Námořní doprava představuje jeden z nejvýznamnějších znečišťovatelů životního prostředí a zdrojů škodlivých emisí na světě.
Na ni připadá přibližně 2,5 % ročního celosvětového objemu emisí skleníkových plynů.
Jak vypočítat svou uhlíkovou stopu?
Uhlíková stopa je měřítkem celkového objemu emisí skleníkových plynů, které jsou vytvářeny v průběhu určitého časového období. Jedná se o souhrnné množství skleníkových plynů produkovaných jednotlivcem, organizací nebo státem v průběhu jejich činnosti.
Pro určení uhlíkové stopy je nutné spočítat emitované skleníkové plyny, včetně oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O). Pro zjednodušení se všechny skleníkové plyny měří v jednotném ekvivalentu, který se rovná jedné tuně emisí CO2. Tento ekvivalent se označuje jako tCO2e (tuna ekvivalentu CO2).
Například jedna tuna metanu má ekvivalent 28 tun oxidu uhličitého.
Metody výpočtu uhlíkové stopy:
- Metoda životního cyklu (LCA): Zahrnuje všechny emise skleníkových plynů související s výrobou, použitím a likvidací produktu nebo služby. Poskytuje komplexní obraz o dopadu na životní prostředí po celou dobu životnosti produktu.
- Metoda emisí z dodavatelského řetězce: Zahrnuje emise skleníkových plynů související s výrobou a dodávkou produktu nebo služby. Zaměřuje se na emise v celém dodavatelském řetězci, od surovin až po konečného spotřebitele.
- Metoda emisí z užívání: Zahrnuje emise skleníkových plynů související s používáním produktu nebo služby. Zaměřuje se například na emise z provozu automobilu nebo spotřeby energie v domácnosti.
Znalost uhlíkové stopy umožňuje:
- Vyhodnotit vlastní příspěvek ke změně klimatu.
- Přijmout opatření k jejímu snížení.
- Učinit informovanou volbu ve prospěch ekologicky zodpovědných produktů a služeb.
Kdo zanechává uhlíkovou stopu?
Uhlíková stopa je množství oxidu uhličitého, které je produkováno v důsledku lidských aktivit, činností firem nebo státu. Hlavní podíl nahromaděných skleníkových plynů (SP) v atmosféře tvoří oxid uhličitý (CO2), methan (CH4) a oxid dusný (N2O) – jedná se o klíčové SP produkované lidstvem.
Uhlíková stopa se měří v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého (tCO2e). Zahrnuje jak přímé, tak nepřímé emise SP.
Přímé emise jsou emise, které vznikají v důsledku bezprostřední činnosti člověka nebo organizace. Příkladem jsou výfukové plyny automobilů, emise z vytápění a klimatizace budov.
Nepřímé emise jsou emise, které vznikají v důsledku činnosti člověka nebo organizace, ale nikoli přímo. Příkladem jsou emise spojené s výrobou elektřiny, kterou člověk nebo organizace spotřebovává.
Uhlíkovou stopu je možné vypočítat pro jednotlivce, organizace, státy a dokonce i pro celé ekonomické odvětví.
Snížení uhlíkové stopy je důležitým krokem v boji proti změně klimatu. Existuje mnoho způsobů, jak toho dosáhnout, včetně využívání obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti, omezování odlesňování a změny životního stylu.
Co lze udělat pro snížení uhlíkové stopy?
Snížení uhlíkové stopy vyžaduje komplexní přístup, zahrnující širokou škálu opatření zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů.
- Snížení spotřeby energie: – Používání energeticky úsporných domácích spotřebičů a elektroniky – Optimalizace vytápění a chlazení budov – Přechod na LED osvětlení – Zavádění energeticky úsporných technologií v průmyslu
- Investice do obnovitelných zdrojů energie: – Podpora projektů výstavby solárních a větrných elektráren – Investice do rozvoje vodní a geotermální energetiky – Financování výzkumu a vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie
- Podpora legislativy odpovídající principům udržitelného rozvoje: – Lobbing pro přijetí zákonů regulujících emise skleníkových plynů – Podpora programů státních dotací na obnovitelné zdroje energie – Účast na veřejných diskusích o otázkách změny klimatu
- Praktikování ekologických a udržitelných nákupů: – Preferování zboží a služeb s nízkou uhlíkovou stopou – Výběr dodavatelů, kteří zavádějí ekologické standardy a technologie – Používání druhotných surovin a recyklovatelných materiálů
- Školení manažerů, zaměstnanců a zákazníků o důležitosti snižování uhlíkové stopy: – Pořádání školení a seminářů o změně klimatu a uhlíkové stopě – Vývoj a zavedení vzdělávacích programů o udržitelném rozvoji – Podporování zaměstnanců k využívání ekologicky šetrných druhů dopravy a snižování spotřeby energie
Snížení uhlíkové stopy je nejen etickým, ale i ekonomicky výhodným úkolem. Investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie umožňují snížení provozních nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti.
Jaký je nejrozšířenější způsob neutralizace uhlíkové stopy?
Jedním ze způsobů je snížení přímých emisí skleníkových plynů. Jedná se o efektivní metodu, protože umožňuje neutralizovat samotný zdroj emisí. Dalším způsobem je kompenzace emisí skrze investice do projektů, které absorbují CO2 z atmosféry, jako je například zalesňování.
Které odvětví zemědělství zanechává největší uhlíkovou stopu?
Přibližně 24 % všech emisí skleníkových plynů na světě pochází ze zemědělství, přičemž největším zdrojem uhlíku je produkce červeného masa.
- Masný průmysl přispívá největší měrou k emisím skleníkových plynů, především kvůli nutnosti odlesňování pro pastvu dobytka, emisím metanu a oxidu dusného.
- Odlesňování pro zemědělské účely je hlavním faktorem změny klimatu. To vede k uvolňování oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, a také ke ztrátě životního prostředí pro mnoho druhů rostlin a živočichů.
- Methan, uvolňovaný při trávení přežvýkavců, jako jsou krávy, je silným skleníkovým plynem a 25krát účinnější než oxid uhličitý.
- Oxid dusný vzniká při používání dusíkatých hnojiv a je také silným skleníkovým plynem, čímž zhoršuje globální oteplování.
Kromě toho je zemědělství velkým zdrojem znečištění vody a půdy a také přispívá k odlesňování a ztrátě biodiverzity.
Který potravinářský produkt má největší uhlíkovou stopu?
Z potravinářských produktů má nejvyšší uhlíkovou stopu jehněčí maso, následované hovězím, vepřovým, krůtím a kuřecím masem. Je důležité si uvědomit, že uhlíková stopa potravin se může lišit v závislosti na způsobu produkce a přepravy.
