Zjednodušeně řečeno, postižení je samotná zdravotní odchylka – například ztráta zraku, amputace končetiny, autismus. Je to lékařský termín popisující stav. Handicap je pak širší pojem, zahrnující dopad postižení na život jedince. To znamená, že handicap popisuje omezení, která postižení způsobuje v každodenním životě – v práci, ve vztazích, v přístupu k službám a infrastruktuře. Například postižení zrakem (postižení) může vést k handicapu při řízení auta, čtení, nebo orientaci v neznámém prostředí. Je důležité si uvědomit, že jeden člověk s daným postižením může mít jiný handicap než jiný, v závislosti na individuálních faktorech a dostupné podpoře. Jako cestovatel bych dodal, že dostupnost informací o možných handicapech v destinaci je klíčová pro plánování cesty. Vždy je potřeba si předem ověřit dostupnost ubytování, dopravních prostředků a turistických atrakcí pro osoby s konkrétním handicapem. Znalost legislativy dané země ohledně podpory osob s handicapem je taktéž velmi užitečná. Mnoho zemí nabízí speciální programy a služby pro turisty s handicapem, které je potřeba vyhledat.
Jak mluvit s těžce nemocným?
Komunikace s těžce nemocným je jako cestování do neznámé země – vyžaduje cit, respekt a dobrou přípravu. Buďte aktivním posluchačem, jako byste naslouchali fascinujícímu vyprávění o životě. Jemný dotyk, lehké stisknutí ruky, může znamenat víc než slova. Ticho je někdy nejlepší společník, podobně jako klidná chvíle při výhledu na nádhernou krajinu. Nebojte se sdílet humorné příhody, jako by to byly zábavné historky z cesty. Vzpomínky na šťastné chvíle jsou jako staré fotografie – vzbuzují radost a nostalgii. Nemoc by neměla zastínit úsměvy a smích, stejně jako nepřízeň počasí by neměla zkazit celou dovolenou. Myslete na to, že každý člověk je unikátní a komunikace s ním vyžaduje individuální přístup, tak jako plánování každé cesty.
Důležité je respektovat tempo nemocného. Mluvte pomalu, jasně a srozumitelně, podobně jako byste vysvětlovali složitou mapu. Nepřetěžujte ho informacemi, soustřeďte se na to nejdůležitější, jako byste vybíraly jen to nejlepší z bohaté turistické nabídky. Vnímejte neverbální signály – únavu, bolest, nechuť k rozhovoru. Stejně jako při cestování je důležité vědět, kdy se zastavit a odpočinout si.
A nezapomeňte: i v těžkých chvílích je důležité si zachovat naději a pozitivní přístup, jako by se jednalo o cestu k něčemu krásnému a smysluplnému.
Jak jinak říct postižený?
Místo „postižený“ používej přesnější termíny, jako „lidi se zdravotním handicapem“, případně s upřesněním typu handicapu – zrakový, sluchový, tělesný atd. Obecné „postižení“ nebo „handicapovaní“ je necitlivé. Představ si, že zdoláváš náročný horský terén. Neříkáš jen „je tam překážka“, ale specifikuješ ji – „skalní stěna“, „bahnitý úsek“, „prudký svah“. Podobně je důležité být konkrétní v popisu handicapu. Pokud už bylo řečeno, o jaký handicap se jedná, pak je přijatelné říci „můj handicap“. Přesná formulace ukazuje respekt a porozumění, stejně jako správné vybavení a plánování při výstupu na horu zajišťují bezpečí a úspěch.
Mysli na to, že i v turistice je důležité respektovat individuální potřeby a možnosti každého účastníka. Přístupnost terénu a jeho náročnost by měly být předem zhodnoceny, aby se zajistila účast všech, bez ohledu na jejich zdravotní stav. Správný výběr trasy a vhodného vybavení je klíčový pro bezpečný a příjemný zážitek z túry.
Podobně jako v horách, i v komunikaci je důležitá preciznost a ohleduplnost. Vyvaruj se obecných a nekonkrétních označení a vždy se snaž o co nejpřesnější a nejcitlivější formulaci. To prohloubí vzájemné porozumění a vytvoří pozitivní atmosféru.
Co je 4. stupeň invalidity?
IV. stupeň invalidity v České republice značí velmi vysoký stupeň závislosti na pomoci druhých. Jeho udělení závisí na komplexním posouzení schopnosti pojištěnce zvládat základní životní potřeby. Na rozdíl od mnoha zemí, kde se používají různé bodovací systémy, se v ČR sčítají oblasti, ve kterých je pojištěnec dlouhodobě a výrazně omezen. To může zahrnovat například osobní hygienu, oblékání, stravování, pohyb, komunikaci a další. Zkušenosti z různých zemí, od Japonska s jeho vyspělým systémem sociální péče až po země Latinské Ameriky s odlišným přístupem k sociálnímu zabezpečení, ukazují, že definování a posuzování invalidity je vždy kulturologicky i sociálně specifické. V ČR se klade důraz na praktické omezení, nikoliv pouze na diagnózu. Výše invalidního důchodu je pak přímo propojena s tímto stupněm závislosti, a to v souladu s národními legislativními normami, které se liší od systémů v dalších zemích Evropské unie, ale i mimo ni. Dostupnost podpůrných služeb, jako jsou pečovatelské služby, rehabilitace či speciální pomůcky, je důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu života osob s IV. stupněm invalidity, a to v kontextu celosvětových trendů v oblasti inkluzivní společnosti. Získané body při posouzení jednotlivých oblastí životních potřeb tak reflektují celkovou závislost a potřebu intenzivní péče.
Co znamená handicap 5?
Představ si to jako výstup na kopec. Handicap 5 znamená, že silnější tým (favorit s mínusem) musí zdolat o 5 “výškových metrů” víc než slabší (s plusem), abych vyhrál sázku. Silnější tým má těžší cestu, musí překonat větší výškový rozdíl, aby dosáhl vrcholu (výhry). Slabší tým má naopak výhodu, jako by startoval o 5 metrů výš – dostane “virtuální výškový bonus”. Vsadíš-li na silnější tým s handicapem -5, musí vyhrát minimálně o 5 branek. Pokud vsadíš na slabší tým s handicapem +5, stačí mu pro výhru sázky prohrát maximálně o 4 branky, nebo vyhrát. Je to jako kdyby silnější tým nesl těžší batoh – handicap zvětšuje jeho náročnost. Analogie s turistikou: handicap je rozdíl v nadmořské výšce, který musí silnější tým zdolat, aby “dosáhl vrcholu” – vítězství.
Jaký je rozdíl mezi prvním a druhým stupněm invalidity?
Představte si cestu životem. První stupeň invalidity? To je jako výstup na mírně zvlněný kopec. Zvládnete to, ale s menší lehkostí, než dříve. Pokles pracovní schopnosti se pohybuje mezi 35% a 49%. Stále si udržíte jistou míru soběstačnosti, ale některé aktivity už vám půjdou hůře.
Druhý stupeň je pak stoupání strmějším terénem. Zde už mluvíme o poklesu pracovní schopnosti mezi 50% a 69%. Je to jako výstup na vysokou horu – vyžaduje to větší úsilí a možná i pomoc od zkušenějších horolezců (tedy pomocníků). Nezávislost se zmenšuje, ačkoliv stále nejste bez pomoci zcela závislí.
Pro lepší pochopení si představte tyto příklady:
- První stupeň: Můžete pracovat na zkrácený úvazek, ale některé úkony budete zvládát pomaleji a s větší námahou.
- Druhý stupeň: Pravděpodobně už nebudete schopni vykonávat původní povolání. Budete potřebovat značnou adaptaci pracovního prostředí nebo zcela jinou, méně náročnou práci.
Je důležité si uvědomit, že tyto procenta jsou pouze orientační a každý případ je individuální. Hodnocení závisí na mnoha faktorech, včetně fyzické i psychické kondice. Stejně jako v životě, i zde platí, že i na nejtěžší cestě lze najít krásu a sílu překonávat překážky.
Jak mluvit s mentalním postižením?
Představte si, že jste na cestách v zemi, kde se mluví úplně jiným jazykem. Není to jen o slovní zásobě, ale i o celkové komunikaci. Podobně je to i s lidmi s mentálním postižením. Základní pravidlo zní: méně je více. Nezahlcujte je spoustou informací najednou. Představte si to jako prohlídku památky – raději menší dávky informací s dostatkem času na vstřebání, než jeden dlouhý, uspěchaný výklad.
Vyhněte se ironii a dvojsmyslům. Co je pro vás vtipné, pro ně může být matoucí a frustrující. Myslete na to jako na překlad do cizího jazyka – potřebujete jasnou a srozumitelnou formulaci. Žádná poezie, žádné metafory.
Jednoduchost je klíčem. Používejte jednoduchá slova a krátké věty. Žádné zkratky, abstraktní pojmy, cizí slova ani odborný žargon. Představte si, že vysvětlujete něco dítěti. Je to podobné.
Pravidelná kontrola porozumění. Po klíčových informacích se ujistěte, zda vám druhá strana rozumí. Zeptejte se otázkou, která vyžaduje jednoduchou odpověď, třeba „Ano“ nebo „Ne“, anebo nechte osobu ukázat, že pochopila. To je jako ověřit si, že jste na cestách správně pochopili cestu na mapě.
Trpělivost a respekt jsou základ. Komunikace s lidmi s mentálním postižením vyžaduje čas a pochopení. Nečekejte rychlé odpovědi nebo okamžitou reakci. Nechte jim čas na zpracování informací. Stejně jako když se učíte cizí jazyk, potřebujete čas na to, abyste si zvykli a všechno pochopili.
Dodržování těchto pravidel vám umožní budovat pozitivní vztahy a bezproblémovou komunikaci. Je to jako objevování nové kultury – s trochou úsilí a pochopení, objevíte krásný a obohacující svět.
Kdo je OZP?
OZP, tedy osoba se zdravotním postižením, není v Česku jednotný pojem. Zahrnuje totiž široké spektrum lidí s různými úrovněmi omezení. Podle zákona se za OZP považuje osoba uznaná orgánem sociálního zabezpečení jako invalidní ve třetím stupni (TZP – těžce zdravotně postižený), ale i v prvním či druhém stupni (OZP 1, 2). Důležité je, že sem patří i osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ), jejichž specifické potřeby se mohou značně lišit. To znamená, že OZP může být člověk na invalidním vozíku potřebující asistenci, ale také například někdo s chronickým onemocněním, které omezuje jeho pracovní schopnosti. Při cestování po České republice je proto nezbytné si uvědomit tuto různorodost a přizpůsobit se individuálním potřebám jednotlivých OZP. Dostupnost dopravy, ubytování a památek se může výrazně lišit v závislosti na konkrétním druhu a stupni postižení. Informace o dostupnosti najdete na webových stránkách jednotlivých poskytovatelů služeb a turistických center. Například některé hotely nabízejí speciálně upravené pokoje, zatímco jiné turistické atrakce disponují bezbariérovým přístupem. Plánování cesty s ohledem na potřeby OZP je proto klíčové pro bezproblémový a příjemný zážitek.
Co znamená handicap 0?
Handicap 0, neboli sázka „bez remízy“ (DNB – Draw No Bet), je velice častá sázka na fotbal. Znamená to, že sázíte na výhru jednoho z týmů, ale v případě remízy vám sázková kancelář vrátí vsazenou částku. To eliminuje riziko remízy, která je v sázkách na fotbal poměrně častá. Je to dobrá volba, pokud si nejste jisti výsledkem, ale věříte, že jeden z týmů vyhraje.
Praktický tip: Před sázkou si vždy pečlivě prostudujte statistiky obou týmů, jejich aktuální formu a vzájemné zápasy. Zohledněte i faktory jako domácí prostředí, zranění klíčových hráčů a aktuální tabulku. Nepodceňujte důležitost analýzy, protože i s handicap 0 existuje riziko prohry, pokud si špatně vyberete vítěze.
Kde najít DNB: Tuto sázku najdete v nabídce většiny českých sázkových kanceláří pod názvem “bez remízy” nebo “DNB”.
Co znamená handicap +2?
Představte si, že zdoláváme Himaláje. Handicap +2 pro tým B je jako výstup na vrchol s dodatečnou výškou 2000 metrů. Tým B s handicapem +2 vyhrává sázku, pokud: prohraje, remizuje nebo vyhraje o maximálně jednu branku. To je, jako kdybychom zdolali horu o 2000 metrů nižší, než je skutečná výška. V podstatě dostává tým B dvě branky “navrch” už před začátkem zápasu. Je to podobné, jako když na cestě dostanete pomocnou ruku zkušeného šerpy – dostanete výhodu.
Naopak handicap -2 pro tým A znamená, že tým A musí vyhrát o 3 a více branek, aby sázka uspěla. Je to jako šplhat na horu o 2000 metrů vyšší, než je skutečná výška. Jen remíza (-2): Tým A musí vyhrát přesně o 2 branky, aby byla sázka vítězná. To je srovnatelné s dosažením vrcholu s velmi přesným výpočtem výšky a náročnosti. Oba případy, ať už +2 nebo -2, značně ovlivňují kurzy a nabízí sázejícímu různé strategie, podobně jako při výběru různých cest na výstup na horu.
Kdo má nárok na OZP?
Průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP) získáte, pokud je vám více než rok a máte tělesné, smyslové či duševní postižení s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, jež podstatně omezuje vaši pohyblivost či orientaci. To zahrnuje i osoby s poruchou autistického spektra. Získání OZP vám může usnadnit cestování, například díky slevám na dopravu. V některých zemích vám může otevřít dveře k přístupu k zařízením pro osoby s postižením, jako jsou speciální toalety či rampy. Pro získání OZP je nezbytné doložit lékařskou zprávu od odborného lékaře, která bude podrobně popisovat vaše postižení a jeho dopad na váš život. Nezapomeňte si zkontrolovat přesné podmínky a náležitosti u příslušných úřadů, jelikož se mohou mírně lišit podle regionu. Před cestou do zahraničí se informujte o specifických podmínkách pro osoby s OZP v cílové zemi, abyste si cestu co nejvíce usnadnili a předešli nepříjemným překvapením.
Kolik je ID 1. stupně?
Určení stupně invalidity v České republice se řídí procentuálním poklesem pracovní schopnosti. Invalidita prvního stupně je definována poklesem pracovní schopnosti o 35–49 %. To znamená, že postižený jedinec si stále dokáže částečně vydělávat, ačkoliv s omezeními. Mnoho zemí používá podobné systémy kategorizace, ale procenta se mohou lišit. Například v některých státech EU se používá škála od 0 do 100%, kde se hranice pro jednotlivé stupně invalidity nastavují dle specifických potřeb a sociálních systémů dané země. Zajímavé je, že i definice “pracovní schopnosti” se může lišit – některé země berou v potaz i možnost adaptace na jiné pracovní pozice. V České republice se naopak klade důraz na původní profesi. Invalidita druhého stupně (50–69%) a třetího stupně (70% a více) reprezentují postupně se zvyšující ztrátu schopnosti vykonávat jakoukoliv práci. V praxi to znamená, že nárok na podporu a její výše závisí na stupni invalidity a také na dalších faktorech, jako je věk, rodinný stav a délka pojištění.
Globálně se přístupy k invaliditě značně liší. Některé země nabízejí komplexnější rehabilitační programy, zaměřené na návrat do práce, zatímco jiné se zaměřují primárně na finanční podporu. Proces posuzování invalidity se tak v každé zemi může značně odlišovat, s různými kritérii a administrativními postupy. Důležité je si uvědomit, že systém není statický a neustále se vyvíjí v reakci na měnící se společenské potřeby a ekonomické podmínky.
Kdo má nárok na OZZ?
Nárok na OZZ (Osoby se zdravotním postižením) má občan, jehož pracovní uplatnění je značně zkomplikováno zdravotním stavem. To neznamená úplnou ztrátu pracovní schopnosti. Naopak, schopnost vykonávat nějakou výdělečnou činnost je zachována, ale s podstatnými omezeními. Představte si to jako horolezce po těžkém zranění – vrchol už nedosáhne, ale lehčí výstupy zvládne.
Omezení se projevuje několika způsoby:
- Nemožnost vykonávat dosavadní povolání: Zkušený kuchař s artritidou už možná nebude schopen pracovat v profesionální kuchyni, ale mohl by se věnovat kulinářským kurzům pro začátečníky.
- Obtíže s uplatněním kvalifikace: Programátor s poruchou zraku by mohl potřebovat speciální software a adaptaci pracoviště. Jeho kvalifikace je stále cenná, ale její uplatnění vyžaduje úpravu.
- Potíže se získáním nové kvalifikace: Rehabilitace po úrazu může trvat dlouho, a získání nové profesní kvalifikace se tak stává náročným úkolem.
Důležité je zdůraznit, že OZZ není pouze o fyzických omezeních. Mohou se sem zařadit i osoby s psychickými problémy, které jim brání v plné pracovní integraci. Každý případ se posuzuje individuálně, a proto je důležité shromáždit veškerou relevantní dokumentaci od lékařů a specialistů.
Nárok na OZZ otevírá cestu k různým podporám, které usnadňují pracovní zařazení a zlepšují kvalitu života. Jedná se například o finanční příspěvky, rehabilitační programy a pomoc při hledání vhodného zaměstnání. Informace o dalších možnostech je vhodné hledat na webových stránkách úřadů práce a příslušných institucí.
Co znamená handicap 2,5?
Handicap 2,5 v hokejovém sázení znamená, že jednomu týmu se přidá nebo odečte 2,5 gólu před započetím zápasu. Představte si to jako fiktivní skóre, které se použije pro vyhodnocení sázky. Pokud sázíte na domácí tým s handicapem -2,5 a domácí vyhrají 4:1, výsledek pro vaši sázku bude 1,5:1 (4-2,5 = 1,5). V tomto případě vyhrajete sázku. Naopak, sázka na hosty s handicapem +2,5 by v tomto případě prohrála, protože i po přičtení 2,5 gólů by hosté stále prohrávali (1+2,5 = 3,5 vs 4). Tento systém se používá pro vyrovnání kurzu a zvýšení atraktivity sázek na zápasy s velkým rozdílem v síle týmů. Je důležité si uvědomit, že poloviční body se zaokrouhlují dolů. Například výsledek 3,5:2 se zaokrouhlí na 3:2. U sázek s handicapem se proto vyplatí pozorně sledovat nejen výsledky zápasů, ale i statistiky střelby a celkovou hru obou týmů, abyste si zvýšili šanci na úspěšnou sázku.
Co znamená mrtvý doběh?
Mrtvý doběh? To známe z každého pořádného závodu, ať už běžeckého v horách, cyklistického po hřebenech, nebo třeba i orientačního běhu. Je to situace, kdy se dva nebo více soupeřů dostane do cíle prakticky současně, s tak malým časovým rozdílem, že se nedá s jistotou určit vítěz pouhým okem, ani stopkami.
V turistice se to stává méně často než v organizovaných sportech, ale i tak:
- Představte si náročný trek, kde se dva týmy dostanou na vrchol současně. Rozhodnutí o vítězi (pokud to vůbec záleží) by pak muselo být založené na přesném zaznamenání času startu a případném dodržení trasy.
- Při orientačním běhu v terénu s hustou vegetací je mrtvý doběh běžnou záležitostí, kdy se závodníci objeví na kontrolním bodě v podstatě najednou. Používají se pak elektronické čipy pro přesné měření času.
Jak se mrtvý doběh řeší?
- Fotofiniš (či videozáznam): V oficiálních závodech je to standardní metoda. Záběr se detailně analyzuje a určí se vítěz na základě milisekund.
- Časomíra: Přesné měření času startu a cíle pomocí čipů, GPS zařízení nebo ručních stopkách.
- Rozhodnutí rozhodčích: V neoficiálních situacích, či pokud technické prostředky selžou, záleží na posouzení rozhodčích. To může být subjektivní a závislé na dostupných informacích.
Mrtvý doběh je prostě důkazem neskutečně vyrovnaného výkonu všech zúčastněných a skvělý příběh k vyprávění po túře.
Co znamená handicap 0 5?
Představ si to jako výstup na skalní stěnu s dvěma lanem. Handicap 0-0,5 je jako rozdělení tvé síly – polovinu sázky vkládáš na výstup s lehkým batohem (handicap 0, vítězství tvého týmu znamená výhru), druhou polovinu s těžkým batohem (handicap 0,5, vítězství tvého týmu o jeden bod znamená výhru, remíza znamená vrácení sázky).
V podstatě hraješ dvě sázky najednou. Pokud tvůj tým vyhraje, máš jistotu zisku (alespoň z poloviny sázky). Remíza znamená, že se ti vrátí polovina vsazené částky. Prohru zaznamenáš jen v případě, že tvůj tým prohrál zápas.
Je to podobné jako kdyby ses pojistil proti neúspěchu – rozložil jsi riziko na dvě cesty. Záleží na tom, jak dobře znáš terén (tj. tým a zápas) – pokud věříš v drtivé vítězství, asi by se ti vyplatilo zvolit jiný handicap.
Co znamená aku tiket?
Takže, co je to ten záhadný “AKU tiket”? Pro cestovatele, kteří rádi vsadí si na výsledek zápasu, nebo třeba na počasí v cílové destinaci, je to naprosto klíčové. AKU, AKO, akovka – ať už to nazvete jakkoliv – představuje kumulovanou sázku, což v praxi znamená, že si na jeden tiket dáte hned několik nezávislých sázek. Myslete na to jako na cestovní itinerář, kde je každá zastávka samostatná událost, ale vše je spojeno do jednoho celku.
Minimálně dvě události, maximálně desítky – záleží jen na vaší odvaze (a samozřejmě na rozpočtu). Představte si, že sázíte na výhru vašeho oblíbeného fotbalového týmu, na počasí v Římě, a na to, zda se vám podaří ochutnat pravou italskou pizzu. Všechny tyto události se dají spojit do jednoho AKU tiketu. Samozřejmě, čím více sázek, tím větší potenciální výhra – ale taky větší riziko prohry.
Pro zkušené cestovatele je AKU tiket skvělým nástrojem. Můžete si vsadit na různé aspekty vaší cesty, a tím si ji zpestřit o další vrstvu vzrušení. Je to ale důležité si uvědomit, že AKU sázky jsou oblíbené pro vysoké potenciální výhry, ale vyžadují pečlivou analýzu jednotlivých událostí. Nepodceňujte výzkum a vždycky sázte rozumně. Vždy si ujasněte pravidla v dané sázkové kanceláři, protože se mohou lišit.
AKO tikety jsou standardní součástí nabídky všech legálních českých sázkových kanceláří. Nezapomeňte si zkontrolovat kurzy a podmínky, než vsadíte. A hlavně: hrajete pro zábavu, takže se nenechte unést a sázte zodpovědně!
Kolik peněz je 3. stupeň invalidity?
Výše invalidního důchodu III. stupně se v České republice v posledních letech měnila. Aktuálně (od 1.1.2023) činí průměrný měsíční důchod 17 014 Kč. To je ale jen průměr, skutečná výše se může lišit v závislosti na individuálních okolnostech žadatele. Je důležité si uvědomit, že tato částka nemusí stačit na pokrytí všech životních nákladů, a to zvláště při cestování.
Pro srovnání, v předchozích letech to bylo:
- 2022: 15 633 Kč/měsíc
- 2021: 13 422 Kč/měsíc
- 2020: 12 726 Kč/měsíc
Plánování cestování s invalidním důchodem III. stupně vyžaduje pečlivou přípravu a rozpočtování. Doporučuji prozkoumat možnosti levnějšího cestování, jako například:
- Levné ubytování: Hostely, Airbnb, kempování.
- Doprava: Využití autobusové dopravy místo letadel, hledání zlevněných jízdenek. Zvažte i cestování vlakem s asistencí, pokud je potřeba.
- Aktivity: Vyhledávání bezplatných aktivit a atrakcí v dané lokalitě. Mnoho měst nabízí bezplatné prohlídky, muzea s bezplatným vstupem a další.
- Jídlo: Využívání lokálních trhů a menších restaurací místo drahých turistických podniků.
Před cestou je nezbytné zkontrolovat dostupnost zdravotní péče v cílové destinaci a zajistit si cestovní pojištění s ohledem na zdravotní stav.
Kolik je příspěvek na péči 4. stupně?
Příspěvek na péči 4. stupně závislosti je 19 200 Kč, bez ohledu na věk osoby. To je nejvyšší možný příspěvek. Pro srovnání, příspěvek pro 1. stupeň (lehká závislost) se pohybuje od 3 300 Kč do 880 Kč v závislosti na věku. Pro 2. stupeň (středně těžká závislost) to je 6 600 Kč, respektive 4 400 Kč a pro 3. stupeň (těžká závislost) 13 900 Kč, respektive 12 800 Kč. Výše příspěvku se tedy odvíjí od stupně závislosti a u nižších stupňů i od věku. Pro získání příspěvku je nezbytné doložit lékařským posudkem stupeň závislosti. Doporučuji podrobně prostudovat webové stránky MPSV, kde naleznete aktuální informace a formuláře k žádosti. Nezapomeňte, že výše příspěvku se může v budoucnu měnit, proto je důležité sledovat aktuální legislativu.
