Ra (řec. Ῥα; lat. Ra) – staroegyptský bůh Slunce, nejvyšší božstvo v náboženství starých Egypťanů. Jeho jméno znamená „Slunce“ (kopt. PH). Byl zobrazován jako muž s hlavou sokola, korunován slunečním diskem. Ra byl považován za stvořitele světa a otce všech bohů. Jeho významná role v egyptské mytologii je nesporná, jelikož zastupoval životdárnou energii Slunce, základní pilíř existence celého světa. Jeho kultovní úcta se prolínala všemi aspekty života starých Egypťanů, od každodenních rituálů až po faraonské pohřby. Ra byl uctíván v různých podobách a aspektech, reflektujících jeho roli v kosmickém řádu a v životním cyklu. Kromě jeho hlavní podoby jako slunečního boha se objevovaly i jiné, jako například Ra-Horachte (Ra s horizontem), zdůrazňující jeho spojení s obzorem a zrozením Slunce.
- Jeho jméno znamená „Slunce“ (kopt. PH).
- Byl zobrazován jako člověk s hlavou sokola, ukorunovaný slunečním diskem, symbolem jeho moci a božství.
- Ra byl považován za stvořitele světa a otce všech bohů, ztělesňujícího absolutní moc a autoritu v kosmickém řádu.
Ra byl později ztotožňován s Amonem, bohem Slunce v Thébách, a stal se známým jako Amon-Ra. Toto spojení dvou významných božstev vedlo k vytvoření jedné z nejmocnějších a nejrozšířenějších egyptských božských podob, která dominovala náboženskému životu Egypta po staletí. Synkretismus Amon-Ra zdůrazňoval jeho postavení jakožto nejvyššího boha, vládce nebes a země.
Chrám Ra v Abu Simbelu je jedním z nejznámějších chrámů v Egyptě. Byl postaven za vlády faraóna Ramzesa II. v 13. století př. n. l. Tento monumentální chrám svědčí o ohromné moci a vlivu Ra v egyptské kultuře a o oddanosti faraónů tomuto božstvu. Jeho impozantní architektura a precizní vytesání do skály jsou důkazem vyspělého stavebního umění starých Egypťanů a jejich hluboké úcty k Ra jakožto stvořiteli a vládci světa.
Kdo byla manželkou Anubise?
Anput, také známá jako Inputet, byla považována za manželku staroegyptského boha Anubise, boha podsvětí a mumifikace. Její zobrazení jako ženy se psí nebo šakalí hlavou odráželo její spojení s říší mrtvých a její ochrannou roli v posmrtném životě. Anput nebyla jen pasivní manželkou Anubise, ale aktivní bohyni s vlastními atributy a funkcemi. Její přítomnost v pohřebních rituálech a na pohřebních artefaktech je důkazem jejího významu v staroegyptské náboženské praxi.
V XVII. (Kinopolském) nome Horního Egypta, kde se nacházel kultovní středisko Anubise, byla Anput obzvláště uctívána jako jeho manželka a ochránkyně. Věřící se domnívali, že provází zemřelé na jejich cestě do podsvětí, chrání je před zlými duchy a pomáhá jim bezpečně dosáhnout říše mrtvých. Anput tak ztělesňovala naději a bezpečí pro ty, kteří opustili svět živých.
Anput byla také spojována s rolí průvodkyně duší v podsvětí, pomáhající zemřelým zorientovat se v labyrintu podzemního království. Její obraz se často objevuje na pohřebních artefaktech, jako jsou amulety, sarkofágy a papyry, zdůrazňující její význam v staroegyptských představách o posmrtném životě. Amulety s Anput byly nošeny jako ochrana před zlými silami a jako symbol bezpečné cesty do podsvětí.
Kromě toho byla Anput spojována s ochranou dětí a domácího krbu. Byla jí připisována schopnost léčit nemoci a chránit před zlými silami, což z ní udělalo oblíbenou bohyni mezi rodinami a matkami ve starověkém Egyptě. Její ochrana se rozprostírala nejen nad dušemi zemřelých, ale i nad životem těch, kteří žili.
Anput tak představovala důležitý ženský aspekt v staroegyptském náboženství, ztělesňující péči, ochranu a vedení ve světě mrtvých i za jeho hranicemi. Její existence dokresluje komplexnost a bohatství staroegyptského pantheonu a podtrhuje důležitost ženských božstev v jejich náboženské praxi.
Jak se jmenovala bohyně krásy v Egyptě?
Bastet, nebo Bastet (egypt. bȝstt) – staroegyptská bohyně, která byla zobrazována jako kočka nebo žena s kočičí hlavou. Byla považována za ochránkyni plodnosti, lásky, rodiny a domácího krbu. Bastet byla jednou z nejoblíbenějších bohyň ve starověkém Egyptě. Její kultovní úcta byla rozšířena po celé zemi a její chrámy se nacházely v mnoha městech. K nejznámějším patřil chrám v Bubastis, kde se každoročně konala velká slavnost na její počest. Tato slavnost přitahovala poutníky z celého Egypta, kteří jí vzdávali hold.
Bastet byla často zobrazována jako kočka sedící na zadních tlapkách a držící v rukou sistrum – hudební nástroj, který byl považován za posvátný atribut bohyně. Další zobrazení ukazují Bastet jako ženu s kočičí hlavou, oblečenou do dlouhých šatů a držící v rukou lotosový květ, symbol krásy, znovuzrození a čistoty.
Bastet byla uctívána jako bohyně krásy, lásky a plodnosti. Byla také považována za ochránkyni žen a dětí. Modlili se k ní o pomoc při početí, porodu a výchově dětí. Bastet také chránila domácí krb a ochraňovala před zlými silami. Její ochranná role zdůrazňovala důležitost rodiny a mateřství v staroegyptské společnosti.
- Na počest Bastet bylo pojmenováno jedno z souhvězdí – Velká Medvědice.
- Bastet byla spojována s Měsícem, stejně jako bohyně Isis. Někdy se o ní říkalo, že je „Okem Ra“.
- Kočka byla považována za posvátné zvíře Bastet. Zabíjení kočky se trestalo smrtí. Tento zákaz ukazuje na posvátnou úctu, kterou Egypťané Bastet a jejím zvířecím zpodobněním projevovali.
Jak se jmenoval bůh krásy?
Afrodita (starořecky Ἀφροδίτη) v řecké mytologii – bohyně krásy a lásky, která patřila mezi dvanáct olympských bohů. Její kult byl rozšířen po celé antické oblasti, kde byla uctívána jako bohyně krásy, lásky, plodnosti a harmonie. Byla ztělesněním ženské krásy a přitažlivosti a její kult měl velký význam pro kulturní a společenský život v antickém světě.
- Byla považována také za bohyni plodnosti, věčné jary a života.
- S jménem Afrodity bylo v antické literatuře spojeno mnoho legend, které odrážely její moc a vliv na lidské životy.
- Její zrození je popisováno různě. Podle jedné verze se narodila z mořské pěny, která vznikla po pádu krve boha Urana do moře. Podle jiné verze byla dcerou Dia a Dione.
- Byla uctívána také pod jménem Kyprá, což znamená „zrozená na Kypru“.
V římské mytologii odpovídá Afroditě bohyně Venuše. Venuše zdědila mnoho atributů Afrodity a stala se stejně populárním božstvem v Římě. Její uctívání se prolínalo všemi aspekty římského života, od vojenských triumfů až po soukromé rituály.
Afrodita byla jedním z nejoblíbenějších božstev v Řecku a Římě. Bylo jí zasvěceno mnoho chrámů a oltářů, a její obraz zdobil mnohá umělecká díla. Afrodita je jedním z nejznámějších a nejvíce uctívaných božstev ve světové historii.
Její obraz zdobí mnoho uměleckých děl a je oblíbeným tématem studií v oblasti antických dějin a mytologie.
Jak se jmenovala bohyně světla?
Seléné (starořecky Σελήνη; z starořecky σελήνη — „Měsíc“, dále od σέλας — „světlo, záře“) – jedna z bohyň v řecké mytologii, známá také pod jménem Mené (starořecky. Μήνη). Seléné byla uctívána jako bohyně Měsíce a byla zobrazována v podobě krásné paní v bílém rouchu. Její postavení v řeckém pantheonu bylo důležité, jelikož reprezentovala noční světlo a její cyklická povaha byla spojována s cykly života, smrti a znovuzrození. Seléné byla často uctívána společně s Hélios (bohyní Slunce) a Eos (bohyní úsvitu), symbolizující spojení nebeských těles a cyklického dění.
Jak se jmenovala dcera Anubise?
Kebhut – dcera Anubise. Kebhut (také známá jako Kabhút nebo Kabehút) byla dcerou Anubise, egyptského boha smrti a posmrtného života. Byla bohyni pohřebních rituálů a často byla zobrazována jako žena se psí hlavou, podobně jako Anubis. Její úloha v staroegyptské mytologii spočívala v asistenci při pohřebních rituálech a v provázení duší zemřelých na jejich cestě do podsvětí.
- Role Kebhut:
Kebhut hrála důležitou roli v pohřebních rituálech, očišťovala zemřelé a připravovala je na cestu do posmrtného života. Byla úzce spojena s rituálem „otevření úst“, který byl nezbytný k tomu, aby zemřelý mohl mluvit a jíst v posmrtném životě. Tento rituál byl považován za zásadní pro úspěšný přechod do podsvětí.
- Mýty a legendy:
Kebhut je zmiňována v několika staroegyptských mýtech a legendách, včetně „Knihy mrtvých“ a „Příběhu o dvou bratrech“. V „Příběhu o dvou bratrech“, bůh Set zavraždil svého bratra Osirise. Osirova manželka Isis ho vzkřísila, ale Osiris se nevrátil do světa živých, ale stal se vládcem podsvětí a Kebhut se stala významnou postavou v posmrtném životě.
- Zobrazení a symbolika:
Kebhut byla často zobrazována jako žena se psí hlavou a černou srstí. Držela v rukou ankh, symbol života, a was, symbol moci. Byla často spojována se psy, kteří byli považováni za posvátná zvířata Anubise. Její symbolika odrážela její roli ochránkyně a průvodkyně v posmrtném životě.
- Závěr:
Kebhut byla důležitou bohyni ve staroegyptské mytologii a hrála důležitou roli v pohřebních rituálech a přípravě zemřelých na cestu do posmrtného života. Její spojení s Anubisem a její role v mýtu o Osirisovi a Isis ji řadí mezi nejvýznamnější bohyně starověkého Egypta. Její přítomnost v egyptské mytologii zdůrazňuje důležitost božských postav v životě starověkých Egypťanů, a to i v záhrobí.
Jak se jmenoval bůh Slunce?
Helios (Hélios) (starořecky Ἥλιος, Ἠέλιος) – v řecké mytologii sluneční božstvo, syn titána Hyperiona (odtud jeho přízvisko „Hyperionid“) a Théie (nebo syn Hyperiona a Euriphéssy), bratr Seléné a Éós. Helios byl uctíván jako personifikace Slunce, jeho síla a životdárná energie byly respektovány a oslavovány v řecké kultuře. Jeho cestu po obloze provázely mýty a legendy, které zdůrazňovaly jeho význam v řeckém kosmogonickém modelu. Helios byl zobrazován jako muž s korunou slunce na hlavě, s mocnými koňmi, kteří táhli jeho sluneční vůz přes nebe.
V čem spočívala síla Anubise?
Anubis disponuje schopností měnit svou podstatu. To je zřejmé v seriálu „Poslední faraon“ a dalších. Kromě něj má tuto schopnost jeho zapřisáhlý nepřítel – Ramzes. Anubisova schopnost měnit podobu je spojována s jeho mocí nad smrtí a transformací. Jeho schopnost nabývat různých podob ukazuje na jeho univerzálnost a moc.
Dodatečně:
- V egyptské mytologii Anubis – syn Osirise (v některých zdrojích Seta). Jeho otcovství je předmětem debaty a různé verze mýtů uvádějí různé otce.
- Anubis – bůh pohřebních obřadů a král podsvětí. Jeho role v egyptském náboženství byla zásadní, jelikož byl pověřen vedením zemřelých do podsvětí.
- Byl zobrazován jako člověk s hlavou šakala. Šakalí hlava byla symbolem jeho spojení s pouští a s říší mrtvých.
- Anubis zodpovídal za vážení srdcí zemřelých na Váhách spravedlnosti. Vážení srdce bylo klíčovým rituálem posmrtného soudu.
- Pokud se srdce zemřelého ukázalo těžší než pírko, jeho duše putovala do podílu smrti. Pokud bylo srdce lehčí než pírko, duše zemřelého odcházela do ráje. Tento systém soudu zdůrazňoval důležitost mravního života v egyptské kultuře.
Jak se jmenovala bohyně květin?
Raná Afrodita – ztělesnění smyslné lásky, později se stala ochránkyní jara a květů. Afrodita byla spojována s různými aspekty, včetně krásy, lásky, plodnosti a sexuality. Její kult byl slaven různými rituály a slavnostmi, které zdůrazňovaly její úlohu v lidském životě.
- Řekové pořádali slavnosti na počest bohyně. Různé rituály a obřady provázely její uctívání.
- V obětním ohni se obětoval zajíc, spalují se jablka a růže. Zajíc byl symbolem plodnosti a byl obětován jako dar Afroditě. Jablka a růže byly symboly krásy a lásky, které se rovněž obětovaly na její počest.
Kdo byl bohem světla?
Apollón (starořecky Ἀπόλλων, latinsky Apollo) – v řecké a římské mytologii bůh světla (odtud jeho přízvisko Fóibos – „zářivý“, „jasný“), ochránce umění, vůdce a ochránce múz, věštec budoucnosti, bůh-léčitel, ochránce přistěhovalců, ztělesnění mužské krásy. Apollón byl jedním z nejdůležitějších bohů v řeckém pantheonu, jeho kultovní úcta byla rozšířena po celé antické oblasti. Byl zobrazován jako krásný mladý muž s lýrou v rukou, symbolem jeho umění a poezie.
Jak se jmenovala bohyně světla?
Amerisis, také známá jako Bohyně Světla, byla uctívána jako ztělesnění světla a ochránkyně před silami tmy. Amerisis měla úzkou vazbu na světlo a byla uctívána jako symbol ochrany před negativními silami. Její zobrazování a rituály pravděpodobně odrážely její posvátnou úlohu v egyptské kultuře. Bohužel, informace o ní jsou omezené.
Klíčová slova: Amerisis, Bohyně Světla, ochránkyně.
Kdo byl bohem Slunce a světla?
Apollón v řecké mytologii: – bůh světla a Slunce, bratr-dvojče Artemis, ochránce hudby, umění a vůdce múz. Apollón byl uctíván v mnoha městech a chrámech a jeho kultovní úcta odrážela jeho důležitost v řeckém náboženství. Jeho role jako boha světla a Slunce zdůrazňovala jeho spojením s životní energií a tvůrčí silou.
- Syn Dia a Léty, otec boha lékařství Asklépia. Jeho rodinné vazby zdůrazňují jeho postavení v řeckém pantheonu.
- Spojen s léčením těla a ducha. Jeho úloha jako boha lékařství odrážela jeho soucit a moc nad lidským zdravím.
