Jak se orientovat pomocí kompasu?

Orientace s kompasem není jen o mechanickém postupu, je to umění. Nejprve položte kompas na mapu tak, aby jeho okraj procházel vaším výchozím bodem a severní šipka směřovala k severu na mapě. To je klíčové – ujistěte se, že je kompas vodorovně a neovlivněn magnetickými poli (kovové předměty, elektrické vedení).

Poté natočte otočnou lunetu kompasu, dokud se směrová stupnice neshoduje s bodem, kam chcete dojít. To vám dá azimut, úhel, který musíte dodržovat. Nejde jen o slepé následování šipky. Zkontrolujte si azimut vícekrát, lidská chyba je nepřítel každého dobrodruha.

Při chůzi udržujte kompas před sebou a pravidelně kontrolujte směr. Terén, větev, či jen drobné vychýlení mohou snadno srazit z kurzu.

Nezapomeňte na:

Deklinaci: Magnetický sever se neshoduje s geografickým severem. Vaše mapa bude pravděpodobně ukazovat geografický sever, proto je nutné zohlednit deklinaci, která se liší podle lokality. Informace o ní naleznete na mapě.
Terénní orientaci: Kompas je skvělý nástroj, ale nezapomínejte na vizuální orientaci v terénu – významné body, řeka, silnice. Pomohou vám s kontrolou.
Praktické tipy: Před cestou kompas zkontrolujte, zda správně ukazuje sever, nejlépe v místě, kde znáte orientaci.

A pamatujte si, že i s kompasem je nutná opatrnost a plánování trasy. Nepodceňujte sílu přírody!

Jak se orientovat podle hvězd?

Orientace podle hvězd je dovednost, kterou jsem si během svých cest po světě velmi cenil. Na severní polokouli je to překvapivě snadné. Polárka, jasná hvězda prakticky nad severním pólem, je vaším hlavním kompasem. Její nehybnost na noční obloze (vzhledem k rotaci Země) ji činí spolehlivým ukazatelem severu. Stačí ji najít a máte určen směr.

Pro nalezení Polárky využijte Velkého vozu (Pluhu), známé souhvězdí. Dvě krajní hvězdy “hrnce” ukazují přímo na Polárku. Pro přesnější určení si představte přímku procházející těmito hvězdami a prodlužte ji asi pětkrát dál.

Na jižní polokouli je situace složitější, není tam žádná jasná hvězda přímo nad pólem. Orientace se zde spíše provádí podle souhvězdí Jižního kříže. Prodloužení jeho delší osy nám dá přibližný směr jižního pólu. Avšak pamatujte, přesnost je závislá na vaší znalosti astronomie a na přesném určení hvězd.

Užitečné tipy pro zkušenější cestovatele:

Aplikace pro smartphony: Mnoho aplikací umožňuje identifikaci hvězd a souhvězdí. Velmi usnadní orientaci, i když by se neměly stát vaším jediným zdrojem.
Hvězdné mapy: Papírové hvězdné mapy jsou spolehlivé i bez elektroniky a fungují i v místech s omezeným signálem.
Uvažujte o světelném znečištění: Ve městech je pozorování hvězd náročnější. Vydejte se do tmavších oblastí.

Dobrá znalost hvězdné oblohy je nesmírně cenná. Umožňuje nejen orientaci, ale i prohloubení pochopení našeho místa ve vesmíru.

Jak se naučit s kompasem?

Orientace s kompasem není jen o přiložení k mapě. Nejdříve si důkladně prohlédněte mapu a zjistěte svou přibližnou polohu. Pak teprve umístěte kompas na mapu tak, aby jeho střed přesně odpovídal vaší lokalizaci. Důležité je, aby destička kompasu a směrové čáry ukazovaly na sever – to je magnetický sever, nikoliv geografický, a mezi nimi je v ČR malá odchylka (deklinace), kterou je potřeba zohlednit, pokud chcete maximální přesnost (tuto informaci najdete na mapě).

Dbejte na vodorovnou polohu kompasu, jinak naměříte nesprávně. Nedržte ho příliš blízko kovových předmětů, které ruší magnetické pole. Nyní otáčejte mapou, nikoli kompasem, dokud se sever na mapě (obvykle značen šipkou nebo označením N) neshoduje se severem na kompase.

Rovnoběžky na mapě by se měly shodovat se severem na kompasu. Pokud se vám to nedaří, zkontrolujte si polohu na mapě a polohu kompasu. Nezapomínejte na deklinaci – pokud je k dispozici na mapě, proveďte potřebnou korekci.

Až se sever na mapě a kompasu shoduje, můžete určit azimut. To je úhel, který svírá směr k cíli s magnetickým severem, měřený ve směru hodinových ručiček od severu.

Pro určení azimutu: Přiložte přímku na mapě od vaší polohy k cíli a změřte úhel mezi touto přímkou a severem na mapě.
Pro pohyb podle azimutu: Nastavte na kompasu naměřený azimut a jděte tímto směrem. Pravidelně kontrolujte polohu na mapě a kompasem.

Tipy pro zkušenější turisty:

Naučte se odhadovat vzdálenost “krok za krokem”.
Používejte kompas v kombinaci s GPS, pro kontrolu přesnosti.
Vždy mějte záložní mapu a kompas.
Nepodceňujte důležitost znalosti čtení map.

Jak si zapamatovat světové strany?

Zapamatování světových stran je základ pro každého turistu. Snadno si je zapamatujete pomocí anglické zkratky NEWS: North (sever), East (východ), West (západ), South (jih).

V terénu je ale důležité si uvědomit, že kompas není vždy k dispozici. Slunce vychází na východě a zapadá na západě – to vám pomůže orientačně určit tyto dvě strany. Sever najdete pomocí stínu – přes poledne je stín nejmenší a ukazuje na sever. V noci vám pomůže severní hvězda (Polárka), která se nachází na severu.

Důležité: tyto metody jsou pouze orientační a jejich přesnost závisí na okolních podmínkách. Pro přesnou orientaci je vždy lepší použít mapu a kompas.

Naučte se používat mapu a kompas před cestou, ušetří vám to mnoho starostí a zmatků v terénu.

Jak se značí sever na kompasu?

Sever na kompasu se značí písmenem N (z anglického North) nebo S (z českého Sever). Na kompasech jej najdete vždycky zdobeně a výrazněji, obvykle nahoře. To je ale jen konvence; fyzicky ukazuje magnetická střelka na magnetický sever (geografický sever je mírně odlišný a jeho poloha se v čase mění). Mnozí si neuvědomují, že samotná střelka ukazuje na magnetický *jih* svého magnetu a tím pádem na magnetický *sever* Země. V praxi jsem se setkal s nespočtem kompasů, od jednoduchých turistických až po profesionální navigační přístroje, a všude platila tato základní zásada. Zajímavé je, že v některých zemích, zejména v Asii, se tradiční směrové růžice orientují od jihu, což je zpočátku matoucí, ale po chvíli si zvyknete. Kromě klasické jehlové varianty jsem během svých cest potkal i digitální kompasy s GPS, které přesně určují nejen zeměpisný sever, ale i vaši aktuální polohu a směr pohybu. A pozor, magnetická deklinace (úhel mezi magnetickým a zeměpisným severem) se liší podle lokality a je nutné ji při přesném měření brát v úvahu – pro měření v dané oblasti si raději pořiďte mapu s uvedenou korekcí.

Co nedělat v přírodě?

Respekt k přírodě je klíčem k jejímu zachování. Desatero návštěvníka lesa, které znáte, je skvělý začátek, ale pojďme ho rozšířit o globální perspektivu. Mnoho let jsem cestoval po světě a pozoroval různé přístupy k ochraně přírody. Zde je několik doplňujících tipů, které byste měli mít na paměti:

Základní pravidla:

Minimalizujte hluk: Klid v lese je pro flóru i faunu životně důležitý. Myslete na to, že i zdánlivě tichá hudba z reproduktoru ruší zvířata na větší vzdálenost, než si myslíte.
Pes na vodítku: Ochrana volně žijících živočichů je prioritou. V mnoha zemích je to dokonce zákonná povinnost.
Nepoškozujte stromy a keře: Vyhněte se jakémukoliv poškozování rostlin, ať už je to vyrývání, lámání větví, nebo poškozování kůry. Vždy si uvědomte, že i malý zásah může mít dlouhodobé negativní následky.
Respektujte zákazy vstupu: Oblasti s těžbou dřeva, manipulacemi a dopravou jsou nebezpečné a často chráněné z důvodu ochrany životního prostředí. Oplocenky slouží k ochraně cenných ekosystémů – nevstupujte do nich.
Bez motorových vozidel: Auta a jiná motorová vozidla poškozují lesní půdu, ničí vegetaci a ohrožují živočichy.
Sbírejte jen pro vlastní potřebu: Nepřeplňujte si koše a nenechávejte za sebou odpadky. V některých zemích je sběr lesních plodů striktně regulován, informujte se předem.

Rozšířená pravidla pro zodpovědné chování:

Oheň jen v určených místech: V mnoha oblastech je zakázáno rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa. Vždy se ujistěte, že oheň je zcela uhašen před odchodem.
Nezanechávejte odpadky: Vezměte si vše zpět s sebou. Plastické obaly se rozkládají stovky let.
Zachovávejte si respekt k divoké zvěři: Nedrážděte zvířata, nedotýkejte se jich a dodržujte bezpečnou vzdálenost. V některých oblastech se doporučuje používat dalekohledy a fotoaparáty s teleobjektivem, abyste se přiblížili k divoké zvěři bez rušení jejího přirozeného prostředí.
Informujte se o místních předpisech: Pravidla se mohou v jednotlivých oblastech lišit. Je vždy dobré si předem zjistit aktuální informace o ochraně přírody v daném místě.

Co znamená n na kompasu?

N na kompasu znamená sever (North, Nord). Kompas ukazuje magnetický sever, který se mírně liší od zeměpisného severu. Rozdíl se nazývá deklinace a je důležité ho brát v úvahu při přesné navigaci, zejména na delších trasách. Kromě N (severu) najdeš na kompasu ještě V (východ, East, Ost), J (jih, South, Süd) a Z (západ, West). Tyto čtyři hlavní světové strany tvoří základní orientační body pro pohyb v terénu. Pro přesnější určení směru se používá stupňová stupnice, která umožňuje zjistit azimut – úhel mezi severem a daným směrem. Užitečné je znát i mezikardinalní směry – severovýchod (SV), jihovýchod (JV), jihozápad (JZ) a severozápad (SZ). Správná orientace pomocí kompasu a mapy je základním předpokladem pro bezpečnou turistiku a minimalizaci rizika zbloudění, zvláště v náročném terénu nebo za snížené viditelnosti.

Tip pro turisty: Ne vždy je magnetický sever shodný s tím, co ukazuje mapa. Vždycky se podívejte na místní deklinaci, abyste si byli jistí přesností určení směru.

Jak určit azimut?

Azimut určíš pomocí buzoly. Namíř šipku buzoly na cílový bod. Důležité je, aby se magnetická střelka buzoly ustálila a ukazovala na sever (N). Kotouč buzoly musí být rovnoběžně s ryskami a střelka musí být zarovnána s nulou. Hodnota na stupnici buzoly, která se nachází pod šipkou směřující k cíli, představuje azimut. Pamatuji, že azimut se měří od severu ve směru hodinových ručiček, tedy 0° je sever, 90° východ, 180° jih a 270° západ. Pro přesnější měření se ujistěte, že se nacházíte na rovném místě, co nejdále od kovových předmětů, které by mohly rušit magnetické pole. Při určování azimutu mějte na paměti deklinaci – rozdíl mezi magnetickým a zeměpisným severem. Tu najdete na mapě, nebo v aplikaci na určování polohy. Korekci deklinace proveďte podle instrukcí k vaší buzole. Azimut je důležitý pro navigaci v terénu, zejména při zhoršené viditelnosti nebo v neznámém prostředí.

Zapamatujte si naměřený azimut, abyste se mohli k bodu vrátit, nebo ho zaznamenejte do mapy.

Jak poznat sever podle hodinek?

Orientace pomocí hodinek je stará, ale spolehlivá metoda, zvláště v nouzových situacích. Nezapomeňte však na důležitou podmínku – musí svítit slunce. Metoda je platná pouze na severní a jižní polokouli a v oblastech mimo polární kruhy.

Postup je následující: natočte hodinky tak, aby malá hodinová ručička ukazovala přímo na slunce. Při letním čase je nutné malou ručičku zaměřit na číslo 1, ne na 12.

Důležité upozornění: přesnost této metody závisí na přesnosti hodinek. Pokud se vaše hodinky znatelně zpožďují nebo předbíhají, výsledek bude nepřesný.

Severní polokoule (např. Česká republika): Severojižní směr leží v polovině úhlu mezi malou ručičkou (nebo jedničkou při letním čase) a číslem 12. Směr k číslu 12 je jih, opačný směr je sever.
Jižní polokoule: Postup je obdobný, ale výsledek je opačný. Polovina úhlu mezi malou ručičkou (nebo jedničkou při letním čase) a číslem 12 ukazuje sever.

Tip pro zkušené cestovatele: Pro přesnější určení světových stran je vhodné kombinovat tuto metodu s jinými, například orientací podle polární hvězdy (na severní polokouli) nebo pomocí kompasu. Přesnost určení světových stran pomocí hodinek je omezená, proto je v náročném terénu vhodné využít i další navigační pomůcky. Pamatujete, že čím blíže k rovníku se nacházíte, tím méně přesná tato metoda je.

Další faktor, který je potřeba vzít v úvahu, je zeměpisná šířka. Čím dále se nacházíme od rovníku, tím přesnější je tato metoda. V blízkosti pólů je prakticky nepoužitelná.

Jak zjistit vzdálenost?

Měření vzdálenosti v terénu? Zapomen na Google Mapy! Pro přesné měření na túře použij buď GPS hodinky nebo aplikaci s GPS a záznamem trasy na telefonu (doporučuji offline mapy pro úsporu baterie). Tyto ti ukážou přesnou vzdálenost i převýšení. Google Mapy jsou dobré na orientaci, ale pro přesné měření v terénu se spolehni na specializované nástroje.

Alternativa: Klasická mapa a kompas. S trochou cviku a znalostí kartografie zvládneš spočítat vzdálenost s dobrou přesností i bez elektroniky. Pro měření vzdálenosti na mapě použij měřítko. Nezapomeň na faktory, jako je terén – měřená vzdálenost po mapě je kratší než reálná vzdálenost po nerovném terénu.

Tip pro chytré telefony: Před túrou si stáhni offline mapy oblasti, abys neměl problém s připojením v odlehlých místech. A nezapomeň na nabitou baterii! Powerbanka je skvělým pomocníkem.

Jak poznat na mapě sever?

Na severní polokouli je tradice umísťovat sever na horní okraj mapy, jih na dolní, západ na levý a východ na pravý. To je však jen konvence, a ne vždy to tak je. Mnoho map, zvláště těch detailních, se orientuje jinak, podle potřeby. Nedejte se tedy zmást.

Orientace podle kompasu je vždy spolehlivější.

Základní světové strany dnes značíme mezinárodními zkratkami:

N (north) – sever (0°)
S (south) – jih (180°)
E (east) – východ (90°)
W (west) – západ (270°)

Pamatujete, že úhly jsou uvedeny vzhledem k magnetickému severu, který se mírně liší od skutečného geografického severu. Tato odchylka se nazývá deklinace a je uvedena na většině map. Její zanedbání může vést k značné chybě v určení polohy.

Důležité je také rozlišovat mezi různými typy map. Topografické mapy poskytují detailní informace o terénu, zatímco námořní nebo letecké mapy používají jiné konvence a symboly. Vždy si pečlivě prohlédněte legendu mapy, abyste pochopili její značení a symboly.

Na některých starších mapách se můžete setkat s jinými značeními, například růžicí větrů. Jejich pochopení vyžaduje zkušenosti a znalost kartografie.

Naučte se používat buzolu a kompas. Jsou to nezbytné nástroje pro orientaci v terénu.
Vždy si zkontrolujte deklinační úhel na mapě.
Studujte různé typy map a jejich značení.

Jak poznat sever v přírodě?

Orientace v přírodě je klíčová dovednost každého zkušeného cestovatele. Najít sever za denního světla, nebo při zatažené obloze, kdy Polárka není viditelná, vyžaduje trochu vynalézavosti. Zapomenˇte na kompas, ten se může ztratit nebo rozbít. Existují i jiné metody.

Lišejníky – indikátor severu: Ano, lišejníky, ty nenápadné rostlinky, vám mohou prozradit, kde je sever. Preferují stinné, vlhké a chladnější severní strany stromů. Neznamená to, že je najdete *pouze* na severu, ale jejich hojnější výskyt na jedné straně stromu může být dobrým ukazatelem.

Důležité upozornění: Tato metoda není stoprocentně přesná. Množství slunečního svitu, typ stromu a další faktory ovlivňují růst lišejníků. Berte to jako orientační pomůcku, nikoliv jako absolutní pravdu.

Další metody orientace v přírodě:

Slunce: V poledne slunce vrhá nejkratší stín, směřuje na jih.
Hodinky: Umístěte hodinky vodorovně. Malou ručičku namířte k slunci. Úhel mezi malou ručičkou a číslicí 12 (nebo 1, pokud jsou hodiny digitální) rozdělte na polovinu. Tato pomyslná čára ukazuje na jih.
Mraveniště: Mraveniště bývají nejčastěji orientována na jih, aby se co nejvíce vyhřívala na slunci.
Kůra stromů: Na severní straně stromů je kůra často tmavší, vlhnější a porostlá mechem.

Kombinujte metody: Pro co nejvyšší přesnost kombinujte několik metod. Jedna metoda může být ovlivněna místními podmínkami, ale kombinace několika vám dá komplexnější obrázek.

Nepodceňujte přípravu: Před každou cestou do přírody si ověřte předpověď počasí a naučte se alespoň základní techniky orientace. Bezpečnost je na prvním místě.

Která hvězda ukazuje na sever?

Polárka, neboli Severka, je pro cestovatele, ať už pešky, na kole, nebo s batůžkem na zádech, naprosto nezbytná. I když se na první pohled nejedná o hvězdu zářící jako diamant na noční obloze, její poloha je klíčová k orientaci. Zatímco jiné hvězdy se zdánlivě pohybují po obloze v závislosti na otáčení Země, Polárka zůstává pevně na svém místě, prakticky přesně na severu. To znamená, že i v úplné tmě, daleko od jakéhokoliv osídlení, s ní dokážete určit světové strany a najít si cestu.

Najít ji není nijak složité. Nejlepší je použít Velký vůz (asterismus tvořený sedmi hvězdami v souhvězdí Velké medvědice). Prodloužíte-li spojnici zadních dvou hvězd Velkého vozu asi pětkrát, narazíte na jasnou hvězdu – to je Polárka. Její výška nad obzorem odpovídá vaší zeměpisné šířce, takže v Česku ji uvidíte relativně nízko. Na rovníku by se nacházela na obzoru a na severním pólu přímo nad hlavou.

Dobré je si uvědomit, že Polárka není úplně přesně na severním nebeském pólu, ale její odchylka je zanedbatelná pro běžné použití. Ačkoliv se zdá nevýrazná, v temné noci bez světelného znečištění ji s trochou cviku snadno najdete. A věřte mi, tato nenápadná hvězda se vám při cestách do divočiny může stát neocenitelným pomocníkem. Je to vaše nebeská kotva, stálý bod v nekonečném moři hvězd.

Jak se odnaučit skákat do řeči?

Skákání do řeči je jako ztracení se v džungli – ztrácíte se v konverzaci a přehlédnete důležité detaily. Uvědomění si problému je prvním krokem na cestě k zvládnutí tohoto “turistického faux pas”.

Představte si, že jste na výletě a průvodce popisuje fascinující památku. Pokud mu neustále skáčete do řeči, zmeškáte podstatné informace a zkazíte si zážitek. Podobně je to i v konverzaci.

Aktivní naslouchání: Zaměřte se na řečníka. Nepřipravujte si odpověď, než dokončí větu. Vnímejte nejen slova, ale i neverbální komunikaci – mimiku, gesta. Je to jako pozorování divoké zvěře – musíte být trpěliví a vnímaví.
Strategie ticha: Ticho není nepřítel. Využijte ho k zamyšlení a formulaci smysluplné odpovědi. Je to jako odpočinek během náročné túry – získáte sílu pro další krok v konverzaci.
Technika “opakování”: Chcete-li si být jisti, že rozumíte, můžete krátce zopakovat poslední větu řečníka. To vám dá čas na úvahu a zároveň ukáže, že pozorně nasloucháte. To je jako zkontrolovat mapu předtím, než se vydáte na další část cesty.

Praktické tipy:

Před důležitým jednáním si zkuste vizualizovat úspěšnou konverzaci, kde aktivně nasloucháte a reagujete s rozvahou.
Trénujte se v běžných situacích, například s rodinou a přáteli. Získáte tak potřebnou praxi.
Nahrajte se při konverzaci a poslechněte si sami sebe. Identifikujte místa, kde skáčete do řeči. To je jako prohlédnout si fotky z výletu – uvidíte, co se vám povedlo a na čem můžete zapracovat.

Pamatujete: Kvalitní komunikace je klíčem k úspěchu, ať už se jedná o obchodní jednání nebo přátelský rozhovor.

Co je za znamku n?

Známka N – nehodnocen – znamená automatické neprospěch, i bez dalších nedostatečných známek. To je důležité vědět, zvláště pokud studujete v Česku. Je to specifická věc, na kterou by se měli zahraniční studenti připravit. Tento systém se liší od hodnocení v některých jiných zemích, kde by nehodnocení mohlo znamenat pouze chybějící známku, nikoliv automatické selhání. Takže, ať už je důvod nehodnocení jakýkoliv (absence, nedokončené práce, atd.), výsledek je stejný: neprospěch. Informujte se u učitelů o tom, jak se vyhnout známce N a co dělat, pokud ji obdržíte. Existují pravidla, která je potřeba dodržovat, aby se předešlo tomuto nepříjemnému výsledku.

Co znamená Davidova hvězda?

Davidova hvězda, neboli hexagram, je fascinující symbol, se kterým jsem se setkal na mnoha svých cestách. Není to jenom náhodný obrázek – je to mnohem víc než jen populární magický znak, jak se často píše. Je to hluboký symbol, představující harmonii protikladů, jak viditelného, tak neviditelného světa.

Co symbolizuje? Představte si to jako perfektní rovnováhu – tma a světlo, muž a žena, nebe a země. Všechny tyto protiklady se vzájemně doplňují, ovlivňují a společně tvoří komplexní celek, jaký pozorujeme v přírodě. Je to vizuální znázornění dynamické interakce sil, které utvářejí naši realitu.

Na svých cestách jsem ji viděl všude – vyrytou na starých kamenech v Jeruzalémě, jako součást náušnic v Marrákeši, i na moderních budovách v Praze. Její význam se však s místem a kontextem mění.

V judaismu je to tradiční symbol, ale jeho použití se v historii lišilo.
V jiných kulturách se objevuje v různých kontextech, často s okultními a magickými konotacemi.

Je důležité si uvědomit, že čistý, nezbarvený tvar hexagramu, který známe dnes, se stal populárním až v 17. století. Předtím byl používán s různými variacemi a významy, často spojenými s konkrétními náboženstvími nebo esoterickými tradicemi.

Zajímavost: Mnoho lidí si Davidovu hvězdu plete s pentagramem. Ačkoliv oba jsou magické symboly, mají odlišný význam a symboliku. Pentagram se často spojuje s ochranou a pětmi elementy, zatímco hexagram, jak už jsme si řekli, reprezentuje rovnováhu protikladů.

Při svých cestách se snažte vnímat symboliku Davidovy hvězdy v kontextu daného místa a kultury.
Nepodléhejte stereotypům a snažte se pochopit hlubší vrstvy jejího významu.

Jak se orientovat v mapě?

Orientace v mapě je pro každého cestovatele základ. Základní pravidlo je jednoduché: sever je nahoře, jih dole, východ vpravo a západ vlevo. To platí pro většinu map, ale vždy si to ověřte, protože některé mapy mohou být otočeny. Nepodceňujte to, v terénu se to může stát záludným problémem.

Abychom se v mapě skutečně zorientovali, nestačí jen znát světové strany. Je důležité rozumět symbolice mapy. Každá mapa používá legendu, která vysvětluje různé symboly – lesy, řeky, silnice, turistické stezky apod. Studium legendy je klíčové pro pochopení mapy.

Dále je potřeba umět určit svoji polohu na mapě. K tomu vám pomůže kompas a GPS, ale i orientační body v terénu, jako jsou například vrcholky hor, významné budovy nebo křižovatky. Porovnejte to, co vidíte v terénu, s tím, co je na mapě. Tréninkem se stanete mistrem v určování polohy.

Nezapomínejte na měřítko mapy. Ukazuje poměr vzdáleností na mapě a ve skutečnosti. Používejte měřítko k odhadu vzdáleností, které budete muset ujít. Podcenění vzdáleností může vést k problémům.

Používejte mapu s rozumem. Nebojte se ji často kontrolovat a plánovat si cestu dopředu. Ne vždy vše proběhne přesně podle plánu, a proto je důležité umět improvizovat a znovu se zorientovat.

Kvalitní mapa je základ úspěšné cesty. Vyberte si mapu, která je detailní a aktuální, a která je vhodná pro váš typ aktivity.