Svíčková na smetaně – klasika, kterou si dopřejete po náročném výstupu na nějaký kopec. Je kaloricky bohatá, takže skvěle doplní energii. Najdete ji prakticky v každé české restauraci, ale pozor na turistické pasti – ceny bývají vyšší.
Hovězí vývar s játrovými knedlíčky – ideální na zahřátí po deštivém dni v horách. Lehká polévka, která vám dodá potřebné soli a tekutiny.
Vepřo-knedlo-zelo – skutečná turistická klasika! Výživné a syté jídlo, perfektní před dlouhým túrou, ale i po ní. V kombinaci s tmavým pivem je to zážitek. Najdete ho i v menších horských chatách, často za dostupnější ceny než svíčkovou.
Při plánování výletů do českých hor myslete i na stravu. V některých odlehlých oblastech nemusí být restaurace, proto se vyplatí vzít si něco s sebou, například energetické tyčinky nebo sušené ovoce. Dobré plánování stravy je důležitou součástí každého úspěšného výletu.
Co by měl umět kuchař?
Dobrý kuchař, to není jenom někdo, kdo umí nakrájet cibuli. To je mistr svého řemesla, znalec surovin od nejzapadlejších koutů světa – od čerstvě ulovené ryby z pacifického oceánu až po exotické koření z indických trhů. Musí ovládat nespočet technik, od pomalé úpravy masa na nízkém ohni, jak se to dělá v argentinských pampách, až po rychlé wokování v čínské kuchyni. Tlak? Ten je jeho každodenním chlebem, zvláště v přeplněných restauracích na rušných náměstích v Marrákeši. Kreativita je jeho zbraní, umožňuje mu tvořit nová jídla, fúze chutí a vůní, které překvapí a potěší i sebevětšího gurmánka. A samozřejmě, hygiena je absolutní nutností, je to základ zdraví a dobré pověsti kuchyně, ať už se nachází v malém bistru v Paříži, nebo v luxusní restauraci v Tokiu. Musí rozumět udržitelnosti, vždyť suroviny jsou dar přírody a je potřeba s nimi zacházet ohleduplně. A pak je tu schopnost práce v týmu, kuchař je dirigent orchestru, kde každý člen hraje svou důležitou roli.
Kdo je nejlepší kuchař v Česku?
Hledáte nejlepšího českého kuchaře? Otázka, na kterou není jednoduchá odpověď, záleží totiž na preferencích. Nicméně, podle prestižní ankety Zlatý kuchař, organizované Gastro&Hotel profi revue, má v roce 2025 jasného vítěze: Jana Knedlu z restaurace Papilio ve Vysokém Újezdě.
Jeho vítězství v osmém ročníku ankety je důkazem jeho výjimečného umění a inovativního přístupu k vaření. Restaurace Papilio, sídlící v malebném Vysokém Újezdě, tak rozhodně stojí za návštěvu.
Pokud plánujete výlet do okolí, doporučuji se zaměřit i na další zajímavosti v regionu:
- Prohlídka Vysokého Újezda: Malebné náměstí, historické budovy a klidná atmosféra.
- Výlet na hrad Kokořín: Krásná romantická zřícenina hradu s výhledy do okolí.
- Plavba po Vltavě: Klidná plavba po řece nabízí úchvatné scenérie.
A co se týče gastronomie v okolí? Kromě Papilia doporučuji prozkoumat i:
- Lokální farmy: Ochutnejte čerstvé produkty přímo od farmářů.
- Tradiční české hospody: Vychutnejte si klasická česká jídla v autentickém prostředí.
- Vinné sklepy: Ochutnejte místní vína z okolních vinic.
Získání Zlatého kuchaře je prestižní ocenění, které odráží vysokou kvalitu a profesionalitu. Návštěva restaurace Papilio a prozkoumání okolí je zárukou nezapomenutelného zážitku pro vaše smysly.
Co musí umět servírka?
Profesionální číšník, ať už v Praze, Tokiu nebo Rio de Janeiru, je mnohem víc než jen nosič talířů. Základní pilíře jeho profese zahrnují:
- Bezchybná znalost menu a nápojů: Schopnost jasně a srozumitelně vysvětlit pokrmy, včetně alergenů a specifických ingrediencí, je klíčová. V mnoha zemích se oceňuje i znalost vína a doporučení vhodných kombinací s jídlem.
- Perfektní servis: Zahrnuje nejen rychlé a efektivní obsluhování, ale také znalost etikety stolování – od správného servírování až po předvídání potřeb hostů. V Japonsku například existuje sofistikovaný systém obsluhy, který se v Evropě běžně nepoužívá.
- Hygiena a čistota: Nejen čistota stolů a prostor restaurace, ale i osobní hygiena je naprosto nezbytná. V mnoha zemích jsou hygienické standardy přísnější a jejich nedodržování může mít vážné důsledky.
- Komunikace a mezilidské dovednosti: Zdvořilost, trpělivost a schopnost komunikovat s lidmi různých kultur a národností. Znalost cizích jazyků je velkou výhodou, zejména v turistických destinacích.
- Efektivní práce pod tlakem: Schopnost udržet si klid a profesionalitu i v rušném prostředí je nezbytná. V restauracích s michelinskými hvězdami je to o to důležitější.
Další důležité aspekty:
- Znalost pokladního systému a práce s platebními kartami je standardem.
- Schopnost pracovat v týmu a efektivně spolupracovat s kuchaři a ostatním personálem.
- Adaptabilita na různé druhy restaurací a typů hostů. Od rychlého občerstvení až po luxusní podniky se servis výrazně liší.
- V některých zemích je očekávána i znalost místních zvyklostí a tradic souvisejících s jídlem a pitím.
Práce číšníka je náročná, ale zároveň velmi obohacující, s možností setkávání se s lidmi z různých koutů světa a s neustálým učením se novým věcem.
Kolik stojí hodina vaření na indukci?
Cena vaření na indukci se značně liší v závislosti na ceně elektřiny a výkonu použité plotýnky. Pro zjednodušený výpočet jsem použil cenu elektřiny 5 Kč/kWh, což je běžná cena pro domácnosti bez elektrokotle. S příkonem největší plotýnky okolo 2 kW tak vyjde hodina vaření na 10 Kč. To je ale pouze orientační hodnota! Skutečné náklady ovlivní mnoho faktorů, například zvolený výkon plotýnky (vaříte na plný výkon celou hodinu? Nebo jen chvíli?), efektivita hrnce a pánve (indukční vaření je efektivnější s vhodným nádobím), a samozřejmě aktuální cena elektřiny, která se neustále mění. Pro srovnání: někteří poskytovatelé uvádějí cenu plynu kolem 1 Kč/kWh, takže za hodinu vaření na plynu by to bylo teoreticky jen 3,5 Kč (za předpokladu 2kW spotřeby). V praxi je ale rozdíl mnohem menší, jelikož indukční vaření je mnohem efektivnější a rychlejší. Často se tak uvaří za kratší dobu, takže celkové náklady na jídlo jsou srovnatelné, ne-li nižší než při vaření na plynu. Při cestování se mi osvědčilo sledovat spotřebu elektřiny, abych si udělal představu o nákladech. Mnoho moderních indukčních varných desek disponuje displejem, kde je aktuální spotřeba energie vidět. To umožňuje lépe kontrolovat náklady.
Co je to kuchyně?
Kuchyně, nebo taky kuchyň, je pro turistu důležitá základna. Nejde jen o místnost k přípravě jídla, ale v podstatě o mobilní servisní středisko. V závislosti na typu výletu může být kuchyní stan, batoh s vařičem, nebo i jenom ohniště.
Typická turistická kuchyně:
- Přenosný vařič: Plynový, benzínový, nebo multifuel – každý má své pro a proti co se týče dostupnosti paliva a spolehlivosti v různých podmínkách.
- Nádobí: Lehké a odolné hliníkové nádobí, případně titanové pro extrémní úsporu váhy. Nezapomenout na lžíce, vidličky a nože.
- Potraviny: Volba závisí na délce výletu a dostupnosti zásob. Sušené potraviny, konzervy a energetické tyčinky jsou ideální pro delší treky.
- Voda: Základem je kvalitní filtr nebo tablety na čištění vody z přírodních zdrojů. Láhev s dostatečnou kapacitou je nutností.
Organizace kuchyně v terénu:
- Plán jídla: Připravte si plán jídel předem, abyste minimalizovali odpad a plně využili zásoby.
- Úspora paliva: Vařte efektivně. Využívejte zbytkové teplo po uvaření, a nahřívejte jídlo chytře.
- Hygiena: Důkladně myjte nádobí a udržujte čistotu, abyste předešli zdravotním problémům.
- Bezpečnost: Vždy používejte vařič v bezpečném prostoru a dbejte na prevenci požárů.
Přenesený význam „kuchyně“ v kontextu turistiky může zahrnovat i styl vaření v terénu (např. rychlé a jednoduché recepty) nebo i dovednost efektivně hospodařit s potravinami a palivem v náročných podmínkách.
Na čem je nejlevnější vařit?
Nejlevnější vaření na cestách? Plynový vařič je jasná volba. Zemní plyn je výrazně levnější než elektřina, a to i s ohledem na růst cen energií. Pro běžný turistický vaření stačí malá kartuše, která vydrží překvapivě dlouho. Na rozdíl od elektřiny, kde budete závislí na dostupnosti zásuvky, s plynem jste nezávislí. Spotřeba plynu je minimální – na přípravu jednoduchého jídla stačí jen pár minut. Nezapomeňte na bezpečnostní opatření: vařte vždy na rovném a stabilním povrchu, v dobře větraném prostoru a nikdy nenechávejte vařič bez dozoru. Pro větší pohodlí si pořiďte plynový vařič s piezoelektrickým zapalováním – nemusíte se pak trápit se zapalovačem.
Tip pro zkušené: Kromě klasických kartuší existují i náplně s různou kapacitou, takže si můžete vybrat podle délky vaší cesty. Nezapomeňte, že cena plynu se může lišit v závislosti na místě a prodejci, proto je dobré si ceny předem porovnat. Malá investice do kvalitního plynového vařiče se vám na cestách mnohonásobně vyplatí.
Co patří do kuchyně?
Co patří do moderní kuchyně? To není jen otázka, ale spíše komplexní téma, které jsem si prohloubil při svých cestách po světě. Základ tvoří samozřejmě vybavení kuchyně, od robustních příborníků, které jsem viděl v rustikálních domech v Toskánsku, až po minimalistické varianty v moderních japonských apartmánech. Klíčové jsou i koše do kuchyně – jejich správná volba ovlivní jak hygienu, tak celkový vzhled. V malých kuchyních v Paříži jsem ocenil důmyslné řešení odkapávačů, zatímco v prostorných amerických kuchyních dominovaly robustní modely. Kuchyňské dřezy a dřezové baterie, jejich kvalita a design, jsou dalším důležitým faktorem. Setkal jsem se s vším, od tradičních litinových dřezů v Irsku po moderní nerezové varianty s integrovanými odpadními systémy v Šanghaji. A samozřejmě, osvětlení kuchyňské linky zásadně ovlivňuje atmosféru a funkčnost prostoru. Od útulného teplého světla v horských chatách v Alpách až po chladné, funkční LED osvětlení v high-tech kuchyních v Silicon Valley – možnosti jsou nekonečné.
Jaké je národní jídlo Itálie?
Otázka národního jídla Itálie je vlastně dost složitá. Pizza Margherita, s jejími jednoduchými, ale dokonale vyváženými ingrediencemi – rajčaty, mozzarellou a bazalkou – se sice často uvádí, ale pravdou je, že Itálie je zemí nesčetných regionálních specialit. Každá oblast má své vlastní kulinární tradice a recepty, které se dědí po generace.
Pasta je samozřejmě nezbytnou součástí italské kuchyně, ale představuje širokou škálu tvarů a příloh, od jednoduchých s rajčatovou omáčkou po sofistikované pokrmy s mořskými plody. Nezapomínejme na risotto, krémovou rýžovou kaši, která se připravuje s různými ingrediencemi a jejíž kvalita závisí na kvalitě rýže a vývaru.
A co gelato? To není jen “italská zmrzlina”, ale spíše umělecké dílo. Jeho hustota, krémovost a intenzivní chuť ovoce či ořechů jsou výsledkem tradičních postupů a použití čerstvých surovin. Nejlepší gelato najdete v malých, rodinných gelateriích, často s nabídkou neobvyklých a sezónních příchutí. Vyplatí se ochutnat několik druhů a objevovat nové chutě. Tip: Nejlepší gelato se podává mírně podchlazené, ne příliš ztuhlé.
Jaké je nejoblíbenější jídlo v ČR?
Svíčková na smetaně, to je jasná jednička! Královna českých jídel, bez debat. Ideální energetická bomba před náročným výstupem na Sněžku nebo dlouhým trekem Šumavou.
Proč je tak oblíbená u turistů?
- Výživná: Maso, omáčka, knedlík – dostatek sacharidů, bílkovin i tuků pro maximální výkon.
- Lehce přenosná (v menším množství): Lze ji vzít na výlet v termosce. Větší porce si ale nechte na večer v útulné horské chatě.
- Zahřeje: Perfektní po náročném dni v chladném počasí.
Tipy pro turisty:
- Kupte si svíčkovou v kvalitním podniku, ideálně s regionálními surovinami.
- Nebojte se experimentovat s variantami – existují i lehčí verze s celozrnným knedlíkem.
- Pokud jdete na delší túru, raději si ji dejte před ní, ne po ní. Těžké jídlo před námahou by mohlo způsobit žaludeční potíže.
Co by měl umět prvňáček?
Prvňáček? To je malý objevitel, připravený dobýt svět písmen a čar! Jeho zručnost je srovnatelná s precizností hodináře – manuální obratnost na vysoké úrovni. Zvládá nůžky jako zkušený námořník provazy, držení tužky má jako zkušený kartograf pevnou ruku a tlak je tak akorát – žádné zlomené hroty! Napodobování písma? To je jako kopírování mapy z prastarého pergamenového rukopisu – zvládne jak tiskací, tak psací písmo. A co je nejkrásnější? Dokáže vám svůj obrázek nejen ukázat, ale i vysvětlit, co na něm stvořil, jakou cestu objevoval, jaký příběh vypráví.
K tomu všemu bych dodal několik zajímavých faktů z mého putování:
- Schopnost popisovat kresbu ukazuje na rozvíjející se verbální inteligenci, klíčovou pro další poznávání světa.
- Dobrá grafomotorika je předpokladem pro úspěšné zvládnutí psaní, čtení a dalších školních dovedností – je to jako mít spolehlivou mapu pro cestu za poznáním.
- Nezapomínejme na individuální tempo každého dítěte. Někteří objevitelé jsou rychlejší, jiní trpělivější, ale každý má svůj vlastní rytmus objevování.
A ještě jedna rada pro rodiče: podporujte dětskou zvědavost, fantazii a tvořivost – to jsou nejlepší nástroje pro objevování světa.
Co je to Horeca?
Horeca, to není jen suchý ekonomický pojem označující hotelnictví a gastronomii. Je to živoucí pulzující svět, který jsem pozoroval na desítkách cest po světě. Od malých rodinných penzionů v italských Alpách, nabízejících domácí víno a těstoviny, až po gigantické hotelové komplexy v Dubaji s restauracemi oceněnými michelinskými hvězdami – Horeca je všudypřítomná. Zkratka HOtel/REstaurace/Kavárna (či Catering) výstižně shrnuje její rozmanitost. V Japonsku jsem ochutnal sushi v malém podniku, kde se po generace předávalo rodinné know-how, v Mexiku jsem se pak těšil z pikantních jídel v rušném pouličním stánku, který byl typickým představitelem místní Horeca scény. Každá země, každý region, dokonce i každá ulice má svůj specifický přístup k Horece, odlišující se v kuchyni, atmosféře, úrovni služeb a cenové relaci. Je to fascinující mozaika, odrážející kulturu, tradice a ekonomický rozvoj dané oblasti. Ať už se zaměříte na luxusní hotely s patnácti chodým menu nebo na rychlé občerstvení v metru, vždycky narazíte na Horecu – jeden z nejdůležitějších pilířů turismu a ekonomiky každé země.
Analyzovat Horeca sektor v dané oblasti znamená pochopit její ekonomickou sílu, ale i kulturní identitu. Zde se prolínají trendy, inovace a tradiční postupy, vytvářející dynamickou a stále se vyvíjející oblast.
Zahrnuje to samozřejmě i catering, který se stává stále důležitější součástí Horeca – od malých firemních akcí až po mezinárodní kongresy. Catering představuje flexibilní a mobilní segment, který se přizpůsobuje různým požadavkům a nabízí kompletní servis s širokým spektrem nabídek.
Co je to fine dining?
Fine dining, to není jen jídlo, je to celkový zážitek. Představte si dokonale promyšlené degustační menu, kde každá ingredience hraje svou roli v symfonii chutí. Vyváženost je klíčová – sladké, slané, kyselé, hořké, umami… vše v perfektní harmonii. A to není všechno! K tomu patří i dokonalé spárování vín, které podtrhne charakter každého pokrmu. Nejde jen o kvalitu surovin, ale i o jejich původ a sezónnost – často se setkáte s lokálními produkty nejvyšší kvality. Atmosféra restaurace, vynikající servis a pozornost personálu, to vše dotváří nezapomenutelný večer. Myslete na to, že se jedná o investici do zážitku, a proto je důležité si předem prostudovat menu a případně se informovat o speciálních nabídkách. Cena bývá vyšší, ale odráží komplexnost celého procesu od výběru surovin po prezentaci pokrmu na talíři. Je to umění, které si zaslouží být prožito.
Tip pro cestovatele: Před rezervací stolu v restauraci s fine dining konceptem si ověřte recenze a zkontrolujte, zda koncept restaurace odpovídá vašim preferencím. Rezervaci je vhodné provádět s dostatečným předstihem.
Co je to kuchařka?
Kuchařka, neboli kuchařská kniha, je pro zkušeného cestovatele víc než jen sbírka receptů. Je to klíč k pochopení místní kultury a gastronomie. Nejde jen o to, co se vaří, ale jak se to vaří.
Klasická kuchařka nabízí recepty na jídla a nápoje, ale pro mě, jako zkušeného cestovatele, je stejně důležitá informace o ingrediencích. Kde se pěstuje ten specifický druh rajčat? Jaká je nejlepší sezóna pro sběr bylinek v dané oblasti? To vše ovlivňuje chuť a kvalitu pokrmů. Znalost zdrojů surovin je pro autentický zážitek klíčová.
Navíc, kuchařka často odhaluje i kulturní nuance. Postup přípravy pokrmu může naznačovat tradice, rituály a způsob života.
- Například, důraz na pomalé vaření může odrážet tradiční přístup k životu a k jídlu.
- Používání specifických nástrojů zase může prozradit regionální zvyklosti.
- A poznámky o trvanlivosti surovin jsou pro cestovatele, který nakupuje na místních trzích, nesmírně cenné.
Proto si při cestování vždycky kupuji místní kuchařku. Nejenže mi pomůže připravit si skvělé jídlo, ale i lépe pochopit místo, které navštěvuji. Je to investice do autentického zážitku.
Dobrá kuchařka by měla obsahovat:
- Podrobné recepty s přesnými postupy a množstvím ingrediencí.
- Informace o původu a sezonnosti surovin.
- Tipy na správné skladování a zachování kvality potravin.
- Fotografie, které inspirují a usnadňují orientaci.
- A v ideálním případě i mapu s tipy na nákup autentických surovin v dané oblasti.
Kolik má Pohlreich michelinskou hvězdu?
Otázka, kolik michelinských hvězd má Pohlreich, je trochu zavádějící. Pohlreich sám žádnou hvězdu nemá. Jeho restaurace se v prestižním průvodci Michelin neobjevují s oceněním.
Aktuální situace v České republice je taková:
- Pouze dvě české restaurace se pyšní michelinskou hvězdou: Field a La Degustation Bohême Bourgeoise.
- Obě si své hvězdy v posledním vydání průvodce obhájily, žádné nové hvězdy v Praze letos nepřibyly.
Je důležité si uvědomit, že získání michelinské hvězdy je extrémně prestižní záležitostí. Hodnocení je anonymní a přísné, klade důraz na kvalitu surovin, kulinářskou techniku, kreativitu a celkový zážitek. Pro cestovatele, kteří se zajímají o gastronomii, je to skvělý ukazatel, kde najdou skutečně výjimečné kulinářské zážitky. Cena v těchto podnicích je samozřejmě adekvátní kvalitě.
Tip pro cestovatele:
- Rezervace v michelinských restauracích je nutná s dostatečným předstihem, často i několik týdnů dopředu.
- Při výběru restaurace si přečtěte recenze a menu, abyste si ověřili, že odpovídá vašim preferencím a rozpočtu. Některé restaurace s michelinskou hvězdou nabízejí degustační menu s předem danými chody, jiné umožňují volbu z à la carte menu.
- Připravte se na exkluzivní atmosféru a vynikající servis, které jsou typické pro restaurace s michelinskou hvězdou.
Kolik bere indukční deska za měsíc?
Indukční deska? Z mého putování světem znám mnohé způsoby vaření, ale indukce je skutečně zázrak efektivity. Rychlost ohřevu je srovnatelná s rychlovarnou konvicí – v Amazonii by se mi to líbilo!
Spotřeba? V Česku jsem zjistil, že běžná měsíční spotřeba elektřiny se pohybuje okolo 40 Kč. To je méně, než stojí dobrá káva v Praze! Deska s klasickou topnou spirálou si řekne o něco víc – zhruba 50 Kč.
A pro úplnost, několik zajímavých faktů z mých cest:
- V některých částech světa je elektřina luxus, a tak se indukční deska stává snem.
- Účinnost indukce je mnohem vyšší než u klasických desek, což šetří nejen peníze, ale i životní prostředí.
- V horských oblastech, kde je chladno, se mi osvědčila indukční deska pro rychlý ohřev jídla.
Zvažte tyto informace při výběru varné desky – ušetříte peníze a energii.
