Fotografování zvířat během cest? To je kapitola sama o sobě! Klíčem k ostrým snímkům je rychlá závěrka, ideálně 1/120 – 1/200 s. Bez dostatku světla se neobejdete – špatné osvětlení vede k rozmazaným fotkám, a to nechceme. Zapomněli jste na stativ? Pak je rychlá závěrka ještě důležitější!
Ostření: To je alfa a omega. Vždycky, ale vždycky, ostřete na oči zvířete. Jsou to oči, které dají fotografii život. Pokud fotíte skupinu zvířat, zaměřte se na jednoho jedince. Nebo zkuste zúžit clonu na střední hodnoty (např. f/5–f/6), abyste dosáhli větší hloubky ostrosti – větší část scény bude pak ostrá.
Několik dalších tipů z praxe:
- Trpělivost: Zvířata se nebudou chovat podle vašich představ. Čekání je součástí procesu. Naučte se být trpěliví a zachytit ten pravý okamžik.
- Pozorování: Před focením chvíli pozorujte chování zvířete. Zjistěte, kdy je nejvíce aktivní a jak se pohybuje. To vám pomůže předvídat jeho pohyb a lépe načasovat snímek.
- Režim sériového snímání: Zvlášť u rychlých zvířat je režim sériového snímání (burst mode) váš nejlepší přítel. Zvýší vaše šance na zachycení perfektního okamžiku.
- Kompozice: Myslete na kompozici! Pravidlo třetin je skvělým pomocníkem. Vyhněte se umisťování zvířete přesně do středu fotografie.
- Pozadí: Dbejte na pozadí – rušivé prvky mohou odvést pozornost od samotného zvířete.
A nezapomeňte: každá fotografie je příběh. Snažte se zachytit nejen vzhled zvířete, ale i jeho osobnost a náladu.
Jaká jsou nejlepší nastavení fotoaparátu pro focení divoké přírody?
Při focení divoké přírody se držte středního ISO, řekněme 400–800. To vám ve většině světelných podmínek umožní dostatečně krátkou expoziční dobu na zachycení pohybu zvířat. Důležité je však pamatovat na clonu. Pro ostré snímky zvířat, i když se pohybují, je lepší použít clonové číslo kolem f/5.6 – f/8. Menší clona (větší číslo) zvětšuje hloubku ostrosti, takže větší část scény bude ostrá. Při focení v protisvětle nebo ve stínu se nebojte zvýšit ISO i nad 800, ale snažte se držet co nejnižší hodnotu ISO pro minimalizaci šumu. Stabilizátor obrazu, pokud ho váš objektiv má, je v tomto případě nezbytný. Nezapomeňte na rychlé paměťové karty, abyste nemuseli čekat na ukládání snímků, a náhradní baterie, protože focení v terénu je náročné. Výběr objektivu je klíčový – teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností alespoň 200mm, ideálně 300mm a více, vám umožní přiblížit se k zvířatům bez rušení jejich přirozeného chování.
Nepodceňujte důležitost pozorování! Před stisknutím spouště chvíli sledujte zvíře, abyste lépe předvídali jeho pohyb a pořídili co nejlepší snímek.
Co je to pravidlo 20-60-20 ve fotografii?
Pravidlo 20-60-20 v fotografii, inspirované fotografem National Geographic Paulem Nicklenem, je pro fotografa v terénu, třeba i aktivního turistu, klíčové. Znamená to rozdělit si čas focení na tři části: 20 % věnujete bezpečným, nenáročným záběrům – krajina, detaily, to, co se vám jistě povede. Dalších 60 % pak věnujete kreativnímu experimentování, hledání neobvyklých úhlů, kompozic a světelných podmínek. To je čas na ty skutečně výjimečné snímky, které si budete pamatovat. Zbylých 20 % pak posvěťte riskantnějším záběrům – například focení z neobvyklých pozic s rizikem pádu nebo focení v náročných povětrnostních podmínkách. Je důležité dodržovat bezpečnostní opatření a uvědomovat si rizika. Při trekingu v horách se tak například 20% může skládat z fotek panoramat, 60% z detailů rostlinstva a zvířat a 20% z focení při zdolávání náročnějších terénních úseků – ale s ohledem na bezpečnost! Nezapomínejte na dobrou výbavu a dostatečné zásoby energie, abyste si focení užili naplno.
Jak fotografují fotografové divoká zvířata?
Fotografování divokých zvířat vyžaduje specifické vybavení. Pro většinu snímků je nezbytný objektiv s ohniskovou vzdáleností minimálně 400 mm. To zaručuje dostatečný odstup pro bezpečnost fotografa i pro nerušení zvířat, která tak zůstanou klidná a přirozená. Objektivy s takovou ohniskovou vzdáleností se nazývají superteleobjektivy a jsou typicky rozměrné, těžké a drahé.
Doporučení pro turisty:
- Stabilizace obrazu: Nepodceňujte stabilizaci obrazu, ať už v objektivu, nebo v těle fotoaparátu. Těžké superteleobjektivy se hůře drží a minimalizace chvění je klíčová pro ostré snímky.
- Stativ: Stativ je pro práci s teleobjektivy téměř nezbytností, zvláště za horších světelných podmínek. Zvažte i monopod pro větší mobilitu.
- Doplňkové baterie: Superteleobjektivy spotřebovávají hodně energie. Přibalte si náhradní baterie, abyste nepřipravili o možnost zachytit neopakovatelné okamžiky.
- Počasí: Zkontrolujte před výletem předpověď počasí. Déšť, sníh a vítr mohou značně zkomplikovat fotografování.
- Místa výskytu: Předtím, než se vydáte na fotografování, si zjistěte, kde se daný druh zvířete vyskytuje a jaké je tam nejlepší období pro pozorování. Respektujte jejich životní prostor a udržujte si bezpečnou vzdálenost.
- Právní aspekty: Informujte se o případných omezeních a regulacích fotografování divokých zvířat v dané lokalitě.
Tip: Pro začátek zkuste i menší ohniskovou vzdálenost, např. 100-400mm zoom, který nabízí dobrý kompromis mezi cenou, váhou a dosahem.
Jak se fotografují divoká zvířata?
Fotografování divokých zvířat? To je teprve výzva! Základní metody jsou tři: přiblížení se k zvířeti – vyžaduje trpělivost, znalost zvířecího chování a kamufláž. Čím méně vás zvíře vnímá, tím lepší fotky. Nepodceňujte ani bezpečnostní opatření!
Dálková focení – zařízení s dálkovým ovládáním, popřípadě automatická fotopast. Skvělé pro plachá zvířata, ale vyžaduje to investici do kvalitní techniky a znalost nastavení. Zde je klíčová volba správného objektivu a umístění zařízení – sledujte pohyb zvířat a předvídejte jejich trasy.
Fotografování ze sčerňáků (skryté pozorovatelny) – ideální pro dlouhodobé sledování a fotografování bez rušení. Je potřeba si ale sčerňák předem pečlivě připravit a umístit ho na strategickém místě, s ohledem na světlo a pozadí. Zde se hodí i maskování sčerňáku do prostředí.
Nezapomeňte na důležité detaily: kvalitní teleobjektiv je nezbytností, stejně jako stabilní stativ. Dobré znalosti o fotografování v přírodě, počasí a chování zvířat vám pomohou pořídit úžasné snímky. Ať už zvolíte jakoukoli metodu, respektujte zvířata a jejich životní prostor.
V jakém režimu fotit zvířata?
Fotografování zvířat? V režimu M (manuální) dosáhnete nejlepších výsledků. Krátké časy závěrky jsou klíčové pro zmrazení pohybu. 1/200 s postačí pro relativně nehybné zvíře, ale pamatujte – v Nepálu jsem zachytil sněžného leoparda s 1/1000 s a v Botswaně pro letícího ptáka jsem potřeboval 1/4000 s. Rychlost závěrky závisí na druhu zvířete a jeho aktivitě. Doporučuji experimentovat s různými časy, abyste našli ten správný. Pro ostré snímky je důležitá i clona a ISO. Při nízkém světle zvolte vyšší ISO, ale pozor na šum. Vždy se zaměřte na oko zvířete – to je nejvýraznější detail, který dodá fotografii život. Zkušenosti z mých cest mi ukázaly, že kombinace správné expozice, rychlé závěrky a ostrosti na očích je klíčem k dokonalému snímku divoké zvěře, ať už jde o lamu v Peru nebo klokana v Austrálii.
Jaký režim je nejvhodnější pro focení divoké přírody?
I když se to zdá nelogické, spousta fotografů divoké přírody volí režim priority clony (Av nebo A). Ručně si nastavíte clonu, a kamera sama spočítá potřebnou rychlost závěrky. To je při focení pohybujících se zvířat super, protože se nemusíte trápit s ručním nastavením obou hodnot zároveň. Zvířata se totiž hýbou rychle a vy potřebujete rychlou závěrku, aby snímek nebyl rozmazaný. Clona pak ovlivňuje hloubku ostrosti – úzké clony (vyšší čísla f) vám dají velkou hloubku ostrosti, takže bude ostré i pozadí. Široké clony (nižší čísla f) zase rozmažou pozadí a zdůrazní zvíře. Nezapomeňte na dostatek světla, pro rychlé závěrky a ostré snímky je důležité. A hlavně, trpělivost! V divočině se nic nepospíchá.
Pro focení v horách nebo v hustém lese se hodí i stativ, pomůže vám to s delšími časy expozice, když je málo světla. Nezapomeňte na dobrou baterii a dostatek paměťových karet – nikdy nevíte, na co všechno narazíte!
Jak správně nastavit fotoaparát pro focení zvířat?
Fotografování zvířat na cestách? Není to jen o štěstí, ale o správném nastavení fotoaparátu. Zapomnětě na automatické režimy! Nejlepší je přepnout na prioritu clony (Av nebo A) nebo prioritu času (Tv nebo S).
Clona je klíčová pro hloubku ostrosti. Chcete-li mít ostrou celou hlavu zvířete, od špičky nosu k uším, zvolte středně uzavřenou clonu, například f/5.6 až f/8. Pro velmi pohyblivá zvířata, jako jsou například ptáci v letu, je lepší zvolit uzavřenější clonu, třeba f/8 až f/11, aby bylo co nejvíce v obraze ostré. Nebojte se experimentovat! Vždycky si můžete prohlédnout fotku na displeji a podle potřeby upravit nastavení.
Čas je stejně důležitý. Potřebujete dostatečně krátký čas, aby snímek nebyl rozmazaný pohybem zvířete (tzv. “šmouha”). Doporučuji začít s 1/500 s a dále upravovat podle světelných podmínek a rychlosti zvířete. Pro opravdu rychlé pohyby může být potřeba i 1/1000 s nebo kratší. Nízká rychlost závěrky může vést k rozmazaným snímkům, ale v některých případech, například u vodopádu, může být záměrně použita pro efekt.
Pár tipů z mých cest:
- Vždy mějte připravený fotoaparát. Zvířata se objevují neočekávaně.
- Používejte sériové snímání (burst mode) – zvýšíte šanci zachytit ten perfektní okamžik.
- Zaměřte se na oči zvířete – ostré oči dělají fotografii živější.
- Nebojte se přiblížit (pokud je to bezpečné!). Ale mějte na paměti, že zoom může snížit kvalitu obrazu.
- Pozor na protisvětlo – raději se vyhněte silnému slunci za zvířetem.
Pro focení v různých světelných podmínkách se hodí i znalost ISO. Nízké ISO (např. 100-400) pro jasné světlo, vyšší ISO (např. 800-3200) pro šero, ale pamatujte, že vyšší ISO může vést k digitálnímu šumu.
A nezapomeňte – trpělivost růže přináší! Dobré snímky zvířat vyžadují čas a praxi.
Jaký je nejlepší čas na focení divoké přírody?
Nejlepší čas na focení divoké přírody? Zlatá hodinka, tedy prvních pár hodin po východu slunce, je naprostá klasika a z dobrého důvodu. Svetlo je v tu dobu nádherně měkké a teplé, vytváří krásné kontrasty a líbivé barvy, které vaše fotky rozzáří.
Ale to není všechno! Zvířata jsou ráno často mnohem aktivnější než v horkém poledni. Mají za sebou noc, jsou čilejší a hledají potravu. Šance na zachycení úchvatných akčních snímků se tak výrazně zvyšuje. Myslete na to, že v letních měsících se “zlatá hodinka” posune později, a naopak v zimě dříve.
Tip pro zkušenější fotografy: nepodceňujte ani modrou hodinku – čas těsně před východem a po západu slunce. Dává fotografiím magickou atmosféru s jemnými, pastelovými barvami. Jen je potřeba počítat s nižším světlem a použít stativ.
Na druhou stranu, polední slunce může být příliš ostré a vytvářet nepříjemné stíny. Ideální je vyhledávat stinná místa, abyste se vyhnuli přeexponovaným fotkám. Nezapomínejte na trpělivost! Čas strávený v přírodě se vám bohatě vyplatí.
Jakou clonu nastavit?
Na otázku clony? Stručně řečeno, pro krajinky a širokoúhlé záběry na túrách doporučuji větší clonu, třeba f/16 až f/22. Menší otvor clony znamená méně světla, takže budete potřebovat delší čas expozice. To je ideální pro ostré fotografie krajiny, kde je vše v hloubce ostrosti. Pozor ale na riziko rozmazání pohybem – stativ je při delších časech nezbytný! Světlo je v horách proměnlivé, proto je dobré mít po ruce stativ vždy připravený. Při f/22 je ale riziko difrakce (ztráta ostrosti), proto je f/16 často lepším kompromisem mezi hloubkou ostrosti a ostrostí obrazu. Pro portréty na výletě naopak volte menší clonu (větší číslo).
V jakém režimu je nejlepší fotografovat?
Na otázku, v jakém režimu fotit, není jednoduchá odpověď. Závisí to na situaci. Krátká odpověď zní: v tom nejvhodnějším. Já nejčastěji fotím v prioritě clony (Av/A), prioritě času, nebo v plně manuálním režimu (M). Ostatní režimy ale taky používám, třeba automatický režim s prioritou scény je skvělý pro rychlé zachycení momentu, třeba když se honíte za opicemi v džungli a nemáte čas na nastavování. Nebo režim krajiny pro zachycení krásných západů slunce.
Priorita clony (Av/A) je skvělá pro kontrolu hloubky ostrosti. Chcete rozmazané pozadí za portrétem? Zvolte nízkou clonu (např. f/2.8). Potřebujete ostrý snímek od popředí až po pozadí? Pak volte vyšší clonu (např. f/8). Tohle je obzvlášť důležité při focení architektury v Barceloně, kde chcete, aby se všechno od fasády Sagrada Família až po davy turistů ukázalo v maximální ostrosti.
Priorita času (Tv/S) zase řídí dobu, po kterou je snímač vystaven světlu. Dlouhý čas (např. 1/15s) je ideální pro tvorbu efektních světelných stop nočního města Prahy, ale vyžaduje stativ. Krátký čas (např. 1/1000s) zmrazí pohyb – ideální pro focení sportu nebo divoké zvěře v Krugerově národním parku.
Manuální režim (M) vám dává absolutní kontrolu. Musíte si ale sami nastavit jak clonu, tak čas. Vyžaduje to trochu cviku, ale je to nejlepší způsob, jak dosáhnout přesně takového výsledku, jaký chcete. A věřte mi, když v Peru fotíte létající kondory proti zářivému slunci, manuální režim je váš nejlepší přítel.
Zkrátka, experimentujte! Každý režim má své výhody a nevýhody a nejlepší způsob, jak zjistit, co vám vyhovuje, je vyzkoušet si je všechny v různých situacích. A nezapomeňte, že klíčem k dobrým fotografiím je především pochopení světla a kompozice, a to se netýká jen nastavení fotoaparátu.
Jak se správně fotit telefonem?
Fotografování na smartphone? Zvládnete to i jako profesionál! Desítky zemí, tisíce snímků – naučila jsem se, že dokonalá fotografie není o nejlepším telefonu, ale o správném přístupu.
Pravidlo 1: Zabíjejte nudné rovnoběžky. Všimněte si, jak perspektiva v uličkách Marrákeše či na toskánských kopcích hraje s liniemi. Vyhýbejte se přímkám v kompozici – natočte telefon lehce, najděte zajímavý úhel a dodáte fotce dynamiku.
Pravidlo 2: Ovládejte světlo, ovládejte atmosféru. Nízké ISO v jasném dni na řeckých ostrovech vám dá ostrý snímek, ale při západu slunce v Kambodži je potřeba upravit bílou bilanci, abyste zachytili tu magickou atmosféru. Experimentujte!
Pravidlo 3: Světlo jako malíř. V New Yorku jsem se naučila, že silné světlo je nejlepší na okraji snímku. Nasvěcujte scénu ze strany, vytvářejte stíny a hloubku, abyste dosáhli dramatického efektu. Nebo naopak – jemné světlo z pozadí dodá fotce romantický nádech, jako na západu slunce nad amazonským pralesem.
Pravidlo 4: Pohled z úrovně. V Japonsku jsem si uvědomila, jak moc ovlivňuje výška snímku celkovou kompozici. O něco nižší úhel přidá fotografii na síle a dramatičnosti, ať už fotíte buddhistické chrámy nebo pouliční umění v Buenos Aires.
Pravidlo 5: Střed není král. Zlatý řez znáte? Vyzkoušejte ho! Umístěte hlavní objekt mimo střed, dodá to fotografii harmonii a přirozenost, ať už je to monumentální Angkor Wat, nebo drobný detail z benátských ulic.
Co je pravidlo třetin v přírodní fotografii?
Pravidlo třetin v divočině? To je jednoduché! Představ si, že máš před sebou krásnou scenérii – třeba majestátní jelen v lese. Místo aby sis ho umístil doprostřed fotky (což často vypadá nudně), rozděl si hledáček na devět stejných částí, jakoby to byla hrací plocha piškvorek.
Hlavní motiv, v tomto případě jelen, by měl být umístěn na jedné z čar, která dělí plochu na třetiny, nebo na jejich průsečících. Není to dogma, ale spíš vodítko k hezčí kompozici.
- Umístění hlavního objektu do jedné z třetin vytváří dynamiku a napětí. Fotka pak působí mnohem zajímavěji než s objektem uprostřed.
- Průsečíky čar (ty čtyři body, kde se čáry protínají) jsou silná místa kompozice. Zkuste umístit zde hlavní objekt pro ještě silnější efekt.
- Při focení zvířat v divočině se to hodí perfektně. Můžeš tak lépe zdůraznit zvíře v jeho prostředí, aniž by ho zahltila okolní krajina.
Tip pro praxi: Mnoho fotoaparátů má v hledáčku zapínatelné zobrazení těchto pomocných čar. Pokud ne, nauč se je vnímat „okem“ a trefíš to brzy.
Nezapomeň: Pravidlo třetin není dogma! Existují výjimky, kdy je umístění do středu záměrné a plně funkční. Ale pro začátek je to skvělé vodítko k vytvoření dynamičtějších a esteticky příjemnějších fotografií.
Jaké jsou nejlepší nastavení fotoaparátu pro focení domácích mazlíčků?
Fotografování domácích mazlíčků je jako cestování – plné spontánních okamžiků, které chcete zachytit. Chcete-li zmrazit ten šílený běh kočky nebo roztomilý skok psa, zapomeňte na automatické režimy! Zkušenost z desítek zemí mě naučila, že pro dynamické snímky se v manuálním režimu (M) osvědčuje rychlá výdržka, minimálně 1/1000 s. To zaručí ostré fotografie i těch nejrychleji se pohybujících chlupatých cestovatelů.
Clona pak by měla být střední, například f/5.6 nebo f/8. Díky tomu bude zaostřený jak váš mazlíček, tak i pozadí, takže fotky budou vyvážené a příjemné na pohled. Představte si, že focení je jako komponování obrazu – hlavní objekt (mazlíček) musí vyniknout, ale i okolí by mělo vyprávět příběh.
ISO nastavte podle světelných podmínek, ideálně v rozmezí 400–800. V tmavých interiérech budete potřebovat vyšší hodnotu, ale pamatujte, že vyšší ISO může vést k šumu na fotce. Myslete na to, jako když fotíte v deštném pralese – v hustém stínu potřebujete více světla (vyšší ISO), ale na slunečné pláži postačí méně (nižší ISO).
A ještě pár tipů z mého fotografického batohu:
- Sledujte pohyb zvířete: Předvídejte jeho další krok a buďte připraveni stisknout spoušť.
- Používejte kontinuální snímání (burst mode): Zvýšíte šanci na zachycení perfektního momentu.
- Experimentujte s úhly: Zkuste snímat z různých perspektiv, aby fotky byly zajímavější.
- Využijte přirozené světlo: Denní světlo je nejlepší, vyhněte se silným stínům.
Nebojte se experimentovat a najděte si svůj vlastní styl focení – každý mazlíček je jedinečný, stejně jako každé místo, které navštívíte.
Jakou clonu použít pro focení divoké přírody?
Fotografování divoké zvěře po celém světě mě naučilo, že klíčem k ostrým, detailním snímkům je správná clona. Typicky se pro divokou přírodu používají široce otevřené clony, jako je f/2.8, f/4, nebo f/5.6 – záleží na světelnosti vašeho objektivu. To umožňuje dosáhnout krásně rozostřeného pozadí (bokeh), které izoluje zvíře od rušivých elementů, a to i při použití dlouhého teleobjektivu, který je pro divokou zvěř nezbytný. Na safari v Keni jsem si například všiml, jak dokonale rozostřené pozadí zvýraznilo detaily srsti levharta. V džunglích Amazonie mi zase široká clona pomohla zachytit detailní portrét lenochoda, i když světla bylo pomálu.
Výhoda široce otevřené clony se však projevuje i v jiných situacích. Při fotografování ptáků v letu například umožňuje krátkou expoziční dobu, čímž se minimalizuje riziko rozmazání pohybu. V horách Nepálu jsem tímto způsobem zachytil orla skalního s perfektní ostrostí. Pamatuji si, že v kombinaci s vysokou citlivostí ISO jsem si zajistil dostatek světla i za šera, a to i při široce otevřené cloně. Vždy je ale třeba zvažovat hloubku ostrosti – u široce otevřené clony je hloubka ostrosti menší, takže je potřeba přesně zaostřit na oko zvířete.
V jakém režimu je nejlepší fotografovat?
Na otázku, v jakém režimu je nejlepší fotografovat, odpovídám s letitými zkušenostmi z desítek zemí: Priorita clony (Av) obvykle přináší lepší výsledky než priorita času (Tv). Důvod je prostý: Kamera si sama nastaví optimální čas závěrky, čímž se minimalizuje riziko špatně exponované fotografie, ať už fotíte ruch mexického trhu, tiché uličky Kjóta, nebo dramatické norské fjordy. To dává fotografům absolutní kontrolu nad hloubkou ostrosti, klíčovým faktorem pro zachycení detailů – od jemných textur starožitného perského koberce až po nekonečné rozlohy africké savany.
Díky automatickému nastavení času závěrky se minimalizují problémy s rozmazáním pohybu, což je zvláště užitečné při focení pohyblivých objektů, například v pulzujícím marockém souku nebo na divokých vodopádech Iguazú. Proto je priorita clony oblíbená jak mezi amatéry, tak i profesionály a najdete ji na ciferníku mnoha zkušených fotografů, kteří cestovali světem a dokumentovali jeho rozmanitost.
Jednoduše řečeno, pokud chcete mít kontrolu nad hloubkou ostrosti a nechat kameru, aby se postarala o správný čas závěrky, priorita clony je vaším nejlepším spojencem na cestách i doma.
Jak správně fotografovat v přírodě?
Fotografování v přírodě, to je pro mě nekonečný zdroj inspirace po desítkách navštívených zemí. Základem je pevných základ, a to doslova: stativ je nezbytností, zvláště při slabém světle. Bez něj riskujete rozmazané snímky.
Širokoúhlý objektiv vám umožní zachytit majestátnost krajiny, od monumentálních hor po nekonečné pláně. Zkuste ho ale i v kombinaci s detailními záběry, které zdůrazní texturu kůry stromu, křehkost květu či hru světla a stínu na kamenech. V Himalájích jsem tak zachytil fascinující detaily, které by širokoúhlý záběr přehlédl.
Osvětlení je klíčové. Zlatá hodina (krátká doba po východu a před západem slunce) a modré hodiny (krátce před východem a po západu) nabízí nezapomenutelné barvy a měkké světlo. V africké savaně jsem díky modré hodině zachytil neuvěřitelně dramatické scény.
- Clona: Snímejte s uzavřenou nebo mírně pootevřenou clonou (f/8-f/16) pro dostatečnou hloubku ostrosti, abyste měli celou scénu ostré. To se hodí, ať už fotíte velice rozlehlou krajinu nebo detailní kompozici.
- Objem: Hledejte objem v kompozici – vrstevnatost krajiny, hloubku a prostor. Používejte vedoucí linie, aby oko diváka procházelo celým snímkem. V patagonských fjordách jsem tak skvěle docílil hloubky obrazu.
- Kompozice: Pravidlo třetin, zlatý řez – používejte je, ale nenechávejte se jimi spoutat. Někdy je nejlepší porušovat pravidla!
- Nebe: Nezapomeňte na oblohu! Dramatičtější obloha může váš snímek skutečně vylepšit. V Grónsku jsem si to náležitě uvědomil.
A nakonec, buďte trpěliví. Nejlepší snímky často vyžadují čas a vyčkávání na ten správný okamžik. V Jižní Americe jsem trávil hodiny čekáním na ten správný okamžik a byl odměněn nádhernými záběry.
