Elektrické vlaky jsou provozovány na koleji o rozchodu 1520 mm. V elektrické síti je využíván stejnosměrný proud o napětí 3 kilovolty. Tento standard zajišťuje stabilní provoz vlaků a vysokou energetickou efektivitu.
Jaký proud používají elektrické vlaky?
Elektrické vlaky v Rusku a v řadě zemí bývalého SSSR využívají střídavý proud ~25 kV s frekvencí 50 Hz.
Některé zdroje uvádějí napětí 27,5 kV, což může vést k nejasnostem.
Na jakém napětí jezdí elektrické vlaky?
Elektrické napětí ve trakčním vedení elektrických vlaků může dosahovat až 27 500 voltů, což je několikanásobně vyšší než standardní síťové napětí 220 voltů.
Tak vysoká hodnota napětí je nezbytná pro napájení trakčních motorů, které pohánějí soupravu. Elektrický proud je přiváděn prostřednictvím drátů umístěných nad železničním svrškem a připojených k trakčním stanicím. Tyto dráty jsou pod vysokým napětím, proto je přiblížení se na vzdálenost menší než 2 metry extrémně nebezpečné z důvodu rizika popálení nebo smrtelného úrazu elektrickým proudem.
Kromě vysokého napětí využívají elektrické vlaky také systém střídavého proudu s frekvencí 50 hertzů. To umožňuje efektivnější přenos elektrické energie a snižuje ztráty během přenosu.
- Elektrické vlaky pracují na střídavý proud, což je dáno jeho výhodami oproti stejnosměrnému proudu v oblasti přenosu energie.
- Napětí ve trakčním vedení elektrických vlaků několikanásobně převyšuje napětí v domácí elektrické síti, proto je důležité dodržovat bezpečnostní opatření při přibližování se k němu.
- Elektrické vlaky mohou dosahovat vysokých rychlostí díky výkonným trakčním motorům, které jsou napájeny z vysokonapěťového vedení.
Jaké napětí je v elektrické síti elektrických vlaků?
Velmi oblíbené jsou mezi mladými lidmi selfie na železničním kolejovém vozidle, které se ve většině případů nachází na elektrifikovaných tratích. Napětí v kontaktní síti je 27 tisíc voltů střídavého proudu!
Na čem jezdí elektrické vlaky?
Elektrické vlaky jsou osobní vlaky, které jako zdroj energie využívají elektřinu.
- Jezdí po elektrifikovaných železnicích.
- Získávají energii z elektrické sítě střídavého nebo stejnosměrného proudu.
- Počet vagónů závisí na počtu cestujících.
Jak se elektrický vlak napájí?
Elektrický vlak, také známý jako elektrojednotka, představuje typ pozemní osobní dopravy s elektrickým pohonem.
Napájení elektrického vlaku se provádí:
- Přes horní kontaktní vedení. Kontaktní vedení se skládá z drátů zavěšených nad kolejemi, které přivádějí elektrický proud k odběrných soustavám na střeše elektrického vlaku.
- Přes kolejnice. Některé elektrické vlaky získávají energii přes kolejnice, které slouží jako jeden z pólů elektrického obvodu. Druhý pól obvodu je obvykle umístěn nad kolejnicemi ve formě horního kontaktního vedení.
Odběrné soustavy na elektrických vlacích:
- Jsou umístěny na všech vozech.
- Slouží k přenosu elektrického proudu z kontaktního vedení nebo kolejnice na elektrické zařízení elektrického vlaku.
- Obvykle se jedná o pantografy nebo odběrné soustavy s kontaktní lištou, která klouže po kontaktních drátech.
Zajímavosti:
- První elektrická tramvaj začala jezdit v Berlíně v roce 1881.
- První elektrický vlak v Rusku byl uveden do provozu v roce 1926 na lince Moskva – Mytišči.
- Elektrické vlaky jsou jedním z nejrozšířenějších druhů osobní dopravy na světě, zejména v hustě osídlených oblastech s rozvinutou železniční infrastrukturou.
Proč se v metru používá stejnosměrný proud?
Přechod ze střídavého proudu na stejnosměrný proud v metru má řadu technických a provozních výhod:
- Jednoduchost a spolehlivost: stejnosměrný proud je jednodušší generovat, přenášet a převádět, což ho činí spolehlivějším a odolnějším vůči rušení a poruchám.
- Vyšší krouticí moment a plynulejší jízda: stejnosměrné elektromotory poskytují vyšší krouticí moment při nízkých otáčkách, což umožňuje vlakům snadné zrychlení a brzdění. Stejnosměrný proud navíc zajišťuje plynulejší jízdu vlaku, čímž eliminuje trhnutí a vibrace.
- Efektivnější brzdění: při použití stejnosměrného proudu je rekuperační brzdění, které umožňuje přeměnit energii pohybu vlaku na elektrickou energii a vracet ji zpět do sítě, efektivnější.
- Kompaktnější a lehčí motory: stejnosměrné motory jsou kompaktnější a lehčí než střídavé motory, což umožňuje snížit hmotnost kolejového vozidla a zvýšit jeho energetickou efektivitu.
- Unifikace s městskou elektrickou dopravou: většina tramvají a trolejbusů ve městech používá stejnosměrný proud, což umožňuje využití jedné kontaktní sítě pro různé druhy městské dopravy.
Současně přechod ze střídavého proudu na stejnosměrný vyžaduje značné investice:
- Je nutné modernizovat trakční stanice a kontaktní síť metra.
- Je nutné pořídit nový kolejový materiál kompatibilní se stejnosměrným proudem.
- Je nutné přeškolit personál, který obsluhuje a opravuje kolejový materiál a infrastrukturu metra.
Nicméně, vzhledem ke všem výhodám stejnosměrného proudu, je přechod na něj v metru perspektivním směrem, který umožní zvýšit energetickou efektivitu, spolehlivost a bezpečnost přepravy.
Jaké napětí je v metru?
Elektrické vlaky metra používají k napájení stejnosměrný proud.
Stejnosměrný proud je přiváděn na kontaktní kolej, ke které se vlaky připojují.
Napětí kontaktní kolejnice je 750-900 Voltů.
Na čem jezdí vlaky RegioJet typu “Laštovka”?
„Laštovka“ je rychlovlak vyvinutý společností „Siemens AG“ pro České dráhy.
Vlak je postaven na platformě „Siemens Desiro“.
Na čem dnes jezdí vlaky?
Moderní autonomní lokomotivy jako primární pohon používají motory s vnitřním spalováním – diesel (tepelné lokomotivy) nebo plynovou turbínu (plynoturbiny).
Tepelné lokomotivy jsou nejrozšířenějším typem autonomních lokomotiv a používají se k přepravě nákladu a osob po železnicích. Plynoturbiny jsou zase výkonnější a používají se k přepravě těžkého nákladu na hlavních železničních tratích.
Kromě motorů s vnitřním spalováním mohou být jako primární pohon použity elektromotory, které získávají elektrickou energii z vnějšího zdroje, například z kontaktní sítě. Takové lokomotivy se nazývají elektrovozy.
Navíc se v poslední době věnuje stále větší pozornost rozvoji lokomotiv využívajících alternativní zdroje energie, jako je zkapalněný zemní plyn, vodík, solární a větrná energie. Tyto lokomotivy jsou ekologičtější a pomáhají snižovat emise škodlivých látek do ovzduší.
Pokrok v oblasti autonomních lokomotiv také vede k zavádění automatizovaných řídicích systémů, které umožňují snížit roli strojvedoucího a zvýšit bezpečnost provozu železnic.
Jaký typ proudu se používá k napájení elektrovozů?
Na většině železnic, kromě metra, elektrovozy používají horní odběr proudu s pantografem.
Kde se používá střídavý a stejnosměrný proud?
Stejnosměrný proud, neměnný ve směru a velikosti, je zodpovědný za napájení zařízení, kde stabilní napětí hraje rozhodující roli, jako jsou například zdroje napájení.
Střídavý proud, periodicky měnící směr, dominuje na elektrických přenosových vedeních a v domácích spotřebičích, protože jeho přenos na velké vzdálenosti vyžaduje menší ztráty.
Kde se používá stejnosměrný proud?
Stejnosměrný proud, vyráběný chemickými zdroji proudu, nachází široké uplatnění v autonomním napájení zařízení.
- Elektrické svítilny
- Hračky
- Akumulátorové elektrické nářadí
- Komunikační prostředky
Jaké napětí je v pražském metru?
V pražském metru se pro napájení vlaků používá stejnosměrný proud o napětí 750 voltů.
- Pro přeměnu proudu jsou na trakčních stanicích instalovány moderní transformátory.
- V průběhu let je zařízení modernizováno, ale i tak stále zajišťuje nepřerušený provoz metra.
V čem se Laštovka liší od běžné elektrické jednotky?
„Laštovka“ se od běžné elektrické jednotky liší v následujících parametrech:
- Kapacita: „Laštovka“ je určena pro 1250 osob, což je výrazně více než kapacita běžných elektrických jednotek.
- Absence přechodových prostorů: v „Laštovkách“ nejsou přechodové prostory, což umožňuje cestujícím rychle nastoupit do vagónu nebo vystoupit na požadované stanici.
- Moderní design: „Laštovky“ mají moderní a stylový design, který se liší od běžných elektrických jednotek.
- Pohodlná sedadla: v „Laštovkách“ jsou instalována pohodlná sedadla, která zajišťují pohodlnou jízdu.
- Nízká hladina hluku: „Laštovky“ se vyznačují nízkou hladinou hluku, což činí jízdu příjemnější.
- Vysoká rychlost: „Laštovky“ mohou dosahovat rychlosti až 160 km/h, což je výrazně rychlejší než běžné elektrické jednotky.
- Spolehlivost: „Laštovky“ se vyznačují vysokou spolehlivostí a jen zřídka vycházejí z provozu.
- Dostupnost: „Laštovky“ jsou dostupné pro osoby s omezenou pohyblivostí, protože jsou vybaveny speciálními zařízeními pro nástup a výstup.
- Ekologie: „Laštovky“ mají nízkou úroveň emisí, což je činí ekologičtějšími než běžné elektrické jednotky.
„Laštovky“ jsou moderní, pohodlné a ekologické vlaky, které cestujícím zajišťují pohodlnou a rychlou jízdu.
