Lov zvěře v Honitbě je striktně regulován. Lovecký lístek je základ – bez něj ani ránu! Pokud jsi členem mysliveckého sdružení nebo loveckým hostem, potřebuješ navíc povolenku k lovu, kterou vydává uživatel honitby na speciálním formuláři. Tyto dokumenty musíš mít vždy u sebe a na požádání ukázat policii, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži.
Praktická rada: Před lovem si ověř aktuální platnost svého loveckého lístku a povolenky. Důkladně si prostuduj platná nařízení a zóny, kde je lov povolen. Nepodceňuj ani bezpečnostní opatření – vždy měj na paměti potenciální nebezpečí spojená s lovem a dodržuj bezpečnostní postupy. V Honitbě se můžeš setkat s různými druhy zvěře a je důležité rozlišovat mezi nimi. Dobrá orientace v terénu a znalost místních podmínek jsou klíčové pro bezpečný a zodpovědný lov. Nezapomínej na základní vybavení, včetně mapy, kompasu a první pomoci.
Které produkty poskytuje myslivost?
Myslivost poskytuje širokou škálu produktů, jejichž hodnota přesahuje pouhý ekonomický aspekt. Zvěřina, bohatá na bílkoviny a s nízkým obsahem tuku, představuje vynikající a zdravou potravinu, jejíž kvalita závisí na druhu zvěře a způsobu jejího zpracování. Mnoho regionů si pyšní tradičními recepty s využitím místní zvěřiny.
Vedle masa se zvěř využívá i pro kůže, kožešiny a srst, které nacházejí uplatnění v oděvním průmyslu a řemeslech. Kvalitní kožešiny, jako například liščí či kuní, jsou ceněny pro svou měkkost a tepelné vlastnosti. Tradice kožešnického řemesla je v některých částech Evropy stále živá a představuje unikátní spojení tradice a moderního designu.
Peří se používá v textilnictví a pro výrobu polštářů a peřin. Parohovina a rohovina, zvláště jelení paroží, nacházejí využití v tradičním léčitelství, výrobě ozdob a uměleckých předmětů. Cestováním po světě jsem potkal řadu řemeslníků, kteří z těchto materiálů vytváří fascinující díla.
Spárky, zuby (zbraně, špičáky, kelce) slouží jako suvenýry, součásti dekorací a sběratelských předmětů. Trofeje, pro myslivce vrchol loveckého úspěchu, představují často unikátní exponáty s historickou i vědeckou hodnotou, a stávají se dominantou loveckých chat a muzeí. V některých kulturách mají trofeje rituální význam, propojující člověka s přírodou a tradicemi předků.
Které druhy zvěře lze lovit v noci?
Noční lov zvěře je v České republice striktně regulován a není to žádná romantická procházka měsíční krajinou. Možnosti jsou velmi omezené a závisí především na platném znění zákona o myslivosti.
Podle mého zkušeností a mnoha let strávených v terénu, se noční lov v podstatě omezuje na dva druhy: divočáka a lišku. To je důležité si uvědomit, než se do něčeho takového pustíte. Není to jen o tom vzít pušku a vyrazit do lesa.
Je potřeba znát a dodržovat přesná pravidla, která se týkají například:
- Používání osvětlovacích zařízení: druh, intenzita, směr světla – to vše je přísně dané.
- Doba lovu: není to celá noc, ale pouze v určitých hodinách.
- Povolení: speciální povolení k nočnímu lovu je nezbytností. Bez něj se neobejdete.
- Bezpečnost: lov v noci s sebou nese mnohem větší riziko nehody, ať už zranění střelcem, nebo nechtěného zranění jiných osob.
Nepodceňujte přípravu. Orientace v terénu za tmy je náročná a vyžaduje zkušenosti. Kvalitní vybavení, včetně termovize, je klíčové pro úspěšný a hlavně bezpečný lov.
A ještě jedna důležitá poznámka: zákon se může měnit, proto si před každým lovem vždy ověřte aktuální platná pravidla.
Co lze lovit na společných lovech?
Společné lovy, neboli hony, jsou skvělý způsob, jak si užít aktivní víkend v přírodě a zároveň si zkusit štěstí na zvěř. Je to akce pro větší počet lidí, takže je to skvělá příležitost potkat se s podobně naladěnými lidmi.
Typy honů:
- Zaječí hon: Vyžaduje dobrou znalost terénu a rychlou reakci. Zaječí stopy je někdy těžké odhalit, takže dobrý lovecký pes je nezbytností. Nezapomeňte na vhodné oblečení pro pohyb v terénu.
- Bažantí hon: Klasika! Bažanti se často schovávají v hustém porostu, takže je potřeba být ostražitý a mít dobrý přehled. Dobré maskovací oblečení je v tomto případě výhodou.
- Kachní hon: Nejčastěji se koná na vodních plochách. Je třeba být vybaven vhodnou obuví a nepromokavým oblečením. Dobré dalekohledy vám pomohou k lepšímu pozorování.
Druhy terénu:
- Polní hon: Otevřený terén s dobrou viditelností, ale vyžaduje fyzickou kondici pro překonávání větších vzdáleností.
- Lesní hon: Náročnější na orientaci v terénu. Důležité je používat mapu a kompas, případně GPS. Odolné oblečení a pevná obuv jsou nutností.
- Vodní hon: Vyžaduje speciální vybavení, jako jsou holínky, nepromokavé oblečení a vhodné plavidlo.
Důležité: Před účastí na společném lovu se informujte o všech pravidlech a bezpečnostních opatřeních. Dodržování předpisů a bezpečný přístup k lovu jsou na prvním místě. Nepodceňujte fyzickou zdatnost a náročnost terénu.
Kdo si může pronajmout honitbu?
Pronájem honitby? Zajímavá otázka, drazí přátelé cestovatelé! Z mého putování po českých luzích a hájích vím, že výhradním nájemcem může být pouze jedinec (občan) či právnická osoba (obchodní korporace apod.) vlastnící 100 % všech pozemků tvořících danou honitbu. Žádné sdílené vlastnictví, žádné kompromisy! Jeden pán, jedna honitba.
Podle zákona o myslivosti (§ 32 odst. 1), a věřte mi, s tím jsem se osobně seznámil při prozkoumávání české krajiny, má držitel honitby právo ji využívat sám, nebo ji, jak se říká, pronajmout.
Z praxe vyplývá několik důležitých bodů:
- Kompletní vlastnictví: Je absolutní nutností. Žádné spoluvlastnictví, každý metr čtvereční musí patřit jednomu majiteli.
- Právní aspekty: Před podpisem jakékoli nájemní smlouvy je nezbytné důkladně prostudovat zákon o myslivosti a právní rámec pronájmu nemovitostí. Věřte mi, z vlastní zkušenosti vím, že se to vyplatí.
- Hospodářský management: Pronájem honitby obnáší správu a udržování ekosystému, což může zahrnovat dodržování mysliveckých pravidel a péči o zvěř. To vyžaduje buď hluboké znalosti, nebo najmutí odborníků.
Myslím, že je to vše. Dobrodružství v českých lesích čekají!
Co si obléct na poslední léč?
Na poslední leč, obvykle konanou v honitbě či myslivecké chatě, je vhodné se obléci elegantně, ale prakticky. Myslivecký styl je vítán, ale nemusí být striktně dodržován. Důležitá je pohodlnost a vhodnost pro venkovní prostředí. Myslím, že se hodí teplejší oblečení, vzhledem k tomu, že se jedná o venkovní akci.
Místo konání by mělo být dle popisu vyzdobeno loveckými motivy – stromové větve, šišky, případně umělé dekorace, aby se netrpělivě čekala zvěřina. Vzhledem k počasí, je potřeba zvážit, zda jsou lovecké trofeje vhodné pro venkovní použití.
Ohledně pohoštění: Zvěřina je samozřejmě klíčová, ale nezapomeňte na vegetariánskou variantu pro případné hosty. Dále bych doporučil teplé nápoje, jelikož může být venku zima. Plánujte dostatek občerstvení a nápojů s ohledem na počet účastníků a délku akce. Zajistěte dostatek skleniček a příborů.
Pro účastníky honu: Před poslední lečí je důležité zajistit dostatek prostoru pro hygienu, ideálně s teplou vodou a ručníky. Vhodné je i připravit se na případné nepříznivé počasí – deštníky, pláštěnky.
- Tipy pro lepší zážitek:
- Připravte si fotoaparát k zachycení nezapomenutelných okamžiků.
- Zkontrolujte před odjezdem předpověď počasí.
- Pokud je to možné, informujte se o programu poslední leče předem.
- Nezapomeňte na pohodlnou obuv vhodnou do terénu.
Kdo je vlastníkem honitby?
Vlastnictví honitby záleží na tom, komu patří pozemky, které ji tvoří. Může to být jeden člověk – pak mluvíme o vlastnické honitbě.
Častější je ale společenská honitba, vlastněná honebním společenstvem. To je specifická právnická osoba, definovaná zákonem o myslivosti. Představte si to jako sdružení všech vlastníků pozemků v dané oblasti, kteří se dohodli na společném hospodaření s zvěří. Pro turistu to může znamenat:
- Různý přístup k terénu: V závislosti na honebním společenství a jeho předpisech může být pohyb po lesích a polích více či méně omezen, zvláště v době lovu.
- Možnost potkat myslivce: Setkání s myslivci je běžné, a proto je vhodné se s nimi slušně chovat a dodržovat případná omezení pohybu.
- Pozor na zvěř: Můžete potkat různé druhy zvěře, ale je potřeba si uvědomit, že se jedná o divoká zvířata, a chovat se k nim s respektem a na bezpečnou vzdálenost.
Informace o konkrétní honitbě a jejím vlastníkovi (nebo honebním společenství) najdete obvykle na úřední desce obce, nebo u příslušného okresního úřadu.
Při plánování túry v honitbě je dobré zkontrolovat, zda nejsou vyhlášeny nějaké zákazy pohybu, například kvůli lovu. Informace o tom najdete na webových stránkách příslušného honebního společenství, nebo na informačních tabulích v dané oblasti. Dobře si prohlédněte mapu turistických tras, abyste se vyhnuli rizikovým oblastem.
Kdy je povolen lov Muškařením?
Lov muškařením je v pstruhových revírech povolen od 16. dubna do 30. listopadu. To je důležité si uvědomit při plánování výpravy. Nezapomeňte si předtím zkontrolovat aktuální platné rybářské řády, jelikož mohou existovat výjimky a omezení v závislosti na konkrétním revíru. Doporučuji si také pořídit podrobnější mapu revíru a informovat se o případných zákazech lovu v určitých úsecích řek, například kvůli tření ryb. Vždy respektujte místní pravidla a chraňte přírodu. Nepodceňujte ani vybavení – vhodné oblečení, funkční muškařské náčiní a dostatek nástrah jsou klíčové pro úspěšný a bezpečný lov.
Co nosí myslivec?
Znalci lesních stezek a zkušení cestovatelé poznají myslivce i podle drobného, ale výmluvného detailu: kousku peří či srsti ulovené zvěře. Tento malý trofejní suvenýr, lehce zbarvený krví, si lovec diskrétně zasune za klopnu klobouku, a to vždy na pravou stranu. Není to jen estetický doplněk, ale důkaz úspěšného lovu a symbol respektu k ulovené zvěři.
Tradice vkládání tohoto “úlomku” za klobouk má hluboké kořeny v myslivecké kultuře a slouží jako tichý signál pro ostatní lovce. Viditelný úlomek oznamuje úspěšný lov a umožňuje kolegům blahopřát k trofeji. Je to nenápadné, ale důležité gesto, které ukazuje sounáležitost a sdílení radosti z lovu v rámci myslivecké komunity. Zároveň dodržování tradice zdůrazňuje etický přístup k lovu a respektuje životní cyklus zvěře.
Je důležité podotknout, že tento zvyk se dodržuje pouze po dobu jednoho dne. Po západu slunce se úlomek odkládá – symbol lovu tak končí se západem slunce a ukazuje na úctu k přírodě a jejímu rytmu.
Pro turisty a cestovatele, kteří se pohybují v lesních oblastech, je znalost této tradice užitečná. Setkání s myslivcem nesoucího tento symbol je důkazem jeho úspěchu, a proto je vhodné mu projevit respekt a případně mu pogratulovat (v závislosti na kontextu a situaci).
Co je škodná zvěř?
Pojem „škodná zvěř“ je relativní a jeho definice se liší nejen podle země, ale i podle regionu a dokonce i podle konkrétního roku. V Česku, stejně jako v mnoha jiných zemích Evropy, se za škodnou zvěř často označují druhy, které způsobují ekonomické škody zemědělství nebo lesnictví. To ovšem neznamená, že jsou tyto druhy automaticky nežádoucí. Mnoho z nich hraje důležitou roli v ekosystému.
Příklady druhů, které jsou v Česku někdy považovány za škodnou zvěř:
- Krtci: Poškozují trávníky svými krtinami, ale zároveň jsou významnými predátory půdních škůdců.
- Ježci: Ačkoliv se živí hmyzem a jinými drobnými živočichy, mohou občas napadat ptačí hnízda.
- Špačci: Jejich velká hejna dokáží způsobit značné škody na úrodě, proto se nedoporučuje vyvěšovat budky v oblastech s vysokou hustotou špačků.
- Holubi hřivnáči: Podobně jako špačci, i holubi dokáží znečistit prostředí a poškozovat stavby.
- Čápi, tetřevi a sovy: Tyto druhy se obvykle považují za chráněné, avšak výjimečně, v případě velkých populací, mohou způsobit škody na hospodářských zvířatech nebo ptactvu.
Globální perspektiva: V mnoha částech světa, například v Austrálii nebo na Novém Zélandu, se pojem „škodná zvěř“ vztahuje k invazivním druhům, které ohrožují místní biodiverzitu. Například králíci v Austrálii nebo mangusty na Havaji. Správa těchto druhů je mnohem komplexnější a často zahrnuje mezinárodní spolupráci.
Kritické zamyšlení: Je důležité si uvědomit, že hodnocení „škodlivosti“ zvěře je často ovlivněno lidským pohledem a ekonomickými zájmy. Ekonomické škody způsobené zvěří by se měly posuzovat v kontextu celkového přínosu, který daný druh do ekosystému přináší. Přecenění užitkové zvěře a podceňování škod, které způsobuje, vede k nerovnováze a může mít negativní dopad na celkovou biodiverzitu.
Jak dlouho trvá myslivecký hon?
Délka mysliveckého honu samotného je variabilní, závisí na plánu honu a druhu zvěře. Může trvat od několika hodin až po celý den. Nicméně, abyste se vůbec mohli honu zúčastnit, potřebujete lovecký lístek. Jeho získání není otázkou dnů, ale spíše roku intenzivní přípravy. Kurz na lovecký lístek zahrnuje teoretickou i praktickou výuku, anatomii zvěře, ochranu přírody, zákony týkající se myslivosti, střelbu a další důležité aspekty.
Kromě samotného kurzu je potřeba počítat s dalšími náklady, jako je poplatky za zkoušky, materiály a zbraně. Doporučuji začít s přípravami s dostatečným předstihem, ideálně se spojit s místními mysliveckými sdruženími, která vám poskytnou více informací o kurzech v dané oblasti a termínech.
Zkušenosti s pobytem v přírodě jsou neocenitelné. Dobrá fyzická kondice a orientační smysl jsou pro úspěšný lov nezbytné. Před samotným honem se informujte o počasí a podmínkách v dané lokalitě. Balení by mělo zahrnovat vhodné oblečení, pevnou obuv, dalekohled a další nezbytné vybavení pro pobyt v terénu.
Kde jsou stanoveny povinnosti uživatele honitby?
Povinnosti uživatele honitby? To je kapitola sama o sobě! Každoroční sčítání zvěře – to je klíčové, a termín určuje orgán státní správy myslivosti. Nepodceňujte to! Výsledek pak musíte písemně ohlásit do pěti dnů – přesnost a důkladnost jsou zde na místě. Získaná data jsou nezbytná pro efektivní management honitby a populace zvěře. Přemýšlejte nad tím – správné sčítání pomáhá předcházet přemnožení, ale i poddimenzování populace. To má dopad na ekosystém celého regionu, a věřte mi, i na to, co si pak dáte na talíř. Myslivci jsou strážci rovnováhy, a tato povinnost je v tom klíčová. Nedostatečné sčítání může vést k problémům, které se pak těžko řeší. Proto – pečlivost, přesnost a včasnost!
Kolik cejnu si mohu ponechat?
Takže, kolik kaprů, candátů, bolenů, štik nebo sumců si můžeš vzít? Teoreticky podle zákona 14 kusů jednoho druhu za týden. Ale pozor! První ulovená ryba nesmí vážit víc než 7 kg.
Důležité pro rybáře-turisty:
- Vždy si ověř aktuální rybolovné řády pro danou lokalitu. Limity se mohou lišit.
- Měj s sebou potřebné doklady (povolení k rybolovu).
Tipy pro úspěšný lov a udržitelný rybolov:
- Používej šetrné náčiní a techniky, aby se minimalizovalo poškození ryb a životního prostředí.
- Pokud je ryba příliš malá, vrať ji zpět do vody opatrně.
- Respektuj chráněné druhy a oblasti.
- Vždy dodržuj pravidla zodpovědného rybolovu – je to klíč k zachování bohatství našich vod.
Kolik bere myslivec?
Myslivec, respektive lesní technik se zaměřením na myslivost, si v Česku vydělává v rozmezí 32 000 – 51 000 Kč. To je ovšem jen základní plat, který se může výrazně lišit podle zkušeností, lokality a zaměstnavatele (státní lesy, soukromý vlastník, myslivecké sdružení). Často se k platu připočítávají různé příplatky, například za práci přesčas, víkendy nebo svátky, a také naturální odměny (zvěřina).
Mnoho myslivců se navíc věnuje i soukromé podnikatelské činnosti související s myslivostí, například prodejem trofejí, pořádáním honů pro turisty, nebo poskytováním služeb v oblasti ochrany lesů před škodnou zvěří, což jim umožňuje podstatně zvýšit jejich příjem. Kvalifikace se pohybuje od středoškolského vzdělání s maturitou až po vysokoškolské vzdělání v oboru lesnictví a myslivosti, což se rovněž promítá do výše výdělku.
Je důležité si uvědomit, že uvedené rozmezí platů je pouze orientační a skutečná výše výdělku se může značně lišit.
Kde se nosí zalomek?
Zalomek, ten malý, ale důležitý detail mysliveckého rituálu. Kde ho vlastně nosit? Tohle není otázka jen pro začátečníky, ale i zkušenější myslivci občas zapomenou na detaily. Znáte to, adrenalin po úspěšném lovu a pak najednou – kam s tím zalomkem?
Správné umístění zalomku je klíčové pro dodržení tradice a projevení úcty k ulovené zvěři. Ideální je pětivýhonkový zalomek, symbol řádného lovu.
A kam s ním? Na komoru zvěře položenou na pravý bok.
- Samčí zvěř: Ulomená část zalomku směřuje k paroží (toulcům, růžkům). Myslím, že si dokážete představit, jak elegantně to vypadá na majestátním jelením paroží. Vždy jsem si při tom vzpomněl na staré příběhy z mých cest po českých lesích – jak se o tuto tradici starali generace myslivců před námi.
- Samičí zvěř: Vrcholová část zalomku směřuje k hlavě. Zde je důležité zachovat stejnou úctu k životu, který byl ukončen. Při jednom lovu sarpule jsem si uvědomil, jak důležité je si tento rituál uvědomovat – ať už lovíte jelena, srnku, nebo jinou zvěř.
Nepodceňujte význam tohoto zdánlivě malého detailu. Je to součást bohaté myslivecké kultury a tradic, které bychom měli chránit a předávat dál. Znalost správného umístění zalomku je projevem respektu k ulovené zvěři a k mysliveckému řemeslu. Myslím, že je to i krásný způsob, jak si uchovat památku na krásný lov.
Tip pro cestovatele: Pokud se chystáte na myslivecký výlet do České republiky, nezapomeňte se o této tradici dozvědět více. Je to fascinující součást místní kultury.
Jak probíhá zkouška z myslivosti?
Zkouška z myslivosti, jak jsem se na vlastní kůži přesvědčil při cestách po Česku, je skutečnou výzvou. Představte si devítičlennou komisi, která s neúprosnou precizností prověřuje znalosti uchazečů v sedmi oblastech. Myslivecká výchova, základy, na kterých vše stojí. Myslivost a legislativa – bez znalosti zákonů se neobejdete, ať už jste kdekoliv. Myslivecká zoologie, znalost zvěře je klíčová pro její ochranu a udržitelný lov. Chov zvěře a péče o zvěř – jde o mnohem víc než jen o střelbu, je to o zodpovědnosti. Kynologie – pes je pro myslivce nepostradatelným pomocníkem. Střelcectvím se prověřuje přesnost a zkušenost. A nakonec lovectví – praktické zkušenosti a etické aspekty lovu. Hodnocení je třístupňové: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ a „neprospěl“. Připravte se na náročný proces, ale odměnou vám bude vstup do fascinujícího světa české myslivosti, světa, který jsem poznal na mnoha svých cestách po republice a který je plný tradic a úcty k přírodě. Zkouška není jen o suchých faktech, ale i o pochopení hlubokého vztahu mezi člověkem a divokou zvěří.
Co je to černá zvěř?
Termín „černá zvěř“ je v mysliveckém slangu označením divočáka, Sus scrofa. Jeho tmavá, štětinovitá srst, která se pohybuje od tmavě šedé přes hnědou až k černé, mu dala toto jméno. Je to zvíře s širokou geografickou distribucí, vyskytující se v nejrůznějších biotopech od lesů a polí až po bažiny a dokonce i v blízkosti lidských sídel. Setkal jsem se s nimi v hustých karpatských lesích, ale i na rozlehlých pláních Maďarska. Mladí divočáci, selata, se vyznačují výrazným hnědým zbarvením s charakteristickými světlými pruhy, které jim slouží jako maskování v husté vegetaci. Tito pruhy postupně s věkem mizí. Divočáci jsou všežravci s neuvěřitelně vyvinutým čichem, což z nich dělá velmi úspěšné hledače potravy. Jejich vliv na ekosystém je značný a jejich populace je často regulována lovem, aby se zabránilo škodám na zemědělských plodinách a přenosu chorob.
Zajímavostí je, že velikost a zbarvení divočáků se liší v závislosti na geografické lokalitě a podmínkách prostředí. Například divočáci žijící v severnějších oblastech mívají hustší a tmavší srst než jejich jižní příbuzní. Studium divočáků a jejich chování je stále předmětem vědeckého výzkumu, odhalujícího stále nové aspekty jejich fascinujícího života.
