Jak zjistit směr větru? - Svět cestování

Směr větru zjistíš nejlépe pomocí větrné růžice, kterou najdeš na mnoha turistických mapách. Alternativně můžeš použít větrokaz, jednoduchý a spolehlivý nástroj. Anemometr, jak správně uvádíš, měří rychlost a směr větru přesně, ale je to spíše vybavení meteorologů. V terénu se ale hodí pozorovat přírodu: kouř z ohně, listí na stromech, vlajky, nebo dokonce i vlnky na vodě ti napoví.

Pamatuješ si na pravidlo pravé ruky? Pokud vítr vane do pravé strany, pak se jedná o jihozápadní vítr.

Výška měření větru je důležitá. V 10 metrech nad zemí, jak jsi zmínil, se měří standardně, ale v lese nebo v údolí bude směr a rychlost větru odlišná. Vždy ber v úvahu topografii terénu.

Jak se měří síla větru?

Síla větru, klíčový faktor pro každého cestovatele, se měří pomocí anemometrů. Tyto přístroje, nezbytná součást meteorologických stanic po celém světě, přesně zaznamenávají rychlost větru. Ale co když se ocitnete v odlehlé oblasti bez přístupu k technice? Pak se hodí stará dobrá metoda – odhad podle jeho účinků.

Zkušený cestovatel si všimne i těch nejjemnějších změn. Listí se chvěje? Voda se leskne? Vlny na moři se zvedají? Všechny tyto faktory hrají roli. Pro rychlý odhad síly větru slouží Beaufortova stupnice, dvanáctidílná klasifikace vytvořená v roce 1805 admirálem Beaufortem. Její použití je jednoduché a spolehlivé, i když nepřesné.

0 – Klid: Kouř stoupá svisle.
1 – Slabý vítr: Kouř se mírně vlní.
…a tak dále až do…
11 – Bouře: Větve se lámou, pohyb je obtížný.
12 – Vichřice: Všeobecné zkázy.

Pamatuji si, jak jsem se jednou ocitl v srdci mongolské stepi. Anemometr nebyl po ruce, ale Beaufortova stupnice mi pomohla odhadnout sílu větru, která byla klíčová pro bezpečné postavení stanu. Stupnice je skvělý nástroj pro orientaci v terénu, ale pro přesná měření se nic nevyrovná anemometru. Moderní anemometry, často doplněné o čidla směru větru, poskytují komplexní data, důležitá nejen pro meteorologii, ale i pro letectví, námořní dopravu a mnoho dalších odvětví.

Při cestování po světě, ať už po horách, pouštích nebo oceánech, je znalost měření síly větru nezbytná pro bezpečnost a plánování. Nepodceňujte sílu přírody a vždy mějte na paměti, že i sebemenší vítr může mít značný dopad na vaše cestování.

Jak se udává směr větru?

Směr větru se udává v azimutu, tedy v úhlových stupních od 0° do 360°, přičemž 0° (nebo 360°) představuje sever. Zapamatujte si: sever je 0°/360°, východ 90°, jih 180° a západ 270°.

Tento systém je univerzální a používá se po celém světě. Znalost orientace podle větru byla pro mě, jakožto zkušeného cestovatele, vždy klíčová. Nejenže mi pomáhala s navigací v neznámém terénu, ale také s předpovědí počasí. Silný vítr z jednoho směru může například předznamenávat blížící se bouři.

Prakticky to vypadá takto:

0-90°: Severovýchodní kvadrant (např. 45° je severovýchod)
90-180°: Jihovýchodní kvadrant (např. 135° je jihovýchod)
180-270°: Jihozápadní kvadrant (např. 225° je jihozápad)
270-360°: Severozápadní kvadrant (např. 315° je severozápad)

Mějte na paměti, že směr větru udává, odkud vítr vane, nikoliv kam vane. Vítr vanoucí ze severu (0°) tedy směřuje na jih.

Pro přesnější určení směru větru se používají větrné růžice, které dělí kruh na více sektorů. Na některých mapách a v meteorologických zprávách najdete i zobrazení vektorů větru, které ukazují jak směr, tak i sílu větru. Tohle je znalost, která vám může zachránit život – věřte mi!

Jak silný je vítr 20 km/h?

Vítr o rychlosti 20 km/h odpovídá na Beaufortově stupnici mírnému větru (stupeň 4). To je rychlost, se kterou se setkáte poměrně běžně. Představte si lehce vlnící se listy stromů a vlající vlajky. V některých oblastech, například na otevřeném moři nebo v horských průsmycích, může i takovýto vítr vyvolat menší vlny a znesnadnit pohyb. Na druhou stranu, v městském prostředí je 20 km/h většinou jen příjemným vánkem. Porovnáním s jinými místy na světě, například s typickými větrnými podmínkami na ostrově Skye ve Skotsku (kde běžně vítr dosahuje mnohem vyšších rychlostí), je 20 km/h spíše mírným vánkem. Pro cyklisty je to rychlost, která se dá zvládnout bez větších obtíží, zatímco pro plachetnice je to vítr, který nabízí jen základní tah. Zkušenost s větrem o této rychlosti se značně liší v závislosti na terénu a překážkách v okolí.

Beaufortova stupnice uvádí:

Stupeň 3: Slabý vítr (12-19 km/h)

Stupeň 4: Mírný vítr (20-28 km/h)

Stupeň 5: Čerstvý vítr (29-39 km/h)

Stupeň 6: Silný vítr (40-49 km/h)

V jaké výšce se měří rychlost větru?

Rychlost větru se udává v m/s nebo km/h (1 m/s = 3,6 km/h). Standardní výška měření na meteorologických stanicích je 10 metrů nad zemí. To je ale jen průměr. V terénu se rychlost větru mění s výškou – čím výše, tím silnější vítr. Tento gradient je ovlivněn terénem, vegetací a dalšími faktory.

Pro turisty je důležité si uvědomit:

V lese je vítr slabší než na otevřené ploše.
Na hřebenech hor je vítr obvykle silnější.
V údolích je vítr často slabší a může se měnit i jeho směr.

Pro lepší orientaci v terénu a plánování túry se hodí sledovat nejen rychlost, ale i směr větru. Silný vítr může zkomplikovat pohyb v horách, a proto je důležité si ho včas ověřit před výletem, ideálně z více zdrojů.

Předpověď počasí.
Informace z turistických center.
Osobní zkušenost a pozorování.

Jak poznat, že bude pršet?

Zkušený cestovatel pozná blížící se déšť mnoha způsoby, a to i bez meteorologické předpovědi. Klesající atmosférický tlak, předzvěst deště, se projevuje v chování zvířat. Nízko létající vlaštovky a jiřičky, lovící hmyz blízko země, jsou jasným signálem. Stejně tak netopýři, kteří se v nízkých výškách pohybují. Všímejte si i vodní hladiny – ryby, které se živí hmyzem létajícím těsně nad vodou, budou častěji vyskakovat. Zkušenost mi ukázala, že i rackové, lovící na mělčinách, napovídají o blížící se bouřce. Tohle všechno jsou staré, osvědčené cestovatelské rady. V kombinaci s pozorováním oblačnosti – tmavých, nízkých mraků – je pravděpodobnost deště velmi vysoká. Nezapomeňte si včas sbalit pláštěnku, aby vás déšť nezaskočil, zvláště v exotických destinacích, kde lijáky přicházejí náhle a nečekaně.

Další užitečný tip: Věnujte pozornost i rostlinám. Některé druhy rostlin reagují na změny vlhkosti a tlaku a před deštěm mohou například otevírat nebo zavírat květy. Studium místní flóry se může stát nečekaně užitečným nástrojem pro předpovídání počasí.

A na závěr jedna rada pro zkušené i nezkušené cestovatele: i když se vám zdá, že je počasí stabilní, je vždy lepší mít s sebou pláštěnku. Malá, lehká pláštěnka zabere minimum místa a může vám ušetřit mnoho nepříjemností. Nepodceňujte sílu přírody!

Jak moc bude pršet?

Plánujete výlet? Počasí bude dost proměnlivé. Ráno na jihu a jihovýchodě možná zahlédnete slunce, ale počítejte s tím, že se to bude spíše podobat na hru na schovávanou za mraky. Ostatní oblasti se probudí do oblačna až zataženo.

Srážky: Na pořadu dne budou hlavně sněhové přeháňky, a to zejména ráno a dopoledne. Pod 500 m nad mořem se může jednat o smíšené srážky, nebo dokonce o déšť. V horských oblastech na severu a severovýchodě očekávejte občasné sněžení. Dobrá zpráva je, že odpoledne by mělo množství srážek i oblačnosti klesat.

Tipy pro váš výlet:

Nezapomeňte na vrstvené oblečení. Teploty se budou měnit v závislosti na nadmořské výšce a průběhu dne.
V nížinách mějte po ruce deštník, případně nepromokavou bundu.
Pro horské túry na severu a severovýchodě je nezbytná kvalitní zimní výbava, včetně nepromokavých kalhot a pevných bot.
Zkontrolujte před odjezdem aktuální předpověď, protože počasí se může rychle měnit.
Informujte někoho o své trase, obzvláště pokud se vydáváte na túru do hor.

Nepodceňujte sílu počasí! Připravenost je klíčem k bezpečnému a příjemnému výletu.

Plánujte kratší trasy, abyste se v případě zhoršení počasí včas dostali do tepla a bezpečí.
S sebou mějte dostatek teplých nápojů.

Co ovlivňuje směr větru?

Vítr, to je věčný parťák i nepřítel na túře. Jeho směr a síla? To je hodně o terénu. Nad vodou je to jednodušší – fouká to silněji a víceméně stále jedním směrem. Ale jakmile se dostaneš na souš, začne se to zmatkovat. Hory, kopce, lesy – to všechno vítr ohýbá a zrychluje. Představ si, jak se vzduch tlačí nahoru po svahu a pak se s hukotem řítí dolů údolím – to je ten orografický vítr, co ti může pořádně zavařit, zvláště v sedlech hor. Lesy naopak vítr tlumí, a v zastavěných oblastech se to zase kroutí a víří. A pozor na výšku! Čím výš vylezeš, tím silnější vítr tě čeká, nejvíc to fičí na hřebenech a vrcholcích. Tohle všechno si musíš uvědomovat při plánování trasy, aby tě vítr nepřekvapil a nezpomalil, nebo dokonce nezranil.

Nepodceňuj sílu větru, zvláště v horách. Můžeš se spolehnout na povětrnostní předpovědi, ale i tak se připrav na proměnlivé podmínky. Vždycky je dobrý nápad sledovat okolí – jak se chovají stromy, vlajky, listí – to ti napoví, co se děje ve vzduchu.

A ještě jedna věc: vítr ti může hodně pomoci při orientaci. Studený, silný vítr z hor může například naznačovat, že se nacházíš v údolí. Pozorování směru větru ve spojení s mapou a kompasem může být klíčové v náročnějším terénu.

Co způsobuje změny počasí?

Změny počasí jsou poháněny komplexní interakcí sluneční energie, rotace Země a atmosférických procesů. Teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly vytvářejí tlakové gradienty, které pohánějí větry a proudění vzduchu. Vlhkost, tlak vzduchu a sluneční záření pak ovlivňují tvorbu mraků a srážek. Prožil jsem to na vlastní kůži v džunglích Amazonie, kde se počasí mění dramaticky během několika minut, a v pouštích Sahary, kde je stabilita teplot prolomena náhlými písečnými bouřemi. Tyto změny jsou fundamentální pro život na Zemi, ovlivňují vodní cyklus, vegetaci a faunu.

Meteosenzitivita, neboli citlivost na počasí, je pak individuální reakcí organismu na tyto změny. Není jen o teplotě a vlhkosti. Můj vlastní výzkum a zkušenosti z cest po celém světě mi ukázaly, že geomagnetické bouře, změny tlaku vzduchu a iontové složení vzduchu mohou vyvolávat bolesti hlavy, migrénu, kloubní bolesti a další nepříjemné pocity. Organismus, který je citlivý na změny, reaguje na elektromagnetické pole, na elektricky nabité částice v ovzduší, které jsou součástí “kosmického počasí”, jež se s normálním počasím prolíná. Například, prudký pokles atmosférického tlaku před bouří může být spouštěčem migrény u některých lidí. Je důležité si uvědomit, že tato citlivost je individuální a její projev se liší člověk od člověka.

Kdy je vítr nebezpečný?

Vítr se stává nebezpečným, když jeho síla překročí běžné hodnoty a hrozí poškození majetku či ohrožení lidských životů. Český hydrometeorologický ústav vydává výstrahy na základě předpokládané rychlosti nárazů větru. Varování před silným větrem (nízký stupeň nebezpečí) se oznamuje při očekávaných nárazech přesahujících 18 m/s (65 km/h), v horských a exponovaných oblastech pak 30 m/s (110 km/h). To už může znamenat problémy s řízením automobilů, poškození lehkých konstrukcí, pád větví stromů a obtížné podmínky pro pěší turistiku, zejména v horském terénu. Zkušenost z cest po světě ukazuje, že i zdánlivě neškodný vítr může být zrádný, zejména v kombinaci s deštěm nebo sněhem. Výstraha před velmi silným větrem (vysoký stupeň nebezpečí) se vydává při předpokládaných nárazech nad 24 m/s (85 km/h) a více. V takových podmínkách je nutné omezit pohyb venku na minimum, zabezpečit majetek a řídit se pokyny úřadů. Z mého cestování po světě vím, že takové větry dokáží způsobit značné škody a v extrémních případech i ohrozit životy. Při cestování do oblastí s předpovědí silného větru je proto důležité sledovat aktuální předpovědi počasí a přizpůsobit plány tak, aby se minimalizovalo riziko.

Kolik m/s je silný vítr?

Silný vítr, představující nízké riziko, se definuje nárazy přesahujícími 18 m/s (65 km/h), v horských a exponovaných oblastech pak 30 m/s (110 km/h). Tohle už je pořádná fuška, věřte mi! V takovém větru se stává i zdánlivě bezpečná cesta nepředvídatelnou a nebezpečnou. Rozhodně se vyhněte otevřeným prostranstvím a lesy procházejte opatrně – padající větve jsou časté.

Velmi silný vítr, s vysokým rizikem, nastává při nárazech přesahujících 24 m/s (85 km/h). Zkušenost mi říká, že v takových podmínkách je nutné vyhledat bezpečné útočiště. Stan se může stát pastí, proto je důležité mít v zásobě pevný a spolehlivý přístřešek. Nepodceňujte sílu větru – může vás doslova srazit z nohou a způsobit vážné zranění. Při takových rychlostech větru se pohybujte jen v krajní nutnosti a s maximální opatrností. Pamatuji si jeden trek v Patagonii… Tam jsem si sílu větru skutečně uvědomil. Tohle nebyla jenom procházka, to byl boj o přežití!

Při plánování cest v oblastech s možností silného větru je klíčové sledovat předpověď počasí a mít připravený plán B. Nepřetěžujte se a vždy upřednostněte bezpečnost před rychlostí.

Jak se vytváří vítr?

Vítr, ten věčný poutník po naší planetě, vzniká díky jednoduchému, ale fascinujícímu procesu. Teplý vzduch, lehčí než studený, stoupá vzhůru, vytvářejíc oblast s nižším tlakem. Představte si to jako gigantický, neviditelný vak, ze kterého se vzduch vyfoukne. Do tohoto “vaku” pak proudí chladnější, těžší vzduch z oblastí s vyšším tlakem – vzniká vítr. Intenzita větru přímo úměrně závisí na rozdílu tlaků; čím větší rozdíl, tím silnější poryvy.

Během svých cest jsem zažil vítr v mnoha podobách – od něžného vánku šumícího v palmových listech na tropických plážích až po zuřivé bouře, které s úctou a respektem obdivujete jen z bezpečí. Tlak vzduchu je něco, co jako zkušený cestovatel vnímám intuitivně. V horách například, s rostoucí nadmořskou výškou klesá tlak vzduchu a dýchání je těžší – to je právě ten rozdíl tlaků v akci. Podobně, mořské vánice, které osvěžují pobřeží, jsou výsledkem rozdílu teplot mezi pevninou a mořem.

Rozdíly v tlaku vzduchu nejsou jen výsledkem rozdílů teplot, ale také ovlivněny zemskou rotací (Coriolisova síla), která tvaruje větrné systémy do spirál a vytváří cyklony a anticyklony. Díky tomu máme pasáty, monzuny a další fascinující jevy, které ovlivňují počasí a klima celých regionů. A právě poznání těchto procesů mi umožňuje lépe plánovat své cesty a předvídat potenciální potíže.

Studium map počasí, které znázorňují izobary (linie stejného tlaku vzduchu), je pro cestovatele nezbytné. Rozumění proudění vzduchu vám pomůže předvídat sílu větru, jeho směr a případné nepříznivé podmínky. Ať už se vydáte na trek do Himalájí nebo na plavbu po Karibiku, vědomí principů, na kterých vítr funguje, vám dodá jistotu a umožní vám lépe si vychutnat krásu a sílu přírody.

Proč fouká silný vítr?

Silný vítr? To je jednoduché, přátelé, ale i fascinující. Jeho hlavní příčinou jsou výrazné tlakové rozdíly v atmosféře. Představte si to jako horskou řeku – čím strmější svah, tím rychleji teče voda. Podobně, čím větší tlakový rozdíl mezi dvěma oblastmi, tím silněji vítr fouká, snažíc se tento rozdíl vyrovnat.

Na mapách počasí to uvidíte jako hustě natěsnané izobary – čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu. Čím jsou blíž u sebe, tím strmější je tlakový gradient a tím silnější vítr.

Ale to není všechno! Síla větru ovlivňuje i několik dalších faktorů:

Rotace Země (Coriolisova síla): To je důvod, proč se vítr na severní polokouli stáčí doprava a na jižní doleva. Znáte to z plavby, když se musíte orientovat podle větru.
Tření o zemský povrch: Vítr je nejrychlejší ve výškách, blízko povrchu ho zpomalují stromy, budovy a terénní nerovnosti. Proto je vítr silnější na otevřené mořské hladině, než v lese.
Geografická poloha a nadmořská výška: Horské oblasti, úžiny a pobřeží jsou místem, kde se často setkáváme s extrémně silným větrem. V horách si to uvědomíte při lezení – vítr tu může být mnohem silnější, než v nížině.

A ještě jedna poznámka pro zkušené cestovatele: nepodceňujte sílu větru! Může být nebezpečný, a proto je důležité před cestou do odlehlých oblastí pozorně sledovat předpověď počasí a přizpůsobit své plány.

Čím se měří velikost síly?

Velikost síly měříme siloměrem, někdy taky dynamometrem. To je v podstatě pružina, jejíž deformace (prodloužení, zkroucení) je přímo úměrná působící síle – to je ten slavný Hookeův zákon. Kvalitní turistický siloměr by měl být odolný, ideálně s voděodolným pouzdrem a kalibrovaný na spolehlivé měření.

Důležité parametry turistického siloměru:

Měřicí rozsah: Vyberte si siloměr s rozsahem, který pokrývá vaše očekávané potřeby. Pro měření nosnosti batohu budete potřebovat jiný rozsah než pro testování pevnosti lana.
Přesnost: Čím přesnější siloměr, tím spolehlivější měření. Přesnost je obvykle udávána v procentech.
Odolnost: Siloměr by měl snášet drsné podmínky – déšť, prach, nárazy. Kvalitní materiály a robustní konstrukce jsou klíčové.
Způsob odečítání: Analogové siloměry (s ručičkou) jsou nenáročné, digitální zase přesnější, ale závislé na baterii.

Praktické tipy:

Před každým použitím siloměr zkontrolujte a ujistěte se, že je v pořádku a správně kalibrovaný.
Při měření síly postupujte opatrně, abyste siloměr nepoškodili.
Měření provádějte vždy v ideálních podmínkách, abyste minimalizovali chybu měření.
Pamatujte, že Hookeův zákon platí pouze do určité mezní hodnoty síly – po jejím překročení může dojít k trvalé deformaci siloměru.

Na horách se může siloměr hodit při kontrole pevnosti lan, karabin, či při odhadu nosnosti mostů a lávek.

Kolik m za s je silný vítr?

Silný vítr? To je kapitola sama o sobě, věřte mi. České meteorologické varování hovoří o dvou stupních nebezpečí.

Silný vítr (nízký stupeň nebezpečí): Očekávejte nárazy nad 18 m/s (65 km/h), v horských oblastech pak nad 30 m/s (110 km/h). V takovém větru už se těžko fotí, stativ je nutnost, a lehčí batoh se může stát neřízenou raketou.

Tip pro cestovatele: Vyhněte se výškovým stavbám a otevřeným prostorům. Nepodceňujte sílu větru, i sebemenší předmět může být nebezpečný.

Velmi silný vítr (vysoký stupeň nebezpečí): Nárazy přesahují 24 m/s (85 km/h). Zde už se jedná o vážné nebezpečí.

Bezpečnostní opatření: Hledejte úkryt. Nepřibližujte se k lesům, protože padající větve a stromy představují smrtelné nebezpečí.
Doprava: Silný vítr značně ovlivňuje dopravu, zejména leteckou a lodní. Plánujte cesty s ohledem na předpověď počasí.
Výbava: Větruodolný stan, kvalitní fixační popruhy pro batoh a pevné boty jsou v takovém počasí nezbytností.

Pamatuji si jeden výlet do Krkonoš, kdy jsem se setkal s větrem o síle přes 20 m/s. Byl to skutečný boj o udržení se na nohou. Zkušenosti mi říkají, že respekt k přírodě je v takových situacích nade vše.

Jak silný je vítr 10m/s?

Vítr o rychlosti 10 m/s? To je pěkný fofr, Beaufortovo číslo 5. Představte si to: listnaté keře se vlní jako vlny na moři, malé stromky se ohýbají v tanci s větrem. Zkuste si v takovém větru udržet deštník – budete se s ním prát jako s rozmarným koněm. Tlak větru je znatelný, slyšíte svištění větru v telegrafních drátech, a pokud se proti němu budete prodírat, připravte se na pořádný boj. Pro srovnání – běžná chůze se stává náročnější a vyžaduje větší úsilí. Tento vítr už představuje nezanedbatelné nebezpečí pro menší plavidla a může ohrozit i špatně ukotvené předměty. Pro zkušeného cestovatele to ale znamená pouze zajímavou výzvu. Silnější poryvy větru se v tomto stupni vyskytují sporadicky, rychlost 10,8 až 13,8 m/s už překračuje hranici Beaufortovy šestky a stromy se tam už pohupují celými korunami. Je to pořádná síla, na kterou se při plánování výprav musíte patřičně připravit.

Jak spočítat rychlost větru?

Rychlost větru, milí cestovatelé, se měří v metrech za sekundu (m/s). Pro lepší představu si pamatujte, že 1 m/s odpovídá přibližně 3,6 km/h. Praktický trik pro rychlý přepočet z m/s na km/h? Vynásobte rychlost v m/s čtyřmi a odečtěte 10 %. To vám poskytne dobrou aproximaci. Nezapomínejte ale, že samotné číslo není všechno. Zkušený cestovatel ví, že důležitá je i síla větru, která se často vyjadřuje Beaufortovou stupnicí – od mírného vánku až po ničivou vichřici. Tato stupnice bere v úvahu nejen rychlost, ale i vliv větru na okolní prostředí, například na mořské vlny nebo stromy. Používejte spolehlivý anemometr pro přesné měření, ale i pozorování okolí vám napoví o síle větru. Například v poušti, kde je minimum překážek, i mírný vítr může mít silný účinek, zatímco ve městě mezi budovami je vliv větru často menší.

Nepodceňujte sílu větru, ať už putujete po horách, pouštích, či moři. Jeho síla a směr zásadně ovlivňují bezpečnost a úspěch vaší cesty. Před expedicí si vždy ověřte předpověď větru a připravte se na všechny možné scénáře.

Co je silnejsi hurikan nebo tornádo?

Mnozí se ptají, co je silnější, hurikán či tornádo. Odpověď není tak jednoduchá, jak se zdá. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že tropické cyklony, jako jsou hurikány, jsou sice rozsáhlejší a ovlivňují obrovské území, jejich síla je rozprostřena na větší plochu. To znamená, že i když celková škoda může být obrovská, intenzita větru na jednom místě nemusí být tak devastující jako u tornáda. Tornáda naopak, ačkoliv menší, se vyznačují neuvěřitelně koncentrovanou energií a rychlostí větru. Představte si to jako rozdíl mezi širokou, ale pomalu tekoucí řekou a úzkým, ale prudkým vodopádem. Řeka zaplaví rozsáhlé území, vodopád rozdrtí vše v bezprostřední blízkosti. Tornáda tedy působí značné lokální škody na mnohem menší ploše, ale intenzita těchto škod je často mnohem větší než v případě hurikánů. Jejich nebezpečí spočívá v jejich nepředvídatelnosti a rychlosti pohybu. Silné hurikány se dají předpovědět s relativně větší přesností, tornáda se naopak zformují a zmizí během krátké doby.