Jak přestat mít strach z řízení?

Bojíte se řízení? Není se čeho stydět, spousta lidí to zažívá. Já, coby zkušený cestovatel, jsem za volantem projel tisíce kilometrů po nejrůznějších silnicích, od dálnic až po úzké horské serpentýny. A věřte mi, že i já jsem musel překonat svůj strach.

Nejdůležitější je začít s relaxací. Před každou jízdou, a dokonce i během ní, praktikujte techniky, které vám pomohou uvolnit se. Hluboké dýchání je základ – zkuste 4-7-8 metodu (4 sekundy nádech, 7 sekund zadržení, 8 sekund výdech). Meditace, ať už řízená, nebo jen pár minut v tichu, vám pomůže zklidnit mysl. Uklidňující hudba je další skvělý pomocník – vyberte si něco bez výrazných rytmických změn.

Začněte pomalu a postupně. Vyhněte se hned na začátku rušným městským ulicím. Ideální je najít klidnější, méně frekventované silnice, ideálně venkovské cesty. Zde budete mít prostor se seznámit s ovládáním auta bez tlaku okolního provozu.

Postupný nácvik je klíčový:

Jízda na prázdném parkovišti: Zvykněte si na ovládání auta v bezpečném prostředí, bez překážek a ostatních vozidel.
Jízda po klidných ulicích mimo špičku: Postupně si zvykejte na jízdu v mírném provozu.
Jízda po silnicích mimo město: Zdokonalte se v jízdě mimo městské oblasti, kde je provoz méně hustý.
Jízda v různých povětrnostních podmínkách: Získejte zkušenosti v různých podmínkách, abyste se cítili jistě i za deště nebo sněhu. (Toto by mělo probíhat až po zvládnutí předchozích bodů.)

Nezapomeňte na důležitost jízdy s někým zkušeným. Mít vedle sebe zkušeného řidiče, který vám poskytne podporu a rady, může výrazně snížit váš strach. Nebojte se požádat o pomoc někoho blízkého.

A co je nejdůležitější? Buďte trpěliví sami k sobě. Překonání strachu z řízení trvá čas a vyžaduje cvičení. Nečekávejte zázraky přes noc. Oslavujte každý malý úspěch a postupně budete překonávat své obavy.

Doporučení navíc: Zvažte kurz bezpečné jízdy. Profesionální instruktor vám může poskytnout cenné rady a pomůže vám překonat specifické problémy.

Jak se zbavit vnitřního strachu?

Boj s vnitřním strachem je jako zdolávání nejvyšší hory – vyžaduje trpělivost a strategii. Můj přístup? Zaprvé, dělejte opak toho, co vám diktátorská mysl našeptává. Strach z výšek? Vylezte na nejbližší kopec! Zadruhé, nesnažte se úzkost rychle rozdýchat, nechte ji projít jako bouřku nad Andy. Třetí bod: příroda je váš nejlepší společník. Výhled z vrcholu And je lékem na duši – najděte si své místo síly v přírodě. Fyzická aktivita – běh v poušti, plavání v oceánu – to vše pomáhá vyplavit stresové hormony. Pamatujete na Vitamín D ze slunce na vysokohorských trecích? Dopřejte si ho i jinak. Omezení sociálních sítí? To mi pomohlo soustředit se na skutečný svět, ne na virtuální. Tvořte, pište si deník, malujte – dejte svým emocím prostor. A nakonec, svalová relaxace – naučte se uvolnit své tělo, jako bychom se po dlouhé cestě usadili v útulném kempu. Prohloubte své dýchání, zapojte meditace a jógu – to jsou osvědčené techniky, které jsem používal i v nejnáročnějších situacích. Nezapomínejte, že cesta k překonání strachu je individuální a vyžaduje vytrvalost. Hlavně se nevzdávejte!

Jak se psychicky uklidnit?

Psychické uklidnění? Zvládnete to i v přeplněném thajském bazaru, nebo na rušné ulici v Marrákeši! Klíčem je rychlá a účinná metoda. Následující tipy vám pomohou zklidnit se během okamžiku:

Dechové techniky: Zkuste techniku 4-7-8 (4 vteřiny nádech, 7 vteřin zadržte, 8 vteřin výdech). V Indii ji používají jogíni po staletí, v Japonsku se jí učí děti ve škole – funguje univerzálně.
Hudba: Ranní poslech klasické hudby, například Debussyho, má prokazatelně uklidňující účinek, ale i tradiční marocká hudba Gnawa může překvapit svou terapeutickou silou.
Barvy: Obklopení pastelovými barvami, inspirovanými středomořskou krajinou, např. modrá, světle zelená, béžová, má blahodárný vliv na psychiku.
Pohyb: Procházka v přírodě, ideálně v parku s hojností zeleně, pomáhá. Ale i krátká procházka rušnou ulicí v Buenos Aires vám může pomoct se odpoutat od vnitřního stresu.
Bylinný čaj: Matcha z Japonska, rooibos z Jižní Afriky, nebo klasický heřmánek – každý má své specifické uklidňující účinky.
Masáž dlaně: Jemná masáž akupresurních bodů na dlani, inspirovaná tradiční čínskou medicínou, vám pomůže uvolnit napětí.
Zvířata: Interakce se zvířaty, ať už je to kočka na italské farmě, nebo pes na brazilské pláži, má silný terapeutický efekt.

Bonusový tip: Vědomé prožití okamžiku, tzv. mindfulness, je skvělý nástroj, který můžete procvičovat kdekoliv na světě. Soustřeďte se na své smysly, vnímejte vůně, zvuky a textury kolem sebe.

Jak zklidnit tělo i mysl?

Pět kroků k uklidnění těla i mysli, osvědčených na cestách po světě: Vraťte se do přítomnosti. Zapomněli jste, jak voní čerstvá káva v malém vietnamském stánku? Soustřeďte se na detaily, na to, co cítíte a slyšíte právě teď – to vás vytrhne z víru myšlenek o minulých chybách či budoucích neúspěších. Prozkoumejte svůj dech, zvuk deště za oknem, teplo slunce na kůži. To je vaše kotva v bouřlivém moři myšlenek.

Smiřte se se skutečností. Na poušti Gobi jsem se naučil, že boj s realitou je zbytečný. Akceptujte své pocity, ať už jsou jakékoli. Neodsuzujte se za ně, jen je pozorujte, jako byste byli vnějšími pozorovateli. Stejně jako se bouře přehnaly nad Tibetskou náhorní plošinou, tak i vaše emoce nakonec pominou.

Zaměřte svoji pozornost na dech. Zhluboka se nadechněte, vnímejte, jak se vám rozšiřují plíce, a pomalu vydechněte. Tento jednoduchý akt je účinný všude – na vrcholu Mount Everestu stejně jako v rušné ulici v Tokiu. Soustředění na dech zklidňuje nervový systém a navrací vám klid.

Dostaňte myšlenky z hlavy na papír. Na dálném východě jsem se naučil sílu psaní. Vypište si všechny starosti, obavy a plány, které vás trápí. Uvidíte, že na papíře ztrácejí svoji moc. Je to jako kdybyste je vyhodili ze svého batohu, který se tak stane lehčím a snáze se s ním putuje.

Začněte jednat. Nečekejte na zázraky, začněte s malými kroky. Ukliďte si stůl, udělejte si čaj, projděte se. Každý malý čin vám dodá pocit kontroly a uspokojení. Cesta tisíce mil začíná jedním krokem – a to platí i pro cestu k vnitřnímu klidu.

Co je neofobie?

Neofobie, ten strach z všeho nového, je fascinující jev, který jsem si mnohokrát uvědomil během svých cest. Představte si, jak se cítí potkan, když narazí na něco neznámého – nová vůně, tvar, textura. To je pro něj potenciální nebezpečí, a proto je tak nedůvěřivý. Myslím, že my, lidé, sdílíme s nimi tuhle základní instinktivní obezřetnost, i když v civilizovaném světě ji maskujeme sofistikovanějšími obavami. Na cestách jsem se setkal s podobnými reakcemi u mnoha druhů zvířat, ale i u lidí z odlišných kultur. Obava z neznámého jídla, zvyklostí, nebo dokonce jazyka je podobná neofobii potkanů. Ta ostražitost má smysl, chrání před riziky. Jenže, když se necháme paralýzovat strachem z nového, přicházíme o úžasné zážitky. A tak jako deratizační nástraha s gelovými sáčky, je potřeba najít svůj způsob, jak překonat tuhle “neofobii cestovatele”. Postupně se seznamovat s novými věcmi, ochutnávat jídla z cizích zemí, komunikovat s lidmi z jiných kultur, i když to zpočátku může být nepříjemné. Odměnou je pak bohatství zážitků, které by nám jinak uniklo. V podstatě jde o to, “ochutnat” ten nový svět postupně a s trochou trpělivosti. Mimochodem, účinná deratizační strategie je tak trochu metafora pro cestování. Postupné, trpělivé a promyšlené přístupy přinášejí lepší výsledky než rychlé a riskantní kroky.

Zajímavé je, že i potkani se dají postupně “zvyknout” na nové předměty. Použití gelových sáčků s prodlouženým účinkem naznačuje, že klíčem je trpělivost a pozvolný přístup. To platí i pro nás, cestovatele. Nepokoušejte se hned zvládnout vše najednou. Vnímejte své okolí, buďte otevření novým zkušenostem, ale zároveň obezřetní a postupujte s rozvahou. Takto se stane i neznámé místo příjemným a bezpečným.

Jak se vyrovnat se strachem?

Strachu se nevyhneme, ale jeho dopad můžeme zmírnit. Inspiruji se lety strávenými v desítkách zemí, kde jsem pozorovala různé přístupy k psychické pohodě. Zde je několik osvědčených strategií:

Komunikace je klíčová: Nebojte se svěřit s pocity blízkým. V různých kulturách, od Japonska s jeho kultivovaným mlčením až po spontánní Brazílii, jsem zjistila, že sdílení obav, ať už s přáteli, rodinou, nebo terapeutem, uvolňuje tlak. V některých kulturách se to děje prostřednictvím rituálů, v jiných formou otevřeného dialogu. Důležité je najít způsob, který vám vyhovuje.

Digitální detox: Informační přetížení v digitálním světě výrazně zvyšuje úzkost. Pravidelné odpojování od internetu a sociálních médií, zejména před spánkem, je nezbytné pro klidný spánek a lepší zvládání stresu. Zkušenosti z různých koutů světa ukazují, že tradiční metody relaxace, jako je meditace nebo jóga, jsou účinné bez ohledu na kulturní pozadí.

Proaktivní přístup: Místo paniky se zaměřte na to, co můžete ovlivnit. V Tibetu jsem pozorovala, jak se lidé zaměřují na přítomný okamžik, což pomáhá překonat strach z budoucnosti. Vytvořte si seznam kroků, které můžete podniknout k řešení problému.

Vděčnost: Soustřeďte se na pozitiva ve svém životě. Vděčnost je univerzální lék. Ať už jde o malou věc, jako je šálek dobré kávy, nebo velkou, jako je zdraví rodiny, všimněte si toho, co máte. Tento přístup jsem viděla fungovat napříč kulturami od skromných vesnic v Nepálu až po pulzující města Jižní Ameriky.

Pěstujte radost: Najděte si čas na aktivity, které vám dělají radost. Malé radosti, jako je procházka v přírodě, čtení knihy nebo poslech hudby, mohou výrazně zlepšit náladu. V každé zemi jsem objevila jedinečné zvyky, které přinášejí lidem radost, od sdílení jídla s rodinou po rituální tance.

Osobní rozvoj: Využijte čas na učení, kreativní činnost nebo na dokončení odložených úkolů. Pocit uspokojení a pokroku posílí vaši sebedůvěru a zmírní strach.

Další tipy pro efektivnější boj se strachem:

Plánujte si aktivity: Strukturovaný denní režim snižuje úzkost a dodává pocit kontroly.
Hledejte podporu: Nebojte se vyhledat odbornou pomoc, pokud se s obavami sami nedokážete vyrovnat.
Pečujte o fyzické zdraví: Pravidelný pohyb, zdravá strava a dostatek spánku jsou základem pro psychickou pohodu.

Jak být v klidu za volantem?

Za volantem klid? To je umění, zdokonalované léty, podobně jako ochutnávka vína v toskánských vinicích. Správná pozice je klíčová. Volant nesmí být ani příliš daleko, ani příliš blízko – vaše ruce by měly být mírně pokrčené v loktech. Představte si, že držíte volant v pozici “tři čtvrtě na tři” – to umožňuje optimální kontrolu a rychlou reakci. Myslete na to jako na řízení formule 1, jen v civilním autě.

Ergonomie je alfou a omegou. Neměli byste mít žádný problém s řazením, ani sešlapáváním pedálů. Zkuste si představit, že řídíte v japonské městské džungli, kde je každý centimetr důležitý. Pohodlí je priorita, abyste se soustředili na jízdu, ne na bolest v zádech.

Další tipy pro klid za volantem, inspirované zkušenostmi z mezinárodních silnic:

Předvídejte – sledujte provoz dopředu, abyste se vyhnuli náhlým brzdám a stresu. Je to jako navigace v chaotickém indickém provozu – musíte být o krok napřed.
Dodržujte bezpečnou vzdálenost – nezapomeňte na pravidlo dvou sekund. V hustém provozu, například v Římě, se to stává nezbytností.
Udržujte si klidnou mysl – hluboké nádechy a výdechy pomohou zvládat stresové situace. Je to jako meditace na dálnici.
Připravte se na neočekávané – zvládnutí nečekaných událostí je klíčové. Vždy se držte pravidel silničního provozu a buďte připraveni na jakoukoliv situaci.

Správná technika držení volantu a pohodlná poloha těla jsou základem pro bezpečnou a klidnou jízdu, ať už jste kdekoli na světě.

Co dělat pro uklidnění?

Potřebujete zklidnit nervy? Anxiolytika, léky tlumící úzkost, jsou častým řešením, ale jejich užívání by mělo být pod lékařským dohledem. Znáte to – v každém koutu světa, od rušných ulic Tokia po tiché vesnice Provence, se lidé potýkají s úzkostí. A stejně tak všude najdeme léky, které ji tlumí.

Benzodiazepiny patří mezi nejčastěji používané. Jejich účinek se liší dle typu a délky působení. Najdeme zde:

Krátkodobě působící (do cca 2 hodin): oxazepam, triazolam – ideální pro akutní situace, například před důležitou událostí. V Argentině jsem potkal lékaře, který je doporučoval pacientům před letem přes Atlantik.

Se střední dobou účinku (6 – 8 hodin): nitrazepam, flunitrazepam, alprazolam – vhodné pro celodenní úzkost. V Indii jsem si všiml, že se tyto léky často předepisují s opatrností, kvůli možnosti závislosti.

Dlouhodobě působící (až 12 hodin a více): diazepam, klonazepam, chlordiazepoxid – pro dlouhodobější léčbu, ale s vyšším rizikem závislosti. V Kanadě jsem se setkal s programy zaměřenými na bezpečnou a řízenou léčbu pomocí těchto léků.

Důležité upozornění: Benzodiazepiny jsou návykové a jejich užívání by mělo být pečlivě zváženo a řízeno lékařem. Nejsou řešením dlouhodobé úzkosti. Existují i jiné metody, jako je psychoterapie, změna životního stylu a relaxační techniky. Nepodceňujte sílu pozitivního myšlení a vnímání krásy světa – od fascinujících památek v Římě po klidné pláže Thajska. Zkušenost z mnoha zemí mě naučila, že prevence a komplexní přístup jsou klíčové.

Jak vypadá záchvat úzkosti?

Představ si, že stoupáš na prudký kopec, vítr ti bije do tváře a najednou tě přepadne panika. Ne z výšky, ale z něčeho neuchopitelného. Srdce ti buší jako divé, jako bys právě zdolal nejnáročnější úsek. Začneš se potit, ruce se ti třesou – podobně, jako když se ti klouže cepín v ledu. Dýchání se zrychlí, cítíš se na zvracení, jako po náročné horské túře, ale bez uspokojení. Tlačí tě na hrudi, jako by tě svíral batoh plný kamení. To je úzkost. Není to jenom „psychická věc“, je to fyzický projev, který tě může zaskočit kdekoliv – na vrcholu hory, uprostřed lesa, i v klidném údolí. A na rozdíl od fyzické zátěže, její příčina není vždycky jasná. Může se objevit bez zjevného důvodu, jako nepříjemný, nečekaný skalní převis na jinak snadné cestě. Důležité je umět rozpoznat příznaky a naučit se s nimi pracovat, třeba zhluboka dýchat jako před náročným výstupem, abyste se uklidnili a dokončili cestu.

Příznaky se můžou lišit intenzitou a kombinací. Někdo zažije jen lehké nevolnosti, jiný se ocitne v totální panice. Podobně, jako u zdolávání různých terénů, každý má svou vlastní strategii zvládání. Někomu pomůže zastavit se a odpočinout si, jiný bude potřebovat zkusit techniky na zklidnění dechu. Je důležité si uvědomit, že úzkost není známkou slabosti, ale je to reakce organismu, kterou lze trénovat a zvládat podobně jako techniku lezení, či orientaci v terénu.

Co je to Nosofobie?

Nosofobie, někdy též nazývaná nozofobie, je iracionální a silný strach z nemocí, nákazy a nečistoty. Tento strach může paralyzovat a ovlivnit cestování, protože cestování s sebou nese nevyhnutelný kontakt s různými prostředími a lidmi. Obavy se často soustředí na specifické nemoci, jako je tuberkulóza, pohlavně přenosná onemocnění, rakovina a srdeční choroby. Zatímco hygiena je při cestování klíčová, nosofobie překračuje rozumné opatření a stává se zdrojem značného stresu a úzkosti. Pro lidi s nosofobií může být i jednoduchá cesta autobusem zdrojem paniky. Je důležité si uvědomit, že umírněná hygiena a informovanost o rizicích jsou nezbytné pro zdraví, ale iracionální strach z nemocí může zcela zablokovat možnost volného pohybu a objevování světa. Profesionální pomoc je v takových případech nezbytná, aby se člověk naučil zvládat svůj strach a žil plnohodnotný život, včetně cestování.

Například, při cestování do oblastí s vyšším výskytem specifických infekčních nemocí, je nutné dodržovat hygienická pravidla, ale nosofobie vede k extrémním opatřením, která mohou znemožnit pobyt v dané oblasti. Správné informování se o místních zdravotních rizicích a vakcinaci je klíčové, ale panický strach z nákazy může zcela znehodnotit zážitek z cesty.

Pochopení rozdělení mezi racionální prevencí a iracionálním strachem je zásadní pro osoby s nosofobií, které chtějí cestovat. Cestování nabízí neocenitelné zkušenosti, ale boj s nosofobií vyžaduje odbornou pomoc a individuální přístup k řešení tohoto problému.

Co je to Coulrofobie?

Coulrofobie, tedy iracionální strach z klaunů, není oficiální psychiatrická diagnóza, ale běžně používaný termín. Častější je u dětí, ale vyskytuje se i u dospělých.

Příčiny:

Negativní zkušenost s klaunem – například nepříjemné setkání na dětské párty.
Vliv médií – klauni v hororech nebo filmech s negativním zobrazením mohou vyvolat strach.
Asociativní učení – spojení klauna s něčím nepříjemným (např. bolestí, strachem).

Tipy pro turisty, kteří se bojí klaunů:

Před cestou si zkontrolujte program kulturních akcí v místě pobytu a vyhněte se akcím s klauny.
Informujte se o tradicích dané země – v některých kulturách jsou klauni běžnou součástí veřejného života.
Pokud se s klaunem setkáte náhodou, zkuste se uklidnit hlubokým dýcháním a snažte se vnímat klauna jako obyčejného člověka v kostýmu.
Můžete si vzít s sebou uklidňující předmět (např. plyšovou hračku).

Zajímavost: Strach z klaunů je poměrně rozšířený fenomén, a to i přes jejich obecně vnímanou veselou povahu. Tento strach se často vysvětluje kontrastem mezi veselým vzezřením a potenciálně děsivým, nepředvídatelným chováním.

Jak vyzrát na úzkost?

Úzkost na cestách? Stává se to i těm nejzkušenějším cestovatelům. Znáte ten pocit, když se vám v cizí zemi sevře žaludek? Nebo když se před důležitou schůzkou s místním průvodcem hroutí vaše sebevědomí?

Jak na to? Zde je několik osvědčených tipů, které jsem si osvojil během let putování po světě:

Ukotvení v přítomnosti: Zaměřte se na své smysly. Co vidíte, slyšíte, cítíte? Vnímejte detaily okolí – vůně cizokrajné kuchyně, zpěv ptáků, texturu staré zdi. To vás přenese z víru myšlenek do reality.
Uvolnění těla: Napětí se projevuje v těle. Zkuste jednoduchá protažení, hluboké dýchání, nebo progresivní relaxaci. Naučte se pár jógových ásan, které můžete dělat i v přeplněném autobusu. Je to skvělý způsob, jak se zbavit stresu v náročných situacích, například při čekání na zpožděný let.
Relaxace a imaginace: Představte si své oblíbené místo. Pláž s tyrkysovou vodou, hory, les – cokoli vás uklidňuje. Vnímejte detaily, zvuky, vůně. Tato technika vám pomůže v mžiku se zklidnit.
Laskavost k sobě: Nebuďte na sebe příliš přísní. Cestování je náročné, a je v pořádku, když se občas necítíte stoprocentně. Připusťte si své pocity a buďte k sobě laskaví. Nezapomeňte se odměnit za překonané výzvy.
Aktivita: Fyzická aktivita je skvělý způsob, jak se zbavit stresu. Procházka po městě, výlet na kole, plavání – cokoli vám vyhovuje. Pohyb uvolňuje endorfiny a zlepší vaši náladu.
Radosti života: Věnujte čas činnostem, které vás baví. Pěstujte si koníčky, čtěte knihy, poslouchejte hudbu, fotografujte. Radosti života vám pomohou udržet si pozitivní náladu i v náročných situacích.

Doplňující tipy pro cestovatele:

Plánujte dopředu: Dobře naplánovaná cesta vám ušetří stres. Zarezervujte si ubytování, dopravu a vyhledejte zajímavosti předem.
Sbalte si léky: Pokud užíváte léky na úzkost, vezměte si je s sebou. Poradit se s lékařem před cestou je vždycky dobrý nápad.
Naučte se pár základních frází v místním jazyce: Znalost základních frází vám pomůže překonat jazykovou bariéru a cítit se sebevědoměji.
Buďte připraveni na neočekávané: Cestování je plné překvapení, a je důležité být na ně připraven. Mějte po ruce záložní plán.

Zdravý životní styl je základem: Dostatečný spánek, vyvážená strava a pravidelný pohyb jsou klíčem k psychické i fyzické pohodě, a to nejen na cestách.

Jak se cítit psychicky lépe?

10 tipů na psychickou pohodu, inspirovaných z celého světa:

Vyhledávejte a udržujte sociální kontakty: Globální studie ukazují, že silné sociální vazby jsou klíčové pro štěstí. V Japonsku se tomu říká „kizuna“, v Brazílii „conexão“ – všude je to stejně důležité. Nebojte se navazovat nová přátelství, ať už online, nebo při cestování.

Buďte fyzicky aktivní: Od jógy v Indii po tango v Argentině – pohyb je univerzální lék. I krátká procházka v přírodě dokáže zázraky. Vyzkoušejte tradiční pohybové aktivity z různých kultur, objevíte nové způsoby, jak se hýbat a bavit.

Naučte se nové dovednosti: Získejte nový jazyk, naučte se vařit tradiční jídlo z cizí země, nebo se zúčastněte workshopu. Rozšiřování obzorů a osobní růst posilují psychiku. V Řecku se tomu říká „philomatheia“ – láska k učení.

Pomáhejte druhým: Dobrovolnictví, i malá pomoc, uvolňuje endorfiny a dává životu smysl. V Tibetu se klade velký důraz na soucit a altruistické chování.

Praktikujte mindfulness: Techniky meditace a všímavosti, praktikované po staletí v buddhismu, jsou efektivní i v moderním světě. Zaměřte se na přítomný okamžik, snižte stres.

Zdravá strava: Středomořská dieta, bohatá na ovoce, zeleninu a ryby, je prověřená. Inspirujte se zdravou kuchyní z různých koutů světa a objevte nové chutě a zdravé návyky.

Hledejte smysluplné činnosti: Najděte si koníček, který vás baví a naplňuje. V různých kulturách se smysl života hledá různými cestami, ale podstata zůstává stejná – najít to, co vám dává radost a energii.

Péče o duševní zdraví jako součást každodenního režimu: Nepodceňujte prevenci. Pravidelná péče o psychickou pohodu je stejně důležitá jako péče o fyzické zdraví. Najděte si techniky, které vám vyhovují a začleňte je do svého denního programu.

Jak se zbavit vnitřního neklidu?

Vnitřní neklid? Znáte to, ten nepříjemný pocit, co vám znepříjemňuje výlety i každodenní život. Osvědčeným řešením je pohyb, ale ne jen tak ledajaký. Klíč je v pravidelnosti a radosti.

Zapomenzte na dřinu! Najděte si aktivitu, která vás bude bavit a zároveň se hodí k vašim turistickým plánům.

Chůze: Ideální pro poznávání okolí. Zkuste nordic walking pro intenzivnější trénink. Nezapomeňte na vhodné boty a mapu!
Cyklistika: Pro větší vzdálenosti a rychlejší tempo. Vyberte si trasu podle vašich schopností a nezapomeňte na základní servis kola.
Plavání: Skvělé na regeneraci po náročném dni na túře. Najdete bazény i v menších městech.
Jóga/Pilates: Perfektní pro uvolnění svalů a mysli po celodenním pochodu, ideálně venku v přírodě.

Tip pro zkušenější turisty: Zkombinujte turistické aktivity s pohybem. Namísto lanovky jděte pěšky, místo auta si půjčte kolo. Každá překonaná trasa je malá výhra nad vnitřním neklidem.

Nepodceňujte důležitost:

Správné obuvi – chrání vaše nohy a klouby.
Hydratace – pravidelný příjem tekutin, zvláště během fyzické aktivity.
Poslouchání těla – nedržte se za každou cenu plánu, pokud se necítíte dobře.

Co na lepší usínání?

Usínání v cizí posteli? Známe to všichni, co cestujeme. Klidné prostředí je alfa a omega, ať už spíte doma, nebo v bambusové bungalovu na Bali. Hledejte ticho, tmu a příjemnou teplotu. V Thajsku jsem se naučil používat špunty do uší – zázrak! Ať už je to šumění oceánu, nebo ranní kokrhání kohoutů, zvuková izolace je na cestách klíčová.

Kofein a další stimulanty jsou nepřítel číslo jedna. Víte, kolik kafe se skrývá v thajském čaji s mlékem? Hodně! Pozor na to, zejména večer. Na mé cestě po Jižní Americe jsem si zvykl na maté, ale i to umí večer pořádně nabudit. Doporučuji raději bylinkový čaj. V Peru jsem objevil zázračný čaj z lístků coca – pomáhá s nadmořskou výškou a s usínáním.

Večeře – je důležitá, ale pozor na těžká jídla! V Indii jsem se naučil jíst lehce před spaním – rýže s kari, ale v malém množství. Těžké jídlo před spaním vám zaručí neklidný spánek, kdekoliv se nacházíte. A co teprve po pálivém thajském kari…

Pravidelnost je klíčová, a to i na cestách. Snažte se dodržovat co nejvíce svůj režim spánku, ať už jste kdekoliv. I když časové pásmo dělá své, vaše tělo si zvykne na pravidelný rytmus snáz, než byste si mysleli. V Japonsku jsem se naučil vnímat přirozený rytmus dne.

Pohyb je super, ale večer už to chce zpomalit. Věnujte se klidnějším aktivitám, jako je čtení knihy. V Austrálii jsem si zvykl na večerní procházky po pláži – uklidňující a pomáhá s usínáním.

Večer si vyčistěte hlavu od starostí. Meditace, jóga, nebo prostě jen klidné sezení a zamyšlení se skvěle hodí. V Nepálu jsem trávil večery meditací pod hvězdnou oblohou.

Postel je jen na spánek a sex. Ne na práci, sledování filmů, nebo přemýšlení o problémech. Zkuste si vytvořit rituál pro usínání. V Maroku jsem si zvykl na večerní koupel s levandulovým olejem.

Alkohol před spaním? Ne! Může se zdát, že vám pomůže usnout, ale spánek pak bude nekvalitní a probuzení horší. Tohle platí všude, od Nepálu až po Island.

Co pomáhá na psychiku?

Na psychiku blahodárně působí pohyb na čerstvém vzduchu. Procházka zasněženými Alpami, cyklistika po vinicích Toskánska, plavání v azurových vodách Karibiku či vášnivý tango v Buenos Aires – každá aktivita má svůj unikátní náboj. Záleží na individuálních preferencích, ale důležité je najít si to, co vám skutečně dělá radost. Z vlastní zkušenosti vím, že meditace v tibetském klášteře má úplně jiný efekt než jóga na pláži v Goa, obě ale přinášejí klid. Nedocenitelný je dostatek spánku – zkuste si představit, jak se po probdělé noci cítíte versus po výborném odpočinku v útulném horském chatě. A pak je tu strava. Vím, co to znamená po měsíci putování po jihovýchodní Asii ochutnat čerstvé, místní ovoce a zeleninu – jejich blahodárný vliv na psychiku je nesporný. Pestrá, vyvážená strava bohatá na vitamíny a minerály je základním kamenem duševní pohody. Nezapomínejte, že i obyčejná procházka parkem ve vašem městě může mít silný pozitivní dopad. Klíčem je pravidelnost a poslechnutí vlastního těla.

Jak zastavit panický záchvat?

Panický záchvat v divočině? Zachovejte klid. Kontrolujte dýchání, ale ne hyperventilujte – pomalé, hluboké nádechy do břicha, nikoliv do hrudníku. Tohle je klíčové, zvláště v nepříznivých podmínkách. Představte si, že foukáte do balónku, pomalu a rovnoměrně.

Odkloňte myšlenky od katastrofických scénářů. Soustřeďte se na detaily okolí: kolik je jehličnanů, jaký je odstín oblohy, co slyšíte. To se nazývá “uzemnění”.

Uvolňujte svaly postupně, od prstů na nohou k hlavě. Lehké protažení pomůže. Využijte přírodu – opřete se o strom, projděte se pomalu.

Uzemnění je v přírodě snadnější. Vnímejte texturu kůry stromu, chlad kamene, vůni lesa. Tohle vás vrátí do reality.

Známý postup může být meditace, kterou jste se naučili, nebo opakování uklidňující mantry. Může to být i opakování faktů, které vás uklidní – například seznam vybavení, které máte s sebou.

Odpočinek je nezbytný. Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout nebo lehnout. Nebojte se vyhledat úkryt před nepřízní počasí, pokud je to potřeba. Vždycky je lepší prevence.

Léky: Pokud máte předepsané léky proti úzkosti, mějte je vždy po ruce v snadno přístupném, voděodolném pouzdře. Nezapomeňte na dostatečnou zásobu.