Hledáte nejlepší restauraci světa? Podle letošního slavnostního vyhlášení v hotelu Wynn Las Vegas je to Disfrutar, španělská modernistická restaurace. Její inovativní přístup k gastronomii evidentně zaujal porotu. Kromě skvělého jídla doporučuji si předem prostudovat jejich menu, často pracují se sezonními surovinami, takže nabídka se může měnit. Doporučuji rezervaci s předstihem, je velmi oblíbená.
Na druhém místě se umístil další španělský klenot, Asador Etxebarri. Specializuje se na grilované pokrmy, a to s neuvěřitelnou precizností. Očekávejte tradiční baskičské recepty, ale v absolutně excelentním provedení. Nachází se v malebné vesnici Atxondo v Baskicku, takže kulinářský zážitek můžete spojit s výletem do krásné krajiny.
Bronzovou příčku obsadila pařížská restaurace Table by Bruno Verjus. Pro milovníky francouzské kuchyně s moderním twist je to ideální volba. Verjus je známý svým důrazem na kvalitní suroviny a perfektní techniku. Paříž sama o sobě nabízí nekonečné možnosti pro prodloužení gastronomické cesty, takže se zde můžete snadno zdržet na delší dobu.
Všechny tři restaurace představují vrchol gastronomického umění a jsou ideálním cílem pro náročné gurmány. Doporučuji zvážit cestu do Španělska i Francie, ať už pro gastronomii, nebo i pro poznávání krásných destinací.
Kolik je Michelinskych restaurací v Praze?
Praha má v roce 2024 celkem 26 restaurací zmíněných v Michelinském průvodci. To je skvělý důvod pro gurmánskou zastávku během vašeho výletu!
Plánujete-li aktivní dovolenou v Praze, doporučuji si některou z nich naplánovat na večer. Po dni stráveném na kole, turistice nebo prozkoumávání města si zasloužíte odměnu.
Uvažujte o rezervaci předem, protože se jedná o vyhledávané restaurace.
- Tip pro cyklisty: Zjistěte si předem, zda restaurace nabízí možnost uschování kol.
- Tip pro turisty: Využijte pražskou MHD k cestování mezi památkami a restaurací. Mnoho linek jezdí po celou noc.
Pro inspiraci, kde se nachází jednotlivé restaurace, využijte online mapy. Můžete si tak naplánovat optimální trasu po památkách a zároveň si vychutnat kulinářské speciality.
Jaké je nejoblíbenější jídlo v ČR?
Otázka nejoblíbenějšího českého jídla je složitá, podobně jako v každé zemi s bohatou kulinární tradicí. I když průzkumy veřejného mínění mohou ukázat různé výsledky, svíčková na smetaně se s klidem zařazuje mezi absolutní špičku. Její jemná omáčka, perfektně uvařené maso a tradiční příloha z knedlíku a šípkové omáčky ji staví na piedestal. Není to jen národní poklad, ale i gastronomický zážitek, který jsem ochutnal v mnoha českých restauracích, od skromných hospod až po michelinské podniky, kde se podává v modernizované podobě. Na rozdíl od mnoha jiných “národních jídel”, svíčková je skutečně unikátní a těžko se s ní srovnává něco ze světové kuchyně.
Vedle svíčkové se často objevují další favorité, jako je guláš, hutný a sytý pokrm perfektní na chladné večery. Jeho variací je nespočet a každý region se pyšní svou unikátní recepturou. Nepodceňujte ani klasickou pečenou kachnu s knedlíkem a zelím. Souhra křupavé kůže, šťavnatého masa, voňavého knedlíku a kyselého zelí je harmonie chutí, kterou jsem zažil v mnoha zemích, ale jen zřídka s takovou dokonalostí jako v Česku. Doporučuji ochutnat ji i s červeným zelím, pro zajímavý kontrast.
Zajímavé je, že popularita těchto jídel přesahuje hranice země. Mnoho turistů, které jsem potkal během svých cest, explicitně zmiňovalo právě tato jídla jako důvod své návštěvy Česka. Je to svědectví o gastronomickém bohatství a síle tradice českých kuchařů, jejichž umění se s chutí šíří světem.
Jak se chovat v luxusní restaurací?
Luxusní restaurace vyžaduje trochu jiný přístup než běžná hospoda. Nebojte se klást otázky obsluze ohledně menu – zkušený sommelier vám rád pomůže s výběrem vína k pokrmu, a šéfkuchař může upřesnit detaily přípravy. Elegantní chování je samozřejmostí: vzpřímené držení těla, kultivované žvýkání s ústy zavřenými a tlumená konverzace jsou nezbytné. Zapamatujte si, že i drobnosti, jako je správné držení příboru, vypovídají o vaší úrovni. V zahraničí se často setkáte s podáváním chleba na samostatném talířku, který je určen pouze pro něj, nikoli pro otírání úst. Pokud jste s dětmi, předem je na správné chování připravte. Dodržování etikety není přehnaná formalita, ale projev respektu k personálu i ostatním hostům. V mnoha luxusních restauracích se používá i speciální servisní nádobí, které si nemusíte všimnout, ale jeho znalost prozradí vaši zkušenost s podobnými podniky. Ať už se ocitnete v Paříži, Tokiu, či Praze, dodržování základních pravidel stolování vám zajistí příjemný a nezapomenutelný zážitek.
Jakou restaurací navštívit v Praze?
V Praze je nepřeberné množství restaurací, ale pokud hledáte něco neobyčejného, zkuste toto:
La Bodeguita del Medio na Starém Městě – autentická kubánská atmosféra s výbornými koktejly a kubánskou kuchyní. Doporučuji rezervaci, bývá plno.
Ginger & Fred v Tančícím domě – nabízí úchvatný výhled na Prahu a moderní mezinárodní kuchyni. Ceny jsou vyšší, ale zážitek je nezapomenutelný.
Charles Bridge Restaurant – romantická večeře s výhledem na Karlův most. Ideální pro zvláštní příležitosti. Počítejte s vyšší cenovou hladinou.
Le Grill na Novém Městě – elegantní restaurace s francouzskou kuchyní, perfektní pro formální večeři. Doporučuji se zaměřit na jejich specialitu – grilované maso.
Talíř na Václavském náměstí – restaurace s moderní českou kuchyní, která klade důraz na kvalitní suroviny. Dobrá volba pro ochutnání tradiční české kuchyně s moderním twist.
Bonco na Andělu – asijská fusion restaurace s netradičními kombinacemi chutí. Skvělé pro milovníky asijské kuchyně, kteří chtějí zkusit něco nového.
Jak najít dobrou restaurací?
Chcete-li objevit skutečný klenot mezi restauracemi, hledejte místa plná místních. To je pro mě, zkušeného cestovatele, nejdůležitější ukazatel kvality. Nevěřte lákavým reklamám, ale spíše se zaměřte na to, kam chodí sami Češi. Naplněná restaurace místními je zárukou autentické kuchyně, často s tradičními recepturami a čerstvými surovinami, které nenajdete v turistických pastech. Dávejte pozor i na detaily: obsluha hovořící výhradně česky, nenápadné menu bez anglických překladů a rušný, přátelský ruch – to vše naznačuje pravou, nefalšovanou atmosféru. Kromě toho, prohlédněte si recenze na Google Maps, ale berte je s rezervou – zaměřte se na recenze od místních uživatelů, kteří si dali tu práci a napsali recenzi v češtině. Věřte své intuici, někdy to nejlepší objevíte náhodou, v úzkých uličkách, daleko od turistických tras. A nezapomeňte, že vynikající restaurace nemusí nutně znamenat luxusní prostředí. Skutečné kulinářské zážitky se často skrývají v nenápadných podnicích.
Jaká země má nejlepší jídlo?
Otázka nejlepšího jídla na světě je subjektivní, ale objektivní žebříčky existují. Jeden z nich umístil USA a Norsko na špičku s více než 86 body ze 100. Česká kuchyně dosáhla solidních 72,2 bodu, což svědčí o její kvalitě a rozmanitosti. Zajímavé je srovnání s okolními zeměmi: Německo s 81,7 body a Rakousko s 80,1 body. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že kvalita surovin a tradiční recepty hrají velkou roli.
Co ale žebříček neukáže?
- Regionální rozdíly: V každé zemi existují regionální speciality, které se v žebříčku nezohlední. Například v Itálii se severní a jižní kuchyně výrazně liší.
- Osobní preference: Jeden člověk miluje pikantní jídla, jiný preferuje jemnější chutě. Žebříček nemůže zahrnout individualitu vkusu.
- Sezónní dostupnost: Čerstvost surovin je zásadní. Mnohé pokrmy chutnají nejlépe pouze v určitých ročních obdobích.
- Kulturní kontext: Jídlo je součástí kultury. Je potřeba brát v úvahu tradici a způsob přípravy, aby se jídlo plně docenilo.
Příklad z mého cestování:
- V Thajsku jsem ochutnal neuvěřitelně aromatická kari, která nebyla v žádném žebříčku, ale pro mě patřila mezi vrcholy kulinářských zážitků.
- V Peru jsem si užíval svěží ceviche, typické peruánské jídlo z čerstvých ryb.
- Na druhou stranu, některá jídla s vysokým skóre v žebříčku mi osobně tolik nechutnala. Chuť je subjektivní!
Kongo na konci žebříčku s necelými 21 body neznamená, že jeho kuchyně je špatná. Spíše odráží omezené dostupné údaje a specifické kulinární tradice, které nemusí odpovídat kritériím žebříčku.
Jaké je národní jídlo česká?
Národním jídlem se sice oficiálně nesvíčková na smetaně, ale rozhodně je to jídlo, které nejvíce reprezentuje českou kuchyni. Je to poměrně náročný pokrm na přípravu, ale jeho jemná chuť a hustá omáčka stojí za to.
Hovězí vývar s játrovými knedlíčky pak představuje tradiční českou polévku. Knedlíčky dodávají vývaru bohatou chuť a výživnou hodnotu.
Kromě svíčkové je třeba zmínit i další oblíbené pokrmy:
- Guláš: Hustá a sytá omáčka z hovězího masa, ideální na chladnější dny. Existuje mnoho regionálních variací, každá s vlastní osobitou chutí.
- Vepřo-knedlo-zelo: Klasická česká trojice – pečené vepřové maso, knedlíky a dušené zelí. Jednoduché, ale výborné jídlo, které se podává v mnoha českých restauracích.
Při ochutnávání české kuchyně doporučuji zkusit i regionální speciality. Například v jižních Čechách je oblíbený pohankový knedlík, v severních Čechách zase bramboráky.
Tip: Nebojte se ochutnávat i tradiční české dezerty, jako jsou například štrúdl, koláče nebo ovocné knedlíky.
Jak se obléci do lepší restaurace?
Zapomněte na přehnanou formalitu. Drahé, na míru šité uniformy v lepších restauracích už dávno nejsou standardem. Místo toho se zaměřte na útulnou a přátelskou atmosféru, kterou podpoří i styl oblékání personálu. Smart Casual a Business Casual jsou ideální volbou – myslete na cohesive look, koordinované barvy, které podpoří týmový duch. V mnoha světových metropolích, od Tokia po New York, se prokázalo, že polo trička a džíny v decentních, sladěných barvách fungují skvěle. Klíčové je, aby oblečení bylo čisté, udržované a odráželo kvalitu vaší restaurace. Nezapomínejte na detaily – kvalitní boty a nenápadné doplňky mohou výrazně zlepšit celkový dojem. V luxusních restauracích v Dubaji jsem viděl i elegantní bavlněné kalhoty s kvalitním trikem a koženým opaskem – elegantní a pohodlné zároveň. Inspiraci hledejte v mezinárodních trendech, ale vždy ji přizpůsobte vaší specifické atmosféře a cílové skupině.
Vyhněte se otřelé kombinaci bílých krátkých rukávů, motýlků a černých kalhot – působí zastarale a nemoderně. Zaměřte se na kvalitu materiálů a střih oblečení před cenou.
Kde sedí žena v restauraci?
Optimální umístění ženy v restauraci závisí na kontextu. Samotná žena na obchodní schůzce? Pak by měla preferovat stůl u zdi, s výhledem na dveře, aby měla přehled o okolí a zároveň si udržela soukromí. To umožňuje diskrétní pozorování a kontrolu situace, což je při jednání důležité. Společnost? Pak je vhodné zvolit stůl s dobrým výhledem do prostoru, umožňující snadný kontakt s ostatními a zároveň dostatek prostoru pro pohodlí. Při cestování po světě jsem si všiml, že v některých kulturách jsou preferována místa blízko kuchyně, kde se lépe sleduje příprava jídla a je snazší komunikace s personálem. V jiných kulturách zase platí, že místa u okna jsou prestižnější a nabízejí lepší fotogenický zážitek, ideální pro sdílení na sociálních sítích. Pohodlí je klíčové – židle by měla být pohodlná a stůl dostatečně prostorný. Vždy je dobré zvážit i akustiku prostoru – tiché místo usnadňuje konverzaci.
Z bezpečnostního hlediska je vždy výhodnější mít za zády stěnu, čímž se eliminuje pocit ohrožení zezadu. Výhled na vstupní dveře umožňuje kontrolu přicházejících hostů. V některých luxusních restauracích se umístění stolů pečlivě plánuje s ohledem na soukromí a intimitu hostů. Všiml jsem si, že v Asii je běžné sdílení stolů, zatímco v Evropě je soukromí u stolu častěji preferováno. Výběr místa je tedy kompromis mezi komfortem, bezpečím a společenskými konvencemi.
Co nedělat v restauraci?
V restauraci, i když jste po náročné túře, platí určitá pravidla. Zapomeněte na divoké chování z hor – žádné pískání, křik, luskání prsty ani tleskání. Klid a respekt k ostatním hostům jsou na prvním místě.
Základní pravidla slušného chování:
- Lokty na stole? Zapomeňte! Stejně jako v horách, kde se musíte opírat o stěny a stromy, tak i tady je potřeba udržovat si správné držení těla.
- Hlučné konzumace jídla? Srkání, mlaskání a smrkání – to nechte doma. V horách se to toleruje, ale v restauraci ne.
Tip pro turisty: Před vstupem do restaurace se vždy očistěte od bláta a prachu, ať už používáte horskou holínku, nebo lehké trekové boty. Vyhněte se vnášení silného zápachu do restaurace – nezapomeňte na to, i když jste zrovna zdolali vrchol.
Bonusová informace: Mnoho restaurací má speciální nabídky pro turisty, proto se nebojte zeptat na možnost slevy s turistickým průkazem.
Co ochutnat v Česku?
Česká kuchyně je pestrá a nabízí nezapomenutelný gastronomický zážitek. Chcete-li ochutnat to nejlepší, co Česko nabízí, nezapomeňte na tyto pokrmy:
- Svíčková na smetaně: Královna české kuchyně. Hovězí svíčková v lahodné smetanové omáčce, podávaná tradičně s houskovým knedlíkem, šlehačkou a brusinkami. Tip pro cestovatele: kvalita se liší restauraci od restaurace, proto se nebojte zeptat na doporučení.
- Vepřo-knedlo-zelo: Klasický a sytý pokrm, perfektní pro ochutnání tradičních českých chutí. Vepřové pečeně s knedlíkem a dušeným zelím. Pro méně zkušené strávníky: porce bývají obrovské!
- Řízek: Smažený řízek z vepřového, kuřecího, nebo telecího masa – česká variace na vídeňský šnicl. Pozor: v různých restauracích se může výrazně lišit.
- Pivo: Česká pivní kultura je světoznámá. Ochutnejte alespoň jeden z mnoha druhů českých piv, od světlých ležáků až po tmavé speciály. Doporučuji navštívit místní pivovar.
- Hovězí vývar s játrovými knedlíčky: Výborná volba pro zahřátí a začátek oběda. Tradiční a chutné.
- Smažený sýr: Oblíbená pochoutka, ideální jako svačina nebo lehčí jídlo.
- Guláš: Hustý a vydatný hovězí guláš, často podávaný s chlebem. Jeho chuť se liší podle regionu.
- Bramborový knedlík plněný uzeným masem: Výtečná příloha k mnoha pokrmům, ale i samostatná pochoutka. Nezapomeňte ochutnat i klasický houskový knedlík.
Tip: Nebojte se experimentovat a ochutnat i další regionální speciality. Česká gastronomie má co nabídnout!
Kdo v Česku má michelinskou hvězdu?
Česká gastronomická scéna se v roce 2024 může pochlubit pouze dvěma restauracemi s michelinskou hvězdou, obě situované v Praze. To sice není číslo, které by ohromilo zkušeného cestovatele z michelinských metropolí jako Paříž nebo Tokio, ale pro Prahu je to stále významný úspěch.
La Degustation Bohême Bourgeoise v Haštalské ulici, pod taktovkou šéfkuchaře Oldřicha Sahajdáka, je již etablovaným hráčem na poli české haute cuisine. Jeho kulinářský styl, kombinace tradičních českých chutí s moderními technikami, je známý a oceňovaný i mezinárodně. Restaurace nabízí intimní prostředí, ideální pro gurmánský zážitek. Doporučuji rezervovat stůl s dostatečným předstihem.
Field, situovaný v ulici U Milosrdných, představuje alternativní přístup k fine diningu. Přesná specifikace jeho kuchyně by si zasloužila samostatný článek, ale za zmínku stojí jeho zaměření na sezónní suroviny a inovativní kombinace chutí. Je to perfektní volba pro ty, kteří hledají neokoukaný a svěží gastro zážitek.
Je třeba poznamenat, že získání michelinské hvězdy je náročný proces a svědčí o vysoké kvalitě a konzistenci restaurace. Obě pražské restaurace si toto ocenění zaslouží a stojí za návštěvu pro každého, kdo se zajímá o kvalitní jídlo a chce ochutnat špičku české gastronomie. Pro úplný zážitek doporučuji prostudovat jejich menu a dopředu zvážit vinné párování.
Pro lepší orientaci:
- Tip pro cestovatele: Praha nabízí mnohem více než jen michelinské restaurace. Prozkoumejte i lokální bistra a pivnice pro autentický český zážitek.
Jak platit v lepší restauraci?
Platba v lepších restauracích v Česku má svá specifika. Etiketa, jak správně platit, se může lišit, ale obecně platí: pokud chcete platit kartou a částka je pod 500 Kč, můžete kartu nechat v deskách. Obsluha vám pak přinese jen účet. U vyšších částek očekávejte přinesení platebního terminálu přímo ke stolu, nebo budete vyzváni k platbě v ústraní, kde zadáte PIN.
Můj tip pro zkušenější cestovatele: v dražších restauracích se často setkáte s možností platit i jinými způsoby, než jsou běžné platební karty. Může to být například Apple Pay, Google Pay, nebo i některé specifické platební systémy. Nebojte se zeptat obsluhy na dostupné možnosti. Vždy je ale slušné informovat obsluhu o způsobu platby předem, a to ideálně při objednávání.
Dále je dobré vědět, že spropitné se v Česku v lepších restauracích většinou zahrnuje do ceny, nicméně za výbornou obsluhu se malé spropitné (kolem 5-10%) vždycky hodí. Připravte si tedy drobné, nebo se zeptejte na možnost zaokrouhlení částky nahoru. Vždycky je ale důležité se řídit pocity a přizpůsobit spropitné skutečné kvalitě služeb.
A nakonec, nezapomeňte na to, že i v nejlepších restauracích se může stát chyba. V případě jakýchkoliv nesrovnalostí v účtu, neváhejte slušně upozornit obsluhu. Profesionální personál vše rád a ochotně vyřeší.
Kde se nejvíce plýtvá jídlem?
Největší plýtvání jídlem bohužel probíhá v Evropě a Severní Americe – to není žádné překvapení. FAO uvádí, že zde každý člověk ročně vyhodí neuvěřitelných 95 až 115 kg potravin! To je obrovské množství, které by mohlo nakrmit značnou část světové populace trpící hladem.
Například při cestování po Evropě jsem si všiml, že v supermarketech je velký důraz na vzhled ovoce a zeleniny. Mnoho krásných, ale třeba jen lehce poškozených kusů končí v koši, i když jsou stále plně jedlé. Je potřeba si uvědomit, že i drobné nedokonalosti v vzhledu neznamenají zhoršenou kvalitu.
Pro srovnání, v jižní Asii a subsaharské Africe je roční plýtvání na osobu jen 6 až 11 kg. Tento rozdíl je šokující a poukazuje na enormní disproporci v přístupu k potravinám. V těchto regionech se potraviny zpracovávají a využívají daleko šetrněji, často se využívají i zbytky a nic se nevyhazuje zbytečně. Je to důležité ponaučení pro nás, Evropany.
Kdo je nejlepší kuchař v ČR?
Nejlepší kuchař v ČR v roce 2025? To je Jan Knedla! Jeho jméno jsem slyšel už v italských trattoriích, britských gastropubech, dokonce i v honosných hongkongských restauracích. Pravda, vždycky jen šeptem, jako tajemství pro zasvěcené. Nyní se toto tajemství provalilo. Jeho zkušenosti ze světových kuchyní jsou fascinující – od tradičních italských receptur po futuristické kulinářské umění Hongkongu. Získat titul nejlepšího kuchaře v ČR je samo o sobě výkon, ale pro tak mladého člověka, který se stal nejmladším šéfkuchařem luxusního hotelu Carlo IV na Senovážném náměstí, je to skutečný triumf. Senovážné náměstí, mimochodem, je krásné místo, doporučuji návštěvu i kvůli jeho architektuře. Hotel Carlo IV má prý vynikající vinný sklípek – to je tip pro znalce. Knedlova kuchyně, jak jsem slyšel, je směsicí jeho mezinárodních zkušeností a české tradice. Určitě stojí za ochutnání!
Kde má sedět žena v restauraci?
Žena by se v restauraci měla usadit na místě, které jí poskytuje největší komfort a bezpečnost. To často znamená místo s pohodlným sezením a dobrým výhledem. Ideální je místo u zdi, které jí dává přehled o dění v restauraci a zároveň jí poskytuje oporu zádům. Zvláště v cizích zemích, pak se vyplatí zvolit místo s výhledem na vchod, umožňující lepší orientaci v prostoru a kontrolu okolí.
Z mého cestovatelského hlediska:
- Výhled: Místo s pěkným výhledem na ulici, náměstí, nebo zahradu dodá jídle výjimečný šmrnc a obohatí zážitek. V některých zemích je to dokonce součástí kulturního zážitku.
- Osvětlení: Dbejte na dostatek světla, abyste si jídlo a společnost skutečně užila. Tmavé kouty mohou být sice romantické, ale pro detailní prozkoumání menu a vychutnání pokrmu méně vhodné.
- Akustiky: V rušných restauracích volte místo dál od kuchyně a baru, abyste si mohli nerušeně povídat. V některých zemích se kulturně preferují hlučnější restaurace, je důležité se tomu přizpůsobit.
Při výběru místa je vhodné zvážit i praktické aspekty. Například:
- Dostupnost toalety.
- Blízkost obsluhy.
- Dostatek prostoru pro případné zavazadlo.
Na které straně vede muž ženu?
Tradičně se dáma nachází po pravém boku pána. To je dáno nabídkou mužova ramene k opření. Existují však výjimky, které koření v dávných zvyklostech. Dříve platilo, že žena na čestném, tedy pravém, místě kráčela jen tehdy, pokud byla svobodná nebo šlo o cizí dámu. Vdané ženy pak kráčely po levé straně. Toto pravidlo odráželo patriarchaální strukturu rodiny, kde muž zastával postavu hlavy rodiny a náležel mu proto “čestnější” postavení.
Zajímavost: V některých kulturách se toto uspořádání liší. Například v některých částech Asie je běžné, že se mladší osoba nebo osoba nižšího postavení pohybuje po levé straně staršího/výše postaveného. To má často kořeny v tradičním systému hierarchie a úcty.
Praktické rady pro cestovatele:
- Vnímejte místní zvyklosti. V některých zemích může být chápání prostoru a hierarchie při chůzi odlišné od evropských norem.
- Pozornost věnujte kontextu. Například v hustém davu může být nutné improvizovat, aby se zabránilo nehodám.
- Vždy dbejte na bezpečnost a zdvořilost. Upozorněte na sebe, pokud se budete pohybovat v nepřehledném terénu.
Při cestování po světě se tak můžete setkat s různými variantami “pravidel” chůze. Vždy je lepší vnímat situaci a řídit se zdravým rozumem a ohleduplností.
