Zámek Neuschwanstein, pohádkový hrad v Allgäu (Bavorsko), nechal postavit král Ludvík II. Bavorský. Není to jen romantická zřícenina, ale spíše důmyslně zrealizovaný sen inspirovaný operami Richarda Wagnera. Nachází se poblíž obce Schwangau, nedaleko Füssenu.
Tip pro turisty: Doporučuji si vstupenky rezervovat online s dostatečným předstihem, zvláště v hlavní sezóně. Fronty mohou být opravdu dlouhé.
Co stojí za to vidět:
- Trůnní sál: Impozantní prostor s bohatou výzdobou a nádherným výhledem.
- Zpívající sál: Inspirovaný Wagnerovou operou Tannhäuser, s vynikající akustikou.
- Pokoje krále Ludvíka II.: Nádherně zařízené pokoje odrážející jeho romantickou a excentrickou osobnost.
- Okolí zámku: Krásná příroda s výhledy na hory a jezera.
Doprava: K zámku se dá pohodlně dostat autobusem ze Schwangau nebo Füssenu. Autem je možné zaparkovat na určených parkovištích, ale je potřeba počítat s poplatkem a delší chůzí k zámku.
Další informace: Prohlídka zámku probíhá s audioprůvodcem v několika jazycích, včetně češtiny. Celková doba prohlídky je cca 35 minut. V okolí je mnoho dalších turistických atrakcí, jako například Hohenschwangau (další zámek Ludvíka II.) a krásná příroda Allgäu.
Na jakém hradě se natáčela pohádka?
Pohádka se natáčela na hradě Švihov, konkrétně závěrečné scény v macešině statku. Dnes už je ale hradní areál značně odlišný od doby natáčení; zarostlý a s některými prvky, jako například soví skrýší, bohužel nenávratně zničenými. Švihov je však nádherný renesanční hrad s bohatou historií, který rozhodně stojí za návštěvu. Prohlídka zahrnuje rozsáhlé nádvoří, kde se odehrávala úvodní scéna filmu. Doporučuji se před návštěvou podívat na oficiální stránky hradu pro aktuální otevírací dobu a informace o prohlídkách. Můžete si tak lépe představit, jak vypadal hrad v době natáčení a porovnat to se současností.
Co znamená Neuschwanstein?
Neuschwanstein – jméno samo o sobě evokuje pohádku. Neuschwanstein, což v překladu znamená “Nový labutí kámen”, označuje proslulý romantický zámek v Bavorsku, nedaleko městečka Schwangau. Je to dílo krále Ludvíka II., excentrického a vizionářského panovníka, který si ho nechal postavit mezi lety 1869 a 1886, bohužel, nedokončený.
Inspiroval se operami Richarda Wagnera a snem o středověkém rytířství. Zámek, s jeho proslulými věžemi, nádhernými interiéry a dechberoucí polohou na skalním ostrohu, je skutečným skvostem. Není to jen obyčejný zámek, ale spíše monumentální umělecké dílo.
Během své cesty sem doporučuji:
- Prohlídku interiérů: Zde si uvědomíte Ludvíkovu fascinaci Wagnerem a jeho romantickým světem. Sály a komnaty jsou bohatě zdobené freskami, zlatem a nádherným nábytkem. Plánujte předem, vstupenky se vyprodávají!
- Výhled z Marienbrücke: Tento most nabízí nezapomenutelný panoramatický výhled na celý zámek a okolní krajinu. Je to ikonický záběr, který najdete na tisících fotografiích.
- Procházku po okolí: Okolní hory a lesy nabízí nespočet turistických stezek pro ty, kteří chtějí objevovat krásu bavorské přírody.
- Návštěvu Hohenschwangau: Nedaleko se nachází další zámek, Hohenschwangau, kde Ludvík II. prožil své dětství. Je to zajímavý kontrast k honosnému Neuschwansteinu.
Nezapomenutelný zážitek zaručen. Příprava je klíčová, zejména pokud cestujete v hlavní sezóně. Doporučuji rezervaci vstupenek online a promyšlení dopravy.
Kdo nechal postavit hrad Bezděz?
Hrad Bezděz, impozantní pevnost tyčící se nad Českým rájem, není jen romantická zřícenina, ale fascinující svědek středověké historie. Jeho výstavba, pravděpodobně zahájená českým králem Přemyslem Otakarem II. v 60. letech 13. století, byla strategickým tahem. Král využil strategické polohy dominantního vrchu, nahrazující starší dvorec, k budování pevného kamenného hradu. Toto umístění nebylo náhodné. Bezděz kontroloval důležitou obchodní cestu a zároveň sloužil jako bariéra proti ambiciózním sousedním rodům, Ronovcům a Markvarticům, jejichž moc tehdy rostla. Podobné strategické hrady, využívající přírodní terénní výhody, najdeme po celé Evropě – od francouzských pevností v údolí Loiry, až po skalní hrady v Kappadokii. Unikátní je ale Bezdězův systém obrany, kombinující mohutné hradby s propracovaným systémem věží a bran. Jeho architektonický styl, typický pro vrcholné období Přemyslovců, se odráží v jeho robustní konstrukci a důmyslném uspořádání prostor. Hrad Bezděz tedy není jen pouhou stavbou, ale fascinujícím příkladem středověké vojenské architektury a důkazem královské snahy o kontrolu území a ochranu obchodních cest, fenomén pozorovatelný ve všech částech kontinentu.
Kde se točil klíč svatého Petra pohádka?
Česká televize v roce 2025 uvedla pohádku Klíč svatého Petra, jejíž natáčení mělo mezinárodní nádech, i když se odehrávalo převážně v České republice. Hlavní dějová linie se točí kolem ztraceného klíče od nebeských bran, což samo o sobě evokuje univerzální témata dobra a zla, známá z pohádek po celém světě – od ruských *bylin* až po irské legendy o *leprechaunech*.
Hlavní lokace natáčení, zámek Sychrov, s jeho impozantní architekturou a rozsáhlými zahradami, připomíná mnohé evropské zámky, například francouzské Château de Chambord či německý Hohenzollern. Jeho historie je stejně fascinující jako samotná pohádka, plná příběhů šlechtických rodů a tajemství.
Dalšími klíčovými místy natáčení byly:
- Zvíkov: Mohutná gotická pevnost na soutoku Vltavy a Otavy nabízí úchvatné výhledy a fascinující historii sahající až do středověku. Jeho silueta je tak ikonická, že se objevuje i na mnoha turistických fotografiích po celém světě, a vyvolává představu o drsném, ale krásném kraji.
- Slavonice: Toto malebné městečko s renesanční a barokní architekturou, je příkladem zachovalého historického centra, které připomíná mnoho starobylých měst v Itálii či Španělsku. Jeho klidná atmosféra dodala pohádce specifický ráz.
Volba těchto lokací podtrhuje snahu tvůrců o vytvoření pohádky s nadčasovým kouzlem, která osloví diváky všude na světě. Díky bohaté historii a unikátní atmosféře těchto míst získala pohádka nejen krásné kulisy, ale i jedinečnou autentičnost.
Proč se Bezděz jmenuje Bezděz?
Název hradu Bezděz je staršího původu, než si mnozí myslí. Nejedná se o náhodný výtvor, ale o odkaz na dávné osídlení této oblasti. Jméno Bezděz pochází z osobního jména Bezděd, což s vysokou pravděpodobností odkazuje na majitele či významného obyvatele původního osídlení v této zalesněné lokalitě.
Představte si to: hustý les, oplývající tajemstvím, a uprostřed něj dvorec či raný hrad, patřící Bezdědovi. Z “Bezdědův les,” “Bezdědův dvůr” nebo “Bezdědův hrad” se postupně vyvinulo dnes známé jméno Bezděz.
Zajímavostí je, že podobná jména se objevují i v dalších částech střední Evropy. To svědčí o šíření podobných osídlení a jmenných konvencí.
Kromě etymologie stojí za zmínku strategická poloha hradu:
- Výhled: Z hradu Bezděz je úchvatný výhled na krajinu, umožňující včasné zjištění nebezpečí.
- Přístupnost: I když se hrad nachází na kopci, přístup k němu nebyl neřešitelný, což usnadňovalo zásobování a obranu.
- Přírodní zdroje: Okolí poskytovalo dostatek zdrojů pro obyvatelstvo hradu, včetně dřeva a vody.
Při návštěvě Bezdězu si proto nenechte ujít nejen samotnou stavbu, ale i úchvatnou krajinu a zkuste si představit, jak se z Bezdědova lesa stal legendární Bezděz, který dodnes fascinuje návštěvníky.
Na jakém hradě se natáčela pohádka Tři životy?
Pohádka Tři životy z roku 2007 se natáčela na malebném hradě Helfenburk nedaleko Bavorova. Tento středověký hrad, s impozantní dominantou na skalním ostrohu nad řekou Vltavou, nabízí návštěvníkům nejen kouzelnou atmosféru, ale i fascinující pohled do historie. Jeho zříceniny, které skvěle posloužily jako kulisa pro únik tří zběhů před pronásledovateli, jsou důkazem jeho bohaté minulosti. Hrad Helfenburk, snadno dostupný autem i vlakem, stojí za návštěvu nejen pro fanoušky pohádek, ale i pro všechny milovníky historie a romantických zřícenin. Doporučuji prohlídku s průvodcem, který vám odhalí fascinující příběhy z jeho pestré minulosti, sahající až do 13. století. V okolí hradu se nachází i krásná příroda, ideální pro pěší turistiku a cyklistiku, takže si můžete prodloužit výlet o další aktivity. Nezapomeňte si vzít fotoaparát, abyste zachytili neopakovatelnou atmosféru tohoto kouzelného místa.
Co znamená německy doch?
Představte si například situaci v bavorské hospodě. Ptáte se kamaráda: „Gehst du mit zum Biergarten?“ (Půjdeš se mnou do pivní zahrady?). A on odpoví: „Doch!“ Zde „Doch“ není jen prosté „Ano, půjdu“, ale spíše „Jasně, že půjdu! A hned!“ Cítíte ten rozdíl? Zahrnuje spontánnost a pozitivní energii, kterou prosté „Ano“ nedokáže vystihnout.
Doch se používá v neformálních situacích mezi přáteli a blízkými. V oficiálním kontextu je méně vhodné. Je to slovo, které odhaluje kus německé kultury – přímé vyjadřování, srdečnost a určitou spontánnost, kterou si mnoho turistů zamiluje. Nebojte se ho použít, pokud se ocitnete v podobné situaci, ale mějte na paměti jeho neformální charakter.
Ještě jedna věc, která je důležitá. Doch je v podstatě zesílené „Ja“ (ano), ale s opačným významem, než čeští mluvčí znají z fráze “Ale ano!”. V češtině se tím často vyjadřuje spíše ironie nebo neochotný souhlas. V němčině je to naopak výrazem kategorického, nadšeného souhlasu. Je to důležitý nuance, kterou je potřeba si uvědomit.
Co znamená Náměšť?
Slovo Náměšť – co to vlastně znamená? Málokdo si při pohledu na krásné moravské Náměště, či slovenské Námestovo, uvědomuje bohatou historii ukrytou v samotném názvu. Nejde jen o náhodné jméno, ale o přesný popis místa, jak jej vnímali naši předkové.
Staré české slovo “Náměšť” označovalo místo, kde bylo něco namístěno, nashromážděno a naplaveno. Myslí se tím především říční písek, bahno, spraš a hlína. Představte si tedy řeku, která v dávných dobách formovala krajinu, ukládala sedimenty a vytvářela tak ideální podmínky pro vznik sídliště.
Tato skutečnost vysvětluje polohu obou moravských Náměští a slovenského Námestova. Všechna tato místa se nacházejí v podhůří, v blízkosti řek. Charakteristický terén, formovaný právě říčními sedimenty, plně odpovídá významu slova. Tohle je fascinující, že?
Zaujalo mě to natolik, že jsem se ponořil do starých map a kronik. A věděli jste, že:
- Mnoho sídel s podobným názvem se nachází podél řek a potoků po celé České republice i na Slovensku.
- Studium těchto míst nám pomáhá pochopit, jak naši předkové vybíráli místa k osídlení a jakým způsobem formovali krajinu.
- Náměšť není jenom název, ale i klíč k pochopení staré osidlovací strategie a přesného pozorování přírodních podmínek.
Při své cestě po Moravě a Slovensku jsem si tak všímal podobných míst, často s názvy napovídajícími na podobný vznik. Náměšť tak pro mě není jen název na mapě, ale příběh, povídka o dávných dobách a moudrosti našich předků, kteří si pro své domovy vybrali místa s perfektním propojením s přírodou.
Kdo byl vězeň na Bezdězu?
Bezděz, majestátní pevnost tyčící se nad Českým rájem, skrývá v sobě více než jen nádhernou architekturu. Jeho zdi byly svědky i dramatických událostí českých dějin. Přemysl Otakar II., po jehož smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 se rozpadla jeho moc, si z krásy Bezdězu užít nemohl. Ironií osudu se však tato pevnost stala místem vězení pro jeho rodinu.
Kunhuta a mladý Václav II., tehdy sedmiletý chlapec, který později usedl na český trůn, zde nalezli útočiště, přesněji řečeno nucený pobyt. Přesun na hrad v únoru 1279 inicioval Ota Braniborský, jejich poručník. Představte si tehdejší cestu – doby chladného února, náročné trasy, a strach v očích malého Václava. Dnes se na místo dostanete pohodlněji, autem po silnici č. 252, nebo pěšky po turistických trasách. V okolí naleznete mnoho krásných míst k návštěvě, například hrad Kokořín.
Zajímavost: Bezděz nebyl jen vězením. Sloužil také jako strategická pevnost a později i jako královská rezidence. Jeho historie je plná vrstev, od gotických dob až po baroko. Doporučuji návštěvu hradu nejen kvůli jeho spojení s tragickým osudem Kunhuty a Václava II., ale i pro jeho architektonickou hodnotu a nádherné výhledy na krajinu.
Tipy pro cestovatele:
- Plánujte návštěvu s ohledem na otevírací dobu hradu.
- Oblékněte se pohodlně, cesta na hrad může být náročná.
- Nezapomeňte na fotoaparát, výhledy jsou dechberoucí.
- Prozkoumejte i okolí hradu, Český ráj nabízí mnoho turistických atrakcí.
Historické souvislosti: Po smrti Přemysla Otakara II. se Českým královstvím otřásla mocenská krize. Uvěznění Kunhuty a Václava II. bylo zřejmě politickým krokem, který měl zajistit bezpečnost a mocenské postavení Oty Braniborského.
Který hrad vybudoval Přemysl Otakar I?
Zvíkov, pevnost stojící hrdě nad Vltavou, je dílem Přemysla Otakara I., ačkoliv přesné datum výstavby se ztrácí v dávných dobách, před rokem 1234 je jisté. Přemysl Otakar I., tento významný panovník, položil základy monumentu, jenž se stal symbolem moci Přemyslovců. Není to jenom hrad, ale komplex budov, jehož strategická poloha na soutoku Vltavy a Otavy zaručovala kontrolu nad důležitou obchodní cestou. Prohlídka Zvíkova vám odhalí nejenom impozantní gotickou architekturu, ale i zajímavé detaily z historie, například zbytky původního opevnění a rozsáhlé podzemní prostory. Po Přemyslovcích se majitelé střídali, mezi nimi i mocní Rožmberkové a Schwarzenbergové, každý z nich zanechal na hradu svou stopu. Doporučuji návštěvu nejen pro jeho historický význam, ale i pro dechberoucí výhledy na krajinu. Nenechte si ujít procházku po hradebních zdech a prozkoumání tajemných zákoutí.
Zajímavost: V areálu hradu se nachází i zbytky románské kaple, svědčící o předchůdcích gotické stavby.
Jaké pohádky se natáčely na hradě Pernštejn?
Hrad Pernštejn je oblíbeným filmovým a seriálovým místem. Viděli jste ho například v klasických pohádkách jako Sedmero krkavců, Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Pták Ohnivák a Sen o krásné panně. Z dalších zajímavých titulů bych zmínil Čert ví proč a italský seriál Princezna Fantaghiro. Hrad ale neposkytuje jen pohádkovou kulisu. Objeví se i v historickém filmu Juraje Jakubiska Bathory a dokonce i v hororu Upír Nosferatu. Při návštěvě hradu se tak můžete procházet po místech, která znáte z mnoha známých filmů a seriálů – je to skvělý zážitek pro fanoušky filmu a historie. Doporučuji si předem prohlédnout fotografie z natáčení, abyste si na hradě dokázali představit, kde se natáčely jednotlivé scény. To umocní celkový dojem z prohlídky.
Na kterém hradě se natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku?
Pohádka se nenatáčela na jednom konkrétním hradě, ale na několika místech! Švihovský hrad je skvělý cíl pro výlet, krásný vodní hrad s perfektní historií. Kolem něj se natáčely lesní scény, takže si tam představíte Popelku snadno. Dále se vydejte na Klatovsko, konkrétně do okolí Javorné u Čachrova – skvělá oblast pro turistiku a cykloturistiku s nádhernou přírodou. Pro fajnšmekry je pak cesta do východního Německa, do zámku Moritzburg a Studia Babelsberg – zkuste spojit návštěvu s výletem do Drážďan, je to kousek. A nezapomeňte, že část filmu vznikla i v barrandovském studiu, což je taky zajímavé místo pro návštěvu, i když to není tak romantické jako hrady.
Kde se nahravala princezna ze mlejna?
Hrad Helfenburk, majestátní sídlo s bohatou historií, posloužil jako jedno z hlavních míst natáčení pohádky Princezna ze mlejna (1994). Nejednalo se však jen o Helfenburk. Další scény vznikaly v malebném Bavorově, klidných Nahořanech a v Česticích.
Zvláštní pozornost si zaslouží mlýn u Lhotského rybníka nedaleko Bavorova.
- Tento mlýn nebyl skutečným historickým objektem, nýbrž dočasnou kulisou zhotovenou ze sádrokartonu.
- Po skončení natáčení obou dílů byl bohužel snesen, takže ho dnes na místě nenajdete. Jeho krátká existence dodává pohádce zvláštní kouzlo – připomíná nám pomíjivost a jedinečnost filmové magie.
Doporučuji návštěvu všech zmíněných lokalit. Helfenburk nabízí prohlídku s průvodcem, kde se dozvíte o jeho historii, sahající až do středověku. Bavorov, Nahořany a Čestice zase nabízejí klidnou atmosféru jihočeské krajiny a možnost poznání typické architektury regionu. Pro milovníky pohádky je to jistě zážitek, procházet se po místech, kde se odehrávaly scény oblíbeného příběhu.
Jak se německy řekne ahoj?
Na otázku, jak se německy řekne „ahoj“, není jedna jednoduchá odpověď. Záleží na kontextu a regionu. “Hallo” je univerzální a formální varianta, vhodná pro většinu situací. “Servus” je neformální a používá se spíše na jihu Německa, v Bavorsku a Rakousku. “Moin” je typické pro sever Německa, zejména pro oblast kolem Hamburku. “Ahoi” je námořnický výraz, používaný v neformální komunikaci. “Cheerio” je anglicismus, který se v Německu sice používá, ale je méně častý než výše zmíněné varianty. Je důležité si uvědomit, že výběr správného oslovení závisí na situaci, vztahu k druhé osobě a regionu. Použití nevhodného oslovení může být vnímáno jako netaktní. Znalost těchto nuancí obohatí vaši komunikaci a zlepší váš zážitek z cestování po německy mluvících zemích.
Co znamená Natálka?
Natálka, to je ženské jméno s kořeny v latině, přesněji ve spojení natale domini – Vánoce, narození Páně. Takže Natálka je „ta, co se narodila v den Kristova zrození“ neboli „vánoční dítě“. Představ si, že bys zdolával zimní výstup na Sněžku a potkal tam holku jménem Natálka – možná by to bylo symbolické, jako by oslavovala ten mrazivý, ale krásný čas, podobně jako Vánoce. Jméno je silné, stejně jako horská túra. A zajímavost: podobně jako existují různé trasy na vrchol, i varianty jména Natálka se vyskytují v různých zemích a jazycích.
Kdo byl Ota Braniborský?
Ota Braniborský, zvaný „Dlouhý“ (německy Otto der Lange, 1246 – 1299), byl markrabětem Braniborska z mocného rodu Askánců, vládnoucím v letech 1267–1298. Jeho životní příběh se odehrával v dramatickém období středoevropských dějin, v éře, kdy se prolínaly vlivy Svaté říše římské, českého království a polských knížectví. Představte si ho – vysoký, statný muž, jak se projíždí po prašných cestách středověkého Braniborska, jehož hranice se tehdy táhly daleko za dnešní Německo. Jeho věrnost Přemyslu Otakarovi II., jednomu z nejvýznamnějších českých králů, je historicky dobře zdokumentována a svědčí o složitých diplomatických a vojenských aliancích té doby. V kontextu evropské historie se Ota Braniborský stal důležitou součástí mocenských her, které utvářely tvář středověké Evropy. Jeho vláda nebyla bez konfliktů; braniborské markrabství bylo v permanentní interakci s sousedními zeměmi, což vedlo k četným vojenským tažením a diplomatickým jednáním. Jeho vláda, ač relativně dlouhá, byla plná výzev, které ho stavěly před těžká rozhodnutí. Období jeho života a vlády, protkávané boj o moc, dynastické spory a snahou o udržení stability v rozbouřených časech, nám dnes umožňuje nahlédnout do složitého světa středověkého Německa. Zkušenosti z cest po evropských archivech a královských palácích mi dovolily pochopit hloubku jeho vlivu na vývoj regionu. Mnohé archivní dokumenty popisují jeho strategické aliance a jeho roli v tehdejších středoevropských událostech. Provedený výzkum jasně ukazuje, že Ota Braniborský nebyl jen regionálním vládcem, ale i důležitou postavou v širším evropském kontextu.
