Myslivecká stráž, či chcete-li přísežná stráž, není jen tak nějaká hlídka. Je to veřejná bezpečnostní složka s pravomocí dohlížet na dodržování mysliveckých zákonů a zásad fair play, které jsou v tomto oboru stejně důležité jako v jakékoli jiné lidské činnosti. Měl jsem příležitost setkat se s nimi v různých koutech země, od hustých lesů Šumavy až po rozlehlé pláně jižní Moravy. Jejich úkolem je ochrana zvěře před pytláky a nelegálními praktikami, ale také ochrana lesů a přírody jako celku. Vybavení mají různorodé, od dalekohledů pro sledování zvěře až po termovizní kamery pro noční kontroly. Svým způsobem jsou to strážci tradice, která spojuje lidi s přírodou, a jejich práce je nezbytná pro udržení rovnováhy v ekosystému. Věřte mi, že tato práce vyžaduje nejen znalost myslivosti, ale také fyzickou zdatnost, vytrvalost a smysl pro odpovědnost. Pozoruhodné je, že jejich pravomoci jsou definovány zákonem a vycházejí z dlouhé historie lesní správy a ochrany přírody v této zemi. Mnohé příběhy o jejich zásazích svědčí o odhodlání a svědomitosti při plnění jejich úkolů.
Jak podat jednotnou žádost?
Jednotnou žádost o dotace je nutné podat přes Portál farmáře do 15. května 2025. To je klíčové datum, které si poznačte velkými písmeny! Pozdější podání, do 9. června 2025, je sice možné, ale s nepříjemnou sankcí 1% za každý den prodlení. Doporučuji si předem důkladně prostudovat návod na Portálu farmáře a připravit si všechny potřebné dokumenty. Nepodceňujte to, sankce se rychle sčítají a mohou vám pořádně zkomplikovat život. Na Portálu najdete i užitečné formuláře a vzorové žádosti, které vám pomohou s vyplněním. V případě potíží se obraťte na místně příslušný úřad, neváhejte a využijte dostupné konzultace. Ušetří vám to čas a starosti. Nezapomeňte na pravidelné zálohování vašich dat!
Jak napsat žádost o přijetí do mysliveckého sdružení?
Touto žádostí o přijetí do [Název spolku] vyjadřuji svůj hluboký zájem, vycházející z celoživotního putování po divokých zákoutích naší planety. Prožil jsem/a [uveďte konkrétní místa a zkušenosti, např. expedice do africké savany, studium chování jelenů v kanadských lesích], což mi umožnilo nahlédnout do složitého ekosystému a pochopit důležitost udržitelného hospodaření s přírodními zdroji.
Moje zkušenosti v oblasti myslivosti, byť netradiční, zahrnují [uveďte specifické zkušenosti, např. sledování stop, znalost chování zvěře, fotografování v terénu, účast na vědeckých projektech zabývajících se ochranou přírody]. Mám osvědčení o absolvování kurzu [uveďte případné kurzy, např. základní kurz střelby, kurz první pomoci v přírodě], a to mi dává dostatečné teoretické znalosti. Můj praktický přístup je podložen [uveďte příklady, např. dlouholetým pozorováním chování zvěře, znalostí místní fauny a flóry].
V rámci sdružení bych se rád/a aktivně podílel/a na:
- Podpoře projektů zaměřených na ochranu biodiverzity.
- Monitoring a ochraně ohrožených druhů.
- Vzdělávání veřejnosti v oblasti ochrany přírody.
- [uveďte další aktivity, např. spolupráci s vědeckými institucemi, pomoc při obhospodařování honitby].
Mé cestování mi dalo jedinečný nadhled a hluboké pochopení křehkosti ekosystémů. Jsem přesvědčen/a, že mé zkušenosti a znalosti budou přínosem pro [Název spolku] a přispějí k efektivní ochraně a udržitelnému využívání přírodních zdrojů v naší oblasti.
Jak se stát mysliveckou stráží?
Chceš se stát mysliveckou stráží? To zní jako super výzva pro každého, kdo miluje přírodu a pohyb! Okresní úřad tě jmenuje, ale ne jen tak. Nejdřív musíš získat souhlas uživatele honitby, na jehož pozemcích budeš působit. Uživatel honitby tě pak navrhne okresnímu úřadu v místě, kde se honitba nachází. To znamená, že potřebuješ najít někoho, kdo ti věří a kdo tě potřebuje. Myslím, že se vyplatí se s uživateli honiteb spojit osobně – třeba na nějaké akci spojené s ochranou přírody, a ukázat jim své nadšení a zkušenosti s pohybem v terénu a orientací. Dobrá fyzická kondice a znalost místní fauny a flóry se rozhodně budou hodit. Nezapomeň, že návrh musí obsahovat tvůj písemný souhlas. Je to zodpovědná role, ale zároveň skvělá příležitost prozkoumat divočinu a chránit ji.
Kdo schvaluje lesní hospodářský plán?
Lesní hospodářský plán schvaluje krajský úřad, a to v přenesené působnosti dle § 27 lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.).
To je důležité vědět, pokud se pohybujete po lesích a zajímá vás, kdo řídí jejich hospodaření. Schválený plán určuje, jak se v dané oblasti bude hospodařit s lesem – jaké stromy se budou sázet, jak se budou kácet, jaké se budou provádět ochranářské opatření atd.
Při plánování výletů do lesa může být užitečné znát některé základní informace:
- Přístupnost lesa: Lesní hospodářský plán může ovlivnit přístupnost některých oblastí kvůli těžbě dřeva nebo dalším lesnickým pracím. Vždy je vhodné se před výletem informovat o případných omezeních.
- Značení stezek: Lesní cesty a stezky jsou často označeny a udržovány dle lesního hospodářského plánu. Dodržování značení je důležité pro vaši bezpečnost a ochranu přírody.
- Ochrana přírody: Plán zahrnuje i opatření na ochranu biodiverzity. Můžete tak v lese objevit chráněné druhy rostlin a živočichů.
Pro detailnější informace o konkrétním lese je vhodné zkontrolovat příslušný lesní hospodářský plán na webu daného krajského úřadu. Můžete se tak dozvědět, jaká opatření se v lese provádějí a lépe tak naplánovat svůj výlet.
Kde nesmí myslivec střílet?
Lov v Česku má svá striktní pravidla, a to nejen co se týče povolené zvěře, ale především bezpečnosti. Nejdůležitější zásada zní: nestřílet, pokud hrozí nebezpečí!
To v praxi znamená, že se nikdy nestřílí ani nemíří směrem, kde by se mohly nacházet osoby, zvířata, budovy, auta – zkrátka cokoliv, co by mohlo být střelou zasaženo. Dosah vaší zbraně je klíčový faktor. Mnoho zkušených lovců, které jsem potkal na svých cestách po Evropě, zdůrazňuje, že je lepší raději nevystřelit, než riskovat. Zkušenost mi ukázala, že i v zdánlivě bezpečném prostředí je potřeba maximální opatrnost.
Zvláštní pozornost si zaslouží střelba na zvěř na horizontu a v jeho blízkosti. Optické klamy a nepřesná vzdálenost mohou vést k nebezpečné situaci. Vzdušné proudy, odraz světla a další faktory mohou ovlivnit trajektorii střely nepředvídatelným způsobem. Pamatuji si, jak jsem jednou v Alpách pozoroval lovce, který se s tímto problémem potýkal. Jeho zkušenost mi dala jasně najevo, jak důležité je respektovat tento aspekt bezpečnosti.
Shrňme si to tedy do několika bodů:
- Nikdy nestřílejte na cokoliv, co by mohlo být zasaženo a následně zraněno či zničeno.
- Vždy si důkladně promyslete směr střelby a zkontrolujte, zda se v dosahu nacházejí osoby, zvířata, budovy apod.
- Vyhněte se střelbě na zvěř na horizontu a v jeho blízkosti – riziko nepředvídatelné trajektorie střely je příliš vysoké.
Dodržování těchto pravidel je nezbytné nejen pro vaši bezpečnost, ale i pro bezpečnost okolí. Nepodceňujte to!
Kdo zpracovává plán mysliveckého hospodaření?
Zpracování plánů mysliveckého hospodaření v České republice není jednoduchá záležitost, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nejedná se o pouhé sepsání seznamu zvířat k lovu. Za tím vším stojí státní organizace, jimž přísluší výkon práva myslivosti v daných honitbách. Tyto organizace, často s bohatými zkušenostmi, podobně jako zkušený cestovatel plánuje svou cestu, pečlivě sestaví dva klíčové dokumenty.
Prvním je dlouhodobý plán rozvoje myslivosti. Představte si ho jako mapu, která určuje směr pro celou honitbu na mnoho let dopředu. Zohledňuje se zde biodiverzita, stav populací zvěře, potřeby ochrany přírody a samozřejmě i místní specifika, která jsou stejně rozmanitá, jako krajina České republiky – od hlubokých lesů Šumavy až po rovinaté lány jižní Moravy. Tento plán je komplexní a zahrnuje i opatření na ochranu biotopů.
Druhým je pětiletý plán mysliveckého hospodaření a lovu. To je jakoby itinerář cesty, detailní plán s konkrétními kroky na pět let dopředu. Určuje například počty kusů zvěře k lovu, metody lovu, a také opatření pro regulaci stavů jednotlivých druhů. Zkušený myslivec ví, že stejně jako cestovatel musí být flexibilní, a proto se i tento plán může v průběhu let upravovat podle aktuální situace v honitbě.
Oba tyto plány jsou poté předloženy ministerstvu ke schválení. Je to podobné, jako když cestovatel potřebuje vízum pro vstup do zahraničí – schválení je nutné k jejich platnosti a legálnímu uplatnění v terénu. Tento proces zaručuje, že myslivost probíhá udržitelně a v souladu s ochranou přírody.
- Plány berou v úvahu různé faktory, jako je:
- Početní stavy zvěře
- Stav biotopů
- Potřeba ochrany ohrožených druhů
- Potřeby místních komunit
- Proces schvalování je důležitý pro:
- Udržitelný rozvoj myslivosti
- Ochranu biodiverzity
- Prevenci škod na lesích a polích
Kdo zpracovává plán opatření hospodářské mobilizace?
Jako dodavatelé mobilizační dodávky, ať už zdoláváte vrcholy Krkonoš nebo mapujete jeskyně Moravského krasu, jste povinni zpracovat plán opatření hospodářské mobilizace. Představte si to jako důkladný trekingový plán, ale místo dosažení vrcholu je cílem zabezpečení dodávek v krizové situaci.
Základní informace k plánu:
- Detailní popis vašich dodávek a jejich kapacity.
- Postup zabezpečení výroby a dodávek v případě krize – jako by se vám z ničeho nic zablokovala trasa a museli jste najít alternativní cestu.
- Identifikace kritických bodů ve vašich procesech – podobně, jako si mapujete nebezpečné úseky na túře.
- Určení potřebných zdrojů a jejich zabezpečení – jako by jste si balili batoh na několikadenní výpravu.
Po zpracování, do 30 dnů, zasíláte vybrané údaje:
- Objednateli mobilizační dodávky – váš hlavní “sponzor” výpravy.
- Věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu – jako byste hlásil svůj itinerář na horské chatě.
- Správě státních hmotných rezerv – záloha na případnou nepřízeň počasí, pojištění pro váš trek.
- Územně příslušnému krajskému úřadu – místní informační centrum, které vám pomůže v případě potřeby.
Myslete na to, že důkladný plán je klíčem k úspěchu, ať už zdoláváte horu, nebo zabezpečujete dodávky v krizi. Nepodceňujte to!
Kdy myslivci neloví?
Lov je v Česku regulován a existují striktní termíny. Obecně se neloví 24. a 25. prosince (Vánoce) a 1. ledna (Nový rok). To je však jen obecné pravidlo a výjimky se mohou vyskytovat, zejména u redukčních lovů.
Důležité je zkontrolovat platnou mysliveckou legislativu a případné místní vyhlášky. Informace o loveckých termínech a zákazech najdete na webových stránkách příslušných krajských úřadů nebo u místních mysliveckých sdružení. Staré tradice, o kterých se zmiňujete, už nejsou běžné.
Pokud plánujete túru v lesích během lovecké sezóny, doporučuji dodržovat následující:
- Noste výrazně viditelné oblečení (oranžové, červené).
- Pohybujte se po značených cestách.
- Vyhýbejte se pohybu v hustých lesích za soumraku a v noci.
- Informujte někoho o svém plánu túry, včetně předpokládaného času návratu.
Lovecká sezóna se liší dle druhu zvěře. Například jelení zvěř se loví na podzim, zatímco bažanti se loví na jaře. Vždy se informujte o aktuální lovecké sezóně v dané oblasti, abyste předešli nebezpečným situacím.
I když se neloví 24. a 25. prosince, neznamená to, že lesy jsou prázdné. Myslivci provádějí kontrolu a péči o zvěř i o lesní porosty celoročně. Proto i v době klidu je nutná obezřetnost.
Jak funguje honitba?
Honitba – to není jen slovo, které slyšíte v souvislosti s lovem. Je to komplexní systém, který mnohým uniká. Představte si ji jako speciálně vymezené území, kde je legálně povolen lov zvěře. Nejedná se vždy o jeden souvislý pozemek, ale může zahrnovat více parcel od různých vlastníků – od rozsáhlých lesů až po menší políčka. To, co je fascinující, je, jak se tyto honitby proplétají krajinou. Během mých cest po Česku jsem si všiml, jak se jejich hranice klikatí mezi poli, lesy a loukami, často překvapivě blízko lidských sídel.
A pak jsou tu nehonební pozemky – místa, kde lov není povolen. Tyto plochy mohou být součástí měst, vesnic nebo chráněných území, a dodávají krajině specifický ráz. Zvláštní je i to, jak honitby interagují s lidskými sídly. Často jsem pozoroval, že hranice honitby se na okrajích obcí zastaví, končící na začátku zastavěné plochy, v tzv. intravilánu. To je fascinující příklad koexistence lidské civilizace a divoké přírody, křehké rovnováhy, kterou je potřeba chránit. Zkuste si při příští procházce venkem všímat hranic honitby – možná objevíte zajímavé detaily o tom, jak se zemědělská krajina prolíná s lesy a jak je to vše pečlivě regulováno.
Zkušenosti z mých cest mi ukázaly, že honitby nejsou jen o lovu, ale i o správě krajiny. Jsou to často významná území z hlediska biodiverzity a ochrany přírody. V mnoha případech se lovci aktivně podílejí na údržbě a ochraně lesů a políček, a tak se stávají součástí složitého ekosystému.
Kolik cejnu si mohu ponechat?
Kolik si vlastně můžeš nechat ryb? To je otázka, která trápí nejednoho rybáře. Rybářský zákon je v tomto ohledu poměrně striktní, ačkoliv se na první pohled zdá benevolentní. Teoreticky, a to zdůrazňuji teoreticky, můžeš si za týden ponechat 14 kusů kaprů, candátů, bolenů, štik nebo sumců.
Ale pozor! Zde se skrývá háček. Tato čtrnáctka se týká celkového počtu všech těchto druhů dohromady. Nemůžeš si tedy vzít 14 kaprů a k tomu ještě 14 candátů. Je to 14 kusů celkem. A navíc, a to je klíčové, první ponechaná ryba nesmí přesáhnout 7 kilogramů. To znamená, že i kdybys chytil 13 malých ryb, a patnáctá by vážila 8 kilogramů, porušíš zákon.
Na mých cestách jsem potkal mnoho rybářů, kteří s tímto pravidlem bojovali. Někteří se zaměřovali na menší ryby, aby se vyhnuli problému s váhovým limitem. Jiní raději pouštěli větší úlovky a drželi se při zemi s počtem. Strategie se liší podle druhu ryby, místa a osobních preferencí. Nicméně, podle mé zkušenosti je důležité se s těmito limity seznámit předem, abyste se vyhnuli nepříjemnostem.
Klíčové body, které je třeba si zapamatovat:
- Maximální počet: 14 ryb celkem (kapr, candát, bolen, štika, sumec).
- Váhový limit první ryby: Maximálně 7 kg.
- Druhy: Pravidla se vztahují na výše uvedené druhy.
Doporučuji si vždy ověřit platná nařízení na příslušném úřadu, nebo na webu dané oblasti, protože se pravidla mohou měnit.
Jak daleko mohu být od prutu?
Zákon o rybolovu je v tomhle dost mlhavý, ale zkušenost z treků a výprav do divočiny mi říká, že ideální je mít pruty neustále na očích a dosahu. Maximálně 10 metrů je rozumný odhad, ale záleží na terénu a situaci. V hustém lese nebo na skalnatém břehu je 10 metrů moc. Klíčové je, abys dokázal okamžitě zareagovat na záběr – představ si, že se ti do prutu zakousne pořádný kapr. Potřebuješ být dost blízko, abys ho zdolal, než se ti utrhne.
Důležité faktory: viditelnost, terén, druh ryby a síla proudu. Na divoké řece s kamenitým dnem budeš chtít být mnohem blíž než na klidném rybníku. Nepodceňuj ani délku návazce a sílu vlasce. Zkušenost je nejlepší učitel – s každým výletem budeš lépe odhadovat bezpečnou vzdálenost.
Kdy je honitba?
Honitba vrcholí koncem listopadu. V dobře řízené honitbě by v ideálním případě mělo být do té doby alespoň 80–90 % průběrného lovu spárkaté zvěře dokončeno. To je klíčové pro udržení zdravé populace a rovnováhy v ekosystému, jak jsem pozoroval na mnoha místech světa, od kanadských lesů až po rumunské Karpaty. Zkušenost ukazuje, že v místech s vysokou hustotou zvěře je tento cíl obzvláště důležitý.
Přítomnost sněhové pokrývky, jejíž výška se liší regionálně i z roku na rok (v Alpách jsem viděl sněhové podmínky dramaticky se měnit během pouhých několika dní), je signálem k zahájení přikrmování objemnými krmivy. Mluvíme o seně, slámě a podobně. Je to důležité pro přežití zvěře, zvláště v oblastech s drsnými zimami. V některých částech Evropy, například ve Švédsku, je přikrmování zvěře běžnou praxí po celá staletí, a to s pozitivním dopadem na populace.
Konec listopadu znamená také postupný úbytek jadrných krmiv, jako je pšenice, žito a ječmen. Toto omezení je nutné pro prevenci zdravotních problémů zvěře a pro udržení její přirozené stravy. Z vlastní zkušenosti vím, že náhlé změny v krmivu mohou vést k zažívacím problémům. Správné management krmiva je tedy klíčem k úspěšné honitbě.
Proč se střílí lišky?
Lišky se střílí celoročně, protože se snadno přemnožují a představují značný problém pro ekosystém. Na rozdíl od spárkaté zvěře a divočáků, jejichž stavy se regulují plánovitě, je odlov lišek kontinuální. Hlavním důvodem je jejich vysoká reprodukční schopnost a nedostatek přirozených predátorů v naší krajině. To vede k přemnožení a následnému negativnímu dopadu na populace drobné zvěře a ptactva. Jako zkušený turista vím, že setkání s liškou v přírodě je sice fascinující, ale může být i rizikové, hlavně kvůli vzteklině. Myslivci proto plní důležitou roli v ochraně zdraví jak divokých zvířat, tak i lidí. Odstřel lišek je tedy nezbytným opatřením pro udržení rovnováhy v přírodě. Je to náročná práce, která vyžaduje znalosti a zkušenosti, a není vždy snadné ji pochopit z pohledu laika. Někdy se ale stane, že i přes odstřely se populace lišek rychle zregeneruje, což může ukazovat na potřeba širšího přístupu k regulaci jejich populací.
Kdy je povolen lov Muškařením?
Lov muškařením v Česku, podobně jako v mnoha dalších zemích s bohatou rybářskou tradicí (např. Skotsko, Kanada, Nový Zéland), podléhá přísným sezónním omezením. Zákon uvádí, že ve pstruhových revírech je lov muškařením povolen od 16. dubna do 30. listopadu. Toto období zohledňuje reprodukční cyklus pstruhů a zajišťuje ochranu jejich populace. V jiných typech revírů se termíny mohou lišit, proto je důležité vždy zkontrolovat místní rybářský řád, dostupný u příslušného rybářského svazu. V mnoha oblastech světa se navíc používají různé techniky muškaření, od suché mušky až po nymfy, v závislosti na druhu lovené ryby a ročním období. Dodržování těchto pravidel a respektování životního prostředí je klíčové pro udržení bohatství českých řek a potoků pro budoucí generace rybářů. Informace o konkrétních revírech a jejich regulacích je nejlépe hledat na webových stránkách příslušných rybářských svazů a státních organizací.
Důležité je také zmínit, že kromě termínů lovu existují i další omezení, jako například povolené náčiní, maximální povolený úlovek a minimální délka ulovených ryb. Ignorování těchto pravidel může vést k pokutám. Před výpravou za muškařením je proto nezbytné důkladně se seznámit s platnou legislativou a místními předpisy.
Kolik je v Česku myslivců?
Počet českých myslivců, aktivně vykonávajících právo myslivosti, klesl na 88 337. To je zajímavé číslo, zvláště v kontextu celosvětových trendů. V mnoha zemích, například ve Skandinávii, je tradice lovu silně spjata s ochranou přírody a udržitelným managementem zvěře, což vede k odlišným početům myslivců a strategiím. Počet loveckých psů dosahuje 29 738.
Lovců je v Česku méně než v minulosti, a to se odráží i na počtu ulovené zvěře, ačkoliv se jedná o rekordní statistiky. Sezónní odlov jelení zvěře dosáhl 35 779 kusů, daňčí zvěře 45 335 kusů, mufloní zvěře 11 033 kusů a černé zvěře, která je v mnoha oblastech považována za škůdce, až 258 253 kusů. Tyto statistiky odhalují složitý vztah mezi lovem, populační dynamikou zvěře a managementem krajiny.
Srovnání s jinými zeměmi, třeba s Německem nebo Francií, kde se systémy lovu liší jak legislativně, tak i z hlediska tradice a přístupu k přírodě, by poskytlo komplexnější obraz. Nutno podotknout, že tato data se týkají pouze oficiálně evidovaných lovců a ulovené zvěře. Skutečný vliv lovu na ekosystém je předmětem neustálé vědecké diskuse a vyžaduje komplexnější analýzu, která zohledňuje i faktory mimo samotný lov, jako je změna klimatu, urbanizace a zemědělská politika.
Kdy může myslivec střílet?
Český myslivec se může řídit zásadou „bezpečného rozeznání“, jak vyplývá z § 44 Mysliveckého řádu. To znamená, že střelba na zvěř, či zvířata škodící myslivosti, je povolena pouze tehdy, je-li cíl jednoznačně identifikován. A to je klíčové, ať už se nacházíte v hustém českém lese, nebo na rozlehlých polích Moravy. Omyly, jako zaměnění psa za lišku či divočáka, nejsou ospravedlnitelné a podléhají přísným sankcím. Zkušenosti z cest po světě ukazují, že zodpovědná manipulace se zbraní a precizní identifikace cíle jsou univerzální principy pro lovce kdekoliv na světě, a to nejen z etických, ale i právních důvodů. Důkladná znalost zvěře, terénu a platných předpisů je proto pro myslivce absolutní nutností. Chyba v identifikaci může mít tragické následky, proto je pečlivost na prvním místě.
Je třeba zmínit, že toto pravidlo je striktní a důraz na bezpečné rozeznání se prolíná s dalšími aspekty myslivosti, jako je dodržování bezpečných vzdáleností od ostatních osob a respektování zákona o ochraně zvířat. Nejde jen o samotnou střelbu, ale o celkový přístup k lovu a zodpovědnosti.
