Jak se zdraví myslivci?

Myslivci se zdraví slovy „Lovu zdar!“ nebo „Myslivosti zdar!“. Odpovědí je vždy opakování pozdravu či stručné „Zdar!“. V písemné komunikaci je přijatelné i „S mysliveckým pozdravem.“

Zajímavost: Tento pozdrav má hluboké kořeny ve středověké tradici a symbolizuje přání úspěchu a štěstí při lovu, ale i ochranu přírody. Slovo „zdar“ původně znamenalo zdraví, štěstí a blahobyt.

Důležité je dodržovat etiketu:

• Pozdrav se používá mezi myslivci navzájem.
• Není vhodné ho používat mimo myslivecké prostředí.
• Odpověď by měla být vždy zdvořilá a ohleduplná.

Varianty pozdravu:

• Lovu zdar!
• Myslivosti zdar!
• Zdar!

Kdy je povolen lov Muškařením?

Lov muškařením ve pstruhových revírech je povolen od 16. dubna do 30. listopadu. To je skvělá zpráva pro všechny nadšence do aktivního odpočinku v přírodě!

Nezapomeňte ale na důležité detaily:

• Omezení denní doby lovu: Přesná pravidla se liší revír od revíru, proto si vždy předem zkontrolujte místní nařízení.
• Povolenka k rybolovu: Bez platné povolenky k rybolovu se neobejdete!
• Minimální délka úlovku: Dodržujte minimální délku pstruhů, aby se populace udržela.
• Ochrana životního prostředí: Chovejte se ohleduplně k přírodě, neznečišťujte a dodržujte pravidla ochrany životního prostředí.

Plánujete výpravu? Zde je několik tipů:

• Vyberte si vhodný revír: Každý revír nabízí něco jiného – od divokých řek po klidnější potoky.
• Vyberte si vhodné vybavení: Kvalitní prut, naviják a mušky jsou klíčové pro úspěšný lov.
• Naučte se základní techniky muškaření: Existuje mnoho zdrojů, které vám pomohou zvládnout tuto náročnou, ale fascinující techniku.
• Buďte trpěliví: Úspěšný lov vyžaduje trpělivost a vytrvalost.

Kdo a kdy navrhuje ustanovení mysliveckého hospodáře?

Podle § 35 zákona o myslivosti (ZoM) je uživatel honitby povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. To se obvykle děje písemně a návrh by měl obsahovat jméno a kontaktní údaje navrhované osoby, její kvalifikaci a zkušenosti v oblasti myslivosti. Je důležité si uvědomit, že orgán státní správy myslivosti má konečné slovo a může návrh uživatele honitby zamítnout. Při výběru mysliveckého hospodáře je důležité zohlednit jeho znalosti místní fauny, zkušenosti s lovem a péčí o zvěř a schopnost spolupracovat s ostatními uživateli honitby. Praktické zkušenosti z cest po českých lesích ukazují, že kvalitní myslivecký hospodář je klíčový pro zdravý ekosystém a udržitelnou populaci zvěře. V tomto ohledu je dobré se předem informovat na příslušném úřadě o aktuálních požadavcích a kritériích pro výběr. Nezapomínejte také na právní aspekty spojené s myslivostí, ať už se jedná o ochranu přírody, nebo dodržování mysliveckého řádu.

Proč myslivci loví?

Motivy myslivců jsou komplexní a sahají daleko za pouhé „získání zvěřiny“. Psychologové poukazují na řadu faktorů, od potřeby prožívání moci nad životem a smrtí, přes ventilaci agresivity až po čistě sportovní aspekt. Setkal jsem se s myslivci na všech kontinentech, od afrických savan až po sibiřskou tajgu, a jejich přístupy se liší. Někteří zdůrazňují regulaci populací zvěře, ochranu lesů před škodami, jiní se zaměřují na tradiční řemeslo a spojení s přírodou. Ovšem i u těch nejzodpovědných jedinců nelze zcela vyloučit prvky „lovu pro zábavu“, které mohou zahrnovat i napětí z pronásledování a uspokojení z trofeje. Zvlášť v kontextu tradičních loveckých kultur, kde lov je součástí životního stylu po generace, se motivy prolínají a často splývají s ekologickým a kulturním kontextem. Důležité je zdůraznit, že etické otázky spojené s lovem jsou velmi diskutujícím tématem, a jeho spravedlnost závisí na mnoha faktorech, včetně regulace a zodpovědného přístupu k přírodě. Nedostatek regulace pak může vést k neudržitelnému lovu a zániku populací ohrožených druhů, s čímž jsem se bohužel setkal v některých oblastech svého cestování.

Čím střílí myslivci?

Myslivci, jak jsem se sám přesvědčil na svých cestách po Evropě, používají různé zbraně, vždy v souladu s platnou legislativou. Dobře rozpoznaná zvěř je klíčová – v hustém lese se snadno stane chyba. V zimě, s několika vrstvami oblečení, je důležité, aby zbraň perfektně seděla na rameno, aby se minimalizoval zpětný ráz a zajišťovala se přesnost. Kulová zbraň vyžaduje pečlivé nastřelení, a to nejlépe na střelnici s podmínkami co nejvíce podobnými těm v terénu. Volba náboje, ráže a typu střely (broku) je pak kritická a závisí na druhu zvěře a vzdálenosti. Například na srnce se používá jiný náboj než na divočáka. V některých regionech jsem se setkal s tradičními loveckými technikami, kde se používají i jiné nástroje než palné zbraně. Vždy je však důležité dodržovat bezpečnostní pravidla a respektovat místní zákony a tradice.

Při výběru zbraně hraje roli i její údržba. Zanedbaná zbraň může selhat v kritickém okamžiku, proto je pravidelná kontrola a čištění nezbytné. Osobně preferuji zbraně prověřené generacemi, s nimiž mám pocit jistoty a kontroly.

Nezapomínejme, že lov je nejen o získání kořisti, ale i o respektu k přírodě a zodpovědnosti vůči ní. Legislativa je zde nezbytná pro ochranu zvířat a jejich populací.

Jak probíhá hon?

Hon na bažanty, klasická disciplína v mnoha zemích, od anglických panství až po rozlehlé maďarské pustiny, se vyznačuje specifickou organizací. Střelci, často vybaveni elegantními brokovnicemi s gravírováním, které by se staly klenotem v mnoha muzeích střelných zbraní, zaujímají předem určená stanoviště. Tato stanoviště, pečlivě vybraná dle terénu a předpokládané trasy letu bažantů, se liší dle zkušeností a tradice jednotlivých honů. Někde se střelci schovávají za pečlivě umístěnými maskovacími prvky, jinde, například v otevřené krajině Argentiny, spoléhají na své maskování a zkušenosti. Rozdělení do skupin, obvykle označených čísly, zajišťuje efektivní a bezpečný průběh lovu. Vedoucí skupiny, často zkušený lovec s bohatými zkušenostmi z honů po celém světě – od skotských vrchovin až po ruské tajgy – zodpovídá za bezpečnost a koordinaci střelců ve své skupině. Součástí strategického plánování je i zohlednění větru, slunečního svitu a terénních překážek, znalost chování bažantů je klíčová pro úspěšný lov. V některých oblastech se k honu využívají i speciálně vycvičení psi, kteří vyplaší bažanty a usměrňují jejich let, čímž se zvyšuje šance na úspěšný výstřel. Používaná technika a styl lovu se mohou mírně lišit podle regionu a tradice, vždy však dbá na bezpečnost a dodržování pravidel lovu.

Co je výkon práva myslivosti?

Výkon práva myslivosti? To není jen takové polehávání v lese s puškou. Je to zodpovědná a odborná práce, nezbytná pro udržení zdravé rovnováhy v české přírodě. Zákon o myslivosti (č. 449/2001 Sb.) jasně definuje jeho rámec, a věřte mi, projel jsem kus světa a viděl různé přístupy k hospodaření s divokou zvěří – český systém je poměrně propracovaný. Myslivci tu nejsou jen lovci, ale i ochránci přírody. Starají se o zvěř, regulují její stavy, aby se zabránilo škodám na lesích, polích a majetku. A ano, myslivost má i svůj ekonomický aspekt, ovšem ten by měl být vždycky podřízen ochraně přírody. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že skutečný myslivec cítí hlubokou úctu k lesu a jeho obyvatelům, a loví s respektem a rozvahou. Myslivost není jen o lovu, ale o péči o biodiverzitu a o udržení tradičního způsobu života v českých lesích. Zákon o myslivosti je v tomto kontextu klíčový dokument, který definuje jak pravidla lovu, tak i povinnosti myslivců v oblasti ochrany přírody a prevence škod.

Představte si například rozlehlé lesy Šumavy, kde správně řízená myslivost hraje klíčovou roli v ochraně vzácných druhů. Nebo naopak, suché oblasti jižní Moravy, kde je potřeba regulovat stavy zvěře, aby se zabránilo devastaci zemědělských plodin. Myslivost je dynamická disciplína, která se neustále přizpůsobuje měnícím se podmínkám a požadavkům na ochranu životního prostředí. Zákon o myslivosti, ačkoliv na první pohled komplexní, je v podstatě nástrojem k udržení rovnováhy mezi potřebami člověka a potřebami přírody, a to ve všech krajích České republiky.

Na jakou stranu klobouku se dává ulomek?

Otázka umístění mysliveckého úlomku na klobouku je v Česku jednoznačná: vždy na levou stranu. Tento zvyk je pevně zakořeněn v tradici a dodržuje se na všech mysliveckých slavnostech, a to bez ohledu na lokalitu. Viděl jsem to na vlastí oči v mnoha českých regionech a dokonce i v kostelích, kde myslivci s úlomkem na klobouku tvořili impozantní a respektovaný celek. Je to fascinující ukázka jednoty a tradice, kterou jsem zaznamenal při svých cestách po světě. V jiných zemích s bohatou mysliveckou historií, například v Německu nebo Rakousku, jsem pozoroval podobné, byť mírně odlišné zvyklosti, což podtrhuje univerzální význam úlomku jako symbolu myslivosti a sounáležitosti s přírodou. Zajímavé je, že tvar a materiál úlomku se může lišit, ale jeho umístění na levé straně klobouku zůstává konstantní, což svědčí o významu tradice a její stálosti v čase.

Kolik si vydělá myslivec?

Plat lesního technika – myslivce v České republice se pohybuje v rozmezí 32 000 až 51 000 Kč. Tato suma, samozřejmě, závisí na mnoha faktorech, které jsem pozoroval v mnoha zemích během své práce. Zkušenosti hrají klíčovou roli, stejně jako velikost a typ hospodaření.

V některých zemích, například v západní Evropě, je plat myslivce často vyšší a srovnatelný s platovými očekáváními vysokoškolsky vzdělaných profesionálů. To je dáno komplexností práce a odpovědností za ochranu ekosystému. V jiných, méně rozvinutých zemích, může být plat značně nižší, a to i přes vysokou náročnost práce.

Na plat myslivce má vliv i:

• Velikost obhospodařované plochy: větší plocha obvykle znamená vyšší nároky a tedy i vyšší plat.
• Druh zvěře: péče o vzácnější a chráněnější druhy zvěře může být lépe ohodnocena.
• Dodatečné kvalifikace: například znalost specifických technik ochrany přírody, nebo zkušenosti s turistickým průvodcovstvím.
• Zaměstnavatel: soukromý sektor versus státní správa.

Kromě základní mzdy je také důležité zvážit další příjmy, které mohou myslivci získávat, například z prodeje trofejí (podléhá přísným regulacím), nebo z poskytování služeb spojených s myslivostí (např. kynologie).

Výše uvedený rozsah platů (32 000 – 51 000 Kč) je tedy jen orientační a skutečný výdělek se může značně lišit. Pro přesnější představu je nutné brát v úvahu výše zmíněné faktory. Moje zkušenosti z mnoha zemí ukazují, že profesní spokojenost myslivce často přesahuje pouhou finanční odměnu, a to díky unikátnímu spojení s přírodou a péči o biodiverzitu.

Jak pogratulovat myslivci?

Gratulace myslivci závisí na kontextu. Neformálně stačí “Lovu zdar!” nebo “Zdar!”, slavnostněji “Myslivosti zdar!”. Odpověď je pak obvykle zrcadlení pozdravu nebo jen “Zdar!”. Kniha “Myslivecká mluva” od Kovaříka a C. Rakušana (ČMMJ 1994, 1999) nabízí podrobnější návod na mysliveckou etiketu a terminologii, včetně vhodných gratulací při různých příležitostech, jako je například úspěšný lov, narozeniny, svatba či promoce. Kniha je cenným zdrojem informací pro každého, kdo se zajímá o myslivost, a to i pro turisty, kteří se v českých lesích setkají s myslivci.

Kdy může myslivec střílet?

Myslivecký řád jasně říká – střílet se smí jen na bezpečně rozeznaný cíl. To znamená, že žádné “spletl jsem si psa s liškou” neprojde. Před výstřelem si vždycky důkladně prohlédni terč a okolí, zvaž všechny faktory – vzdálenost, úhel, osvětlení, případné překážky. Bezpečnost je na prvním místě! Nepodceňujte výcvik a znalost zbraně.

Pamatujete, že i zkušený myslivec může udělat chybu, proto je důležité dodržovat bezpečnostní pravidla. Nikdy nestřílejte na pohybující se cíl, pokud si nejste jisti jeho identifikací. Vždy myslete na to, kam letí kulka po zásahu cíle a co se může stát za ním. V hustém lese nebo za zhoršených světelných podmínek se střílení vyvarujte. Před samotnou střelbou zkontrolujte, zda se v prostoru před cílem nenacházejí lidé nebo zvířata. Nespoléhejte se jen na svůj zrak, využijte i sluch a ostatní smysly.

Správné držení zbraně, správné zaměření a znalost balistiky jsou klíčové. V případě nehody může nesprávné zacházení se zbraní vést k vážným následkům. Dodržujte zákony a předpisy týkající se myslivosti a držení zbraní.

Kam se dává zalomek?

Hlavní zálomek, milí přátelé cestovatelé, se klade na zem rubovou stranou, tedy spodní stranou, vzhůru. Je to klíčové pro jeho správnou funkci jako orientačního bodu. Někdy je výhodnější jej zavěsit na viditelné místo – opět spodní stranou nahoru! Myslete na to, že jeho viditelnost je stejně důležitá jako správné umístění. Směrový zálomek by měl mít velikost přibližně jako vaše předloktí. To je důležité pro jeho správnou čitelnost na dálku. A jak jej rozpoznat od obyčejných větví? Jednoduše – zálomek je ostrouhán od kůry jak po rubu, tak po líci. To je znak jeho pečlivé přípravy a odliší ho od náhodně ležících větví. Pamatujte, že správné umístění a označení zálomku může být v divočině otázkou přežití. V hustém lese, kde je orientace náročná, je to nezbytný nástroj. Použití ostrého nože pro jeho přípravu je nezbytné pro dosažení hladkého a čistého povrchu, který lépe odráží světlo a je tak lépe viditelný.

Proč se střílí lišky?

O liščích odstřelech v Česku se vedou vášnivé diskuse. Můj výzkum v terénu, od Beskyd až po Šumavu, ukázal, že na rozdíl od plánovaných redukcí spárkaté zvěře, likvidace lišek probíhá kontinuálně. Důvodem je jejich vysoká reprodukční schopnost a absence přirozených predátorů v naší krajině, jak správně uvedl pan Čmejla. To vede k rychlému přemnožení a následným škodám na drůbeži a menších savcích. Je třeba si uvědomit, že liška, ačkoli krásné zvíře, je také efektivním predátorem s širokým spektrem kořisti. Její přítomnost v ekosystému je složitá a vyžaduje citlivý přístup. Kontrolované odstřely, ačkoli mnohými kritizované, jsou v současnosti jedním z hlavních nástrojů regulace populace. Jejich efektivita však závisí na mnoha faktorech, včetně hustoty populace a přístupu myslivců. Další výzkum, zaměřený na komplexní pochopení role lišky v ekosystému, je nezbytný pro nalezení udržitelných řešení.

Zajímavostí je, že v některých částech Evropy, například v severní Skandinávii, hrají roli přirozených predátorů lišek například vlci, rysové a orli. Tato rovnováha zde funguje bez nutnosti masivních odstřelů. V Česku je situace odlišná, a proto je nutné hledat jiné metody regulace.

Co dělá medvěd na podzim?

Medvěd hnědý, obyvatel rozsáhlých lesních oblastí od Evropy přes Asii až po Severní Ameriku (potkal jsem ho v kanadských lesích i na ruských pláních!), je v podzimním období zaneprázdněn intenzivní přípravou na zimu. Jeho denní příjem potravy může dosahovat až 40 kg – to je ohromující množství bobulí, ořechů, kořenů, hmyzu a samozřejmě i masa, které mu pomůže nahromadit dostatečné zásoby tuku.

Tato fáze tzv. hyperfágie je kritická pro jeho přežití. Věřte mi, po cestách po světě jsem viděl, jak důkladně si medvědi tuto zásobu tuku budovat musejí, aby zvládli několik měsíců hibernace.

Po skončení podzimního hodování se medvěd uchýlí do svého brlohu, kde stráví zimu v zimním spánku (hibernaci). Je to fascinující proces, o kterém jsem se dozvěděl mnoho detailů od expertů v různých koutech světa. Hibernace není jen obyčejný spánek, ale komplexní fyziologický proces, kdy se zpomalí tělesné funkce na minimum.

Zajímavostí je, že medvědi nejsou striktně samotářská zvířata, jak se často traduje. I když většinu roku tráví osaměle, období páření a výchova mláďat jsou výjimkou. Samice s mláďaty tvoří rodinné skupiny po dobu, která se liší v závislosti na dostupnosti potravy a dalších environmentálních faktorech.

• Typické potravy medvěda na podzim: bobule, ořechy, kořeny, hmyz, ryby, a menší savci.
• Délka hibernace: Liší se v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce, od několika týdnů až po několik měsíců.
• Rozmnožování: Medvědi se páří na jaře, ale oplodněné vajíčko se implantuje až na podzim, čímž se vývoj mláďat synchronizuje s obdobím nejvyšší dostupnosti potravy.
• Medvědi jsou fascinující tvorové s neuvěřitelnými adaptacemi na přežití v rozmanitých prostředích.
• Ochrana medvědů a jejich přirozeného prostředí je klíčová pro udržení biodiverzity planety.

Kde může střílet myslivec?

Otázka, kde smí myslivec střílet, je složitější, než se na první pohled zdá. Zákon o myslivosti jasně definuje povolené oblasti a podmínky lovu. V zásadě se jedná o honitbu, avšak i zde platí striktní pravidla ohledně bezpečnosti a cílů lovu. Zjednodušeně řečeno, myslivec nesmí střílet jen tak kdekoliv, ale pouze na místa, která jsou předem stanovena a schválena. Mnoho faktorů ovlivňuje, kam a kdy se může střílet – terén, vzdálenost od obydlí, přítomnost lidí a zvířat, počasí a podobně. Zkušenosti z mých cest po světě mi ukázaly, že regulace lovu se liší stát od státu, ba i region od regionu. Některé oblasti mají velmi přísné předpisy a omezení, zatímco jinde je lov volnější, ale vždy s ohledem na bezpečnost a ochranu životního prostředí. Představa, že myslivec může střílet “kdekoliv a v jakékoliv intenzitě”, je naprosto mylná a nebezpečná. Porušení zákona o myslivosti má vážné následky, včetně vysokých pokut a dalších sankcí. Správné nakládání se zbraní a dodržování platných předpisů je absolutní nutností.

Detailní informace o konkrétních pravidlech lovu v dané lokalitě je nezbytné získat od příslušných orgánů, jako jsou oblastní myslivecké spolky nebo státní orgány ochrany přírody. Nepodceňujte význam důkladné přípravy před lovem, vaše bezpečnost a bezpečnost okolí závisí na ní.

Co dělají myslivci na podzim?

Podzim je v lese fantastický! Jeřabiny, kaštany a žaludy – to je sklizeň, která se přímo nabízí! Pomoci myslivcům se sběrem těchto plodů je skvělý způsob, jak podpořit zvěř v zimních měsících. Je to totiž perfektní zdroj energie pro srnky, jeleny a další lesní obyvatele. Myslím, že bychom se měli zaměřit i na pozorování – viděl jsem nedávno nádherné stádo jelenů.

Kromě sběru plodů je podzim časem lovu. Myslivci se zaměřují na kachny a divoká prasata. Zajímavé je, že v září a říjnu by mělo být splněno alespoň 70% plánu lovu srnčí zvěře – to je důležité pro regulaci populace a zdraví lesa. Mimochodem, pokud se vydáte na túru, všímejte si stop zvěře – je to skvělá příležitost k poznávání přírody.

Tip pro turisty: Nezapomeňte na vhodné oblečení a obuv, ideálně nepromokavé. A hlavně, respektujte les a jeho obyvatele.

Co obnasi být myslivec?

Myslivecké oblečení je klíčové, ale i pro zkušeného turistu v lese. Zelená a maskovací vzory jsou samozřejmostí, ale důležité je, aby oblečení splývalo s prostředím – v jehličnatém lese jiná barva, než v listnatém. Nešustivý materiál je nutností, ideálně z bavlny nebo vlny s nepromokavou úpravou. Vyhněte se syntetice, která šustí a odráží světlo. Klobouk chrání před sluncem i deštěm, doporučuji širotokopý s možností zvednutí okrajů. Obuv musí být pohodlná, pevná a nepromokavá, ideálně s vysokým hřídelem pro ochranu kotníků. Myslivecké kalhoty s kapsami na nářadí jsou praktické i pro turistu – větší kapsy na mapu, kompas a další nezbytnosti. Vrstvení oblečení je zásadní pro regulaci teploty, proto myslete na funkční spodní prádlo, střední vrstvu z fleecu a nepromokavou svrchní vrstvu. Rozhodně nepodceňujte repelent proti klíšťatům a další ochranu proti hmyzu.

Dobře padnoucí oblečení, které neomezuje v pohybu, je nezbytné pro pohodlné a bezpečné putování přírodou. Kvalitní dalekohled a nůž jsou taktéž užitečným doplňkem výbavy nejen pro myslivce, ale i pro náročného turistu.

Vždy informujte někoho o plánované trase a očekávaném čase návratu.

Proč myslivci připíjí levou rukou?

Tradiční připíjení levou rukou mezi myslivci má pravděpodobně praktický původ. V dobách, kdy se lov prováděl na koních, bylo nezbytné držet otěže v dominantní, pravé ruce. Levá ruka tak byla volná pro připití. Podobně to platilo i při vedení loveckých psů. Zajímavé je i symbolické vysvětlení – levá strana těla bývala spojována s blízkostí srdce, a tedy s upřímností a důležitostí daného aktu. Mimochodem, tato tradice není unikátní jen pro české myslivce – podobné zvyky existují i v jiných kulturách s loveckou tradicí. Stojí za zmínku, že dnes, v době motorizovaného lovu, je tato praktická potřeba již dávno překonaná, ale tradice přetrvala jako zajímavá a romantická součást myslivecké kultury. Je to jeden z mnoha fascinujících detailů, které se dají objevit při bližším poznávání českých tradic a zvyků, a je skvělé se o nich dozvědět při turistice po venkově.

Kdo má povinnost jednat s pecí řádného hospodáře?

Pojem „péče řádného hospodáře“ je univerzální, prostupuje českým právním systémem jako červený vlak skrz himálajskou krajinu. V občanském zákoníku definuje standard chování pro všechny, kdo s majetkem nakládají – od majitele horské chaty v Krkonoších po generálního ředitele mezinárodní korporace. Zákon o obchodních korporacích pak upřesňuje tento standard pro členy statutárních orgánů.

Představte si tohle: vypravujete se na cestu kolem světa. Vaše zavazadla, cenné předměty – svěřujete je do péče letecké společnosti. Očekáváte, že se o ně postarají s péčí řádného hospodáře. Stejně tak akcionáři očekávají, že ti, kdo řídí jejich společnost, budou nakládat s jejím majetkem zodpovědně.

Co to v praxi znamená?

• Loajalita: Představte si, že jste průvodcem v Amazonii. Vaše loajalita k turistům se projevuje v jejich bezpečnosti a spokojenosti. U manažerů jde o věrnost zájmům společnosti.
• Znalosti: Dobrých průvodců je málo, stejně tak zkušených manažerů. Požadavek na znalosti je nezbytný pro efektivní vedení, stejně jako detailní znalost terénu pro úspěšnou expedici.
• Pečlivost: Představte si výstup na Kilimandžáro. Důkladná příprava, promyšlený plán a neustálá ostražitost jsou klíčové. Stejně tak je pečlivost zásadní pro manažery při rozhodování, které ovlivňuje osud firmy.

Porušení péče řádného hospodáře má dalekosáhlé důsledky, ať už se jedná o malou horskou chatu, nebo globální korporaci. Je to základní kámen důvěry a zodpovědnosti v ekonomickém světě.