Jak to vypadá uvnitř pyramidy?

Vnitřek pyramidy je naprostá pecka! Tři komory – jedna, nedokončená, se skrývá 30 metrů pod povrchem. To už samo o sobě stojí za námahu! Nahoře pak najdeš královninu komoru a nad ní Velkou galerii, úžasná chodba vedoucí až ke králově komoře. Ta je z žulových bloků, fakt impozantní. A uvnitř? Sarkofág, přesně uprostřed pyramidy – to je teprve adrenalin! Představ si tu tmu, tu úzkou cestu, všudypřítomný prach a tajemno… Doporučuji pořádnou baterku, pevné boty a hlavně, rezervuj si prohlídku s průvodcem – orientace uvnitř není jednoduchá. Teplota je tam konstantní, kolem 20°C, takže se nemusíš bát extrémů, ale vzduch je suchý, takže dostatek tekutin je nezbytností. A pozor na klaustrofobii!

Co symbolizuje pyramida?

Pyramida, zejména egyptská, symbolizuje věčnost a ochranu, což je vnímáno už po tisíciletí. Starověké civilizace věřily v její magickou moc, schopnost koncentrovat energii a dodávat sílu. Mnoho pyramid je orientováno podle světových stran, což svědčí o pokročilých astronomických znalostech tehdejších civilizací. Při prohlídce egyptských pyramid si všimněte precizní kamenné práce a rozměrů – je úžasné, jak dokázali staří Egypťané přesně zpracovat a poskládat tak obrovské kameny. Zajímavostí je, že vnitřní prostory pyramid často obsahují nápisy a hieroglyfy, které odhalují tajemství tehdejšího života a víry. Návštěva pyramid je fascinující zážitek, který umožňuje nahlédnout do dávné historie a pochopit význam tohoto symbolu pro lidskou civilizaci. Můžete si všimnout, jak se tvar pyramidy objevuje i v moderní architektuře, a to jako symbol stability a síly.

Kolik je 8000 vrcholů?

Otázka, kolik je 8000 vrcholů, je trochu zavádějící. Osmitisícovka, jak ji definuje Mezinárodní horolezecká federace (UIAA), není jen “vrchol”, ale hora s nadmořskou výškou přesahující 8000 metrů. A takových hor je na Zemi celkem čtrnáct.

To je důležité si uvědomit: nepočítá se každý kopec nad 8000 m, ale pouze samostatné hory, které splňují definici UIAA.

Z těchto čtrnácti osmitisícovek se osm nachází v Himálaji a šest v Karakóramu. Všechny jsou součástí rozsáhlých a náročných pohoří, které vyžadují mimořádnou fyzickou i psychickou připravenost pro zdolání.

Zajímavosti:

• Zdolání všech čtrnácti osmitisícovek je extrémně vzácný a obdivuhodný výkon.
• Výstupy na osmitisícovky jsou spojeny s vysokým rizikem, včetně výškové nemoci, lavin a nepříznivého počasí.
• Mnoho osmitisícovek má více než jeden vrchol, ale pouze nejvyšší bod je započítáván jako osmitisícovka.

Seznam čtrnácti osmitisícovek (v abecedním pořadí):

• Annapurna I
• Broad Peak
• Cho Oyu
• Dhaulagiri I
• Gasherbrum I (Hidden Peak)
• Gasherbrum II
• K2 (Mount Godwin-Austen)
• Kangchenjunga
• Lhotse
• Makalu
• Manaslu
• Mount Everest (Chomolungma)
• Nanga Parbat
• Shishapangma

Plánujete výstup na některou z nich? Připravte se na dobrodružství života, ale nepodceňujte rizika!

Kdo skutečně postavil pyramidy?

Otázka, kdo skutečně postavil pyramidy, je fascinující a vede k mnoha spekulacím. Ale pokud se zaměříme na pyramidy v Gíze, odpověď zní: faraon Chufu. Tento první egyptský král, který v Gíze začal stavět, dal v roce 2550 př. n. l. pokyn k zahájení stavby své Velké pyramidy. Tohle monumentální dílo, původně vysoké asi 147 metrů, dodnes fascinuje svou monumentálností. Dnes je, bohužel, o něco nižší, protože její původní hladký kamenný plášť už dávno zmizel. Mnoho z kamenů bylo použito při stavbách v Káhiře v průběhu staletí.

Zajímavost: Představte si, kolik lidí bylo potřeba k přesunu tak obrovských bloků kamene! Odhaduje se, že na stavbě Velké pyramidy pracovalo až 100 000 lidí, kteří se střídali po několik desetiletí. Byli to pravděpodobně kvalifikovaní řemeslníci a dělníci, kteří žili v nedalekém pracovním táboře, nikoliv otroci, jak se často mylně tvrdí. Nedávné archeologické objevy potvrdily, že dělníci dostávali jídlo, platy a lékařskou péči.

Tip pro cestovatele: Navštívit pyramidy v Gíze je nezbytnou součástí každé cesty do Egypta. Doporučuji si zajistit průvodce, který vám poví o historii a detailech stavby. Nezapomeňte si vzít dostatek vody a opalovací krém, protože teploty tam mohou být velmi vysoké, zvláště v létě. A po prohlídce pyramid se vydejte na procházku po nedaleké Sfingě – další ikonický památník egyptské civilizace.

Důležitá informace: Při plánování cesty do Egypta se informujte o aktuálních bezpečnostních opatřeních a doporučeních pro turisty.

Kolik má kvádr vrcholu?

Kvádr, ta nenápadná geometrická hvězda, kterou potkáte od egyptských pyramid až po moderní mrakodrapy v Hongkongu, má osm vrcholů. To je základní fakt, o kterém se přesvědčíte, ať už jste v Praze, New Yorku, nebo Rio de Janeiru. Jeho šest stěn, obdélníkového tvaru (někdy i čtvercového, v závislosti na proporcích), vytváří prostor pro nekonečné variace – od skromných cihel po monumentální architekturu.

Pro zajímavost:

• Dvě protilehlé stěny kvádru jsou vždy shodné. Zkuste si to představit – to je princip, který se využívá ve stavebnictví po celém světě, od tradičních domů v Japonsku až po futuristické budovy v Dubaji.
• Kromě osmi vrcholů má kvádr také dvanáct hran, uspořádaných do čtyř rovnoběžných čtveřic. Délka hran určuje proporce celého kvádru. Všimněte si, jak se s proporcemi hraje moderní architektura – mrakodrapy s úzkými, vysokými stěnami versus nízké, široké domy.

Geometrická perfekce kvádru se odráží i v jiných oblastech:

• Krystalografie: Mnoho krystalů má kvádrový tvar, což ukazuje na základní principy symetrie v přírodě.
• Balení: Kvádrový tvar je ideální pro efektivní skladování a přepravu zboží, od malých krabic s elektronikou po obří kontejnery na lodích.

Jak Egypťané stavěli pyramidy?

Záhada egyptských pyramid dodnes fascinuje. Mnoho teorií se snaží vysvětlit jejich výstavbu, ale žádná není zcela definitivní. Většina se shoduje na tom, že obrovské kamenné bloky byly nejprve opracovány měděnými nástroji přímo v lomu. Přesný způsob těžby a formování bloků ale stále zůstává předmětem debat. Některé studie ukazují důmyslný systém drážek a kanálů pro transport bloků.

Doprava bloků k pyramidám byla pravděpodobně realizována kombinací pozemní a vodní cesty. Nile, hlavní vodní tepna Egypta, hrál klíčovou roli.

• Používaly se dřevěné sáňky, případně primitivní kolečka, které ulehčovaly pohyb po speciálně upravených cestách.
• Plavidlo bylo nepochybně nezbytné pro přepravu těžkých kamenů po řece k místu stavby.

Představte si flotilu lodí plujících po Nilu naložených monumentálními bloky – úchvatný pohled!

Způsob zdvihání bloků na požadovanou výšku je rovněž předmětem diskuze.

1. Některé teorie hovoří o systému ramp a kladkostrojů z dřeva a lan.
2. Další navrhují systém šikmých ramp z hlíny a kamene, které byly po dokončení určité části pyramidy demontovány.
3. Existují i spekulace o využití systémů zvedáků poháněných lidskou silou nebo snad i zvířaty.

Důkazy o jejich konstrukci se však obtížně hledají.

Mýtus o otrocích: Starověké zdroje a historická fikce často zmiňují masivní nasazení otroků. Moderní archeologické výzkumy však naznačují, že se na stavbách pyramid podíleli především kvalifikovaní dělníci, kteří byli placeni a žili v dobře organizovaných pracovních táborech. Ano, práce byla namáhavá, ale ne otrocká v tradičním slova smyslu.

Co je pod pyramidou?

Co se skrývá pod egyptskými pyramidami? Tohle není jen otázka pro archeology, ale pro každého, kdo se zajímá o starověké civilizace a dobrodružství. Klasická odpověď zní: přístupová cesta, dlouhá 28 metrů, vedoucí do malé komory. Ale to je jen začátek. Mnohem fascinující je objev rozsáhlého podzemního komplexu.

Představte si: kilometrový labyrint chodeb! Nejen to, ale také 11 šachet propojených dalšími chodbami. A co je uvnitř? To je skutečně úchvatné. Během průzkumů bylo objeveno neuvěřitelných 40 000 nádob z různých materiálů – vápence, alabastru, dioritu a břidlice. Představte si tu práci a úsilí, které bylo do jejich výroby a umístění v tomto podzemním městě vloženo.

Co to všechno znamená? Teorie se různí. Někteří vědci spekulují o rituálních prostorách, jiní o skrytých hrobkách nebo o důmyslném systému pro zásobování stavebních materiálů.

Zajímavosti:

• Použité materiály napovídají na vysokou úroveň řemeslné zručnosti starověkých Egypťanů.
• Funkce podzemního komplexu dodnes není plně objasněna a je předmětem mnoha debat.
• Prozkoumaná část labyrintu je jen špičkou ledovce. Objevování dalších chodeb a komor je stále v plném proudu.

Tip pro cestovatele: Při návštěvě pyramid se informujte o možnostech prohlídky podzemních prostor. Není to vždycky dostupné, ale zážitek stojí za to!

Důležité detaily:

• Přístup do podzemí je omezený a často vyžaduje speciální povolení.
• Prohlídky mohou být náročné, protože se jedná o úzké a tmavé chodby.
• Vždy se informujte o aktuálním stavu prohlídek a dodržujte pokyny průvodců.

Kdo vytvořil pyramidy?

Kdo postavil pyramidy? Otázka, která zní jednoduše, ale odpověď je fascinující a komplexní. Nejstarší známou pyramidou je stupňovitá pyramida faraona Džosera v Sakkáře, datovaná do roku 2648 př. n. l. Její tvůrcem byl Imhotep, geniální architekt, jehož jméno se v dějinách zapsalo jako první známý architekt a také jedna z prvních historických osobností, o níž máme zmínky. Nejedná se jen o nejstarší pyramidu, ale i o nejstarší kamenný monument na světě, který dodnes obdivujeme. Představte si tu práci, tu úžasnou koordinaci a znalosti, potřebné k vytvoření takové stavby před tisíci lety! Samotná pyramida je úchvatná – její stupňovitý tvar je fascinující a odráží vývoj architektury. Během návštěvy Sakkáry si uvědomíte rozsah a ambice starověké egyptské civilizace. Při plánování výletu do Egypta pamatujte na to, že Sakkára je jen jedním z mnoha fascinujících míst. V blízkosti se nachází například i Gíza s Velkou sfingou a dalšími pyramidami. Doporučuji si dopředu vyhledat informace o vstupném a otevíracích dobách, aby vaše návštěva proběhla hladce. Prohlídku komplexu s průvodcem jednoznačně doporučuji; dozvíte se tak o architektuře, historii a kultuře mnohem více. Nezapomeňte na dostatek vody a sluneční ochranu – egyptské slunce dokáže být neúprosné.

Imhotep, architekt Džoseriny pyramidy, později dosáhl téměř božského postavení. Jeho jméno se spojovalo s moudrostí, léčení a architekturou. Stojí za zmínku, že samotný proces výstavby pyramid byl mistrovským dílem inženýrství a organizace. Přesun obrovských bloků kamene, jejich opracovávání a precizní skládání – to vše vyžaduje obdiv a úctu k dovednostem starověkých Egypťanů.

Navštívit Sakkáru a spatřit pyramidu Džosera na vlastní oči je neopakovatelný zážitek, který by si neměl nechat ujít žádný milovník historie a starověkých civilizací. Je to výlet do minulosti, který vám na dlouhou dobu utkví v paměti.

Jak funguje hra letadla?

Představte si pyramidu z Lega. Na vrcholu sedí hrstka šťastlivců, kteří si užívají bohatství vybuděného na poplatcích dalších. Pod nimi se hromadí stále více a více „cihliček“ – účastníků, kteří platí vstupní poplatky v naději na zisk. Jenže, jak pyramida roste, na vrcholu zůstává stále stejný počet lidí, zatímco v nižších patrech se hromadí nespokojení, kteří nic nevydělali. To je podstata letadla, také známého jako pyramidové schéma – obchodní model, který sází na rychlý růst, ale jeho udržitelnost je iluzorní. V mnoha zemích, od Brazílie přes Kambodžu až po Ukrajinu, jsem se setkal s variacemi tohoto modelu – od klasických finančních schémat po záhadné “příležitosti” v oblasti kryptoměn. Vždy se jedná o stejný princip: výdělek neplyne z prodávaného produktu nebo služby, ale z náboru nových členů. A čím výše v pyramidě jste, tím větší je váš zisk – na úkor těch, kteří se nacházejí níže. Důležité je si uvědomit, že většina účastníků ztrácí peníze, a úspěch je omezen pouze na malé procento těch nahoře. Je to neudržitelný systém, odsouzený k pádu, kdy většina účastníků přijde o investované peníze. Pozor na lákavé sliby rychlého zbohatnutí – často skrývají past pyramidového schématu.

Základem pyramidového schématu je totiž exponenciální růst, který v reálném světě není možný. Představte si, že chcete nalákat 10 lidí. Každý z nich musí nalákat dalších 10, a tak dále. Rychle se dostanete do situace, kdy už prostě není dostatek nových účastníků. Systém se zhroutí a většina účastníků přijde o své peníze. To jsem viděl na vlastní oči v mnoha zemích a vždy s podobnými důsledky.

Legální podnikání, na rozdíl od pyramidových schémat, generuje zisk z prodeje zboží nebo služeb, a to nezávisle na náboru dalších účastníků. Srovnání je jasné: solidní podnikatelský plán vs. neudržitelná pyramida.

Jak funguje pyramida?

Pyramidové schéma, neboli “pyramidální systém”, je v podstatě finanční hra, kde se slibuje zisk z rekrutování nových členů, nikoliv z prodeje zboží nebo služeb. Vstupní poplatek je klíčový – za něj údajně získáte slevy, výdělek, ale skutečný zisk plyne z provizí za přivedené lidi.

Funguje to takhle:

• Zaplatíte vstupní poplatek a stanete se členem.
• Získáváte provizi z každého nového člena, kterého zrekrutovali *vy*.
• Část provize z každého vašeho rekrutovaného člena putuje nahoru v pyramidě – k těm, kdo vás do systému zavedli.
• Nejvyšší provize jde těm na vrcholu pyramidy, zatímco ti na spodku jen plní kapsy těm výše.

Rizika:

• Finanční ztráta: Většina účastníků ztrácí peníze, protože prostor na vrcholu pyramidy je omezený. Získat provizi je stále obtížnější, čím dále se pyramida rozrůstá.
• Legální problémy: Pyramidové systémy jsou často nelegální a jejich provozovatelé se dopouštějí podvodu.
• Ztráta času a energie: Účastníci tráví mnoho času a úsilí snahou rekrutovat nové členy, bez záruky finančního úspěchu.

Tip pro turisty: Buďte opatrní na neobvyklé investiční nabídky, které slibují rychlé a snadné zbohatnutí. Pokud se vám něco zdá podezřelé, raději si ověřte informace z nezávislých zdrojů před tím, než investujete jakoukoli částku.

Co znamená Hexagon?

Hexagon, neboli šestiúhelník (z řeckého héxa = šest a gonia = úhel), je geometrický útvar se šesti stranami a šesti vrcholy. Při turistice se s ním můžete setkat v nejrůznějších podobách – například jako tvar včelí plástve (díky maximálnímu využití prostoru při minimálním materiálu), značení turistických tras (např. šestihranné tabule s informacemi), nebo jako součást konstrukce stanů a jiných turistických zařízení. Pravidelný hexagon, kde všechny strany a úhly jsou shodné, má zajímavou vlastnost – jeho šestiúhelníky lze bez mezer a překrytí vyplnit celou rovinu, což se v přírodě využívá efektivně.

Všimněte si, že pravidelný hexagon lze rozdělit na šest rovnostranných trojúhelníků. To vám může pomoci při orientaci v terénu nebo při jednoduchých výpočtech spojených s velikostí plochy, pokud narazíte na šestiúhelníkový útvar.

Kolik lidí stavělo pyramidu?

Tradiční představa o stavbě pyramid jako o práci otroků je mylná. Pyramidy stavěly desítky tisíc kvalifikovaných dělníků, kteří za svou práci dostávali plat – a to v docela slušném rozsahu, jak dokládají nálezy v oblastech jako Dér el-Bahrí, kde se nacházely jejich vesnice. Tyto osady poskytují fascinující pohled na život dělníků, jejich stravu a sociální strukturu. Mnoho z nich pocházelo z celého Egypta a byli to zkušení řemeslníci, kameníci, tesaři a další specialisté, kteří se podíleli na různých fázích stavby. Archeologické nálezy ukazují, že disponovali sofistikovanými nástroji a metodami, které umožňovaly přesné opracování kamene a efektivní přepravu těžkých bloků. Organizace tak gigantického projektu vyžadovala propracovaný systém správy, logistiky a plánování, daleko překračující primitivní představy o otrocké práci. Analýza kosterních pozůstatků dělníků potvrzuje jejich dobrou výživu a relativně dlouhou délku života, což svědčí o důstojnějším způsobu života, než se tradičně předpokládalo. Znalost skutečné organizace stavby pyramid nám umožňuje lépe pochopit egyptskou civilizaci a její technologický a sociální pokrok. Nešlo o otrockou práci, ale o komplexní projekt, k jehož realizaci přispěla celá armáda placených odborníků.

Jaké jsou rozměry kvádru?

Rozměry kvádru? To je otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět, podobně jako na otázku, jaká je délka cesty z Prahy do Lhasy – záleží na trase! U kvádru totiž mohou být všechny tři rozměry – délka (a), šířka (b) a výška (c) – různé. Představte si například starou dřevěnou truhlu z indonéského trhu: její délka může odpovídat rozměrům balíčku koření, šířka se přizpůsobí tvaru svázaných exotických květin a výška bude určena množstvím pečlivě zabalených šátků. Každý kvádr je tak jedinečný, podobně jako každá cesta po světě. A stejně jako na cestách, i u kvádrů platí, že přesné rozměry zjistíte pouze měřením.

Znáte-li tyto tři rozměry, můžete spočítat objem kvádru: jednoduše vynásobte a x b x c. Obdobně, při plánování cesty je důležité znát všechny parametry – vzdálenost, terén, počasí… Teprve pak se vám podaří vypočítat potřebný čas a připravit se na “objem” zážitků, které vás čekají!

Co věřili Egypťané?

Starověký Egypt, země fascinující historie a tajemných rituálů. Můj osobní výlet tam před lety mi ukázal, jak hluboce byl život Egypťanů propleten s jejich vírou. Nejednalo se o monoteistické náboženství, ale o komplexní systém polyteistických věr, kde uctívání mnoha bohů a bohyň bylo na denním pořádku.

Hlavní božstva, která jsem si tam osobně prohlédl na monumentálních chrámových komplexech, zahrnovala například Isis, mocného boha Horuse a krásnou bohyni koček Bastet. Jejich obrazy zdobily chrámy, sarkofágy a každodenní předměty, svědčící o jejich významu v životě Egypťanů.

Ale egyptská víra nebyla omezena pouze na lidské bohy. Mnoho zvířat a dokonce i hmyzu mělo posvátný status. Například skarabeus, brouk posvátný pro boha Ra, byl symbolem znovuzrození a nesmrtelnosti. V muzeu v Luxoru jsem viděl nespočet skarabových amuletů – úžasné!

Je důležité si uvědomit, že egyptská víra byla velmi komplexní a zahrnovala mnoho různých rituálů a praktik. Například balzamování těl pro posmrtný život, stavba pyramid jako hrobky pro faraony a věnování obrovské energie a prostředků božským chrámům. To vše podtrhuje hloubku a vliv náboženství na každodenní životy starověkých Egypťanů.

Na rozdíl od často kladené otázky o severských bozích, je důležité zdůraznit, že starověký Egypt a severská mytologie jsou oddělené a odlišné kulturní a náboženské systémy. Zmiňovaný Thor a jeho kladivo Mjölnir patří do zcela jiné mytologické oblasti, do severské mytologie, která je fascinující, ale bez přímé souvislosti s egyptským panteonem.

Abych shrnul rozmanitost egyptského náboženství:

• Hlavní božstva: Isis, Horus, Bastet, Ra a mnoho dalších.
• Posvátná zvířata: kočky, krokodýli, sokoli a mnoho dalších.
• Posvátný hmyz: skarabeus.
• Rituály: balzamování, stavba pyramid, chrámové obřady.

Výzkum tohoto náboženství je nikdy nekončící cesta k pochopení starověké civilizace. Doporučuji osobní návštěvu Egypta – zaručuji vám, že budete ohromeni.

Proč stavěli pyramidy?

Egyptské pyramidy, v egyptštině pravděpodobně označované jako „mer“, jsou fascinující monumenty, které dodnes vzbuzují úžas a otázky. Hlavním účelem jejich stavby bylo sloužit jako hrobky pro faraony – vládce Starověkého Egypta. Tyto monumentální stavby nebyly jen pouhými hrobkami, ale komplexními pohřebními místy, často obsahujícími bohaté poklady, nábytek, jídlo a další předměty určené pro posmrtný život faraona. V pozdějších obdobích se pyramidy staly pohřebními místy i pro významné manželky a matky faraonů. Podle zatím neověřené teorie rakouského egyptologa Petera Jánosiho se ale už od 4. dynastie objevují i jiné, méně zřejmé funkce.

Stavba pyramid vyžadovala neuvěřitelné množství lidské práce a precizní plánování. Vědci dodnes diskutují o přesných metodách, jakými stavitelé dokázali přesunout a vztyčit obrovské kamenné bloky. Studium pyramid nabízí neocenitelný vhled do znalostí starověkých Egypťanů v oblasti matematiky, astronomie a inženýrství. Navštívit pyramidy je nezapomenutelný zážitek. Doporučuji si před cestou přečíst podrobnější informace o jednotlivých lokalitách, abyste si mohli naplno užít prohlídku Gízy, Dahšúru, Sakkáry a dalších míst s pyramidami. Vstupenky je vhodné si rezervovat předem, abyste se vyhnuli dlouhým frontám. Nezapomeňte na pokrývku hlavy a dostatek tekutin, zvláště v teplých měsících.

Kromě samotných pyramid stojí za prozkoumání i přilehlé chrámy a další stavby, které doplňují komplexní pohřební rituály. Například Velká sfinga v Gíze, tajemná socha s lidskou hlavou a lvího tělem, je dodnes opředena mnoha záhadami a teorií. Celá oblast je plná historie a archeologických objevů, které neustále rozšiřují naše znalosti o starověkém Egyptě.

Kolik lidí stavělo pyramidy?

Představa stovek tisíc otroků dřoucích na stavbě pyramid je romantická, ale mylná. Novější výzkumy ukazují realističtější obrázek.

Pravděpodobně se jednalo o menší, ale vysoce organizovaný tým, kolem čtyř tisíc dělníků. To je zhruba počet lidí, který by zvládl denní dodávku cca 250 bloků. Představte si to – náročná fyzická práce, přesné měření, logistika materiálu… Úžasné, že to dokázali!

Při mé poslední cestě do Egypta jsem si prohlédl i některé lomy, odkud se kámen těžil. Je fascinující si představit, jak se obrovské bloky transportovaly na stavbu.

• Tip pro aktivní turisty: Prohlídka lomů v Asuánu je skvělý zážitek! Uvidíte, jak se kámen těžil a můžete si i sami zkusit “popřekládat” menší kameny – pozor na záda!
• Zajímavost: Mnoho dělníků žilo v organizovaných táborech nedaleko stavby a měli poměrně dobrou stravu, o čemž svědčí archeologické nálezy.

Hérodotova zmínka o 100 000 lidech je tedy evidentně přehnaná. Skutečný počet byl mnohem menší, ale úspěch stavby pyramid je o to úžasnější.

Přemýšleli jste někdy, jakou sílu a organizaci muselo mít tehdejší egyptská společnost, aby takový projekt zvládla?