Jak rozlišit paniku od úzkosti?

Panika – intenzivní fyziologická a emocionální reakce, která se objevuje náhle a je nepřiměřená skutečné hrozbě. Charakterizuje ji silný strach, pocit naléhavosti a potíže s kontrolou vlastního chování. Projevuje se výraznými tělesnými symptomy, jako je zrychlený tep, dušnost, třes, pocení a závratě, doprovázenými intenzivním pocitem strachu a bezmoci. Panická ataka je náhlá, intenzivní a časově ohraničená epizoda extrémní úzkosti.

Úzkost – je trvalejší stav spojený s očekáváním budoucího nebezpečí. Ačkoliv může být úzkost v některých situacích prospěšná, když se stane nadměrnou nebo chronickou, může přerůst v patologickou úzkostnou poruchu, popřípadě i v panickou poruchu. Projevuje se spíše pocity napětí, nervozity, neklidu a obavami o budoucnost, které mohou být doprovázeny mírnějšími fyzickými symptomy než při panické atace.

Rozlišující znaky paniky a úzkosti:

• Časový faktor: panika vzniká náhle, zatímco úzkost se vyvíjí postupně.
• Intenzita: panické ataky jsou obvykle silné a vyčerpávající, zatímco úzkost může být méně intenzivní, ale trvalejší.
• Kontrola: během panických atak lidé často cítí, že ztrácejí kontrolu, zatímco při úzkosti mohou pociťovat mírnější úroveň kontroly.
• Provokující faktory: panické ataky často vznikají bez zjevné příčiny, zatímco úzkost je obvykle vyvolána předpokládanými hrozbami.

Je důležité poznamenat, že paniku a úzkost mohou vyvolávat různé faktory, jako je genetická predispozice, stres, traumata a některá onemocnění. Pokud trpíte častými nebo intenzivními panickými atakami nebo úzkostí, doporučuje se vyhledat pomoc odborníka v oblasti duševního zdraví pro diagnostiku a léčbu.

Co může vyvolat panickou ataku?

Panické ataky mohou být vyvolány různými faktory ovlivňujícími vegetativní nervovou soustavu a měnícími přirozený průběh fyziologických procesů. Není vždy snadné identifikovat jednoznačnou příčinu, často se jedná o kombinaci faktorů.

• Stresové stavy: intenzivní emoční vzrušení nebo dlouhodobé přetížení mohou zvyšovat úroveň úzkosti a přispívat k vzniku paniky.
• Fyzické a emocionální přetížení: nadměrná zátěž organismu, jak fyzická, tak emocionální, může vyčerpávat rezervy organismu a snižovat jeho odolnost vůči stresovým situacím.
• Konzumace alkoholu: ačkoliv alkohol může dočasně snižovat úzkost, jeho nadměrná konzumace může paradoxně panické ataky zhoršovat.
• Nedostatek spánku: pravidelný nedostatek spánku narušuje normální cyklus spánku a bdění, což může zvyšovat dráždivost nervové soustavy a přispívat k rozvoji paniky.
• Chronická onemocnění: některá chronická onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, onemocnění štítné žlázy a diabetes mellitus, mohou ovlivňovat vegetativní nervovou soustavu a zvyšovat riziko panických atak.
• Genetická predispozice: dědičné faktory mohou hrát roli ve zvýšené náchylnosti k panickým atakám.
• Těžká životní událost: trauma, ztráta blízké osoby, rozchod, finanční problémy mohou spustit nebo zhoršit výskyt panických atak.

Kromě výše uvedených faktorů může k rozvoji panických atak přispět také řada dalších vlivů, jako jsou změny v neurochemii mozku a užívání některých léků.

Jak zklidnit paniku uvnitř?

Zde je několik účinných způsobů, které lze použít k zastavení panické ataky:

• Hluboké dýchání: zpomalené a hluboké dýchání pomáhá regulovat srdeční frekvenci a zklidnit tělo.
• Uvědomění si panické ataky: přijměte fakt, že zažíváte panickou ataku a že to je přechodný stav.
• Zavření očí: snížení vizuální stimulace může pomoci zklidnit mysl.
• Praktikování mindfulness: soustřeďte se na přítomný okamžik a vnímejte své tělo a okolí.
• Nalezení objektu zaměření: soustřeďte se na jeden konkrétní objekt a vnímejte jeho detaily.
• Technika progresivní relaxace svalů: postupně napínejte a uvolňujte jednotlivé svalové skupiny.
• Představte si své bezpečné místo: vizualizace klidného a bezpečného prostředí může pomoci snížit úzkost.

Co se děje v mozku během panické ataky?

Panická ataka vzniká, když mozek nedokáže adekvátně zpracovat první záchvat úzkosti. Není to jen „přepětí“, ale komplexní neurobiologický proces.

• Při opětovném vystavení se podobným situacím se neuronové sítě, zodpovědné za první záchvat, znovu aktivují.
• To spouští kaskádu maladaptivních vegetativních reakcí, jako je zrychlené bušení srdce, pocení, třes a další.
• Aktivují se amygdala (centrum strachu) a další oblasti mozku zodpovědné za regulaci emoční a fyziologické odpovědi na vnímané nebezpečí.

Jak vypadá člověk při panické atace?

Panická ataka – je náhlý, intenzivní záchvat úzkosti, který obvykle trvá několik minut až hodin. Je důležité rozlišovat mezi očekávanými a neočekávanými panickými atakami, co má dopad na léčbu.

Fyzické příznaky mohou zahrnovat:

• Zrychlený tep
• Závratě
• Nezcitlivělost končetin
• Dušnost
• Bolest na hrudi
• Pocit dušení
• Třes
• Pocení

Kognitivní příznaky mohou zahrnovat:

• Strach ze ztráty kontroly nebo zešílení
• Zkreslené vnímání reality
• Pocit odloučení od vlastního těla (depersonalizace)
• Intenzivní strach ze smrti

Panické ataky mohou trvat od několika minut až po několik hodin. Mohou se objevit v jakékoli situaci, ačkoliv často vznikají neočekávaně. Navzdory intenzitě symptomů nejsou panické ataky život ohrožující.

Pokud zažíváte panickou ataku, je důležité si pamatovat, že to pomine. Následující strategie mohou pomoci zvládnout příznaky:

• Soustřeďte se na své dýchání. Dýchejte pomalu a hluboce.
• Zkuste se odvrátit, například čtením knihy nebo hovorem s přítelem.
• Najděte si bezpečné a klidné místo.
• Požádejte někoho o podporu.
• Vyhledejte pomoc u lékaře nebo terapeuta, pokud panické ataky narušují váš každodenní život.

Jak poznat, že máte panickou ataku, a ne infarkt myokardu?

První příznaky panické ataky se podobají infarktu myokardu. Člověk může mít pocit zrychleného srdečního tepu, nepravidelné nebo vynechávající srdeční akce, dušnosti a závratě. Nicméně, při panické atace symptomy obvykle trvají asi 20 minut a poté odezní, zatímco příznaky infarktu myokardu přetrvávají, dokud se neposkytne lékařská pomoc. **Důležité je vyhledat lékařskou pomoc, pokud máte podezření na infarkt myokardu!**

Kdo je náchylný k panickým atakám?

Panickými atakami trpí přibližně 5 % populace, přičemž nejvíce postiženou věkovou skupinou je mládež ve věku 20 až 30 let. Ženy jsou k panickým atakám náchylnější než muži. Existují ale i další faktory, které zvyšují riziko.

Jak se zbavit stavu úzkosti?

Účinné strategie pro zvládání úzkosti:

1. Určení příčiny úzkosti

• Identifikujte možné spouštěče, jako jsou události, situace nebo myšlenky, které vyvolávají úzkost.

2. Somatické přepínání

• Přesměrujte pozornost na fyzické pocity, jako je svalové napětí nebo zrychlený tep, a pokuste se je uvolnit.

3. Snížení smyslové zátěže

• Omezte počet příchozích oznámení a vypněte elektronická zařízení, abyste snížili smyslovou stimulaci.

4. Kognitivní cvičení

• Rozvíjejte kognitivní dovednosti řešením matematických úloh nebo kreativními činnostmi.

5. Praktiky mindfulness

• Věnujte pozornost svému dechu, abyste uklidnili nervovou soustavu a snížili hladinu stresu.

6. Vyjádření emocí

• Zapisujte si nebo vyslovujte své pocity, abyste podpořili emocionální uvolnění a snížili úzkost.

7. Odpočinek

• Pravidelně odpočívejte, věnujte se relaxaci nebo spánku, abyste doplnili energetické zásoby a obnovili emocionální rovnováhu.

Další informace: * Úzkost je normální reakcí na stres, ale stává se problematickou, když je nadměrná nebo brání v běžném životě. * Vyhledání profesionální pomoci může být užitečné, pokud pociťujete trvalou nebo intenzivní úzkost. * Kromě uvedených strategií existují i další metody zvládání úzkosti, jako je meditace, hypnóza a farmakoterapie.

Co odstraňuje paniku?

Farmakoterapie úzkostných poruch

K odstranění panických atak se používají následující anxiolytika (léky proti úzkosti):

• Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
• Escitalopram (Cipralex, Elicea)
• Paroxetin (Paxil)
• Sertralin (Zoloft)

• Tricyklická antidepresiva (TCA):
• Amitriptylin

Důležité doplňky:

• Anxiolytika se předepisují pouze na lékařský předpis.
• Volba konkrétního léku a dávkování se provádí individuálně, s ohledem na stav pacienta.
• Účinnost léků se projeví 2-4 týdny po zahájení léčby.
• Kromě farmakoterapie se v léčbě úzkostných poruch používá psychoterapie (kognitivně-behaviorální terapie) a techniky sebepomahy (relaxace, meditace).

Co by lidé s panickými atakami neměli dělat?

Vyhýbejte se spouštěčům panických atak:

• Stimulanty: černý čaj, káva, koření (zejména červený a černý pepř)
• Alkohol: zhoršuje stav při panických atakách

Jaká je nebezpečnost panických atak?

Panické ataky představují značné nebezpečí, pokud se neléčí včas. Absence adekvátní terapie může vést k poruchám osobnosti, které v pozdních stadiích mohou být nevyléčitelné.

Dlouhodobé a časté panické ataky často způsobují úzkostnou poruchu osobnosti (ÚPO). ÚPO se vyznačuje trvalou a neopodstatněnou úzkostí, která se projevuje očekáváním nepříjemností nebo katastrof, vnímáním sebe sama jako neúplného a neschopného sebeobsluhy, a také zvýšenou citlivostí na kritiku. Neléčená ÚPO může vést k sociální izolaci, narušení pracovních aktivit a snížení kvality života.

Kromě toho se u lidí trpících častými panickými atakami může vyvinout porucha příjmu potravy. Nejčastějším projevem je odmítnutí jídla (anorexie). Anorexie může vést k dystrofii, onemocněním vnitřních orgánů, včetně srdečního selhání a osteoporózy. Léčba anorexie vyžaduje komplexní a dlouhodobý přístup s účastí psychiatrů, psychoterapeutů, dietologů a odborníků na výživu.

Je také třeba poznamenat, že panické ataky mohou vést k následujícím komplikacím:

• Vyhýbavé chování. Lidé, kteří zažívají panické ataky, mohou začít vyhýbat situacím nebo místům, kde kdysi zažili záchvat.
• Deprese. Dlouhodobé panické ataky mohou vést k rozvoji deprese.
• Zneužívání alkoholu nebo drog. Někteří lidé se mohou snažit vyrovnat s panickými atakami pomocí alkoholu nebo drog, což může vést k závislosti.
• Sebevražedné myšlenky nebo chování. V závažných případech mohou panické ataky vést k sebevražedným myšlenkám nebo chování.

Je důležité včas vyhledat pomoc u specialisty a zabránit rozvoji komplikací. Léčba panických atak zahrnuje psychoterapii, medikamentózní terapii nebo jejich kombinaci.

S čím se dá panická ataka zaměnit?

Panická ataka a infarkt myokardu mají podobné příznaky, jako je zrychlený tep, dušnost, pocení, bolest na hrudi. V případě panické ataky však příznaky mohou trvat asi 20 minut a pak zmizet, zatímco příznaky infarktu myokardu nepřestávají, dokud se neposkytne lékařská pomoc. **Důležité je vyhledat lékařskou pomoc, pokud máte podezření na infarkt myokardu!**

Co rychle uleví od úzkosti?

Panické ataky se vyznačují náhlými záchvaty intenzivního strachu a úzkosti.

V akutních situacích pro rychlé zmírnění úzkosti se mohou použít anxiolytika, například:

• Alprazolam (Xanax)
• Clonazepam
• Diazepam (Rivotril)
• Phenazepam (pouze na předpis a s opatrností)

Pozn.: Použití anxiolytik by mělo být vždy konzultováno s lékařem. Nejsou vhodné pro dlouhodobé užívání.

Odkud se bere pocit úzkosti?

Základem úzkosti je vrozená slabost nervových procesů, která je charakteristická pro lidi s melancholickým a flegmatickým temperamentem. Zvýšené prožívání je způsobeno zvláštnostmi neurochemických procesů, které probíhají v mozku. Existují ale i vnější faktory a životní události, které výrazně ovlivňují úroveň úzkosti.

Čím je nebezpečný pocit úzkosti?

Chronická úzkostná porucha, vyznačující se trvalou a bezpříčinnou úzkostí, je významným rizikovým faktorem pro duševní i fyzické zdraví.

Dlouhodobé prožívání emocionálního napětí vyčerpává nervovou soustavu a s ní spojené organické struktury, což vede k:

• Narovnání adaptačních mechanismů
• Rozvoji chronických onemocnění, včetně:
• Kardiovaskulárních onemocnění
• Onemocnění trávicího traktu
• Poruch spánku
• Zvýšené únavy
• Snížené imunity

Nekontrolovaná úzkostná porucha má tedy vážné důsledky pro zdraví a pohodu a vyžaduje včasnou odbornou pomoc.

Jak se projevuje úzkost v těle?

Úzkost a strach jsou si blízké, ale přesto různé stavy.

Úzkost – je emocionální prožívání spojené s předtuchou budoucích hrozeb a nejistoty. Na rozdíl od strachu, který vzniká v reakci na skutečné události, může být úzkost vyvolána imaginárními nebo neurčitými nebezpečími.

Fyzické příznaky úzkosti mohou zahrnovat:

• Zvýšené pocení
• Zrychlený tep
• Zrychlené dýchání
• Pocit na omdlení
• Svalové napětí
• Bolesti hlavy
• Trávicí potíže

Důležité informace:

• Úzkost – je normální reakcí na stresové situace.
• Nicméně nadměrná nebo dlouhodobá úzkost může negativně ovlivnit fyzické i psychické zdraví.
• Účinné strategie překonávání úzkosti zahrnují techniky relaxace, kognitivně-behaviorální terapii a užívání léků (v případě potřeby).

Pochopení rozdílů mezi úzkostí a strachem a jejich fyzických a psychických projevů má velký význam pro efektivní zvládání těchto stavů.

Jak rychle zmírnit pocit úzkosti?

Jak snížit úzkost:

• Hledejte příčinu úzkosti
• Přesměrujte pozornost na tělo
• Snižujte počet oznámení
• Řešte matematické úlohy a věnujte se kreativním činnostem
• Sledujte svůj dech
• Písemně zaznamenávejte své prožívání
• Dopřejte si odpočinek

Který lék rychle zmírní panickou ataku?

Při panické atace rychle uleví benzodiazepiny:

• Alprazolam (Xanax)
• Clonazepam
• Diazepam (Rivotril)
• Phenazepam (pouze na předpis a s opatrností)

Pozn.: Benzodiazepiny jsou silné léky a jejich užívání by mělo být vždy konzultováno s lékařem. Nejsou vhodné pro dlouhodobé užívání.