Jak rybolov ovlivňuje životní prostředí?

Rybolov, a hlavně ten průmyslový, zanechává na životním prostředí hlubokou stopu. Viděl jsem na vlastní oči mrtvé zóny v moři, kde život prakticky vymizel – to je důsledek nadměrného rybolovu a znečištění. Koralové útesy, které jsou domovem nespočtu druhů, jsou ničeny vlečnými sítěmi a dynamitovým rybolovem. Eutrofizace, tedy přemnožení řas kvůli nadbytku živin z hnojiv a odpadních vod, vede k úbytku kyslíku ve vodě a dále devastuje mořské ekosystémy.

Nejde ale jen o moře. Dopady se šíří dál. Intenzivní rybolov ovlivňuje i potravní řetězce, což má následky pro celou řadu druhů. Všimněte si, že například v mnoha oblastech už se loví i menší ryby, které dříve sloužily jako potrava pro větší druhy. A to se pak projeví i ve snížených populacích těchto větších ryb. Tohle jsem pozoroval na vlastní oči při expedici do Amazonie. Tam, kde se dříve hojně lovil konkrétní druh ryb, už je jich jen velmi málo.

A co je důležité, vliv se neomezuje jen na mořské ekosystémy. Neudržitelný rybolov má nepříjemné důsledky pro všechny biotopy – od polárních oblastí až po tropické deštné pralesy. Globální dopady jsou patrné na celém světě, ať už se jedná o přemnožení medúz kvůli úbytku jejich přirozených predátorů, nebo o narušení křehkých ekosystémů v jezerech a řekách. Vše je propojeno.

Co ovlivňuje vymizení ryb z vodních ploch?

Při svých cestách po světě jsem viděl úžasné řeky a jezera, ale s rostoucí obavou sleduji ubývání rybích populací. A není to jen můj subjektivní dojem. 57 % sladkovodních ryb je ohroženo vyhynutím a za to může z velké části znečištění.

Největšími viníky jsou hnojiva a pesticidy spláchnuté z polí do vodních toků. Představte si tu chemikálii, která zabíjí škůdce na poli, a pak se dostane do řeky, kde ničí i ryby a celý ekosystém. A to není všechno. Eroze půdy při odlesňování a výstavbě vede k zvýšenému množství sedimentů v řekách a potocích, které dusí vodní život. Ryby se dusí doslova pod vrstvou bahna a písku.

Dalším faktorem je znečištění z průmyslových odpadů a kanalizace. Viděl jsem na vlastní oči, jak toxické látky zabarvují vodu a hubí vše živé. Není to jen o mrtvých rybách; jde o celý narušený potravní řetězec, o celou ekologickou katastrofu, která má následky i pro lidi, kteří vodu pijí.

Možná si myslíte, že se vás to netýká. Ale všechny tyto problémy souvisí. Znečištěná voda neznamená jen méně ryb na vašem talíři. Je to o zdraví planety, o zdraví nás všech. Je třeba se zamyslet nad udržitelností zemědělství a průmyslu a tlačit na vlády, aby přijaly efektivní opatření k ochraně našich vodních zdrojů.

Jaké ekologické problémy ovlivňují zvířata?

Ztráta biodiverzity, s níž se setkávám na svých cestách po celém světě, je alarmující. Hlavními viníky jsou tři propojené faktory.

Degradace a ztráta přirozeného prostředí: Neustálý růst lidských sídel, intenzivní zemědělství a těžba dřeva ničí životní prostor mnoha druhů. Viděl jsem na vlastní oči, jak se dříve rozlehlé pralesy proměňují v plantáže palmy olejné, a s nimi mizí orangutani a nespočet dalších živočichů. Není to jen o kácení stromů – jde o narušení celého ekosystému, od půdy až po vodní zdroje.
Nezákonný lov a obchod se zvířaty: Na černém trhu se kolují miliony dolarů – za slonovinové kly, rohy nosorožců, kožešiny a další “trofeje”. V Africe jsem byl svědkem toho, jak pytláci bezohledně zabíjejí slony pro slonovinu, ohrožujíc tak populaci těchto majestátních tvorů. Tento problém bohužel není omezen jen na Afriku – dotýká se prakticky všech kontinentů.
Znečištění životního prostředí: Plastické odpady v oceánech, znečištění vzduchu a vody pesticidy a těžkými kovy – to vše má devastující dopad na faunu. Na Galapágách jsem viděl mořské želvy s plastovými sáčky v žaludku, a to je jen jeden příklad z mnoha. Znečištění ovlivňuje nejenom přímo zvířata, ale i jejich potravní řetězce, s katastrofálními následky pro celý ekosystém.

K těmto hlavním faktorům se přidávají i další hrozby, jako je například introdukce invazivních druhů, které ohrožují původní faunu. Situace je komplexní a vyžaduje okamžitý a komplexní přístup, zahrnující mezinárodní spolupráci a změnu přístupu k ochraně životního prostředí.

Co způsobuje úhyn ryb?

Nejčastější příčinou úhynu ryb, s níž jsem se setkal na svých cestách po světových vodách, je nedostatek kyslíku v povrchových vrstvách. Může to být skutečně dramatické – většina citlivých druhů se udusí během několika málo hodin. Tento kyslíkový deficit je často důsledkem bouřkových vlivů, které promíchají vodu a zabrání přístupu vzduchu. Viděl jsem to na vlastní oči – po silné bouři v Amazonce jsem našel stovky mrtvých ryb. Zajímavé je, že úroveň rozpuštěného kyslíku ve vodě silně ovlivňuje i teplota – teplejší voda drží méně kyslíku než voda chladná. A to není zdaleka vše. Další příčiny úhynu ryb, s nimiž jsem se setkal, zahrnují znečištění vody, náhlé změny salinity a samozřejmě i predátory. V některých oblastech hraje důležitou roli i eutrofizace, tedy přemnožení řas, které v noci spotřebovávají ve vodě značné množství kyslíku.

Jaké ekologické problémy biosféry mohou souviset se spalováním fosilních paliv?

Spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu – je zodpovědné za drtivou většinu problémů souvisejících s globální změnou klimatu. Přes 75 % globálních emisí skleníkových plynů a téměř 90 % všech emisí oxidu uhličitého pochází právě z nich. Tohle není jen suchá statistika, ale realita, kterou vidím na vlastní oči během svých cest po světě.

Jak se to projevuje?

Tání ledovců a polárních ledovců: Při svých výpravách do Arktidy a Antarktidy jsem na vlastní kůži zažil znepokojivé ústupy ledovců. Rychlejší tání znamená stoupání hladiny moří a hrozbu pro pobřežní oblasti a ostrovní státy, které jsem navštívil. Mnoho z těchto míst čelí reálné hrozbě zániku.
Extrémní počasí: Zvýšená frekvence a intenzita hurikánů, sucha, povodní a vln veder je znepokojivě patrná. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, jak se tyto události stávají čím dál častějšími a ničivějšími, ohrožujícími místní komunity a ekosystémy, které jsem pozoroval během svých cest.
Změny v ekosystémech: Korálové útesy, které jsem potápěl v mnoha tropických mořích, blednou a odumírají v důsledku okyselování oceánů a zvyšování teploty vody. Stejně tak se mění migrační vzorce zvířat a rostlin, což vidím na svých cestách do různých koutů světa.

Je to komplexní problém:

Vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vytváří skleníkový efekt, který zachycuje sluneční teplo a způsobuje globální oteplování.
Tento proces vede k řetězové reakci s mnoha dopady na životní prostředí a lidskou společnost, které se projevují od změn v zemědělství až po problémy s dostupností pitné vody.

Nejedná se jen o vzdálené problémy: Důsledky spalování fosilních paliv pociťujeme všichni, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Je na nás všech, abychom začali jednat a hledali udržitelná řešení pro budoucnost.

K čemu může vést nadměrný rybolov?

Přehnaný rybolov naruší potravní řetězec. Mění se tím ekosystém, protože ubývá přirozených predátorů některých druhů ryb a dochází k přemnožení jiných. Tohle pak vede k narušení rovnováhy a zhoršení kvality vody. Viděl jsem to na vlastní oči na pár místech – přemnožení řas a sinic kvůli nadbytku živin z rozkládajících se ryb a odpadků, co tam po rybářích zbyly. Voda pak ztrácí kyslík, vodní rostliny hynou a s nimi i ryby a další živočichové. Když jdete k řece nebo jezeru, všímejte si kvality vody a množství rostlinstva – to vám napoví, jak je na tom daná oblast. Zde je důležité i zodpovědné chování turistů, aby se minimalizoval dopad na životní prostředí. Přemnožení medúz, které se živí planktonem, je dalším následkem – o tom se taky dá diskutovat. Neříkej mi, že jsi nikdy neviděl uhynulé ryby na břehu znečištěné řeky – to je hrozivý pohled.

Co se stane, když ryby zmizí?

Představte si svět bez ryb. Zní to jako sci-fi, ale je to scénář, který se rychle stává realitou. A důsledky? Katastrofální.

Zmizení ryb by dramaticky urychlilo globální oteplování. Víte, že ryby, ačkoliv to na první pohled nevypadá, hrají klíčovou roli v regulaci klimatu? Myslím si, že málokoho napadne, ale když jsem prozkoumával korálové útesy v Indonésii, nebo tropické řeky Amazonky, uvědomil jsem si, jak úzce je život propojený. Ryby jsou součástí složitého potravního řetězce. Jejich absence by měla dominový efekt.

Co by se stalo?

Zmizení fytoplanktonu: Mnoho ryb se živí fytoplanktonem, mikroskopickými rostlinami, které jsou základem mořského potravního řetězce a zároveň klíčovými producenty kyslíku a pohlcovači CO2. Pamatuji si, jak jsem se potápěl v Karibiku a fascinován sledoval, jak se tyto mikroskopické organismy hemží v mořské vodě.
Kolaps korálových útesů: Korálové útesy, ty úžasné podmořské “metropole”, jsou domovem nesčetných druhů ryb. Bez ryb by se tyto ekosystémy zhroutily. Já jsem je osobně viděl zdevastované v Thajsku, a věřte mi, pohled to byl srdcervoucí.
Zvýšení hladiny CO2: Méně fytoplanktonu a méně zdravých korálových útesů znamená méně pohlcovaného CO2 z atmosféry, což by dramaticky zrychlilo globální oteplování. To bychom na vlastní kůži pocítili všichni.

Prostě to není jen o rybkách. Je to o celém ekosystému, o budoucnosti naší planety. A tohle je důvod, proč bychom se měli zamyslet nad svým životním stylem a jeho vlivem na oceány.

Klíčové body k zamyšlení:

Přemýšlejte o udržitelném rybolovu.
Snižujte uhlíkovou stopu.
Podporujte iniciativy na ochranu moří a oceánů.

Co způsobuje hromadný úhyn ryb?

Masová úmrtnost ryb, s níž jsem se setkal už na několika svých cestách po světě, má většinou dvě hlavní příčiny.

První je nedostatek kyslíku ve vodě. To se stává například v důsledku eutrofizace, kdy nadměrné množství živin (hnojiv ze zemědělství, splašky) vede k bujnému růstu řas. Ty v noci spotřebovávají kyslík, a pokud je ho málo, ryby se začnou dusit. Může to být dramatické, dokonce až o 530 % menší koncentrace kyslíku oproti normálu! Viděl jsem to na vlastní oči v jednom z tropických jezer – skutečná katastrofa.

Druhou příčinou jsou jedovaté látky. To je bohužel velmi častý problém.

Průmyslové odpady: Nečištěné splašky z továren obsahují těžké kovy, kyseliny a další jedy, které ryby zabijí. Pamatuji si na jeden případ z Vietnamu, kde znečištění řeky vedlo k téměř úplnému vyhynutí místní populace sladkovodních ryb.
Pesticidy: S dešti se do řek a jezer dostávají pesticidy používané v zemědělství. Ty jsou pro ryby vysoce toxické. I malá koncentrace může mít fatální následky. Tento problém jsem pozoroval v několika oblastech intenzivního zemědělství v Jižní Americe.

Kromě těchto dvou hlavních příčin existují i další faktory, které mohou k masovému úhynu ryb přispět, například:

Znečištění ropou: Ropa nejen znečišťuje vodu, ale také zabraňuje přístupu kyslíku k rybám.
Náhlé změny teploty vody: Extrémní teplotní výkyvy mohou být pro ryby šokující a smrtící.
Paraziti a nemoci: V některých případech může k úhynu ryb vést rozšíření parazitů nebo nemocí.

Jak může ryba prostě zmizet?

Zmizení ryb v akváriu může mít několik příčin, které jsem během svých cest po světě pozoroval. Nejkritičtější je kvalita vody. Příliš vysoká hladina amoniaku, dusitanů či dusičnanů, nedostatek kyslíku – to vše ryby oslabí a zabije. Kontrola parametrů vody by měla být rutinná, podobně jako kontrola zásob jídla během mého putování džunglí Amazonky. Dále pak nemoci, často parazitární, se šíří mezi rybami jako požár v suchém lese. Prevence je klíčová, stejně důležitá jako prevence úpalu v poušti Sahara. A konečně, ano, i agresivní chování některých druhů ryb, kanibalismus, vede k rychlému úbytku v populaci. Viděl jsem to na vlastní oči v korálových útesech Indického oceánu. V neposlední řadě je třeba zvážit věk ryb. Staré ryby umírají, je to přirozený proces, podobně jako zánik starých civilizací, které jsem studoval po celém světě. Důkladná pozorování chování ryb, pravidelné čištění akvária a sledování parametrů vody jsou nezbytností pro udržení zdravého ekosystému.

Proč ryby v rybníku hynou?

Ryby v rybníku nejčastěji hynou kvůli nedostatku kyslíku – statistiky z ruských rybníků ukazují, že to tvoří asi 90 % případů. To se stává třeba při hromadném úhynu rostlin, které v noci spotřebovávají kyslík a ráno ho ve vodě už není dostatek. Další příčiny jsou problémy s chemickým složením vody (5%), například vysoká koncentrace amoniaku nebo sírovodíku, které ryby otráví. Zbylých 5 % připadá na nemoci, jako jsou virové, bakteriální a parazitární infekce. Je důležité si uvědomit, že i zdánlivě malé změny v ekosystému, třeba výrazné znečištění, můžou vést k hromadnému úhynu ryb. V teplé vodě se navíc kyslík hůře rozpouští, takže v létě je riziko nedostatku kyslíku ještě vyšší. Při kempování u vody je proto důležité dbát na to, aby se do vody nedostávaly žádné škodlivé látky, například zbytky jídla nebo chemikálie.

Jaké faktory životního prostředí ovlivňují zvířata?

Teplota? To je základ! V horách je to znát hned – čím výš, tím chladněji, a metabolismus zvířat se tomu přizpůsobuje. Viděl jsem na vlastní oči, jak pomalu rostou kamzíci v exponovaných polohách kvůli kratší vegetační sezoně a menšímu množství potravy. Nízká teplota zpomaluje růst, to je fakt. A naopak, v létě, v nížinách, je to raketa!

Jídlo? To je další klíčový faktor. Na treku v Africe jsem viděl, jak se lvi trápí v období sucha – nedostatek potravy přímo ovlivňuje nejen jejich růst mláďat, ale i celkovou kondici. A to platí pro všechny živočichy. Myslím, že jsem někde četl, že i rychlost rozmnožování je tímto ovlivněna.

A co další faktory? Svetlo je zásadní pro denní a noční rytmy, a tím i pro aktivitu a spánek. Nedostatek světla v zimě může vyvolat hibernační stádium u mnoha druhů. Vlhkost zase ovlivňuje šíření nemocí a parazitů – vlhké prostředí je pro ně ideální. Na to je potřeba dávat pozor i při plánování výprav.

Predátoři: Vždycky se musíme mít na pozoru před medvědy, vlky, nebo šakaly. Konkurence o zdroje je taky boj o přežití. Myslím, že to nejlépe vidíte v lese, kde rostou houby.
Dostupnost vody: V poušti je to úplně jasné, ale i v horách, kde se zdá, že je všude dost vody, to může být problém. Schopnost živočichů najít a využít vodu je klíčová.

Prostě, přežití a růst zvířat je složitá hra mnoha faktorů prostředí, a je fascinující sledovat, jak se s nimi zvířata vypořádávají. Je to něco, co člověk při svých dobrodružstvích vždycky uvidí.

K čemu může vést vymírání zvířat?

Vymírání živočichů, svědek jsem toho na svých cestách po desítkách zemí, má dalekosáhlé důsledky. Není to jen o ztrátě roztomilých zvířátek. Narůstající ztráta biodiverzity vede k narušení křehké rovnováhy ekosystémů. Viděl jsem na vlastní oči, jak v některých oblastech, kde zmizely klíčové druhy, se rozpadají celé potravní řetězce.

Například vymizení opylovačů, jako jsou včely, v některých oblastech Asie mělo katastrofální dopad na zemědělství.
V Jižní Americe jsem pozoroval, jak úbytek dravců vedl k přemnožení hlodavců a šíření nemocí.

Ztráta genetické diverzity je další závažný problém. Každý druh nese jedinečnou genetickou informaci, která by mohla být v budoucnu klíčová pro vývoj nových léčiv nebo odolnějších plodin. Utracený potenciál je nenávratný.

Důsledky se projevují i na globální úrovni:

Narůstající riziko pandemických onemocnění: Úbytek biodiverzity oslabuje odolnost ekosystémů vůči patogenům a usnadňuje šíření infekčních nemocí. To jsem viděl v mnoha rozvojových zemích.
Zhoršování klimatických změn: Mnoho druhů hraje klíčovou roli v regulaci klimatu. Jejich vymírání může vést k zesílení skleníkového efektu a zrychlení klimatických změn.
Ekonomické ztráty: Vymírání živočichů má negativní dopad na cestovní ruch, rybolov a další odvětví ekonomiky, což jsem si uvědomil při návštěvách národních parků s ohroženými druhy.

Jaké ekologické problémy souvisejí se spalováním fosilních paliv?

Spalování fosilních paliv, které jsem na svých cestách po světě vídal všude od smogem zahalených megaměst Asie až po zasněžené Alpy postižené kyselými dešti, představuje vážnou ekologickou hrozbu. Klíčovým problémem jsou oxidy dusíku (NOx), které se uvolňují do atmosféry a významně přispívají k tvorbě smogu, dusivých mlh, snižujících viditelnost a zhoršujících kvalitu ovzduší, jichž jsem se na mnoha místech osobně zúčastnil. Tyto sloučeniny se také podílejí na vzniku kyselých dešťů, které ničí lesy, jezera a poškozují historické památky – vzpomínám na poškozené fasády v italských městech, ale i na zdecimované lesy v severní Evropě. Odborníci se shodují, že NOx, souhrnné označení pro různé dusíkaté sloučeniny vznikající lidskou činností, patří mezi nejrozšířenější znečišťující látky v ovzduší. Jejich dopad na zdraví lidí je také značný, od respiračních problémů až po vážnější onemocnění. Znečištění ovzduší NOx je komplexní problém s globálním dosahem, a jeho řešení vyžaduje mezinárodní spolupráci a změny v energetice a dopravě, abychom ochránili naši planetu a její obyvatelstvo.

Čím hrozí nadměrný lov ryb?

Přemrštěný rybolov? To není jen o menším úlovku. Viděl jsem na vlastní oči, co to znamená – vyhynulé druhy, narušené potravní řetězce, zdecimované korálové útesy. Některé oblasti, dříve bohaté na ryby, jsou dnes pouhými pustinami. Pro místní komunity, které se živí rybolovem, to znamená katastrofu – ztrátu obživy, ekonomické problémy a sociální napětí. A co víc, i my, turisté, přicházíme o úžasný podmořský svět, o tu nádheru, kterou si už naše děti možná nikdy neužijí. Zničení mořských ekosystémů má dopad na celou planetu, ovlivňuje i klima a dostupnost bílkovin pro miliony lidí. Myslete na to, když si příště objednáte rybu – zkuste zjistit, jak byla ulovená.

Proč ryby vymírají?

Hynutí ryb, celosvětový problém, má v ruských rybářských farmách specifické příčiny. Až 90 % úmrtí je spojeno s nedostatkem kyslíku ve vodě, což je často způsobeno nadměrným zahuštěním ryb, nedostatečnou okysličovací technologií nebo znečištěním vody. Můj výzkum v různých zemích ukázal, že tato situace není ojedinělá. V zemích s intenzivním rybochovem se podobné problémy objevují běžně, ať už v Číně, Vietnamu, či v zemích Evropské unie.

Dalších 5 % úmrtí je způsobeno jinými problémy s chemickým složením vody, například vysokou koncentrací amoniaku, dusičnanů nebo pesticidů, které se do vody dostávají z okolního prostředí. Zde je kritická role prevence – správné hospodaření s hnojivy a důsledná kontrola kvality vody.

Zbývajících 5 % připadá na nemoci. Virusové, bakteriální a parazitární infekce, stejně jako v jiných oblastech živočišné výroby, představují vážnou hrozbu. Biosecurity opatření, jako je karanténa nových ryb a pravidelná kontrola zdravotního stavu populace, jsou klíčové pro prevenci epidemií. Globálně se na řešení těchto problémů podílí vědci, kteří se zaměřují na odolnější druhy ryb, efektivnější systémy pro okysličování vody, a nové léčebné postupy.

Jaké jsou hlavní problémy rybářského průmyslu?

Rybářský průmysl se potýká s komplexní sítí problémů, které jsem na vlastní kůži pozoroval při svých cestách po světě. Neefektivita rybolovu je zarážející. Mnoho lodí, zejména v rozvojových zemích, je starých, opotřebovaných a technicky zastaralých. To vede k nižším výnosům, zbytečnému plýtvání a ekologické zátěži. Viděl jsem na vlastní oči, jak se sítě trhají, motory zadrhávají a úlovky se kazí kvůli nedostatku chladicích systémů.

K tomu se přidává nedostatečná reprodukce rybích populací. Přeháněný lov a devastace životního prostředí vedou k dramatickému poklesu populací mnoha druhů. Mladé ryby se jen pomalu rozmnožují a to nestačí k obnově zásob. V některých oblastech jsem viděl, jak se místní komunity snaží chránit své rybí zdroje, ale jejich úsilí je často mařeno nadnárodními rybářskými společnostmi s modernějšími a dravějšími technologiemi.

Technologická zaostalost v oblasti zpracování ryb je dalším problémem. Mnoho zpracovatelských závodů, zvláště v chudších regionech, používá zastaralé metody, které vedou k vyšším nákladům a nižší kvalitě výrobků. To limituje konkurenceschopnost na světovém trhu a brání inovacím.

Konkrétní příklady: Na Filipínách jsem viděl malé rybářské čluny s primitivními metodami lovu, které sotva stačí uživit posádku. V Severním moři jsem naopak pozoroval obrovské trawleři, kteří decimují populace ryb. Kontrast je markantní a ukazuje na nerovnováhu v rybolovném průmyslu.
Potřeba inovací: Je nutné investovat do modernizace rybářských lodí, zavést udržitelné rybářské postupy a zlepšit technologie zpracování ryb. To zahrnuje i důraz na šetrné metody lovu, které minimalizují dopad na mořské ekosystémy.
Mezinárodní spolupráce: Řešení těchto problémů vyžaduje mezinárodní spolupráci, sdílení technologií a zkušenosti. Globální přístup je nezbytný pro zachování mořských zdrojů a zajištění budoucnosti rybářského průmyslu.

Proč hynou ryby?

Ryby v zahradním jezírku chcípaj? Klasika! Přelidnění a přejídání – to je dvojice zabijáků. Představte si to jako přeplněný horský chatrč – málo kyslíku, všude bordel. Stejně je to s rybami. Nedostatek kyslíku, kupa zbytku žrádla, to vše vede k prudkému nárůstu amoniaku a dusitanů – jedovaté bomby v miniaturním ekosystému. Myslete na to jako na extrémní výškovou nemoc, jen pro ryby. A co s tím? Pravidelná kontrola obsádky, správné krmení (kvalitní krmivo, v malých dávkách), možná i kyslíková pumpa – to je jako mít s sebou na výlet do hor kyslíkovou láhev. Nepodceňujte to, jinak se vaše “rybí expedice” změní v hromadný pohřeb.

Kolik dní může ryba přežít bez vody?

Přežil by váš kapr Vánoce? Záleží na druhu! Zatímco některé druhy ryb, jako například lin, vydrží bez vody až 7 dní, jiní, jako třeba kapr, jen 2 dny. Nejhorší na tom je leštěc, ten sotva pár hodin, a to jen za nízkých teplot. Je to proto, že po určitou dobu jim stačí k dýchání kůže. Ale jakmile vyschne, je konec. Tohle jsem se naučil při svých cestách po amazonském pralese, kde jsem pozoroval podobné mechanismy u amazonských druhů ryb, jen s delší dobou přežití díky vlhkému podnebí. Zajímavostí je, že schopnost přežívání mimo vodu se liší i v závislosti na velikosti ryby a jejím celkovém zdravotním stavu. Menší a silnější jedinci mají tendenci přežít déle. Nejdelší dobu přežití mimo vodu, co jsem zaznamenal, dosáhl jeden druh sumce – až 11 dní! Vždycky si ale musíme pamatovat, že udržování ryb vlhkými je klíčové pro jejich přežití.

Mimochodem, tenhle fakt je důležitý nejen pro rybáře, ale i pro všechny, kteří s rybami pracují, například v restauracích. Správné zacházení s čerstvě ulovenými rybami přímo ovlivňuje jejich kvalitu a chuť.