Jak přírodní podmínky ovlivňují podnebí v Kanadě?

Kanada, země protknutá dramatickými kontrasty, nabízí fascinující paletu klimatických podmínek, silně ovlivněných její rozlehlou geografickou polohou a mohutnými oceánskými proudy. Na severu, za polárním kruhem, se zimy stávají skutečným testem odolnosti. Teploty klesají až k mrazivých -48 °C, proměňujíce krajinu v zasněženou pustinu. Tato extrémní zima je způsobena vlivem arktického vzduchu a dlouhými, tmavýmí polárními nocemi.

Na východním pobřeží se scéna mění. Studený Labradorský proud, proudící z Arktidy, ochlazuje pobřeží a přináší vlhké, přímořské podnebí. To znamená chladnější léta a mírnější zimy než ve vnitrozemí, avšak s častými mlhami a dešti. Rybáři a mořští vlci, kteří se zde pohybují po staletí, o tom vědí své.

Vnitrozemí Kanady, rozkládající se až k hranicím s USA, představuje oblast s výrazně kontinentálním klimatem. To znamená horká léta a drsné, dlouhé zimy s velkými teplotními výkyvy. Obrovské rozlohy kanadských prérií jsou v létě slunné a teplé, ale krátké léto rychle ustupuje mrazivé zimě, která může trvat i několik měsíců. Zde se setkáváme s pravým kanadským charakterem – s odolností a schopností přizpůsobit se extrémním podmínkám.

Tento kontrast mezi arktickou zimou, vlhkým přímořským podnebím a kontinentálními extrémy vytváří v Kanadě pestrou mozaiku klimatických zón, ovlivňujících nejen flóru a faunu, ale i život a kulturu obyvatel.

Co vyváží Kanada?

Kanada, země proslulá svou rozlehlou divočinou, překvapí i bohatstvím svého exportu. Největší vývozní položkou je ropa, která se těží zejména v Albertě a Saskatchewanu. Představte si nekonečné ropné pole, zasazené do dramatické krajiny Skalnatých hor – zážitek, na který se nezapomíná. Kromě “černého zlata” dominují vývozu i průmyslové výrobky. Mnoho kanadských automobilových závodů, například v Ontariu, zásobuje světové trhy. Kvalitní kanadské letectví a aerospace, společně s vyspělou technologií, tvoří další významnou část exportu. Nezapomínejme ani na spotřební zboží – od vysoce kvalitního javorového sirupu, jehož výrobu si můžete prohlédnout na farmách v Quebecu, až po moderní designérské kousky. Z komodit pak Kanada vyváží značné množství zlata, těženého například v Yukonu, a dřeva, z jehož těžby se vyvinul specifický severoamerický styl architektury. Importní strana je pochopitelně ovlivněna potřebami průmyslu – stroje, dopravní prostředky a elektrická zařízení tvoří hlavní objem dovozu. Celková obchodní bilance Kanady reflektuje jak její bohatství přírodních zdrojů, tak i vysoký stupeň industrializace. Kombinace typické kanadské přírody a její ekonomické síly tvoří jedinečný zážitek pro každého návštěvníka.

Co se na řece Yukon těží?

Řeka Yukon – jméno samo o sobě evokuje obrazy drsné, divoké krásy a bohatství skrytého pod zemí. A skutečně, historie těžby zlata na Yukonu je fascinující a zanechala na krajině nezmazatelnou stopu. Snad každý kousek země zde prošel rukama zlatokopů – to není nadsázka, ale krutá pravda o rozsahu dobývání. Dnes se těžba zlata provádí v menším měřítku, ale stopy minulých generací jsou stále patrné.

Představte si cestu zlatokopa. Co si musel vzít s sebou? To nebyla žádná procházka růžovým sadem.

Základní vybavení: lopata, krumpáč, rýžovací pánev, nádoby na vodu a zlato.
Nástroje: pila, sekyra (na stavbu přístřeší), klacek, hřebíky.
Potraviny: sušené maso, fazole, slanina, mouka – zásoby na dlouhé měsíce.
Oblečení: teplé a odolné oblečení, voděodolné pláštěnky, pevná obuv – Yukon není známý pro své mírné klima.
Léky a lékárnička: na zranění, infekce, a další nepředvídané zdravotní komplikace.

Putování na zlatonosná naleziště bylo samo o sobě dobrodružstvím. Zlatokopové často cestovali po řekách na pramicích nebo člunech, brodili se řekou, prosekávali se džunglí a překonávali horské průsmyky. Čekala je dřina, ale i naděje na štěstí v podobě zlatých nuget.

Dnes se sice můžeme dozvědět o tomto období z knih a muzeí, ale i tak si můžeme jen těžko představit, jak náročné a nebezpečné bylo hledání zlata na Yukonu. Stopy této těžké práce zůstávají v krajině dodnes – pozoruhodný odkaz na lidskou touhu po bohatství a odhodlání překonat i ty nejtěžší překážky.

Kromě zlata se na Yukonu těží i jiné nerosty, jako např. olovo, zinek a cín.
Dopady těžby na životní prostředí jsou stále předmětem debat a snahy o zmírnění.
Mnoho historických míst spojených s těžbou zlata je dnes chráněno a přístupné turistům.

Jak zastavit klimatickou zmenu?

Zastavit klimatickou změnu? To není výlet pro samotáře, milí přátelé! Potřebujete partu. Sestavte si lokální tým, najděte si spřízněné duše – sousedy, rodinu, kohokoliv, kdo sdílí váš zápal pro zdravou planetu. Nejde o osamělý výstup na Everest, ale o společnou expedici. Diskutujte, sdílejte informace, přesvědčujte. Nezapomínejte na sílu příběhu – poutavým vyprávěním o dopadu klimatické změny na ekosystémy, které jsem s vlastníma očima viděl na svých cestách po světě (např. tající ledovce v Grónsku, vysychající jezera v Africe), získáte další spojence. Pamatujete si, že i malá skupinka, sdílející společnou vizi a aktivně pracující, může dosáhnout velkých věcí. Mluvte o praktických krocích – úspory energie, recyklace, lokální potraviny, šetrná doprava – to jsou vaše zbraně v boji proti klimatické krizi. Věřte mi, cesta k udržitelné budoucnosti je dobrodružnější, než si myslíte, a spolucestující vám ji zpříjemní a prospějí.

Myslete globálně, jednejte lokálně. To není jen fráze, ale klíč k úspěchu. Inspirujte se úspěšnými příklady komunitní práce po celém světě. Zjistěte si, jak místní samospráva podporuje ekologické iniciativy, a zapojte se do nich. Nebojte se být slyšet a aktivně se podílet na formování udržitelné budoucnosti.

Co jsou klimatické podmínky?

Klimatické podmínky? To je mnohem víc než jen suchá čísla! Jsou to základní stavební kameny počasí, které ovlivňují vše od naší nálady po globální ekonomiku. Základní měřené charakteristiky, ano, jsou intenzita slunečního záření, teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, trvání slunečního svitu, výpar, množství srážek, výška sněhové pokrývky a teplota půdy. Ale zkušenosti z desítek navštívených zemí mi ukázaly, že je to spíše komplexní mozaika vzájemně propojených faktorů.

Například, intenzita slunečního záření se liší nejen podle zeměpisné šířky, ale také podle nadmořské výšky a ročního období. V Andách jsem zažil extrémní sluneční záření, i přes chladné teploty. V tropických deštných lesích naopak hustá vegetace výrazně snižuje jeho intenzitu.

Vlhkost vzduchu? V suchých pouštích, jako je Sahara, je téměř nulová, zatímco v amazonském pralese se pohybuje téměř při 100 %. To zásadně ovlivňuje pohodlí, ale i růst vegetace a šíření nemocí.

Důležité je i zvážit:

Sezónní změny: Monzuny v Indii, suchá a deštivá sezóna v Africe, zimy a léta v mírném pásmu – to vše dramaticky mění klimatické podmínky v dané oblasti.
Mikroklímata: I v malé oblasti mohou existovat výrazné rozdíly v klimatických podmínkách, ovlivněné terénem, vegetací nebo blízkostí vodních ploch.
Vliv oceánů a moří: Mořské proudy a jejich vliv na teplotu vzduchu a srážky jsem pozoroval na pobřeží Kalifornie i Norska. Tyto vlivy jsou klíčové pro celkovou klimatickou charakteristiku daného regionu.

Stručně řečeno, klimatické podmínky nejsou jen čísla, ale komplexní systém ovlivňující život na Zemi v nespočtu způsobů. Jejich pochopení je klíčové pro udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí.

Čím je ovlivněno podnebí?

Podnebí je komplexní záležitost, ovlivněná spoustou faktorů. Geografická šířka je klíčová – blízkost k rovníku znamená vyšší teploty a intenzivnější sluneční záření. Na to navazuje nadmořská výška: s každými 100 metry výšky se teplota snižuje přibližně o 0,6 °C. To je důležité třeba při plánování treků v horách!

Oceánské a mořské proudy hrají zásadní roli. Teplé proudy, jako Golfský proud, přinášejí mírnější klima do oblastí, které by jinak byly mnohem chladnější. Naopak studené proudy způsobují chladnější a suchší podnebí. Před cestou do konkrétní oblasti se proto vyplatí prostudovat mapy těchto proudů.

Dále je potřeba zvážit kontinentálnost – vnitrozemské oblasti jsou vystaveny většímu teplotnímu rozmezí mezi dnem a nocí a mezi ročními obdobími než pobřežní oblasti. To se projeví i v množství srážek.

A nesmíme zapomenout na globální klimatické jevy, jako je El Niño nebo La Niña, které mohou výrazně ovlivnit počasí a podnebí na celém světě. Jejich vliv je důležité sledovat, zejména při dlouhodobějším cestování.

Tip pro cestovatele: Aplikace a webové stránky s předpovědí počasí vám dají aktuální informace, ale nezapomeňte, že podnebí je dlouhodobý trend. Zvažte proto i historická data o teplotách a srážkách.
Příklad: Plánujete-li výlet do And, je důležité si uvědomit vliv nadmořské výšky na teplotu a také fakt, že počasí se v horách může měnit velmi rychle.
Příklad: Cesta do oblasti ovlivněné studeným oceánským proudem vyžaduje pečlivější výběr oblečení a vybavení.

Co se nejvíce těží v Kanadě?

Kanada je ráj pro milovníky outdooru a zároveň země s obrovským bohatstvím nerostných surovin. Energetické suroviny dominují – kromě druhých největších zásob ropy na světě (175 miliard barelů, hned za Saúdskou Arábií!), se pyšní i největšími prokázanými zásobami kvalitního uranu. To je skvělé pro energetiku, ale pro nás, turisty, to znamená, že můžeme pozorovat rozsáhlé těžební operace, třeba v Albertě, kde se těžba ropy a zemního plynu prolíná s krásnou kanadskou krajinou. Dají se tu najít i úchvatné scenérie s opuštěnými těžebními městy, které dodávají dobrodružství další dimenzi.

Kromě toho, Kanada je významným producentem vzácných kovů a kovových rud. Těžba zlata v Yukonu nabízí možnost prozkoumat divokou přírodu, zatímco těžba niklu a mědi v Ontariu se odehrává v oblasti s bohatou historií a mnoha turisticky atraktivními místy. Například oblast Sudbury, známá pro svou rozsáhlou těžbu niklu, nabízí jedinečné geolopické útvary, které jsou výsledkem impaktního kráteru. Můžete se tam vydat na túru po stezkách, které vedou kolem pozůstatků těžební činnosti.

Čím je známá Kanada?

Kanada? To je ráj pro aktivní turisty! Niagara – nejen krásný vodopád, ale i skvělé možnosti pro jízdu na kajaku, rafting a pěší turistiku po stezkách podél řeky. Skalisté hory nabízejí nekonečné možnosti trekingu, horolezectví, jízdy na horském kole a lyžování. Nezapomeňte na Banff a Jasper National Parky – absolutní pastva pro oči i tělo! Pro milovníky vodních sportů jsou tu nespočetná jezera ideální pro plavbu na kajaku, paddleboardu, rybaření a plavání. Nekonečné lesy lákají na pěší túry a pozorování divoké zvěře, třeba v Algonquin Provincial Parku. Prérie zase nabízejí skvělé cyklostezky a příležitost spatřit bizony. Polární záře na severu země je nezapomenutelným zážitkem, ale připravte se na chladné počasí a pořádné vrstvení oblečení! A ledovce… ledovcový trek na některém z ledovců v Britské Kolumbii je nevšedním dobrodružstvím, ale vyžaduje zkušenosti a dobrou výbavu. Kanada je zkrátka země extrémů a pro každého dobrodruha se tu najde něco.

Tip: Před výletem si důkladně prověřte počasí a podmínky v dané oblasti a nepodceňujte výbavu. Mnoho národních parků vyžaduje rezervaci předem.

Jaký je průmysl v Kanadě?

Kanada, země kontrastů, nabízí fascinující průřez průmyslovými odvětvími. Zemědělství, ačkoliv se zdá tradiční, je vysoce technologické a zaměřené na export, zvláště v oblasti obilovin a olejnin. Lesnictví a dřevařský průmysl představují klíčovou součást kanadské ekonomiky, s důrazem na udržitelné hospodaření a inovativní zpracování dřeva. Papírenský průmysl, tradičně silný, se v současnosti transformuje s ohledem na rostoucí poptávku po ekologických řešeních.

Potravinářský průmysl těží z bohatých zemědělských zdrojů, s důrazem na kvalitu a zpracování pro náročný světový trh. Železářství a ocelářství, soustředěné v blízkosti zdrojů surovin, se zaměřují na export do USA a dalších zemí. Strojírenství je rozmanité, s aktivní účastí v leteckém a automobilovém průmyslu.

Hornictví hraje v kanadské ekonomice zásadní roli, s těžbou různých rud, včetně diamantu, zlata a niklu. Výroba dopravních prostředků se zaměřuje na specializované produkty a komponenty, využívající inovativní technologie. Chemický průmysl je rozvinutý a diverzifikovaný, s produkcí širokého spektra chemických látek. Zpracování ropy a zemního plynu, koncentrované v západní Kanadě, má velký význam pro energetickou nezávislost země. Výroba cementu je zajišťuje poptávku rozsáhlé stavební činnosti.

Je důležité poznamenat, že kanadský průmysl klade stále větší důraz na inovace, udržitelnost a ochranu životního prostředí, což formuje jeho budoucí směřování a konkurenceschopnost na globální úrovni. Silná ekonomická vazba s USA je pro kanadský průmysl klíčová, ale země zároveň aktivně rozvíjí obchodní vztahy s ostatními částmi světa.

Co ovlivňuje klima?

Klima, to je věc, která mi během mých cest pořádně zamotala hlavu. Klimatické vlivy, jak je vědci nazývají, jsou nesmírně komplexní a propletené. Nejedná se jen o nějakou jednoduchou rovnici. Představte si to jako ohromný orchestr, kde každý nástroj hraje svou roli.

Změny slunečního záření jsou jako dirigent. Více energie od Slunce – a máme tepleji. Méně energie – a je chladněji. Jednoduché, ale dalekosáhlé. Znáte ty cykly sluneční aktivity? Ty jsou klíčové!

Pak máme změny oběžné dráhy Země – to je jakoby změna pódia, na kterém se naše planeta točí. Mírné posuny v orbitě, jejichž cykly trvají tisíce let, ovlivňují rozložení slunečního záření a to má obrovský dopad na klima. O tom se mi vyprávělo v Tibetu, od starých mnichů, kteří to pozorují generacemi.

Dále máme albedo, tedy odrazivost. Sněhová pokrývka odráží sluneční paprsky, oceány je absorbují. Změna plochy zalednění, lesů, pouští – to všechno má vliv na teplotu planety. Myslím, že v Amazonii jsem to pochopil nejlépe. Tam vidíte, jak zelená vegetace a lesy ovlivňují klima celého regionu.

Horotvorné procesy a kontinentální drift – to jsou hluboké, geologické změny. Vznik pohoří ovlivňuje proudění vzduchu a srážky, pohyb kontinentů mění oceánské proudy, které rozvádějí teplo po celé planetě. Na Aljašce jsem si to uvědomil nejvíc – jak hory modelují klima.

A konečně, skleníkové plyny. To je nejdůležitější a nejvíce diskutované téma. Koncentrace CO2, metanu a dalších plynů v atmosféře určuje, kolik tepla se zachytí v atmosféře. A to má vliv na vše ostatní. Myslím, že to je ten nejdůležitější faktor, se kterým musíme něco dělat.

Stručně shrnuto:
Sluneční aktivita
Oběžná dráha Země
Albedo (odrazivost)
Geologické procesy (horotvorné procesy, kontinentální drift)
Koncentrace skleníkových plynů

Co způsobuje změny počasí?

Změny počasí jsou poháněny komplexní interakcí sluneční energie, rotace Země a vlastností zemské atmosféry. Teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly, poháněné slunečním zářením, vytvářejí tlakové gradienty, které pohánějí větry a proudění vzduchu. To vede k tvorbě tlakových systémů – anticyklón a cyklón – a front, které přinášejí charakteristické změny počasí. Vlhkost, ovlivňující tvorbu mraků a srážek, je klíčovou složkou.

Meteosenzitivita, neboli citlivost na počasí, je ovlivněna právě těmito faktory. Není to pouhá “citlivost”, ale komplexní fyziologická reakce. Můj vlastní zážitek z cest po světě mi ukázal, jak dramaticky se počasí může projevit na těle.

Faktory ovlivňující meteosenzitivitu:

Tlak vzduchu: Jeho kolísání může ovlivnit krevní oběh a vést k bolestem hlavy, únavě nebo nespavosti. Zvláště dramatické změny tlaku jsem zaznamenal v Himalájích.
Teplota: Extrémní teploty mohou vést k dehydrataci, úpalu, nebo naopak k podchlazení. V pouštích jsem se musel naučit pečlivě hospodařit s vodou.
Vlhkost vzduchu: Vysoká vlhkost brání tělu v regulaci teploty, zatímco nízká vlhkost může vést k vysušení sliznic.
Vítr: Silný vítr může zvýšit chlad, což je důležité zvláště ve vysokých nadmořských výškách.
Elektromagnetické pole: Ačkoliv jeho vliv je méně prozkoumán, podle některých studií může ovlivňovat biologické procesy.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že příprava a pochopení vlivu počasí je klíčové pro úspěšné zdolávání náročných cest. Adaptabilita je nejdůležitější, ale preventivní opatření, jako dostatečný příjem tekutin, správné oblečení a pozorování předpovědi počasí, hrají zásadní roli.

Na příklad, v tropických oblastech je důležité chránit se před sluncem a dehydratací, zatímco v horách je nutné počítat s prudkými změnami počasí a hypoxií. Počasí a jeho vliv na lidské tělo je fascinující a důležitá kapitola pro každého cestovatele.

Jak člověk ovlivňuje klima?

Lidstvo, v mém putování po světě jsem toho viděl mnoho, ale změny klimatu jsou znepokojivé. Spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a plynu – je hlavní příčinou. To, co dříve trvalo tisíciletí, se nyní děje za pouhé desetiletí. Zvýšené emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, metan a oxid dusný, zesilují skleníkový efekt a zahřívají planetu.

Následky jsou dramatické a viditelné na vlastní oči. Tání ledovců v Himalájích i v Arktidě, ohrožující zásoby sladké vody a zvyšující hladinu moří, jsem sledoval s hrůzou. Dlouhodobá sucha devastují zemědělskou produkci v mnoha oblastech, zatímco častější a intenzivnější vlny veder ohrožují lidské zdraví.

Kromě spalování fosilních paliv, hraje roli i odlesňování, intenzivní zemědělství a průmyslové procesy. Každý z těchto faktorů přispívá k narušení klimatické rovnováhy. Mnoho z těchto míst, která jsem navštívil, se mění – dříve zelená údolí se stávají pouštěmi, pobřežní oblasti mizí pod mořem.

Je nutné radikálně snížit emise skleníkových plynů, přejít na obnovitelné zdroje energie a změnit naše spotřební návyky. Jen tak můžeme zmírnit dopady klimatické změny a zajistit udržitelnou budoucnost pro další generace cestovatelů, kteří budou prozkoumávat naši planetu.

Co způsobuje skleníkový efekt?

Skleníkový efekt? To je prostě tepelná deka Země, jenom se teď přehřívá! Hlavní viník? Oxid uhličitý (CO2), ten za to táhne zhruba 70 %. Představ si tohle: šlapání na kole do kopce – čím víc CO2 v atmosféře, tím strmější ten kopec.

Od kod se bere tenhle CO2? No, hlavně ze spalování fosilních paliv – benzín, nafta, uhlí… To je jako když na výstupu na Sněžku zapálíš ohromnou hromadu dřeva – spousta kouře, spousta CO2.

Spalování fosilních paliv: Auta, letadla, elektrárny… každá cesta do hor, každý let na expedici, to vše přidává do atmosféry CO2.
Kácení pralesů: Stromů je méně, kdo bude pohlcovat CO2? Myslím, že si každý z nás uvědomuje, jak je důležitá ochrana lesů, nejen pro turistiku.
Výroba oceli a cementu: I stavba těch nejlepších turistických chat a lanovek má své ekologické dopady.

A co s tím? Zkusme třeba více chodit pěšky nebo na kole, volit ekologičtější dopravu, podporovat obnovitelné zdroje energie. Je to jako s výstupem na horu – musíme vynaložit úsilí, abychom dosáhli cíle, tedy zdravější planety.

Jak se projevují zmeny podnebí?

Změna klimatu v Česku? To už cítíme na vlastní kůži, a to pořádně! Dřív spolehlivá turistika se stává loterií. Sucha jsou čím dál delší a intenzivnější – řeky vysychají, prameny mizí, a to i v oblastech, kde to dřív bylo nemyslitelné. Plánovat výlet k vodopádu? Raději si to dvakrát rozmyslete.

Extrémní srážky jsou druhou stranou mince. Místo příjemného deště se můžeme setkat s ničivými povodněmi, které zablokují cesty a zničí značení. Myslete na to při plánování tras, zejména v horských oblastech. Náhlé bouřky jsou častější a intenzivnější, s kroupami a silným větrem, které mohou ohrozit i zkušené turisty.

V létě se musíme připravit na delší a intenzivnější vlny veder. Zásoby vody jsou klíčové, stejně jako znalost nejbližších zdrojů stínu a úkrytu před sluncem. Nepodceňujte dehydrataci! Počítat musíme i s vyšším rizikem lesních požárů, které mohou zablokovat přístup do oblíbených turistických oblastí.

Tip pro plánování: Vždy sledujte aktuální předpověď počasí a měňte plány podle potřeby.
Bezpečnost: Informujte někoho o plánované trase a očekávaném čase návratu.
Výbava: Vždy mějte s sebou dostatek vody, ochranu proti slunci a dešti a dobrou mapu s kompasem či GPS.

Ledovka je další nepříjemný jev, který se v důsledku změn klimatu objevuje častěji a je nebezpečný pro pohyb v terénu.

Změny klimatu se projevují častěji a intenzivněji.
Je důležité být připraven na všechny druhy počasí a přizpůsobit tomu plán výletu.
Bezpečnost na prvním místě!

Co si vzít když je 10 stupňů?

Při 10 °C na běh volím funkční termo prádlo s dlouhým rukávem – merino vlna je skvělá, výborně odvádí vlhkost a zahřeje i vlhká. Na to lehkou, větruodolnou běžeckou bundu, ideálně s reflexními prvky pro bezpečnost. Vestu bych vzal jen při očekávaném zvýšení teploty během běhu.

Na dolní část těla dlouhé běžecké legíny, případně kalhoty z rychleschnoucího materiálu. Klíčová je regulace teploty – raději se lehce podchladit na začátku a zahřát během aktivity, než se přehřát a pak se zbytečně ochlazovat.

Důležité doplňky:

Běžecká čepice nebo čelenka – velká část tepla uniká hlavou!
Tenké běžecké rukavice – ochrana před větrem a chladem.
Lehká, skladná nepromokavá bunda – pro případ nečekaného deště.

Tipy pro zkušenější běžce:

Zvažte použití kompresních ponožek pro lepší prokrvení nohou a prevenci puchýřů.
Nepodceňujte pitný režim, i když je zima. Dehydratace může nastat i v chladném počasí.
Před během se důkladně zahřejte, abyste se vyhnuli zraněním.
Po běhu se oblečte do teplého oblečení, abyste se rychleji prohřáli a zabránili prochladnutí.

Co způsobuje CO2?

Oxid uhličitý (CO2), ten tichý zabiják, s nímž se setkáváme na každém kroku naší planety, ať už v hlubinách amazonského pralesa, na vrcholku Everestu, nebo v přeplněném turistickém autobusu v Římě. Jeho přirozená koncentrace se pohybuje kolem 400 ppm, ale to je jen špička ledovce. V uzavřených prostorách, třeba v nevětrané jeskyni, na palubě přeplněné lodi, nebo v zapomenuté komnatě starého hradu, se jeho hladina může nebezpečně zvyšovat. Už při vyšších koncentracích se dostavují nepříjemné příznaky, jako jsou bolesti hlavy, závratě a únava – známky toho, že tělo bojuje o kyslík. Představte si, jak se cítíte po náročném treku v horkém dni – to je jen lehká předzvěst toho, co se děje při zvýšené koncentraci CO2. Varováním by měly být silné bolesti hlavy a dušnost. Ačkoliv je 400 ppm běžná koncentrace v atmosféře, ve špatně větraných prostorách může tato hladina prudce stoupnout a vést k mnohem vážnějším problémům. Velmi vysoká koncentrace CO2 pak může způsobit křeče, kóma a dokonce i smrt – smrt, která se může plížit nenápadně, bez varování. Při cestování, ať už po světě, nebo jen po městě, je proto důležité větrat, dbát na kvalitu vzduchu a v případě potřeby používat detektory CO2. Zkušený cestovatel ví, že i neviditelný nepřítel může být smrtelně nebezpečný.

Kde je v Kanadě nejtepleji?

Nejvyšší letní teploty v Kanadě naměříte v oblasti Velkých jezer a jižního Ontaria. Slunné dny s teplotami kolem 35 °C zde nejsou výjimkou, ačkoliv vlhké klima může vést k pocitu většího horka. Toto regionální klima je ovlivněno blízkostí velkých vodních ploch, které v létě akumulují teplo a v zimě je postupně uvolňují. To však neznamená, že se vyhnete zimním mrazům, naopak. Teploty v zimě se běžně pohybují kolem -25 °C a mohou klesat i mnohem níže. Pro milovníky tepla je proto ideální navštívit tuto oblast v letních měsících, kdy se nabízí široká paleta aktivit od plavání a vodních sportů po prohlídky historických měst, jako je Toronto nebo Kingston. Je však třeba počítat s tím, že letní období je zároveň turisticky nejvytíženější a ceny služeb a ubytování mohou být vyšší. Pro ty, co preferují mírnější klima, se doporučuje návštěva v květnu nebo září, kdy je počasí příjemnější a davy turistů menší. V jižním Ontariu se nachází i Niagarské vodopády, zdejší unikátní přírodní divadlo s miliony návštěvníků ročně. Nezapomeňte se proto na cestu řádně připravit a zvolit si vhodné oblečení pro jakoukoli eventualitu.