Jak zjistit hloubku podzemní vody?

Zjistit hloubku podzemní vody není otázka pro amatéra. Potřebujete odborníka – hydrogeologa. Ten provede komplexní hydrogeologický průzkum, který zahrnuje podrobnou analýzu terénu, sledování okolních vodních toků a pozorování vegetace – vysychající stromy například napovídají o nízké hladině spodní vody. Při cestách po suchých oblastech Afriky jsem si sám všiml, jak stromy na první pohled napovídají o zdrojích vody hluboko pod zemí. Zkušenosti z expedic mi ukázaly, že hydrogeologové využívají i moderní technologie, jako jsou geofyzikální měření, která mapují podzemní vrstvy. Ačkoliv jsem se setkal i s proutkaři, jejich zapojení je sporné a nepatří mezi standardní postupy. Spolehlivé výsledky přináší jen vědecký přístup hydrogeologa, který zaručí přesné určení hloubky i kvality podzemní vody.

Nepodceňujte složitost tohoto problému. Hloubka podzemní vody se liší v závislosti na geologickém podloží, ročním období a srážkách. V pouštních oblastech, kde jsem sám kopal studny, jsem se naučil, jak důležité je důkladné prozkoumání terénu. Voda není všude stejně dostupná.

Jak zjistit hloubku vody ve studni?

Zjistit hloubku studny bez přímého průzkumu je nemožné. Rčení o “vaření vody” je pouze metafora a nemá s reálným měřením hloubky nic společného. V mnoha zemích, od pouští Arabského poloostrova až po tropické deštné pralesy Amazonie, jsem se setkal s různými metodami hledání podzemní vody, ale žádná z nich neposkytne přesnou hloubku bez vrtání.

Pro přesné určení hloubky studny je nezbytný hydrogeologický průzkum. Tento proces zahrnuje:

Analýzu topografie: Studium terénu, výšky nad mořem a sklonu pomáhá určit pravděpodobné oblasti s vysokou hladinou podzemní vody.
Studium historických vrtů: Informace o hloubce a výnosu stávajících studní v okolí poskytují cenné údaje o geologických vrstvách a vodonosných horizontech.
Geofyzikální metody: Techniky jako elektromagnetické měření nebo seismické průzkumy pomáhají zmapovat podzemní strukturu a identifikovat vhodné místo pro vrtání.
Vrtný průzkum: Teprve po těchto předchozích krocích se provede zkušební vrt, který definitivně určí hloubku vodonosné vrstvy a její vlastnosti. Mám zkušenosti s různými typy vrtných technik, od ručních vrtů v odlehlých vesnicích až po moderní strojové vrty v hustě osídlených oblastech.

Hloubka studny se tak liší podle geologických podmínek dané lokality. V jedné oblasti může být vodonosná vrstva pouhých několik metrů pod povrchem, zatímco v jiných oblastech je nutné vrtat stovky metrů. Pouze komplexní hydrogeologický průzkum poskytne spolehlivou informaci o očekávané hloubce a nejvhodnějším místě pro novou studnu.

Jak změřit hloubku vody?

Změřit hloubku vody v neznámém terénu? Žádný problém! Zkušení cestovatelé vědí, že k tomu stačí jednoduchá, ale spolehlivá metoda. Vysoce doporučuji použít pevný prut – ideální je teleskopický, který se snadno přepravuje. Upevněte jej do stabilního stojanu, improvizovaný z vidliček poslouží v nouzi. Na konec prutu připevněte vlasec s olovnicí – čím těžší, tím lépe v proudu. Povolíme vlasec a pomalu jej spouštíme, dokud se olovnice nedotkne dna. Pro snadnější odečítání hloubky doporučuji použít na vlasci značku – kousek barevné gumičky je perfektní. Po vytažení z vody jednoduše gumičku sundáte a můžete ji použít znovu. Pamatujete, že přesnost měření závisí na kvalitě použitého materiálu a stabilitě uchycení prutu. V rychle tekoucích vodách zohledněte i vliv proudu. Pro měření větší hloubky může být výhodnější použít echolot, ale pro základní orientaci tato metoda stačí. Ještě jedna rada pro zkušenější: poznáte-li druh dna podle odporu olovnice, získáte i další užitečný údaj o lokalitě.

Jak zjistit vodu pod domem?

Hledáte vodu pod svým domem? Nejste sami! V průběhu své práce na projektech po celém světě jsem se setkal s nejrůznějšími metodami vyhledávání podzemních vod, od tradičních šamanských praktik v Amazonii až po nejmodernější geofyzikální technologie v Kalifornii. Nicméně, pro spolehlivé zjištění zdroje vody pro domácí studnu v Česku je hydrogeologický průzkum stále nejpřesnější metodou. Hydrogeolog, odborník s bohatými zkušenostmi (podobně jako já s hledáním optimálních řešení), nejprve analyzuje topografické a geologické mapy dané lokality. Zohlední i historii oblasti – například existenci historických studní či pramenů, které mohou napovědět o vodonosných vrstvách. Důležité jsou i geologické vrstvy – jejich typ a hloubka ovlivní typ studny (kopaná, vrtaná, případně kombinovaná). Následně provede terénní šetření, které může zahrnovat geofyzikální měření (např. elektromagnetické, seizmické), aby přesněji určil hloubku a vydatnost podzemních vod. Na základě těchto informací navrhne optimální místo pro studnu a způsob jejího vybudování. Nezapomeňte, že cena se odvíjí od hloubky a složitosti projektu. Často je součástí i analýza kvality vody, aby se zjistila její vhodnost pro pití a domácí užívání. Kvalitní hydrogeolog vám dodá komplexní zprávu, která bude zahrnovat i odhad nákladů a všech potřebných povolení.

Pamatuji si projekt v Nepálu, kde nám tradiční znalosti místních obyvatel v kombinaci s moderními technologiemi pomohly najít vodu v obtížně přístupném terénu. Podobně i v Česku je kombinace zkušeností a moderních metod klíčem k úspěchu.

V jaké hloubce vést vodu?

Hloubka uložení vodovodního potrubí? To je otázka, která se mi při mých cestách po světě pokládala mnohokrát, ať už jsem se procházel po zasněžených pláních Sibiře, či po vyprahlých pouštích Afriky. Obecně se za bezpečnou, nezámrznou hloubku považuje 1,2 až 1,5 metru. Ale pozor, to není dogma vytesané do kamene! Tato hloubka je pouhým orientačním bodem, ovlivněným proměnlivým terénem a jeho specifickými vlastnostmi. Zkušenost mi ukázala, že v hlinité půdě, která se dobře prohřívá a udržuje vlhkost, postačí i menší hloubka. Naproti tomu v písčité, štěrkovité nebo skalnaté zemi, kde mráz proniká hlouběji a sucho urychluje zamrzání, je nutné se držet horní hranice, ba i ji překročit. V extrémních podmínkách, například v oblastech s permafrosem, je hloubka uložení kriticky závislá na místních podmínkách a často se jedná o mnohem větší hloubky, než je v mírném pásmu obvyklé. Pro přesné určení hloubky je proto vždy nezbytné konzultovat místní geologické poměry a zkušenosti s podobnými projekty v dané oblasti. Vždy je lepší prevence než následné opravy, které se u poškozeného potrubí mohou vyšplhat do závratných částek.

Jak měřit hloubku?

Zkušený cestovatel ví, že správná hloubka dezénu pneumatik je klíčová pro bezpečnou jízdu, zvláště na neznámých silnicích. Ideální je měření hloubkoměrem, malým a lehkým nástrojem, který se snadno vejde do kufru. Přiložíte ho k podélné drážce pneumatiky, přibližně čtyři centimetry od okraje. Tato jednoduchá metoda, dostupná v každém autoservisu, hobby marketu či na benzínové pumpě, vám poskytne přesnou informaci. Nepodceňujte ji, protože hloubka dezénu ovlivňuje přilnavost na mokrém povrchu i v náročném terénu. Pamatujete si z mých minulých reportáží, jak důležité je to zejména při cestách mimo zpevněné komunikace? Minimální hloubka se doporučuje 1,6 mm, ale pro maximální bezpečnost, zejména v náročných podmínkách, je vhodné udržovat hloubku alespoň 3 mm. Pravidelné měření vám ušetří starosti a zajistí klidnou cestu.

Jak hluboko kopat vodu?

Chceš kopat na vodu? Klasická hloubka pro vodovodní přípojku je 1,5–1,6 m, ale záleží na hloubce hlavního řadu. Minimum je 1,2 m, pokud ti správce vodovodu neřekne jinak. To je ideální pro běžný terén, ale v kopcovitém terénu nebo v zmrzlé zemi to může být problém. Vždycky si ověř hloubku mrazu ve tvé oblasti – to je fakt důležité, ať ti v zimě potrubí nezamrzne.

Šířka výkopu? Počítej s 0,4–0,6 m. Ale záleží na průměru potrubí a přístupu pro práci. Širší výkop je pohodlnější, a to se hodí, když si potrubí sám instaluješ. Nepodceňuj to!

Tipy zkušeného turisty:

Před kopáním si vždycky zkontroluj mapu podzemních instalací – vyhni se nepříjemnostem s jinými sítěmi (elektřina, plyn…).
Používej vhodné nářadí. Dobrá lopatka a rýč jsou základ. Pro větší hloubky se vyplatí i bagr (k půjčení).
Mysli na bezpečnost! Zpevňuj stěny výkopu, aby se ti to nezřítilo. V případě potřeby použij výztuže.
Vždycky si po práci výkop důkladně zasyp a zhutni. Nezapomeň na ochranu před erozí.
Pokud se jedná o větší projekt, poraď se s odborníkem. Špatná instalace může znamenat velké problémy.

Důležité: Hloubka kopání závisí i na druhu terénu (kamenitý, písčitý…). V kamenitém terénu budeš potřebovat víc síly a vhodnější nářadí. V písčitém terénu může být problém se zřícením stěn výkopu.

Jak změřit hloubku vzorku?

Měření hloubky vzorku pneumatik je pro cestovatele stejně důležité jako správně naplněná nádrž. Nikdo nechce uvíznout někde v zapadlé vesnici s opotřebovanými pneumatikami. Ideální je použít hloubkoměr, ten malý, nenápadný pomocník, který seženete v každém autoservisu, hobby marketu či na benzínce. Přiložíte ho do podélné drážky pneumatiky, zhruba čtyři centimetry od okraje.

Nezapomínejte, že hloubka vzorku není jen otázkou bezpečnosti, ale i spotřeby paliva a komfortu jízdy. S opotřebovanými pneumatikami se zvyšuje brzdná dráha, snižuje se ovladatelnost auta a stoupá hlučnost. Pro bezpečné cestování doporučuji hloubku vzorku minimálně 4 mm, v některých zemích jsou dokonce přísnější limity. Před dlouhou cestou je proto důkladná kontrola pneumatik naprostou nezbytností.

Mimo hloubkoměru existují i další metody odhadu, ale ty nejsou tak přesné. Například mince s vyznačenou hranou, i když to zní jednoduše, může být zavádějící. Hloubkoměr je prostě spolehlivější a levnější investice, která vám může ušetřit starosti a peníze. A věřte mi, na cestách se každá koruna počítá.

Pro zkušené cestovatele je pravidelná kontrola pneumatik samozřejmostí, ale i pro méně zkušené je to klíčový bod před každou cestou. Bezpečnost na prvním místě!

V jaké hloubce je pitná voda?

Pitná voda v České republice? Záleží na tom, co přesně máte na mysli. Pokud se ptáte na hloubku vodovodního potrubí, pak se běžně ukládá do hloubky 1,2 až 1,5 metru, aby se zabránilo zamrznutí. Tohle ale není univerzální pravidlo, na které se lze stoprocentně spolehnout. Z vlastní zkušenosti z cest po světě vím, že místní podmínky hrají obrovskou roli.

Hloubka uložení potrubí je totiž kriticky závislá na typu zeminy. Písek, hlína, kamenitá půda – každá má odlišnou tepelnou vodivost. V oblastech s mrazivými zimami, jako je třeba severní Čechy, se potrubí klade hlouběji než v jižních Čechách. Během svých cest jsem viděl systémy, kde hloubka přesáhla 2 metry, jinde stačil metr a půl.

Kromě toho, hloubka zdroje pitné vody – tedy studny či vrtu – je zcela jiná záležitost. Tato hloubka se značně liší v závislosti na geologické stavbě terénu a může se pohybovat od několika metrů až po stovky metrů. V pouštních oblastech, kde jsem se pohyboval, jsem viděl studny o hloubce i přes 100 metrů, kdežto v některých horských oblastech jsem narazil na prameny pitné vody jen pár desítek centimetrů pod povrchem.

Pro přesnou informaci o hloubce vodovodního potrubí ve Vašem okolí se obraťte na místní vodárenskou společnost. Co se týče hloubky zdroje pitné vody, to záleží na konkrétní lokalitě a geologických podmínkách.

Faktory ovlivňující hloubku uložení vodovodního potrubí:
Typ zeminy
Průměrná zimní teplota
Geografická poloha
Na hloubku zdroje pitné vody nemá vliv jen typ terénu, ale i:
Srážkové poměry
Přítomnost podzemních vodních toků
Geologické vrstvy

Jak se měří hloubka?

Hloubka se měří jako vzdálenost od přední strany objektu k jeho zadní, protilehlé hraně. To je nejdůležitější, co si při určování hloubky musíte zapamatovat. Výška pak značí vzdálenost od nejnižšího bodu k nejvyššímu. Obě měření provádíme vždy v místě největší šířky objektu. Pro přesné měření v terénu je vhodné použít skládací metr, ale i pevné lano a pásmo se uplatní. Při měření hloubky kaňonu nebo jámy je třeba zvážit i bezpečnostní aspekty, ideálně s partnerem a vhodným zabezpečením. Pro zjištění hloubky vody v řece lze použít například sondu nebo speciální měřicí tyč. U hlubokých propastí se využívá i speciální vybavení jako je např. laserový dálkoměr pro přesné měření z bezpečné vzdálenosti.

Pamatujete, že přesnost měření závisí na kvalitě nástrojů a vaší preciznosti. Pro orientační měření může postačit i odhad s využitím vlastního těla, např. délka paže, ale přesnost bude omezená. V mapách je hloubka často znázorněna izoliniemi, které ukazují body se stejnou hloubkou. Vždy je nutné vzít v potaz kontext měření, abyste získali smysluplný výsledek.

Jak se zbavit spodní vody?

Problém s vysokou spodní vodou je globální, setkal jsem se s ním od vlhkých rýžovišť jihovýchodní Asie až po suché pláně Argentiny. Základní přístup je vždy stejný: ovlivnit hydrologii lokality. Jednoduché, ale efektivní řešení představuje úprava půdy – provzdušnění, hluboká orba a vylepšení její struktury. Tím se zvýší infiltrace a sníží se povrchový odtok. Výsadba hluboko kořenících stromů, jako jsou topoly, vrby, ale i olše nebo některé druhy jehličnanů, je klíčová. Jejich rozsáhlý kořenový systém doslova “vysává” vodu z podloží. V některých regionech se osvědčily i speciální druhy trav s obdobnými vlastnostmi.

Technická řešení jsou náročnější a závisí na specifických podmínkách. Odvodňovací kanály, příkopy a drenáže jsou klasické metody. Moderní přístupy zahrnují například použití geotextilií pro lepší regulaci odtoku, či instalaci drenážních systémů s propustnými trubkami. Důležité je zvážit i dopad na okolní ekosystém – například se vyhnout zbytečnému zasolování půdy v suchých oblastech. V některých oblastech se využívá i tzv. bio-manipulace, kde se cíleně ovlivňuje vodní režim pomocí specifických rostlinných společenstev. Výběr správného řešení vyžaduje důkladný průzkum a odborné poradenství, nejlépe s ohledem na místní geologické a hydrologické podmínky.

Jak najít, kde teče voda?

Nejrychlejší cesta, jak odhalit skrytý únik vody, je kontrola vodoměru. Stojí-li – tedy zda se u mechanických vodoměrů netočí kolečka při nulovém odběru v domě – je vše v pořádku. Točení naopak s vysokou pravděpodobností signalizuje únik za vodoměrem. Zkušenost z mnoha cest mi ukázala, že v takových případech se nejprve uzavírá přívod vody před vodoměrem – jednoduchá, ale účinná metoda, která zabrání dalším škodám. Nezapomínejte, že i zdánlivě malý únik může s časem způsobit značné finanční ztráty a poškození majetku. Při hledání úniku mimo budovu může být nápomocné prohlédnout si okolí vodovodního potrubí, zda nenajdete známky vlhkosti v zemi nebo v okolí stěn. V některých regionech s kamenitou půdou se úniky projevují i typickými zvuky bublání pod zemí. Je-li únik v interiéru, často pomůže systematická kontrola všech kohoutků, splachování toalet a zařízení jako pračky a myčky – i zanedbatelné kapání se časem sčítá.

Tip pro zkušené cestovatele: Vezměte si s sebou na cesty malou svítilnu, bude se vám hodit při prozkoumání hůře přístupných míst.

Zjištění přesného místa úniku může být obtížné a často vyžaduje pomoc odborníka. Přesto, základní kontrola vodoměru je prvním a nejdůležitějším krokem k prevenci vodních škod.

Jak najít vodovodní potrubí v zemi?

Hledání podzemních vodovodních potrubí? To je pro zkušeného cestovatele hračka, pokud jde o kov. Kovové trubky, ať už vodovodní, nebo odpadní, jsou pro georadar jako maják v noci – vysoký kontrast, snadné trasování v reálném čase na monitoru. Můj oblíbený nástroj? Georadar Easy Locator, spolehlivý parťák na všech cestách. Ale pozor, cestovatelská moudrost varuje! Asfaltová izolace kolem kovové trubky je jako neproniknutelný štít. Signál se znatelně zhoršuje a pak už je potřeba trochu detektivní práce. V takovém případě se vyplatí kombinovat georadar s důkladnou analýzou map a historických záznamů o inženýrských sítích. Nezapomínejte, že i zdánlivě nevýznamné detaily z historických map mohou vést k cíli. Někdy je efektivnější pátrat po starých zákresy a plánech, než se spoléhat jen na techniku. Ať už se vydáte po stopách starých vodovodních potrubí, nebo po stopách zapomenutých civilizací – příprava je klíčem k úspěchu.

Kolik je nezámrzná hloubka?

Nezámrzná hloubka? To je důležitá informace pro každého, kdo se v zimě pohybuje v přírodě, ať už na lyžích, sněžnicích nebo pěšky. Je to hloubka pod zemí, kam mráz v nejchladnějším období nedosáhne. V Česku se běžně počítá s rozmezím 80–140 cm pod povrchem, záleží na typu půdy. Písčitá půda promerzla méně, jílovitá hlouběji.

Proč je to pro turisty důležité? Protože:

Stavba úkrytů: Při stavbě sněžného přístřešku nebo igelitového stanu je důležité, aby byl základ pod touto nezámrznou hloubkou, jinak by vám ho mráz mohl vyzdvihnout.
Výběr místa pro táboření: V kopcovitém terénu může být nezámrzná hloubka i v zimě mělká na jižních svazích a naopak hluboká ve stinných údolích. To ovlivňuje i volbu místa pro stan.
Znalost podmínek: Vliv nezámrzné hloubky na stavbu ledových jeskyní nebo sněhových tunelů je zásadní. Chybné posouzení může vést k nebezpečí zřícení.

Nepodceňujte ji, hloubka promrznutí půdy závisí na mnoha faktorech – na druhu půdy, sněhové pokrývce, délce a intenzitě mrazů. Informace o místních podmínkách je proto vždycky klíčová pro bezpečný pobyt v přírodě v zimě.

Pro přesnější určení nezámrzné hloubky pro konkrétní lokalitu je nutné konzultovat geologické mapy nebo odborníky.

Jak zjistím hloubku dezénu?

Nejpřesnější měření hloubky dezénu pneumatik zajistí hloubkoměr (měřič hloubky dezénu). Seženete ho v pneuservisu, hobbymarketu, ale i na některých benzínkách. Je to jednoduché a zvládne to každý.

Tip pro zkušenější turisty: Ne vždy máte po ruce hloubkoměr. Pak se hodí vědět, že existuje i “lidová” metoda. V dezénu většiny pneumatik jsou indikátory opotřebení – malé výstupky v drážkách. Když se s nimi srovnají dezén, je pneumatika na hranici opotřebení a je potřeba ji vyměnit.

Co byste měli vědět:

Minimální hloubka dezénu pro letní pneumatiky je 1,6 mm. V zimě je to důležitější, doporučuje se minimálně 4 mm pro bezpečnou jízdu v náročných podmínkách.
Hloubku dezénu je důležité kontrolovat pravidelně, nejlépe před každou delší cestou, zvláště v horách nebo v náročném terénu.
Opotřebované pneumatiky snižují ovladatelnost vozidla, prodlužují brzdnou dráhu a zvyšují riziko aquaplaningu. To je na cestách kritické.

Nezapomeňte: Pravidelná kontrola hloubky dezénu je součástí zodpovědné přípravy na každou cestu a zásadní pro vaši bezpečnost.

Jak hluboko vede vodovod?

Takže, jak hluboko vlastně vede ten vodovod? Záleží to! Neexistuje univerzální odpověď, co se týče hloubky vodovodního potrubí. Zkušenost mi napovídá, že se často pohybujeme v rozmezí 1,2 až 1,5 metru pod zemí. To je taková “nezámrzná” hloubka, která by měla ochránit potrubí před poškozením mrazem.

Ale pozor! Tohle je jenom orientační číslo. Místní podmínky hrají klíčovou roli. Pamatuju si, jak jsem v Mongolsku viděl vodovodní řády vedené mnohem hlouběji – v permafrostu. A naopak, v některých teplejších oblastech Středomoří jsem se setkal s mělkým vedením. Vše závisí na:

Typu zeminy: Písčitá půda prochází mrazem mnohem rychleji než jílovitá. Jíl funguje jako izolant.
Klimatických podmínkách: V oblastech s extrémně mrazivými zimami se musí vodovod vést hlouběji. V tropech je to naopak.
Hloubce sněhové pokrývky: Sníh působí jako tepelný izolant.

Proto je důležité se vždy informovat u místních dodavatelů vody nebo stavebních firem. Oni přesně vědí, jaká je nezámrzná hloubka pro danou lokalitu. Není radno experimentovat, protože poškození vodovodního potrubí může být nejen nákladné, ale i nepříjemné.

Na závěr jedna praktická rada: Než začnete s jakoukoli prací v blízkosti podezření na vodovodní potrubí, vždy si nechte zkontrolovat jeho přesnou polohu u místního dodavatele. Vyhnete se tak nechtěnému poškození.

Jak hluboko se vede voda?

Vodu na nezasíťovaný pozemek řešíme vrtem. Bez vodovodu je vrtaná studna jedinou možností. Standardní hloubka je 15–30 metrů, záleží ale na vydatnosti zdroje a kvalitě vody. Tohle je jen základ. Zkušenost z treků mi říká, že hloubka vrtu může být podstatně větší, někdy i přes 100 metrů, zvláště v suchých oblastech. Kvalita vody je pak klíčová – musíme počítat s filtrací a případnou úpravou, abychom se vyhnuli nepříjemnostem. Důležité je si před vrtem nechat udělat hydrogeologický průzkum. Ten pomůže odhadnout nejen hloubku, ale i vydatnost a složení vody, ušetří to čas i peníze. Bez kvalitního průzkumu riskujete, že vrt bude neúspěšný. A pak teprve začíná zábava s čerpáním, potrubím a údržbou. Nepodceňujte to!

Kolik je nezamrzná hloubka?

Nezámrzná hloubka, ten klíčový parametr pro každého stavitele, se liší napříč zeměmi více, než by se na první pohled zdálo. V České republice se běžně pracuje s rozmezím 80–140 cm pod povrchem, ovlivněným typem půdy. Zkušenost z desítek zemí mi však ukazuje, že tato hloubka není univerzální. V oblastech s extrémně mrazivými zimami, jako je například severní Kanada nebo Sibiř, se nezámrzná hloubka může prohloubit až na několik metrů! Naopak v oblastech s mírným klimatem, jako je například Středomoří, může být výrazně menší.

Druh zeminy hraje zásadní roli. Písčité půdy prohřívají a ochlazují se rychleji než jílovité, které zadržují vlhkost a tím pádem i mráz hlouběji. Proto je při určení přesné nezámrzné hloubky nezbytné provést geologický průzkum a zohlednit místní specifika. Zanedbání této skutečnosti může vést k poškození staveb v důsledku mrazového zvětrávání.

Stanovení přesné hloubky je klíčové nejen pro základy budov, ale i pro pokládku potrubí, inženýrských sítí a dalších podzemních instalací. V extrémních klimatických podmínkách, kde se hloubka promrzání mění v závislosti na ročním období, je nezbytné použití speciálních materiálů a technologií k ochraně těchto instalací před poškozením mrazem. Nezamrznou hloubku tedy nelze brát na lehkou váhu; je to parametr s přímým dopadem na dlouhodobou životnost a funkčnost staveb.