillí, kde se smog stává každodenní realitou, až po vysychající pole v subsaharské Africe. Znečištění ovzduší, zhoršované klimatickými změnami, není jen problém velkoměst; kvalita vzduchu se zhoršuje i v dříve nedotčených regionech.
Extrémní počasí, od ničivých tajfunů v jihovýchodní Asii po delší období sucha v Jižní Americe, ničí úrodu, domy i životy. Zažil jsem osobně paniku a zoufalství lidí postižených povodněmi v Bangladéši a lesními požáry v Austrálii. Následky se projevují nejen v krátkodobých ztrátách, ale i v dlouhodobých problémech s duševním zdravím.
Šíření nemocí, včetně vektorově přenášených onemocnění, se stává stále větší hrozbou. V amazonském pralese jsem viděl, jak se malárie šíří do nových oblastí v důsledku změn teploty a vlhkosti. Násilná migrace je dalším důsledkem, s nímž jsem se setkal v mnoha uprchlických táborech po celém světě. Lidé opouštějí své domovy kvůli suchu, povodním a nedostatku potravin.
Podvýživa a hlad jsou dalšími devastujícími důsledky. V mnoha rozvojových zemích, kde jsem cestoval, vidím, jak změna klimatu přímo ovlivňuje zemědělství a produkci potravin. To vede k tlaku na psychiku u celých komunit, bojujících o přežití.
Proč se lososovité ryby třou v řekách?
Losos, tato úžasná ryba, využívá bohaté zdroje oceánu k nabuzení svých sil. Představte si ty nekonečné proudy planktonu a drobných ryb! To vše slouží k nahromadění energie nezbytné pro zralost jiker a pro náročnou cestu proti proudu řek. Ta cesta, věřte mi, je epická! Kilometry a kilometry proti silnému proudu, překonávání peřejí a vodopádů. Proč ale ta oběť? Protože v řekách, v jejich čistých, chladných vodách, najdou jikry a mladí lososi bezpečí před mnoha predátory oceánu. Tam, v tichých zákoutích řek, mají šanci na přežití a růst, než se opět, silní a zkušení, vydávali do nekonečných prostor oceánu.
Zajímavost: Některé druhy lososů cestují stovky, dokonce i tisíce kilometrů, aby dosáhly svých tradičních trdlišť. Orientace v tak obrovských prostorách je záhadou, která dodnes vědce fascinuje. Předpokládá se, že využívají čich, magnetické pole Země a snad i další, nám zatím neznámé, smysly.
Jak migruje losos?
Migrace lososa je fascinující podívaná. Dospělí jedinci putují proti proudu, někdy i stovky kilometrů, k rodným řekám, řízeny neuvěřitelným instinktem. Tento návrat k místu narození je pro ně životně důležitý, neboť zde kladou jikry.
Místo pro snůšku si pečlivě vybírají. Vytvářejí tzv. hnízda (redy) v dně řeky, typicky v štěrkovitém substrátu, pro dosažení optimální prokysličení jiker. Samice s pomocí ocasu vyhloubí důlek – hnízdo – kam ukládá jikry.
Samci pak jikry oplodní mléčím. Celý proces je energeticky velmi náročný a často vede k úhynu dospělých ryb po rozmnožování.
- Zajímavost: Lososi se orientují pomocí magnetického pole Země a čichu. Dokáží rozpoznat vůni své rodné řeky i po letech strávených v oceánu.
- Druhy: Existuje mnoho druhů lososů, každý s mírně odlišnými migračními zvyklostmi a životními cykly.
- Ohrožení: Migrace lososů je ohrožena výstavbou přehrad, znečištěním řek a nadměrným rybolovem.
Po vylíhnutí jiker se z nich vylíhnou malé plůdky, které se několik měsíců až let zdržují v řece, než se vydají na moře. Teprve po několika letech se dospělí jedinci vrací na trdliště, aby znovu započali životní cyklus.
Proč tichomořská lososovitá ryba (gorbuša) umírá po tření?
Po tření lososa obecného už ryby nemají prakticky žádnou energii. Vyčerpání je hlavním důvodem jejich úmrtí, protože v okolí není skoro žádná potrava. Je to fascinující strategie – ryby se doslova obětují pro své potomstvo, opouštějí bohaté zdroje potravy v moři a migrují do řek s chudou vegetací, aby tak zajistily svým malým následníkům co nejlepší šanci na přežití. Pro nás, milovníky aktivního cestování, to znamená, že pozorování tohoto přírodního úkazu, například při treku podél neresové řeky, je skutečně nezapomenutelným zážitkem. Mnoho řek, kde se losos tře, nabízí nádherné scenérie a příležitost k poznávání divočiny. Je však důležité si uvědomit, že jde o křehký ekosystém, který je třeba chránit před znečištěním a lidským zásahem.
Tip pro turisty: Při plánování treku v oblasti neresíšť lososů zkontrolujte, zda se jedná o chráněné území a dodržujte platná pravidla. Dobré mapy, pevnou obuv a respekt k přírodě jsou nezbytné pro bezpečný a obohacující zážitek.
Jak klimatická změna ovlivňuje světová města?
Změna klimatu zásadně ovlivňuje města, a to i pro nás, milovníky aktivního cestování. Rostoucí globální teploty znamenají nejen vyšší hladinu moří, ohrožující pobřežní metropole a znemožňující plánované treky v nížinách, ale i častější extrémní počasí.
- Povodně: Znamenají nejen zkázu infrastruktury, ale i rušení turistických tras a festivalů. Předpověď počasí se stává ještě důležitější součástí plánování výletů.
- Sucha: Mění krajinu, vysušují řeky, které jsou často součástí turistických tras, a znemožňují některé aktivity, například rafting nebo kanoistiku. Některé turistické oblasti se stávají nedostupnými kvůli požárům.
- Bouře a hurikány: To jsou skutečně devastující události, které ničí města a znemožňují cestování na delší dobu. Sledování předpovědí se stává životně důležitým.
Kromě toho se šíří tropické nemoci, což je důležité pro zdraví turistů. Je nutné se očkovat a být si vědom možných rizik v dané destinaci.
- Plánování turistických výletů vyžaduje pečlivější studium aktuálních podmínek, předpovědí počasí a možných rizik spojených se změnou klimatu.
- Flexibilita je klíčová. Je třeba být připraven na změny plánů kvůli nepředvídatelnému počasí.
- Důležité je také šetrné cestování a minimalizace vlastního dopadu na životní prostředí.
Kdy začne globální ochlazování?
Předpověď globálního ochlazení o deset let, publikovaná Svopi a založená na výpočtech klimatologů z Univerzity v Northumberlandu, vyvolává otázky. Matematické modelování sluneční aktivity naznačuje vrchol snížení aktivity kolem roku 2025, což by mělo vést k ochlazení. Je však důležité zdůraznit, že se jedná o jeden z mnoha modelů a jeho přesnost je sporná.
Zkušenosti z cest po světě mi ukazují, jak rozmanité a nepředvídatelné je počasí. Od drsných zim v sibiřské tajze po spalující vedra v pouštích Afriky jsem zažil mnoho klimatických extrémů. V minulosti se cykly ochlazování a oteplování opakovaly, ale moderní klimatické změny způsobené lidskou činností jsou bezprecedentní.
Přestože model z Northumberlandu předpovídá ochlazení, je nezbytné brát v úvahu i další faktory:
- Skleníkový efekt: Zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře stále ovlivňuje globální teplotu, a to navzdory potenciálnímu snížení sluneční aktivity.
- Oceánské proudy: Golfský proud a další oceánské proudy hrají klíčovou roli v distribuci tepla po planetě. Změny v jejich chování mohou mít výrazný dopad na lokální klima.
- Nejednoznačnost modelů: Předpovídání klimatických změn je složitý proces. Existuje mnoho proměnných a žádný model není dokonalý. Je nutné kriticky zvažovat všechny dostupné informace.
Stručně řečeno, ačkoliv předpověď ochlazení je zajímavá, je příliš brzy na jednoznačné závěry. Je důležité sledovat vývoj situace a analyzovat data z mnoha zdrojů, nejen z jednoho modelu. Zkušenosti z mnoha cest mi ukázaly, že naše planeta je komplexní systém, a jeho chování je těžké předpovědět s absolutní jistotou.
V jakém roce bude ochlazování?
Podle výzkumu slunečních skvrn se očekává v roce 2030 začátek globálního ochlazení. Tento jev, o němž se hovoří již delší dobu, by mohl vést k výraznému nárůstu plochy sněhové pokrývky. Zvýšená albedo, tedy odrazivost slunečního záření od sněhu a ledu, by pak zpomalila oteplování planety. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o návrat do doby ledové, ale o relativní pokles teplot, jehož rozsah a dopady jsou předmětem debaty. Historické záznamy ukazují, že podobné cykly ochlazení se v minulosti již opakovaly, například Maunderovo minimum v 17. století, které bylo spojeno s tzv. malou dobou ledovou. Vliv na zemědělství a dostupnost zdrojů by byl nezanedbatelný, podobně jako v minulosti, kdy změny klimatu ovlivňovaly migraci a rozvoj civilizací. Přesná délka a intenzita tohoto ochlazení však zůstávají nejisté a vyžadují další výzkum.
Jak klima ovlivňuje lidský život?
Změna klimatu, jak jsem se na svých cestách mnohokrát přesvědčil, není jen abstraktní hrozbou. Je to tvrdá realita, která se dotýká života lidí po celém světě. Viděl jsem na vlastní oči, jak znečištění ovzduší, způsobené mimo jiné spalováním fosilních paliv, ničí zdraví obyvatel chudých městských čtvrtí v Asii i Africe. Pokles produktivity zemědělství v důsledku sucha a extrémních veder jsem zaznamenal v Jižní Americe, kde jsem viděl, jak se farmáři potýkají s katastrofálními ztrátami úrody. Zvyšující se frekvence a intenzita přírodních katastrof, jako jsou povodně a cyklóny, nejenže devastují infrastrukturu, ale i decimují populace v nízko položených oblastech a ostrovních státech. Nebezpečí přenosných nemocí se vlivem změn klimatu šíří, což jsem pozoroval například v tropických oblastech, kde se rozšiřují oblasti s výskytem malárie a dalších vektorových nákaz. Změna klimatu není abstraktní problém, ale komplexní hrozba, která zhoršuje sociální nerovnosti a vede k migračním vlnám. Účinky se projevují jak v globálním měřítku, tak v lokálních podmínkách, které jsem měl možnost studovat při svých výpravách. Zhoršování životních podmínek vede k chudobě, hladu a politické nestabilitě. Na svých cestách jsem se opakovaně setkal s důkazy o tom, že změna klimatu představuje jednu z největších výzev pro lidstvo v 21. století.
Jaké problémy vznikají ve městech v podmínkách měnícího se klimatu?
Města čelí vlivem měnícího se klimatu celé řadě problémů. Rozšiřování městské zástavby často vede k tzv. „betonové džungli“, která se přehřívá a snižuje kvalitu ovzduší. Obrovské dopravní zácpy, běžný jev ve většině světových metropolí, zhoršují emise skleníkových plynů a znečišťují ovzduší. Neformální osídlení, často na rizikových místech, se stává ještě zranitelnějším při extrémních povětrnostních událostech. Masivní záplavy, jejichž frekvence a intenzita se zvyšují, devastují infrastrukturu a ohrožují životy obyvatel. Nedostatek čisté vody a efektivní systém nakládání s odpady představují vážné zdravotní riziko, zvláště v hustě osídlených oblastech. A konečně, pro některá města, je problém s prosedáním půdy, často způsobený nadměrným čerpáním podzemní vody, dalším závažným rizikem, které může vést k poškození budov a infrastruktury. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že tyto problémy jsou globální a jejich dopady se projevují ve všech koutech světa, od rozvojových zemí až po vyspělé metropole. Například v Bangkoku jsem viděl, jak monzunové deště zaplavují chudinské čtvrti, zatímco v Londýně jsem se setkal s důsledky sucha a omezení dodávek vody. Řešení těchto problémů vyžaduje komplexní přístup zahrnující udržitelnou urbanizaci, investice do zelené infrastruktury a efektivní systém řízení rizik.
Jaký je důvod migrace ryb?
Migrace ryb, kterou jsem pozoroval na vlastní oči v desítkách zemí, je fascinující podívaná. Není to jen pouhé bloudění, ale složitý systém řízený několika faktory. Mořské ryby, zejména druhy s vysokou ekonomickou hodnotou, často podnikají rozsáhlé migrační cesty mezi místy rozmnožování (neresiště), oblastmi bohatými na potravu (krmení) a místy, kde se intenzivně krmí a rostou (nagulová místa). Tyto cesty se často řídí mořskými proudy, které jim pomáhají překonávat velké vzdálenosti a šetřit energii. Důležitou roli hraje i sezónní dostupnost potravy – v různých oblastech oceánu je hojnost planktonu, drobných ryb a dalších organismů časově proměnlivá. Například lososové ryby putují z oceánu do sladkovodních řek, aby se rozmnožily, a podobně i mnohé druhy úhořů. Intenzita a délka těchto migrací se liší v závislosti na druhu ryby, ale i na vnějších podmínkách, jako je například teplota vody a dostupnost kyslíku. V některých případech migrace ovlivňují i geologické struktury mořského dna a přítomnost magnetického pole Země, což se ale dosud plně nepodařilo vědecky objasnit.
Které město utrpělo největší škody v důsledku globálního oteplování?
Džakarta, to je město, které jsem s lítostí musel zařadit na vrchol mého seznamu nejvíce zasažených měst globálním oteplováním. Zpráva Verisk Maplecroft z roku 2025 to jasně potvrdila – z 576 hodnocených měst světa se 99 nejrizikovějších nachází v Asii a Džakarta je na absolutní první příčce. A není divu. Město se potýká s dramatickým stoupáním hladiny moře, což vede k častějším a ničivějším záplavám. Viděl jsem na vlastní oči, jak se některé čtvrti doslova propadají do moře. K tomu se přidává stále intenzivnější sucho v jiných částech města, a tak se obyvatelé potýkají s extrémními výkyvy počasí. Tento dramatický obraz je bohužel jen špičkou ledovce a varováním pro celou planetu. Džakarta, která kdysi byla pulzujícím městem s bohatou kulturou, se stává symbolem globální klimatické krize. Je to místo, kam bych se rád vrátil, ale bohužel se bojím, co tam uvidím příště. Vláda usilovně pracuje na řešeních, jako je výstavba mořských stěn a přesídlování obyvatel, avšak boj s přírodou je bezesporu nesmírně náročný.
Proč ryby migrují?
Ryby, to nejsou žádní lenoši! Mají svůj vlastní cestovní plán, a to hned z několika důvodů. Někdy je to kvůli tření – to je jakýsi rybí svatební výlet na specifická místa, kde se jejich potomci nejlépe vyvíjejí. Myslete na to jako na luxusní all-inclusive resort pro rybí vajíčka. Pak jsou tu migrace za potravou – podobně jako když my turisté hledáme nejlepší restaurace, ony hledají místa s hojností žrádla. A konečně, zimoviště – to je jejich zimní rekreační středisko, chráněné místo, kde přečkají nepříznivé podmínky, třeba v hlubších a teplejších vodách. Každé místo má pro ryby v určité fázi života specifické podmínky – dostatek kyslíku, teplotu, potravu – prostě ideální místo k životu a přežití. Představte si to jako hledání té nejlepší pláže – správná teplota vody, klidné moře, a plno zábavy! Délka těchto cest se liší – od pár kilometrů po tisíce kilometrů, co je v poměru k jejich velikosti úctyhodné. Zkuste si představit, jak by to vypadalo, kdyby se lidé stěhovali na takové vzdálenosti kvůli jídlu nebo rozmnožování. Bylo by to epické!
Které lososovité ryby nepřežívají tření?
Na otázku, které lososovité ryby nepřežívají tření, je krátká odpověď: ne všichni lososi. Klasická představa o lososovi, který po tření hyne, se týká především pacifických druhů. Tyto ryby se při tření promění k nepoznání – jejich těla se zbarví, často se jim deformují čelisti a vyčerpáním po náročné cestě a tření nakonec uhynou.
Avšak existují druhy lososů, kteří přežívají tření a mnohokrát se rozmnožují. Patří mezi ně například atlantské druhy, například losos obecný. I oni sice při tření mění zbarvení – získávají tzv. “svatební šat” – ale na rozdíl od pacifických příbuzných se po tření uzdraví a vrátí se do moře, aby se v příštích letech opět zúčastnili tření. Je to fascinující strategie přežití. Pro cestovatele, kteří se zajímají o přírodu, je sledování tření lososů nezapomenutelným zážitkem, ať už jde o divoké lososy v řekách Skotska, Norska nebo Kanady.
Důležité je tedy rozlišovat mezi jednotlivými druhy lososů. Není to jenom o zeměpisné poloze, ale také o specifických genetických adaptacích a životním cyklu daného druhu. Studium chování lososů je pro biology stále velmi zajímavé téma, které neustále odhaluje nové detaily fascinujícího životního cyklu těchto ryb.
Jak se mohou města adaptovat na změnu klimatu?
Města se mohou adaptovat na změnu klimatu efektivnějším využíváním zeleně – stromy a parky snižují efekt městského tepelného ostrova. V Praze jsem si například všiml, jak parky v centru poskytují úlevu od horka, zatímco zpevněné plochy se doslova „paří“. Je důležité myslet na to i při plánování výletů – vyhledávat stinné uličky a parky.
Důležitá je i architektura. Budovy s chytrým designem, které využívají pasivní chlazení, jako například vysoké stropy, velká okna orientovaná na sever a zelené střechy, pomáhají udržovat příjemné klima uvnitř i v případě vysokých venkovních teplot. V Barceloně jsem například viděl mnoho budov s inovativními řešeními, které minimalizovaly potřebu klimatizace.
Další tipy pro turisty: v horkých dnech vyhledávejte místní trhy s fontánami – osvěžení je zaručeno. A nepodceňujte roli vody – vodní plochy mají silný chladivý efekt. V Benátkách je to naprosto zřejmé.
Kde je nejlepší žít, aby se člověk vyhnul globálnímu oteplování?
Otázka, kam se uchýlit před důsledky globálního oteplování, je komplexní. Nicméně, pokud hledáte v USA relativně stabilní klima s menší pravděpodobností extrémních událostí, regiony Nové Anglie a Středozápadu se jeví jako slibnější varianta než mnohé jiné.
Státy jako Vermont a New Hampshire se vyznačují nízkou frekvencí velkých přírodních katastrof. Jejich poloha ve vnitrozemí je chrání před nejhoršími dopady stoupající hladiny moří a hurikánů.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že žádné místo není imunní vůči dopadům změny klimatu. I v těchto státech je potřeba počítat s proměnlivými klimatickými podmínkami, jako jsou delší období sucha, intenzivnější srážky a změny v zemědělství.
Přesto, pokud hledáte relativně stabilní prostředí s nižším rizikem katastrof, spojené s malebnou krajinou a tradičním americkým způsobem života, regiony Nové Anglie, a zejména Vermont a New Hampshire, stojí za zvážení. Výzkum specifických míst a místních podmínek je však nezbytný před jakýmkoli stěhováním.
Kde se odehrává 90 % globálního oteplování?
Devadesát procent globálního oteplování se odehrává v oceánech. Jako někdo, kdo procestoval desítky zemí a viděl na vlastní oči dopady klimatických změn, mohu potvrdit, že toto tvrzení je znepokojivě přesné. Zvýšení teploty oceánské vody od roku 1955, kdy začala moderní měření, má dalekosáhlé důsledky.
Následky tohoto jevu jsou dramatické a zahrnují:
- Zvýšení hladiny moří: Teplejší voda expanduje, což přímo přispívá k stoupání hladiny moří a ohrožuje pobřežní oblasti a ostrovní státy, které jsem osobně navštívil a kde je tato hrozba velmi zřetelná.
- Změny mořských proudů: Změny teploty ovlivňují mořské proudy, které regulují globální klima. Narůstající nerovnováha může vést k extrémnějším povětrnostním jevům po celém světě – od extrémních veder až po ničivé bouře, s čímž jsem se setkal na mnoha místech během svých cest.
- Bělení korálů: Zvýšená teplota oceánů způsobuje bělení korálů, které jsou domovem nesmírného množství mořského života. Poškození korálových útesů jsem pozoroval na vlastní oči, a to je alarmující ztráta biodiverzity.
- Změny v mořském ekosystému: Změny teploty a kyselosti oceánů ovlivňují celou řadu mořských organismů, což má dopad na rybářství a potravinovou bezpečnost v mnoha částech světa, včetně oblastí, které jsem navštívil.
Je důležité si uvědomit, že tyto změny nejsou abstraktní hrozbou, ale skutečností, kterou vidím v každodenním životě. Od tání ledovců v severních oblastech až po zvýšenou erozi pobřeží – důkazy jsou všude kolem nás.
