Jak se jmenují seznamy ohrožených druhů?

Když se bavíme o ohrožených druzích, hned se vybaví jeden klíčový dokument: Červené seznamy IUCN. Tohle není jenom suchá statistika, ale komplexní systém, který sleduje stav ohrožení tisíců druhů po celém světě. Měl jsem možnost se na vlastní kůži přesvědčit, jak důležité jsou tyto seznamy, když jsem cestoval po deštných pralesích Amazonie. Tam jsem na vlastní oči viděl, jak některé druhy, označené na seznamech jako kriticky ohrožené, bojují o přežití. IUCN používá kategorie od “nejmenší starost” až po “vyhynulý ve volné přírodě”, a každá z nich má jasně definovaná kritéria. Základem je posouzení velikosti populace, trendu jejího vývoje, zeměpisného rozšíření a dalších faktorů. Díky těmto seznamům vědci a ochránci přírody získávají nezbytné informace pro cílenou ochranu. Na mnoha místech, kde jsem byl, se ochrana přírody opírá právě o data z Červených seznamů – například při plánování národních parků nebo při vypracovávání strategií na záchranu kriticky ohrožených druhů. Je to neocenitelný nástroj, který nám pomáhá chránit biologickou rozmanitost naší planety. A věřte mi, vidět na vlastní oči, jak se tato rozmanitost zmenšuje, je velmi silný zážitek, který vás donutí si uvědomit, jak důležitá je ochrana přírody.

Červené seznamy IUCN ale nejsou jenom o smutných statistikách vymírání. Jsou to také důležitá data pro plánování cestovního ruchu. Když plánujete cestu do nějaké exotické oblasti, je dobré se podívat na Červené seznamy, abyste věděli, s jakými druhy se tam můžete setkat a jak se k nim chovat zodpovědně. Možná zrovna vy budete svědky unikátního setkání s ohroženým druhem, a zodpovědné jednání může pomoct k jeho ochraně.

Informace o stupni ohrožení a kategoriích IUCN najdete na jejich webových stránkách, a je to skvělý zdroj informací pro každého, koho zajímá ochrana přírody a biodiverzita.

Co znamená CITES?

CITES, neboli Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – to zní sice trochu suchě, ale v praxi jde o klíčovou ochranu biodiverzity. Představte si, že jste procházeli trhy v Jižní Americe a viděli tam nabízenou krásnou opičku nebo v Asii nádherný, ručně vyřezávaný dřevěný šperk z ohroženého druhu dřeva. CITES právě reguluje takový obchod, aby se zabránilo vyhubení těchto druhů. Washingtonská konvence, jak se jí také říká (podle místa podpisu v roce 1973), rozděluje druhy do tří seznamů (příloh) podle stupně ohrožení. Obchod s druhy z přílohy I je zakázán úplně, s výjimkou výjimečných případů, například pro vědecký výzkum. Druhy z přílohy II a III podléhají přísné regulaci, která zahrnuje povolovací systém a doklady o legálním původu. Pro cestovatele to znamená, že je potřeba se před cestou seznámit s pravidly CITES, protože i nevědomé porušení může vést k vysokým pokutám a dokonce i k trestnímu stíhání. Nedostatečná informovanost vás může připravit o suvenýr, ale především může vážně ohrozit přežití ohrožených druhů. Nepodporujte nelegální obchod s volně žijícími živočichy a rostlinami – ochrana přírody je záležitostí nás všech.

Co je struna hřbetní?

Představte si cestu časem, cestu do hlubin evoluce. Struna hřbetní, neboli chorda dorsalis, či notochord, je jakýsi starobylý “cestovní batoh” života. Tato pružná tyčinka, tvořená silně vakuolizovanými buňkami, je v podstatě primitivní opora těla, která se vyvíjí z entodermu. Myslete na ni jako na základní nosnou konstrukci, první náčrt páteře. Nachází se nad trávicí soustavou a pod nervovou trubicí, tvoříc podélnou osu těla od hlavy k ocasu. Je to fascinující pozůstatek dávné historie, spojující nás s nejranějšími obratlovci. U mnoha živočichů se během vývoje nahradí složitější páteří, ale i u dospělých některých druhů zůstává jako důležitá součást anatomie. Je to pozoruhodný důkaz evolučního propojení všech obratlovců, od drobných ryb až po majestátní velryby. Je to klíčové zjištění pro pochopení naší vlastní evoluční cesty, pro pochopení toho, odkud pocházíme. Základní stavební kámen, který dal vzniknout komplexnímu systému páteře, který nám dnes umožňuje vzpřímenou chůzi a složité pohyby.

Struna hřbetní je tedy více než jen anatomická struktura – je to fascinující svědectví evoluční historie, spojující nás s miliony let starými předky.

Kolik lidí bude na světě v roce 2050?

Představte si svět v roce 2050. Podle OSN nás bude 9,7 miliardy – skoro o 2 miliardy víc než dnes. To je neuvěřitelné množství lidí! A co to pro nás, cestovatele, znamená?

Afrika bude hrát klíčovou roli. Čtvrtina světové populace, to je obrovský nárůst a s ním i obrovské změny. Očekávejte explozi cestovního ruchu v zatím méně prozkoumaných oblastech, ale zároveň i větší tlak na tamní zdroje a infrastrukturu. Zvažte zodpovědný cestovní ruch a podporu lokálních komunit.

Stárnoucí populace je dalším klíčovým faktorem. Světový věkový medián se posune na 36 let. To se projeví v nabídce služeb pro seniory, ale také v jiných demografických změnách, které ovlivní cestovní ruch. Můžeme očekávat větší poptávku po pohodlí a přístupnosti, ale také po aktivním cestování pro seniory.

Přelidnění bude nepopiratelným faktorem. Poptávka po zdrojích stoupne, což ovlivní ceny a dostupnost cestování. Můžeme se tak setkat s přeplněnými atrakcemi a vyššími cenami ubytování. Plánujte cesty s předstihem a zvažte méně známá místa.

Klimatické změny, které budou v roce 2050 ještě výraznější, ovlivní cestovní trasy i dostupnost některých destinací. Předpokládejme, že se některé oblasti stanou méně přístupné kvůli extrémním povětrnostním podmínkám. Buďte flexibilní a sledujte aktuální situaci.

Kolik je druhů rostlin?

Kolik druhů rostlin vlastně obývá naši planetu? To je otázka, na kterou se nedá odpovědět s absolutní přesností. Odhady se pohybují kolem 350 000 druhů. Zatím jich bylo vědecky popsáno asi 290 000, což je stále fascinující číslo, ale představte si, kolik botanických skvostů stále čeká na své objevení v hlubinách amazonských pralesů, na vrcholcích neprozkoumaných hor, nebo v zapomenutých koutech oceánů!

Z těch popsaných druhů tvoří drtivou většinu semenné rostliny (asi 260 000). Tyto rostliny, které produkují semena, jsou dominantní formou rostlinného života na Zemi a zahrnují vše od majestátních sekvojů po miniaturní alpské květiny, které jsem měl možnost obdivovat během svých cest po horách.

Další významnou skupinu tvoří mechorosty (asi 15 000). Tyto nenápadné, ale důležité rostliny hrají klíčovou roli v ekosystémech, a to zejména v regulaci vodního režimu. Na Islandu jsem viděl mechy v takové hustotě, že připomínaly zelený koberec pokrývající celou krajinu. Úžasný pohled!

Zbytek popsaných druhů zahrnuje převážně kapraďorosty a zelené řasy. Kapradiny jsem obdivoval v deštných pralesích jihovýchodní Asie, jejich rozmanitost je prostě neuvěřitelná. Řasy zase tvoří základ mořského potravního řetězce a jejich úloha v oceánech je nezastupitelná. Viděl jsem nádherné podmořské louky v Rudém moři.

Je důležité si uvědomit, že toto číslo je stále jen odhadem a vědci neustále objevují nové druhy. Každý rok se objeví stovky nových rostlin, které obohacují naši planetu o další kousky fascinující biologické rozmanitosti.

Zajímavost č. 1: Mnoho druhů rostlin je ohroženo vyhynutím kvůli lidským aktivitám.
Zajímavost č. 2: Rostliny hrají klíčovou roli v globálním koloběhu uhlíku a kyslíku.
Zajímavost č. 3: Mnoho léků a potravin pochází z rostlin.
Tropické deštné pralesy jsou domovem obrovského množství rostlinných druhů.
Středomoří je unikátní oblastí s vysokou biodiverzitou rostlin.
Horské oblasti skrývají mnoho endemitů – druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.

Jaké jsou ohrožené druhy živočichů?

V Česku čelí vyhynutí řada fascinujících druhů. Například páchník hnědý, krásný brouk vázaný na staré stromy, a škeble rybničná, citlivý indikátor čistoty vod, jsou na pokraji. Z obratlovců bych zmínil bekasinu otavní, nenápadného ptáka mokřadů, jehož přežití ohrožuje především úbytek vhodných biotopů. Čáp černý, i když se jeho populace pomalu zvětšuje, stále patří mezi ohrožené druhy. V horských oblastech se potýká s existencí čolek horský, citlivý na znečištění a změny klimatu. Chřástal kropenatý, skrytě žijící pták, a kavka obecná, kdysi běžná v městském prostředí, dnes bojují o přežití. V širším kontextu ohrožení stojí i bezobratlí, jako batolec a čmelák, klíčoví opylovači, jejichž úbytek má dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy. Dále je ohrožena koroptev polní, typický pták zemědělské krajiny, a krkavec velký, velký a inteligentní pták, jehož populace je citlivá na lidské aktivity. I veverka obecná, zdánlivě běžný druh, se potýká s problémy, zejména s nedostatkem vhodných stanovišť a šířením nemocí. Při turistice v přírodě je důležité si těchto ohrožených druhů všímat a respektovat jejich přirozené prostředí, abychom jim pomohli přežít.

Který živočich žije na zemi nejdéle?

Na otázku, který živočich žije na Zemi nejdéle, není jednoduchá odpověď, záleží na tom, co přesně myslíme „nejdéle“. Pokud se zaměříme na obratlovce, jasným vítězem je želva obrovská (Aldabrachelys gigantea), která se může dožít více než 200 let. Při svých cestách po Seychelách jsem měl možnost spatřit tyto majestátní tvory na vlastní oči – jejich pomalý pohyb a starobylý vzhled je skutečně fascinující. Jejich dlouhověkost je spojena s pomalým metabolismem a odolností vůči nemocem.

Mezi savci drží prvenství velryba grónská (Balaena mysticetus), rovněž se životností až 200 let. Tyto fascinující kytovci obývají arktické vody a jejich studium je složité, ale výzkumy ukazují neuvěřitelnou délku jejich života. Při výpravě do Arktidy jsem se bohužel s těmito tvory nesetkal, ale viděl jsem stopy jejich existence v podobě ledu a rozlehlých vod, které obývají.

Zajímavé je, že i mezi suchozemskými savci existují dlouhověcí jedinci. Slon africký (Loxodonta africana), kterého jsem pozoroval v národním parku Kruger, se dožívá až 70 let. Jejich společenská struktura, moudrost starších slonů a silné rodinné vazby jsou fascinující a hrají důležitou roli v jejich přežití a dlouhověkosti.

Je důležité si uvědomit, že délka života živočicha je ovlivněna mnoha faktory, včetně genetiky, prostředí a dostupnosti potravy. Zde uvedené příklady představují extrémní případy a většina jedinců se nedožije tak vysokého věku.

Pro úplnost, zmíním i některé bezobratlé, které žijí neuvěřitelně dlouho. Například některé druhy mořských hub se dožívají stovek, ba tisíc let!

Želva obrovská: >200 let
Velryba grónská: až 200 let
Slon africký: až 70 let

Na závěr, dlouhověkost v živočišné říši je úžasným jevem, který ukazuje rozmanitost a fascinující adaptace života na Zemi.

Co to je invazivní druh?

Invazní druhy? To jsou potvory, co se díky nám, lidem, ocitly mimo svůj domov – ať už schválně, nebo omylem. Šíří se jako blesk a některé jsou fakt nebezpečnými vetřelci v naší přírodě.

Proč jsou tak nebezpečné? Protože jim tady chybí přirození nepřátelé, takže se přemnoží a zdecimují místní faunu i flóru. Představ si, že se ti na oblíbené túře místo krásných orchidejí rozroste invazivní rostlina, co všechno ostatní zdusi. Nebo potkáš nepůvodní dravce, co ohrožuje místní zvířata.

Příklady na co si dát pozor:

Bolševník velkolepý: Nebezpečný pro kůži, při kontaktu způsobuje puchýře. Pozor na něj hlavně na vlhkých loukách.
Klíšťata: Některé druhy klíšťat přenášejí nebezpečné nemoci, a rozšířily se i do oblastí, kde dříve nežily.
Netýkavka žláznatá: Agresivně se šíří a vytlačuje původní druhy rostlin.

Co s tím? Na túrách se snažte nešířit semena rostlin a nezatěžujte přírodu nechtěnými „dárky“. Informujte se o invazivních druzích v oblasti, kam se chystáte, abyste věděli, na co si dát pozor.

Jak je poznáte? Často se jedná o rostliny a živočichy, kteří vypadají neobvykle a bujně rostou. Pokud si nejste jisti, co jste objevili, vyfoťte to a informujte o tom příslušné úřady nebo ochranáře přírody.

Kdo má nejkratší život?

Nejkrásnější, ale zároveň nejkratší život má samička jepice. Její dospělý život trvá pouhé 1 až 3 dny! To je fakt, který byste měli mít na paměti, když se budete procházet u vody, kde se jepice hojně vyskytují. Doba vývoje v larválním stadiu se do délky života nepočítá, takže tenhle krátký časový úsek je pro ni celá dospělost.

Tip pro fotografy: Pokud chcete zachytit jepici, budete muset být rychlí! Jejich krátký životní cyklus znamená, že máte jen omezený čas na focení.

Na druhém místě v žebříčku nejkratších životů jsou vážky. Délka jejich života se liší podle druhu a pohybuje se od 7 do 60 dnů.

Zajímavost: Vážky jsou skvělí letci. Umí létat rychlostí až 50 km/h a dokonce i couvat! Při pozorování vážek si všímejte jejich neuvěřitelných leteckých schopností.

Kudy se vydat za jepicemi a vážkami? V blízkosti stojatých i tekoucích vod, jako jsou rybníky, jezera a řeky, najdete nejvíce jepic a vážek. V létě je jejich výskyt nejvyšší.
Při plánování výletu k vodě zvažte i počasí. Silný vítr nebo déšť můžou snížit šanci na pozorování těchto fascinujících tvorů.
Nezapomeňte na repelent proti hmyzu, hlavně v blízkosti vodních ploch.

Jak se nazývá skupina živočichů kteří mají vnitřní kostru?

Skupina živočichů s vnitřní kostrou se nazývá obratlovci. Charakteristickým znakem je páteř, tvořená obratli, která chrání míchu a poskytuje oporu tělu. To umožňuje efektivnější pohyb a větší rozmanitost tvarů těla.

Mezi obratlovce patří pět hlavních tříd:

Ryby: Většinou žijí ve vodě, dýchají žábrami. Při cestování po světě se s nimi setkáte v různých sladkovodních i mořských ekosystémech. Mnoho druhů má kostnatou kostru, ale existují i chrupavčití obratlovci, jako žraloci a rejnoci.
Obojživelníci: Mají dvojí život, larvální stadium (např. pulci) tráví ve vodě, dospělci žijí na souši i ve vodě. Při cestování po tropických oblastech buďte opatrní, některé druhy obojživelníků produkují toxiny.
Plazi: Charakteristická je suchá kůže pokrytá šupinami. Setkáte se s nimi v různých klimatických oblastech, od pouští po tropické deštné lesy. Mnoho druhů má dokonale přizpůsobenou kamufláž k životnímu prostředí.
Ptáci: Mají peří, křídla a dýchají plícemi. Při putování po světě je pozorování ptactva skvělým zážitkem. Všimněte si rozmanitosti zobáků, které jsou přizpůsobeny různým způsobům získávání potravy.
Savci: Vyznačují se kožním pokryvem (srstí, chlupy), většinou rodí živá mláďata a krmí je mlékem. Při cestách po světě si všímejte rozmanitosti savců, od malých hlodavců až po velké šelmy. Mnoho druhů vykazuje fascinující adaptace na své životní prostředí.

Prozkoumávání rozmanitosti obratlovců je fascinující aspekt cestování a poznávání planety.

Který živočich žije na Zemi nejdéle?

Otázka, který živočich žije nejdéle, je fascinující a odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Zatímco želva obrovská s věkem přesahujícím 200 let je často uváděná jako držitelka rekordu mezi obratlovci, musíme si uvědomit, že věk želv se obtížně určuje a existují i sporné údaje. Na Galapágách jsem měl možnost pozorovat tyto majestátní tvory a jejich klidný, pomalý život mi dodal na úctě k jejich věku. Jejich dlouhověkost je úzce spjata s pomalým metabolismem a životním stylem.

Velryba grónská, také s úctyhodnými 200 lety, je dalším fascinujícím případem. Během svých cest po Arktidě jsem měl možnost vidět tyto giganty oceánu. Jejich dlouhý život je spojován s chladnými vodami, pomalým růstem a nízkou reprodukční rychlostí. Zvláštní je, že vědci dokázali určit jejich věk pomocí analýzy harpunových hrotů v jejich těle, pozůstatku z dob velrybářství.

Slon, ačkoliv se dožívá “pouhých” 70 let ve srovnání s výše zmíněnými, představuje v savčí říši významný příklad dlouhověkosti. Při svých cestách po Africe jsem byl ohromen jejich inteligencí a sociální strukturou. Dlouhý život slonů jim umožňuje akumulovat rozsáhlé znalosti o prostředí a předávat je dalším generacím, což je klíčové pro přežití druhu. Jejich dlouhá gestační doba a péče o mláďata rovněž přispívají k jejich pomalejšímu životnímu cyklu.

Důležité je podotknout, že délka života živočichů je ovlivněna mnoha faktory, včetně genetiky, prostředí a dostupnosti zdrojů. Čísla uvedená výše představují pouze odhady a rozsah se může lišit v závislosti na jednotlivých jedincích.

Kolik je v ČR ohrožených druhů?

Česká republika, země protknutá malebnými lesy, rozlehlými loukami a divokými řekami, skrývá v sobě ohromující biologickou rozmanitost. Jenže tato rozmanitost je křehká. Červený seznam bezobratlých druhů České republiky uvádí neuvěřitelných 6 436 ohrožených druhů! To je číslo, které by mělo znepokojit každého z nás, a to i zkušené cestovatele, kteří znají krásu a křehkost přírody po celém světě. Představte si, kolik fascinujících brouků, motýlů, pavouků a dalších tvorů, které jsme možná ani neviděli, je na pokraji vyhynutí.

Je důležité si uvědomit, že tento seznam je pouze snímkem v čase. Některé druhy už mohly svůj status změnit, bohužel i vyhynout. Změny klimatu, ztráta přirozených habitatů a lidská činnost obecně – to vše hraje významnou roli v tomto dramatickém úbytku. Při svých cestách po České republice, ať už po známých turistických stezkách, nebo na opuštěných místech, si uvědomte, že šlapete po zemi, kde se odehrává tento tichý boj o přežití. Každý z nás může přispět k ochraně těchto křehkých ekosystémů. Nepodceňujte sílu malých kroků – šetrný přístup k přírodě během našich výletů je klíčový. Studium fauny a flóry dané oblasti před návštěvou je dalším krokem, který můžeme podniknout, abychom minimalizovali náš dopad na ohrožené druhy.

Tento červený seznam by nám měl sloužit jako připomínka – krása české přírody je křehká a vyžaduje naši ochranu. Každý ohrožený druh představuje jedinečný kus přírodní mozaiky, jehož ztráta by byla nenahraditelná.

Co žije v českých lesích?

České lesy skrývají překvapivě bohatý svět zvířat. Mnozí si představí jen jeleny, ale realita je mnohem pestřejší. Zaměřme se na srstnatou zvěř, která zde trvale žije, nebo se alespoň sezónně vyskytuje.

Abecedně seřazený seznam s drobnými poznámkami:

Daněk evropský: Elegantní jelenovitá zvěř, s typickými bílými skvrnami na hřbetě v letním období. Často se vyskytuje v nižších polohách, v listnatých i smíšených lesích.
Jelen lesní: Král českých lesů! Jeho majestátnost a velikost jsou fascinující. Vyskytuje se v rozmanitých lesních typech, od nížin až po horské oblasti.
Jelenec běloocasý: Původem z Ameriky, v Česku se stal invazivním druhem. Jeho rozšíření je stále sledováno a jeho dopad na ekosystém je předmětem výzkumů.
Jezevec lesní: Noční tvor s charakteristickým pruhovaným obličejem. Vyhrabává si rozsáhlé nory, které mohou sloužit i dalším druhům zvířat.
Ježek východní a západní: Malí, ale důležití pomocníci v boji proti hmyzu. Rozlišit je je obtížné, vyžaduje to odborné znalosti.
Kamzík horský: Symbol vysokohorských oblastí, skvěle přizpůsobený náročným podmínkám. V Česku se vyskytuje v Krkonoších a Jeseníkách.
Kočka divoká: Plachý a nenápadný predátor, silně ohrožený druh. Jeho výskyt je spíše ojedinělý.
Koza bezoárová a Kozorožec horský: Tyto horské druhy, podobně jako kamzík, obývají jen nejvyšší hory. Jejich populace jsou v Česku pečlivě monitorovány.
Králík divoký: Menší než zajíc, žije v norách, často v koloniích. Spíše v nižších polohách.
Křeček polní: Malý hlodavec, hojně rozšířený v zemědělské krajině, ale vyskytuje se i na okrajích lesů.
Kuna lesní a skalní: Šikovní a obratní predátoři, žijí na stromech. Kuna skalní je větší a má tmavší srst.
Lasice: Rod zahrnující několik druhů, jako lasice kolčava, hranostaj, či tchoř. Liší se velikostí a zbarvením.

Poznámka: Tento seznam není vyčerpávající a zahrnuje pouze část srstnaté zvěře. V českých lesích žije mnoho dalších zajímavých druhů, včetně ptáků, plazů a obojživelníků.

Tip pro cestovatele: Při návštěvě českých lesů buďte ohleduplní k přírodě a zvířatům. Dodržujte základní pravidla ochrany přírody a nerušte zvířata v jejich přirozeném prostředí. Pozorování zvěře je nejlepší s dalekohledem z dálky.

Co znamená anything?

„Anything“ v češtině znamená „něco“, ale kontext je klíčový. V kladných větách se překládá spíše jako „něco“, zatímco v otázkách a záporných větách jako „něco“, „cokoliv“ nebo „vůbec něco“. Například: „Do you want anything?“ se přeloží jako „Chceš něco?“, ale „I don’t want anything.“ se přeloží jako „Nechci nic.“. Při cestování je důležité si uvědomit tento rozdíl, ať už objednáváte jídlo („Anything else?“ – „Ještě něco?“), ptáte se na cestu („Anything I should know about this area?“ – „Je něco, co bych o této oblasti měl vědět?“) nebo hledáte ubytování („Anything available for tonight?“ – „Je něco volného na dnešní noc?“). Správné použití „něco“ vs. „nic“ a „cokoliv“ vám pomůže v komunikaci s místními a vyhnete se nedorozuměním.

Kdo se dožil 100 let?

Jeanne Calmentová, to jméno by mělo znít každému milovníkovi výzev! 122 let, to není jen tak nějaký věk, to je legendární výstup na vrchol lidského života. Představte si, co všechno tato žena zažila! Narodila se v Arles ve Francii, 21. února 1875 a zemřela tamtéž, 4. srpna 1997. Arles, to je samo o sobě nádherné místo, ideální pro aktivní dovolenou!

Myslím si, že její dlouhý život je důkazem, že aktivní životní styl se vyplatí. Představte si jen ty túry po francouzské krajině, které mohla podnikat! Možná, že tajemství její dlouhověkosti tkví právě v tom neustálém pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu.

Co by se dalo v Arles podniknout?

Prozkoumat antické římské památky: Arles je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, takže se tam dá objevovat po celé dny.
Cykloturistika: Romantické projížďky po okolí Arles.
Trekking: Náročnější túry po Alpách, které se nacházejí nedaleko.
Vodní sporty: Rhône nabízí skvělé možnosti pro kajakáře a paddleboardery.

Její příběh je inspirací pro všechny, kteří se rádi vydávají na dobrodružství a překonávají své limity. Zkuste si představit, jaký by byl váš životní “trek” kdybyste se dožili 122 let!

Zajímavosti:

Její věk byl oficiálně ověřen.
Žila v době dvou světových válek.
Setkala se s mnoha významnými osobnostmi.