Jaký jazyk je nejtěžší pro Čechy?

Otázka, jaký jazyk je pro Čecha nejtěžší, nemá jednoznačnou odpověď. Záleží na individuálních předpokladech a přístupu k učení. Nicméně, studie opakovaně ukazují, že jazyky s odlišnou strukturou od češtiny, jako je čínština s jejími tóny a znaky, arabština s komplexní gramatikou a pravopisem, nebo japonština s třemi abecedami, představují značnou výzvu. Z evropských jazyků často zmiňovaná finština, s neuvěřitelnými 14 pády – oproti sedmi českým – představuje pro naše ucho i gramatiku překvapivě náročný oříšek. Měl jsem možnost se s ní setkat na cestách po Laponsku a musím uznat, že i po několika měsících jsem se s ní pořád potýkal.

Naopak, díky podobnosti v kořenech slov a gramatice, se čeští mluvčí relativně snadno učí slovanským jazykům jako ruština, polština, nebo chorvatština. Při cestách po Balkánu jsem si například uvědomil, jak snadno se dá s Chorvaty domluvit, i když můj chorvatský byl dost primitivní.

Ani angličtina, navzdory své rozšířenosti, nepředstavuje pro Čechy neřešitelný problém. Její gramatika je sice nepravidelná, ale díky jejímu častému používání ve filmech, hudbě a internetu, je pro nás relativně dostupná. Moje vlastní zkušenosti z cest po anglicky mluvících zemích to jen potvrzují. Ovšem, dosažení jazykové zdatnosti, dostačující pro plynulou komunikaci, vyžaduje u všech jazyků čas a úsilí.

Jaké jazyky je dobře umět?

Angličtina je samozřejmostí, ale v dnešním propojeném světě se vyplatí znát i další jazyky. Z mého pohledu cestovatele, který procestoval kus světa, patří mezi nejperspektivnější čínština – otevře vám dveře k fascinující kultuře a obrovskému trhu. Němčina je klíčem k srdci Evropy a silné ekonomiky, zatímco španělština vám umožní prozkoumat bohatou kulturu Latinské Ameriky a Španělska. Ruština, byť s určitými omezeními, zůstává důležitá pro pochopení východní Evropy a části Asie. Francouzština, jazyk diplomacie a kultury, otevírá cestu do Francie, Kanady a Afriky. Italština – romantický jazyk pro milovníky historie, umění a italské kuchyně. A konečně japonština, vstupenka do technicky vyspělé a kulturně jedinečné země. Nejde jen o kariérní perspektivu, ale i o obohacení osobního života a hlubší pochopení světa. Každý z těchto jazyků vám nabídne nezapomenutelné zážitky a neocenitelné zkušenosti. Zvládnutí i jednoho z nich vám výrazně rozšíří obzory a možnosti. Z mé vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že znalost jazyka otevírá dveře k autentickým zážitkům, které by jinak zůstaly skryty.

Kolik slov zná Čech?

Český jazyk je bohatý, odhaduje se, že má kolem 250 000 slov! To ale neznamená, že průměrný Čech zná všechna. Aktivně používáme zhruba 3000-10 000 slov, průměr je kolem 5000. Záleží samozřejmě na vzdělání a profesi. Pro běžnou komunikaci vám bohatě stačí méně, ale poznání více slov obohatí zážitek z cestování. Například znalost idiomatických výrazů dodá konverzaci barvitost a autenticitu. Při cestování po České republice se vám může hodit i znalost regionálních dialektů, i když se s nimi nesetkáte tak často. Pro základní orientaci a nákupy vám ale bohatě postačí běžná čeština.

Zajímavostí je, že pasivní slovní zásoba (slova, kterým rozumíme, ale nepoužíváme je aktivně) je mnohem větší. Takže i když vám pár slov unikne, většinou kontextu porozumíte.

Jaký je nejlehčí jazyk na světě?

Hledáte ten nejjednodušší jazyk na světě? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Závisí totiž na vašem mateřském jazyce a předchozích zkušenostech s učením se jazyků. Nicméně, mezi jazyky, které se často uvádějí jako relativně snadno naučitelné pro rodilé mluvčí angličtiny, patří i některé severské jazyky.

Severské jazyky – nenáročný přístup k severské kultuře?

Norština, švédština a dánština – tyto tři jazyky si jsou velmi podobné a jejich gramatika je obecně považována za poměrně jednoduchou. Pro někoho, kdo už ovládá angličtinu, je učení se těchto jazyků často snazší díky podobnostem v slovní zásobě a fonetice. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že během mého putování po Skandinávii jsem si všiml, že mnoho místních obyvatel hovoří anglicky na vysoké úrovni, a tak jazyková bariéra nebyla nikdy nepřekonatelná. Ale umět pár frází v místním jazyce vždycky potěší a otevírá dveře k hlubšímu ponoru do místní kultury.

Za oceánem: Malajština a indonéština

Často se zmiňuje i malajština a indonéská bahasa. Tyto jazyky patří mezi austronéské jazyky a mají poměrně jednoduchou gramatiku s menším počtem pádů a časů než například čeština. Osobně jsem sice s těmito jazyky neměl tolik zkušeností, ale z rozhovorů s cestovateli vnímáma jejich relativní jednoduchost. Navíc, vláda znalostí jednoho z těchto jazyků otevírá dveře k prozkoumání nádherné jihovýchodní Asie s její pestrou kulturou a kuchyní.

Rychlý přehled „lehkých“ jazyků:

• Severské jazyky (norština, švédština, dánština)
• Malajština
• Indonéská bahasa

Poznámka: Snadnost učení se jazyka je subjektivní záležitost a závisí na mnoha faktorech. Tento seznam uvádí jazyky, které jsou obecně považovány za relativně snadno naučitelné, ale vaše zkušenost se může lišit.

Jak těžký jazyk je čeština?

Čeština, jazyk mého srdce, a věřte mi, mám jich za sebou opravdu hodně, se často objevuje v žebříčcích nejtěžších jazyků světa. Některé ji řadí až do první patnáctky, jiné do první dvacítky. Je to subjektivní, záleží na jazykovém zázemí a přístupu k učení. Ale co je objektivně náročné?

Gramatika je nepochybně výzva. Sedm pádů, slovesná časování, složitá slovosledná pravidla – to všechno zavaří i zkušeným polyglotům. Předložky, které mění význam, a jejich kombinace s pády představují skutečný oříšek.

Výslovnost, i když pro rodilého mluvčího zní melodicky, má své specifické rysy. Hlasové změny a jemné rozdíly v intonaci mohou být pro cizince matoucí. Nezapomínejme na měkčení a znělost/neznělost, to jsou další kameny úrazu.

A pak je tu bohatá slovní zásoba ovlivněná mnoha jazyky. Staroslověnština, němčina, latina, francouzština… Všechny zanechaly svou stopu, což obohacuje jazyk, ale ztěžuje jeho učení.

Abych to shrnul: Čeština rozhodně není pro slabé povahy. Patří mezi jazyky, u kterých se vyplatí investovat čas a úsilí. Ale odměnou vám bude krásný a expresivní jazyk s bohatou literaturou a kulturou.

Pro srovnání, mezi nejnáročnější světové jazyky se často řadí:

• Čínština (mandarínština)
• Arabština

A věřte mi, mám zkušenosti i s těmito jazyky.

Co je těžší němčina nebo angličtina?

Němčina versus angličtina? To je jako srovnávat výstup na Mont Blanc s výstupem na Sněžku. Angličtina je jako ta Sněžka – přímočará, s jasně značenou cestou. Gramatika je jednoduchá, skoro jako rovina. Anglická slovní zásoba je sice rozsáhlá, ale jako dobře značená turistická stezka – postupně ji zdoláte. Němčina je ale Mont Blanc! Složitý systém pádů a členů je jako kamenitý terén s prudkými stoupáními. Zájmena se mění jako počasí v horách – nepředvídatelně a náhle. Člověk se musí pořád soustředit, aby neztratil cestu a nespadl do gramatické propasti. Naučit se němčinu je náročnější výprava, vyžadující trpělivost a důkladnou přípravu. Je to jako výstup na vrchol, ale výhled z vrcholu – perfektní zvládnutí němčiny – stojí za námahu. Přirovnal bych to k lezení po skalách, kde každý pád může znamenat hodiny ztraceného času na opravu chyb.

Co je nejtěžší na češtině?

Nejtěžší na češtině? To je jako výstup na K2 – zdánlivě neřešitelné, ale s dobrou přípravou a tréninkem zvládnete i to!

Hlavní vrcholy k zdolání:

• Velká a malá písmena: Základní tábor. Zde se rozhoduje o úspěchu celé expedice. Znáte pravidla pro velká písmena po dvojtečce, u vlastních jmen a po vykřičníku? Nepodceňujte to!
• Předpony s- a z-: Náročný skalní převis. Vyžaduje soustředění a znalost pravidel. Nezapomínejte na výjimky, které vás mohou zaskočit.
• „Ýčka“: Technicky náročný úsek. Vyžaduje precizní práci s jazykem a znalost pravopisu. Doporučuji mapu (pravopisný slovník).
• Předložky s a z: Zrádné údolí. Snadno se zde ztratíte, pokud neznáte správné použití. Doporučuji pečlivou orientaci v mapě (gramatika).
• Mě, mně: Ostrý hřeben. Vyžaduje přesnost a cit pro jazyk. Zde se často objevují chyby i u zkušených turistů.
• Bje, vje, vě, pě: Hloubková průprava. Vyžaduje hloubkové pochopení hláskových změn. Dobře se připravte na tento úsek!
• Vyjmenovaná slova: Klasická turistická trasa. Znáte všechny vyjmenované slovo a jejich tvary? Pokud ne, budete muset natrénovat!
• Mluvnické kategorie a tvarosloví: Celá expedice. Důkladná znalost mluvnice je nezbytná pro úspěšné zvládnutí češtiny. Proberte si podrobně všechna pravidla!

Tipy pro úspěšné zdolání: Pravidelný trénink, dobrý průvodce (učebnice), mapa (pravopisný slovník) a trpělivost jsou klíčové. Nebojte se pádů a chyb – zkušenost je nejlepší učitel. A hlavně, užívejte si cestu!

Kolik Čechů umí německy?

Znalost němčiny v Česku je spíše výjimkou než pravidlem. Moje zkušenosti z cest po Německu a Rakousku mi to jasně ukázaly. I když se v turistických oblastech s němčinou setkáte poměrně často, domluvit se s Čechem německy bez problémů je spíše štěstí. Méně než desetina dospělých má jen základní znalosti, což v praxi znamená, že se jen těžko obejdou bez slovníku. Dvanáct procent se sice domluví jednoduše, ale na složitější konverzaci to nestačí. To mi potvrdilo i několik nečekaných situací, kdy jsem potřeboval pomoc od místních a německy se domluvil jen s hrstkou. Skutečně plynule německy mluví méně než dvě procenta populace, což je dost překvapivé, vzhledem k geografické blízkosti a historickým vazbám. Sedm procent si poradí ve většině situací, ale to stále není zrovna valná statistika. Když plánujete cestu do českých zemí, raději se naučte alespoň základy češtiny nebo se spolehněte na překladač – němčina vám tu moc nepomůže.

Pro srovnání, v zemích jako Rakousko nebo Německo je samozřejmostí, že se s angličtinou domluvíte téměř všude. Česko je v tomto ohledu trochu výjimkou. Zajímavé je, že starší generace často má lepší znalost němčiny než generace mladší, což je pravděpodobně ovlivněno historickými kontexty a výukovými programy. Pokud tedy chcete v Česku najít někoho, kdo mluví plynule německy, zaměřte se na starší lidi, ideálně z pohraničních oblastí. Ale i tak nečekejte zázraky.

Toto zjištění by mělo být inspirací pro studenty češtiny – pokud se chcete v Česku opravdu dobře orientovat, čeština je mnohem praktičtější volbou než němčina.

Který jazyk je nejbližší češtině?

Čeština, náš krásný jazyk, patří do západoslovanské větve slovanských jazyků, a tudíž do indoevropské jazykové rodiny. Nejbližším příbuzným je bezpochyby slovenština, s níž sdílí vysokou míru vzájemné srozumitelnosti, a to i navzdory regionálním dialektickým odchylkám, s nimiž jsem se setkal při svých cestách po Slovensku a v České republice. Po slovenštině následuje lužická srbština a polština, s nimiž je čeština spjata historickým vývojem a sdílenými jazykovými kořeny. Na mých cestách po východní Evropě jsem si uvědomil, jak fascinující je sledovat jazykové evoluce a podobnosti mezi těmito jazyky, byť se srozumitelnost postupně snižuje. Zásadní je, že čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny, proces, který se odehrál na konci 10. století. Tento vývoj byl ovlivněn kontakty s jinými jazyky, o čemž svědčí i mnoho cizojazyčných slov, které jsem zaznamenal v češtině, z čehož jasně vyplývá živý charakter češtiny a její schopnost adaptovat se a rozvíjet se v čase. Je to jazyk s bohatou historií a literární tradicí, a jsem přesvědčen, že jeho jedinečnost je nesporná. Srozumitelnost s ostatními slovanskými jazyky se značně liší v závislosti na znalosti daného jazyka, ale také na regionu. Například slezština nebo kachubština vykazují další zajímavé podobnosti.

Jaký jazyk se vyplatí naučit?

Otázka, jaký jazyk se vyplatí naučit, je komplexní a závisí na vašich cílech. Nicméně, po cestách desítkami zemí mohu potvrdit, že mezi jazyky s vysokou návratností investovaného času patří bezpochyby mandarínská čínština – klíč k porozumění největší světové ekonomice a její fascinující kultuře. Španělština otevírá dveře do Latinské Ameriky a Španělska, oblastí s neuvěřitelnou biodiverzitou a bohatou historií. Arabština, jazyk s obrovským kulturním a historickým významem, vám umožní proniknout do fascinujícího světa Blízkého východu a severní Afriky. Angličtina zůstává globálním jazykem komunikace, nezbytností pro mezinárodní spolupráci a přístup k informacím.

A neměli bychom opomíjet ani jazyky digitální éry. Python a JavaScript jsou nepostradatelné pro kariéru v technologiích, odvětví, které neustále expanduje a nabízí široké možnosti uplatnění po celém světě. Volba závisí na vašich osobních ambicích a zájmech – chcete pronikat do světa obchodu, cestování, technologie nebo vědy? Odpověď na tuto otázku určí, který jazyk pro vás bude nejvýhodnější.

Jak dlouho trvá se naučit německy?

Naučit se němčinu? To je jako zdolání pořádného vrcholu! Délka výstupu závisí na vaší výchozí fyzické kondici (jazykové znalosti), tempu výstupu (intenzita studia) a zvolené cestě (způsob učení). Podle “jazykové mapy” (CEFR) dosáhnete základního tábora (úroveň B1) po zhruba 350–400 hodinách výcviku. Intenzivní kurz, to je jako rychlý výstup po ferratě – úroveň B1 zvládnete klidně pod rok. Nezapomeňte na kvalitní mapu (učebnice), dobrou výstroj (aplikace, slovníky) a pravidelné svačiny (opakování). A hlavně – užívejte si výhledy! Nebojte se chybovat, to je součást cesty. Výuka v Německu? To je jako aklimatizační výstup před zdoláním nejvyšší hory. Bonusová rada: naučte se pár základních frází, abyste se dokázali domluvit s místními a získali cenné rady od zkušených horolezců (rodilých mluvčích).

Jak těžká je němčina?

Němčina? Žádný problém! Jako zkušený turista můžu potvrdit, že je to v Evropě po angličtině nejdůležitější jazyk – třetina Evropanů jí mluví. Její gramatika je překvapivě logická, s minimem výjimek, takže se ji naučíte snáz, než si myslíte. V Alpách, Bavorsku, Rakousku – všude se vám němčina bude hodit. Představte si, že si sami domluvíte ubytování v útulné horské chatě, bez překladače si přečtete turistické značení v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku a s místními si popovídáte o nejlepších turistických trasách. Znalost němčiny vám otevře dveře k objevování krásných míst a zároveň vám usnadní komunikaci s místními, kteří vám rádi poradí s výběrem trasy, doporučí nejlepší hospůdku a pomohou vám v nouzi. Navíc, jakmile zvládnete němčinu, jiné jazyky se vám budou učit mnohem lépe, což se vám na vašich budoucích cestách bude určitě hodit.

Co je nejdelší české slovo?

Otázka po nejdelším českém slově je fascinující jazyková hádanka, podobně jako hledání nejvyšší hory v Nepálu nebo nejdelší řeky v Amazonii – vždycky se najde něco, co to zpochybní. Obecně se za nejdelší slovo považuje „nejneobhospodařovávatelnějšími“. Je to však jen jeden z vrcholů v jazykové krajině. Ústav pro jazyk český správně poukazuje na to, že díky možnosti tvoření složenin v češtině, můžeme teoreticky generovat slova libovolné délky, jako například „nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími“. Setkal jsem se s podobnými jazykovými experimenty i v jiných světových jazycích – například v němčině, kde slovní zásoba je známá svou komplexností a délkou slov, či v gruzínštině s její bohatou morfologií. Nicméně, podobně jako majestátní, ale neobydlené himálajské vrcholy, i tato extrémně dlouhá slova zůstávají spíše jazykovými konstrukty, používanými jen v jazykovědných diskusích, nikoliv v běžné komunikaci. Praktické používání těchto slov je totiž stejně obtížné, jako výstup na Mount Everest bez kyslíku.

Klíčem je pochopit, že délka slova sama o sobě nevypovídá o jeho významu ani užitečnosti. Podobně, jako pouhá výška hory nemusí svědčit o její kráse či významu pro ekosystém. Důležité je, aby slova byla srozumitelná a efektivně plnila svoji komunikační funkci. A v tomhle ohledu je český jazyk stejně bohatý a komplexní, jako ta nejrozmanitější světová kultura.

Jaké je nejkratší České slovo?

Když se zamyslíme nad nejkratšími českými slovy, často se objeví slova jako „a“ a „i“. Vždyť co může být kratší? Záleží ovšem na kontextu. „A“ se objevuje například ve známé dětské říkance „Jája a Pája“. „I“ pak najdeme v souvětích typu „Běžel i klopýtal“. Z hlediska počtu písmen jsou tato slova nejkratší, ale jejich význam je závislý na okolních slovech. To je fascinující, když si uvědomíme, jak bohatý a složitý může být i zdánlivě jednoduchý jazyk. Můj vlastní jazykový průzkum během cest po světě mi ukázal, že i zdánlivě triviální gramatická pravidla se liší od jazyka k jazyku. A právě tyto zdánlivé maličkosti, jako je délka slova, mohou odhalit spoustu zajímavostí o kultuře a historii daného národa. Například v některých jazycích Asie se používají znaky místo písmen, a tam je otázka “nejkratšího slova” úplně jiná. Délka slova tak není jen otázkou gramatiky, ale i kulturního kontextu.

Myslím, že hledání nejkratších slov může být zábavný způsob, jak se seznámit s jemnostmi češtiny, a podnítit k hlubšímu zamyšlení nad jazykem obecně. Ať už cestujete po světě nebo se jen tak procházíte po ulicích Prahy, všimněte si krásy a složitosti jazyka, kterým se dorozumíváte. Je to skutečný poklad.

Jaký je nejtěžší jazyk v Evropě?

Otázka, jaký je nejtěžší evropský jazyk, je samozřejmě subjektivní, závisí na vašem mateřském jazyce a jazykových schopnostech. Nicméně, zkušenost mi ukazuje, že pro mluvčího češtiny představují značnou výzvu zejména francouzština a němčina. Francouzština s její složitou výslovností, gramatikou plnou výjimek a bohatou slovní zásobou vyžaduje značnou píli a trpělivost. Při cestách po Francii jsem se opakovaně přesvědčil, že i základní konverzace vyžaduje značné úsilí. Němčina pak klade důraz na gramatiku, která je sice logická, ale velice komplexní. Množství skloňování a časování může být pro začátečníky zdrcující, a to i přesto, že s češtinou sdílí některé kořeny.

Na druhou stranu, jazyky jako španělština a italština, ačkoliv se chlubí bohatou kulturou a historií, se pro Čechy jeví jako relativně přístupnější. Podobnosti v gramatice a slovní zásobě s románskými jazyky usnadňují učení. Moje cesty po Španělsku a Itálii potvrdily, že s trochou úsilí se dá dosáhnout základní komunikační úrovně poměrně rychle. Je třeba však zdůraznit, že “lehčí” neznamená “snadné”. I u těchto jazyků je potřeba se učit a procvičovat, aby se dosáhlo plynulosti.

Klíčem k úspěchu při učení jakéhokoli jazyka je pravidelnost, ponoření se do jazykového prostředí a hlavně – trpělivost. Neexistuje žádný “nejtěžší” jazyk pro každého, záleží pouze na vašem přístupu a vytrvalosti.

Kolik Čechů umí rusky?

Zajímavé číslo, že? Znalost ruštiny v Česku není tak rozšířená, jak by se mohlo zdát. Statistiky ukazují, že mezi maturanty ji ovládá pouhých 22 %. To je v kontrastu s angličtinou (53 %) a němčinou (36 %). Vidíte ten rozdíl? Ruská řeč se v posledních letech ztrácí ze školních lavic.

Na vysokých školách je situace trochu lepší, ale stále se pohybujeme v poměrně nízkých číslech. 87 % absolventů vysokých škol ovládá angličtinu, 42 % němčinu a jen 21 % ruštinu. To je, dámy a pánové, důvod, proč se v mnoha regionech Ruska setkáte s anglicky mluvícími turisty častěji než s těmi, kteří se snaží domluvit rusky.

Proč je to tak? Změna geopolitické situace, dostupnost angličtiny jako globálního jazyka, to všechno hraje roli. Když jsem cestoval po Rusku, zjistil jsem, že znalost angličtiny otevírá mnohem více dveří než znalost češtiny, a to i v těch nejmenších vesničkách. Většina mladých Rusů se anglicky učí.

• Praktická rada: Pokud se chystáte do Ruska, zaměřte se na angličtinu. Ruštinu sice ocení, ale angličtina je mnohem univerzálnější.
• Zajímavost: V některých ruských turistických oblastech narazíte na překvapivě vysoké procento lidí hovořících němčinou, což je pozůstatek historie.
• Znalost ruštiny může být výhodou, ale ne nezbytností.
• Angličtina je v Rusku stále častěji využívaným komunikačním prostředkem.
• Připravte se na to, že budete potřebovat překladač, ať už telefonní aplikaci nebo slovník.

Kolik slov umí dite ve 3 letech?

Tříleté dítě? To už není žádný batole, to je malý cestovatel! Jeho jazykové schopnosti jsou v tomto věku fascinující. Slovní zásoba se pohybuje v rozmezí 800 až 1000 slov – představte si, kolik příběhů už může vyprávět! A to nejen jednotlivá slova, ale i souvislé věty, někdy i s osmi až devíti slovy. Je to jako miniaturní reportáž o jeho dobrodružstvích, plná detailů, které si pamatuje z prožitků a zážitků. Představte si to: pozorování detailů na trhu v Maroku, popis výletu do hor, nebo vzrušující popis výletu vlakem. Je to úžasné, jak rychle se rozvíjí jejich schopnost vyjádřit se. A i když kolem 24 měsíců používalo kratší věty o 3-4 slovech, tento skok ve vývoji je opravdu pozoruhodný. Je to důkaz neuvěřitelné plasticity a rychlého učení se lidského mozku.

Vývoj řeči je individuální, samozřejmě, stejně jako cestování. Některé děti se vyjadřují dříve a bohatěji, jiné si dají na čas. Hlavní je, aby dítě mělo dostatek podnětů – knížky, povídání, hry a hlavně – láskyplné prostředí, kde se může bez obav a strachu vyjadřovat. To je nejdůležitější „cestovní průvodce“ na jeho jazykové cestě.

Jak se řekne německy 1000?

Tisíc se německy řekne tausend. Tohle by vám stačilo pro běžný rozhovor, ale pro úplnost, a protože jsem cestoval po Německu dost, abych věděl víc, přidám i další čísla:

• Million – milion (1 000 000)
• Milliarde – miliarda (1 000 000 000)

Zajímavostí je, že v některých německých dialektech se mohou vyskytovat drobné odchylky ve výslovnosti, ale tausend zůstává standardem. Při cestách po Německu se vám tato znalost bude hodit při nakupování, orientaci cen nebo třeba v jednání s místními. Pozor ale na různé zkratky, například 1000 € se může psát i jako 1.000 €.

A pro úplnost, číslo 10 je zehn.

Co je nejdelší slovo v Česku?

Nejdelším slovem v češtině, které se běžně používá, je bezesporu „nejneobhospodařovávatelnějšími“. Potvrdí vám to i místní, setkal jsem se s tím i v odlehlých koutech země. Ovšem, jak mi sdělili lingvisté v Praze – a věřte mi, prozkoumal jsem řadu jazykových zákoutí – existují teoreticky delší složeniny, jako například „nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími“. Tyto útvary jsou však spíše jazykovými kuriozitami, umělými konstrukcemi, jejichž použití v běžné konverzaci je prakticky nulové. Podobně jako některé exotické druhy květin, které objevíte jen v hlubokých lesích, ale nikdy je neuvidíte na zahrádce. Z hlediska praktického užívání, tedy z pohledu cestovatele, se s „nejneobhospodařovávatelnějšími“ setkáte mnohem častěji. Je to fascinující ukázka bohatství a flexibility českého jazyka, ale pro běžnou komunikaci postačí i kratší varianty.