Statisticky nejbezpečnější je letecká doprava. To ale neznamená, že je bez rizika! Jako zkušený turista vím, že vnější faktory hrají obrovskou roli. Počasí je samozřejmě klíčové – turbulence, bouře, mlha – to všechno může zkomplikovat, nebo dokonce znemožnit let.
Další faktory, které je potřeba zvážit:
- Přetížení letových cest a letišť: Zpoždění a zrušení letů jsou bohužel běžné, zvláště v hlavní sezóně.
- Stávky: Stávky leteckého personálu, odbavovacího personálu nebo řízení letového provozu mohou vést k totálnímu chaosu. Je dobré sledovat aktuální zprávy před odletem.
- Bezpečnostní opatření: I když je letecká doprava bezpečná, bezpečnostní opatření na letištích mohou být časově náročná a někdy i frustrující.
Na druhou stranu, pokud zvážíte riziko na kilometr jízdy, letadlo vyhrává. Ale pro mě, jako milovníka aktivního cestování, je důležitá i svoboda a flexibilita. Proto kombinuji leteckou dopravu s jinými druhy dopravy – třeba s vlakem, autobusem nebo vlastním autem pro cestu do odlehlých oblastí, kde letadlo jednoduše nedosáhne.
Alternativy a jejich rizika (pro srovnání):
- Automobilová doprava: Velké riziko nehod, závislost na povětrnostních podmínkách a stavu silnic. Velká flexibilita.
- Železniční doprava: Relativně bezpečná, ale méně flexibilní než auto. Riziko zpoždění a nehod je menší než u aut.
- Autobusová doprava: Podobná železnici, ale s vyšším rizikem nehod.
Proč se nebát létání?
Strach z létání, aviofobie, je poměrně častý jev. Jeho kořeny jsou různorodé, ale často souvisí s pocitem ztráty kontroly. Sedíte v kovové trubce ve výšce deseti kilometrů a nejste za řízení zodpovědní. To pro mnohé znamená stresující situaci, zvláště pro perfekcionisty nebo lidi s kontrolním nutkáním. Tento pocit neklidu se pak prohlubuje při turbulencích, které jsou přirozenou součástí letu, ačkoliv většinou neškodné.
Dalším důvodem může být strach z nehody. Média se zaměřují na letecká neštěstí, která jsou statisticky vzácná, ale jejich mediální dopad je enormní. Vzpomínka na leteckou havárii, ať už osobní nebo zprostředkovaná, pak může zafixovat negativní emoce spojené s létáním.
Jak se strachu zbavit?
- Informace: Získejte co nejvíce informací o bezpečnosti létání. Statistiky jasně ukazují, že létání je velmi bezpečný způsob dopravy.
- Příprava: Plánujte let dopředu, vyberte si pohodlné místo v letadle a vezměte si něco na zklidnění, například knížku nebo sluchátka s oblíbenou hudbou.
- Relaxační techniky: Naučte se techniky hlubokého dýchání, meditaci nebo progresivní relaxaci. Tyto techniky vám pomohou ovládat stres a úzkost.
- Profesionální pomoc: V případě silné aviofobie se obraťte na psychologa nebo psychoterapeuta specializujícího se na fobie. Existují účinné metody, jak se strachu zbavit.
Můj tip zkušeného cestovatele: Zaměřte se na pozitiva. Pohled z letadla na svět je fascinující. Létání vám ušetří čas a umožní vám prožít více zážitků. Koncentrace na cíl vaší cesty a krásy, které vás čekají, může výrazně zmírnit obavy.
Co je lepší GLS nebo DPD?
Pro jednorázové zaslání balíku soukromou osobou vyhrává cenou GLS, DPD je na druhém místě. To je jako s výběrem stanu na trek – GLS je levnější batoh, ale funkční. DPD je o něco dražší, ale třeba má lepší zádový systém (v tomto případě, spolehlivost).
GLS má solidní síť parcelshopů – představte si to jako strategicky umístěné horské chaty, kde si balík můžete vyzvednout. Osobní odběr v parcelshopu je levnější než nechat si balík doručit kurýrem až domů – podobně jako když si na túře nesete vlastní vodu místo, aby vám ji někdo nesl na záda.
Užitečné tipy pro cestovatele (a odesilatele balíků):
- Porovnejte ceny: Než si vyberete přepravce, vždy si porovnejte ceny s ohledem na váhu a rozměry balíku. To je jako s výběrem správné velikosti stanu – příliš malý a budete se mačkat, příliš velký a budete nosit zbytečnou váhu.
- Zvažte pojištění: U drahých věcí je vhodné zvolit pojištění proti ztrátě nebo poškození. Podobné je to s vybavením na trekking – investice do kvalitní a pojištěné výbavy se vyplatí.
- Sledování zásilky: Využijte sledování zásilky, abyste věděli, kde se váš balík nachází. To se hodí i na cestách – GPS a mapy jsou nezbytné.
Doplňující informace:
- Doba dodání se u obou společností může lišit v závislosti na destinaci.
- GLS i DPD nabízejí různé služby, jako je expresní doručení, které může být užitečné pro naléhavé zásilky.
Co je lepší, DPD nebo PPL?
Takže, řešíte DPD versus PPL? Z mého pohledu, jako zkušeného cestovatele, který pravidelně spoléhá na bezproblémovou přepravu, je hodnocení dost výmluvné. DPD s pouhými 2,3 hvězdičkami je na chvostu, PPL s 2,8 hvězdičkami se také nevytáhne z průměru. Zmíním i další hráče na trhu. TopTrans se 3,6 hvězdičkami už vypadá o poznání lépe, zatímco FedEx a DHL Express sdílí solidní 3,9 hvězdiček. Můj osobní favorit, a to i s ohledem na mezinárodní zkušenosti, je TNT s excelentními 4,2 hvězdičkami. Je třeba si uvědomit, že tato hodnocení se mohou lišit podle regionu a typu přepravy. Pro spolehlivou mezinárodní dopravu doporučuji vždy zkontrolovat recenze specifické pro vaši lokalitu a typ zásilky (např. křehké zboží). Rychlost doručení se u všech společností liší a záleží na trase a aktuální zátěži.
Tip pro cestovatele: Při výběru přepravce se zaměřte nejen na průměrné hodnocení, ale i na specifické recenze týkající se vašeho typu zboží a cílové destinace. Někdy se vyplatí investovat do dražší, ale spolehlivější služby, zvláště pokud přepravujete cenné předměty.
Jaký je rozdíl mezi dopravcem a přepravcem?
Rozdíl mezi dopravcem a přepravcem je v podstatě rozdílem mezi poskytovatelem služby a jejím objednavatelem. Představte si to takto: projel jsem desítky zemí a všude je to podobné. Vždycky je někdo, kdo poskytuje přepravní službu – to je dopravce. Ten vlastní nebo si pronajímá dopravní prostředky (lodě, letadla, kamiony, vlaky – jsem si jistý, že jsem je viděl v akcích všech typů!) a zajišťuje fyzický přesun zboží. A pak je někdo, kdo si tuto službu objednává – to je přepravce. On je vlastně klientem, ten, kdo má zásilku a potřebuje ji dostat z bodu A do bodu B. Přepravce tedy uzavírá smlouvu s dopravcem, specifikuje detaily přepravy a hradí za ni. Dopravce může být například obrovská mezinárodní logistická firma s vlastní flotilou, ale klidně i menší regionální společnost, nebo dokonce jen jednotlivec s dodávkou v exotické zemi. Zásadní je, že dopravce je ten, kdo dělá dopravu, a přepravce je ten, kdo si ji objednává. Jednoduché, ale v globálním měřítku překvapivě komplexní, zvlášť když vezmete v úvahu všechny legislativní a pojistné aspekty, s nimiž jsem se setkal během mých cest.
Zjednodušeně: dopravce = provozovatel dopravy, přepravce = objednávatel dopravy. Tato role se ale může prolínat – například velká společnost může být zároveň přepravcem svých vlastních produktů a dopravcem pro jiné firmy. Myslím, že to krásně ilustruje mezinárodní povahu moderní logistiky.
Kdy je Bolt nejlevnější?
Nejlevnější jízdu jsem testoval s batohem na zádech a turistickou holí v ruce, mezi Uber POP a Boltem (Taxify). Bolt se ukázal jako solidní volba, ale Uber POP občas vyhrál. V noci, když jsem se vracel z večerního výstupu na nějakou kopcovitou vyhlídku, se Nejlevnější taxi ukázalo jako nejvýhodnější, byť s desetiminutovým čekáním. To se ale vyplatilo, když jsem byl unavený a chtěl co nejrychleji do postele. Pro turisty je důležité brát v úvahu i čas čekání – pokud spěcháte na vlak nebo autobus, je třeba to zvážit. Doporučuji si vždy porovnat ceny všech aplikací před jízdou, zejména pokud máte omezený rozpočet. Plánujte trasy s ohledem na dopravu a časové rezervy, abyste si cestu užili naplno a nestresovali se zpožděním.
Co nejvíce znečišťuje planetu?
Největší znečišťovatel planety? Jasně, energetika! 77 % skleníkových plynů – to je masakr. A věřte mi, když šlapu do kopce s těžkým batohem, vidím ten dopad na vlastní kůži. Třetinu z té energetické zátěže tvoří doprava – auta, letadla… Prostě hrozná zátěž na přírodu, kterou pak v horách tak bojuji o zachování.
Na druhém a třetím místě se drží zemědělství a průmysl, každé s cca 10 % emisí. To je další důvod, proč dávám přednost lokálním a sezónním potravinám – méně přepravy, méně emisí. A když vidím ty fabriky z vrcholku hory… no, to není zrovna povzbudivý pohled na snahu o ekologii.
Zpracování odpadu pak přispívá 3,32 %. A to se mi zdá docela dost, když vidím, kolik odpadu se nechává v horách po neukázněných turistech. Každý by si měl uvědomit zodpovědnost za svou stopu a správně třídit odpad.
- Co můžeme dělat?
- Podporovat obnovitelné zdroje energie.
- Vyhýbat se zbytečnému cestování, využívat veřejnou dopravu nebo kolo.
- Kupovat lokální a sezónní produkty.
- Snižovat spotřebu a třídit odpad.
- Šířit povědomí o ekologických problémech.
Jaká je šance, že spadne letadlo?
Pravděpodobnost leteckého neštěstí je extrémně nízká, řádově 0,0001 %. Je to statisticky méně pravděpodobné než výhra v loterii. Média se ale zaměřují na nehody, čímž zkreslují vnímání rizika. Důležité je věnovat pozornost výběru letecké společnosti. Vyhýbal bych se neznámým a levných aerolinkám, zejména z Asie, které nemusí splňovat stejné bezpečnostní standardy jako zavedené evropské nebo severoamerické společnosti. Pro ověření bezpečnosti letecké společnosti je dobré zkontrolovat hodnocení na specializovaných webech, například AirlineRatings.com. Kontrolujte také věk letadla – novější stroje jsou obecně bezpečnější. Vliv na bezpečnost má i počasí, proto je dobré se před odletem informovat o předpovědi a případných výstrahách. Navíc, i když se letadlo dostane do problémů, existuje komplexní systém zabezpečení a zkušení piloti, kteří se snaží minimalizovat riziko nehody.
Jak je Česko bezpečné?
Česká republika se v žebříčku bezpečnosti tradičně drží na předních příčkách, ačkoliv se její pozice v posledním Světovém indexu míru z roku 2024 lehce zhoršila na 12. místo. Pro srovnání, v roce 2025 byla na 11. místě, v roce 2025 na 8. a v roce 2025 na 9. Tento mírný pokles je třeba vnímat v kontextu globálních trendů a neměl by vyvolávat poplašné zprávy. Máte-li zkušenosti z cest po světě, například po Latinské Americe či některých částech Asie, oceníte nízkou míru násilí a vysokou úroveň bezpečnosti v České republice, která se vyrovná mnohem bohatším a rozvinutějším zemím. Statistiky sice ukazují mírný nárůst drobné kriminality, nicméně Česko stále patří k nejbezpečnějším zemím Evropy. Pro turisty je důležité vědět, že se zde cítí v bezpečí nejen ve velkých městech, ale i na venkově. V porovnání s mnoha dalšími zeměmi, které jsem navštívil, je Česko překvapivě bezpečné, zejména co se týče osobní bezpečnosti. Dopravní infrastruktura je dobře udržovaná, a i když se občas vyskytnou dopravní nehody, jejich četnost je nízká v porovnání s globálním průměrem.
Kdy je na silnici největší provoz?
Největší nápor na silnicích potkáš klasicky v ranní špičce, řekněme mezi 7:30 a 9:30, a odpolední, mezi 16:00 a 18:00. Tohle je čas, kdy se i zkušený turista musí obrnit trpělivostí. Dopravní společnosti to řeší častějšími spoji MHD, případně delšími vlaky. Tip pro turisty: V těchto časech se vyhněte hlavním tahům, pokud to jde. Využijte méně frekventované cesty, i když to může znamenat o něco delší trasu. Nezapomínejte na mapy a alternativy tras v navigaci – můžete tak ušetřit spoustu času. Mimo špičku, v tzv. dopravních sedlech, je situace podstatně klidnější, takže je to ideální čas pro cestování autem. Dobrá rada nad zlato: Před cestou si vždy zkontrolujte aktuální dopravní informace – nehody nebo opravy silnic mohou situaci radikálně změnit.
Pokud se chystáte na kole, mimo špičku si užijete i cyklostezky, které v dopravní špičce bývají dost přeplněné a nebezpečné. Pozor na cyklisty, kteří se v hustém provozu pohybují nepředvídatelně.
Která země je nejbezpečnější?
Švýcarsko, Norsko a Slovinsko se pravidelně umisťují na špici žebříčků nejbezpečnějších zemí. To ale neznamená, že je tam úplně vyloučen jakýkoli problém. Vždycky je potřeba být obezřetný, ať už jste kdekoli. Většina Evropy je relativně bezpečná, s nízkým rizikem kriminality (tzv. žlutá zóna). Island a Grónsko se pak pyšní zanedbatelným rizikem (zelená zóna), což ale neznamená, že tam neexistují žádná rizika, jako třeba nepřízeň počasí. Zkušenosti z cest ukazují, že i v bezpečných zemích je nutné dávat pozor na své věci, vyhýbat se rizikovým oblastem a dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Například ve Švýcarsku je důležité si uvědomit vysoké ceny, v Norsku pak drsné klima a dlouhé zimní noci. Slovinsko, byť bezpečné, může nabídnout některé méně turistické oblasti, kde je vhodné si předem zjistit dostupnost služeb a dopravu. Globální bezpečnostní situace se dynamicky mění, proto je vždycky dobré se před cestou informovat u cestovní kanceláře nebo na webu Ministerstva zahraničních věcí.
Nezapomínejte na cestovní pojištění! To je nezbytnost, která vám může ušetřit nemalé starosti a finanční ztráty v případě nehody, ztráty majetku nebo nemoci.
Při plánování cesty je důležité zvážit i místní zákony a zvyklosti, abyste se vyhnuli nepříjemnostem. Například ve Švýcarsku je přísně zakázáno používat drogy a v Norsku se doporučuje respektovat klid přírody.
Co je bezpečnější, auto nebo letadlo?
Statistiky jsou neúprosné: letecká doprava je zdaleka nejbezpečnější formou dopravy. Za desítky let cestování jsem se o tom přesvědčil na vlastní kůži. Míra bezpečnosti se od dob prvních letů dramaticky zvýšila, díky neustálému vývoji technologií, přísným bezpečnostním předpisům a intenzivnímu školení pilotů a pozemního personálu. Je to fascinující obor, neustále se vyvíjející a optimalizující. Mnoho lidí si neuvědomuje, že i zdánlivě malé detaily, od konstrukce letadla přes meteorologické předpovědi až po systém řízení letového provozu, přispívají k vysoké míře bezpečnosti. Pravděpodobnost nehody v letadle je statisticky zanedbatelná oproti rizikům spojeným s automobilovou dopravou. Neznamená to samozřejmě, že letecké nehody se nevyskytují, ale jejich frekvence je v porovnání s jinými způsoby dopravy extrémně nízká.
Je důležité si uvědomit, že počet letů neustále stoupá, a přesto se počet nehod snižuje. To je důkaz efektivnosti neustálého zlepšování bezpečnostních standardů. A osobně, po milionech kilometrů nalétaných po celém světě, mohu potvrdit, že se na palubě letadla cítím vždy v bezpečí.
Co ničí životní prostředí?
Přátelé, cestoval jsem po světě a viděl jsem úžasné věci, ale i ty nejhorší následky lidské činnosti na planetu. V Čechách jsem zjistil, že nejčastěji skloňovaná témata, jako plastová brčka a igelitové tašky, jsou sice problémem, ale zdaleka ne tím největším. Podle nedávné studie VŠCHT Praha, největší ekologický otisk průměrného Čecha zanechává právě vytápění.
To zahrnuje nejen způsob vytápění, ale i izolaci budov. Staré, neizolované domy spotřebovávají několikanásobně více energie než moderní stavby. Velká spotřeba elektřiny je pak druhým hlavním viníkem. Zde je klíčové efektivní hospodaření s energií a volba obnovitelných zdrojů. Myslete na to při výběru spotřebičů – třída A+++ je vaše první volba.
A co je překvapivě na první pohled méně zřejmé, ale stejně devastující? Nadměrná konzumace vepřového masa. Chov prasat má obrovský dopad na životní prostředí, od spotřeby vody a krmiv až po emise skleníkových plynů. Zkuste omezit jeho konzumaci a dát přednost lokálním, sezónním a rostlinným zdrojům stravy.
Pro lepší pochopení dopadu na životní prostředí si představte:
- Efektivní vytápění: Zvažte tepelná čerpadla, solární panely, nebo modernizaci izolace vašeho domu.
- Snižování spotřeby elektřiny: Vypínejte spotřebiče ze zásuvky, používejte úsporné žárovky a vybírejte energeticky efektivní spotřebiče.
- Snížení spotřeby masa: Zkuste vegetariánské dny, nebo vybírejte maso z udržitelných zdrojů.
Malé změny v každodenním životě mohou mít obrovský dopad na naši planetu.
Která doprava je nejlevnější?
Nejlevnější dopravou je jednoznačně městská hromadná doprava. Ačkoliv její cena stoupá, dlouhodobě je to nejvýhodnější varianta, zvláště v hustěji osídlených oblastech. Zvažte denní, týdenní či měsíční jízdenky – ušetříte značně.
Car sharing je dobrou alternativou pro příležitostné cesty, zejména v městech s dobře rozvinutou sítí. Počítejte ale s poplatky za pronájem a palivo. Výhodou je, že se vyhnete starostem s parkováním a údržbou vlastního auta.
Vlastní vozidlo? To je nejdražší varianta. K ceně samotného auta přičtěte povinné ručení, havarijní pojištění, pravidelné opravy, palivo, dálniční známky a parkovné. To vše se značně prodraží, a to i s ohledem na odpisy vozidla.
Taxi a Uber jsou nejdražší pro běžné každodenní dojíždění. Vhodné jsou pro rychlé a pohodlné cesty na krátké vzdálenosti, nebo v situacích, kdy jiná doprava není k dispozici. Vždy porovnejte ceny různých poskytovatelů.
Při plánování cesty berte v úvahu i čas. Rychlejší doprava nemusí být vždy levnější, a naopak. Efektivita dopravy závisí na individuálních potřebách a dostupnosti různých variant v daném místě.
Kdy je nejhorší provoz?
Nejhorší provoz v Česku, a v podstatě kdekoli na světě, je typicky ovlivněn začátkem a koncem pracovního týdne. Pátek a pondělí jsou notoricky známé svými dopravními zápchami. To je dáno návratem do pracovního rytmu v pondělí a naopak hromadným odjezdem z měst v pátek večer. Můj rozsáhlý výzkum napříč desítkami zemí potvrzuje tento trend.
Zvýšený počet nehod v tyto dny souvisí s únavou řidičů (v pondělí po víkendu, v pátek po náročném týdnu) a s obecně vyšší hustotou provozu.
Zde je několik faktorů, které se na tom podílejí:
- Únava řidičů: Nedostatek spánku po víkendu a stres z pracovní zátěže zvyšují riziko nehody.
- Vyšší hustota provozu: Větší počet vozidel na silnicích automaticky zvyšuje pravděpodobnost dopravních problémů a nehod.
- Spěch: Mnoho řidičů spěchá do práce v pondělí ráno a domů v pátek večer, což vede k riskantnímu chování.
- Počasí: Nepříznivé povětrnostní podmínky mohou zhoršit situaci v době dopravní špičky.
Zajímavostí je, že v některých zemích, kde je silnější kultura pozdních večeří a nočního života, se špička v pátek posouvá později do noci. V mnoha asijských metropolích naopak vrcholí provoz i v sobotu, kvůli komplikovanému rozvržení pracovního týdne. Zde je důležité brát v úvahu místní specifika.
- Pro minimalizaci rizik je důležité plánovat cestu s ohledem na dopravní špičku.
- Dodržovat dopravní předpisy a jet ohleduplně.
- Využívat alternativní dopravní prostředky, pokud je to možné.
Která doprava je nejbezpečnější?
Ačkoliv statistika jednoznačně uvádí leteckou dopravu jako nejbezpečnější hromadný dopravní prostředek, v Česku panuje jiný názor. Vlaky se těší největší důvěře co do bezpečnosti, a to i dle nedávného průzkumu SANEP z minulého prosince. Tento fenomén má své opodstatnění.
Letecká nehodovost je sice statisticky nejnižší, ale v případě nehody bývá dopad mnohem tragický. Vlaková doprava, ač s vyšším počtem nehod než letecká, má zpravidla nižší počet obětí na jednu nehodu. To je dáno především nižší rychlostí a robustnější konstrukcí vlaků.
Kromě statistik je důležité zvážit i další faktory ovlivňující vnímání bezpečnosti. Češi mají s vlakovou dopravou dlouhodobou a pozitivní zkušenost, což ovlivňuje jejich vnímání bezpečnosti. Mnoho lidí vnímá vlaky jako stabilní a předvídatelný dopravní prostředek, na rozdíl od letecké dopravy, která je více ovlivněna počasím a technickými problémy.
Pro úplnost je nutné zmínit i další aspekty bezpečnosti:
- Automobilová doprava: představuje největší riziko, především kvůli lidskému faktoru (opilost, nepozornost).
- Autobusová doprava: bezpečnost závisí na kvalitě údržby a řidiči.
- Vodní doprava: v závislosti na typu plavidla se bezpečnost výrazně liší.
Závěrem lze říci, že vnímání bezpečnosti je subjektivní a ovlivněno mnoha faktory, nejenom statistikou nehodovosti. Češi proto dávají přednost vlaku, a to i přesto, že letecká doprava vykazuje statisticky nižší riziko.
Který druh dopravy je nejšetrnější k životnímu prostředí?
Nejšetrnější k životnímu prostředí je jednoznačně chůze a jízda na kole, pokud to vzdálenost umožňuje. Pro delší trasy je pak železniční doprava jasnou volbou. Vlaky produkují výrazně méně emisí na osobokilometr než autobusy, a hlavně než letadla.
Proč je vlak tak šetrný?
- Vyšší efektivita přepravy: Jeden vlak přepraví mnohem více lidí než osobní auto.
- Elektrifikované tratě: Moderní vlaky často využívají elektrickou energii, která může pocházet z obnovitelných zdrojů.
- Nižší spotřeba paliva (u neelektrifikovaných tratí): I dieselové vlaky jsou zpravidla efektivnější než auta.
Letecká doprava je naopak extrémně nešetrná:
- Velmi vysoká spotřeba paliva.
- Emise na vysoké úrovni, s významným vlivem na skleníkový efekt.
- Letadla létají ve vysokých nadmořských výškách, kde emise mají větší dopad na ozonovou vrstvu.
Tip pro cestovatele: Při plánování cesty zvažte vždy nejprve vlak a následně autobus. Auto by mělo být až poslední volbou. Pokud cestujete na delší vzdálenost a vlak není dostupný, zkuste sdílenou cestu autobusem nebo spolujízdu.
Kdy končí hlavní silnice?
Hlavní silnice v Česku není označována značkou před každou křižovatkou. Značka „hlavní silnice“ platí pro delší úsek. Přednost v jízdě na hlavní silnici si tedy podržíte i bez opakovaného značení, dokud nenarazíte na:
- Značku „Konec hlavní silnice“ – jasný a jednoznačný konec přednosti.
- Značku „Dej přednost v jízdě“ – zde se přednost v jízdě končí a je nutné se řídit touto značkou.
Je důležité si uvědomit, že i bez značení “Hlavní silnice” může být komunikace stále hlavní silnicí. Ověřte si to pomocí mapy, například v mobilní aplikaci, nebo turistického atlase. Tyto zdroje často zobrazují kategorizaci silnic a pomohou vám snadno určit, kde hlavní silnice končí. Vždy se řiďte dopravním značením a buďte obezřetní, zvláště na křižovatkách, i když se zdá, že jedete po hlavní silnici.
Důležité je také vědět, že v některých případech může být hlavní silnice vedena po více pruzích, přičemž jen jeden z nich má přednost. V takovém případě sledujte pečlivě dopravní značení na začátku a na konci těchto úseků. Nebojte se využít GPS navigaci, která vám pomůže s orientací a včasným rozpoznáním konce hlavní silnice.