Východní pobřeží Austrálie? To je pořádná divočina! Hlavní zdroj deště tam tvoří pasáty, větry vanoucí z jihovýchodních oblastí, z oblastí vysokého tlaku vzduchu kolem 35° jižní šířky. Představte si to: Vzduch tam klesá, stlačuje se a pak se roztéká směrem k pobřeží.
Důležité ale je, že tyto pasáty nejsou konstantní. Intenzita srážek se mění podle ročního období a polohy. V létě, díky vlhkosti přicházející z tropů, jsou srážky vydatnější, někdy i ve formě cyklonů, což je potřeba při plánování treku opravdu zvažovat. Na podzim a v zimě jsou srážky menší a častější je suché počasí.
Pro turisty to znamená, že v létě se musí počítat s bouřkami a povodněmi, a proto je důležité sledovat předpověď počasí a být připravený na rychlé změny. Naopak v zimě je třeba brát v úvahu riziko požárů, které v suchých oblastech běžně vznikají.
Tip pro zkušeného turistu: Před výletem si důkladně prozkoumejte konkrétní oblast, kam se chystáte. Mikroklímata v Austrálii se značně liší a to, co platí pro jedno místo, nemusí platit pro jiné, i když je to kousek od sebe.
Jaké podnebí převažuje v Austrálii?
Austrálie, to je kontinent klimatických protikladů! Severní území, to je říše tropů. Představte si léta, kde teploměr šplhá k 32–35 °C ve vlhku – ideální podmínky pro bujnou vegetaci, ale pro člověka náročnější. Zimy jsou naštěstí suché a teplé, s teplotami od 4 °C až k příjemných 20–26 °C.
Vnitrozemí pak vypráví jiný příběh – suché pouště a polopouště, kde se teploty během dne prudce mění. Připravte se na extrémy!
Jižní část kontinentu nabízí mírnější podnebí. Léta jsou zde příjemně teplá (25–30 °C), ideální pro výlety a objevování. Zimy jsou deštivější, s teplotami od 5 do 10 °C. Ale i zde se můžete setkat s lokálními odchylkami.
Několik tipů pro cestovatele:
- Balení: Lehké oblečení na sever, teplejší vrstvy na jih a nezapomeňte na ochranu před sluncem – krém s vysokým faktorem je nezbytností!
- Nejlepší doba pro návštěvu: Jižní část je ideální na jaře a na podzim, sever během suché zimy.
- Vnitrozemí: Plánujete-li výlet do vnitrozemí, důkladně se připravte na extrémní teploty a nedostatek vody.
Ať už se vydáte kamkoliv, Austrálie vás okouzlí svou rozmanitou a fascinující krajinou. Jen si pamatujte, že příroda má své zákony a je potřeba se jimi řídit.
Jak topit v autě v zimě?
Zimní cesty a boj s chladem v autě? Znáte to. Sednete si do ledového kokpitu a než se motor zahřeje, prokousáváte se mrazem. Ale existují triky!
Vyhřívaná sedadla a volant jsou vaše nejlepší zbraně. Zapněte je okamžitě po usednutí. Věřte mi, zkušenosti z mých cest po Skandinávii a ruských pláních mě to naučily. Je to neuvěřitelně efektivní způsob, jak se rychle zahřát, než se roztopí i ten nejodolnější led na oknech.
Tip pro efektivní využití:
- Nastavte nejvyšší intenzitu na začátku, abyste co nejrychleji dosáhli komfortní teploty.
- Během jízdy intenzitu snižte, abyste šetřili energii a zároveň si udrželi příjemné teplo.
Další tipy pro boj s chladem:
- Před jízdou očistěte auto od sněhu a ledu. To usnadní práci vyhřívání a pomůže rychleji zahřát interiér.
- Používejte kvalitní zimní pneumatiky. Bezpečnost je na prvním místě a s dobrou přilnavostí se nebudete tolik soustředit na zimu.
- Mějte v autě pohotovostní deku. Nikdy nevíte, co se může stát. Deka poskytuje dodatečnou vrstvu tepla v nouzových situacích.
- Nezapomínejte na tekutiny. Pití teplých nápojů, jako je čaj nebo káva, vám pomůže udržet se v teple zevnitř.
Nepodceňujte sílu prevence! Správná příprava před cestou může výrazně ovlivnit komfort vaší jízdy v zimních podmínkách.
Co má vliv na počasí?
Počasí, ten věčně proměnlivý divadelní kus přírody, je ovlivňováno spoustou faktorů. Zkušený cestovatel ví, že klíč k jeho pochopení leží v několika základních elementech.
Vítr: Není to jenom chladný vánek nebo horký poryv. Rychlost a směr větru jsou absolutně zásadní. Silný vítr z Atlantiku může znamenat bouřlivé moře a chladné počasí na západním pobřeží Irska, zatímco teplý jihozápadní vítr ve Středomoří přinese příjemné slunečné dny. Nezapomínejte na fenomény jako Föhn, který s sebou nese dramatické změny teplot a vlhkosti. Jeho vliv na alpské počasí je naprosto zásadní a zkušený horolezec ho nikdy nepodcení.
Srážky: Dešťové kapky, sněhové vločky, kroupy – to vše jsou nesmírně důležité indikátory. Nejsou jen o mokrém oblečení. Intenzita a typ srážek nám vypovídají o atmosférických procesech. Tropická bouře přinese lijáky a vítr, zatímco lehký déšť v poušti může být znamením blížící se změny počasí. Na poušti je to zvláště důležité – i malý déšť může znamenat velký rozdíl.
Oblačnost: Nejedná se jen o estetický zážitek. Typ oblačnosti, její výška a hustota – to vše hraje roli. Hustá, tmavá oblačnost často předznamenává déšť nebo bouřku. Naopak, tenká vrstva vysokých oblaků může znamenat slunečné počasí. V horách je znalost různých typů oblaků životně důležitá, stejně jako na moři, kde vám mraky pomohou předvídat změny počasí a včas se připravit.
- Další faktory: Nezapomeňme na tlak vzduchu, teplotu, vlhkost a sluneční záření, které všechny hrají svou důležitou roli.
Znalost těchto faktorů je klíčová pro každého cestovatele, ať už putuje po horách, oceány nebo pouštěmi.
Kolik stupňů je v Austrálii v zimě?
Austrálie má obrácená roční období oproti Evropě, takže zima je tam od června do srpna. Teploty se značně liší podle regionu. V oblastech jako je Sydney nebo Melbourne se průměrná denní teplota v zimě pohybuje kolem 13°C, ale noci bývají chladnější, i pod 5°C. Na severu, v tropických oblastech, se teploty drží výrazně výše, kolem 20-25°C. V horských oblastech, jako jsou Alpy, může v zimě sněžit a teploty klesnout hluboko pod bod mrazu. Proto je důležité se před cestou informovat o počasí v konkrétní oblasti. Balení závisí na cíli – od lehkých bund a svetrů v tropech až po teplé zimní oblečení do hor. Nezapomeňte na opalovací krém, i v zimě slunce v Austrálii svítí silně. V zimě je tam turistická sezóna méně rušná, což může být výhodou pro ty, kteří preferují klidnější prostředí. Pro sever je typický déšť, proto je nutné počítat s deštěm a deštníkem.
Průměrné teploty 13°C jsou orientační a skutečné teploty se mohou lišit v závislosti na počasí a místě.
Co je osévání mraků?
Osévání mraků, technika ovlivňování srážek, kterou jsem pozoroval v různých koutech světa, od suchých pouští až po deštivé džungle, spočívá v umělé stimulaci deště či sněhu. V podstatě se jedná o „předčasné“ vyvolání srážek z již existujících mraků.
Jak to funguje? Letadla, často speciálně vybavená, uvolňují do mraků speciální látky, nejčastěji jodid stříbrný, ale také suchý led či jiné materiály. Tyto látky fungují jako kondenzační jádra, kolem kterých se shlukují vodní kapky nebo ledové krystalky, čímž se urychluje proces tvorby srážek.
Kde se osévání mraků používá? Tato technologie se uplatňuje v různých oblastech, a to zejména:
- Zvyšování množství srážek v zemědělství: V suchých oblastech pomáhá zajistit dostatek vláhy pro plodiny.
- Prevence krupobití: Uvolňování látek do bouřkových mraků může zabránit vzniku velkých krup.
- Redukce mlhy na letištích: Osévání mraků se používá k rozptylu mlhy a umožnění bezpečnějšího provozu letadel.
Zajímavosti:
- Účinnost osévání mraků je stále předmětem debat a výzkumů. Výsledky se liší v závislosti na typu mraků, povětrnostních podmínkách a dalších faktorech.
- Některé země používají osévání mraků rozsáhle, zatímco jiné jej regulují striktněji z důvodu možných environmentálních dopadů.
- Během mého cestování jsem se setkal s různými přístupy k této technologii – od širokého přijetí až po skeptické postoje.
Použité látky: Ačkoliv je jodid stříbrný nejčastější, existují i další látky, jako například jodid olovnatý, používaný v minulosti, ačkoliv jeho využití je dnes kvůli toxicitě omezeno. Výběr látky závisí na specifických podmínkách a cílech osévání.
Jaká je zima v Austrálii?
Australská zima je překvapivě mírná, i když chladná. O mrazech se dá hovořit spíše výjimečně, a to hlavně ve vyšších nadmořských výškách. Sníh v nížinách je prakticky nemyslitelný, s výjimkou nejvyšších hor. V oblastech mírného pásu se průměrné denní teploty pohybují kolem příjemných 15 °C. V Sydney, například, jsem zaznamenal nejnižší teplotu kolem 10 °C v červenci.
Co se týče oblečení, doporučuji vrstvení. Lehká bunda, svetr a teplejší spodní prádlo vám postačí pro většinu dnů. Jen v horách se hodí teplejší oblečení včetně čepice a rukavic.
Plánování výletu:
- Jižní pobřeží: Nabízí v zimě příjemné teploty vhodné k turistice a prozkoumání národních parků. Můžete se setkat s menším počtem turistů než v létě.
- Alpy: Pokud toužíte po zimních sportech, vydejte se do Australských Alp. Najdete zde lyžařská střediska s dobrými podmínkami. Počítejte ale s vyššími cenami než v Evropě.
- Vnitrozemí: Vnitrozemí je v zimě chladnější, ale stále suché. Je ideální pro pozorování hvězd, díky menšímu znečištění ovzduší.
Tipy pro zkušenější cestovatele:
- Zimní měsíce jsou ideální pro pozorování velryb migrujících podél pobřeží.
- V některých oblastech může být v zimě silný vítr, proto je vhodné si zkontrolovat předpověď počasí.
- I přes mírnou zimu si nenechte ujít opalovací krém a sluneční brýle, slunce může být silné i v zimě.
Které faktory ovlivňují podnebí?
Podnebí, to je věc, které jsem se za svůj život naučil hluboce respektovat. Geografická šířka je klíčová – blízkost k rovníku znamená intenzivnější sluneční záření, zatímco na pólech se slunce jen plazí po obzoru. Nadmořská výška pak hraje podobně důležitou roli: s každým stoupáním o sto metrů klesá teplota přibližně o 0,6 °C. To jsem si osobně ověřil v Andách, kde jsem zažil tropické vedro v údolí a mráz v horách jen pár kilometrů od sebe.
Oceánské a mořské proudy jsou jako obří řeky v oceánech, transportující teplo a vlhkost po celé planetě. Golfský proud například udržuje Evropu podstatně teplejší, než by jí odpovídalo podle její geografické polohy. Z vlastní zkušenosti vím, jak dramaticky může ovlivnit počasí El Niño, a to i na místech, která se zdála být tisíce kilometrů od epicentra. Je to mocná síla, kterou si člověk nemůže dovolit podceňovat.
A pak jsou tu globální klimatické jevy, jako je zmíněné El Niño nebo monzunové deště, které ovlivňují celá území. Vždy mě fascinuje, jak si příroda udržuje rovnováhu, ale také jak je křehká. Změny v podnebí, na rozdíl od rychlých změn počasí, se dějí pozvolna, ale jejich dopad je často dalekosáhlý a pro člověka i pro divokou přírodu, zásadní. Změny v podnebí je potřeba brát vážně a vždy sledovat dlouhodobé trendy.
Kdy mrznou silnice?
Zmrzlé silnice? To je téma, které by měl znát každý zkušený cestovatel. Nejde jen o to, že je venku pod nulou. Klíčová je teplota povrchu vozovky, nikoliv teplota vzduchu. Stačí pouhých pár desetin stupně Celsia pod nulou a srážky, ať už déšť, mrholení nebo dokonce rosa, okamžitě zmrznou. Vznikne tak tenká, ale nebezpečná vrstva ledu, která je prakticky neviditelná a extrémně zrádná.
Nepodceňujte to! I zkušený řidič může v takových podmínkách snadno ztratit kontrolu nad vozidlem. Proto je důležité věnovat pozornost následujícím faktorům:
- Předpověď počasí: Sledujte nejen teplotu vzduchu, ale i předpovědi týkající se srážek a teploty vozovky.
- Typ vozovky: Mosty a viadukty obvykle mrznou dříve než silnice v údolích, jelikož jsou vystaveny větru a nemají v okolí izolační vrstvu země.
- Stín: Stinné úseky silnic mrznou rychleji než osluněné.
- Výbava vozidla: Zimní pneumatiky jsou při jízdě na zledovatělých silnicích naprostou nutností. Nezapomínejte na funkční ostřikovače a škrabku na led.
A co dělat, když už na zledovatělou silnici narazíte? Základní pravidlo zní: Jízda pomalu a plynule, bez prudkých brzdění a zrychlování.
- Zvyšte bezpečnou vzdálenost od ostatních vozidel.
- Vyhýbejte se náhlým změnám směru.
- Pokud se cítíte nejistě, raději zastavte na bezpečném místě a počkejte, než se situace zlepší.
Bezpečnost na cestách je na prvním místě. Připravte se na nepříznivé podmínky a s trochou opatrnosti se vyhnete nepříjemnostem.
Čím se liší podnebí a počasí?
Zjednodušeně řečeno, počasí je okamžitá nálada atmosféry – slunečno, deštivo, větrno, sněžení – prostě co právě teď vidíte a cítíte venku. Tohle se mění neustále, z minuty na minutu. Zažil jsem bouřky v africké savaně, které přišly tak rychle, jak zmizely, a týdny slunečného svitu na řeckých ostrovech. Vše je součástí dynamiky počasí.
Podnebí, neboli klima, je naproti tomu dlouhodobý průměr počasí na daném místě. To znamená, že zahrnuje nejen průměrné teploty, srážky a sluneční svit, ale i extrémy – nejvyšší a nejnižší naměřené hodnoty, frekvenci bouří, sněhových vánic či sucha. Když mluvíme o tropickém podnebí Amazonie, nemyslíme tím jen průměrnou teplotu 25°C, ale i vlhké, dusné klima, pravidelné deště a vysokou vlhkost.
Rozdíl je tedy v časovém horizontu: počasí je krátkodobé, klima dlouhodobé. A to má pro cestovatele obrovský význam. Počasí ovlivní váš výlet na den, klima váš výběr destinace a balení.
Pro lepší pochopení si představte:
- Počasí: Dnes v Praze prší.
- Klima: Praha má mírné kontinentální podnebí s teplými léty a chladnými zimami.
A ještě jeden důležitý aspekt: klimatické změny ovlivňují nejen průměrné hodnoty, ale i extrémy počasí. Za posledních pár let jsem svědkem stále častějších a intenzivnějších bouří a sucha, což je znepokojivý trend, který musíme brát vážně.
- Podnebí je dlouhodobý průměr počasí.
- Počasí je okamžitý stav atmosféry.
- Klima ovlivňuje volbu destinace, počasí váš výlet.
Co má vliv na podnebí?
Podnebí, to je věc, kterou si jako zkušený cestovatel vážím snad nejvíc. Bez pochopení klimatu se stává cestování hazardní hrou. Ovlivňuje ho totiž nespočet faktorů, a proto není nikdy úplně předvídatelné.
Geografická poloha je asi to první, co mi v souvislosti s podnebím naskočí. Blízkost rovníku znamená tropické teplo, zatímco čím dále na sever nebo jih, tím chladněji. Tohle je samozřejmost, ale i v rámci jedné země se podnebí radikálně mění. Myslete na rozdíl mezi podnebím na pobřeží a ve vnitrozemí.
Nadmořská výška hraje obrovskou roli. Každých sto metrů výšky znamená přibližně o půl stupně Celsia chladněji. Už jste někdy šplhali na horu a zažívali náhlou změnu počasí? To je ona nadmořská výška v akci.
Oceánské a mořské proudy jsou často opomíjené, ale kriticky důležité. Teplé proudy, jako Golfský proud, přinášejí mírnější zimy do západní Evropy, zatímco studené proudy ochlazují pobřeží. Představte si například rozdíl mezi podnebím v Norsku a Kanadě na stejné zeměpisné šířce.
A pak jsou tu další globální klimatické jevy. El Niño, La Niña, monzuny – to všechno má obrovský vliv na srážky a teploty v různých částech světa. Když plánujete cestu, je dobré se o těchto jevech informovat, aby vás nic nepřekvapilo.
Klíčový rozdíl mezi počasím a podnebím je v časové škále. Počasí se mění z hodiny na hodinu, podnebí je dlouhodobý průměr. Například jeden horký den neznamená, že se oblast stala tropickou.
Pro lepší pochopení vlivu jednotlivých faktorů, shrňme si to takto:
- Hlavní faktory ovlivňující podnebí:
- Geografická šířka
- Nadmořská výška
- Oceánské a mořské proudy
- Globální klimatické jevy
Pro úspěšnou cestu je pochopení vlivu těchto faktorů na podnebí nezbytné. Dobře zvolená doba cesty vám ušetří spoustu starostí a zajistí vám nezapomenutelný zážitek.
Jak se dá ovlivnit počasí?
Ovlivňování počasí? To je kapitola sama o sobě, zkušenostmi nabitá. Nejčastěji se setkávám s potlačováním mrazíků, zásadní pro zemědělce v nížinách. Umělá infekce oblaků, to je fascinující! Využívají se k tomu letadla, která do mraků vypouštějí jodid stříbrný či suchý led. Cílem je buď zvýšit srážky – v suchých oblastech neocenitelné – anebo naopak mraky rozpustit, například před důležitou akcí. Z vlastní zkušenosti vím, že úspěšnost závisí na mnoha faktorech – typu oblaků, jejich výšce, teplotě a vlhkosti vzduchu. Není to žádná přesná věda, ale spíše sofistikované “přesvědčování” přírody. V některých regionech, například v Číně, je to rozsáhlý průmysl, ale i v Evropě se s tím setkáte, byť méně často. Vždy jsem byl fascinován technologickou stránkou věci, ale i etickými otázkami, které se s ní pojí. Manipulace s přírodou je totiž věc dvojího významu.
Kolik stupňů je v autě když mrzne?
Benzínové automobily obvykle zvládnou mráz až do -40 °C bez větších problémů, pokud je nádrž alespoň zčásti plná. To je dáno tím, že palivo má nižší bod tuhnutí než nafta.
Nicméně, je nutné brát v úvahu několik faktorů:
- Kvalita paliva: Letní benzín může mít tendenci tvořit usazeniny při nižších teplotách. Použití zimního paliva je v extrémních mrazech doporučeno.
- Stav baterie: Mráz výrazně snižuje kapacitu baterie. Je důležité zajistit, aby baterie byla v dobrém stavu a případně ji před zimou nechat zkontrolovat.
- Mazání motoru: Studený start klade na motor větší zátěž. Použití kvalitního motorového oleje s nízkou viskozitou pro zimní podmínky je zásadní.
- Ostatní kapaliny: Zkontrolujte nemrznoucí směs v chladicím systému a brzdovou kapalinu. V mrazu hrozí jejich zamrznutí.
Pokud máte v nádrži jen pár litrů letního benzínu a auto stojí venku v silném mrazu, doporučuji přidat palivo s vyšším podílem zimních aditiv. V extrémních podmínkách může dojít k problémům se startováním.
Pro zimní provoz doporučuji:
- Vždy mít v autě zimní sadu (škrabku, lopatku, teplé oblečení, náhradní rukavice, baterku).
- Plánovat cesty s ohledem na povětrnostní podmínky.
- Pravidelně kontrolovat stav vozu před každou cestou.
Co si vzít když je 10 stupňů?
Deset stupňů? To už vyžaduje pečlivý výběr oblečení. Zapomínat na vrstvení je v takové teplotě sebevražda. Základ tvoří funkční spodní prádlo – merino vlna je skvělá, ale i kvalitní syntetika odvede pot. Přes to cyklistické legíny nebo tepláky, v závislosti na intenzitě jízdy. Nahoře funkční tričko s dlouhým rukávem, ideálně s technologií odvodu vlhkosti. Navrch dres, případně lehká větrovka, která ochrání před větrem a drobným deštěm. Zkušenost mi ukazuje, že podcenění rukavic a čelenky je častá chyba – ty dokáží dramaticky ovlivnit celkový tepelný komfort. Nepodceňujte ani kvalitní ponožky z merino vlny, vlny nebo funkčního materiálu, aby se vám nohy neprochladily. A nezapomeňte na kvalitní cyklistické boty, které udrží nohy v suchu i teple, ať už používáte tretry s přezkami nebo běžné boty.
Při výběru materiálu myslete na prodyšnost a rychleschnoucí vlastnosti. Bavlna je v tomto případě nepřítel číslo jedna. Vrstvení umožňuje snadno upravit oblečení dle potřeby – svléknete-li se při námaze, rychlé ochlazení po zastavení vám nehrozí.
A malá rada na závěr: vždycky se raději oblečte tepleji, než abyste riskovali prochladnutí. Zmrzlý cyklista není šťastný cyklista.
Co ovlivňuje počasí?
Počasí, ten proměnlivý dirigent našeho života, jsem pozoroval na všech kontinentech. Vítr, jeho rychlost a směr, to není jenom chladný vánek či tropický hurikán. Je to motor, který pohání atmosférické procesy. V horkých pouštích vytváří písečné bouře, zatímco v horských oblastech vytváří ledovcové řeky vzduchu. Síla větru ovlivňuje teplotu – silný vítr snižuje teplotu vnímání, zatímco bezvětří vede k extrémům. Znáte ten pocit dusného vzduchu před bouří? To je právě vliv větru na vlhkost.
Srážky – déšť, sníh, kroupy – jsou životně důležité. V Amazonii jsem viděl lijáky trvající celé dny, zatímco v Atacamě jsem se potýkal s absolutním suchem. Srážky nejsou jenom o množství, ale i o intenzitě a druhu. Bouře v Austrálii se liší od sněhových vánic v Aljašce. Vždycky je to fascinující podívaná a důležitý faktor pro místní ekosystém a zemědělství.
Oblačnost není jenom pěkný obrázek na obloze. Mraky jsou indikátory atmosférické stability a vlhkosti. Hustá oblačnost blokuje sluneční záření, snižuje denní teplotu a zvyšuje noční teplotu. Typ oblačnosti – od jemných cirrů až po těžké cumulonimby – pomáhá předpovídat pravděpodobnost srážek a intenzitu bouří. Například cirrusové mraky jsou často prekurzory blížící se fronty.
Kde je v Česku nejtepleji?
Nejvyšší teploty v Česku naměříš na jihu Jihomoravského kraje, konkrétně v oblasti kolem Mikulova a Lednice. Tohle je klasika, víno, sluníčko – ideální pro cykloturistiku!
Druhým teplým místem je údolí Labe od Kolína po Roudnici nad Labem. Řeka tu leží v nížině, takže je chráněná před chladnými větry. Výborné na kajaky, in-line brusle nebo třeba na procházky po cyklostezkách podél Labe. Doporučuji si prohlédnout zříceninu hradu Okoř, kousek od Labe.
Proč je tam tak teplo?
- Nízká nadmořská výška: Teplý vzduch stoupá, takže v nížinách se drží déle.
- Absence hor: Hory fungují jako bariéra proti teplým vzdušným masám a zároveň brání proudění teplého vzduchu z nížin.
- Vliv řek: Řeky kumulují teplo a pomalu ho uvolňují do okolí, čímž mírní noční pokles teplot.
Tipy pro aktivní turisty:
- Jihomoravský kraj: Pěší turistika v Pálavských vrších, cykloturistika po vinicích, návštěva Lednicko-valtického areálu.
- Údolí Labe: Cyklostezky podél Labe, vodní sporty, prohlídky historických památek (např. hrad Okoř).
Co ovlivňuje klima?
Klima? To je fakt věc! Ovlivňuje ho spousta faktorů, ať už to jsou změny slunečního svitu – víš, jak se to mění s výškou a ročním obdobím? Nebo třeba změny v zemské dráze – dlouhodobé cykly, které se projevují v ledových dobách a meziledových obdobích. A co albedo? To je vlastně odrazivost, ať už sněhu, ledu, lesů, nebo pouští. Čím světlejší plocha, tím více slunečního záření se odrazí zpět do vesmíru. Zkus si představit, jak se to mění po výstupu na zasněžený vrchol! Dále pohoří, která ovlivňují proudění vzduchu, kontinentální drift, který pomalu, ale jistě mění rozložení pevnin a oceánů, a samozřejmě skleníkové plyny. Koncentrace CO2, metanu a dalších plynů ovlivňuje teplotu atmosféry a je to něco, čeho si všímáme i při turistice – třeba táním ledovců.
Všechny tyto faktory spolu úzce souvisejí a vytváří komplexní systém. Změna v jednom faktoru může vyvolat řetězovou reakci a ovlivnit klima globálně, ale i lokálně. Například, změna vegetace v určité oblasti může ovlivnit místní klima, a to může ovlivnit i to, kde se dá v létě tábořit.
Když se vydáš na trek do hor, uvidíš tyto faktory v akci – od slunce, které tě hřeje, až po ledovce, které se pomalu tají. Každá změna v krajině je i změna klimatu, byť třeba jen lokálně.
Co si obléct, když je 15 stupňů?
Při 15 stupních? To je příjemná teplota na běh, ale zkušený cestovatel ví, že i zde se vyplatí vrstvení. Ráno bývá chladněji, proto doporučuji čepici nebo čelenku – zamezí ztrátě tepla z hlavy. Klasické běžecké triko z funkčního materiálu je základ. Klíčové je, aby odváděl pot a nepropouštěl vlhkost. Navrch lehká mikina, ideálně z materiálu jako merino vlna, která výborně reguluje teplotu i za vlhka. Na delší trasy v chladnějším dni může být užitečná lehká, větruvzdorná bunda, kterou si můžete snadno sundat, když se zahřejete. Pamatuji si jeden běh v Himálaji při podobné teplotě – tam se mi osvědčila právě kombinace merino vlny a větrovky. A nezapomeňte na kvalitní běžecké ponožky z funkčního materiálu, ty zabrání puchýřům i prochladnutí. Investice do kvalitního oblečení se mnohonásobně vyplatí, věřte mi, prožil jsem to na vlastní kůži při cestách po celém světě.
Při výběru oblečení zvažte i intenzitu běhu. Při rychlejším tempu se zahřejete rychleji, takže budete potřebovat méně vrstev. A nezapomeňte na počasí – vítr dokáže i při 15 stupních pořádně prochladit.
