Vnitřní strach, ten nepříjemný společník na cestách i v běžném životě. Znáte to, ten pocit v žaludku před velkou prezentací, před odletem na exotické místo, nebo prostě jen tak, bez zjevné příčiny. Já, jako zkušený cestovatel, jsem se s ním potkal nesčetněkrát – od ztracených zavazadel v Nepálu po nečekané bouřky v Amazonii. Naučil jsem se s ním ale žít a dokonce ho i zkrotit. Zde je mých 10 tipů, které fungují i mimo turistické stezky:
1. Dělejte opak toho, co vám radí vaše mysl: Bojíte se výšek? Vyšlápněte na nejvyšší horu v okolí. Straší vás samota? Vydejte se na sólo trek. Vnitřní hlas často lže, překonejte ho činem.
2. Nesnažte se to rychle rozdýchat: Paradoxně, snaha o rychlé uklidnění může zhoršit situaci. Přijměte ten pocit, nechte ho plynout, prožijte ho. Na cestách jsem se naučil, že i strach může být součástí krásného zážitku.
3. Zapojte na pomoc sílu přírody: Procházka lesem, meditace u moře, pozorování hvězd na poušti – příroda má neuvěřitelnou moc uklidnit mysl. Pamatuji si, jak mě pohled na Himaláje zbavil všech obav z nadcházejícího výstupu.
4. Myslete na fyzickou aktivitu: Sport, turistika, jóga – fyzická námaha uvolňuje endorfiny, které snižují stres a úzkost. Běh po pláži v ranním slunci je pro mě vždycky skvělým lékem.
5. Zařaďte do svého života vitamíny: Zdravá strava a dostatek vitamínů jsou základem pro dobrou psychickou pohodu. Na cestách jsem se naučil ocenit místní ovoce a zeleninu – nejen pro jejich chuť, ale i pro jejich blahodárný vliv na tělo i mysl.
6. Omezte sociální sítě: Srovnávání se s dokonalými životy na Instagramu může vést k negativním emocím. Věnujte čas sami sobě, objevujte svět kolem sebe, a ne ten virtuální.
7. Tvořte: Malování, psaní, hudba – kreativní vyjádření je skvělý způsob, jak zpracovat emoce. Mnoho mých cestovních zápisků vzniklo právě v okamžicích, kdy jsem se potýkal s vnitřním strachem.
8. Naučte se uvolňovat své tělo svalovou relaxací: Progresivní relaxace, jóga, nebo i jednoduché protahování pomohou uvolnit napětí v těle a zklidnit mysl. I na nejnáročnějších cestách jsem si vždycky našel čas na pár minut relaxace.
9. Zapisujte si své obavy: Někdy stačí jen si uvědomit a popsat své strachy. Vypište si je na papír, analyzujte je, přijměte je. To vám pomůže získat nad nimi kontrolu.
10. Vyhledejte odbornou pomoc: Pokud se s úzkostmi potýkáte dlouhodobě a sami si s nimi nevíte rady, nebojte se vyhledat pomoc odborníka – psychologa nebo psychiatra. Je to stejně důležité, jako si sbalit lékárničku na cesty.
Jak zklidnit tělo i mysl?
Zklidnit tělo i mysl na cestách? Zní to jako oxymoron, ale věřte mi, je to možné. Pět jednoduchých kroků, které používám i já po náročných dnech prozkoumávání světa:
Vraťte se do přítomnosti. Chaos letiště, zpožděný vlak, ztracená zavazadla – to vše nás okamžitě vytrhne z klidného stavu. Naučte se vnímat své okolí. Zaměřte se na detaily: vůni kávy v místní kavárně, zvuk ulic, dotek chladného kamene staré zdi. To vám pomůže vypnout neustálé přemítání o minulých prošlých nebo budoucích neznámých. Zkuste techniku mindfulness – vědomé vnímání přítomného okamžiku, ideálně v kombinaci s pomalým, hlubokým dýcháním.
Smiřte se se skutečností. Ztracený pas? Zmeškaný autobus? To se stává. Akceptujte, že nemůžete kontrolovat všechno. Přijměte situaci, jaká je, a zaměřte se na to, co můžete ovlivnit – například najít náhradní dopravu nebo vyřídit nový pas. Stres se sníží, jakmile přestanete bojovat s něčím, co už se stalo.
Zaměřte svoji pozornost na dech. Hluboké dýchání je univerzální lék na stres. Zkuste techniku 4-7-8: načerpejte vzduch na 4 sekundy, podržte na 7 a pomalu vydechněte na 8. Opakujte několikrát. V kombinaci s meditací v tichu přírody, třeba na pláži nebo v horách, dosáhnete neuvěřitelného efektu. Na cestách je ideální pro zklidnění i pro zlepšení spánku.
Dostaňte myšlenky z hlavy na papír. Denní žurnál je skvělý způsob, jak si uvědomit své pocity a uvolnit napětí. Zapisujte si nejen krásné zážitky, ale i frustrace a obavy. Psaní pomáhá zpracovávat emoce a najít v nich smysl. A nezapomeňte, že cestovní deník je skvělou vzpomínkou na vaše dobrodružství.
Začněte jednat. Prokrastinace jen zhoršuje stres. Pokud máte problém, řešte ho. Nečekejte na ideální chvíli. Jednoduchý úkol, jako je uklizení batohu nebo napsání e-mailu, vám může dodat pocit kontroly a uspokojení. A to je na cestách k nezaplacení. Uvědomte si, že každý malý krok k cíli přináší klid a pohodu.
Co je to mysofobie?
Mysofobie, to je silný strach ze špíny a infekce. Může se projevovat různými způsoby, od nadměrného mytí rukou až po neschopnost opustit dům. Je důležité si uvědomit, že se jedná o fobii, tedy iracionální strach, který značně ovlivňuje každodenní život.
Rozdíl mezi mysofobií a ataxofobií:
- Mysofobie: zaměřuje se primárně na strach ze špíny a mikrobů, s důrazem na hygienu.
- Ataxofobie: zahrnuje strach ze špíny, ale rozšiřuje se i na nepořádek a diskomfort z neuspořádaného prostředí. Často se projevuje nutkavým uklízením.
Další související fobie:
- Patofobie: obecný strach z nemoci. Je to široký pojem, zahrnující strach z různých onemocnění.
- Karcinofobie: specifický strach z rakoviny.
- Venerofobie: strach z pohlavně přenosných nemocí. Pro cestovatele, zvláště pak pro ty, kteří cestují do oblastí s omezeným přístupem k lékařské péči, je důležité si uvědomovat toto riziko a přijímat preventivní opatření. Mezi tyto opatření patří například bezpečná sexuální praxe a očkování.
Pro lidi trpící těmito fobiemi je cestování náročnější. Je nezbytné se předem dobře připravit, zajistit si přístup k hygienickým potřebám a případně se poradit s lékařem o vhodných strategiích pro zvládání symptomů během cesty.
Co je to Coulrofobie?
Coulrofobie, neboli strach z klaunů, je fascinující fenomén, který jsem pozoroval v různých podobách po celém světě. Není to oficiální psychologický termín, ale popisuje iracionální a intenzivní strach z těchto zdánlivě neškodných postav. Ačkoli se nejčastěji projevuje u dětí, setkal jsem se s ní i u dospělých v mnoha zemích – od Japonska, kde jsou klauni spíše vzácní, až po Jižní Ameriku, kde jsou součástí mnoha festivalů a tradic. Zkušenosti se liší. V některých kulturách jsou klauni vnímání spíše pozitivně, jinde negativní vnímání klaunů posilují média a hororové filmy, což vede k rozšíření coulfofobie.
Příčiny jsou často zakořeněny v negativních osobních zkušenostech – traumatickém setkání s klaunem, náhlém, nepříjemném vyrušení v maskách klauna, nebo v negativním zobrazení klaunů v médiích. Výrazné líčení, nečekané pohyby a umělá, někdy až děsivá mimika, to všechno může přispět k rozvoji této fobie. V některých případech může coulfofobie souviset s obecnějším strachem z maskovaných lidí, s klaustrofobií nebo s obecnějším strachem z neznámého.
Zajímavostí je, že zatímco v některých částech světa jsou klauni symbolem radosti, v jiných vyvolávají obavy. Tento kulturní rozdíl poukazuje na to, jak vnímání stejných symbolů může být velmi odlišné v závislosti na kontextu a zkušenosti. Rozumět coulfobii vyžaduje pochopení komplexní interakce mezi osobní zkušeností, kulturním kontextem a individuálními psychologickými faktory.
Co je neofobie?
Neofobie? To je pro mě jako horolezec známý problém. Představte si tohle: neofobie je vlastně chorobný strach z neznámého, z čehokoli nového. Pro potkany je to extra důležitá záležitost, protože jejich přirozená nedůvěra k novým věcem, například k deratizačním nástrahám u jejich nor, může být fatální. Myslím, že tohle je skvělá paralela k tomu, jak se my, turisté, musíme vypořádat s novým terénem, neznámými cestami a potenciálními riziky. Úspěch závisí na opatrnosti a důkladné přípravě, podobně jako u účinné deratizace.
Zajímavý je ten zmiňovaný gelový sáček se zpožděným účinkem – podobně jako když si my, turisté, plánujeme cestu s rezervou času a strategicky umisťujeme zásoby a kontrolní body. Pomalé, ale jisté. Pro potkany je klíčová ta “zpožděná” část, aby se přesvědčili, že nová věc nepředstavuje bezprostřední nebezpečí. My zase musíme pozvolna ověřovat podmínky na trase, ne se vrhat do neznáma po hlavě.
Neofobie u potkanů je ve skutečnosti evoluční adaptace, která zvyšuje jejich šanci na přežití. Podobně i my, s pomocí zkušeností a správné přípravy, překonáváme “neofobii” v terénu a zvyšujeme si šanci na úspěšný a bezpečný výlet.
Jak poznat nervové zhroucení?
Nervové zhroucení? Znám to. Ne z osobní zkušenosti (klepu na dřevo!), ale z let strávených cestováním po světě. Viděl jsem to na lidech, kteří se ocitli v extrémních situacích – ztraceni v džungli, zasaženi přírodní katastrofou, nebo prostě jen přetížení nesčetnými zážitky a informacemi. Problémy se soustředěním jsou prvním signálem. Náhle zapomenete, kde jste nechali pas, kdy má být letadlo, a i triviální rozhodnutí, jako je výběr restaurace, se stane nemožným úkolem.
Paměť je jako zavazadlo přehlcené suvenýry – všechno tam je, ale najít něco konkrétního je peklo. Stres, ať už z přebukovaného itineráře nebo z kulturního šoku, vás ochromí. Rozhodování, které doma proběhne automaticky, se stává nesnesitelnou zátěží.
A co je nejdůležitější, projevy jsou individuální, jako otisky prstů. U jednoho se to projeví výbuchy vzteku, u druhého apatií, u třetího depresemi. Viděl jsem cestovatele, kteří se zničehonic stáhli do sebe, přestali komunikovat a propadli totální otupělosti. Jiní zase ztratili zájem o vše, co je kdysi bavilo, včetně objevování nových míst.
Tip pro cestovatele: Plánujte si cesty s rezervou, nezapomínejte na odpočinek a nechte si prostor pro improvizaci. Uvědomte si své limity a nenechávejte se strhnout honbou za dokonalým zážitkem. Především, neboj se vyhledat pomoc, ať už je to lékař, psycholog, nebo prostě jen spolehlivý kamarád. Včasná pomoc může zabránit větší katastrofě.
Jak být v klidu za volantem?
Za volantem je klid klíčový. Správná pozice je základ – volant ani příliš blízko, ani daleko, aby se pohodlně řadilo a šlapaly pedály. Ideální úchop je “tři čtvrtě na tři”, umožňuje rychlou a citlivou reakci. Před dlouhou jízdou, zvláště na výletě, si vždycky zkontrolujte nastavení sedačky a zrcátek. Důležité je i pohodlné oblečení a vhodné boty, které umožňují citlivý pohyb nohou. Před jízdou si naplánujte trasu, ideálně s ohledem na odpočinkové zastávky – každých 2 hodiny jízdy si dejte pauzu, protáhněte se a projděte se. Nepodceňujte pitný režim, dehydratace snižuje koncentraci. A v neposlední řadě, před dlouhou cestou si zkontrolujte stav auta – pneumatiky, olej, kapalinu chladicí soustavy. Plánovaná zastávka u čerpací stanice vám ušetří starosti.
Co pomáhá na psychiku?
Potřebujete uklidnit rozbouřenou mysl? Na cestách jsem vyzkoušel řadu prostředků a některé se osvědčily lépe než jiné. Zde je několik tipů, které jsem shromáždil, ale pamatujte, že nejsem lékař a před užíváním jakýchkoli léků se poraďte s odborníkem.
Léky na předpis:
- Léky na stres a úzkost (konkrétní názvy jako LAVEKAN a léky zmíněné v původním dotazu bych zmiňoval jen ve výjimečných případech, a to s důrazem na nutnost konzultace s lékařem a respektování jeho doporučení). Jejich účinnost je individuální a závisí na konkrétním problému. Často je doprovází vedlejší účinky, které je nutné zvážit, zvláště při cestování.
Volně prodejné přípravky (vždy s opatrností!):
- MAGNE B6: Hořčík je pro psychickou pohodu důležitý, ale jeho účinky nejsou okamžité. Na rychlé uklidnění se spoléhat nedá. Z vlastní zkušenosti vím, že dlouhodobé užívání pomohlo zlepšit spánek, ale to je individuální.
- Homeopatické přípravky (např. BOIRON SÉDATIF PC): Účinnost homeopatie je diskutovaná, ale někteří cestující ji pro relaxaci používají. Osobně jsem zaznamenal spíše placebo efekt.
- Bylinné přípravky (NOVO-PASSIT, KNEIPP Kozlík): Kozlík lékařský je známý svými uklidňujícími účinky. Může pomoci s mírným stresem a nespavostí. Dobře se hodí na delší cesty, ale pro akutní stavy nemusí být dostatečně silný. Stejně tak Persen, jehož základ tvoří kombinací extraktů z bylin, může pomoci s mírnějším stresem.
- MAGNEROT: Další forma hořčíku, účinky podobné MAGNE B6.
Důležité upozornění: Vždy je lepší prevence než léčba. Před cestou se ujistěte, že máte dostatek spánku, vyváženou stravu a plánujete si cestu tak, abyste se vyhnuli zbytečnému stresu. Jóga, meditace nebo hluboké dýchání mohou být účinné metody relaxace i na cestách. A pamatujte, že v případě vážných psychických problémů je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Co dělat pro uklidnění?
Na uklidnění v náročných podmínkách, daleko od civilizace, zapomeň na prášky. Benzodiazepiny, jako oxazepam, triazolam, nitrazepam, flunitrazepam, alprazolam, diazepam, klonazepam a chlordiazepoxid, jsou sice účinné anxiolytikum, ale v terénu nepraktické a potenciálně nebezpečné. Jejich užívání bez lékařského dohledu je riskantní. Raději se zaměř na prověřené metody: hluboké dýchání, meditaci (existují jednoduché techniky pro začátečníky), fyzickou aktivitu (např. rychlou chůzi), pozitivní sebepřesvědčování a zaměření se na konkrétní úkol. Plánuj trasy s ohledem na své fyzické a psychické možnosti, aby se stres minimalizoval. Dobře se připrav, vezmi si s sebou dostatek jídla a vody a informuj někoho o své trase. V krizových situacích, kdy je opravdu nutná pomoc, se spolehni na záchranné služby. Příroda sama o sobě působí uklidňujícím dojmem – soustřeď se na okolí, vnímej zvuky a pachy a najdi si klidné místo k odpočinku.
Jak přestat mít strach z řízení?
Bojíte se řízení? Nezoufejte, i zkušení cestovatelé začínaly někdy s třesoucíma se rukama za volantem. Klíčem je postupný přístup a správné psychické nastavení. Před každou jízdou, ať už krátkou, či dlouhou, věnujte pár minut relaxaci. Hluboké dýchání, krátká meditace, nebo klidná hudba – to vše pomáhá zklidnit rozbouřené nervy a připravit tělo na jízdu. Nepodceňujte sílu autosugesce – opakujte si, že zvládnete řízení, že jste šofér a jste za jízdu zodpovědní. Začínáte-li, vyberte si klidné okresní silnice s minimálním provozem. Zvykněte si na auto, na jeho ovládání, na prostorové vnímání. Nebojte se jezdit pomalu a vědomě. S každou úspěšnou jízdou poroste vaše sebevědomí a strach postupně odezní. Pro pokročilejší je pak vhodné absolvovat kurz bezpečné jízdy, kde se naučíte zvládat i náročnější situace. Nezapomínejte, že cesta k sebevědomí za volantem je individuální a vyžaduje trpělivost a pravidelný trénink. Pamatujete si na první cestu letadlem? Obdobně to je i s řízením – zkušenost je nejlepší učitel. A důležité je si uvědomit, že miliony lidí jezdí každý den bez problémů. Vy to také zvládnete.
Jak se cítit psychicky lépe?
Cesta k lepší psychické pohodě je jako dobrodružství – vyžaduje průzkum a odvahu. Nejdříve se zaměřte na své sociální mapy. Udržujte silné vazby, rozšiřujte svůj okruh přátel, navazujte nová spojení – podobně jako při objevování nových kultur. Fyzická aktivita je váš spolehlivý průvodce. Prozkoumejte nové stezky, běhejte po pobřeží, plavte se v hlubinách – pohyb vám dodá energii a jasnou mysl. Učení se nových dovedností je jako zdolávání hor – každá překonaná výzva posiluje sebevědomí. Pomáhejte druhým, sdílejte své znalosti, obdarujte – objevíte, že štěstí se množí. Mindfulness je vaše kompas – buďte přítomni v daném okamžiku, vnímejte detaily a krásy kolem vás. Zdravá strava je vaše zásobárna energie pro cestu životem – dodá vám sílu překonávat výzvy. Hledejte smysluplné činnosti, váš vlastní Everest, který budete zdolávat s vášní. A nezapomínejte na pravidelnou péči o duševní zdraví, podobně jako na pravidelnou údržbu vašeho spolehlivého vozidla – to vám zajistí hladkou jízdu životem. Zkuste se zaměřit na kvalitní spánek, podobně jako na klidnou noc v odlehlém koutě světa – obnoví vám síly. A pamatujte, každá cesta je unikátní, experimentujte, najdete si svůj vlastní styl cestování k psychické pohodě.
Jak se psychicky uklidnit?
Psychické uklidnění v terénu? Zvládnete to i bez křesla a šálku teplého mléka. Osvědčené dechové techniky – pomalé, hluboké nádechy a výdechy – fungují i na nejvyšším vrcholku hory nebo uprostřed pouště. Ranní hudba? Nahradit ji může zpěv ptáků v exotickém lese, šumění oceánu nebo dokonce zvuk větru v pouštní oáze. Jasné barvy? Využijte sílu přírody – zářivě žluté slunce, modř oceánu, zelenou džungli. Procházka? Projděte se po pláži, prozkoumejte horské stezky, ztratěte se v labyrintu uliček starobylého města. Bylinný čaj? Nahraďte ho čerstvě utrženými bylinkami s uklidňujícím účinkem, které najdete na cestách – v závislosti na regionu to může být máta, meduňka, nebo i exotické rostliny s podobnými vlastnostmi. Masáž dlaně? Zkuste si ji dopřát sami, nebo se nechte hýčkat v lokálním spa v místě vašeho putování. Zvířata? Setkání s místní faunou, od koček v marockých uličkách, až po lamy v peruánských Andách, má uklidňující účinek. Klíčem je vědomé vnímání okolí a zapojení všech smyslů – to funguje kdekoliv na světě.
Co je to Nosofobie?
Nosofobie, neboli nozofobie, je fakt nepříjemná věc, když se vydáte na trek do divočiny. Představte si, že se bojíte každé bakterie a špíny – to by znemožnilo jakoukoliv cestu mimo civilizaci! Je to iracionální strach z nemocí a nákazy, často se zaměřuje na specifické nemoci jako tuberkulózu, pohlavní choroby, rakovinu či srdeční choroby.
Pro turisty je klíčová prevence. Dobrá hygiena, dezinfekce rukou, pití pouze převařené vody a správná manipulace s potravinami jsou základ. Nepodceňujte ani očkování a prevenci před klíšťaty a dalšími vektory nemocí. Mít v lékárničce základní léky a desinfekci je samozřejmostí.
Nebojte se, ale buďte připraveni. Nosofobie nemusí znemožnit váš aktivní život, ale vyžaduje dobrou přípravu a vědomí, že riziko se dá minimalizovat. Znalost základních první pomoci je při cestování do odlehlých oblastí nezbytná.
Důležité je si uvědomit, že strach je iracionální. Realita je taková, že správná hygiena a prevence významně snižují riziko onemocnění, i v náročných podmínkách.
Jak vypadá záchvat úzkosti?
Představte si, že jste na náročném treku v horách. Náhle vás přepadne pocit paniky, jako by se vám srdce roztrhlo na kusy. Bušení srdce, dušnost, potíte se, ruce se vám třesou a máte pocit, že se zadýcháte. Tohle je jen malá ukázka záchvatu úzkosti, ale v dané situaci to může být opravdu nepříjemné a zhoršující se. Může se k tomu přidat nevolnost, bolest na hrudi, pocit, že se vám svět zhroutí. Obavy a strach se stupňují, ale na rozdíl od reálného nebezpečí, jako je například lavina, příčinu nevidíte. Je to jako by se vás zmocnil neviditelný nepřítel. V takovém okamžiku je důležité se uklidnit, zhluboka dýchat a soustředit se na něco konkrétního, třeba na krajinu kolem vás. Pokud se vám to stává opakovaně, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Správné dýchání a relaxační techniky se dají naučit a mohou být velkým pomocníkem i v náročných situacích na cestách. Znalost první pomoci, včetně technik pro zmírnění úzkosti, je pro turisty v odlehlých oblastech nezbytná.
Co pomáhá na úzkost a stres?
Boj s úzkostí a stresem je běžný problém, a věřte mi, znám ho i z mých cest po světě. Někdy stačí jen změna prostředí, aby se napětí uvolnilo. Léky na stres a úzkost, ano, jsou možností, ale vždycky se vyplatí zkusit nejdřív přírodní metody. Zhluboka dýchejte – technika 4-7-8 (4 vdechy, 7 držení, 8 výdechy) je skvělá i na palubě letadla nad Atlantikem. Relaxace a meditace? Vyzkoušejte mindfulness, skvělé pro ty chaotické okamžiky na přeplněných tržištích v Marrákeši.
Odpočinek je klíčový. Masáž? Dopřejte si ji po náročném treku v Himalájích. Setkání s přáteli? To nejlepší lék po osamělém putování po poušti. Smích a zpěv? Zpívejte si písničky v místním jazyce, vždycky to přinese úsměv na tvář, i když slova neznáte. Najděte si aktivity, které vás naplňují – pro mě je to focení nádherných scenérií, pro vás to může být cokoliv. Domácí mazlíček? Přinesl mi klid i na samotě v australské buši.
Procházky v přírodě – to je univerzální lék. Ať už procházíte lesem u vás doma, nebo po pláži v Thajsku, vždy to zklidňuje. A nakonec: zvolněte pracovní tempo. Plánujte si cesty, vydejte se na dobrodružství, objevujte nová místa – pomůže vám to změnit perspektivu a stres vám bude připadat méně důležitý. Nezapomínejte, že i na cestách se stres objeví, ale naučit se s ním zacházet je klíč k naplněnému životu, ať už doma, nebo na cestách.
Jak se vyrovnat se strachem?
Strachu se nevyhneme, potkává nás na cestách i v životě doma. Zkušenost ukazuje, že klíčem k jeho zvládání je proaktivní přístup. Nejde o to strach eliminovat, ale naučit se s ním žít a využívat ho jako zdroj energie.
Komunikace je základ: Sdílení obav s blízkými, ať už osobně, či prostřednictvím videohovoru, překvapivě ulevuje. Pamatuji si, jak jsem v Nepálu, ztracený v džungli a s vybitým telefonem, sdílel svůj strach s místními pastevci. Jejich klid a praktická pomoc mi pomohly. Mluvit o strachu ho zmenšuje.
Digitální detox: Bombardování informacemi, zejména negativními zprávami, strach umocňuje. Představte si, jak těžké by bylo čelit strachu v divočině Amazonie s neustálým přístupem k novinkám o pandemii. Odpojení od digitálního světa, byť jen na krátkou dobu, je nezbytné pro obnovu vnitřního klidu. Využijte tento čas k zamyšlení.
Proaktivní řešení: Místo paniky se zaměřte na to, co můžete ovlivnit. Představte si, že se vám ztratil batoh v rušné ulici v Bangkoku. Panika nepomůže, ale systematické prohledávání okolí, ohlášení ztráty na policii a kontaktování ubytování ano. Proaktivita buduje důvěru a snižuje strach.
Vděčnost: Soustředění se na pozitivní aspekty života pomáhá v těžkých chvílích. I v nejchudších oblastech světa jsem se setkával s neuvěřitelnou vděčností lidí za maličkosti. Uvědomte si, co máte, co je pro vás důležité. To vám dodá sílu.
Malé radosti: Vnímejte krásy okolí, i ty nejmenší. Vzpomínám si na úžasný západ slunce nad pouští Gobi, které mi dodalo sílu po náročném dni. Všimněte si krásy květů, poslechněte si ptačí zpěv, zažijte malou radost – to vše pomáhá překonávat strach.
Rozvoj osobnosti: Věnujte se činnostem, které vás baví a posouvají dál. Zkuste něco nového, naučte se jazyk, pište povídky, věnujte se umění. Využijte čas na sebevzdělávání a osobní růst. To posiluje sebevědomí a snižuje strach z neznáma.
- Shrnutí tipů pro udržení psychické pohody:
- Mluvte o svých pocitech.
- Odpojte se od digitálního světa.
- Soustřeďte se na to, co můžete ovlivnit.
- Buďte vděční za to, co máte.
- Všímejte si malých radostí.
- Věnujte se seberozvoji.
Jak zastavit panický záchvat?
Panický záchvat může být děsivou zkušeností, ale existují způsoby, jak se s ním efektivně vypořádat. Prvním krokem je kontrola dechu; nesnažte se záchvat rozdýchat, neboť lapání po dechu může situaci jen zhoršit. Namísto toho se zaměřte na pomalé a hluboké dýchání.
Dále je důležité odklonit myšlenky. Při svých cestách jsem zjistil, že zaměření na konkrétní objekt nebo vzpomínka na klidné místo může pomoci přesměrovat vaši mysl. Uvolňování svalů je další účinnou technikou – postupně napínejte a uvolňujte jednotlivé svalové skupiny.
Uzemnění sebe sama pomocí smyslového vnímání okolí také hraje klíčovou roli. Zaměřte se na pět věcí, které vidíte kolem sebe, čtyři věci, které můžete cítit dotykem, tři zvuky ve vašem okolí atd.
Dělání něčeho známého a uklidňujícího může poskytnout pocit bezpečí; při cestování si rád dávám šálek čaje nebo poslouchám oblíbenou hudbu pro uklidnění mysli.
Nezapomínejte ani na důležitost odpočinku – po intenzivních zážitcích či dlouhém dni plném objevů si dopřejte čas pro relaxaci a regeneraci těla i mysli.
A konečně pokud vám lékař doporučil léky na uklidnění, noste je vždy u sebe a používejte podle domluvy. Během mých cest jsem zjistil, že mít plán B v podobě medikace mi dodává pocit jistoty i v neznámém prostředí.
Co na lepší usínání?
Na lepší usínání během cestování se mi osvědčily bylinné čaje nebo tablety s meduňkou, chmelem a kozlíkem lékařským. Meduňka je skvělá na zklidnění nervů, chmel má uklidňující účinky a kozlík lékařský pomáhá s usínáním. Zkuste například Meduňka čaj, Jamieson Valeriana 400mg nebo Neospán forte. Užívejte je 30-60 minut před spaním. Důležité je vyhnout se kofeinu a alkoholu před spaním.
Na cestách je výborný Melatonin Forte, přírodní spánkový hormon. Jeho dávkování je ale individuální, a proto je potřeba si ho před cestou vyzkoušet doma. V zahraničí může být jeho dostupnost omezená, proto si ho raději vezměte s sebou dostatek. Pamatujete si na důležitost pravidelného spánkového režimu, i když cestujete. Snažte se chodit spát a vstávat v podobnou dobu, aby se váš biologický rytmus nenarušil. Příjemné a tiché prostředí taky hodně pomáhá. Tmavé brýle vám zase pomohou odstínit okolní světlo, což je užitečné i ve špatně zatemněných hotelových pokojích.
Tip pro cestovatele: Balení bylinných čajů zabere málo místa a jsou skvělou alternativou k tabletám. Vždycky se ale informujte o interakcích s případnými léky, které užíváte.
