Bezpečnost při lovu je absolutní prioritou. Nikdy nestřílejte v nebezpečném směru, tedy tam, kde by se vaše střela mohla nekontrolovaně dostat k lidem, zvířatům, budovám nebo dopravním prostředkům. Dosah vaší zbraně je klíčový faktor – pamatujte, že i zdánlivě vzdálené cíle mohou být v reálném ohrožení.
Mnoho zkušených lovců, s nimiž jsem se setkal během svých cest po Evropě, zdůrazňuje důležitost detailního průzkumu terénu před lovem. Zvláště důležité je zhodnocení větru, terénních překážek a viditelnosti. V hustém lese či mlze je riziko nechtěného zranění někoho jiného dramaticky vyšší.
Zde je několik konkrétních situací, kdy je střelba striktně zakázaná:
- Střelba přes silnici nebo železniční trať.
- Střelba do blízkosti obydlí.
- Střelba v blízkosti vodních ploch, kde se mohou nacházet lidé.
- Střelba do zvěře na horizontu a v jeho bezprostřední blízkosti. Zde hrozí riziko ricochetu a nekontrolovatelné trajektorie střely.
Dále je důležité dodržovat zákony a předpisy platné v dané oblasti. V některých oblastech jsou zavedena přísnější omezení střelby, například kvůli ochraně vzácných druhů zvířat nebo v blízkosti chráněných území. Informace o těchto omezeních byste měli získat předem od místních úřadů nebo zkušených lovců. Nepodceňujte ani vliv terénu, sklonu a větru na trajektorii střely.
Bezpečnost je na prvním místě! Nedostatečná opatrnost může vést k tragickým následkům.
Jak se zdraví myslivci?
Tradiční myslivecký pozdrav v Česku je jednoduchý, ale plný symboliky. Používají se dva základní pozdravy: „Lovu zdar!“ pro běžné příležitosti a „Myslivosti zdar!“ pro slavnostnější události. Odpovědí na oba je vždy „Zdar!“. Zajímavostí je, že tento systém pozdravů odráží hluboké kořeny myslivosti v českých tradicích a zdůrazňuje úctu k přírodě a k lovu jakožto důležité součásti kulturního dědictví. Pozdravy jsou stručné, ale výstižně vyjadřují přání úspěchu a vzájemného respektu mezi myslivci. Pozorování těchto tradic na různých místech České republiky odhaluje jejich regionální varianty, ačkoliv základní forma zůstává univerzální. Pro cestovatele je to poutavý detail, který prozrazuje něco o místní kultuře a způsobu života.
Jak vyjmout pozemky z honitby?
Chceš vyjmout pozemky z honitby? To chce trochu boje s byrokracií. Vlastník musí podat žádost na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Nejde jen tak o nějaké rychlé vyřízení – musíš zdůvodnit, proč chceš své pozemky z honitby vyjmout. Představ si to jako zdolávání technicky náročné trasy – bude to chtít trpělivost a pečlivou přípravu podání. Celý proces probíhá ve správním řízení, kde se ti bude věnovat krajský úřad, ten je v tomto případě “vrchol hory”, kam se musíš dostat. Můžeš se ale spolehnout na své mapy a kompas (právní předpisy a odbornou pomoc), abys se v této džungli byrokracie neztratil. Nezapomeň, že prohlášení pozemků za nehonební vyžaduje přesné a důkladné zdůvodnění, jako bys plánoval cestu s precizní navigací. Úspěšné vyjmutí pak otevírá dveře k různým aktivitám, jako je například volné kempování, cykloturistika, nebo pěší turistika bez obav z lovců.
Kdy končí myslivecký rok?
Myslivecký rok končí v březnu – to je fakt, který potěší nejen zkušené myslivce, ale i všechny, kdo se o přírodu zajímají. Březen je totiž začátkem jara a s ním i čas na obdělávání políček. Čím dříve zasejeme, tím dříve bude zvěř mít k dispozici čerstvou potravu. To je klíčové pro její přežití a zdraví, zvláště po náročné zimě. Myslím, že si to zaslouží zdůraznit – plánování výsevů je v tomto období klíčové, podobně jako plánování treku v horách, kde je potřeba dobře promyslet zásoby a trasu. A stejně jako u cestování, i zde platí, že dobrá příprava je základem úspěchu.
Myslivecký rok končící v březnu je důležitý milník pro celou faunu. Můžeme se zamyslet nad tím, jak přežití zvěře závisí na cyklu ročních období a jak lidská činnost, ať už je to zemědělství nebo turistika, může tento cyklus ovlivnit, ať už k lepšímu nebo horšímu. Vnímání tohoto cyklu, je pro pochopení ekosystémů stejně důležité, jako pochopení klimatických podmínek při plánování náročnější túry v drsných podmínkách. Myslím, že je to skvělá paralela.
Přechod z jednoho mysliveckého roku do druhého je pro zvěř i pro myslivce zásadní. Je to čas bilancování, plánování a příprav na další sezónu. Myslivci se tak podobají zkušeným cestovatelům, kteří po návratu z výpravy pečlivě analyzují svou cestu, aby se na další výpravu lépe připravili. Oba se učí z minulých zkušeností a snaží se maximalizovat úspech své činnosti.
Proč myslivci loví?
Myslivost, to není jen prosté zabíjení. Prožil jsem mnoho expedic a setkal se s různými kmeny a kulturami, kde má lov úplně jiný význam než v moderní Evropě. Psychologické aspekty, o nichž hovoříte – chuť zabíjet, sadismus, moc nad životem a smrtí – jsou jistě přítomny u některých jedinců, ale nelze je generalizovat. Mnoho myslivců loví z potřeby regulovat populace zvěře, chránit ekosystém před přemnožením a šířením nemocí. To je aspekt, který se v urbanizované společnosti často opomíjí. V minulosti byl lov nutností pro přežití, dnes je to v mnoha případech spíše otázka tradice a hospodaření s přírodními zdroji. Kromě toho je důležité zmínit roli myslivosti v ochraně přírody. Myslivci často aktivně přispívají k ochraně biotopů, výsadbě stromů a péči o zvěř. Jejich znalosti o lese a jeho obyvatelích jsou neocenitelné. Sportovní aspekt je také relevantní, ale pouze v případě, že je v souladu s etickými principy a respektem k životu. Je to fyzicky náročná aktivita, která vyžaduje trpělivost, znalosti a zodpovědnost. Manipulace a ovládání přírody – to je nebezpečný aspekt, který by měl být důsledně kritizován. Lov by neměl být o dominaci nad přírodou, ale o jejím respektu a udržitelném využívání. Nesmíme zapomenout na důležitost udržitelnosti a zodpovědného přístupu k lovu, abychom ochránili biodiverzitu pro budoucí generace. Znáte-li situaci v konkrétní oblasti, zjistíte, že se motivy jednotlivých myslivců liší a že je to mnohem komplexnější problematika, než pouhá patologická agrese.
Co může myslivecká stráž?
Myslivecká stráž, to není jenom chlapík v zeleném, co se prochází lesem. Má totiž poměrně široké pravomoci, s nimiž se v našich luzích a hájích, ale i na cestách k nim, můžete setkat. Z vlastní zkušenosti vím, že je důležité vědět, co si můžou dovolit.
Co tedy myslivecká stráž může? Nejedná se jen o kontrolu myslivců. Může například:
- Kontrolovat osoby pohybující se se střelnou zbraní v honitbě: To znamená, že se vás můžou zeptat na váš zbrojní průkaz, povolení k lovu, a samozřejmě i na to, co s tou zbraní v lese děláte. Běžná turistika s foťákem na rameni by problém dělat neměla, ale je dobré být připraven ukázat potřebné doklady.
- Zastavovat a prohlížet vozidla: Ano, i to patří k jejich kompetencím. Obvykle se to děje v blízkosti honitby, a pokud si myslí, že se ve vašem vozidle nachází něco nelegálního (třeba pytlácky ulovená zvěř), můžou provést prohlídku. V takovém případě vyžadujte řádný zatykač nebo písemný příkaz k prohlídce.
- Zadržet osobu při neoprávněném lovu: Při podezření na pytláctví můžou osobu zadržet a předat policii. Je zřejmé, že to se nedoporučuje zkoušet.
- Odebrat střelnou zbraň: V případě neoprávněného držení zbraně nebo podezření na nelegální činnost má stráž právo zbraň odebrat. Opět, důležité je jednat v souladu se zákonem.
- Ukládat a vybírat pokuty: Za porušení mysliveckých předpisů můžou ukládat pokuty. Výše pokut se liší podle závažnosti přestupku. Doporučuji se seznámit s platnou legislativou v této oblasti, abyste věděli, čeho se vyvarovat.
Tip pro cestovatele: Pokud se pohybujete v oblastech s hojným výskytem zvěře, je dobré se před cestou informovat o platných mysliveckých předpisech a případných omezeních. Nevyprovokávejte stráž a vždy buďte ochotni ukázat potřebné doklady.
- Pamatujete si, že spolupráce s úřady je vždy nejlepší volbou.
- Nepokuste se uniknout, to by situaci jen zhoršilo.
- Pokud máte pochybnosti, vždy se zeptejte.
Co potřebuji k lovu zvěře?
Lov zvěře v Česku? Základy jsou jasné: lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o pojištění – myslím, že minimum 20 milionů korun na škody na zdraví a 500 tisíc na majetek je rozumné. Tohle je nezbytné minimum, ale zkušený lovec ví, že to nestačí. Při lovu zbraní nezapomeňte na zbrojní průkaz, případně Evropský zbrojní průkaz. Nepodceňujte ani kvalitní vybavení – pevná obuv, odolné oblečení v maskovacích barvách, spolehlivá zbraň, dalekohled pro pozorování a navigace, nůž, první pomoc a samozřejmě dostatek vody a energie. Důkladná znalost terénu a zvyků lovené zvěře je klíčová – nepodceňujte místní podmínky a počasí. Nezapomínejte na respekt k přírodě a dodržování všech předpisů. A ještě jedna věc – dobrý lovecký pes může být nesmírně cenným pomocníkem, ale i zodpovědnost k němu je velká. Bezpečnost je na prvním místě.
Kdy je honitba?
Honitba? To je otázka, která se v listopadu stává čím dál naléhavější. Zkušený myslivec ví, že do konce listopadu by měla být v ideální honitbě regulace spárkaté zvěře (holé zvěře) na úrovni 80-90%. To je klíč k udržení zdravé populace a rovnováhy ekosystému. Myslel jsem si, že jsem už viděl všecko, ale výlet do Rumunska mi ukázal, jak zásadní je správný management. Tamní honitby, obklopené divokou karpatskou přírodou, mi ukázaly jak důležitý je dlouhodobý plán.
S příchodem sněhové pokrývky se situace mění. A věřte mi, sněhová pokrývka v horách je něco jiného než pár centimetrů ve městě! Vysoká sněhová pokrývka v listopadu značí potřebu přikrmování. Objemová krmiva, jako seno nebo sláma, jsou teď na pořadu dne. Myslím, že jsem během své cesty po Skandinávii zjistil, že kvalita sena hraje velkou roli – suché, kvalitní seno je investice do zdraví zvěře.
Ke konci listopadu se pak zaměřujeme na postupné snižování dávek jadrných krmiv, jako je pšenice, žito a ječmen. To je důležité pro udržení přirozeného chování zvěře a prevenci různých onemocnění. Viděl jsem na vlastní oči, jak se zvěř v rezervaci v jižních Alpách chovala, když měla přístup k nadměrnému množství jadrných krmiv – nebylo to nic hezkého.
Plán honitby není jen o lovu, je to o zodpovědném hospodaření s přírodou. A to se týká i toho, jak a co krmíme. Správné načasování a druhy krmiv jsou klíčem k udržení zdravé populace zvěře a k bohatým zážitkům pro nás, milovníky přírody.
Kdo je vlastníkem honitby?
Otázka vlastnictví honitby v Česku není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Zákon o myslivosti (ZoM) pojem „majitel honitby“ již nepoužívá. Představte si to jako složitou mozaiku – honitba je tvořena mnoha pozemky, které mohou patřit různým vlastníkům. Ačkoliv už se o majiteli honitby nemluví, funkčně ho nahrazuje vlastník všech honebních pozemků v dané honitbě. To může být jedna fyzická nebo právnická osoba. Představte si například rozlehlou honitbu v jižních Čechách, protkanou lesy a loukami, kde se vlastnictví jednotlivých parcel dědí po generace a může být rozdrobeno mezi desítky majitelů. Zjednodušeně řečeno, ten, kdo vlastní všechny pozemky v dané honitbě, má plnou kontrolu nad lovem na nich. Ale pozor, i v případě jediného vlastníka všech pozemků je nutné dodržovat striktní zákony o myslivosti, které se v České republice, stejně jako v jiných zemích Evropské unie, vyznačují vysokou úrovní ochrany přírody a divoké zvěře. Praktické hledisko, které je důležité zmínit, je potřeba koordinace mezi různými vlastníky pozemků v honitbě, pokud jich je více. To může být občas komplikované, ale je nezbytné pro efektivní management zvěře a celkovou udržitelnost honitby. Správné hospodaření s honitbou je důležité nejen pro lovce, ale i pro ekosystém jako celek.
Co má na starosti myslivec?
Myslivec? To je fascinující povolání, spíše životní styl! Jeho hlavní náplní je péče o zvěř, o její zdraví a přirozené prostředí. Myslivost není jen o lovu, jak si mnozí mylně myslí. Je to komplexní činnost zahrnující monitoring populací, ochranu lesů před škůdci, regulace stavů zvěře a prevenci šíření nemocí. Myslivci často provádějí i zásadní meliorační práce v honitbě, například budování napajedel, solníků či zalesňování. Aby se člověk stal myslivcem, musí absolvovat náročnou zkoušku z myslivosti, a pokud se chce věnovat lovu, potřebuje i zbrojní průkaz. Členství v mysliveckém sdružení je pak nezbytné pro získání povolenek k lovu, které jsou striktně regulovány a závisí na konkrétní honitbě a druhu zvěře. Mnoho myslivců se věnuje také ochraně ohrožených druhů a vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany přírody. Zajímavé je, že historie myslivosti sahá hluboko do minulosti a je úzce spjata s historií lidských civilizací a jejich vztahem k přírodě. Myslivost se v různých zemích lišila v závislosti na místních zvyklostech a tradicích, které se dodržují dodnes. V mnoha oblastech představuje myslivost i důležitý faktor v udržování rovnováhy v ekosystému.
Kdy může myslivec střílet?
Český myslivecký řád, konkrétně článek 44, jasně definuje podmínky pro střelbu na zvěř. Bezpečná identifikace cíle je naprosto klíčová. Střelba je povolena pouze tehdy, když je objekt jednoznačně rozeznán. To je univerzální princip, který platí prakticky ve všech zemích s podobnou legislativou, od Německa po Kanadu, a dokonce i v zemích s odlišnou mysliveckou kulturou, jako je například Japonsko, kde se klade velký důraz na ochranu přírody.
Omyly, například zaměnění psa za lišku či divočáka, se bohužel stávají, ale nejsou ospravedlnitelné. Zkušený myslivec by měl vždycky umět bezpečně identifikovat cíl, a to i za ztížených světelných podmínek nebo v hustém porostu.
Zde je několik faktorů, které je třeba zvážit před střelbou:
- Dostatečná viditelnost: Je cíl dostatečně viditelný, aby se dal jednoznačně identifikovat?
- Důkladná kontrola okolí: Je v okolí někdo, kdo by mohl být ohrožen?
- Zbraň a střelivo: Je použita vhodná zbraň a střelivo pro danou zvěř?
- Povědomí o právních předpisech: Je střelec obeznámen s platnými mysliveckými předpisy dané země/regionu?
Nedodržení těchto pravidel může mít vážné následky, od pokut až po trestní stíhání. V mnoha zemích, včetně České republiky, jsou sankce za neopatrné zacházení se zbraní a porušení mysliveckých předpisů velmi přísné. Zodpovědnost myslivce za bezpečnost sebe i svého okolí je absolutní a nedá se podcenit.
Na závěr je potřeba zdůraznit, že bezpečnost je vždy na prvním místě. Myslivost je krásná, ale náročná disciplína, vyžadující znalosti, zkušenosti a neustálé vzdělávání v oblasti bezpečného zacházení se zbraněmi a respektu k přírodě.
Čím přikrmovat zvěř?
Zima v českých lesích je pro zvěř náročná. Přikrmování je proto nezbytné, ale s rozmyslem. Zapomen´te na zbytky z kuchyně! Nejlepší je držet se přirozené stravy. Sušené trávy a byliny, včetně mladých výhonků keřů, jako je maliník, tvoří základ. Myslete na to, že i v zimě najdeme v lese spoustu divokých bylin, i když pod sněhem. Z vlastní zkušenosti z expedic po celém světě vím, že správná strava je klíč k přežití v jakýchkoli podmínkách.
Jaderná krmiva jsou také důležitá. Kaštany, žaludy a bukvice jsou skvělým zdrojem energie. Obilí, kukuřice a hrách doplní tento energetický koktejl. Ale pozor! Pouze oves je vhodný k přikrmování. Ostatní obiloviny mohou narušit trávicí systém zvěře. Pamatuji si, jak jsem v Himálaji pozoroval, jak místní farmáři pečlivě vybírají potravu pro svá zvířata, podobně je to i zde. Klíčem je rozmanitost a přirozenost.
Ať už přikrmujete kdekoliv, pamatujte na pravidelnost. Náhlé změny v dostupnosti potravy jsou pro zvěř stresující. Pozitivním efektem je, že při procházkách lesem pozorujete zvířata zblízka, i když je třeba zachovat dostatečný odstup a respektovat jejich životní prostor.
Kdy má myslivec právo zastřelit psa?
Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. je v tomto ohledu neúprosný. Myslivec nemá právo zastřelit psa jen tak. Problém nastává, pokud pes poruší zákon a volně se pohybuje mimo kontrolu majitele, v honitbě, kde ohrožuje zvěř nebo samotného myslivce. Představte si divočáka v říji, nebo nervózní srnu, vyrušenou nečekaným psem. Situace se může rychle vymknout kontrole a vést k nebezpečným situacím, i pro psa samotného. Je to otázka zodpovědnosti majitele. Dobře vycvičený pes, reagující na povely, je méně pravděpodobně vnímaný jako ohrožení. Ale i tak, v honitbě, zejména v době lovu, je držení psa na vodítku nejbezpečnější variantou. Pamatuji si z mých cest po Karpatech, že tamní myslivci k tomuto tématu přistupovali velmi striktně. Riskovat střetnutí psa s divokou zvěří v honitbě je hazard, a to i pro zkušeného a sebevědomého majitele.
Vždy je nutné respektovat platnou legislativu a pamatovat na bezpečnost jak zvěře, tak i psa a všech účastníků honitby. Bezpečnostní opatření nikdy nejsou na škodu. Nejde jen o právo myslivce, ale i o zodpovědnost majitele psa vůči ostatním.
Kdy se loví lišky?
Lov lišek je v České republice povolen celoročně. Tohle je informace, která se vám bude hodit, ať už jste zkušený lovec, nebo jen vášnivý cestovatel s chutí poznávat českou krajinu a její zvyky. Na rozdíl od některé jiné zvěře, jako například muflonů (lov muflonů je povolen od 1. července do 31. března, muflonek od 1. července do 31. prosince), lišky nemají omezenou dobu lovu. To ovšem neznamená, že lov je jednoduchý. Lišky jsou plachá a inteligentní zvířata, takže jejich úspěšné ulovení vyžaduje znalosti terénu, zkušenost a samozřejmě dodržování všech platných předpisů a zákonů.
Mladá zvěř do dvou let věku je lovena také celoročně, což je důležité vědět pro správné plánování lovu. Pokud se chystáte na výlet do českých lesů, nezapomeňte, že setkání s liškou je možné kdykoliv během roku. Ať už budete obdivovat jejich krásu z dálky, nebo se budete věnovat lovu, vždy dbejte na bezpečnost a respektujte přírodu.
Pozoruhodné je, že i když je lov lišek povolen celoročně, jeho intenzita se může v průběhu roku lišit. Například na podzim, kdy se lišky páří, je jejich lov častější. Dalšími faktory, které ovlivňují lov, jsou místní populace lišek a rozhodnutí jednotlivých myslivců. Pro podrobnější informace je vždy nejlepší obrátit se na místní myslivecké sdružení.
Co obnasi být myslivec?
Myslivecké oblečení je klíčové, ale i v širším kontextu outdoorových aktivit. Zelená a maskáčová kamufláž je samozřejmostí, ale zvažte i odstíny hnědé a šedé pro variabilitu prostředí. Tradiční klobouk oceníte nejen proti slunci, ale i proti dešti, proto volte nepromokavý materiál. Obuv musí být pevná, nepromokavá a pohodlná, ideálně s dobrou kotníkovou podporou pro stabilitu v terénu. Nešustící materiál je samozřejmý, ale všímejte si i prodyšnosti – funkční oblečení odvede pot a udrží vás v suchu i v náročných podmínkách. Kvalitní vrstvení je základ – termoprádlo, střední vrstva (flís) a nepromokavá, větruodolná vrchní vrstva. Nepodceňujte doplňky: dobrý batoh s dostatečným objemem, dalekohled, nůž, mapa a kompas (a znalost jejich používání) jsou nezbytné. Vhodná je i mapa terénu s vyznačenými stezkami a body zájmu. Počítejte s nepřízní počasí a vezměte si s sebou pláštěnku a náhradní ponožky. V neposlední řadě, nezapomeňte na repelent proti hmyzu a ochranu proti slunci.
Kolik stojí povolenka k lovu zvěře?
Cena loveckého lístku v České republice je značně variabilní a závisí na druhu zvěře a lokalitě. Zkušenosti z mnoha zemí mi ukazují, že se jedná o poměrně standardní systém, byť s odlišnými cenovými hladinami. Zde je orientační rozsah cen v ČR:
Nižší třída (cca 20 000 Kč/rok): Povolenka na lov černé a srnčí zvěře. V zahraničí, například v některých oblastech Rakouska nebo Slovinska, by podobná povolenka mohla být levnější, ale v honitbách s bohatší populací těchto druhů cena často stoupá. Dostupnost je obecně vysoká, avšak prestiž nižší.
Střední třída (cca 50 000 Kč/rok): Povolenka zahrnující lov vysoké, daňčí a mufloní zvěře. To už je cenová hladina srovnatelná s některými honitbami ve Francii nebo Německu, kde se cena ovlivňuje i velikostí honitby a exkluzivitou. Kvalita lovu a přístup k zvěři jsou zde o poznání vyšší.
Vyšší třída (cca 100 000 Kč/rok a více): “Královský” přístup k lovu, zahrnující prakticky všechny druhy zvěře a širokou škálu honiteb. V této cenové kategorii se pohybují i exkluzivní honitby v Španělsku, Skotsku a na dalších místech s bohatou loveckou tradicí. Cena zahrnuje nejen povolení, ale často i doplňkové služby, jako je ubytování, průvodce a další.
Důležité upozornění: Uvedené ceny jsou orientační a mohou se lišit v závislosti na konkrétních podmínkách a nabídkách jednotlivých honiteb. Doporučuji vždy kontaktovat přímo myslivecké sdružení nebo pronajímatele honitby pro aktuální informace.
Proč myslivci připíjí levou rukou?
Tradice připíjení levou rukou mezi myslivci má pravděpodobně kořeny v legendě o knížeti Hubertu. Legenda líčí, jak Hubert, i při galantním dvořeni dámě pravou rukou, neopomněl na svou loveckou vášeň a levou rukou si připíjel. To dalo vzniknout rčení „levá ruka připíjí, pravá loví“. Zajímavé je, že tato tradice zdůrazňuje dvojí povahu myslivosti – kultivovaný společenský život a zároveň instinktivní lovecké dovednosti. V kontextu aktivního cestování a pobytu v přírodě, kde je obratnost a rychlost reakce klíčová, je toto rozdělení pravé a levé ruky pro různé úkony velmi praktické. Myslivci si tak v praxi osvojili efektivní rozdělení práce obou rukou, podobně jako horolezci nebo kajakáři. Při turistice nebo kempování je taková zkušenost s koordinovaným používáním obou rukou velmi cenná.
Důležitý je i symbolický význam. Levá ruka, asociovaná s připíjením a společenským životem, znamená relaxaci a sdílení zážitků po úspěšném lovu (nebo turistické výpravě), zatímco pravá ruka, spojená s lovem, symbolizuje akci, preciznost a soustředění.
Jak pogratulovat myslivci?
Standardním pozdravem mezi myslivci je „Lovu zdar!“, slavnostnější variantou je „Myslivosti zdar!“. Odpovědí je buď opakování pozdravu, nebo stručné „Zdar!“.
Důležité detaily:
- Kniha „Myslivecká mluva“ od Kovaříka a C. Rakušana (ČMMJ 1994, 1999) obsahuje detailnější informace o myslivecké mluvě a zvyklostech, včetně dalších způsobů gratulací, které závisejí na konkrétní situaci. Je to skvělý zdroj pro turisty, kteří se chtějí o myslivosti dozvědět více.
- V některých regionech se mohou používat i regionální varianty pozdravů. Je vhodné se informovat místních znalců.
- Gratulace může být i neverbální, například zdvižením klobouku.
Příklady situací a vhodných gratulací (podle knihy):
- Úspěšný lov: „Lovu zdar!“ nebo „Krásný kus!“
- Významné myslivecké výročí: „Myslivosti zdar!“
- Úspěšná zkouška: „Gratuluji k úspěšné zkoušce!“
Jak vyjmout lesní pozemek?
Chcete-li vyjmout lesní pozemek z lesního hospodářství, ať už trvale, nebo jen dočasně, pro jiné využití, budete potřebovat povolení. Tento proces se řídí národní legislativou a liší se v detailech napříč zeměmi, i když základní princip je všude stejný: žádost o odnětí. V České republice je příslušným orgánem státní správa lesů. Zkušenosti z mnoha zemí ukazují, že k úspěšnému vyjmutí je klíčová detailně zpracovaná žádost, která jasně definuje účel a rozsah plánovaného využití pozemku. Důležité je také prokázat, že plánované využití nenaruší ekologickou rovnováhu v okolí. Podrobné informace o náležitostech žádosti, potřebných dokumentech a správních poplatcích naleznete na webových stránkách příslušného lesního úřadu. V některých případech může být vyžadováno posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Časová náročnost celého procesu se liší v závislosti na složitosti projektu a spolupráci s úřady. Před podáním žádosti je vhodné si ověřit všechny potřebné informace a případně se obrátit na odborníka s zkušenostmi v této oblasti.
