Architektura New Yorku je fascinující kaleidoskop stylů, odrážející dynamický vývoj města. Dá se rozdělit do pěti hlavních období, která nabízí fascinující pohled na proměny urbanistického designu.
Beaux-Arts: Na přelomu 19. a 20. století dominoval monumentální styl Beaux-Arts, inspirovaný klasickou antikou a renesancí. Myslete na velkolepé budovy s bohatou ornamentální výzdobou, symetrickými fasádami a impozantními rozměry. Mnoho z těchto staveb stále stojí a dodává městu majestátní atmosféru. Dobrým příkladem je Grand Central Terminal.
Art Deco a výškové budovy: 20. léta 20. století přinesla éru Art Deco, proslulou geometrickými tvary, hladkými povrchy a zdobnými detaily. Tento styl se stal synonymem pro ikonické newyorské mrakodrapy, jako je Chrysler Building a Empire State Building. Prohlídka těchto budov je absolutní nutností pro každého návštěvníka.
Manhattan Modern: Po druhé světové válce se začal prosazovat Manhattan Modern, styl, který kombinoval funkcionalismus s moderní estetikou. Charakteristické jsou pro něj jednoduché linie, velké plochy skla a smysl pro účelnost. Mnoho kancelářských budov v Midtownu tento styl odráží.
Mezinárodní styl: V 60. a 70. letech se rozšířil Mezinárodní styl (International Style), charakterizovaný minimalismem, funkcionalismem a geometrickou přesností. Skleněné fasády a repetitivní struktury se staly typickými rysy mnoha moderních budov. Všimněte si, jak se tento styl liší od předchozích, bohatších a zdobnějších období.
Alternativní modernismus: Poslední období se vyznačuje větší diverzitou a experimentálním přístupem k architektuře. Najdete zde post-moderní prvky, dekonstruktivismus, ale i snahy o ekologickou architekturu a udržitelné budovy. Prozkoumejte různé čtvrti, abyste si všimli této rozmanitosti.
Prohlídka New Yorku s ohledem na jeho architektonickou historii vám umožní lépe pochopit vývoj města a jeho proměnu v čase. Nezapomeňte si vyhradit dostatek času na prozkoumání jednotlivých stylů a budov!
Čím se New York proslavil?
New York je pro turisty ikonou. Sochu Svobody samozřejmě každý zná, ale ne každý ví, že se nachází na ostrově Liberty Island a je přístupná trajektem z Battery Parku. Kromě ní pak samozřejmě manhattanské mrakodrapy, které nabízejí úchvatné výhledy – doporučuji vyhlídku z Top of the Rock, která je méně přeplněná než Empire State Building.
Broadway je skutečný zážitek, ale lístky je nutné rezervovat s předstihem, ideálně online. Kromě muzikálů nabízí i skvělé divadelní hry. Metropolitan Opera je pak pro milovníky opery světově proslulá.
Pátá a Madison Avenue jsou synonymem luxusního nakupování, ale i procházka po nich je zážitkem. Central Park nabízí únik od městského shonu – je ideální pro piknik, projížďku na kole nebo jen relaxaci.
Nenechte si ujít muzea a galerie – Metropolitan Museum of Art, Museum of Modern Art (MoMA), Guggenheim Museum… výběr je obrovský a na každý den pobytu něco jiného. A nezapomeňte ani na menší, tematické galerie a muzea, které často nabízejí unikátní zážitky.
Pro orientaci je nejlepší využít metro, které je rychlé a efektivní, ale může být i trochu chaotické pro začátečníky.
- Tip: Kartu MetroCard si pořiďte hned po příjezdu.
- Tip: Vyzkoušejte street food – najdete zde skvělé burgery, pizzu a další speciality.
- Plánujte si předem, co chcete vidět – New York nabízí tolik atrakcí, že na vše nebudete mít čas.
- Počítejte s vyššími cenami – New York je drahé město.
Kdo je pět architektů New Yorku?
Pět architektů často spojovaných s New Yorkem a označovaných jako „The Whites“ (Bílí) jsou Peter Eisenman, Michael Graves, Charles Gwathmey, John Hejduk a Richard Meier. Tato skupina ovšem zahrnovala i další vlivné osobnosti architektury a teorie, jako byli Werner Seligmann, Kenneth Frampton a Colin Rowe. Gwathmey spolupracoval s Robertem Siegel. Prohlédnout si jejich díla v New Yorku je skvělý zážitek – Meier například navrhl Atrium v Seagram Building, Graves pracoval na ikonické budově Whitney Museum of American Art (i když ta prošla rekonstrukcí). Významnou architekturu Eisenmana v New Yorku naleznete méně, ale jeho práce je důležitá pro pochopení moderní architektury. Hejduk je známější pro teoretické práce a výuku než pro rozsáhlé realizace v New Yorku. Gwathmey si zaslouží pozornost pro jeho rezidenční architekturu a cit pro detail. Návštěva architektury těchto osobností obohatí vaše poznávání New Yorku, proto doporučuji prozkoumat jejich díla a využít k tomu mapy a průvodce, protože mnoho jejich staveb není tak zřejmé na první pohled.
Jaká je lidová architektura v New Yorku?
Lidová architektura v New Yorku? Zajímavá otázka! Není to tak jednoduché, jako se zdá. Mnoho lidí si představí mrakodrapy, ale skutečná lidová architektura se skrývá v kořenech města. Vychází z rané kolonizace, především z nizozemské tradice Nového světa, která se rozvíjela krátce po příjezdu evropských osadníků z Nizozemí, Německa a dalších zemí do oblasti dnešního New Yorku, New Jersey a Delaware. Myslete na skromné dřevěné domy, často s vysokými štíty a jednoduchými, funkčními detaily. Tyto domy odrážejí dostupné materiály a potřeby tehdejší doby. Mnohé z nich, bohužel, už zanikly, ale jejich vliv je stále patrný v některých architektonických detailech modernějších budov. Zajímavé je hledat stopy této rané architektury – občas se objeví v detailech, ve způsobu uspořádání oken nebo v typech použitých materiálů. Nečekejte honosné paláce, ale spíše skromnou, ale důmyslnou architekturu, která vypráví příběh o životě a odhodlání prvních osadníků.
Čím je New York proslulý?
New York, město, které nikdy nespí, nabízí tolik, že dva dny sotva stačí na škrábnutí na povrchu. Klasika jako Sochy Svobody, Wall Street (zkuste si představit tu energii!), Ground Zero – místo, které dodnes silně rezonuje – a ikonický Central Park, jsou samozřejmostí. Ale skutečný New York se skrývá i jinde.
Times Square, s blyštivými reklamami a nekonečným proudem lidí, je zážitek sám o sobě, ale doporučuji si ho vychutnat i mimo hlavní nával. Podobně je to s Rockefeller Centrem, jehož výhled z Top of the Rock je dechberoucí, ale vyplatí se si ho rezervovat předem, abyste se vyhnuli dlouhým frontám. A Broadway? Nejen muzikály, ale i samotná atmosféra divadelní čtvrti je neopakovatelná. Zkuste se podívat i na menší, méně turistické scény – objevíte skryté perly.
Dva dny jsou málo, to je fakt. Ale i za tak krátkou dobu se dá poznat podstata New Yorku: jeho energie, rozmanitost a neutuchající pulzující život. Doporučuji si předem naplánovat trasu, využít metro (je to rychlé a efektivní) a nenechat se odradit davy lidí – jsou součástí newyorského koloritu. A nezapomeňte ochutnat místní street food – ten je prostě legendární!
Mimochodem, pro efektivnější cestování doporučuji využití CityPASSu, který nabízí slevy na vstupném do mnoha atrakcí. A pokud chcete uniknout davům, vydejte se na procházku po méně známých čtvrtích – objevíte překvapivě klidné uličky a skryté klenoty.
Jaká architektura je nejstarší v New Yorku?
Hledáte nejstarší architekturu v New Yorku? Pak se vydejte do East Flatbushu v Brooklynu a navštivte Wyckoff House. Tato budova je považována za nejstarší stavbu v celém New Yorku a dokonce i v celém státě. Je to úžasný kousek historie, který přečkal staletí.
Co ji dělá tak výjimečnou? Je to první budova, která byla Komisí pro ochranu památek New Yorku oficiálně prohlášena za samostatnou historickou památku. To samo o sobě svědčí o jejím významu.
Představte si, co všechno tato budova viděla! Její historie sahá hluboko do minulosti a nabízí fascinující pohled do života raných osadníků. Prohlídka Wyckoff House je skutečnou cestou časem.
Plánujete cestu? Zde je pár tipů:
- Doprava: Nejlepší je využít veřejnou dopravu. Z centra Manhattanu se sem dostanete relativně snadno metrem.
- Otevírací doba: Před návštěvou si ověřte otevírací dobu na oficiálních stránkách. Může se lišit v závislosti na ročním období.
- Co vidět: Kromě samotné budovy se zde nachází i krásná zahrada a muzeum, které nabízí další informace o historii domu a jeho obyvatel.
Návštěva Wyckoff House je skvělým způsobem, jak se ponořit do historie New Yorku a zažít něco opravdu výjimečného. Nezapomeňte si pořídit spoustu fotografií!
Jaký typ architektury je charakteristický pro New York?
Nejznámějším a nejvlivnějším stylem v newyorské architektuře, zejména na Manhattanu, je bezesporu art deco – svědectví o éře prosperity a inovací 20. let. Jeho ikonické linie a geometrické tvary dodnes definují panoráma města. Viděl jsem art deco v mnoha světových metropolích, ale newyorská interpretace je nezapomenutelná, prosycená specifickou energií a dravostí.
Nicméně, tvrzení, že to je jediný styl, je značně zjednodušené. New York je architektonická mozaika, odrážející vlnu stylů napříč staletími.
- Koloniální a neokoloniální styl: Představuje tradiční, evropsky ovlivněný přístup. Můžete ho najít v mnoha starších částech města, připomínajících klidnější atmosféru dávno minulých časů na rozdíl od moderní dynamiky. Spousta budov v tomto stylu se nachází v Greenwich Village a na Staten Islandu. V porovnání s např. koloniální architekturou v Bostonu nebo Williamsburg ve Virginii, newyorská verze má často více ornamentálních detailů, reflektujících vliv mnoha etnických vlivů.
- Art Nouveau: I když méně dominantní než art deco, naleznete zde krásné příklady elegantních křivek a přírodních motivů.
- Moderní a postmoderní styl: Od mrakodrapů z oceli a skla po expresivnější postmoderní struktury – to je New York současnosti, s architekturou, která se vyznačuje funkčností a inovativním designovým myšlením. Navštívte třeba Rockefeller Center nebo Times Square, abyste si to ověřili.
- Industriální architektura: Původní továrny a sklady, mnohé z nich zrekonstruované a přeměněné na loftové byty – tato část newyorské architektury vypráví příběh o průmyslové revoluci a adaptačních schopnostech města.
Stručně řečeno, New York není definován jediným stylem, ale spíše harmonickým, ale i kontrastním soužitím stylů, které vypovídají o jeho bohaté historii a neustálé evoluci.
Čím byl svět New Yorku známý?
New York World, noviny vydávané v New Yorku od roku 1860 do 1931, patřily k nejvýznamnějším v Americe. Byly silným hlasem Demokratické strany a ovlivnily tak americkou politiku. Zajímavostí je, že právě v New York World začala kariéra slavného novináře Josepha Pulitzera, který později založil Pulitzerovu cenu. Noviny se vyznačovaly investigativní žurnalistikou a představovaly ikonu zlatého věku amerických novin. Zde se formovala podoba moderní novinářské práce, s důrazem na poutavé vyprávění a ohromující ilustrace, což lákalo čtenáře a ovlivnilo další vydavatelství. Byly svědkem mnoha historických událostí a jejich zpracováním se zapsaly do dějin americké žurnalistiky.
Jak se nazývá urbanistické uspořádání New Yorku?
Plán New Yorku? To je fascinující otázka! Nejedná se o jednotný plán pro celé město, ale klíčový je tzv. Komisařský plán (Commissioners’ Plan) z roku 1811, který radikálně proměnil Manhattan. Tento plán, iniciovaný newyorským zákonodárným sborem, zavedl pravidelnou síť ulic s číslováním a názvy, která je typická pro dnešní Manhattan. Představte si chaotické, organicky rostoucí město, které se rázem proměnilo v uspořádanou mřížku. To ovlivnilo nejen vzhled, ale i rozvoj a následný růst celého města. Pro turisty je to důležité, protože díky tomuto plánu se v Manhattanu snadno orientují, i když je to jedna z nejhustěji osídlených oblastí světa. Mřížkový systém ulic se sice nevztahuje na celé město, ale jeho vliv je dodnes patrný, a představuje fascinující příklad urbanistického plánování, které ovlivnilo další americká města.
Zajímavostí je, že plán počítal i s parky, které měly plnit nejen rekreační, ale i strategickou funkci. Centrální Park, například, je důkazem úspěšného začlenění zeleně do jinak betonové džungle. Při procházce Manhattanem se tak můžete pokochat nejen architekturu, ale i pozoruhodným urbanistickým dědictvím, které je svědectvím o vizi a plánování z počátku 19. století.
Co se stalo se starými budovami v New Yorku?
Osud starých budov v New Yorku je pestrý. Mnohé z nich stále stojí a tvoří neodmyslitelnou součást městské krajiny. Projděte se například po Greenwich Village a Lower Manhattan, abyste objevili úchvatnou architekturu z minulých století.
Nicméně, velká část starých budov byla zbourána. Hlavním důvodem byl a stále je nedostatek místa. Na místě jedné starší, menší budovy se často vyrostla moderní mrakodrapová zástavba, která maximalizuje zisk developerů.
Další faktory ovlivňující jejich osud:
- Zhoršený technický stav: Mnohé budovy se po letech opotřebení dostaly do špatného stavu, který znemožňoval ekonomicky výhodné opravy.
- Změny v urbanismu: Přestavby celých čtvrtí vedly k demolici budov, které se do nového plánu nevešly.
- Ekonomické tlaky: Vysoké ceny pozemků v New Yorku často vedou k demolici starých budov a jejich nahrazení lukrativnějšími projekty.
Tip pro turisty: Při prozkoumávání města se zaměřte na historické čtvrti a památky, kde se zachovalo mnoho starých budov. Využijte historických map a průvodců, abyste objevili skryté architektonické klenoty a dozvěděli se více o jejich historii a osudu.
Pro zajímavost, mnohé staré budovy, které přežily, byly přestavěny a adaptovány pro moderní využití. To je důkaz úcty k minulosti a zároveň snahy o udržitelný rozvoj.
Jaké je druhé jméno New Yorku?
Druhým jménem New Yorku je Nový Amsterdam, pod kterým byl znám až do roku 1664, kdy se stal součástí britské kolonie. Předtím, než se stal Novým Amsterdamem, oblast obývali domorodí Američané z kmene Lenape po staletí. Město se rozkládá na ploše 1223,3 km² a jeho střed leží v nadmořské výšce pouhých 10 metrů. Jeho rozvoj byl dramaticky ovlivněn jeho polohou na strategickém místě, spojujícím Atlantický oceán a vnitrozemí Severní Ameriky. To mu zajistilo rychlý rozkvět a stání se jedním z nejdůležitějších přístavů světa.
Zajímavostí je, že:
- Název “New York” pochází od vévody z Yorku a Albany, bratra anglického krále.
- Nový Amsterdam byl původně holandskou osadou, a proto se zde mísí holandská a anglická kultura.
- New York je dnes kosmopolitní metropolí s lidmi z celého světa, což odráží jeho bohatou a pestrou historii.
Klíčové historické události:
- Před 1624: Oblast obývaná domorodými Američany.
- 1624 – 1664: Nový Amsterdam, holandská kolonie.
- 1664: Přechod pod britskou nadvládu a přejmenování na New York.
- 18. a 19. století: Rychlý rozvoj a stání se ekonomickým a kulturním centrem.
Co je to architektura „pět krát pět“?
„Pět na pět“ – to není jen suchá definice pěti architektů prezentujících pět projektů. Je to fascinující kaleidoskop, exploze mezinárodních perspektiv a generačních přístupů k designu. Představte si architektku z Tokia, která s lehkostí propojuje tradiční japonské prvky s futuristickými technologiemi, vedle zkušeného mistra z Barcelony, jehož díla dýchají ducha Gaudího. A vedle nich mladá, odvážná hvězda z Prahy, která revolučním způsobem přetváří městské prostory.
Klíčová je rozmanitost:
- Geografická: Projekty pocházející z různých kontinentů, od rušných metropolí až po odlehlé vesnice, odrážejí specifické klimatické, kulturní a sociální kontexty.
- Stylová: Od minimalistické elegance po opulentní baroko, od udržitelné architektury k futuristickým viziím – spektrum stylů je široké a inspirativní.
- Generační: Zkušení matadoři sdílí pódium s mladou generací, která přináší nové technologie a neotřelé přístupy. Toto propojení generací je klíčové pro dynamiku a inovaci v oboru.
Nejde jen o pouhou prezentaci:
- Je to platforma pro mezinárodní výměnu zkušeností.
- Je to inspirace pro studenty i zkušené profesionály.
- Je to příležitost k kritickému zamyšlení nad budoucností architektury.
„Pět na pět“ – to je více než jen pět architektů a pět projektů. Je to komplexní obraz současné architektury v globálním kontextu, plný nečekaných kontrastů a vzrušujících objevů.
Proč byly vynalezeny mrakodrapy?
Neboškrapy, podobně jako věže, nejsou jen architektonickými výstřelky. Vznikly z pragmatických důvodů, ačkoliv jejich estetická hodnota je nesporná. Základní motivací jejich výstavby bylo zlevnění bydlení v přeplněných městských centrech. V minulosti, a do jisté míry i dnes, vysoká cena pozemků tlačila vývojáře k vertikální výstavbě.
Další klíčovou motivací, často opomíjenou, je snížení sociální nerovnosti. Zvyšující se populace měst vyžadovala efektivní řešení bytové krize, a s nimi šla ruku v ruce snaha o dostupnější bydlení pro všechny vrstvy obyvatelstva. Neboškraby tak nabídly možnost bydlení v centru i lidem s nižšími příjmy.
A konečně, třetí důležitou příčinou je zvýšení kapacity městských center. Díky vertikální výstavbě se podařilo vměstnat daleko větší počet obyvatel na omezeném prostoru, což je zvláště důležité v hustě osídlených oblastech.
Při cestování po světě jsem viděl mnoho příkladů, jak se tento trend odráží v různých kulturách. Od funkcionalistických mrakodrapů New Yorku, přes futuristické stavby v Dubaji až po tradičnější výškové budovy v Asii – všechny sdílí společné jádro: snahu efektivně využívat omezený prostor.
- Příklady:
- Hustě osídlené oblasti Hongkongu a Singapuru ukazují, jak efektivně se dá prostor využívat díky masivní vertikální výstavbě.
- V New Yorku lze pozorovat historický vývoj od menších budov k impozantním mrakodrapům, odrážející změny v potřebách města.
Z historického hlediska se tedy jedná o fascinující příklad, jak architektura a urbanismus reagovaly na naléhavé potřeby společnosti.
Proč se v New Yorku staví mrakodrapy?
V New Yorku se mrakodrapy začaly stavět především kvůli enormně rostoucím cenám pozemků na Manhattanu. Bylo mnohem výhodnější stavět do výšky než do šířky. Úzká plocha ostrova a obrovská poptávka po prostoru k bydlení a práci tohle rozhodnutí ještě více podpořily. Díky tomu vznikla ikonická silueta města, která je dnes jedním z jeho největších lákání. Mnoho z těchto staveb, jako například Empire State Building nebo Chrysler Building, se stalo symboly Art Deco architektury a dodnes inspirují architekty po celém světě. Prohlídka těchto monumentálních staveb je skvělým zážitkem a nabízí úchvatné výhledy na město.
Výstavba mrakodrapů také vedla k rozvoji inovativních technologií v oblasti stavebnictví a inženýrství, které se následně uplatnily i jinde. Je to fascinující příklad toho, jak ekonomická potřeba vedla k architektonickým a technologickým revolucím.
Proč je New York důležitý pro dějiny USA?
New York, pro mnohé synonymum moderní Ameriky, má v dějinách USA mnohem hlubší kořeny, než si většina lidí uvědomuje. Byl totiž prvním hlavním městem Spojených států.
Přesně 30. dubna 1789 zde, na balkóně staré radnice (Federal Hall), složil George Washington slib jako první prezident. Tato událost dala New Yorku zcela unikátní postavení v americkém příběhu. Představte si tu atmosféru: zrození nové země, naplněné nadějemi i nejistotami, a uprostřed toho všechno první prezident skládající přísahu.
Navštívit Federal Hall dnes znamená dotknout se historie na vlastní kůži. Je to fascinující místo, které nabízí:
- Prohlídku historické budovy: Zrekonstruované interiéry vám pomohou představit si atmosféru oné doby.
- Expozice o rané historii USA: Dozvíte se více o formování vlády a výzvách, kterým čelila nová republika.
- Výhled na Wall Street: Ironicky, místo zrodu americké demokracie se nachází v těsné blízkosti světoznámé finanční čtvrti.
A co víc, New York v té době nebyl jen politickým centrem. Již tehdy byl významným přístavem a obchodním uzlem, čímž přispěl k ekonomickému rozvoji mladé země. Jeho strategická poloha a kosmopolitní charakter sehrály klíčovou roli v utváření identity USA.
Kromě Federal Hall, doporučuji prozkoumat další místa spojená s touto érou: například oblast kolem Battery Parku, kde se nacházely důležité přístavy, nebo se projít po ulicích dolního Manhattanu a představit si, jak vypadalo město v 18. století. To vše dodá vaší cestě do New Yorku hlubší historický kontext a obohatí váš zážitek.
- Plánujte návštěvu Federal Hall s dostatečným předstihem a prohlédněte si jejich webové stránky pro podrobnější informace.
- Zvažte prohlídku s průvodcem, abyste se dozvěděli více o detailech a souvislostech.
- Využijte dostupné audio průvodce, které vám pomohou lépe pochopit historický význam jednotlivých míst.
Co odpověděli na nejpopulárnější newyorské památky?
Nejpopulárnějšími památkami v New Yorku jsou bezesporu Sochy Svobody (doporučuji rezervaci trajektu předem!), Central Park (ideální na odpočinek od ruchu města, projděte si Strawberry Fields nebo navštivte ZOO), a Empire State Building (výhled z 86. patra je dechberoucí, ale připravte se na fronty). Pátá Avenue nabízí luxusní nákupy, zatímco Brooklynský most je skvělý pro pěší procházku s krásnými výhledy na panoráma města. Žlutá taxi jsou ikonická, ale pozor na ceny – raději využívejte Uber nebo Lyft. Times Square je nepřehlédnutelný, ale připravte se na davy a světla. A pro zájemce o finance je Wall Street (a památník býka) nutností.
Nezapomeňte: Na prohlídku těchto míst budete potřebovat alespoň 3-4 dny, a pokud chcete vidět vše pořádně, tak i více. Výhodné jsou turistické karty, které umožňují levnější vstupy a dopravu. Doporučuji také prozkoumat i méně známé čtvrti, objevíte tam kouzlo skryté za turistickými atrakcemi.
Jaké faktory ovlivňují lidovou architekturu?
Lidová architektura, kterou jsem pozoroval na desítkách cest po světě, je fascinující mozaika místních tradic a dostupných zdrojů. Paměť místa, v níž se tradiční stavby udržují, je úzce spjata s jazykem – místní nářečí často uchovává názvy pro specifické konstrukční prvky, které by jinde nebyly známy. Geografické podmínky, zejména reliéf a dostupnost materiálů (kámen, dřevo, cihly, sláma, hlína), zásadně ovlivňují tvar a konstrukci budov. Myslete na dřevěné domy norské tundry, proti kamenitým stavbám středomoří, či na jurty Mongolské stepi. Klimatické podmínky diktují izolaci, sklon střech a umístění oken. Tradice a kultura pak dodávají budovám charakteristické rysy – vyřezávané detaily, typické tvary střech, nebo specifické uspořádání prostoru. Znalosti se přenášejí generacemi, často ústně, vytvářejí tak jedinečný, organický styl, bez zásahů profesionálních architektů. Tento proces vede k ohromující rozmanitosti, od malebných alpských farem, přes honosné maurské paláce, až po jednoduché, avšak funkční, domy afrických savan. Studium lidových staveb nabízí fascinující pohled na lidskou vynalézavost a adaptaci na prostředí.
Kdo navrhl plán New Yorku?
Plán mřížky ulic, který dnes definuje Manhattan, nevznikl náhodou. V roce 1807 pověřil newyorský státní parlament komisi, aby navrhla budoucí rozvoj města. Tuto komisi vedl inspektor John Randel mladší, a jejím úkolem bylo vytvořit síť ulic, která by umožnila logické a uspořádané rozšiřování města. Tento plán, často označovaný jako Komisní plán z roku 1811, radikálně změnil tvář Manhattanu, nahradil chaotickou organickou zástavbu pravidelnou sítí. Představte si to: představte si New York bez ikonických paralelních ulic a křížících se avenuí – tohle vše je dílem Randelův geniální vize. Rozloha plánované oblasti zahrnovala území od Houston Street na jihu až po 155. Street na severu a od řeky Hudson po východní řeku. Zásadní vliv mělo i číslo 12 – bloky měřily 200 x 200 stop a ulice 60 stop. Ačkoliv se v některých oblastech od plánu odchýlili, jeho základní principy zůstávají dodnes patrné a tvarují dynamiku jednoho z nejznámějších měst světa. Dnes se při procházkách Manhattanem můžeme snadno přesvědčit o genialitě tohoto projektu – jeho vliv na vývoj New Yorku je nesporný a dodnes mě fascinuje.
Stačí 1000 dolarů na 4 dny v New Yorku?
1000 dolarů na 4 dny v New Yorku? Záleží! S tímto rozpočtem se dá v New Yorku přežít, ale luxus si moc neužijete. 1000 dolarů je na 4 dny v podstatě minimum, a to za předpokladu, že budete spoléhat na levnější ubytování typu hostelů (počítejte cca 30-50 dolarů za noc) a budete se stravovat převážně v levných restauracích nebo si budete sami vařit (pokud máte k dispozici kuchyňku).
Na jídlo počítejte s minimálně 50 dolary denně. To zahrnuje obědy z food trucků, levné rychlé občerstvení a občasnou večeři v cenově dostupnější restauraci. Pokud si chcete dopřát luxusnější zážitky, budete muset rozpočet na jídlo navýšit.
Doprava v New Yorku může být drahá. Metro je sice relativně levné, ale pokud budete hodně jezdit, cena se může vyšplhat. Zvažte pořízení 7-denní jízdenky, pokud plánujete intenzivní cestování. Chůze je v New Yorku skvělý způsob, jak prozkoumat město, ale pamatujte na pohodlnou obuv!
Hlavní turistické atrakce, jako je Empire State Building nebo Statue of Liberty, vás budou stát nemalé peníze na vstupném. Naplánujte si dopředu, na co se chcete jít podívat a zvažte, zda se vyplatí koupit si CityPASS nebo podobnou kartu, která vám může ušetřit peníze na vstupném do více atrakcí.
Další skryté náklady představují suvenýry a spontánní výdaje. Snažte se držet svého rozpočtu a vyhněte se impulzivním nákupům. Plánování je klíčové pro udržení se v rozpočtu. S trochou šikovnosti a plánování se vám ale podaří prožít v New Yorku 4 dny i s 1000 dolary, i když to bude spíše skromnější zážitek.
