Jaká je měna v Česku? - Svět cestování

Česká koruna (Kč, ISO 4217: CZK) – to je měna, která vás bude provázet při vašich českých dobrodružstvích od 8. února 1993. Sto haléřů tvoří jednu korunu, ačkoliv haléře už v běžném platebním styku téměř nepotkáte – ceny se většinou zaokrouhlují na celé koruny. Nebojte se, platit kartou je v Česku naprosto běžné, zejména ve větších městech a turistických oblastech. Mnoho obchodníků a restaurací ale s radostí přijme i hotovost. Pro výměnu peněz doporučuji využít banky nebo směnárny s pevnou sazbou, abyste se vyhnuli nepříjemným překvapením. Na letištích a v turisticky exponovaných místech bývají kurzy méně výhodné. Při plánování rozpočtu počítejte s tím, že Česko je poměrně cenově dostupná země, ale ceny se liší v závislosti na lokalitě a typu služby. Nezapomeňte si před cestou zkontrolovat aktuální kurzy a případně si předem vyměnit menší obnos korun, abyste si ulehčili první hodiny po příjezdu. V případě potřeby je snadné vybrat si koruny z bankomatu, většina bankomatů přijímá běžné mezinárodní karty.

Tip pro zkušenější cestovatele: sledujte kurzy korun vůči vaší měně. Někdy se může vyplatit si koruny pořídit v zahraničí, jindy je výhodnější vybrat si peníze z bankomatu v Česku. Vše závisí na aktuálním kurzu a poplatcích vaší banky.

Kdy byl zrušen zlatý standard?

Zlatý standard, kdy byla měna přímo vázána na zlato, skončil v roce 1971, když prezident Nixon oznámil ukončení směnitelnost dolaru za zlato – událost známou jako „Nixonův šok“. To znamenalo konec éry pevně fixovaných směnných kurzů a otevřelo cestu k dnešnímu systému flexibilních kurzů, ovlivňovanému spekulacemi a globálními ekonomickými silami. Pamatuji si, jak jsem tehdy cestoval po jihovýchodní Asii a sledoval, jak se dramaticky měnily ceny v závislosti na kolísajícím dolaru. Bylo to chaotické, ale také to umožnilo některým ekonomikám rapidnější růst. Zlatý standard sice zaručoval stabilitu, ale i brzdil ekonomický růst, protože limitoval množství peněz v oběhu. Jeho přísná pravidla ztěžovala například reakci na krize. Dnes, i přes četné diskuze o jeho možném návratu, žádná země nespoléhá na zlatý standard. Je to fascinující kapitola ekonomické historie, která má i dnes reálný dopad na to, jak vnímáme hodnotu peněz, a jak se mění ceny během mých cest po světě.

Zajímavostí je, že i po oficiálním zrušení, zlato hraje stále důležitou roli v mezinárodním finančním systému, i když už není přímou oporou měn. Centrální banky drží značné zlaté rezervy, které slouží jako pojistka v časech nejistoty. Například během nedávných ekonomických krizí jsem viděl, jak zájem o zlato prudce vzrostl v mnoha zemích, od Argentiny po Čínu, což ukazuje, že důvěra v tradiční měny není vždycky samozřejmá.

Co se stane, když padne měna?

Padne-li měna, zlevní pro cizince naše zboží a služby. To znamená, že se zvýší poptávka po českých vývozech, a tím i zisky českých firem exportujících do zahraničí. Představte si, že jedete do zahraničí a zjistíte, že koruna prudce oslabila – najednou je vaše cestování a nákupy mnohem levnější pro zahraniční turisty. To stejné se děje s českými produkty na světových trzích.

Ale pozor! Nejde jen o růžové brýle. Oslabení koruny také zdražuje import. Ceny dováženého zboží, jako například benzín, elektronika nebo i potraviny, se zvyšují, a to se projeví na cenách v obchodech a ovlivní životní náklady obyvatel.

Důsledky mohou být komplexní:

Zvýšený export: Více českých firem bude schopno konkurovat na zahraničních trzích.
Zvýšené zisky vývozců (v cizí měně): Ale zisky v korunách nemusí nutně narůst, záleží na tom, jak rychle rostou ceny v Česku.
Zvýšené ceny importu: Dovoz zboží a služeb se zdraží, což ovlivní inflaci.
Inflace: Zdražení importu může vést k vyšší inflaci, snižující kupní sílu domácích obyvatel.
Zvýšená turistika: Česko se stává atraktivnější destinací pro zahraniční turisty.

Je důležité si uvědomit, že dopad oslabení měny není jen ekonomický, ale ovlivňuje i politickou a sociální situaci v zemi. Například zkušenost z let 2008 -2010 ukazuje, že prudký propad koruny může vést k silnému nárůstu inflace a sociální nespokojenosti.

Co je na 1 Kč?

Jedna česká koruna? To není jenom drobný obnos. Na jejím reliéfu se skrývá kus české historie – Svatováclavská koruna. Tento symbol české státnosti, zdobící minci, je mnohem víc než jenom krásný obrázek.

Svatováclavská koruna, nejvýznamnější korunovační klenot, je uložena v klenotech Pražského hradu, kam se dostanete například po fascinující prohlídce starého královského paláce. Její historie je spletitá a plná tajemství. Někteří historikové pochybují o jejím skutečném věku a původu, existují teorie, že není tak stará, jak se traduje.

Co byste měli vědět, když se o ní dozvíte víc:

Materiál: Zlato, drahé kameny a perly – skutečné umělecké dílo.
Symbolika: Každý detail má svůj význam, od křížků po drahokamy. Symbolika je spojena s českou křesťanskou tradicí a mocí panovníků.
Historie: Korunovace českých králů, národní hrdost a i období temna a ztrát. Koruna byla opakovaně ve válečných nepokojích v ohrožení.
Prohlídka: Klenoty Pražského hradu jsou oblíbenou turistickou atrakcí. Doporučuji rezervaci vstupenek s předstihem, abyste si neujel(a) tuto jedinečnou příležitost.

Takže příště, když budete mít v kapse jednok korunovou minci, vzpomeňte si na bohatou historii a symboliku, kterou nese.

Proč se 100 Kč říká kilo?

Sto korun se říká kilo, protože kilo (symbol k) je předpona v soustavě SI značící 103, tedy tisícinásobek. Pochází z řeckého chilio – tisíc. Tohle všichni víme z fyziky, že jo? Ale v praxi to znamená, že když jdu na túru a kupuju si 2 kilogramy sušenek, tak v podstatě kupuju 2000 gramů. To je vážně důležité vědět, abyste se v horách nepřepočítali!

Kilogram je výjimka – jediná základní jednotka SI s předponou. Myslím, že tohle je důležité si zapamatovat, protože:

Plánování výbavy: Kilogramy hrají roli při plánování váhy batohu. Každý gram navíc se na celodenní túře cítí! Představte si, co by to znamenalo táhnout o kilo více.
Orientace v mapách: Kilometry jsou základem při určování vzdáleností na mapách. Když plánujete cestu na Sněžku, budete chtít vědět, kolik kilometrů vás čeká.
Zásoby: Kilogramy a gramy jsou klíčové pro odhad spotřeby zásob na delší túru – jídlo, voda…

Takže “kilo” ve smyslu 1000 korun je vlastně jenom zjednodušená řeč, ale důležité je chápat ten původní význam z fyziky, protože to je v praxi mnohem užitečnější, zvlášť při plánování outdoorových aktivit!

Co je na 50 Kč?

Dneska už tedy na 50 Kč máte jenom minci. Je to pěkný kousek – dílo akademického sochaře Ladislava Kozáka. Když si ji prohlédnete pozorně, uvidíte detaily, které odhalí talent a preciznost autora. Mimochodem, věděli jste, že se na minci nachází motiv českého lva? Symbolika, která se mi líbí a kterou si rád pamatuju z mých cest po republice.

A ještě jedna rada zkušeného cestovatele: vždycky se vyplatí mít u sebe drobné. Nejen kvůli padesátikorunové minci, ale obecně pro drobné nákupy, například v menších obchodech nebo na trzích. Ušetří vám to čas a zbytečné komplikace. A věřte mi, na cestách se vždycky něco najde, co si budete chtít koupit za pár korun.

Jaká měna je nejsilnější?

Otázka nejsilnější měny je komplexní a závisí na použitém měřítku. Pokud se zaměříme na čistou hodnotu vůči americkému dolaru, vede kuvajtský dinár (KWD). Jeho síla je úzce spjata s bohatstvím Kuvajtu, jeho těžbou ropy a stabilní ekonomikou. Tento fakt je ovšem pro běžného cestovatele spíše akademickou záležitostí, protože jeho praktické využití je omezené mimo oblast Perského zálivu.

Z hlediska globálního vlivu a stability je však nesporným králem americký dolar (USD). Je dominantní měnou v mezinárodním obchodu, rezervní měnou mnoha centrálních bank a klíčovou měnou pro většinu mezinárodních transakcí. To z něj dělá nejdůležitější měnu pro cestovatele po celém světě, i když jeho hodnota vůči jiným měnám kolísá. Vždy se vyplatí mít s sebou alespoň malou hotovost v dolarech, obzvláště v zemích s méně stabilní ekonomikou nebo v turistických oblastech mimo hlavní centra.

V oblasti kryptoměn dominuje Bitcoin (BTC), ale jeho volatilita je extrémně vysoká a proto ho nelze považovat za stabilní měnu v tradičním smyslu. Jeho hodnota se může dramaticky měnit během krátkého časového úseku, takže investice do Bitcoinu pro cestovatele představují značné riziko. Používání Bitcoinu k platbám je také stále omezené.

Je důležité si uvědomit, že síla měny je relativní a závisí na mnoha faktorech, včetně geopolitické situace, ekonomické stability dané země a nabídky a poptávky na mezinárodních trzích. „Peníze se musí točit“ – tato stará moudrost poukazuje na dynamický charakter finančního systému a důležitost oběhu peněz pro fungování ekonomiky.

Kolik je 1 €?

Jeden euro je aktuálně 25,0260 Kč. To je podle dnešního kurzu. Vždy si však před cestou ověřte aktuální kurz, protože se mění.

Hodnota eura se liší v závislosti na bankách a směnárnách. Ne vždy dostanete nejlepší kurz v bance, často se vyplatí využít směnárny, ale pozor na poplatky!

Pro představu, kolik dostanete za další měny:

1 USD: 21,9660 Kč
1 PLN: 5,8570 Kč
1 GBP: 29,1810 Kč

Při plánování rozpočtu na cestu do zahraničí je důležité brát v úvahu nejen kurz, ale i poplatky za výběr hotovosti z bankomatů v zahraničí a poplatky za platby kartou.

Nejlepší je kombinovat cestovní šeky, platební kartu a menší množství hotovosti v místní měně. Tím se vyhnete nevýhodným kurzům a vysokým poplatkům.

Zkontrolujte si poplatky za výběr hotovosti od vaší banky v zahraničí.
Informujte banku o své cestě do zahraničí, abyste předešli zablokování karty.
Využijte online kalkulačky pro přepočet měn a plánování rozpočtu.

Kolik je 100 euro?

100 euro je dnes 2 495,80 českých korun, podle aktuálního kurzu. To je samozřejmě jen orientační hodnota, která se neustále mění v závislosti na tržních podmínkách. Je důležité si uvědomit, že směnárny a banky budou mít své vlastní kurzy, které se mohou lišit, a to někdy i značně. Vždy je proto vhodné si předem zjistit aktuální kurz a porovnat nabídky různých institucí, abyste dosáhli co nejlepšího kurzu. Mimochodem, během mých cest po světě jsem zjistil, že nejvýhodnější kurzy se často dají najít u bank v zahraničí, nikoliv na letištích. A věřte mi, rozdíly se mohou pohybovat v desítkách korun na 100 euro. Také se vyplatí sledovat online kurzovní kalkulátory v reálném čase, které vám pomohou s plánováním rozpočtu během vaší cesty. Nezapomeňte se informovat i o poplatcích za směnu, které se mohou lišit dle poskytovatele služeb.

Pro ilustraci, za 250 euro získáte 6 239,51 Kč. To vám dává představu o poměru mezi eurem a českou korunou. Při plánování zahraniční dovolené je proto vhodné si předem spočítat, kolik peněz budete potřebovat v korunách. Samozřejmě, nezapomeňte si ponechat i menší rezervu pro případ nečekaných výdajů. Dobré je také zvážit využití platebních karet, které nabízejí často výhodnější kurzy a zjednodušují platby v zahraničí, ale i zde je důležité sledovat poplatky za výběr z bankomatů v zahraničí.

Kolik je v oběhu 5000?

Zajímalo by vás, kolik je v oběhu pětitisícovek? Aktuálně je v oběhu 125 494,8 milionů Kč v bankovkách o nominální hodnotě 5 000 Kč. To představuje zhruba 25,12 milionů kusů. Pro srovnání, bankovek v hodnotě 1000 Kč je v oběhu mnohem více.

Struktura peněz v oběhu je zajímavá. Zde je přehled pro nejběžnější hodnoty:

5 000 Kč: 125 494,8 mil. Kč (25,12 mil. kusů)
2 000 Kč: 402 722,8 mil. Kč (201,3 mil. kusů)
1 000 Kč: 134 193,3 mil. Kč (134,2 mil. kusů)

Je důležité si uvědomit, že tato čísla se neustále mění. Množství peněz v oběhu ovlivňuje mnoho faktorů, včetně ekonomické aktivity a rozhodnutí České národní banky. Při cestování po České republice se vám pravděpodobně setkání s těmito bankovkami vyhne jen stěží. Většinou se používají k větším platbám, a proto je dobré mít vždy po ruce i menší bankovky a mince.

Tip pro turisty: Vždy je dobré si před cestou vyměnit dostatek hotovosti na drobné nákupy a pro případ, že nebudete mít přístup k bankomatu. Kartu samozřejmě mějte také, ale vždy je dobré mít i nouzový plán.

Kolik je 1 dolar?

1 dolar (USD) je aktuálně 21,9870 Kč. Tohle je důležité vědět, když plánujete cestu do USA, nebo když si kupujete výbavu od zahraničních dodavatelů. Vždycky si před cestou zkontrolujte aktuální kurz, protože se mění. Mějte na paměti, že směnárny často nabízejí horší kurz než banky. Při plánování rozpočtu na turistiku zohledněte nejen samotný kurz, ale i poplatky za směnu a případné bankovní poplatky za výběr hotovosti v zahraničí. Praktické je mít s sebou i platební kartu, která neúčtuje vysoké poplatky za zahraniční transakce. Pro porovnání: 1 polský zlotý (PLN) je cca 5,85 Kč, 1 britská libra (GBP) je cca 29,12 Kč a 1 švýcarský frank (CHF) je cca 26,88 Kč. Tyto informace vám pomohou lépe odhadnout náklady na vaši další dobrodružnou cestu.

Která měna je krytá zlatem?

Takže, ptáte se na měnu krytou zlatem? To je zajímavá otázka, která si zaslouží komplexnější odpověď než jen prosté „ne“. V dobách mého mládí, kdy jsem procestoval svět s pouhým batohem a pytlem dukátů, existoval zlatý standard. Pamatuji si, jak jsem v mnoha zemích mohl směnit své mince za skutečné zlato. Dnes je to ale minulostí.

Žádná země na světě aktuálně nepoužívá zlatý standard. To znamená, že žádná měna není přímo směnitelná za zlato. To je situace, která trvá od roku 1971, kdy se Spojené státy americké definitivně vzdaly pevných směnných kurzů vůči zlatu. Tento krok měl dramatický dopad na globální finanční systém.

Mnozí lidé si stále myslí, že bankovky jsou kryté zlatem, ale to je mýtus. Hodnota moderních měn je určena mnoha faktory, jako je například důvěra v ekonomiku země, úrokové sazby a mezinárodní obchod.

Je to systém, který má své výhody i nevýhody. Zatímco flexibilnější měnový systém umožňuje lepší reakci na ekonomické krize, také nese riziko inflace a nestability.

Důležité je si uvědomit: Mnoho centralních bank sice drží zlaté rezervy, ale ty neslouží jako přímé krytí pro měnu v oběhu. Jedná se spíše o strategickou rezervu, která může pomoci stabilizovat měnu v krizových situacích.
Historická perspektiva: Zlatý standard, byť stabilní, měl svá omezení. Omezoval ekonomický růst, protože množství peněz v oběhu bylo závislé na dostupnosti zlata.
Alternativní systémy: V minulosti existovaly i jiné systémy krytí měn, například stříbrem. Dnes se ale jedná o anachronismy.

Současný finanční systém je mnohem složitější, než si mnozí představují. Je to systém založený na důvěře a komplexních vztazích mezi státy a finančními institucemi.

Proč nejsou peníze kryté zlatem?

Představte si, jak jsem kdysi cestoval po světě, v dobách, kdy se platby řídily zlatým standardem – každá bankovka měla svou zlatou zálohu. To se zdálo neotřesitelné, až do srpna 1914. První světová válka, ta obrovská bouře, která zmítala Evropou, zlomila tento systém. Válka, s jejími neúprosnými požadavky na zdroje a finance, vyžadovala obrovské částky peněz – mnohem více, než co bylo v záloze zlatem.

Zlatý standard, kdy byla hodnota peněz přímo vázána na množství zlata, se tak zhroutil. Jednoduše nebylo dost zlata k pokrytí všech potřeb války. Tisk nekrytých peněz, v rozporu s principem zlatého standardu, se stal nutností. Bylo to jako vynucený přesun z pevné půdy na bouřlivé moře.

Můj tehdejší zápisník zmiňuje i zajímavé detaily:

Inflácie: Náhlý nárůst množství peněz v oběhu, bez odpovídajícího krytí zlatem, vedl k prudké inflaci. Hodnota peněz se dramaticky snížila. To jsem osobně zažil v několika zemích, kde jsem musel platit za stejný nákup stále více a více peněz.
Ekonomická nestabilita: Zrušení zlatého standardu vedlo k velké ekonomické nejistotě. Investoři se báli a trhy se staly velmi volatilní. Byla to chaotická doba pro obchodníky i obyčejné lidi.
Změna měnové politiky: Vlády získaly mnohem větší kontrolu nad peněžním systémem. Možnosti manipulace s peněžní zásobou se zásadně změnily. Tato změna, i když nutná v dané situaci, měla dlouhodobé důsledky pro svět.

Zlatý standard se po válce sice pokoušeli obnovit, ale už to nikdy nebylo to samé. Svět se změnil a s ním i jeho ekonomický systém. Byla to zkušenost, která mi jasně ukázala, jak křehké mohou být zdánlivě neotřesitelné systémy.

Kdy byla měna v Česku?

Česká měnová historie je fascinující! Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 převzala nově vzniklá Československá republika československou korunu. To byl ale jen začátek dobrodružství s penězi.

Druhá světová válka a následné události vedly k radikální měnové reformě 1. listopadu 1945. Vznikla Kčs – koruna československá, která se stala symbolem poválečné éry. Pamatuji si, jak jsem tehdy cestoval po Československu a s trochou štěstí za pár korun sehnal skvělé jídlo!

A pak přišel rok 1993 a s ním rozdělení Československa. To znamenalo i vznik nové měny – české koruny. Pamatuji si, jak jsem tehdy s napětím sledoval, jak se mění kurz, a jak se s novou měnou snažili vypořádat místní obchodníci. Mnoho z nich si s ní zpočátku nevědělo rady!

Zajímavost: Přechod na novou měnu v roce 1993 proběhl relativně hladce, na rozdíl od některých dramatických měnových reforem v jiných částech světa.
Tip pro cestovatele: Vždy si před cestou ověřte aktuální kurz koruny vůči vaší měně, abyste se vyhnuli nepříjemným překvapením.
Československá koruna (1918 – 1945)
Koruna československá (Kčs) (1945 – 1993)
Česká koruna (CZK) (1993 – dodnes)

V jaké měně držet peníze?

Jako zkušený cestovatel jsem viděl, jak se měny mění a kolísají po celém světě. A věřte mi, že stabilita je v oblasti financí klíčová. Pokud jsou vaše příjmy a výdaje v českých korunách, držte se jich i při investování. Zbytečné přepočty a kurzové ztráty vás jen zbytečně připraví o peníze, které byste si mohli užívat třeba na cestách po exotických zemích. Představte si, že investujete v eurech, ale kurz se proti koruně zhorší – vaše úspory se tak zmenší.

Naopak, pokud jste zvyklí na eura, například kvůli častým cestám do zahraničí a výdajům v eurech, je logické investovat také v eurech. Tím se vyhnete komplikacím s přepočty a budete mít jasnější přehled o vašich financích. Myslete na to, že diverzifikace je vždycky dobrá, ale začněte s tím, co vám vyhovuje a co vám přináší jistotu. A ta jistota se vám pak bude hodit i na cestách – když nebudete muset řešit komplikované finanční záležitosti, budete si moci lépe užít poznávání nových kultur a míst.

Nezapomínejte, že důležité je porozumět rizikům a volit strategii podle vlastních možností a cílů, ať už je to cestování po světě nebo zabezpečení budoucnosti.

Proč černá zlato?

Černání zlata, ten nepříjemný jev, který potkává i zkušené cestovatele, má jednoduché vysvětlení: reakce kyselin a solí z potu a kožních výměšků s povrchem šperku. Vzniká tak tmavý povlak, který kazí vzhled drahého kovu. Z vlastní zkušenosti vím, že je to problém, který se objevuje častěji v horkém a vlhkém klimatu, například v jihovýchodní Asii, kde jsem se s ním setkal opakovaně.

Co způsobuje černání? Jedná se o chemickou reakci, která není specifická jen pro zlato, ale i pro jiné kovy. Intenzita černání závisí na mnoha faktorech: kvalitě zlata (karáty), obsahu dalších kovů v slitině a samozřejmě i na individuální chemii potu.

Prevence je klíčová:

Pravidelné čištění: Jemný hadřík z mikrovlákna a vlažná voda stačí v mnoha případech. Pro důkladnější čištění existují speciální čisticí prostředky pro zlato. Vždy dodržujte návod k použití.
Ochranné prostředky: Před koupáním v moři nebo bazénu je vhodné zlaté šperky sundat, chlor a sůl totiž urychlují černání. Používání ochranných laků může prodloužit intervaly mezi čištěním, ale není to trvalé řešení.
Skladování: Po použití šperky uložte do vzduchotěsné krabičky, aby se minimalizoval kontakt se vzduchem a vlhkostí.

Tip pro cestovatele: V tropických oblastech doporučuji používat zlaté šperky s vyšším obsahem karátů (vyšší procento zlata), ty jsou méně náchylné k černání. Nezapomeňte na základní preventivní opatření – pravidelné čištění a skladování.

Co je lepší koruna nebo euro?

Jako vášnivý turista vidím v euru jasnou výhodu. Snadnější porovnávání cen v zahraničí ušetří čas i peníze, nebudu se muset zdržovat s přepočty.

Cestování po eurozóně bude podstatně pohodlnější – žádné směnárny, žádné poplatky za směnu, jen platba kartou nebo hotově, a to bez zbytečných výpočtů.

Představte si, kolik času ušetříte, když nebudete muset řešit kurzy a směny v Itálii, Španělsku, Řecku a dalších zemích!
Můžete se lépe soustředit na objevování nových míst a aktivit.

Investování v eurech je bezpečnější. Stabilita eura chrání úspory před inflací a nečekanými výkyvy kurzu koruny, což je pro cestovatele, plánující výlety do zahraničí, klíčové.

Můžete lépe plánovat své cestovní rozpočty.
Nemusíte se stresovat s kurzovým rizikem při plánování dražších výletů.

Český spotřebitel, a zejména aktivní turista, na přechodu na euro neztratí.

Kdo je na 10000?

Na deset tisících korunách? To je zajímavá otázka! Slyšel jsem o tom. Numizmatici, ti znalci mincí a bankovek, měli skvělý nápad – uctít památku Václava Havla, prezidenta s nesporným charismatem, jeho podobiznou na pamětní bankovce o hodnotě 10 000 Kč. Představte si: deset tisíc korun s jeho tváří! To by byl opravdu silný symbol. Zajímavé je, že podobné bankovky s portréty významných osobností existují i v jiných zemích. Například v USA jsou to bankovky s tvářemi prezidentů. Vždyť i samotná podoba bankovky by byla detailně propracovaná, symbolicky odrážející Havlovu osobnost a éru. Mnoho lidí, které jsem potkal během svých cest, by se na takovou bankovku rádo podívalo. Byla by to nejen platidlo, ale i kus historie. Možná by dokonce měla sběratelskou hodnotu, podobně jako některé starší české bankovky.

Čím se platilo v českých zemích?

Platidla v českých zemích byla pestrá a jejich historie fascinující. Začalo to duhovkami, nejstaršími doloženými mincemi na našem území. Později se rozšířily denáry, používané od poloviny 10. století – představte si, s nimi se obchodovalo už za vlády prvních Přemyslovců! Zajímavé jsou i brakteáty, tenké mince vydávané Přemyslem Otakarem I., typické pro jeho éru. Od roku 1300 až do konce 16. století dominovaly groše, které tvořily páteř ekonomiky po staletí. Později se objevily tolary a krejcary, typické mince pozdního středověku a novověku. A nakonec, koruna, která se stala hlavním platidlem a používá se dodnes. Představte si, že každá mince vypráví příběh o době, ve které se používala – od raného feudalismu až po moderní éru! Návštěva muzeí s numismatickými sbírkami vám umožní prohlédnout si tyto historické památky zblízka a lépe pochopit ekonomický vývoj českých zemí.