Turistika, ačkoliv přináší nezapomenutelné zážitky, má i svou stinnou stránku. Masový turismus vede k obrovskému ekologickému zatížení. Představte si tisíce turistů denně, kteří generují hory plastů, polyetylénu a papírových obalů – odpad, který znečišťuje vodní zdroje, půdu i ovzduší. Viděl jsem to na vlastní oči v desítkách zemí – od přeplněných pláží v Thajsku po znečištěné ulice v Maroku.
Dalším problémem je doprava. Přeprava turistů, ať už letadly, autobusy či auty, masivně zatěžuje ovzduší skleníkovými plyny. V mnoha turistických destinacích jsem se setkal s dopravními zácpami, které nejenže zhoršují kvalitu ovzduší, ale i zvyšují hlukovou zátěž. To vše pak přispívá ke změně klimatu, což má dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy po celém světě.
Znečištění se ale netýká jenom odpadků a výfukových plynů. Negativní dopady zahrnují:
- Erozivní procesy způsobené vyšlapanou vegetací na turistických stezkách.
- Narušování biotopů a ohrožení ohrožených druhů živočichů a rostlin.
- Zvýšená spotřeba vody v hotelech a dalších turistických zařízeních, což může vést k nedostatku vody v některých oblastech.
- Zvýšená poptávka po zdrojích, jako je energie a potraviny, což může vést k vyčerpávání místních zásob.
Je důležité si uvědomit, že udržitelný turismus je cestou k minimalizaci těchto negativních dopadů. To zahrnuje například podporu místních podniků, šetrné cestování, minimalizaci odpadů a respektování místní kultury a přírody.
Konkrétně jsem například v Národním parku Yosemite viděl, jak masivní turistický ruch vede k erozi stezek a degradaci unikátní krajiny. V Benátkách jsem se zase setkal s problémem nadměrného počtu turistů, kteří zatěžují historické centrum a způsobují jeho postupné ničení.
- Účinná řešení vyžadují komplexní přístup, včetně národních i mezinárodních regulací.
- Důležitá je i osvěta a vzdělávání turistů o zodpovědném cestování.
Jaké jsou ekologické důsledky cestovního ruchu?
Ekologický dopad cestovního ruchu je téma, které mi, jako zkušenému cestovateli, leží na srdci. Není tajemstvím, že turistika, ať už dobrodružná či relaxační, generuje znečištění podobné jakékoli jiné průmyslové větvi. Mluvíme o emisích skleníkových plynů z letadel, aut a lodí, o hlukovém znečištění v přeplněných turistických centrech, o obrovském množství odpadu, často neadekvátně zpracovávaného, a o znečištění vodních toků splašky a chemikáliemi z hotelů a restaurací. Nepodceňujme ani únik ropných produktů z lodí a “architektonické znečištění” – nevkusné stavby a masová výstavba, které narušují krajinu a tradiční ráz míst. Mnoho turistických destinací bojuje s problémem přelidnění, což vede k degradaci ekosystémů a stresu pro místní faunu a flóru. Je důležité si uvědomit, že zodpovědný cestovní ruch vyžaduje aktivní zapojení každého z nás. To zahrnuje výběr udržitelných dopravních prostředků, minimalizaci odpadu, podporu lokálních podniků a respektování místní kultury a životního prostředí.
Příkladem negativního dopadu je například masová turistika v oblastech s choulostivým ekosystémem, jako jsou korálové útesy, které jsou poškozovány kotvami lodí a nadměrným počtem turistů. Naopak, rozvoj ekoturistiky ukazuje cestu k udržitelnějšímu cestování, zaměřenému na ochranu přírody a podporu místních komunit. Mnoho destinací investuje do programů recyklace a snižování odpadu, a snaží se minimalizovat svou ekologickou stopu. Je na nás, abychom se o tyto snahy zajímali a aktivně se na nich podíleli.
Znečištění ovzduší z letecké dopravy je obzvláště palčivý problém. Uhlíková stopa individuálních cest může být značná a stále roste s rostoucí dostupností letenek. Zvažte proto, zda je nutné cestovat letadlem, a zvolte alternativu, pokud je to možné – vlak, autobus, nebo dokonce kolo. I malými kroky lze dosáhnout velkých změn.
Co je to posouzení dopadu turistiky na životní prostředí?
Hodnocení dopadu turistiky na životní prostředí (EIA) není jen suchá statistika, ale komplexní proces, který jsem osobně pozoroval v desítkách zemí. Nejde jen o zjištění výchozího stavu a identifikaci potenciálních dopadů, jako je ničení habitatů a znečištění, ale i o hlubší pochopení vzájemných souvislostí. Například v Nepálu jsem viděl, jak masová turistika v oblasti Mount Everestu narušila křehký ekosystém, zatímco v Kostarice jsem se setkal s příklady udržitelného cestovního ruchu, které naopak přírodu chrání. EIA zahrnuje predikci dopadů, jako je nárůst dopravy a produkce odpadu, ale také zohledňuje méně zřejmé faktory, jako je například vliv na místní kulturu a ekonomiku. V Peru jsem například viděl, jak masový turismus vedl k vykořisťování místních komunit, zatímco v Butánu se turismus řídí filozofií “vysoká hodnota, nízký objem”, která klade důraz na ochranu životního prostředí a blahobyt obyvatel. Důležité jsou návrhy na zmírnění negativních dopadů, například zavedení udržitelných provozních postupů, recyklace, šetrné dopravy a vzdělávání turistů. Úspěšná EIA musí být komplexní, interdisciplinární a zapojit místní komunity. Jen tak může turistika přinést prospěch jak lidem, tak i životnímu prostředí.
V mnoha rozvojových zemích jsem viděl, jak nedostatečná EIA vede k devastaci přírody a sociálním problémům. Naopak v zemích s rozvinutou strategií udržitelného cestovního ruchu jsem se přesvědčil o tom, že je možné harmonizovat ekonomický růst s ochranou životního prostředí a zachováním kulturního dědictví. Správně provedená EIA je proto nezbytným nástrojem pro zodpovědný a udržitelný cestovní ruch.
Z mé zkušenosti plyne, že klíčem k úspěchu není jen samotná analýza dopadů, ale i implementace efektivních strategií zmírnění a monitoring výsledků. Dlouhodobý monitoring je nezbytný k tomu, aby se zkušenosti z praxe promítly do dalšího vývoje a zdokonalování přístupů k ochraně životního prostředí v souvislosti s turistickou aktivitou.
Jak změřit efektivitu cestovního ruchu?
Měření efektivity turismu není jednoduché, ale existuje mnoho přístupů. Zatímco akademici se zaměřují na statistiky, jako je počet zahraničních turistů (Gomez-Vega et al., 2025) nebo efektivitu celého turistického řetězce od letenky po suvenýr (Pio, 2010), v praxi je to složitější. Důležitý je i vnímání destinace, tedy její image (Echtner & Ritchie, 1993; Kanokanga et al., 2019). Zda si turisté odvezou pozitivní zážitky, závisí na mnoha faktorech – od kvality ubytování a služeb, přes kulturní atraktivity až po dostupnost informací a dopravní obslužnost. Osobně jsem se setkal s destinacemi, které se pyšnily vysokou návštěvností, ale jejich skutečný ekonomický dopad byl minimální kvůli nízkému průměrnému výdaji turistů. Naopak, menší, méně známé lokality s vynikajícími službami a autentickým zážitkem dokázaly generovat značný profit. Klíčové je tedy nezaměřovat se pouze na kvantitu, ale i na kvalitu turismu a jeho dlouhodobou udržitelnost. Spíše než pouhé počty turistů je důležitější sledovat ekonomický dopad, ochranu životního prostředí a spokojenost místních obyvatel.
Jak ekologické faktory ovlivňují cestovní ruch?
Globální oteplování a klimatické změny mají na cestovní ruch zásadní vliv, a to mnoha způsoby. Představte si například lyžařská střediska v Alpách s ubývajícím sněhem – jejich atraktivita klesá, a tím pádem i počet turistů. To vede k ekonomickým problémům, ale i k nutnosti hledat alternativní turistické aktivity. Nemluvě o ohrožených druzích, které v důsledku změn klimatu migrují, a tím se mění i možnosti pozorování fauny a flóry, tak důležité pro ekoturistiku.
Na druhou stranu, změny klimatu otevírají nové možnosti. Oblasti, které byly dříve příliš chladné nebo naopak horké, se stávají atraktivnějšími. Myslete na Arktidu, kde se otevírají nové možnosti plaveb, nebo na severní Evropu, kde se prodlužuje turistická sezóna. Změny v dešťových srážkách ovlivňují i dostupnost vodních zdrojů, což je zásadní faktor pro řadu destinací závislých na vodních sportech.
Je důležité si uvědomit, že udržitelný cestovní ruch je klíčový. Není to jen o snižování uhlíkové stopy letecké dopravy, ale i o zodpovědném chování k přírodě a místním komunitám. Rozhodování se pro lokality s ohledem na environmentální dopad, podpora místních podniků a ohleduplné chování k ekosystémům jsou nezbytné pro zachování krásy míst, která milujeme a chceme navštěvovat i v budoucnu. Negativní dopady změn klimatu se projevují i v podobě častějších extrémních povětrnostních jevů, jako jsou bouře, povodně či sucha, které mohou narušit cestování a ohrozit bezpečnost turistů.
Změna klimatu nutí cestovní ruch k adaptaci a inovacím. Změny v poptávce po určitých destinacích a typech zážitků jsou nevyhnutelné. Je na nás, abychom se k této změně postavili zodpovědně a snažili se minimalizovat negativní dopady cestování na životní prostředí.
V čem měřit efektivitu?
Efektivita není něco, co se dá jednoduše změřit v kilometrech projetých na jednom litru benzínu, i když i to je relevantní, když se bavíme o efektivitě cestování. Je to spíš o poměru – procentuálním vyjádření dosaženého cíle vůči vynaloženému úsilí. Například, kolik procent z naplánovaných památek jste stihli vidět během týdne v Římě? Nebo jak velkou část rozpočtu jste skutečně utratil? To jsou efektivní metriky pro vaše cestování.
Absolutní čísla, jako jsou utrácené koruny, samozřejmě taky hrají roli. Kolik jste utratil za letenky? Za ubytování? Za jídlo? Tyto údaje vám poskytnou jasný obraz o vašich výdajích. Ale samotné číslo 10 000 Kč za cestu do Prahy nic neříká o efektivitě – za stejné peníze jste si mohli užít týden na Krétě, nebo jen víkend v Praze s luxusním hotelem. Záleží na vašich prioritách a definovaném cíli cesty.
Pro efektivnější cestování se zaměřte na plánování. Před cestou si stanovte cíle – co chcete vidět, zažít, co chcete z cestování získat. Pak si naplánujte itinerář a rozpočet. Po cestě si pak zkontrolujte, jak dobře jste se drželi plánu a co se vám povedlo, co ne. Tím získáte cenné informace pro budoucí cesty a budete cestovat efektivněji a s větším potěšením. Nezapomeňte, že efektivita cestování není jen o tom, kolik ušetříte, ale i o tom, kolik zážitků si užijete.
A nezapomeňte na neplánované události – ztracená zavazadla, zpoždění letu, nečekaná setkání. Ty se do efektivity promítnou jako neočekávané výdaje, nebo naopak jako obohacující zkušenosti. I ty jsou součástí celkového obrazu.
Jaké jsou negativní důsledky cestovního ruchu?
Negativní dopady turistiky jsou bohužel dost citelné. Zvýšené ceny zboží a služeb pro místní obyvatele jsou častým problémem, turismus pak může i potlačovat rozvoj jiných, méně atraktivních, ale pro místní ekonomiku důležitých odvětví. Často se zapomíná na ekonomickou stránku – velká část peněz z turistického ruchu odtéká do zahraničí kvůli importu zboží a služeb, namísto aby zůstala v místní komunitě. A to je fakt na zamyslení, když se bavíme o udržitelnosti. Kromě toho, hlavně masová turistika, devastuje životní prostředí – odlesňování, znečišťování vody a vzduchu, narušování ekosystémů, to vše je smutnou realitou. A pak jsou tu ještě sociální dopady – přetěžování infrastruktury, konflikt zájmů s místní populací, ztráta kulturní identity a tradice, a dokonce i nárůst kriminality v některých turistických centrech. Je důležité si uvědomovat, že odpovědný a udržitelný cestovní ruch by měl tyto problémy minimalizovat, například podporou místních podniků, šetrným cestováním a respektem k místní kultuře a přírodě. Aktivní turistika, prováděná s ohledem na tyto aspekty, může být součástí řešení, nikoliv problému.
Jaké faktory ovlivňují rozvoj cestovního ruchu?
Rozvoj turismu ovlivňují dva hlavní proudy faktorů. Makroekonomické faktory zahrnují samozřejmě přírodní krásy a geografickou polohu – myslete na majestátní hory, exotické pláže, nebo skryté jeskyně, které lákají cestovatele z celého světa. Dále je to bohaté kulturní a historické dědictví – starobylá města, fascinující muzea, tradiční festivaly – to vše dotváří neopakovatelný zážitek. Ekonomické faktory, jako je dostupnost letenek a ubytování, jsou klíčové. Demografie, tedy počet obyvatel a jejich příjmy, přímo ovlivňuje poptávku po cestování. Technologický pokrok, od online rezervačních systémů až po sociální média, zásadně mění způsob, jakým lidé plánují a sdílejí své cesty. A konečně, ekologické faktory, včetně udržitelnosti cestovního ruchu a ochrany životního prostředí, nabývají stále většího významu. Mikroekonomické faktory se pak zaměřují na organizační aspekty, jako je efektivita turistických agentur a kvalita služeb, a ekonomické aspekty na úrovni jednotlivých podniků v turistickém sektoru, například cenovou politiku hotelů a restaurací. Vznik nových, atraktivních turistických destinací často souvisí s vhodnou kombinací všech těchto faktorů – např. objevení skrytých klenotů přírody, podpora lokální kultury a kvalitní servis v kombinaci s dostupnou dopravou dokáže proměnit odlehlý kout světa v populární turistickou atrakci. Z osobní zkušenosti mohu říct, že kombinace úchvatné krajiny a srdečnosti místních obyvatel bývá nejcennějším bohatstvím každé cesty.
Jaké jsou příklady konkrétních řešení nejrozšířenějších ekologických problémů?
Řešení ekologických problémů, o kterých jsem se přes léta svých cest přesvědčil na vlastní kůži, vyžaduje komplexní přístup. Vnášení obnovitelných zdrojů energie není jen o solárních panelech a větrných elektrárnách v Evropě. Viděl jsem úžasné projekty v Himalájích, využívající vodní energii z taje sněhu, a v Africe, kde se solární panely stávají běžnou součástí života i v těch nejodlehlejších vesnicích. Klíč je v přizpůsobení se místním podmínkám.
Snížení spotřeby plastů je další velká výzva. Na ostrovech v Pacifiku jsem na vlastní oči viděl tragické důsledky znečištění plastem – pláže udušené plasty, mořský život ohrožený. Efektivní řešení ale nejde jen o recyklaci. Je to o změně kultury spotřeby, o podpoře alternativních materiálů a o zodpovědném cestování, kdy si každý z nás musí uvědomovat svůj dopad na životní prostředí.
Zalesňování a ochrana lesů je klíčové pro zachování biodiverzity a boje proti klimatickým změnám. V Amazonii jsem byl svědkem rozsáhlé deforestace, ale i úžasných projektů na obnovu poškozených ekosystémů. Důležité je ale zaměřit se nejen na výsadbu, ale také na ochranu existujících lesů před kácením a požáry, a to i v oblastech, které se na první pohled zdají neporušené.
Ekonomicky šetrná doprava je nezbytností. Po cestách po Asii jsem se přesvědčil o tom, jak efektivní může být železniční doprava, a na druhou stranu jak ničivé jsou emise z přelidněných silnic. Progresivní technologie, jako elektromobily a vodíkové automobily, ale vyžadují rozsáhlou infrastrukturu a podporu.
Zvýšení povědomí o ekologických problémech je asi tím nejdůležitějším krokem. Můj vlastní zájem o ekologii vznikl právě díky cestování a konfrontaci s různými způsoby, jak lidstvo ovlivňuje životní prostředí. Pouze dobře informovaná populace se dokáže aktivně zapojit do ochrany naší planety. Je třeba ale podporovat i osvětu v oblastech, které nemají přístup k moderním informacím.
Jaké mohou být ekologické důsledky?
Co zahrnuje posouzení vlivů na životní prostředí?
Co je třeba zvážit při hodnocení dopadu turistiky?
Při hodnocení dopadu turistiky je klíčové zvážit nejen suchá právní fakta jako ústavu a platné zákony, územní plány a zónování, investiční programy do cestovního ruchu, stavební předpisy a povinnost veřejných konzultací, ale i mnohem širší kontext.
Ekologický dopad je zásadní – množství odpadu, spotřeba vody a energie, zátěž na místní faunu a flóru, eroze půdy. Důležité je posoudit, zda je turistická infrastruktura udržitelná a šetrná k životnímu prostředí.
Sociokulturní aspekt zahrnuje vliv na místní obyvatele – zvýšení cen nemovitostí, změny v tradičním životním stylu, přetížení infrastruktury, konflikty mezi turisty a místními. Je potřeba sledovat, zda turismus přináší prospěch místní komunitě, nebo ji naopak zatěžuje.
Ekonomický dopad by se neměl posuzovat jen podle počtu turistů a příjmů z cestovního ruchu, ale i z hlediska rovnoměrného rozdělení příjmů, podporu místních podnikatelů a creationu pracovních míst. Je důležité vyhnout se situaci, kdy zisky odtékají do mezinárodních korporací a místní komunita na tom neprofituje.
Kapacita destinace je často opomíjený faktor. Je nutné zjistit, kolik turistů dané místo unese, aniž by utrpěla jeho kvalita života a životního prostředí. Přetížení vede k degradaci prostředí a snižuje spokojenost jak turistů, tak místních obyvatel.
Co zahrnuje posouzení vlivů na životní prostředí?
Výsledkem posouzení vlivu na životní prostředí (OVOS) je detailní mapa terénu, co se týče dopadu plánované aktivity. Zjistíte, jak moc a v jakém rozsahu daná aktivita ovlivní přírodu kolem nás – od změn v krajině přes hluk a znečištění až po vliv na faunu a flóru. To zahrnuje i vyhodnocení různých variant provedení – když se chystáte na trek, zjistíte, která cesta je nejméně náročná na životní prostředí. Dále se dozvíte o ekologických, sociálních a ekonomických důsledcích – třeba jestli výstavba horské chaty ohrozí vzácné druhy rostlin, nebo zda turistické trasy naruší klid místních obyvatel. A nejdůležitější: OVOS určí, jak se dá negativní dopad minimalizovat – například navržením náhradních tras, omezením počtu návštěvníků, nebo implementací systémů pro sběr odpadu. Je to jako promyšlený plán výletu, kde si předem zmapujete všechna rizika a připravíte se na ně.
V podstatě to znamená komplexní rozbor, abychom si užili dobrodružství bez zbytečných šrámů na přírodě.
Jak hodnotíte turistický potenciál?
Hodnocení turistického potenciálu není jen suchá čísla. Je to komplexní záležitost, která zahrnuje mnohem víc než jen počet turistů.
Turistika není jen o číslech, ale o zážitku. A právě ten se odvíjí od mnoha faktorů, které se snaží zachytit tzv. index turistického potenciálu. Ten bere v úvahu hned několik klíčových oblastí:
- Turistická aktivnost: Nejde jen o počet turistů, ale také o jejich typ. Rodiny s dětmi, batůžkáři, luxusní klientela – každý má jiné nároky a vnáší do destinace specifickou energii.
- Makroekonomika: Cenová dostupnost, kvalita služeb, síla místní ekonomiky – to vše ovlivňuje komfort a celkovou spokojenost turistů. Představte si krásné místo s drahou dopravou a nedostatkem levnějších ubytovacích kapacit.
- Infrastruktura a rozvoj: Dostupnost dopravy, kvalita ubytování, čistota a údržba turistických atrakcí, dostupnost internetu – to vše je důležité pro plynulý a bezproblémový turistický zážitek. Myslete na kvalitní silnice, vlaková spojení a dostupnost WiFi.
- Přitažlivost: Jedinečnost místa, historické památky, přírodní krásy, kulturní akce – to je to, co láká turisty. Co dělá dané místo výjimečným?
- Riziko: Bezpečnostní situace, politická stabilita, přírodní hrozby – všechny tyto faktory mohou ovlivnit turistický ruch. Myslete na pojištění a bezpečnostní opatření.
Na co se zaměřit při hodnocení?
- Autentičnost: Zachovává si místo svůj původní charakter, nebo je přehnaně komercializované?
- Udržitelnost: Je turismus šetrný k životnímu prostředí a místní kultuře?
- Diverzifikace: Nabízí místo různorodé aktivity a atrakce, nebo se zaměřuje jen na jeden segment?
Index turistického potenciálu je pouze nástroj. Skutečnou hodnotu místa určuje jeho jedinečnost, autenticita a schopnost nabídnout nezapomenutelný zážitek.
V čem spočívá kritika ekoturismu?
Ekoturistika, ačkoliv prezentovaná jako šetrná k přírodě, má i stinné stránky. Často se potýká s problémem přelidnění, které vede k devastaci citlivých ekosystémů. Myslete na to, že i malá skupina turistů může mít velký dopad na křehkou rovnováhu. Viděl jsem to na vlastní oči v národním parku X – úzké stezky přeplněné lidmi, znečištěné okolí a zdecimovaná populace ptáků.
Další kritickou oblastí je znečištění. To se netýká jen odpadků, ale i hluku, světelného znečištění a emisí z dopravy. I když se snažíte být ohleduplní, je těžké úplně eliminovat svůj vliv.
A pak je tu vliv na chování zvířat. Zvířata si zvyknou na lidskou přítomnost a stávají se méně plachá. To může vést k narušení přirozeného chování, potravních řetězců a rozmnožování.
Zde je několik příkladů, na co si dát pozor:
- Krmění zvířat: Může vést k závislosti a narušení přirozené stravy.
- Blízký kontakt se zvířaty: Může přenášet choroby a stresovat zvířata.
- Hluk a světla: Ruší noční život a migrační trasy zvířat.
Je důležité si uvědomit, že ekoturistika není automaticky udržitelná. Kvalitní ekoturistika vyžaduje pečlivý plánování, omezení počtu turistů, vzdělávání a zodpovědný přístup všech zúčastněných.
Abychom minimalizovali negativní dopady, je potřeba:
- Vyhledávat certifikované ekoturistické agentury.
- Respektovat místní zákony a předpisy.
- Minimalizovat svůj odpad a znečištění.
- Dodržovat doporučené trasy a nesnažit se vstupovat do chráněných oblastí.
- Vzdělávat se o dané lokalitě a jejích specifických potřebách.
Jaké faktory určují rozvoj cestovního ruchu?
Rozvoj turistiky? To je komplexní záležitost! Klíčové jsou samozřejmě přírodní krásy a klima – myslím si, že kvalita trailů, dostupnost hor a vodních ploch pro kajaky, lezení a cyklistiku je naprosto zásadní. Infrastruktura je pak nutná – kvalitní silnice k trailheadům, ubytování v horských chatách, značení tras, servisní centra pro kola a další vybavení. Není to jen o luxusu, ale i o dostupnosti a spolehlivosti. Ceny? Důležité, ale kvalita a zážitky hrají větší roli, když se bavíme o aktivním cestování. Sportovní možnosti – to je jasné, ale i příležitosti k poznávání místní kultury, tradiční jídlo a setkání s místními – to dodá cestování ten pravý šmrnc. A pak jsou tu ještě faktory jako bezpečnost, ekologická udržitelnost a přístupnost pro lidi s handicapem. Kvalitní turistická mapa a informace o počasí jsou taky klíčové. Bezpečnostní prvky na stezkách, jako jsou zábradlí a mostky, taky zvyšují komfort a bezpečnost aktivního turisty. Nedostatek těchto faktorů může vést k nebezpečí a omezenému zážitku.
Jak turistika ovlivňuje životní prostředí?
Turistika, ačkoliv přináší nezapomenutelné zážitky, má bohužel i stinnou stránku. Její dopad na životní prostředí je značný a s rostoucí popularitou stále narůstá. Nezanedbatelný je vliv na emise skleníkových plynů – odhaduje se, že turistika se podílí na zhruba 8 % globálních emisí CO2. Největší vinu na tom nesou letecká doprava a automobilová doprava, které turisty převáží po celém světě. Z vlastní zkušenosti z desítek navštívených zemí mohu potvrdit, že tato zátěž se projevuje i na místě samém – od přetížení turistických atrakcí a infrastruktury až po narušení křehkých ekosystémů. Následky se pak projevují v podobě degradace půdy, znečištění vody a vzduchu, a úbytku biodiverzity. Je třeba si uvědomit, že zodpovědný přístup k cestování je klíčový pro minimalizaci negativního vlivu turismu na naši planetu. Například preferování vlakové dopravy před leteckou, výběr ubytování s certifikáty udržitelnosti, nebo podpora místních podniků a komunit, to vše může pomoci zmírnit škodlivé dopady turismu.
